Zajímáte se o téma HDL? Tak právě pro vás je určen tento článek. U celkových hodnot cholesterolu platí jednoduché pravidlo: jestliže nejsou v normálních hodnotách, zvyšuje se riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a různých dalších onemocnění souvisejících s cévním systémem. Při tomto měření se nerozlišují HDL a LDL. Laboratorní rozbory se uvádějí v mmol/l.
Hodnoty – tabulka
Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.
Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.
Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:
Pravidelně cvičte.
Omezte pití alkoholu a nekuřte.
Nestresujte se.
Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.
Celkový cholesterol
Norma je pod 5,16.
Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.
HDL cholesterol:HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.
Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.
LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.
Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.
V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den,
ve výsledcích z laboratoře jsem měla zvýšené trialglyceroly. Lékařka mi k tomu nic neřekla. Mám pít čaj z Ostropeřce, mám užívat kapky z řepíku? Prosím o radu, co to výšení znamená a jak ho snížit. Mnohokrát děkuji za odpověď Jiřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšené triglyceridy jsou považovány za rizikový faktor pro srdeční onemocnění. Představují další typ tuku, který se přenáší v krvi ve formě komplexů nazývaných lipoproteiny. Vysoké hladiny trialglycerolů mohou zvyšovat riziko onemocnění srdce, proto je důležité snažit se udržovat si hladinu triglyceridů nízkou.
Pokud jsou triglyceridy, LDL a HDL cholesteroly v nerovnováze, hrozí riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.
Optimální hodnoty jsou:
- celkový cholesterol 5,0 mmol/l nebo méně
- LDL cholesterol 3,0 mmol/l nebo méně
- HDL cholesterol 1, 0 mmol/l nebo více u mužů 1, 2 mmol/l nebo více u žen
- Triglyceridy 1, 7 mmol/l nebo méně
Co dělat pro snížení triglyceridů:
- zhubněte
- vyřaďte ze své potravy cukr a nahraďte ho například stévií
- omezte příjem fruktózy (ovocný cukr obsažený ve sladkém ovoci)
- jezte stravu s nízkým obsahem tuku
- nahraďte trans mastné kyseliny zdravějšími tuky například zvýšením příjmu omega-3 mastných kyselin (rybí tuk)
- nepijte alkohol
- cvičte pravidelně několikrát do týdne
- užívejte léky na snížení triglyceridů, které vám předepíše váš lékař.
Omega-3 mastné kyseliny se využívají u níže uvedených problémů.
Vysoká hladina cholesterolu a triacylglycerolů
Eskymáci a lidé, kteří jedí hodně mořských ryb, mají vysoký HDL cholesterol (dobrý) a nízkou hladinu triacylglycerolů (krevní tuky). Několik studií prokázalo, že suplementace rybím olejem snižuje hladinu triacylglycerolů a zlepšují poměr HDL/LDL cholesterolu.
Hypertenze – vysoký krevní tlak
Asi 17 studií potvrdilo, že příjem cca 3 g rybího oleje denně může snížit krevní tlak u neléčené hypertenze.
Srdeční choroby
Klinické zkušenosti ukazují, že příjem omega-3 mastných kyselin EPA a DHA pomáhá snížit rizikové faktory pro vznik srdečních příhod včetně hladiny cholesterolu a krevního tlaku. Ukázalo se, že rybí olej u lidí, kteří prodělali infarkt myokardu, snižuje riziko úmrtí na další srdeční příhodu, snižuje riziko mozkových příhod a vznik srdečních arytmií. Rovněž zabraňuje rozvoji aterosklerózy a vzniku plaků na cévních stěnách. Osoby, které užívají léky proti srážení krve a prodělaly hemorhagickou mozkovou příhodu by se však měly před užíváním rybího oleje obsahujícího omega-3 mastné kyseliny poradit s lékařem.
Diabetes mellitus – cukrovka
Lidé trpící diabetem mají často sníženou hladinu triacylglycerolů a HDL cholesterolu. Rybí olej může pomoci snížit hladinu krevního tuku a zvýšit hladinu HDL cholesterolu a tím zlepšit klinický stav lidí trpících diabetem. Jiný typ omega-3 mastných kyselin jako ALA (například z lněného oleje) nemusí mít stejný účinek jako rybí olej.
Alergie
Pro svůj protizánětlivý účinek jsou omega-3 mastné kyseliny vhodné u všech forem alergií – sezonní rýma, astma bronchiale, ekzémy a podobně.
Revmatoidní artritida (RA)
Většina klinických studií se soustřeďuje na problematiku revmatoidní artritidy (autoimunní onemocnění postihující klouby). Několik studií ukázalo, že rybí olej redukuje symptomy RA, tedy bolesti kloubů a ranní ztuhlost kloubů. Nebylo však prokázáno zastavení progrese onemocnění, pouze zmírnění jeho příznaků. Některé studie ukazují pozitivní vliv omega-3 mastných kyselin na artrózu (degenerativní onemocnění kloubů).
Makulární degenerace sítnice
Většina studií naznačuje, že konzumace rybího tuku (to je omega-3 mastných kyselin) má preventivní účinek na vznik makulární degenerace sítnice.
Osteoporóza
Některé studie ukazují, že omega-3 mastné kyseliny pomáhají se zvýšením hladiny vápníku v organismu a zlepšují pevnost kostí. U lidí s nedostatkem některých esenciálních mastných kyselin je tedy větší pravděpodobnost úbytku kostní hmoty.
Deprese
Omega-3 mastné kyseliny jsou účinné proti depresím, zejména snižují jejich příznaky. Tyto kyseliny jsou mnohdy účinnější než antidepresiva. Deprese je závažn
V naší poradně s názvem ŠKODÍ LECITÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli mi může nějak uškodit, když budu brát lecitín?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lecitin je hojně využíván v potravinářství, v lékárensvtí a i v kosmetice. Lecitín je přírodní a bezpečná látka. Do potravin je lecitin přidáván jako emulgátor a umožňuje lépe smísit vodu s tuky, což bez lecitinu jde velmi špatně. Pokud je lecitin takto použitý v potravinách, tak je nejčastěji označen jako sójový lecitin a nebo jako E322. Jako doplněk stravy je používán nejčastěji lecitin sójový a užívá se ve formě velkých gelových kapslí.
Účinky lecitinu jsou:
- Lecitin je se svými nenasycenými kyselinami významným odpůrcem cholesterolu; cca 60% mastných kyselin v lecitinu je tvořeno kyselinou linolovou.
- Lecitin pomáhá stabilizovat rovnovážný poměr mezi LDL a HDL.
- Lecitin podporuje díky svým lipotropním komponentám, jako jsou cholin a inosit, léčbu nemocných jater.
- Harmonická rovnováha lecitinu, kyseliny žlučové a cholesterolu v žluči je nutným předpokladem pro to, aby se zabránilo vzniku žlučových kamenů.
- Díky své schopnosti pročišťovat cévy, snižovat krevní tlak, je důležitý jako prevence proti mozkovým příhodám.
- Poruchy látkové výměny acetylcholinu jsou příčinou řady mentálních nemocí. Lecitin se tak účastní jako pozitivní pomocný prostředek na hojivém procesu.
- Lecitin se s úspěchem ujal v geriatrii. Podporuje dobrý zdravotní stav starších lidí.
- U sportovců účinkuje lecitin jako energetický zdroj pro svaly a mozek. Doba zotavení po tělesné námaze se díky němu zkrátí.
- Fosfatidylcholin je důležitou složkou hlenové vrstvy v tlustém střevu. Tento hlen vytváří ochrannou vrstvu, která chrání stěnu velkého střeva před útokem kolonií komenzálních baktérií. Pacienti trpící ulcerózní kolitidou mají narušenou ochrannou vrstvu a hlen, který ji tvoří, má nižší hladinu fosfatidylcholinu než je tomu u zdravých osob.
Lecitin je tělu velmi prospěšný a doporučuje se ho brát zejména ve starším věku.
Vitamín C má schopnost recyklovat oxidovaný vitamín E a pomáhá při neutralizaci hydroperoxidových radikálů, čímž jedinci poskytuje silnou ochranu před onemocněním srdce a cév. Hydroperoxidové radikály snižují hladinu vitamínu E a oxidují špatný cholesterol (LDL) a krevní tuky (tedy potenciální spouštěcí faktory pro tvorbu aterosklerotických plátů v cévách). Vitamín C též zabraňuje akumulaci lipoproteinu A v postižených tepnách (lipoprotein A nosí a shromažďuje cholesterol v tepnách a brání rozpouštění krevních sraženin). Vytváření plátů se urychluje, pakliže se setká LDL cholesterol s lipoproteinem A. Vitamín C dále zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu (HDL), který zrychluje odvod LDL cholesterolu z tepen. Dodáváním vitamínu C tělu můžeme snížit i celkový cholesterol a krevní tlak, vyšší dávky vitamínu C jsou spojovány s nízkou hladinou krevních cukrů. Cukrovka představuje rizikový faktor onemocnění srdce a cév vzhledem k vysokému počtu glykací (to jest poškození způsobené vazbou cukru na tělesné proteiny). Glykace může kromě jiného poškodit integritu cév a narušit mechanismus, jenž kontroluje produkci cholesterolu v játrech. Suplementace vitamínem C glykaci významně snižuje.
Extrakt z olivových listů bojuje proti endoteliální dysfunkci, a to na více úrovních. Zvyšuje produkci oxidu dusnatého, signální molekuly, která pomáhá relaxovat krevní cévy. Snižuje produkci a aktivitu molekul známých jako matrix metaloproteinázy (MMP). Nadměrná aktivita MMP totiž doslova rozpouští gelu podobnou substanci, jež drží buňky pohromadě, čímž se cévní stěna stává náchylnou k poškození plakem. Extrakt pomáhá také předcházet oxidaci cholesterolu LDL, který v prvních stadiích přispívá k rozvoji aterosklerózy. Oxidovaný LDL cholesterol spouští zánět a poškozuje tepny. Extrakt z olivových listů má cílené protizánětlivé účinky.
Ve vodě rozpustná vláknina je lepkavá a s vodou vytváří gel. Pomáhá udržovat hladinu krevního cukru tím, že zpomaluje jeho vstřebávání do krve. Zároveň chelatuje toxické těžké kovy ve střevech. Rozpustná vláknina rovněž pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu, neboť váže žlučové kyseliny a tím způsobuje větší odbourávání cholesterolu na žlučové kyseliny.
Vitamín B3 (neboli niacin) upravuje vysoký krevní tlak a snižuje škodlivý LDL cholesterol. Vitamín B4 (neboli kyselina listová) snižuje hladinu homocysteinu. Vitamín B12 (neboli kobalamin) snižuje hladinu homocysteinu a snižuje riziko srdečních onemocnění. Homocystein působí na buňky jako jed: napadá cévní stěny, vyvolává v nich zánět a zdrsňuje je. A právě v těchto místech má pak LDL cholesterol možnost se ukládat ve formě plaku a způsobovat tak arteriosklerózu. Z u
V naší poradně s názvem UCPANÉ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Bulka.
Prosím o radu, mám ucpanou krkavici na pravé straně 40 procent a na levé 60 procent. Poraďte jak se vyhnout operaci.
Nemá někdo zkušenost z Wobenzymem? Beru prášky na vysoký tlak a cholesterol.
hodnoty cholesterolu HDL 1,27,LDL 2,53
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Wobenzym na takto ucpané cévy nepomůže. Obecně všechny způsoby alternativní medicíny, které by se daly použít na ucpané cévy jsou nebezpečné, protože hrozí riziko náhlé mozkové příhody nebo infarktu. Může zde totiž dojít k uvolnění velkého plátu cévní výstelky, který pak cestuje krevním řečištěm a ucpe slabší kapiláry. Přes ně se pak nebude prokrvovat tkáň například v mozku a může tak dojít k mrtvici. Pokud Vám byla doporučena operace, tak určitě je to nejlepší a nejbezpečnější způsob, jak se ucpaných cév zbavit. Doporučuji s tímto si nezahrávat a respektovat zde rady konvenční medicíny.
Cholesterol se v těle vždy naváže na protein a společně tak vytvoří lipoproteiny, u kterých se rozlišují tři typy, ale cholesterol je jen jeden!
Lékaři obvykle zkoumají nejen hodnoty celkového cholesterolu, ale i hodnoty HDL a LDL. HDL je high density lipoprotein, který je považován za „hodný“ cholesterol. LDL tedy low density lipoprotein je považován naopak za „zlý“ cholesterol.
Je třeba si uvědomit, že oba cholesteroly lidské tělo samo vytváří a zároveň je i přijímá prostřednictvím potravy. Také je nesmysl, že by některé potraviny obsahovaly jen HDL, nebo LDL. Cholesterol je v podstatě jen jeden. O tom jestli bude pro lidské tělo dobrým služebníkem, anebo jeho ničitelem, rozhoduje nosič (lipoprotein), který se cholesterolu ujme. Tukové nosiče (LDL) nosí cholesterol do tkání, naopak nosič HDL, který obsahuje více proteinů než tuků, odnáší cholesterol z cév do jater.
Cholesterol se dá rozlišovat také na vnější (exogenní), tedy ten, který člověk přijme z potravy a vnitřní (endogenní), tedy ten který si jeho tělo samo vyrobí.
Ve svém příspěvku CHOLESTEROL A DIABETES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila Suchá.
Mám diabetes 2 již 3 roky. Glikemii mám 7,8 v rozmezí 6,9 až 8,5. HDL 96 a HbA1c 64. Léky používám přírodní Glukorizin 3x5 tobolek, Berberin 2x2 tobolky a nyní i Diaprin 1x1. Od lékařky mám předepsán Synjardy 5mg/1000mg který jsem přestala užívat a další Corvapro 1 denně. Pioglitazone Accord 45 mg a 30mg mi přidala nyní. Nevím na co má ten poslední lék působit, neboť paní doktorka mi nic nevyslětlí o lécích se mnou nekomunikuje a přírodní léčbu odmítá. Mám strach užívat něco co nevím proč užívat a není to přírodní. Neznám ani správnou hodnotu cholesterolu. Mimo jiné užívám denně Hořčík + B6 a Ostropestřec 6250 mg, Kyselinu Lipoovou. Ob měsíc též houbu Reischi 300mg. Prosím o vysvětlení a posouzení léků, které užívám přírodní sama a těch co předepisuje lékařka a vysvětlení nač mají být. Nechci si zbytečně ublížit a jsem přesvědčena, že přírodní léčba je šetrnější vzhledem k mému věku 68 a cítím se po ní mnohem lépe, mám víc energie a určitě silnější imunitu, neboť virové onemocnění /chřipku/ jsem neměla více jak 13 let bez očkování. S pozdravem Suchá Kamila
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Celková hladina vašeho cholesterolu je celkové množství cholesterolu nalezeného ve vaší krvi. Skládá se z těchto složek:
lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL - špatný cholesterol);
lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL - dobrý cholesterol);
triglyceridy.
LDL cholesterol se také nazývá "špatný" cholesterol, protože ucpává vaše cévy a zvyšuje riziko srdečních chorob. HDL je považován za "dobrý" cholesterol, protože vás chrání před srdečními chorobami. Čím vyšší je váš HDL, tím lépe.
Celkový cholesterol také zahrnuje počet triglyceridů. Jedná se o další typ tuku, který se může v těle hromadit a je považován za "stavební kámen" cholesterolu.
Vysoké hladiny triglyceridů a nízké hladiny HDL zvyšují riziko srdečních chorob.
Obecně se doporučuje, aby všichni dospělí měli svůj cholesterol zkontrolovaný každých 4 až 6 let, počínaje věkem 20 let, což je věková hranice, od kdy hladina cholesterolu může začít stoupat.
Jak stárneme, hladina cholesterolu má tendenci stoupat. Muži jsou obecně vystaveni vyššímu riziku vyššího cholesterolu než ženy. Riziko u žen se však zvyšuje po vstupu do menopauzy.
Pro osoby s vysokým cholesterolem a dalšími srdečními rizikovými faktory, jako je diabetes, se doporučuje častější testování.
47 % tvoří kyselina laurová. Kyselina laurová patří mezi nasycené mastné kyseliny a zvyšuje celkové sérové lipoproteiny více než mnoho jiných mastných kyselin, ale většinou jde o lipoprotein s vysokou hustotou tak zvaný hodný cholesterol (HDL). Výsledkem je, že kyselina laurová má příznivější účinek na celkový HDL než jakákoli jiná mastná kyselina, ať už nasycená nebo nenasycená. Nicméně praxe toto nepotvrdila, jak ukazuje rozsáhlá metaanalýza potravin [1] ovlivňujících celkový poměr zlého cholesterolu (LDL) vůči sérovým lipoproteinům. Proběhla v roce 2003 a zjistila, že účinky kyseliny laurové na výsledky onemocnění koronárních tepen zůstaly nejisté. Recenze kokosového oleje z roku 2016 [2] byla podobně neprůkazná ohledně účinků kokosového oleje na omezení výskytu kardiovaskulárních onemocnění.
17 % tvoří kyselina myristová. Patří mezi nasycené mastné kyseliny a její konzumace zvyšuje zlý cholesterol (LDL) [3].
9 % tvoří kyselina kaprylová. Patří mezi nasycené mastné kyseliny. Je to triglycerid se středním řetězcem (MCT), podílí se na udržení optimální hodnoty pH, posiluje obranyschopnost a zlepšuje trávení, což má příznivý vliv na celkovou hladinu energie, jíž člověk disponuje.
7,5 % tvoří kyselina palmitová. Patří mezi nasycené mastné kyseliny a zvyšuje lipoprotein s nízkou hustotou, tedy zlý cholesterol (LDL).
7 % tvoří kyselina kaprinová. Nasycená mastná kyselina je nejlépe známá pro svou schopnost bojovat proti houbám, jako je Candida, které mohou žít v těle. Tím podporuje optimální zdraví střev. Může být také užitečná při akné a zažívacích problémech, jako je Crohnova choroba.
6,4 % tvoří kyselina olejová. Patří mezi mononenasycené mastné kyseliny. Konzumace mononenasycených tuků je spojována se snížením zlého cholesterolu (LDL) a se zvýšením hodného cholesterolu (HDL) [4]. Kyselina olejová může být zodpovědná za hypotenzní (snižující krevní tlak), což je považováno za zdravotní přínos. Recenze z roku 2017 zjistila, že diety obohacené o kyselinu olejovou jsou prospěšné pro regulaci tělesné hmotnosti [5].
3% tvoří kyselina stearová. Patří mezi nasycené mastné kyseliny a v klinických studiích bylo zjištěno, že kyselina stearová je spojena se snížením zlého cholesterolu (HDL) ve srovnání s jinými nasycenými mastnými kyselinami.
Rafinovaný kokosový olej je tuhý za pokojových teplot. Taje při teplotách nad 26 °C.
Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
U cholesterolu nezáleží na věku od 20. roku života. Ať jste mladí dospělí a nebo starší senioři, tak je pro vás zdravá hodnota cholesterolu stále stejná. Podle pokynů z roku 2018 o krevním cholesterolu publikovaných v časopise Journal of the American College of Cardiology (JACC) [1] jsou pro dospělé stanoveny tři úrovně hodnot cholesterolu:
přijatelné,
hraniční,
vysoké.
Všechny hodnoty jsou v mg/dl (miligramy na decilitr) a jsou založeny na měření nalačno.
Celkový cholesterol
HDL cholesterol
LDL cholesterol
Triglyceridy
Dobrý
Méně než 200 (ale čím nižší, tím lepší)
Ideální je 60 nebo vyšší; 40 nebo vyšší pro muže a 50 nebo vyšší pro ženy je přijatelný
Méně než 100; pod 70, pokud je přítomna choroba koronárních tepen
Méně než 149; ideální je <100
Hraniční až mírně zvýšené
200–239
není k dispozici
130–159
150–199
Vysoký
240 nebo vyšší
60 nebo vyšší
160 nebo vyšší; 190 považováno za velmi vysoký
200 nebo vyšší; 500 považováno za velmi vysoký
Nízký
není k dispozici
méně než 40 u mužů a méně než 50 u žen
není k dispozici
není k dispozici
Hladiny cholesterolu u dospělých mužů a u žen
Obecně jsou pokyny pro muže a ženy starší 20 let podobné, i když se mohou v jednotlivostech lišit, pokud jde o HDL cholesterol, jak je uvedeno výše. Ženy by se měly zaměřit na vyšší hladiny HDL cholesterolu.
Existuje celá řada faktorů ovlivňujících hladinu cholesterolu:
Strava – může zvýšit hladiny cholesterolu v krvi. Snížení množství nasycených tuků a cholesterolu ve stravě napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Naopak konzumace velkého množství cukru a sacharidů způsobuje zvýšení.
Váha – rizikový faktor pro srdeční choroby, nadváha zvyšuje hladiny cholesterolu. Hubnutí napomáhá snížení hladiny LDL cholesterolu, celkového cholesterolu a triglyceridů stejně jako zvýšení HDL cholesterolu.
Cvičení – pravidelný pohyb snižuje hladiny LDL cholesterolu a zvyšuje tak HDL cholesterol. Je velmi důležité věnovat fyzické aktivitě alespoň 30 minut denně.
Věk a pohlaví – mají výrazný vliv na hladiny cholesterolu. Se stárnutím dochází ke změnám hladin cholesterolu. Naopak u žen před menopauzou dochází k tendenci snižování hladiny celkového cholesterolu. Ale po menopauze opět dochází k nárůstu LDL cholesterolu.
Dědičnost – určuje částečně, kolik cholesterolu tělo produkuje. Vysoká hladina cholesterolu může být v rodinách dědičným jevem.
Zdravotní stav – může způsobit zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Může to být zapříčiněno hypotyreózou (sníženou funkcí štítné žlázy), onemocněním jater nebo ledvin.
Léky nebo některé látky, jako jsou steroidy a progestiny, zvyšují špatný LDL cholesterol a snižují dobrý HDL cholesterol.
Cholesterol je látka tukové povahy. Důležité je laboratorní stanovení její hladiny v krvi. Výsledkem takového vyšetření jsou hodnoty celkového cholesterolu, HDL neboli „dobrého“ cholesterolu a LDL čili „špatného“ cholesterolu. Dále se stanovuje i množství skupiny tuků zvaných triglyceridy.
Pokud jsou lipoproteiny převážně tukové – LDL (low density lipoprotein), putují s cholesterolem do okrajových tkání, kde mohou negativně působit na cévní stěnu. Cholesterolu přenášenému LDL se lidově říká „zlý“ a jeho hodnota by měla být pod 3,4 mmol/l, u dětí pod 2,6 mmol/l.
Pokud jsou lipoproteiny převážně bílkovinné – HDL (high density lipoprotein), odnášejí přebytečný cholesterol z cév do jater. Cholesterolu přenášenému HDL se říká lidově „hodný“ cholesterol. Jeho hladina by měla být nad 1,4 mmol/l a u dětí nad 1 mmol/l.
Hladina celkového cholesterolu by měla být 3,9–5,2 mmol/l, nad 6,2 už hrozí vysoké riziko ucpání cév, u dětí by mě být cholesterol pod 4,4 mmol/l.
Jako poslední ukazatel se v krvi sleduje hladina triglyceridů (necholesterolových tuků). Jejich hladina by měla být pod 1,7 mmol/l.
Ke zvýšení cholesterolu v těle může dojít nevhodnou stravou (obsahující potraviny bohaté na živočišné tuky), v důsledku nadváhy nebo obezity, dědičného sklonu ke zvýšené hladině krevních lipidů (což se nemusí projevit nadváhou). Jeho hladiny se mohou také zvyšovat v důsledku kouření, nadměrné konzumace alkoholu, nedostatku pohybu nebo cukrovky.
U malé skupiny lidí jsou hladiny cholesterolu zvýšené už od narození a změnou životního stylu se příliš nemění. Toto onemocnění se nazývá familiární hypercholesterolemie. Další roli při vzniku nemocí srdce a cév mají genetická dispozice, vysoký krevní tlak, obezita, nevhodná strava, nedostatek pohybu a stres.
Cholesterol se v těle váže na proteiny (apolipoproteiny) a tvoří s nimi takzvané lipoproteiny.
Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:
vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – tvoří jej shluky o velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater; vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu;
nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – vzniká v játrech (velikost okolo 20 nm), obsahuje apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu; hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení triglycerolu, váže se na membránový receptor;
velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) – lipoprotein (velikost 30 až 80 nm) o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.
Doporučená hladina celkového cholesterolu (takzvaná cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také takzvanou hladinu hodného HDL a zlého LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován).
Co s vysokým cholesterolem? Obecně se doporučuje, aby každý člověk chodil na pravidelné lékařské kontroly, na jejichž základě lze zjistit, jak na tom daný jedinec s cholesterolem je. Na základě výsledků se poté přistupuje k úpravě celé životosprávy (jak jídelníčku, tak životního stylu). Jen tak se totiž zaručeně zbavíte vysoké hladiny cholesterolu, čímž zabráníte vzniku chorob s ním spojených. K nejobávanějším onemocněním se řadí ischemická choroba srdeční a hned za ní následuje ateroskleróza. Jak se zbavit cholesterolu? Úpravou jídelníčku, která je skutečně nezbytná. Nejedná se však o úpravu jídelníčku na několik dní, dieta a obecně správné stravování se musí dodržovat dlouhodobě. A to je pro celou řadu lidí téměř nemožné. Nízkocholesterolovou dietu většinou doplňují i léky, které se obvykle nasazují ve chvíli, kdy je hladina cholesterolu skutečně vysoká.
Podle hustoty se rozlišují tři hlavní třídy lipoproteinů:
Vysokodenzitní lipoprotein (HDL): tvoří jej shluky o velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater; vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu.
Nízkodenzitní lipoprotein (LDL): vzniká v játrech, má velikost okolo 20 nm, obsahuje apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu; hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení triglyceridu, váže se na membránový receptor.
Velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL): lipoprotein o velikosti 30 až 80 nm a o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.
Cholesterol je steroidní látka přítomná v lidském těle i v těle mnoha dalších živočichů (jako je hmyz, korýši či někteří měkkýši), výjimečně i u dalších organismů (například u některých jednoduchých hub nebo u mykobakterií, v menším zastoupení i u rostlin. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je rovněž důležitý při tvorbě buněčných membrán. Potřeba je i pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, a to především onemocnění srdce.
Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně. Sportovci však kvůli většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu je stejně jako jeho denní potřeba do značné míry individuální. U zdravých a aktivních jedinců působí zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou snižuje jeho produkci v játrech.
Doporučená hladina celkového cholesterolu (cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována jako zvýšená. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
Zvýšený cholesterol je naměřen celkově, ale také je důležité znát hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí svou pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován). Ovšem jeho přínos není jednoznačný.
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout maximálně 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu, pak maximálně 200 mg denně. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují právě hladinu LDL cholesterolu v krvi.
Cholesterol je důležitý pro dobrý celkový zdravotní stav. Když je však jeho hladina v krvi příliš vysoká, přispívá cholesterol k zúžení nebo ucpávání tepen. Lidé s cukrovkou jsou k vyšší hladině cholesterolu náchylnější, což může vést ke vzniku srdečně-cévních (kardiovaskulárních) onemocnění. Každý diabetik by se proto měl snažit, aby se množství jeho cholesterolu pohybovalo v mezích normálu. Klesá tím riziko předčasného úmrtí.
Vysoká hladina LDL cholesterolu je spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Roste možnost výskytu infarktu a mrtvice. Nadměrné hodnoty HDL cholesterolu znamenají menší nebezpečí onemocnění srdce a cév. Naopak nižší hodnoty „dobrého“ cholesterolu riziko infarktu či mrtvice zvyšují.
Triglyceridy tvoří zásobárnu tuku v těle. Normální množství v krvi se liší podle věku a pohlaví. Vysoká hladina triglyceridů v kombinaci s nízkým HDL cholesterolem nebo vysokou hladinou LDL cholesterolu je spojena s aterosklerózou (kornatění cév), což opět způsobuje infarkty a mrtvice.
V důsledku inzulinové rezistence se u pacientů s diabetem 2. typu vyvíjí typický obraz kvalitativních a kvantitativních změn v lipidovém spektru, obvykle označovaný právě jako diabetická dyslipidémie. Ta je charakterizována snížením HDL cholesterolu (HDL-C), zvýšením triacylglycerolů (TG), denzními oxidovanými LDL částicemi. Přitom snížení HDL-C o 0,03 mmol/l zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční o 2 %, hypertriacylglycerolémie koreluje s inzulinovou rezistencí, sama o sobě je také považována za rizikový faktor pro ischemickou chorobu srdeční. Nefarmakologická léčba dyslipidémie má v běžné praxi pouze omezený efekt, proto je v současnosti kladen důraz na účinnou terapii farmakologickou.
