Tvrdé, artrotické ztluštění distálních kloubů se označuje jako Heberdenovy uzly, podobné postižení proximálních interfalangeálních kloubů pak jako Bouchardovy uzly. Na těchto drobných kloubech prstů mohou být dále patrné i osové deformity (desaxace). Klouby rukou jsou v aktivním stadiu oteklé a bolestivé na pohmat, mohou být i lehce zarudlé. Jelikož ruka slouží jako pracovní nástroj, toto postižení se především projevuje při ručních pracích, a to nejen při těžké manuální práci, ale i při běžných denních činnostech. Těmito problémy jsou opět častěji postiženy ženy.
Léčba je převážně operativní, u postižení Bouchardovými uzly je možno odstranit výrůstky a poškozený kloub nahradit umělým implantátem.
Heberdenovy uzly
U postižení Heberdenovými uzly se provádí zpevnění kloubu, kdy se odstraňují výrůstky a upravuje se i osová deformita.
V naší poradně s názvem DEFORMACE A KAZY NA NEHTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Stránský.
Dobrý den. Roste mi zdeformovaný nehet už několik let. Používal jsem několik přípravků a byly vidět i změny, ale postupem času rostl opět zdeformovaný. Nějaká rada?
Díky Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vaší fotografie to vypadá na psoriázu nebo psoriatickou artritídu. Psoriáza je autoimunitní onemocnění a může způsobit právě deformaci nehtu a červené, šupinaté skvrny na kůži, které jsou vidět na vašem prstu kolem nehtu. Léčba probíhá pomocí masti s vitamínem D a injekcemi kortikoidů do postižené oblasti. V krajních případech je řešením chirurgické odstranění nehtu, kdy nový nehet může být bez deformace. Doplňky stravy s obsahem kolagenu, vápníku a vitamínu C mohou nehet zpevnit, ale neodstraní deformity. Zeptejte se v ordinaci kožního lékaře na způsob léčby ve vašem konkrétním případě.
Heberdenovy uzly jsou zhrublé druhé mezičlánkové klouby prstů ruky DIP kostními výrůstky – osteofyty. Jedná se o druh kloubní deformace při artróze, mnohdy s dědičným výskytem. Postihuje ženy asi 10x častěji než muže. Někdy se výskyt Heberdenovy artrózy označuje jako Heberdenova polyartróza.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobry den,
muzu poprosit o radu? Objevilo se mi na palcich obou nohou tohle. Prvni asi pred tydnem a druheho palce jsem si vsimla dnes. Dekuji Marcela Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o subunguální hematom, což je nashromáždění krve pod nehtem. Není to nic nebezpečného a samo to během několika měsíců zmizí. Nejčastější příčina je namožení z důvodu zvýšeného tlaku na to konkrétní místo. Ve vašem případě tlačí váš druhý prst na palec, kde způsobuje vznik hematomu a to při chůzi v příliš těsných botách. Je to tím, že nosíte moc často boty s úzkou špičkou, kde není dostatek místa pro vaše prsty a ty se postupně deformují, aby se vešly do stísněných prostor. Dochází tak k destruktivnímu otěru palce s druhým prstem a pátý prst (malíček na noze) se vám křiví a zalézá pod čtvrtý prst.
Pokud se chcete vyhnout opakování těchto problémů, tak budete muset vyměnit své boty. Při chůzi v nových botách budete muset vkládat silikonový oddělovač a na noc nosit ortézu na vbočený palec. Náprava trvá dlouho, stejně tak, jak dlouho vznikaly tyto deformity prstů vlivem malých bot.
Pokud to nebudete řešit a budete dále používat malé neprostorné boty, tak se začnou dělat tyto otlaky častěji a i na jiných místech než doposud, například na čtvrtém a pátém prstu.
Je přirozené, že se noha vlivem věku prodlužuje, tím jak vám sesedá přirozený oblouk klenby. Při koupi nových bot je potřeba počítat s tím, že každých deset let vašeho života se vám noha může zvětšit až o jedno číslo. K tomu je potřeba se přizpůsobit a kupovat si o číslo větší boty než dříve.
Zde je vidět jak vypadá ortéza na vbočený palec a kolik stojí: www.zbozi.cz/hledej/…
Zde je vidět jak vypadá silikonový oddělovač prstů: www.zbozi.cz/hledej/…
Kuří oko je hyperkeratotická léze s centrálním jádrem obsahujícím keratin, způsobující bolest a zánět. Kuželové jádro kuřího oka jev podstatě ochranný účinek organismu, který je vyvolán mechanickým traumatem. Kuří oka se dělí na dva typy. Prvním typem jsou tvrdá kuří oka a druhým měkká kuří oka.
Tvrdá kuří oka
Tvrdá kuří oka jsou nejběžnějším typem, jsou suchá a zrohovatělá. Vyskytují se nejčastěji na pátém prstu nebo na hřbetu menších prstních kloubů.
Měkká kuří oka
Měkká kuří oka jsou způsobená absorpcí extrémního množství vlhkosti, které je zapříčiněné pocením. Tento druh je známý svým charakteristickým macerovaným vzhledem. Jedná se o velmi bolestivé zranění, které může postihnout všechny prsty na noze. Nejčastěji se objevuje mezi čtvrtým a pátým prstem.
Častou příčinou vzniku měkkého i tvrdého kuřího oka je deformita chodidla. Úspěšná léčba závisí na závažnosti deformity. Mladí lidé trpí často již statickou deformitou. Pro dosažení lepších výsledků u léčby deformity je potřeba konzervativních opatření. Jiný druh deformity je léčen změnami podložky umístěné v žlábku mezi prsty. Tato podložka snižuje deformitu, jelikož dochází k narovnání prstů.
Použití konzervativní léčby u starších pacientů s různými stupni statické deformity není vhodné. Léčba touto metodou způsobuje pocity nepohodlí u těchto pacientů. Pokud kuří oka nereagují na zvolenou léčbu, měla by být léčena operativně.
Plantární fascie je silný pás tkáně na chodidle nohy. Velmi častou příčinou bolesti paty je právě její poškození. Namáháním a přetěžováním totiž často dochází k zánětu plantární fascie.
Příčiny: Namáhání, nošení vysokých podpatků, nevhodná obuv, deformity nohou a obezita.
Příznaky: Bolest a citlivost pod patou, která je horší po odpočinku. Bolest se objevuje, pokud stojíte na špičkách nebo jdete po schodech. Objevuje se také po běhu a baletu.
Komplikace: Tvorba deformace patní kosti.
Léčba: Odpočinek, cvičení, injekce, protetika a občas chirurgie.
Zánět Achillovy šlachy je snad nejčastější ze všech příčin bolesti paty. Tento zánět může způsobit bolest paty na dvou místech. Achillova šlacha připojuje lýtkové svaly k patní kosti.
Příčiny: Opakující se tlak na šlachy obvykle od svalové slabosti anebo těsnosti obuvi, deformity nohy, nebo tření z patní kosti o ostruhy.
Příznaky: Bolesti paty jsou horší po odpočinku, a to převážně po probuzení. Objevuje se ztuhlost kotníku a lýtka. Pro toto onemocnění je charakteristický otok v oblasti šlachy, na zadní straně paty anebo těsně nad kotníkem.
Komplikace: Patní bursitida, což je zánět vaku naplněného tekutinou, který je umístěn mezi Achillovou šlachou a patní kostí.
Léčba: Cvičení, ortopedické vložky do bot, injekce, léky.
Velká populace pacientů trpí hallux valgus častěji ženy, přičemž onemocnění se objevuje v mnoha případech od mladého věku. Chirurgická léčba onemocnění vhodnou chirurgickou technikou při indikaci operace ke korekci deformity (s úhlem hallux valgus a intermetatarzálním úhlem menším než 36°, resp. 17°) je kontroverzní, neboť je zde vysoká míra recidivy deformace, často krátce po operaci. Jedním z těchto postupů je klasická distální osteotomie prvního metatarzu Austin/Chevron, relativně stabilní osteotomie ve tvaru V, která se běžně používá u mírných až středně těžkých deformit.
Kombinace intervencí, jako je modifikace Chevron osteotomie, také pravděpodobně pro některé chirurgy distální k první řadě osteotomií nohy-falangy (Akin osteotomie) a modifikace intervence měkkých tkání (uvolnění Hallucis adductor & kapsuloplastika) umožňují korekce větších než středních deformit.
Existují také jiné typy osteotomií včetně proximální metatarzální kopulovité osteotomie, Lapidus a Scarf, ale tyto techniky se tak často nepoužívají samostatně ani v kombinaci s jinou technikou. Téměř všechny různé techniky spojené s osteotomií Chevron se provádějí dvěma přímými šikmými osteotomiemi k dlouhé (horizontální) ose prvního metatarzu, omezují možnost korekce větších deformit, protože narušují stabilitu kloubu a protože často chybí vhodné instrumentárium k jejich provedení. Navíc i u jednoduchých až středně těžkých deformit, u kterých lze provést klasickou Chevron osteotomii, skutečnost, že dochází k nadměrnému poškození tkáně, špatným výběrem chirurgických technik a materiálů pro obnovu, stejně jako nedostatek respektu k anatomii oblasti a měkkých tkání, tak všechny tyto aspekty vyvolávají komplikace, které odpuzují pacienty a chirurgy od chirurgické léčby této deformity.
Nyní je navržena moderní inovativní alternativní metoda založená na klasické Chevron osteotomii, která zahrnuje změnu úhlu a směrů dvou osteotomií (dorzální a plantární osteotomie), přičemž dorzální osteotomie zůstává téměř svislá k podélné ose prvního metatarzu a provádí se pouze jednoduchá změna úhlu plantární osteotomie podle stupně deformity a požadované korekce. Zvýší se tak endogenní stabilita a zajistí účinnost osteotomie, větším povrchem řezané kosti a umocnění stability pomocí kanylovaného kompresního šroubu.
Obuv musí mít dostatečně prostornou, kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před špičatou obuví, která způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty). Vybírejte si vždy obuv, která je vyrobená z přírodních materiálů (useň, textil), které jsou měkké, prodyšné a absorbují vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Umělé materiály jsou neprodyšné, během nošení si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele. Vzniká tak nepříznivé klima uvnitř obuvi. Plísně a bakterie ohrožují uživatele a snižují životnost takové obuvi. V současné době se často setkáváme s obuví vyrobenou z umělých vláken typu Goretex a Sympatex s vynikajícími hygienickými vlastnostmi. Tuto obuv můžeme rovněž považovat za zdravotně nezávadnou.
Nejčastější vadou jsou odstáté ušní boltce nebo zmenšené ušní boltce (mikrocie). U některých typů (druhý a třetí stupeň) zmenšených ušních boltců jsou též přítomny deformity chrupavky boltce. Pokud vašemu dítěti uši odstávají, bylo by dobré zamyslet se nad tím, zda by nebylo lepší potomka ušetřit nemístných poznámek kamarádů ve škole a nevyřešit tento problém ještě v raném předškolním věku. Věk kolem šesti let je totiž pro plastickou operaci uší u dětí nejvhodnější. Mladší děti mohou samozřejmě plastiku uší také podstoupit, ale vzhledem k tomu, že ještě plně nechápou, co se po nich požaduje, může být spolupráce před plastickou operací nebo při převazech někdy obtížná. Předškolní dítě již většinou chápe svůj handicap a v mnoha případech už má samo zájem o odstranění tohoto problému. Cena plastiky uší se pohybuje většinou kolem 10 000 Kč. Plastiku uší hradí do věku 10 let zdravotní pojišťovna, proto je vhodné využít této možnosti a nechat dítěti odstáté ušní boltce přišít ještě v době, kdy nemusíte tuto plastickou operaci hradit ze svého.
Mikrocie ucha se řeší operativně již v šesti letech dítěte.
K léčbě růžovky se používají zejména místní (lokální) přípravky pro vnější použití (krémy nebo gely) obsahující antibiotika jako metronidazol či erytromycin, popřípadě pasty s 5% sírou. U těžších případů je účinná celková terapie tetracyklinovými antibiotiky či midazolem v délce několika týdnů. Mechanismus účinku antibiotik není v tomto případě příliš jasný, nejspíše jde o účinek protizánětlivý.
U rozvinuté rhinophymy připadá v úvahu chirurgická léčba. Rozšířené žilky je možné odstranit pomocí laseru nebo diatermické koagulace, což je metoda využívající elektřinu, která vysokou teplotou doslova „upeče“ a uzavře cévu a zamezí tak jejímu dalšímu rozšiřování a překrvení kůže. U velkých deformit se ke slovu dostává plastická chirurgie, která má obecně dobré výsledky, a proměna obličeje bývá často velmi zásadní. To zajisté zvyšuje postiženým kvalitu života, a jelikož i okolí je pak vnímá lépe, je jim umožněno lepší začlenění do společnosti.
Obecným pravidlem je, že přestože je výskyt onemocnění častější u žen, muži daleko častěji nechávají onemocnění dojít až do pozdního stadia, kdy jsou deformity nosu již výrazné a společensky méně přijatelné.
Vbočený palec (hallux valgus) je získanou deformitou nohy. Jedná se o komplexní postižení přednoží s poruchou postavení palce. V České republice o operaci vbočených palců kolují různé pověry a mýty. Některé z nich se nezakládají na pravdě a řada z nich vychází ze způsobů operačních řešení v minulosti. V současné době se v léčbě používají moderní přístupy, které zkracují délku hospitalizace a rekonvalescence. Tyto metody výrazně změnily možnost znovuvytvoření vbočeného palce nohy. V důsledku obav pacienti často operační zákroky odkládají a k lékaři přichází, až když je stav výrazně pokročilý. V pokročilých stadiích je pak někdy již záchrana kloubu nemožná.
Nesprávné postavení palce přetěžuje ostatní části nohy. Na podkladě vbočeného palce mohou vznikat různé typy bolesti přednoží, které se nachází v oblasti základního článku palce nohy anebo v místě prstů nohy. Výrazná zátěž přednoží i při běžných činnostech způsobuje, že konzervativní postupy nejsou často účinné v léčbě projevů deformity hallux valgus. V případech dlouhodobých bolestí, které přetrvávají i přes využití prostředků konzervativní terapie, je namístě zvolit operační řešení.
Operaci lze provádět v celkové anestezii nebo pouze při místním znecitlivění. Doba pooperační rekonvalescence je závislá na typu použité operace a individuálním průběhu hojení. Po operaci je nutno počítat se zhruba 3 až 6 týdnů trvající nemožností plné zátěže operované končetiny a nutností chůze o berlích s omezeným nášlapem na operovanou končetinu. Operace slouží k odstranění deformity, a proto je potřeba téměř vždy provést osteotomii (protnutí kosti). Nejčastěji se protíná první nártní kost v přednoží a její správná pozice se zajišťuje vždy šrouby anebo skobkami. Tyto operace lze provádět otevřený přístupem anebo také modernějším zavřeným přístupem pod kontrolou rentgenového přístroje. Jak dlouho trvá uzdravení, závisí na použité metodě. Právě tyto nové postupy zkracují délku rekonvalescence po operaci a zkracují čas nutný k návratu k plnohodnotnému životu.
Podle příčin vzniku můžeme koxartrózu rozdělit na primární, kdy není známá příčina vzniku a uvažuje se o genetických (vrozených) příčinách, a na sekundární, kdy se artrózy kyčelního kloubu rozvíjejí v důsledku jiného onemocnění. Z nemocí dětského věku (preartrotické stavy) mají na rozvoj koxartrózy vliv vývojová dysplazie kyčelního kloubu, morbus Perthes či coxa vara adolescentium, kdy může dojít ke vzniku deformity hlavice, což vede k rozvoji degenerativních změn. V dospělém věku může mít na rozvoj artrózy vliv prodělaný infekční zánět kyčelního kloubu nebo stav po zlomenině v oblasti hlavice kosti stehenní či acetabula (jamky kyčelního kloubu). Na rozvoj koxartrózy má vliv přetěžování v důsledku nadváhy.
Rozdělení koxartrózy stojí na základě radiologického vyšetření, podle něhož rozdělujeme artrózu do 4 stupňů, přičemž 1. stupeň je nejmírnější a 4. nejrozvinutější.
Stupeň 1.: zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování chrupavky).
Stupeň 3: progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů, osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza.
Stupeň 4.: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).
Vhodnou prevencí je volba správné obuvi a zejména její střídání. V případě již začínající deformity velmi pomáhá kvalitní individuálně upravená dynamická vložka v botách. V počátečních stadiích a v prevenci vbočení palce se doporučují dynamické a individuálně upravitelné ortopedické vložky korigující vbočené postavení nohy a podporující příčnou klenbu, k tomu je zapotřebí vhodné cvičení. Další možností jsou různé korektory postavení palce i chrániče bolestivého „kloubu-haluxu“. Úspěšně lze řešit problém vbočených palců rehabilitací a cvičením, masážemi a celkovou relaxací nohou, kombinovanou s cíleným posílením svalů. Dobré výsledky má v poslední době léčba rázovou vlnou, ale jen v pokročilých stadiích.
V rámci konzervativní terapie se doporučuje užívání meziprstních korektorů a ortopedických vložek do bot. Fyzioterapie je nejdůležitější složkou konzervativní terapie. Zlepšuje postavení nohy (držení klenby nožní), zlepšuje sílu svalů nohy ve stoji a při chůzi, upravuje stereotyp chůze a zapojení palce ve fázi odrazu. Užívání různých typů náplasťových fixací (taping) přednoží pak slouží ke zpevnění palce a jeho udržování v lepším postavení při chůzi.
Correct Toes neboli korektory prstů pomáhají předejít i opravit běžné problémy s chodidly jako haluxy, kladívkové prsty, plantární fascitidy nebo ploché nohy bez ortopedických vložek, medikamentů či operací. Jak dlouho se smí korektor používat, je velmi individuální a záleží na stavu poškození.
Vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgozitou paty. Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, dlouhodobé stání či chození v nevhodné obuvi, chození doma na boso.
Symptomy:
pokles podélné klenby nohy
valgózní postavení pat
Terapie: chůze na boso po nerovném terénu a masáže nohou, individuálně tvarované stélky, správná zdravotní obuv s prostornou špicí, široký pevný klínek, pevný opatek a pevný, dostatečně široký nízký podpatek.
Příčně plochá noha
Vzniká poklesem přední příčné klenby, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Jde o získanou deformitu (příčinou může být i dědičná dispozice), která bývá způsobena častým nošením obuvi s vysokými podpatky a přetížením přední části nohy (téměř 90 % postižených tvoří ženy) a nošením obuvi se zúženým prostorem pro prsty. Příčně plochá noha je téměř vždy doprovázena deformitami prstů a otlaky.
Terapie: použití korekce do obuvi („srdíčka“).
Vysoký nárt
Je charakteristická abnormálním vyklenutím podélné klenby nožní za současného snížení nebo zborcení klenby příčné. V důsledku přetížení přední části nohy se zde vytvářejí otlaky. Vysoký nárt patří mezi vrozené defekty nohou. Příčinou může být i nošení příliš krátké obuvi.
Terapie: nošení prostorné obuvi s dostatečnou výškou pro nárt, zhotovení individuální ortopedické stélky.
Deformity prstů
Nošením nevhodné obuvi, zejména příliš těsné a krátké, trpí nejvíce prsty nohou. Proto patří deformity prstů k nejčastějším získaným deformitám nohou.
Jedná se například o:
vbočený palec
vybočený malík
kladívkové či drápovité prsty
přeložené prsty
Terapie: nošení prostorné obuvi, používání korekcí prstů, ortopedických vkládacích stélek, správně prováděná pedikúra, případně operace.
Dvojitá pata
Vyskytuje se na zadní straně paty v důsledku nošení těsného lodičkového či mokasínového střihu obuvi. Příčinou bývá špatně tvarovaný (příliš uzavřený) opatek a tvrdá pata obuvi.
Terapie: nošení obuvi se správně tvarovanou a polstrovanou patou, případně operace.
Patní ostruha
Vzniká pod dolním hrbolem patní kosti (zespodu paty), zejména u podélně ploché nohy.
Terapie: odlehčení postiženého místa podpatěnkou (podkova), nošení obuvi s vyšším odpruženým podpatkem (cca 5 cm), případně operace.
Podnehtová exostóza (výrůstek)
tlakem ve špici narůstá na nehtovém článku kostěný výrůstek.
Exostóza na nártu
vzniká tlakem pevné bandáže obuvi na nárt (například lyžáky, brusle).
Stanovení diagnózy ploché nohy je jednoduché pomocí plantoskopu nebo plantografu. Mezi první příznaky ploché nohy patří únavnost nohou, hlavně po delší chůzi a stání, otoky, pocit těžkých nohou, někdy pálení až trnutí nohou, jindy pocit chladu. Často mívají tyto potíže prodavačky, kadeřnice, nebo číšnice. Později se přidávají bolesti nožní klenby od paty až do prstů, které mohou vystřelovat do nártu a ke kotníku. Přidávají se otlaky na plosce nohy a objevují se "kuří oka". U příčné ploché nohy se rozšiřuje přední část nohy, vzniká otlak a zduření na vnitřní straně kloubu palce, tedy vbočený palec. Následkem rozvoje ploché nohy vznikají i kladívkové prsty a jiné deformity prstců. Pro různé vady a potíže jsou vhodné různé typy ortopedických vložek, které může po odborném vyšetření předepsat lékař.
Pro ochranu a pohodlí nohou
Úplně nevhodné jsou měkké boty a obuv se zakřivenou konstrukcí. Nejvhodnější je obuv s tvrdší vnitřní částí podešve a prvky kontroly pohybu, tedy se správně zhotovenou stélkou, volnou prostornou špičkou a pevným opatkem. Materiál by měl být prodyšný, lehký a poddajný. Ideální je volit obuv, odvíjející se od anatomie, fyziologie a biomechaniky nohy.
Nabídka na trhu zahrnuje různé typy obuvi a značek od různých výrobců. Pestrou škálu doslova pro celou rodinu najdete např. v nabídce značkyKEEN. Tato obuv splňuje všechny požadavky pro zdraví vašich nohou. To ale není na úkor designu, který odpovídá požadavkům moderního outfitu.
Při tomto onemocnění v kyčelním kloubu nevzniká zánětlivé ložisko. Koxartróza je degenerativní onemocnění, které je charakteristické postupným opotřebováváním kloubních struktur, zprvu hlavně chrupavky. Chrupavka kyčelního kloubu se ztenčuje, tuhne a křehne, až zcela zmizí. Kosti stýkající se v kloubu zůstávají odhalené a nechráněné a vyrůstají na nich výstupky, které nazýváme osteofyty. Osteofyty jsou dobře vidět na rentgenových snímcích a podle jejich přítomnosti a velikosti se hodnotí stupeň postižení kloubu. Tím, jak se kosti a výstupky o sebe třou, dochází k dráždění okolních nervů a vzniká bolest. V nejtěžších stadiích pak zcela zaniká kloubní štěrbina a kloub se stává nepohyblivým.
Bolest vystřelující převážně do kyčlí je prvním jasným příznakem koxartrózy. Bolesti se zpočátku objevují jen při větší zátěži kloubu, případně mají takzvaný startovací charakter – kyčle bolí při začátku chůze, ale pak bolest odezní. Četnost bolestivých stavů se s postupem onemocnění zvyšuje, v konečné fázi se vyskytují i v klidu. Dalším příznakem je ztuhlost postiženého kloubu, což pacient zaznamená hlavně ráno, když má vstát z postele, nebo při jakékoli změně polohy i během dne. Brzy se hlásí i omezení pohybu v kyčli, které může končit až celkovou ztrátou pohybové funkce – kloub je nestabilní, zatuhlý a nejde jej nijak rozhýbat. Typicky následuje zkrácení celé příslušné dolní končetiny oproti druhé, jejíž kyčel je zdravá. V konečné fázi se rozvíjí deformity kyčelního kloubu, které jsou dobře patrné na rentgenových snímcích.
Přestože artróza není zánětlivé postižení kloubu, může zánět koxartrózu občas zkomplikovat. Pak mluvíme o takzvané aktivované artróze a rozumíme tím akutní zhoršení obtíží spojené s otoky kyčelního kloubu. Kůže je na dotyk teplá a napjatá a kloub je na pohled zarudlý a opuchlý, což je způsobeno městnáním nadměrného množství kloubní tekutiny uvnitř kloubu.
Tvar krku a podbradku ovlivňuje vztah tří typů tkání: svalové, tukové a kožní. Svaly přední partie krku leží ve dvou vrstvách. Dominantní sval povrchové vrstvy, který se rozprostírá jako tenká ploténka pod kůží a podkožím, se nazývá platysma. Jeho pevnost a přirozené napětí se významně podílí na formování úhlu mezi bradou a krkem. V prostoru mezi hlubokou vrstvou svalů a popsaným platysmatem bývá přesně ohraničený tukový polštář, který může nepříznivě deformovat úhel pod bradou i u osob mladšího věku. Další tukový polštář se vyskytuje v podkoží, vyplňuje tedy prostor mezi spodní vrstvou kůže a platysmatem. Na vývoj tvaru brady a přední partie krku má dále velký vliv kvalita kožního krytu. S přibývajícím věkem ztrácí kůže své přirozené napětí a pružnost, vlivem gravitace postupně poklesává a vznikají mnohdy poměrně značné kožní nadbytky a tvoří se hluboké vrásky. Na kosmetické deformitě se tedy podílí řada faktorů, proto také existuje množství různých operačních postupů, kterými je možno problém odstranit nebo alespoň vylepšit – od liftingu krku přes zvětšení a modelaci brady až po operační zákrok.
Průběh zákroku
Nejčastějším přáním pacientů bývá obnova přirozeného úhlu brada–krk. Přístupem z horizontálního řezu délky asi 5 cm, vedeným v rýze pod bradou, se chirurgicky odstraní nadbytečný podkožní tukový polštář. Na spodině se pak objeví svalová tkáň platysmatu. V případě potřeby se ve střední čáře svalovina rozpoltí a odstraní se i druhý tukový polštář, uložený mezi povrchní a hlubokou vrstvou svalů. V závěru operace se rozpolcená platysma sešije a zpevní. Při vysokém stupni deformity je potřeba provést kombinovanou operaci, tedy souběžně použít oba již popsané postupy.
Lifting krku – cena
Lifting krku vyjde bezmála na 12 000 Kč, ale k tomu se musejí započítat i další věci, jako je konzultace s lékařem, předoperační vyšetření, celková anestezie, hospitalizace. Celkem pak tento zákrok vyjde na 19 000 Kč.
Lifting krku – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět lifting krku.
