Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

HEBERDENOVY UZLY

OBSAH

Heberdenova artróza

Heberdenovy uzly jsou zhrublé druhé mezičlánkové klouby prstů ruky DIP kostními výrůstky – osteofyty. Jedná se o druh kloubní deformace při artróze, mnohdy s dědičným výskytem. Postihuje ženy asi 10x častěji než muže. Někdy se výskyt Heberdenovy artrózy označuje jako Heberdenova polyartróza.

Zdroj: Artróza prstů na ruce

Výrůstky na kloubech prstů ruky

Tvrdé, artrotické ztluštění distálních kloubů se označuje jako Heberdenovy uzly, podobné postižení proximálních interfalangeálních kloubů pak jako Bouchardovy uzly. Na těchto drobných kloubech prstů mohou být dále patrné i osové deformity (desaxace). Klouby rukou jsou v aktivním stadiu oteklé a bolestivé na pohmat, mohou být i lehce zarudlé. Jelikož ruka slouží jako pracovní nástroj, toto postižení se především projevuje při ručních pracích, a to nejen při těžké manuální práci, ale i při běžných denních činnostech. Těmito problémy jsou opět častěji postiženy ženy.

Léčba je převážně operativní, u postižení Bouchardovými uzly je možno odstranit výrůstky a poškozený kloub nahradit umělým implantátem.

Heberdenovy uzly

U postižení Heberdenovými uzly se provádí zpevnění kloubu, kdy se odstraňují výrůstky a upravuje se i osová deformita.

Zdroj: Artróza prstů na ruce

Druhy uzlů

Uzly ve štítné žláze jsou pomnožené buňky žlázy, které se typicky shlukují do tvarů připomínajících uzlíky, proto se tak nazývají. To, jak se na ultrazvuku zobrazují, se popisuje pojmy izo-, hypo-, nebo hyperechogenní. Názvy slouží pro orientaci lékařů. Ve většině případů se malé uzlíky pouze sonograficky sledují, pokud by uzlík přesáhl velikostně 1 cm, je indikováno cytologické vyšetření – tenkou jehličkou se z uzlíku pod ultrazvukem odeberou buňky. Uzly se nedají vyléčit léky. Dokud nedělají potíže a mají dobrou cytologii, tak se jen sledují. Pokud se změní, dají se odstranit pouze operativně. V případě, že se prokáže, že je hyperfunkce štítné žlázy důsledkem nadprodukce hormonů jedním z uzlíků, je operace doporučena také.

Zdroj: Uzlíky na štítné žláze

Karcinom vycházející z buněk mazových žláz

Karcinom vycházející z buněk mazových žláz vypadá jako velice tuhé, tvrdé a nebolestivé uzly kdekoli na těle, velice častá je ale lokalizace v oblasti očních víček, kde se často chybně považuje za nezhoubné útvary. Zde je zapotřebí speciální opatrnosti.

Zdroj: Solární keratóza

Jak stříhat

Fíkus může být prořezáván následujícím způsobem:

  • Vyhledejte uzel, kde se list/větvička spojuje se stopkou/větví.
  • Před uzlem ořízněte mírným sklonem dolů.
  • Řežte blízko uzlu, aniž byste do něj řezali.
  • Na tomto kmeni/větvi nechte alespoň jeden uzel pro nový růst.
  • Při odstranění větve ji odřízněte těsně před kmenem a nezanechávejte žádné uzly.
  • Řez by měl být proveden s cílem vytvořit přirozeně vypadající a dobře pěstěný strom.

Zdroj: Kdy stříhat fíkus bejamin

Jak je poznám

Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlíků ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzlík menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru, nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí lékař takzvanou punkci tenkou jehlou, s následným cytologickým vyšetřením nátěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlíku. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.

Uzlíky většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. V některých případech však dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzle štítné žlázy dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření (scintigrafie štítné žlázy), na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření mohly jevit jako takzvaný studený uzel štítné žlázy.

Zdroj: Uzlíky na štítné žláze

Uher nebo akné?

Uhry neboli akné patří mezi zánětlivá onemocnění kůže, vyskytující se nejčastěji v oblasti hlavy, krku, přední části hrudi a na zádech. Rozeznáváme mnoho forem této choroby, od nejlehčích až po velmi závažné zánětlivé defekty kůže. Důsledkem je uzavření mazové žlázy kůže, což vede k zanícení samotné žlázy a přilehlého okolí. Navenek se to projeví zčervenalým až zarudlým místem, které bývá lehce vystouplé, oteklé a často i bolestivé. V centru tohoto místa může být patrná mazová zátka šedé až černé barvy, v pozdějším stadiu se přeměňuje působením různých mikroorganismů, například bakterií, na hnis typické bílé nebo nažloutlé barvy. V pozdních stadiích se mohou tvořit až hnisavé uzly, takzvané abscesy.

Zdroj: Uhry

Rostoucí uzel na štítné žláze

Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30–40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90–95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě – jódový deficit. Po zavedení plošné jodizace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (například mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítné žlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.

Uzel ve štítné žláze je ložisko, které má jinou strukturu než okolní tkáň štítné žlázy. Menší uzly lze poznat jen podle ultrazvuku, větší bývají někdy i hmatné. U malých uzlů se doporučuje FNAB, což je biopsie štítné žlázy, kdy se tenkou jehlou z uzlu odeberou buňky k mikroskopickému vyšetření. Vyšetření se provádí většinou bez umrtvení, je to malé píchnutí, jen trochu nepříjemné. Podle vyhodnocení buněk v mikroskopu lze stanovit riziko, které daný uzel představuje. Dále bude uzel buď pravidelně sledován ultrazvukem, jestli neroste (tento postup je častější), nebo by se (při podezřelém mikroskopickém nálezu) provedla operace štítné žlázy.

Uzly většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzly dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítné žlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako takzvané studené.

Vyšetřovací metody

Ultrazvuk: Je základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.

FNAB: Jedná se o biopsii štítné žlázy. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý velký uzel na štítné žláze (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí vám lékař takzvanou punkci tenkou jehlou (angl. fine needle aspiration biopsy – FNAB) s následným cytologickým vyšetřením stěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.

Zdroj: Co znamená uzlík na štítné žláze

Kdy je nutná operace

Nezhoubné uzly na štítné žláze vyžadují chirurgický zákrok, pokud je uzel příliš velký a způsobuje estetické problémy či potíže s dýcháním a polykáním.

U toxických adenomů štítné žlázy se přistupuje k chirurgickému zákroku, pokud se podávání radioaktivního jódu nebo užívání tyreostatik neosvědčilo. Zde dochází k operačnímu odstranění části nebo celé štítné žlázy.

Rakovina štítné žlázy se léčí chirurgicky. Často se musí odebrat téměř celá štítná žláza. V tom případě bude muset pacient do konce života užívat levothyroxin, tedy syntetickou náhradu hormonu štítné žlázy. Mezi rizika operačního zákroku patří možné poškození hlasivek (kvůli poškození nervus laryngeus recurrens – větve bloudivého nervu nervus vagus, která ovládá hlasivky) nebo poškození příštítných tělísek. Příštítná tělíska jsou dvě až čtyři malé žlázy v blízkosti štítné žlázy, které regulují hladinu vápníku v krvi (produkcí velmi důležitého hormonu s názvem parathormon).

Zdroj: Co znamená uzlík na štítné žláze

Druhy svrabu

Od klasické formy svrabu rozlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu.

Svrab mytých

Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. U ní není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny.

Svrab nodularis

Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že jeho lokalizace je podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, takže se na kůži tvoří velké pupeny a uzly.

Norský svrab

Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica), která se projevuje velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění, a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.

Jak se zbavit svrabu doma

Hygienická opatření, jak vyčistit domov od svrabu:

  • Denně měnit spodní a ložní prádlo.
  • Prát při teplotě 60 °C, pokud nelze vyprat, je účinný mráz.
  • Žehlit na vysoké teploty a 3 dny nepoužívat.
  • Větrat.

Zdroj: Léčba bez receptu

Recept na donuty smažené na pánvi

Ingredience: 3 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek mléka, 2 žloutky, 2 lžíce cukru krupice, 2 lžíce rozpuštěného tuku, 1 kostka droždí, 1 lžíce rumu, špetka soli, olej na smažení, 2 tmavé čokoládové polevy, 1 bílá čokoládová poleva, zdobicí kuličky na posyp, lžíce kokosu na posyp

Technologický postup: Do teplého mléka přidáme lžíci cukru a rozdrobíme do něho droždí. Necháme 10 minut stát, než vzejde kvásek. Do mísy prosijeme mouku, přidáme sůl, vejce, tuk, rum, zbytek cukru a vykynutý kvásek. Zaděláme těsto. Těsto rukama na vále zpracováváme tak dlouho, až se nelepí. Dáme do mísy a necháme pod utěrkou kynout zhruba 1 hodinu. Vykynuté těsto položíme na pomoučený vál a rozválíme na placku tlustou asi 1–1,5 cm. Skleničkou vykrojíme kolečka, ve kterých menší skleničkou (štamprlátkem) vykrojíme střed. Vykrojené donuty dáme na lehce pomoučený plech a necháme je 15 minut kynout. Obrátíme a znovu necháme 15 minut kynout. Potom je smažíme v rozpáleném oleji na mírném ohni první 2 minuty pod pokličkou, následně je obrátíme a dosmažíme bez pokličky. Po usmažení je položíme na síto vyložené savým papírem, abychom je zbavili přebytečného tuku. Vykrojené středy necháme taky nakynout, usmažíme a ještě horké obalíme ve skořicovém cukru. Z těsta, které nám zbylo po vykrajování, uděláme uzly, které po usmažení rovněž obalíme ve skořicovém cukru. Po vychladnutí donuty namáčíme do tmavé nebo bílé čokoládové polevy a zdobíme posypem, kokosem, nebo je necháme jen čokoládové.

Zdroj: Donut

Nemoc dna – příznaky

Pro dnu jsou charakteristické dnavé záchvaty. Záchvat dny se ohlašuje prudkou bolestí, začínající většinou v zadním kloubu na palci u nohy. Obvykle vzniká nad ránem, ale může k tomu dojít kdykoliv během dne. Postižený kloub oteče a nesnese na sobě jakýkoli dotek – i přikrytí lehkou přikrývkou působí pacientovi téměř nesnesitelná muka! Bolest rovněž omezuje pacienta v pohybu. Po 5–7 dnech záchvat sám pomalu ustoupí. Jestliže jsou podána nesteroidní antirevmatika, je úleva prakticky okamžitá a pacient se brzy začne cítit dobře.

Rozlišují se dvě formy dny: akutní a chronická

Akutní dna – je pro ni typický náhlý vznik nad ránem nebo v noci, postihuje hlavně kloub na noze se všemi výše uvedenými příznaky, kloub je oteklý, lesklý a červený, přes den bolest ustupuje, aby se večer opět zhoršila.

Chronická dna – deformace kloubů na prstech rukou a nohou, ale také na zápěstí nebo na loktech, omezená pohyblivost kloubů, vznik tuhých nebolestivých podkožních uzlů (pokud vyhřeznou ven, vytéká z nich bílá kašovitá hmota), tyto uzly najdeme nejčastěji v okolí kloubů, v ušních chrupavkách, na noze nebo ve šlachách.

Krystalky kyseliny močové se vlivem gravitace usazují především v dolní části těla. Mají ostré hrany, takže se zabodávají do kloubního vaziva a působí silné bolesti.

Dnou trpěly i mnohé známé osobnosti – od Charlese Darwina, Olivera Cromwella, Isaaca Newtona až po Ludvíka XIV. nebo Paracelsa. Tato „královna chorob“ děsila a dodnes děsí nemocné především deformacemi prstů a velkými bolestmi.

Zdroj: Dna - příznaky

Hypertyreóza

Onemocnění – Jedná se o situaci, kdy štítná žláza má zvýšenou funkci, což znamená, že produkce jejich hormonů je vyšší, než je běžné. Právě tato zvýšená produkce způsobuje i to, že okolní tkáň štítné žlázy na tuto produkci zvýšeně reaguje. Toto onemocnění postihuje častěji ženy než muže.

Příčiny – Může být řada příčin, které vyvolají tuto poruchu. Jednou z nich je i onemocnění imunitního systému, kdy se náhle začnou vytvářet v těle protilátky, které nutí štítnou žlázu tvořit vlastní hormony (toto onemocnění se nazývá Gravesova-Basedowova choroba). Příčinou může být také to, že se štítná žláza zvětší a objeví se v ní uzly, a právě tyto uzly způsobují zvýšenou činnost štítné žlázy. Další příčinou může být předávkování hormony štítné žlázy. Hypertyreóza nemusí být vždy trvalá, někdy může být jen následkem nějakého zánětu, v takovém případě pak po vyléčení zánětu hypertyreóza sama zmizí.

Projevy – Tato porucha se může projevit výrazným zvětšením štítné žlázy, které se také nazývá jako sturma, v některých případech se dokonce objevuje i vytlačení očních koulí zvané protruze (to je typické v případě, že příčinou hypertyreózy je právě Gravesova-Basedowova choroba). Zvýšená funkce štítné žlázy se ale odráží i na funkcích jiných orgánů. Lidé s hypertyreózou bývají často zpocení a jejich kůže je teplá, mají problémy s vlasy, které jim vypadávají a zhoršuje se i jejich kvalita, stejně tak je to i s nehty, které se častěji lámou a štěpí a může se u nich objevit i rýhování, naopak pro toto onemocnění je také typický rychlejší růst ochlupení a naopak vypadávání chloupků z obočí. U žen může hypertyreóza vyvolat poruchy menstruačních cyklu a v případě těhotenství jsou častější potraty. Celkově je člověk trpící hypertyreózou více unavený, trpí nespavostí, bývá podrážděný a neklidný. Tyto stavy může navíc i provázet třes rukou a prstů. Může se u něj objevit náhle snížení hmotnosti, doprovázené průjmyzvýšenou chutí k jídlu.

Diagnóza – Lékař hypertyreózu stanoví z vyšetření krve, kde nechá testovat hladinu hormonů a i protilátek proti štítné žlázy. Obvykle pak následuje i rentgenové vyšetření štítné žlázy (bezbolestné) a následná biopsie štítné žlázy.

Léčba – Hypertyreózu lékař obvykle řeší prostřednictvím léků, v dalších případech je ale možná i operace. Zároveň se pacientům při léčbě doporučuje klidový režim, vyhýbat se stresovým situacím, nepít alkohol, kávuvyhýbat se i opalování. V případě, že hypertyreózu způsobila Gravesova-Basedowova choroba, tak se k léčbě využívají tyreostatické léky a případně i betablokátory. Léčba trvá zhruba dva roky. Ale i v ostatních případech se nejprve léčí prostřednictvím předepsaných léků. Pokud ale léky nezabírají, obvykle se lékaři uchýlí k úplnému chirurgickému odstranění štítné žlázy. Samozřejmě po odstranění štítné žlázy v těle chybí potřebné hormony, které jsou pak doplňovány prostřednictvím léků.

Zdroj: Nefunkční štítná žláza

Jak se provádí

Pacient se dostaví s kompletním předoperačním vyšetřením na příjmovou ambulanci, kde je vypsán příjem, poté je odeslán na chirurgické oddělení. K operaci je indikován většinou na druhý den. K operaci je oholen na břiše a musí být na lačno. Po zavedení laparoskopického přístroje se detekuje stav jícnového prostoru. Dále se preparuje pomocí harmonického skalpelu oblast jícnového hiátu. Při preparaci se uvolní abdominální jícen, což usnadní založení manžety. Manžeta by měla být 25 až 30 mm široká, volně založená kolem mobilizovaného abdominálního jícnu se zavedenou žaludeční sondou. Obě části manžety se uchopí do kleští a před jícnem se sešijí. Dále se dvěma stehy zúží za jícnem hiát. Šití se může provádět dvěma způsoby. Uzly se zakládají buď intrakorporálně pomocí endoskopických jehelců, nebo extrakorporálně, kdy se dotahují speciální tyčinkou přes trokar. Endoskopické šití a uzlování vyžaduje nácvik, proto tento operační výkon provádí pouze zkušení lékaři. Samotný operační výkon se končí celkovou revizí, kontrolou krvácení a odstraněním sondy. Celý zákrok trvá přibližně 90 minut. Pacient cítí po operaci okamžitou úlevu. V den operace je pacient živen infuzemi, druhý až třetí den se podávají tekutiny a čtvrtý až pátý den postupně kašovitá a pevná strava. Jestliže pacientovi příjem stravy nečiní potíže, je propuštěn do ambulantní péče.

Pokud jsou podmínky nepřehledné, komplikované srůsty, pak se volí konverze operačního výkonu a zákrok se dokončuje otevřenou cestou klasického řezu v nadbřišku. Jako komplikace operačního výkonu jsou uváděny pneumotorax (vzduch v dutině pohrudniční), dále perforace (proděravění) žaludku či jícnu, které se řeší stehem a drenáží. V pooperačním období musí pacienti cca 5 až 6 týdnů počítat s jistým diskomfortem v oblasti polykání soust. Je třeba sousta dobře kousat a hodně zapíjet. V prvních týdnech se nedoporučuje konzumovat rýži.

Zde můžete vidět, jak se provádí fundoplikace.

Zdroj: Fundoplikace

Příčiny strumy

Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.

Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.

Funguje to takto...

Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.

Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.

Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:

  • Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
  • Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
  • Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způsobí TSH jen zvětšení štítné žlázy – strumu.
  • Uzly na štítné žláze – v tomto případě může za zvětšení štítné žlázy tvorba jednoho nebo několika tuhých nebo tekutinou vyplněných bulek (takzvaných uzlů) v tkáni orgánu. Většina uzlů je benigních a nevede k rakovině.
  • Rakovina štítné žlázy – je mnohem vzácnější příčina strumy než benigní uzly. Rakovina se často projeví zvětšením štítné žlázy asymetricky, tedy jen na jedné straně.
  • Těhotenství – hormon vytvářený během těhotenství (lidský choriový gonadotropin – hCG) může být příčinou mírného zvětšení štítné žlázy.
  • Zánět štítné žlázy – tyroiditida může způsobit bolest a otok štítné žlázy, včetně zvýšené či snížené produkce tyroxinu.

Zdroj: Štítná žláza - babské rady

Příznaky karcinomu štítné žlázy

Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor. Vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začne metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítné žlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit, čímž se na základě úspěšnosti léčby snižuje úmrtnost. I když jde o relativně vzácné onemocnění (představuje pouhé 1 % všech malignit), je nejčastějším zhoubným nádorem v endokrinologii (90 % endokrinologických malignit). V České republice je popisováno až 600 nově zachycených případů karcinomu štítné žlázy ročně a jeho výskyt stoupá, dílem také díky zlepšené diagnostice.

Rozdělení:

  • karcinomy,
  • méně často lymfomy,
  • velmi vzácné sarkomy.
Karcinomy se dále dělí na:
  • papilární (44–81 %),
  • folikulární (18–40 %),
  • anaplastický (3–15 %),
  • medulární (3–12 %).

Ve štítné žláze lze diagnostikovat i metastáze karcinomu plic, prsu, ledvin.

Příznaky

Onemocnění se projeví jako náhodný nález hmatného, většinou nebolestivého uzlu na krku nebo náhodný nález uzlu na ultrazvuku. Uzly ve štítné žláze jsou však časté (vyskytují se u 19–76 % obyvatelstva, především u žen a ve vyšším věku) a zdaleka ne každý uzel představuje karcinom. Naopak, naprostá většina uzlů (90–95 %) je nezhoubných (jde o takzvané pseudocysty, koloidní hyperplastické uzly nebo nezhoubné nádory – adenomy).

Vyšetřovací metody

Palpační vyšetření: Je základní vyšetřovací metodou při podezření na karcinom štítné žlázy a krku.

Ultrazvuk: Je další metodou vyšetření této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin. Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen.

FNAB: Ultrazvuk také rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem, nebo zda je nutné provést punkci uzlu pod ultrazvukovou kontrolou (FNAB – fine needle aspiration biopsy). FNAB je jednoduché vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s běžným odběrem krve. Provádí se po lokální dezinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou.

Cytologie: Tím je získán materiál na cytologické vyšetření (vyšetření shluků buněk pod mikroskopem). Je-li výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy). V případě negativního nálezu lze s velmi vysokou pravděpodobností (více než 95 %) zhoubný nádor vyloučit. I v těchto případech však má být velikost uzlu pravidelně kontrolována ultrazvukem a při zvětšování či jiném podezření z malignity je indikována kontrolní FNAB či operace.

Operace: Pokud uzel roste nebo je jakkoliv jinak podezřelý, musí být provedena operace, i když je FNAB negativní. FNAB nikdy nemá stoprocentní diagnostickou výtěžnost a průměrně v 5–10 % je třeba odběr opakovat. Je-li odběr opakovaně nediagnostický, je indikována operace.

Pravděpodobnost toho, že uzel ve štítné žláze je zhoubný, zvyšují především následující faktory:

  • výskyt karcinomu štítné žlázy u příbuzných 1. stupně (rodiče, sourozenci, děti),
  • výskyt jiného nádorového onemocnění u pacienta,
  • léčebné ozařování celotělové nebo horní poloviny těla,
  • opakovaná rentgenová vyšetření,
  • opakovaná vyšetření horní poloviny těla počítačovou tomografií,
  • jiná expozice radioaktivnímu záření (například zvýšený regionální výskyt karcinomu štítné žlázy po nehodě jaderné elektrárny v Černobylu),
  • probíhající imunosupresivní léčba,
  • anamnéza imunosupresivní léčby pro malignitu v mládí,
  • dlouhodobá neadekvátní a nekontrolovaná léčba tyreostatiky (léky tlumícími zvýšenou funkci štítné žlázy),
  • recidiva strumy po operaci,
  • mužské pohlaví,
  • věk < 20 let nebo > 70 let,
  • chrapot,
  • kašel,
  • poruchy polykání,
  • tvrdý až kamenný uzel,
  • fixace uzlu k okolí,
  • zvětšené lymfatické uzliny na krku, rychlý růst uzlu,
  • nepřítomnost jódového deficitu v dané oblasti.

Karcinomy štítné žlázy většinou nijak neovlivňují funkci štítné žlázy.

Zdroj: Co znamená uzlík na štítné žláze


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Michal Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP