Nádorům kůže předcházejí nejrůznější změny na kůži, jako například pigmentová znaménka, začervenání, výrůstky a podobně. Ne všechny tyto změny automaticky znamenají, že se jedná o rakovinu, nicméně nelze ani potvrdit, že se v průběhu času rakovinou nestanou.
Co je melanom
Melanom není tak běžný nádor jako ostatní typy rakoviny kůže, ale o to více je nebezpečný. Pozdní léčba může končit smrtí. Melanom vzniká v melanocytech, tedy kožních buňkách, které produkují kožní pigment. Melanom je způsoben slunečními paprsky, tedy především jejich UVB složkou, která poškozuje DNA melanocytů, ty se poté nekontrolovatelně množí a tvoří kožní nádor. Melanom se nejčastěji objevuje na kůži, ale může se vytvořit i na sliznici či v oku. Nejtypičtěji se objevuje na plochách těla, které vystavujeme slunečnímu záření jen nárazově. Může vzniknout jak na bílé kůži, tak na podkladě mateřského znaménka. Melanom je značně nebezpečný kožní nádor, ale díky tomu, že je na povrchu kůže a je barevný, ho můžeme snadno odhalit a včas zahájit léčbu. Pokud se tvoří na základě mateřského znaménka, projevuje se změnou jeho barvy, tvaru nebo velikosti. Ženy a muži trpí těmito problémy stejnou měrou.
Rozlišují se čtyři typy melanomu:
Povrchově se šířící melanom: Tato forma melanomu je nejrozšířenější (tvoří zhruba 65 % všech melanomů). Roste nejdřív po povrchu, později začne prostupovat do hlubších vrstev pokožky. Tato forma vypadá jako hrbolek na tmavě hnědé až černé nepravidelné plošce.
Nodulární melanom: Podle statistik tato forma tvoří zhruba 20 % všech melanomů. Je pro něj typické, že se od začátku projevuje jako vyvýšenina na kůži. To znamená, že nádor postupuje do větší hloubky kůže.
Lentigo maligna melanom: Tato forma melanomu se objevuje zejména u starších osob. Projevuje se jako plošky, na kterých se střídají světlejší a tmavší tóny hnědé.
Akrolentiginózní melanom: Tato forma vzniká především na vzdálenějších částech těla, jako například na dlaních, chodidlech nebo pod nehty. Zpočátku tento druh melanomu můžeme zaměnit za bradavici, modřinu nebo mozol.
Melanom je zhoubný nádor melanocytů, který se vyskytuje převážně na kůži, ale také ve střevu a v oku. Je to jeden z méně běžných typů rakoviny kůže, ale je příčinou největšího počtu úmrtí na tato nádorová onemocnění. Zhoubný melanom je závažným typem kožního nádoru. Je způsoben nekontrolovatelným růstem pigmentových buněk zvaných melanocyty. Navzdory mnohaletému intenzivnímu laboratornímu a klinickému výzkumu je jedinou účinnou léčbou chirurgické odstranění primárního nádoru před tím, než dosáhne Breslowovy tloušťky přes 1 mm. Ročně je diagnostikováno přibližně 160 000 nových případů melanomu, nejčastější je u mužů a bělochů. Častější je u bělošské populace žijící ve slunném podnebí než u jiných populačních skupin. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem okolo 48 000 lidí. Zhoubný melanom způsobuje 75 % všech úmrtí spojených s rakovinou kůže.
Melanom je nejzhoubnější kožní nádor. Tento nejvražednější typ kožní rakoviny roste rychleji než ostatní formy rakoviny kůže. Může se rychle rozšířit do jiných částí těla krevním nebo lymfatickým oběhem.
Některé osoby mají geneticky více pigmentu, což může způsobovat vznik jemných tmavých linií na nehtech. Obvykle jde o symetrické, rovnoměrné pruhy na více nehtech.
2. Poranění nehtu (subungvální krvácení)
Po úrazu vzniká pod nehtem krevní výron, který může imitovat tmavý pruh. Pruhy po poranění se však obvykle posouvají nahoru s růstem nehtu.
3. Léky a zdravotní stavy
chemoterapie
antibiotika (například tetracykliny)
autoimunitní onemocnění
poruchy štítné žlázy
4. Melanom nehtu – nejzávažnější příčina
Subungvální melanom je vzácný, ale nebezpečný typ kožní rakoviny. Vzniká v pigmentových buňkách pod nehtem a často vypadá jako tmavý pruh. Problémem je, že bývá dlouho přehlížen.
Seboroická keratóza není zhoubné onemocnění a sama o sobě nepředstavuje zdravotní riziko.
Jedná se o nezhoubný kožní útvar, který se nezvrhává v rakovinu kůže. Obavy obvykle vznikají kvůli jejímu tmavému zbarvení nebo nerovnému povrchu, které mohou připomínat vážnější onemocnění. Skutečné riziko spočívá spíše v možné záměně s jiným typem kožní léze, nikoli v samotné seboroické keratóze. Pokud má útvar typický vzhled a dlouhodobě se nemění, není důvod k obavám.
Může se seboroická keratóza zvrhnout v rakovinu kůže?
Seboroická keratóza se v rakovinu kůže nezvrhává.
Tento typ kožní změny nemá biologickou schopnost přejít v melanom ani jiný zhoubný nádor. Důležité je však rozlišit skutečnou seboroickou keratózu od jiných kožních útvarů, které mohou mít podobný vzhled. Pokud se léze rychle mění, krvácí bez zjevné příčiny nebo má nepravidelné okraje, je vždy vhodné odborné vyšetření k vyloučení jiné diagnózy.
Proč se tomu říká seboroická veruka, když to není bradavice?
Název seboroická veruka popisuje pouze vzhled, nikoli původ.
Slovo veruka se historicky používalo pro různé bradavičnaté útvary na kůži. U seboroické keratózy označuje drsný, vystouplý povrch, který může bradavici připomínat. Nejde však o virovou bradavici a nemá infekční původ. Tento název je častým zdrojem zmatku, ale z medicínského hlediska nemění nezhoubnou povahu útvaru.
Jak poznám rozdíl mezi seboroickou keratózou a znaménkem?
Seboroická keratóza působí povrchově a má „přilepený“ vzhled.
Znaménka obvykle vyrůstají z hlubších vrstev kůže a mají hladší povrch. Seboroická keratóza je naopak jasně ohraničená, drsná a často vypadá, jako by byla na kůži nalepená. Přestože tyto znaky pomáhají v orientaci, konečné posouzení by měl provést dermatolog, zejména pokud si nejste jistí nebo se útvar mění.
Může se seboroická keratóza sama odloupnout nebo odpadnout?
Ano, část se může odloupnout, ale nejde o vyléčení.
K odloupnutí obvykle dochází v důsledku mechanického poškození, například třením oblečením nebo škrábnutím. Základ útvaru však zůstává zachován a změna se často znovu objeví. Tento jev není známkou uzdravení a neměl by vést k pokusům o další domácí zásahy, které mohou kůži poškodit.
Je normální, že seboroická keratóza svědí?
Mírné svědění se může objevit, zejména při podráždění.
Svědění bývá spojeno se suchou kůží, třením nebo drobným poraněním povrchu keratózy. Samotná seboroická keratóza obvykle nebolí a výrazné svědění není typické. Pokud je svědění intenzivní nebo dlouhodobé, je vhodné lézi zkontrolovat, aby se vyloučila jiná kožní příčina.
Rakovina kůže je rovněž nádorové onemocnění a její výskyt se na celém světě stále zvyšuje. Rakovinou kůže jsou postiženi více lidé nad 60 let věku, avšak poslední dobou neustále stoupá počet těchto zhoubných nádorů i u mladých lidí. Rakovina kůže je souhrnné označení pro zhoubná nádorová onemocnění, která postihují kožní tkáň.
Příčiny
Hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny kůže je sluneční záření, resp. ultrafialové neboli UV záření. Zdrojem UV záření jsou také solária. Dalšími vyvolavateli rakoviny kůže mohou být opakovaná vystavení kůže působení rentgenového záření, některých chemických sloučenin nebo radioaktivních látek. Vlivem těchto škodlivin dochází k poškození genetické informace buněk kůže, které se začnou velmi rychle a nekontrolovatelně dělit. Rakovina kůže se nejčastěji vyskytuje na místech, která jsou vystavována slunečnímu záření. Jedná se zejména o obličej, uši, nos, dolní ret, temeno hlavy, hrudník, záda, ramena, lokty, hřbety rukou, nárty. Výjimkou však nejsou ani nádory na místech krytých oděvem.
Příznaky
Karcinom bezcelulární: nebolestivá hladká bulka, která pomalu roste, nejčastěji na obličeji, na uchu nebo na krku.
Karcinom dlaždicobuněčný: bezbolestná červená bulka nebo skvrna, která může mít ztvrdlý nebo šupinatý povrch, na obličeji, uších, krku, rukou a pažích.
Melanom: kdekoli na těle, bezbolestná tmavá bulka nebo skvrna, mateřské znaménko nepravidelného tvaru a ohraničení; nebo bolest, která se nedá ztlumit.
Prognóza
Prognóza onemocnění v časném stadiu je optimistická. Je důležité sledovat znaménka, používat krémy s vysokým faktorem při slunečním záření.
Léčba
Léčba rakoviny kůže závisí na konkrétním typu nádoru a na rozsahu jeho postižení. Zásadní roli hraje to, zda jde o maligní nádory, či o bazaliom, který nemetastazuje. Jako první se volí chirurgické řešení s odesláním vzorku tkáně na histologii, která potvrdí či vyloučí diagnózu. Klíčové je pak stadium onemocnění a to, zda jsou již založeny metastáze ve vzdálených orgánech. Od konkrétního typu nádoru a stadia se pak odvíjí další léčba, tedy: radioterapie, chemoterapie, anebo další, i nově se objevující léčebné metody.
