HEMANGIOM JATERNIHO LALOKU je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Mateřská znaménka jsou barevné kožní skvrny, které jsou již od narození, nebo se rozvíjejí v průběhu života po narození. Mateřské znaménko může mít mnoho různých barev, může být hnědé, černé, světle modré, růžové, bílé, červené nebo i fialové. Některá mateřská znaménka jsou jen takové zbarvené skvrny na povrchu kůže a některé jsou vyvýšené nad kůži anebo jsou i znaménka pod povrchem kůže.
Červené znaménko hemangiom
Hemangiom je bezpečný druh cévního nádoru, který může vzniknout brzy po narození a může připomínat mateřská znaménka. Hemangiomy jsou obvykle bezbolestné a neškodné a jejich příčina není známa. Barva z hemangiomu pochází z extenzivního rozvoje krevních cév v jeho místě.
Typy hemangiomů:
Jahodový hemangiom se může objevit kdekoliv na těle, ale nejčastěji se vyskytuje na obličeji, zádech nebo na hrudi. Skládá se z malých úzce balených cév. Nemusí být hned od narození, ale mohou se rozvinout až po několika týdnech. Obvykle rostou rychle, zůstávají v pevné velikosti a pak mohou odeznít. Ve většině případů jahodový hemangiom zmizí v době, kdy je dítěti 9 let. Na místě hemangiomu může zůstat mírné obarvení nebo svraštění na kůži.
Kavernózní hemangiomy jsou podobné jahodovému hemangiomu, ale nacházejí se hlouběji. Mohou se objevovat jako červenomodrá houbovitá hmota, což je tkáň naplněná krví. Některé z těchto hemangiomů mohou zmizet samy od sebe, většinou u dětí v předškolním věku.
Skvrny v barvě červeného vína jsou plochá fialová až červená mateřská znaménka z dilatací krevních kapilár. Tato mateřská znaménka se vyskytují nejčastěji na obličeji a mohou se lišit ve velikosti. Tyto skvrny jsou většinou trvalé.
Lososové fleky jsou mateřská znaménka a objevují se u 30 až 50% novorozenců. Jedná se o malé krevní cévy (kapiláry), které jsou viditelné přes kůži. Nejčastěji jsou na čele, víčkách, horním rtu, mezi obočím a na zadní straně krku. Často vyblednou v průběhu růstu.
Jaké jsou příznaky červených hemangiomů?
Hemangiomy jsou kožní znaménka, která se vyvíjejí před nebo krátce po narození.
Hemangiomy jsou podobné cévám.
Jak se mohou hemangiomy diagnostikovat?
Hemangiom může být diagnostikován na základě vzhledu kůže. U hlubších mateřských znamének se používají testy, jako jsou magnetická rezonance, ultrazvuk, počítačová tomografie nebo biopsie.
Jaká je léčba hemangiomu a červených mateřských znamének?
Mateřská znaménka jako jsou losové fleky a jahodový hemangiom, které jsou dočasné tak nevyžadují žádnou léčbu. U trvalých znamének se dá používat kosmetika k jejich zamaskování. Perorální kortikosteroidy mohou snížit velikost hemangiomu, který se rychle rozrůstá a brání ve vidění nebo jiným životně důležitým funkcím. Nová a velmi perspektivní léčba závažných hemangiomů je pomocí sympatholytických neselektivních beta blokátorů, což jsou léky, které se používají k léčbě vysokého krevního tlaku.
Skvrny v barvě červeného vína, které se vyskytují na obličeji, mohou být ošetřeny v mladém věku s pulzním odbarvovacím laserem pro dosažení nejlepších výsledků.
Ostatní léčebné metody, kterými lze červená mateřská znaménka odstranit
Ve svém příspěvku HEMANGIOM JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Per.
Dobry den chtěl jsem se zeptat jestli bych se měl něčeho obávat. Dlouho době mam problém na pravém laloku zvýšeně echogenní ložisko asi 18 mm odpovídajcíí hemangiomu. Dostál jsem vyšetření ještě na GIT a doplnění CT co od toho muže čekat děkují moc Petr.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kapilární hemangiom se vyskytuje nejčastěji v kůži, kde vytváří červené skvrny. Lidově se mu také říká „jahodové znaménko“. Často nepředstavuje vážnější problém a lze jej léčit steroidy, kryoterapií, nebo odstranit laserem či chirurgicky.
2. Kavernózní hemangiom
Kavernózní hemangiom můžeme najít v kůži, pod kůží nebo i na vnitřních orgánech. Makroskopicky vypadá jako modravý či nafialovělý uzel. Menší uzlíky mohou spontánně vymizet během školního věku. Větší hemangiomy se mohou vyskytnout např. v hrtanu, kde ztěžují dýchání, nebo na očním víčku, kde omezují vidění. Dále je nutná léčba, buď injekčním podáváním steroidů, laserovou terapií či chirurgickým vynětím.
3. Arteriovenózní hemangiom
Arteriovenózní (racemózní) hemangiom lze vidět v kůži, ale i jinde. Je charakterizován velice krátkým úsekem, kde se přívodná tepna rozdělí na kapiláry a opět spojuje do značně rozšířených žil.
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PŘI HEMANGIOMU JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Hlaváčová.
Dobrý den, mám dotaz ohledně hemangiomu na játrech. Je nějaké sportovní omezení, pokud je na játrech hemangiom o velikosti cca 6 cm? Žádné bolesti nejsou pociťovány. Co se týče sportu, je nutné úplně přestat sportovat? Závody typu Spartan race, predator race (extémní překážkový závod kombinovaný s během). Pokud pacient ví, že má hemangiom, a omezí možné riziko úrazu a praštění do hrudi, je opravdu nutné přestat závodit?
děkuji za rychlou odpověď na mail rick007@post.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hemangiom na játrech příliš neovlivňuje jejich činnost, ale hrozí zde jeho odtržení a následné krvácení, což může skutečně rychle způsobit smrt. Sport, je-li vykonáván zdravě, tak je prospěšný a byla by škoda ho přestat vykonávat. Pochopitelně kontaktní sporty, jako je rugby, fotbal, hokej, souboje, atd. jsou nevhodné. Sporty, při kterých můžete spadnout z výšky a nebo při vyšší rychlosti, tak rovněž nejsou vhodné, protože jinak banální pád zde může zapříčinit vážné ohrožení života. Z vašeho dotazu je cítit, že jste hodně aktivní a preventivní omezení sportovní činnosti by u vás vedlo ke snížení kvality života, takže zřejmě přijmete vyšší riziko vážného zranění jater za cenu krásnějších sportovních zážitků. Pro tento případ si na zadní stranu Občanského průkazu napište, že máte hemangiom na játrech 6 cm. Až se vám něco stane, tak záchranářům to dá možnost zasáhnout efektivněji a pomůže vám to zachránit život.
Paracetamol patří k nejpoužívanějším lékům proti bolesti. Známý je pod komerčními názvy Paralen, Panadol, Coldrex. Předávkování Paralenem či Panadolem může mít za následek akutní selhání jater a někdy i ledvin. Je jednou z nejčastějších příčin akutního jaterního selhání v předávkování léky.
POZOR! K akutnímu selhání může postačit dávka 7,5 mg u dospělých, což je 15 tablet Paralenu (1 tableta obsahuje 500 mg paracetamolu), u disponovaných jedinců (alkoholici či lidé s cirhózou jater) postačí i nižší dávky!
Denní dávka paracetamolu by neměla překročit 4 g (to je 8 tablet Paralenu).
Určité nebezpečí mohou představovat volně prodejné léky. Často dochází k situaci, kdy pacient užije několik podobných přípravků najednou (Paralen s Panadolem), aniž by si uvědomil riziko předávkování léky a neplánovanou sebevraždu. Obzvláště hrozí nebezpečí u dětí. V odborné veřejnosti je rozšířen názor o bezpečnosti a efektivnosti podávání paracetamolu u dětí, zejména ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou. Uvádí se také nižší riziko vedlejších účinků při léčbě paracetamolem u dětí ve srovnání s dospělými. Jeho podávání je však natolik rozšířené, že se poměrně často popisují u dětí po jeho podání toxické reakce.
Příznaky předávkování paracetamolem u dospělých
První fáze:
nechutenství
pocení
ospalost
nauzea (nevolnost) a zvracení
Druhá fáze:
typicky dochází k přechodnému subjektivnímu zlepšení
v biochemických hodnotách vzestup aminotransferáz a prodloužení protrombinového času
tato fáze obvykle končí 24–48 hodin od požití
Třetí fáze:
pět zhoršení celkového klinického stavu
nechutenství
nauzea (nevolnost) a zvracení
bolesti břicha v pravém podžebří
někdy i bolesti v bedrech a snížení produkce moči (oligurie)
Čtvrtá fáze:
nastává 5–10 dní po požití
stupňují se projevy selhání jater, eventuálně i selhání ledvin
ikterus (žluté zabarvení kůže)
encefalopatie – kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí – zmatenost, spavost, letargie, kóma
krvácivé projevy – především krvácení do zažívacího traktu
ke smrti dochází asi 7.–10. den po předávkování
Příznaky otravy paracetamolem u dětí
První fáze:
U dětí je zvracení častější, někdy jsou bolesti břicha, pocení většinou chybí. Jen někdy je přítomna ospalost, špatný pulz, bradypnoe. U extrémních dávek, 75–100 g, může výjimečně dojít ke kómatu a metabolické acidóze již za 3 až 4 hodiny po požití léků.
Druhá fáze:
Následuje období latence klinických příznaků, které obvykle končí po 24–48 hodinách od p
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
V naší poradně s názvem HODNOTY ŠT. ŽL. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga drasnarová.
znamená hodnota TSH 8,854 hypertyreozu nebo hypotyreozu?
děkujki za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
TSH je hormon předního laloku podvězku mozkového a jeho koncentrace v krvi se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. TSH zvýšené nad 3,8-4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). Hodnota 8,854 mlU/l je hypotyreóza - nedostatečná funkce štítné žlázy.
Hemangiom je benigní (nezhoubný) mezenchymový nádor krevních cév. Obvykle se tvoří na povrchu kůže nebo pod kůží, může se ale vyskytnout i jinde. Asi 30 % hemangiomů je přítomno již při narození, většina ostatních se objeví během prvních pár měsíců života.
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní b
Ve svém příspěvku HEMANGIOM V JÁTRECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, na utz břicha mě byl diagnostikován hemangiom velikosti 15,5 mm, chci se zeptat jak je tento stav nebezpečný a zda s ním může souviset i hraniční hodnota krevních destiček. Moc děkuji Monika
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hemangiomy nemusí být jen kosmeticky závažné, jako jsou třeba v obličeji, ale mohou být i funkčně závažné. Například rodí se děti, které mají hemangiom v oblasti krku a dýchacích cest a ty jim utlačují dýchací cesty. Potom je potřeba dětem zavést trubičku, která jim umožní, že dýchací cesty jsou volné. Jindy zase zasáhnou okolí očí nebo uší. Hemangiom může trápit i funkčně. Hemangiomy na čele vedou děti k tomu, že začínají šilhat, to znamená, že je zde potřeba zavést chirurgickou léčbu nebo jinou intervenci. Zvlášť proto, že v některých případech může hemangiom během pár týdnů narůst do obrovských rozměrů.
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT CERVENOU TECKU NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alžběta.
Dobrý den přejí a prosím o pomoc a radu.Mám na pravé noze červenou trošku vystouplou tečku ve velikosti hrášku. Holim si nohy jsem opatrná ale stalo se mí že dva krát jsem to narušila a dlouho mi tekla krev a opět je to vystouplé a stejná červená nehezka větší tečka. Napište mí prosím k tomu něco dobrého co by mi mohlo pomoc a co mužů udělat já samá a vždy je každá dobrá rada nad zlato.Napište mi prosím co nejdřív ano prosím Vás pěkně, děkuji za pochopení a hezký den přejí. Bursikova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Udělal se vám hemangiom. To je taková cévní malformace, která prorůstá kůží až na povrch a postupně zbytňuje. Každé narušení znamená vytrvalé krvácení, protože se jedná o shluk cév - proto ta červená barva. Jak to odstranit? Nejrychlejší a nebezpečnější způsob je nechat si to chirurgicky vyříznout. Operace je v lokálním umrtvení a do měsíce je vše zahojeno s minimální jizvičkou. Zajděte s tím na kožní a objednejte se na extrakci z důvodu častého krvácení. Za těchto podmínek vám to pojišťovna celé uhradí a vy nebudete muset platit za kosmetický zákrok.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ HEMANGIOMU NA BOKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.František Sedlák.
Mám hemangiom na pravém boku od narození. Je umístěn v místě kde dochází k saturaci s gumou od trenek či pásku od kalhot. Je zhruba velký 5cm přibližně okrouhlého tvaru mírně vystouplý a na pohled to vypadá jako takový spletenec žil (žilek). Na omak jsou patrné takové jako by prohlubně. Před dvěma dny jsem začal trochu krvácet. Dá se s tímto problémem něco dělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hemangiom si můžete nechat vyříznout. Dohodněte se se svým kožním lékařem na termínu a místě, kde je operační sál. Výkon za vás uhradí zdravotní pojišťovna. Do dvou týdnů se vše zahojí.
Gama-glutamyltransferáza je enzym, bílkovina, která usnadňuje průběh chemických reakcí v podmínkách, které panují v lidském těle. Nachází se hlavně v buňkách, pro které je typická buď sekreční, nebo zásobní činnost. To znamená u buněk, které si vyměňují velké množství látek se svým okolím. Takovými buňkami jsou játra a výstelka žlučových cest, buňky kanálků ledvin, střevní buňky a buňky slinivky. Spojnice mezi krví a jaterními buňkami jsou velmi frekventovanými cestami, na nichž dochází k výměnám živin, minerálů, hormonů, toxinů a tělu cizích látek, neboť játra jsou hlavním centrem pro jejich zpracování a vyloučení. Ve žlučových cestách, zvláště pak ve žlučníku, dochází ke zpětnému vstřebání mnohých látek a hlavně vody, ve střevních buňkách je to pochopitelně vstřebávání živin potravy a v ledvinách je to zpětné vstřebávání pro tělo potřebných látek. Při podezření na poškození těchto orgánů zjišťuje lékař koncentraci GGT v krvi, kam se z buněk uvolňuje.
Gama-glutamyltransferáza je důležitý enzym, který zajišťuje transport aminokyselin, tedy základních stavebních kamenů bílkovin, přes membránu buněk. Ta je totiž pro samotné aminokyseliny nepropustná a ty potřebují někoho, kdo je přepraví. GGT je tedy především velice citlivým ukazatelem jaterního onemocnění a onemocnění žlučových cest. Většinou ale nelze přesně určit příčinu poškození a musí se přihlédnout k jiným testům.
Vyšetření GGT je většinou s dalšími vyšetřeními požadováno u osob, které mají příznaky jaterního onemocnění. Tyto příznaky zahrnují žloutenku, nucení ke zvracení, zvracení, nadýmání, svědění kůže, únavu. Hodnoty GGT jsou zvýšené u mnohých chorob, které způsobují akutní poškození jater nebo žlučových cest, ale většinou vyšetření a nález enzymu GGT neumožňuje zjistit různé příčiny jaterního poškození. U léčených alkoholiků se vyšetření GGT může použít ke sledování, zda pacient dodržuje léčebný režim (abstinenci).
Zvýšené hodnoty GGT upozorňují, že se něco děje s vašimi játry, ale blíže nespecifikují co. Obecně, čím vyšší hodnoty, tím je vyšší pravděpodobnost poškození jater. Zvýšené hodnoty mohou být způsobeny jaterními chorobami, ale také při srdečním selháním, konzumací alkoholu, užíváním některých léků, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky, léky snižující lipidy, antibiotika, histaminové blokátory (používané na odstranění nadměrné žaludeční kyselosti), léky proti plísním, antidepresiva a hormony, jako například testosteron. Orální kontraceptiva (pilulky proti otěhotnění) a clofibrát mohou hladiny GGT snižovat.
K vyšetření je nutný pouze vzorek krve, který je odebírán nejčastěji z pažní žíly drobným vpichem. Protože se hladina GGT snižuje po jídle, je nutné dělat odběr nalačno.
Gamma-glutamyltransferáza GGT je často nesprávně označována jako GMT!
Při klinickém fyzikálním vyšetření se nachází v případě pokročilého nádorového onemocnění zvětšená, tuhá, hrbolatá játra s hmatnými tuhými uzly. V případě přítomnosti druhotných ložisek nádoru na pobřišnici (takzvaná karcinóza peritonea) se nachází v dutině břišní ascites (přítomnost tekutiny ve volné dutině břišní). Občas se prokazuje rovněž splenomegalie (zvětšená slezina), zejména u primárního karcinomu slinivky břišní s metastázemi do jater. V laboratoři se obvykle potvrdí zvýšená hodnota sérové hladiny enzymů alkalické fosfatázy, gamaglutamyltransferázy a někdy i laktátdehydrogenázy, oproti tomu však zbylé jaterní testy normální. Hodnoty hladin enzymů aminotransferáz jsou v jednotlivých případech různé. Pokud dochází k blokádě žlučových cest nádorem, rozvíjí se žloutenka. Diagnostika jaterních metastází je obvykle jednoduchá při pokročilém onemocnění, v počátečních stadiích nemoci je často obtížná. Nálezy bývají jednoznačné, ale nejsou schopny prokázat drobné ložiskové metastáze ani odlišit nádor od jaterní cirhózy a dalších benigních změn jaterní tkáně, které mívají při zobrazení rovněž abnormální obraz. Obecně platí, že ultrasonografie a CT (rentgenová počítačová tomografie) jsou přesnější než radionuklidové zobrazovací metody. Většina pracovišť nyní používá ultrasonografii jako prvotní diagnostické vyšetření. U nemocných, o kterých se ví, že mají maligní nádor, se používá ultrasonografie a biochemická vyšetření jaterních testů rutinně k průkazu či vyloučení jaterních metastází.
Při stanovení diagnózy primárního jaterního nádoru, a to hepatocelulárního karcinomu (tedy maligního nádoru vycházejícího z jaterních buněk), se pátrá vždy po přítomnosti známek probíhající chronické hepatitidy typu B. Ta je totiž zodpovědná za zvýšený výskyt hepatocelulárního karcinomu v určitých oblastech (mluví se o takzvaných endemických oblastech). U nosičů viru hepatitidy typu B je riziko výskytu primárního jaterního maligního nádoru více než stonásobně zvýšeno oproti normální populaci. Vyslovit podezření na přítomnost hepatocelulárního karcinomu tak lze již na základě zjištěných klinických příznaků.
Léčba jaterních metastází maligních nádorů je obvykle neúspěšná, tudíž zbytečná, protože jaterní metastáze, což jsou vlastně druhotná ložiska nádorového postižení, svědčí již o generalizaci zhoubného onemocnění. Léčba se zaměřuje především na primární nádor. Celková chemoterapie (léčba protinádorovými léky, takzvanými cytostatiky) může sice přechodně nádorový proces zpomalit a prodloužit někdy i délku přežití pacienta v závislosti na typu primárního nádoru, nicméně základní chorobu neléčí. Některá pracoviště obhajují v určitých specifických případech cílenou infuzní léčbu chemot
V naší poradně s názvem BOULE NA HLAVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Cca 14 dní Mám výstupek na hlavě pomalu rostl a najednou je 0.5cm vysoký občas svědí ale nijak neboli co to prosím je a je to vazne Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše to bude hemangiom. Je to neškodný novotvar, který ovšem může překážet. Jeho odstranění je snadné a provádí ho kožní lékař. Domluvte se v kožní ambulanci někde ve větším městě na jeho odstranění.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
Žlučník, též žlučový měchýř, lat. vesica fellea či vesica biliaris, je vakovitý orgán hruškovitého tvaru sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Jeho objem je 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části: dno, fundus vesicae biliaris, směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také na místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je v místě, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku, corpus vesicae billiaris, které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku, collum vesicae billiaris. Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku, ductus cysticus. Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Krevní zásobení žlučníku zajišťuje především a. cystica, větev jaterní tepny. Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou v. cystica, která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií ggl. coeliaca.
POZNÁMKA: Při zahájení léčby párou systém Rezum automaticky sleduje čas, dokud nedojde k dokončení naprogramované léčby, a automaticky vypne páru. Páru lze před ukončením léčby zastavit, pokud se uvolní tlačítko pro aktivaci páry.
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ: Během léčebného cyklu neuvolňujte tlačítko pro aktivaci páry. Pokud je tlačítko pro aktivaci páry uvolněno před dokončením léčebného cyklu, dodávka páry se automaticky zastaví, což může vést k částečné, a tedy nekompletní léčbě.
Na obrazovce se zobrazí každý jednotlivý čas léčby a počet úplných léčebných zákroků, které byly dokončeny.
Postup:
Uvolněte jak spouštěcí tlačítko, tak tlačítko aktivace páry a zatlačte na tlačítko pro stažení jehly nahoru, abyste jehlu zasunuli.
VÝSTRAHA: Ujistěte se, že je jehla zcela zatažena tím, že zobrazíte polohu jehly pomocí objektivu. Pokud se před opětovným umístěním zaváděcího zařízení jehla nezatáhne, může dojít k poškození močové trubice.
Změňte pozici zaváděcího zařízení pro další léčbu přesunutím konce přístroje přibližně 1 cm distálně od předchozího umístění jehly. Cílem je vytvořit souvislé, překrývající se léze vzdálené 1 cm a probíhající rovnoběžně s prostatickou močovou trubicí.
Udržujte rotaci přístroje v úhlu 90 stupňů mezi léčebnými zákroky, abyste předešli ztrátě předchozího místa léčby.
Sledujte přirozený sklon močové trubice, abyste se vyhnuli přílišnému přiblížení k vrcholu, tedy příliš dopředu. Centrujte jehlu mezi spodinou a vrcholem močové trubice a zaměřte se přímo na adenom, pokud není centrován.
VÝSTRAHA: Před každým ošetřením zjistěte umístění verum montanum ve vztahu ke špičce dříku. Veškerá léčba musí probíhat proximálně od verum montanum.
Zaváděcí zařízení vraťte do výchozí polohy v hrdle močového měchýře pro léčbu v kontralaterálním laloku. Otočte dávkovací zařízení o 90 stupňů, abyste umožnili zasunutí jehly na požadované místo na kontralaterálním laloku.
U intravezikálních prostatických protruzí buď laterálních, nebo středních laloků umístěte zaváděcí zařízení 1 cm od proximálního okraje protruze a aplikujte léčení párou jehlou umístěnou přibližně 45 stupňů směrem ke střední čáře. Jeden léčebný zákrok pro malý střední lalok (<2 cm) a dva nebo více pro větší střední lalok (>2 cm). Pro zvětšenou centrální zónu aplikujte léčbu 1 cm od hrdla močového měchýře s jehlou umístěnou 45° směrem ke střední čáře tkáně. Neprovádějte léčbu na spodině močové trubice nejméně 1 cm od verum montanum.
UPOZORNĚNÍ: Během procedury je třeba monitorovat zbývající hladinu fyziologického roztoku. Pokud je zdroj fyziologického roztoku prázdný, může mít pacient nepříjemné pocity v uretře kvůli
VÝSTRAHA: Správné umístění jehly je nezbytné. Nesměřujte jehlu směrem dolů ke konečníku.
Postup:
Spusťte proceduru umístěním špičky zařízení dovnitř močového měchýře. Otočte dávkovací zařízení o 90 stupňů (horizontálně) a přiveďte dřík zařízení ze spodiny uretry.
Při zachování rotace o 90 stupňů vtáhněte zaváděcí zařízení zpět do močové trubice a umístěte 1 cm zpět od hrdla močového měchýře. Pokud dojde k léčbě v rozmezí 1 cm od hrdla močového měchýře, pacient může mít krátkodobé dráždivé příznaky. Umístěte distální špičku dříku zaváděcího zařízení proti laterální stěně uretry.
POZNÁMKA: Optimální umístění pro parní léčbu je v hřebenu laterálního laloku. Ujistěte se, že dřík zařízení není v blízkosti vrcholu, protože to může vést k suboptimální úpravě.
POZNÁMKA: V některých případech může anatomie prostaty omezovat konec zaváděcího zařízení, aby se dostal do krčku močového měchýře. Může to být způsobeno zvýšením hrdla močového měchýře z centrální zóny hyperplazie nebo středního laloku. V těchto případech netlačte zařízení přes tkáně. Zajistěte, aby špička zaváděcího zařízení byla v blízkosti verum montanum a ošetřujte tkáň bočního laloku v blízkosti verum montanum. Posunujte zaváděcí zařízení v krocích po 1 cm směrem k hrdlu močového měchýře, aby byla zajištěna následná léčba párou. To může uvolnit tkáň, což umožní zaváděcímu zařízení dosáhnout hrdla močového měchýře. Pokud zaváděcí zařízení stále nemůže dosáhnout hrdla močového měchýře, ošetřete oblast, která je blízká verum montanum.
Stabilizujte zaváděcí zařízení před vysunutím jehly a udržujte jej v klidu po celou dobu léčby.
Zatímco držíte spouštěcí tlačítko, pokračujte v zatažení tlačítka pro vysunutí jehly, dokud není jehla vysunuta.
Vizuálně ověřte, zda je jehla zcela zavedená do prostaty, a ujistěte se, že černá hloubková značka, která se nachází těsně u otvoru emitoru, není viditelná (žádná černá barva není viditelná).
VÝSTRAHA: Neprovádějte léčbu, dokud je černá hloubková značka na jehle po vysunutí jehly ještě viditelná. Pokud je značka stále ještě viditelná, zatlačte jehlu hlouběji do prostaty, až nebude nad objektivem viditelná černá značka. Pokud není možno správně dosáhnout správné polohy, pusťte asi na 4 sekundy páru, aby došlo k devaskularizaci místa, a pak jehlu zatlačte nahoru stisknutím tlačítka pro zatažení jehly. Přemístěte zaváděcí zařízení přibližně 1 cm od částečně ošetřeného místa a opakujte postup zavedení jehly.
Pomocí prstu přitáhněte tlačítko aktivace páry a podržte jej, abyste aktivovali páru, dokud není léčebný cyklus dokončen.
UPOZORNĚNÍ: Jakmile je jehla vysunuta, držte zaváděcí zařízení ve stabilní poloze. Pohyb zaváděcího zařízení může natáhnout tkáň a způsobit únik par do močové trubice, což může způsobit podráždění uretry.
Většina jaterních hemangiomů nevyžaduje žádnou léčbu. Jen pokud se jedná o velký hemangiom, který již způsobuje zdravotní problémy, tak je důležité jeho chirurgické odstranění.
Pokud je podezření na hemangiom jater, tak lékaři naplánují testy, které potvrdí přítomnost hemangiomu a vyloučí, že jde o jiný typ nádoru, zejména maligního. Hemangiomy se prokazují pomocí specializovaných testů jako je scintigrafie, CT skenování nebo MRI (magnetická rezonance). Obecně platí, že biopsie podezřelých hemangiomů by se neměla provádět z důvodu jejich benigního charakteru a možného rizika krvácení z vpichu po biopsii.
