Dlouhodobý cukr u diabetiků patří mezi nejdůležitější ukazatele, podle kterých se hodnotí úspěšnost léčby. Přesto mnoho lidí přesně neví, co číslo HbA1c znamená, jak vzniká a proč se někdy liší od běžného měření cukru z glukometru.
Tento článek vysvětluje dlouhodobý cukr prakticky a srozumitelně. Zaměřuje se na význam glykovaného hemoglobinu, nové jednotky, konkrétní hodnoty a jejich dopad na každodenní život i riziko komplikací.
Co je dlouhodobý cukr a glykovaný hemoglobin
Dlouhodobý cukr je laické označení pro laboratorní ukazatel zvaný glykovaný hemoglobin neboli HbA1c. Tento parametr vyjadřuje, jaká část hemoglobinu v červených krvinkách je navázaná na glukózu.
Praktický význam HbA1c spočívá v tom, že neukazuje jednotlivé výkyvy, ale dlouhodobý průměr hladiny cukru v krvi.
Proč HbA1c odráží období několika měsíců
Červené krvinky mají životnost přibližně 120 dní. Po tuto dobu jsou vystaveny glukóze v krvi, která se na hemoglobin nevratně váže.
Výsledná hodnota HbA1c tak odráží průměrnou glykémii za posledních 8–12 týdnů, nikoli jen aktuální stav v den odběru.
Rozdíl mezi dlouhodobým a aktuálním cukrem
Běžné měření glukometrem ukazuje okamžitou hodnotu. Ta se může rychle měnit podle jídla, pohybu nebo stresu.
Dlouhodobý cukr v krvi tyto krátkodobé vlivy „vyhlazuje“ a poskytuje stabilnější obraz kompenzace diabetu.
V naší poradně s názvem HNĚDÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobrý den, dnes ráno jsem na svém chodidle objevila několik hnědých skvrn, jsou nepravidelného tvaru, na dotek jemně hebké, je jich asi 5. Někdy si zajdu do solárka, ale poslední dobou jsem dlouho nebyla, myslím si, že tohle nemá žádnou spojitos. Možná spíše fakt, že zrovna v toto období se necítím zrovna nejlépe, mám rýmu, kašel bolí mě záda a asi na mě něco leze. Vůbev nevím co by to mohlo být, mám mít důvody k obavám? Předem děkuji za informaci :))
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Deniso, Váš problém s hnedými skvrnami na chodidle může souviset se špatným žilním oběhem krve a s možnou zvýšenou propustností žilní stěny. Jde o to, že krev z Vašich dolních končetin se hůře vrací zpět k srdci. Tím se v nohách vytváří zvýšený tlak na žilní stěnu, kde dochází k průsakům krve do okolní tkáně. Při takových krevních výronech se červené barvivo - hemoglobin přeměňuje na železitý pigment - hemosiderin, který zbarvuje zevní povrch tkáně na hnědo a vytváří tak nepravidelné hnědé flíčky, podobné těm, o kterých píšete. Z této situace se může časem vyvinout takzvaný bércový vřed, který Vám může nepříjemně snížit kvalitu Vašeho života. Z tohoto důvodu doporučuji zajít za dermatologem - kožním lékařem a tento Váš stav s ním co nejrychleji prodiskutovat. Dnes již existuje efektivní léčba žilního systému, například prostřednictvím léku Detralex. Je ale důležité začít s léčbou včas!
Barvu kůže ovlivňují barviva: melanin, karoten a hemoglobin. Melanin má červenohnědou až černou barvu. Pokud má tedy člověk tmavší kůži je to způsobeno tím, že má více melaninu. Karoten je oranžové barvivo a hemoglobin má růžový nádech.
V naší poradně s názvem HEXA PHAN - PROUŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldrich krejci.
koupil jsem si proužky na orientační zkoušku moči.
Jednotlivé hodnoty jsou uvedeny barvou, počínaje údajem negativní - tj. asi OK, v normě.
Ale další barvy jsou doplněny číselným údajem, který je pro laika tajemno.
Dotazuji se co znamená změna v prvním sloupci?
např. bílkovina 0,3/30, nebo glukoza 2,8/50, urobilinogen 17/1, krev ca 5-10, hemoglobin ca 10
U glukozy jako diabetika mám z odběru krve hodnotu 4,3. Čemu odpovídá tato hodnota na proužku?
Děkuji
O.Krejčí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Orientační výsledky pomocí diagnostických proužků Hexa Phan jsou uvedeny ve dvou jednotkách. U glukózy první číslo znamená množství glukózy v mili mollech na jeden litr moči a druhé číslo znamená miligramy glukózy v jednom deci litru moči. U bílkoviny je první číslo gram na litr moči a druhé číslo znamená miligramy na deci litr moči. Urobilinogen je udáván v mikro mollech na litr a v miligramech na deci litr. Samotné výsledky je třeba zaznamenat a při kontrole u svého lékaře pak vyhodnotit jejich vývoj. Váš lékař vám také vysvětlí, které hodnoty jsou u vás nebezpečné s ohledem na váš zdravotní stav.
Cukrovku může provázet řada komplikací jako slepota, selhání ledvin, zvýšené riziko srdečních příhod a bolestivé poškození periferních nervů. V současné době je léčba zaměřena převážně na kontrolu hladiny cukru v krvi (glykemie).
Oxidativní stres je rovněž jednou z hlavních příčin komplikací způsobených diabetem. Diabetici mají v těle přemíru volných radikálů, které poškozují arterie od očí až po srdce. Je důležité, aby pochopili potřebu antioxidační léčby k redukci oxidativního stresu a snížili riziko diabetických komplikací. Kromě oxidativního stresu je i glykace jednou z příčin komplikací. Naneštěstí se v současné době léčba zaměřuje na měření hladiny krevního cukru (glykemie). Ke glykaci dochází, když glukóza reaguje s proteinem. Výsledkem jsou konečné produkty pokročilé glykace. Jedním z nich je mezi diabetiky dobře známý glykovaný hemoglobin (HbA1c), jenž je vytvořen vazbou molekul glukózy na krevní barvivo hemoglobin v krvi. Měření HbA1c ukáže dlouhodobý obraz hladiny glukózy v krvi. Tímto testem lze odhadnout její průměrnou hladinu během posledních 2–4 měsíců.
V naší poradně s názvem VITAMÍN C OVLIVŇUJE HODNOTU GLUKOMETRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Matocha.
Užívám 1000 mg vitamínu C. Jak ovlivňuje tento vitamín hodnotu glykémie při měření glukometrem. Je ovlivněn i glykovaný hemoglobin, když jdu na kontrolu k diabetikovi.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle studie z roku 2006, publikované v "Indian Journal of Medical Research", denní příjem vitamínu C v dávce 1 000 mg u lidí s diabetem typu 2 vedl k významnému snížení hladiny cukru v krvi. Stejná dávka vitaminu C také způsobila snížení škodlivého LDL cholesterolu a indikátoru vysoké hladiny cukru v krvi nazývaného glykovaný hemoglobin nebo HbA1c. Účastníci studie, kteří dostali pouze 500 miligramů vitaminu C, však nezaznamenali výrazné snížení hladiny cukru v krvi nebo těchto jiných látek.
Červené krvinky obsahují protein nazývaný hemoglobin, který přenáší kyslík z plic do ostatních tělesných tkání. Hemoglobin je vyroben převážně ze železa. Když je vaše hladina železa nízká, vaše tělo produkuje méně červených krvinek, nebo je v červených krvinkách méně hemoglobinu, a tyto buňky nemohou nést tolik kyslíku. Nízká hladina železa může vyplývat z jídelníčku, ve kterém chybí železo, z neschopnosti absorbovat dostatek železa, nebo ze ztráty krve. Kromě toho, těhotenství může mít za následek anémii z nedostatku železa v důsledku potřeby železa rostoucího plodu. Pozor na kravské mléko. Mléko neobsahuje žádné železo, ale navíc ho úplně likviduje. Při bohaté mléčné stravě je nedostatek železa úplně jistý.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte hemolýzu. Nedostatek železa v těle. To může být způsobeno krvácením, například když odběr krve byl proveden během menstruace nebo krátce po ní. Nedostatek železa může vzniknout špatnou stravou. Na rychlé doplnění železa jsou k dispozici volně prodejné tablety. Zároveň je třeba nalézt příčinu nedostatku železa a odstranit ji.
Žluté bělmo u novorozenců a s ním spojená novorozenecká žloutenka jsou považovány za normální stav. Krev dospělého jedince obsahuje okolo 5 milionů červených krvinek na mm3 krve. Krev plodu jich obsahuje až 8 milionů na mm3 krve. Ihned po porodu začne dítě dýchat a jeho tělo je zásobováno kyslíkem z plic. Krev najednou začne být více okysličená a fetální hemoglobin i nadbytek červených krvinek, které ho obsahují, se stávají zbytečnými. Proto se začnou ve velkém množství rozpadat a až do 2.–3. měsíce věku se jejich množství snižuje. V této době dokonce mohou dosáhnout až tak malého množství, že by to u dospělého člověka bylo považováno za chudokrevnost. Rozpadem erytrocytů se do krve uvolňuje hemoglobin, který je dále metabolizován na žluté krevní barvivo bilirubin. Bilirubin je dále zpracováván játry a vylučován do žluče. Ta odchází do stolice, kterou barví tmavě. Játra novorozence totiž nejsou ještě natolik zralá, aby zvládla metabolizovat bilirubin, který je v určitých mezích i v krvi zdravého člověka.
Hemolytická nemoc novorozenců (fetální erytroblastóza), což je závažnější typ novorozenecké žloutenky, vzniká v případě, že dojde k neshodě krevní skupiny matky a dítěte a hladina bilirubinu může dosáhnout velmi vysokých hodnot. Nejčastější a nejzávažnější je neshoda takzvaného Rh-faktoru, kdy matka je Rh negativní a plod Rh pozitivní. V tomto případě se v těhotenství, zvláště pak při porodu, mohou do krve dítěte dostat matčiny protilátky proti krvinkám plodu (hrozí především v případě, že v předchozím těhotenství již byla matka imunizována Rh pozitivním plodem), dojde k jejich masivnímu rozpadu a uvolnění velkého množství bilirubinu. Hrozí ukládání bilirubinu do mozkové tkáně, což může způsobit nevratné poškození mozku a ohrozit dítě i na životě. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi vzácný a lékaři si s ním umějí poradit.
Novorozenecká žloutenka má úplně jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater. Ačkoliv se na první pohled projevuje podobně jako infekční typy (žlutým zbarvením), neměla by se za ně zaměňovat, protože se jedná o zcela rozdílné onemocnění.
Matka by měla co nejdříve po porodu začít pravidelně a řádně kojit. Dostatečné množství přijímané potravy v podobě mateřského mléka nebo náhražek zvýší u dítěte množství vyprazdňované stolice a spolu s ní odchází i více bilirubinu, který se do ní dostává žlučí z jater. To může přispět k jeho rychlejšímu vylučování z těla a zabránit tak rozvoji žloutenky. Také prevence infekcí a předčasného porodu hraje důležitou roli
Vzhledem k tomu, že játra vykonávají různé funkce, mohou vytvářet chemické látky, které se dostanou do krevního řečiště a do žluče. Různé poruchy jater mohou změnit krevní hladinu těchto látek. Některé z těchto látek mohou být měřeny ze vzorku krve. Některé testy, které se běžně provádí ze vzorku krve se nazývají jaterními testy. Jaterní testy obvykle měří následující:
Alaninaminotransferázu (ALT), jedná se o enzym, který pomáhá zpracovávat bílkoviny. Enzym je protein, který pomáhá urychlit chemické reakce. Různé enzymy se vyskytují v buňkách těla. Velké množství ALT se vyskytuje v jaterních buňkách. Když jsou játra poraněna nebo zanícena, jako je hepatitida, hladina ALT obvykle vzroste.
Aspartátaminotransferázu (AST), což je hladina enzymu, která se obvykle nachází uvnitř jaterních buněk. Když krevní testy zjistí vysokou hladinu tohoto enzymu v krvi, tak to obvykle znamená, že jsou játra nějakým způsobem poškozena. Nicméně AST může být také uvolněno, pokud srdeční nebo kosterní svalstvo je poškozeno. Z tohoto důvodu je ALT obvykle považováno za konkrétnější test vztahující se na játra.
Alkalická fosfatáza (ALP) je enzym, který se vyskytuje převážně v jaterních buňkách vedle žlučových cest a v kostech. Její koncentrace v krvi se zvyšuje u některých typů jaterních a kosterních onemocnění.
Albumin je hlavní protein, který je vytvářen v játrech a cirkuluje do krevního řečiště. Schopnost vytvoření albuminu a dalších proteinů je ovlivněna některými typy onemocnění jater. Nízký počet albuminu v krvi se vyskytuje při některých jaterních poruchách.
Celková bílkovina vzniká vlivem albuminu a všech dalších proteinů v krvi.
Bilirubin je chemická látka, která dává žluči její žluto zelenou barvu. Vysoká hladina bilirubinu v krvi může způsobit žloutenku. Bilirubin je vyroben z hemoglobinu. Hemoglobin je chemická látka v červených krvinkách, která je uvolňována, když dochází k rozkladu červených krvinek. Jaterní buňky si hlídají hladinu bilirubinu a připojují na něj molekuly cukru. Toto je pak nazýváno konjugování bilirubinu, který je předán do žlučovodů.
Zvýšená krevní kladina konjugovaného bilirubinu se vyskytuje v různých jaterních podmínkách a žlučových cestách. Mohou být zvláště vysoké, pokud je tok žluči blokován. Například tím, že žlučový kámen uvízl ve společném žlučovodu, nebo se vytvořil nádor na slinivce břišní. Tyto problémy mohou být také zvýšeny hepatitidou, poškozením jater nebo dlouhodobým užíváním alkoholu.
Ke zvýšení úrovně nekonjugovaného bilirubinu dochází, když je nadměrný rozpad červených krvinek, zejména v případě hemolytické anémie.
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z ži
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
Základní metodou ke stanovení diagnózy diabetu mellitu je hladina cukru v krvi. Krev se odebírá v klidové poloze po minimálně 8hodinovém lačnění (nejčastěji přes noc), před odběrem je nutno vyvarovat se jakékoli fyzické námahy.
U každého nově zjištěného diabetika lékař sepíše podrobnou anamnézu (symptomy, rizikové faktory, dietní návyky, fyzická aktivita, další nemoci), pacienta kompletně vyšetří (výška, hmotnost, krevní tlak, fyzikální vyšetření) a provede nezbytná laboratorní vyšetření (glykémie nalačno a po zátěži, tukový metabolismus, vykovaný hemoglobin, funkce ledvin, kyselina močová, jaterní testy, vyšetření moči, C-peptid).
Každá krev ve stolici by měla být vždy vyšetřena lékařem. Při vyšetření stolice na skryté krvácení je odebrán vzorek stolice a je vyšetřen na přítomnost stopových prvků. Je to jednoduchý a rychlý způsob, jak zjistit, zda se ve vaší stolici nevyskytuje krev. Mnoho lidí má strach ze samotného testování. Často jen z ostychu, k němuž však není důvod. Test na okultní krvácení je nad 50 let bezplatný, je bezbolestný a naprosto intimní. Odběry se totiž provádějí doma a k lékaři jen přinesete „psaníčka“ s odebranými vzorky.
V současné době jsou na českém trhu dva typy testů okultního krvácení ve stolici. Nejvíce používaným a zároveň nejlevnějším typem testu jsou takzvané guajakové testy. Guajakový test se skládá z guajakem impregnovaného filtračního papírku, uzavřeného v lepenkovém rámečku. Pacient, lékař nebo zdravotní sestra pomaže kartu tenkou vrstvou stolice. Následně je na kartu nakapán vyvíjecí roztok obsahující peroxid vodíku a pozoruje se změna barvy karty. Pokud je krev přítomna, aktivní složka hemu podporuje přeměnu guajaku na guajakovou modř. Výskyt modré barvy indikuje pozitivní reakci. Zásadní nevýhodou tohoto testu je, že dává pozitivní reakce s dalšími organickými látkami obsahujícími železo v mase, ovoci a zelenině. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné před testováním a v průběhu testování držet dietu – nejíst červené maso, polosyrové maso, jakoukoliv syrovou zeleninu a ovoce, vitamín C, potravní doplňky obsahující železo a tak dále. V opačném případě vycházejí testy jako pozitivní a potenciální pacienti jsou nuceni se podrobit dalším klinickým zkouškám. Tyto testy je třeba provádět třikrát za sebou ve třech po sobě následujících dnech.
Druhým typem testu jsou takzvané imunochemické testy, které ve stolici detekují přímo přítomnost bílkoviny lidského hemoglobinu. Výhodou těchto testů je asi 6krát větší citlivost (50 mikrogramů na 1 gram stolice), než je citlivost guajakových testů (300 mikrogramů na 1 gram stolice). Další neocenitelnou výhodou je jejich specifita pro lidský hemoglobin, a proto není třeba držet dietu v průběhu testování. V současnosti jsou již v lékárnách k dispozici tyto imunochemické testy v balení po jednom kuse. Pacienti, kteří se chtějí nechat otestovat na přítomnost krve ve stolici dříve než ve věku 50 let nebo se chtějí testovat častěji, než hradí pojišťovna, mají možnost tyto testy zakoupit v lékárně. Provedení testu je nutno svěřit svému praktickému lékaři.
Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi. Žádná generace před
Drobné krvácivé projevy na kůži se mnohdy neobjeví v bezprostřední návaznosti na působení podnětu, ale až za nějaký čas. Jejich rozvoj je provázen poškozením drobných krevních cév – kapilár, lhostejno zda tepen nebo žil; přitom platí, že tepny jsou vůči působení tlaku odolnější než žíly, neboť jsou pružnější. Pokud je modřina důsledkem úderu, tlaku při pádu nebo jiného výraznějšího mechanického podnětu, pak se k poškození stěn kapilár přidává místní pohmoždění tkáně a výsledkem bývá přirozená lokální zánětlivá reakce s otokem, bolestivostí a zatvrdnutím.
S ojedinělou modřinou vysvětlitelného původu nemusíte hned běžet k lékaři; obvykle do 2–4 týdnů zmizí beze stopy a následků. Krevní elementy a červené krevní barvivo (hemoglobin) se postupně rozpadnou a vstřebají, proto také modřina mění barvu v pestré škále od červené přes modrofialovou a červenofialovou až po zelenožlutou. Toto střídání barev je u každého člověka jiné a jeho vnímání závisí i na tloušťce kůže, a tudíž viditelnosti modřiny.
Erytrocyty, často označované jako červené krvinky (někdy nespisovně také erytrocity), jsou základní součástí krve. Pokud se ptáš, co jsou erytrocyty nebo co to jsou erytrocyty, jde o buňky zajišťující přenos kyslíku z plic do všech tkání a zároveň odvádění oxidu uhličitého.
Klíčovou roli hraje barvivo erytrocytů – hemoglobin, které váže kyslík. Správný počet erytrocytů je zásadní pro okysličení organismu a celkovou výkonnost.
K měření se používají dnes už převážně automatické přístroje zvané glukometry, které stanovují hladinu glukózy po nanesení kapky krve na testovací proužek. K dispozici jsou kompletní sety, které obsahují vlastní glukometr, několik proužků, autolancetu a lancety.
Kapka krve se v domácím prostředí získává pomocí speciálních odběrových per, takzvaných autolancet. V tomto peru je vždy vyměňována jen jehla, takzvaná lanceta. Většina dnešních autolancet má nastavitelnou hloubku vpichu pro snížení bolestivosti při odběru. Standardně se vpich provádí na bříšku některého z prstů ruky. Pro větší pohodlí pacienta je však možné odebrat vzorek krve i z jiného (alternativního) místa (vyvýšená svalová část na palcové straně dlaně, vyvýšená svalová část dlaně na malíkové straně, paže, stehno či lýtko). Je ale důležité se ujistit, že glukometr lze použít i pro krev odebranou z těchto míst. Dezinfekce místa vpichu není nutná při zachování běžných hygienických návyků.
Takto odebraná kapka krve se ihned přenese na testovací proužek. Testovací proužky ke glukometrům jsou nezaměnitelné a nedají se dělit – jinými slovy, ke každému glukometru existují speciální proužky a nelze zvýšit jejich počet rozstříháním. Při koupi náhradních proužků je nutné provést kalibraci přístroje. Ta se provádí několika způsoby – vložením kalibračního čipu do glukometru, kde čip zůstává po celou dobu stanovování proužky z jednoho balení, nebo pouze jednorázovým vložením kalibračního proužku, ze kterého si glukometr informaci přečte a uloží ji, anebo pomocí přiloženého kódu, který se do glukometru zadá.
Po nanesení kapky krve se testovací proužek podle návodu vloží do těla glukometru, který provede měření. Na displeji se pak objeví naměřená hodnota glykemie.
Hodnoty naměřené v domácím prostředí mají vždy pouze informativní charakter.
V závislosti na době od posledního příjmu potravy rozlišujeme dvě základní hodnoty glykemie, a to náhodná glykemie a glykemie nalačno, viz výše v našem článku.
Pro koho je domácí stanovení glykemie vhodné i bez porady s lékařem? Týká se zejména lidí, u kterých se již cukrovka v rodině projevila, lidí trpících vysokým krevním tlakem či zvýšeným cholesterolem, pacientů po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, při nadváze nebo obezitě, popřípadě žen trpících cukrovkou v těhotenství.
Ranní glykemie
Glykemie nalačno se provádí nejlépe ráno před prvním jídlem. Doporučené hodnoty glykemie nalačno u zdravého člověka by měly být 5,5 mmol/l. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako usp
Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.
Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.
Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.
Zdroje non-hem železa:
čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
Zdroje hem železa:
kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
