HEPARIN je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Předem je třeba říci, že léky na ředění krve ve skutečnosti krev nijak neředí. Název léky na ředění krve je zlidovělý termín vyjadřující antikoagulancia - léčiva, která zabraňují srážení krve účinkem na jednotlivé koagulační fáze. Ale říkejme jim pro jednoduchost léky na ředění krve.
Léky na ředění krve mají tlumivý efekt zejména na funkci destiček a na koagulační kaskádu. Při speciálních příležitostech se používají léky, které sraženinu rozkládají na principu aktivace plazminu. Jejich užití musí být ovšem dobře indikováno, protože mohou být pro pacienta velmi nebezpečné.
Léky působící proti koagulačním faktorům (antikoagulační léky)
Tuto skupinu lze rozdělit do několika podskupin.
Warfarin
Účinná látka warfarin tlumí jednu z cest koagulační kaskády tím, že blokuje tvorbu některých koagulačních faktorů v játrech. Jedná se o široce užívaný lék. Výhodou je možnost podávání v tabletkách, nevýhodou je pomalý nástup a ústup účinku (obvykle několik dnů). Účinnost warfarinu se kontroluje z krevního náběru jako takzvaný Quick test neboli test INR. Hodnota INR vypovídá o tom, kolikrát pomaleji se vlivem warfarinu dotyčnému člověku sráží krev oproti normě. INR 1,7 tak znamená, že se krev sráží 1,7x pomaleji. Jako účinná a přitom bezpečná hladina warfarinu se udává INR 2–3, to znamená, že se krev sráží 2–3x pomaleji než normálně. Předávkování warfarinem i při správném užívání je relativně časté. V případě potřeby rychlého snížení INR lze podat protilátku, kterou jsou preparáty obsahující vitamin K (obvykle lék Kanavit). Stejně tak lze podat mraženou plazmu, která obsahuje chybějící koagulační faktory. Vzhledem ke schopnosti warfarinu těžce poškodit plod nesmí být lék Warfarin užíván v těhotenství.
Warfarin
Forma: Tablety
Princip účinku: Blokuje koagulační kaskádu. Warfarin snižuje množství aktivního vitaminu K, který je potřeba pro tvorbu řady srážecích faktorů.
Hlavní nežádoucí účinky: Kvůli celkově zvýšenému nebezpečí krvácení by neměli užívat Warfarin pacienti s žaludečními vředy a s předchozí krvácivou cévní mozkovou příhodou. Hrozí předávkování.
Warfarin působí proti vitaminu K a stejně tak vitamin K působí proti warfarinu.
Warfarin je silně teratogenní. To znamená, že způsobuje vznik vrozených vývojových vad u plodu. Těhotná žena tedy v žádném případě nesmí warfarin dostávat. Je-li nutno jí z lékařských důvodů snížit srážlivost krve, musí se používat nízkomolekulární heparin.
Warfarin rád reaguje s řadou běžně užívaných léků (jako jsou některá antibiotika), které různě mění jeho účinnost.
Warfarin podaný samotný může způsobit takzvané warfarinové kožní nekrózy, kdy dojde k odumírání částí kůže. Důvodem je fakt, že krátce po podání může warfarin paradoxně srážlivost krve dočasně zvýšit. Z toho důvodu by při zahájení terapie warfarinem měl být podáván několik dnů ještě jiný lék na ředění krve, většinou nízkomolekulární heparin.
Když se warfarin začne pravidelně podávat, začne účinkovat až za 3–5 dnů od první dávky. Během této doby je nutné podávat injekčně nízkomolekulární hepariny. Jakmile začne warfarin účinkovat, nízkomolekulární heparin se vysadí. Před jakýmikoliv operačními výkony se musí warfarin naopak s dostatečným předstihem vysadit. Jinak by samozřejmě hrozilo, že člověk u operace vykrvácí. Pacient by si měl pamatovat hlavně to, že musí před
Ve svém příspěvku PRASKLÉ ENEURYSMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Roxerová.
Dobrý den, jsem po operaci prasklého mozk. eneurysma -v srpnu to budou 4 roky, jsem bez problémů, nemám žádné následky. Čím je to déle, tím více si uvědomuji, jaké jsem měla štěstí . Po operaci mi lékař doporučil klid, lázně a nedoporučil letání letadlem. Po roční kontrole mi už dovolil vše. Myslíte,že tedy mohu letět na dovolenou letadlem ?? Nehrozí nějaké nebezpečí - při vzletu a přistávání ??
Díky za odpověď ! Radka Roxerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Světlana.
Dobrý den, být Vámi určitě, bych zdravotní stav a let konzultovala s lékařem. Obecně u pacientů se zvýšeným rizikem se aplikuje těsně před letem subkutánně nízkomolekulární heparin. Vše také záleží na tom, jaké léky pravidelně berete. Světlana
Heparin je k dispozici ve dvou různých formách – klasický (nefrakcionovaný) heparin a nízkomolekulární heparin.
Klasický (nefrakcionovaný) heparin lze podat ve formě:
nitrožilní injekce – tedy jednorázovou aplikací přímo do žíly;
nitrožilní infúze – v tomto případě je heparin dávkován kapačkou a nechá se pomalu vykapat do žíly přes zavedenou dutou jehlu s hadičkou (tento způsob aplikace musí být proveden v nemocnici);
subkutánní injekce – injekční aplikace heparinu do podkoží.
Nízkomolekulární heparin se obvykle aplikuje injekcí do podkoží (subkutánně).
Dávka nefrakcionovaného (klasického) heparinu je velmi různorodá, protože každý pacient reaguje jinak a je potřeba důsledně monitorovat jednotlivé pacienty a dávku v případě potřeby upravit. Proto je často při zavádění léčby nutný 5–10denní pobyt v nemocnici, kde se pacientovi provádí častá vyšetření srážlivosti krve tak, aby bylo zajištěno správné dávkování a správný účinek léčby.
Nízkomolekulární heparin funguje jinak než klasický heparin. Obsahuje malé molekuly, díky čemuž jsou jeho účinky spolehlivější a pacient nemusí zůstávat v nemocnici na pozorování.
Oba druhy heparinů (klasický i nízkomolekulární) však mohou způsobovat nežádoucí účinky:
kožní vyrážka nebo jiné alergické reakce;
krvácení;
řídnutí (zeslabení) kostí – pouze při dlouhodobém užívání.
Ve vzácných případech může heparin vyvolat prudkou alergickou reakci, která paradoxně zhorší tvorbu stávajících sraženin a vede k tomu, že se vytvoří sraženiny nové. Tato reakce a řídnutí kostí se vyskytují s nižší četností u nízkomolekulárního heparinu než u klasického heparinu. Pacientům je ve většině případů podáván nízkomolekulární heparin, protože se snadněji používá a způsobuje méně nežádoucích účinků.
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Warfarin tlumí jednu z cest koagulační kaskády tím, že blokuje tvorbu některých koagulačních faktorů v játrech. Jedná se o široce užívaný lék. Výhodou je možnost podávání v tabletkách, nevýhodou je pomalý nástup a ústup účinku, obvykle několik dnů. Účinnost Warfarinu se kontroluje z krevního náběru jako takzvaný Quick test neboli test INR. Hodnota INR vypovídá, kolikrát pomaleji se vlivem Warfarinu dotyčnému člověku sráží krev oproti normě. INR 1,7 tak znamená, že se krev sráží 1,7x pomaleji. Jako účinná a přitom bezpečná hladina Warfarinu se udává INR 2–3, tedy krev srážející se 2–3x pomaleji než normálně. Předávkování Warfarinem je i při správném užívání relativně časté. V případě potřeby rychlého snížení INR lze podat protilátku, kterou jsou preparáty obsahující vitamin K, obvykle lék Kanavit. Stejně tak lze podat mraženou plazmu, která obsahuje chybějící koagulační faktory. Vzhledem ke schopnosti Warfarinu těžce poškodit plod nesmí být Warfarin užíván v těhotenství.
Xarelto
Jeho účinná složka rivaroxaban blokuje srážecí faktor Xa a má podobné přednosti oproti Warfarinu jako Pradaxa. Opět se využívá v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Pradaxa
Je nový lék na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina dabigatran, která v jistém bodě blokuje koagulační kaskádu. Mezi výhody patří užívání v tabletkové formě a minimální možnost předávkování při správném užívání. Pradaxa se používá při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní. Velkou výhodou Pradaxy je existence speciální protilátky, která může v případě nutnosti účinek Pradaxy téměř okamžitě vyrušit (preparát Praxbind).
Eliquis
Účinnou látkou je sloučenina apixaban, která blokuje faktor X koagulační kaskády. Kvůli nižšímu výskytu krvácivých komplikací se tento preparát stává velmi oblíbeným a využívá se při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Lixiana
Lixiana je nový lék (od roku 2016) ve fázi klinických zkoušek, který patří mezi léky na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina edoxaban. Edoxaban funguje jako přímý inhibitor koagulačního faktoru Xa. Svým působením tedy edoxaban blokuje koagulační (srážecí) kaskádu a tím dosahuje efektu omezení krevní srážlivosti. Lixiana bude využívána v prevenci hluboké žilní trombózy u pacientů po ortopedických operacích, dále pak jako lék ředící krev u pacientů s fibrilací síní a u nemocných s již vzniklou hlubokou žilní trombózou a plicní embolií. Neléčená fibrilace síní ohrožuje pacienta vznikem krevních sraženin v srdci, které mohou zp
V naší poradně s názvem VARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý večer chci se zeptat jestli můžu betakaroten když jim varfarin.dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Beta-karoten může zvyšovat riziko krvácení při užívání s léky, které samy o sobě zvýšují riziko krvácení. Mezi tyto léky patří aspirin, antikoagulancia (léky na ředění krve), jako je warfarin nebo heparin, protidestičkové léky, jako je klopidogrel a nesteroidní protizánětlivé léky, jako je ibuprofen nebo naproxen. Beta-karoten raději doplňujte přírodními zdroji, především mrkví.
Warfarin se podává tehdy, když je nutné snížit krevní srážlivost. Doporučuje se u některých poruch srdečního rytmu, jako je fibrilace síní a flutter síní. V srdci by u těchto poruch rytmu mohla vzniknout krevní sraženina a odtud vletět tepnami do mozku za vzniku ischemické mozkové mrtvice. Warfarin tvorbě sraženiny zabrání. Dalšími indikacemi pro nasazení Warfarinu jsou stavy po implantaci mechanické umělé srdeční chlopně. Na mechanické srdeční chlopni by se mohly tvořit krevní sraženiny, což Warfarin opět dokáže vyřešit. Tento lék se podává i u hluboké žilní trombózy dolních končetin a jako prevence či léčba plicní embolie.
Výhoda: Výhodou účinné látky warfarin je, že se podává v tabletové formě, zatímco podobně účinkující heparin a nízkomolekulární hepariny se musí aplikovat v injekční formě. Heparin je warfarinu podobný jen z toho hlediska, že snižuje srážení krve. Činí to však zcela jiným mechanismem než účinná látka warfarin.
Nevýhody: Nástup a vymizení účinků warfarinu jsou pomalé. Když se warfarin začne pravidelně podávat, začne účinkovat až za 3–5 dnů od první dávky. Během této doby je nutné podávat injekčně nízkomolekulární hepariny. Jakmile začne warfarin účinkovat, nízkomolekulární heparin se vysadí. Před jakýmikoliv operačním výkonem se musí warfarin naopak s dostatečným předstihem vysadit. Jinak by samozřejmě hrozilo, že člověk u operace vykrvácí. Pacient by si měl pamatovat hlavně to, že musí před jakýmkoliv plánovaným zákrokem o užívání warfarinu lékaři říci.
Warfarin je silně teratogenní. To znamená, že způsobuje vznik vrozených vývojových vad u plodu. Těhotná žena tedy v žádném případě nesmí warfarin dostávat. Je-li nutno jí z lékařských důvodů snížit srážlivost krve, musí se používat nízkomolekulární heparin.
Warfarinem se lze vcelku snadno předávkovat. Staří lidé dlouhodobě užívající warfarin si mohou brát vyšší dávky, než jim lékař předepsal, a pak jim hrozí krvácivé projevy. Nejprve se u nich tvoří velké modřiny při jakémkoliv poranění (stačí slabý náraz), může se objevit krev v moči, krev ve stolici a častější krvácení z nosu. U těžkého předávkování může dojít k vnitřnímu krvácení a ke smrti.
Kvůli celkově zvýšenému nebezpečí krvácení by neměli užívat warfarin pacienti s žaludečními vředy a s předchozí krvácivou cévní mozkovou příhodou.
Warfarin působí proti vitaminu K a stejně tak vitamin K působí proti warfarinu. Pokud pacient užívající warfarin přijímá velké množství vitaminu K v potravě, může to vést ke snížení účinků warfarinu. Hodně vitaminu K je v brokolici, tuřínu, zelí, špenátu a salátu.
Warfarin reaguje s řadou běžně užívaných léků (jako jsou některá antibiotika), které
V naší poradně s názvem CESTOVÁNÍ LETADLEM S AV MALFORMACÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Je možné cestovat letadlem s operovanou AV malformací na mozku bez rizika z prasknutí a zakrvácení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel to bez rizika není. Hrozí zde mnoho komplikací a je důležité, abyste jeden měsíc před odletem začala spolupracovat se svým neurologem, který vám přizpůsobí léčbu a sníží tak možná rizika. Rovněž vás poučí o tom, jak si budete sama aplikovat nízkomolekulární heparin těsně před odletem.
Do této řady patří tolik diskutovaný heparin a nízkomolekulární hepariny.
Heparin: Heparin opět blokuje koagulační kaskádu, ale trochu jiným mechanismem než Warfarin. Aplikuje se v injekční formě a slouží zejména v léčbě akutních stavů (například při srdečním infarktu, u plicní embolie a podobně). Mezi výhody jeho použití patří velmi krátký poločas účinku (vymizí do několika hodin po aplikaci) a možnost jeho účinek kdykoliv zvrátit podáním protilátky (sloučenina protamin). Podává-li se heparin nitrožilně, kontinuálně dávkovací pumpou, mělo by se APTT pravidelně kontrolovat – neúmyslné předávkování do vysokých hodnot je u heparinu velice snadné.
Nízkomolekulární hepariny: Tyto látky tlumí jeden z koagulačních faktorů a tím narušují koagulační kaskádu. Obvykle se podávají v malých dávkách každý den v nemocnici ležícím pacientům jako prevence vzniku žilní trombózy. Podávají se ve formě podkožních injekcí, které se obvykle aplikují do břicha (a způsobují modřiny). Hlavní výhodou je velmi malé riziko předávkování a velmi rychlý nástup a odeznění účinku (účinek vymizí cca do 12–24 hodin od aplikace). Nevýhodou je, že proti nim neexistuje žádná protilátka a v případě podání se prostě musí počkat, až jejich účinek vymizí. Účinnost nízkomolekulárních heparinů lze kontrolovat z krevního náběru pomocí hodnot takzvaného anti-Xa. Hodnota anti-Xa okolo 0,4 představuje preventivní účinnost, hodnoty 0,8–1,2 představují vysokou terapeutickou účinnost. Mezi zástupce této skupiny léků patří například Clexane – klexan, Fraxiparine – fraxiparin či Zibor.
Ve svém příspěvku ALERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Mám prokázanou alergii na heparin, dále se objevila i na Pradaxu, na doporučení lékaře jsem musela ihned vysadit. Bolest žaludku, a postupné zhoršovani polykání. Po vysazení léku okamžitě zlepšení. Je něco jiného co by bylo pro mne vhodné? (Operace nohy, páteře....) Děkuji za radu ,Zvelebilova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nástup i vymizení účinků Warfarinu jsou pomalé. Když se Warfarin začne pravidelně podávat, začne účinkovat až za 3–5 dnů od první dávky. Během této doby je nutné podávat injekčně nízkomolekulární hepariny. Jakmile začne Warfarin účinkovat, nízkomolekulární heparin se vysadí. Před jakýmikoliv operačním výkonem se musí Warfarin naopak s dostatečným předstihem vysadit. Jinak by samozřejmě hrozilo, že člověk u operace vykrvácí. Pacient by si měl pamatovat hlavně to, že musí před každým plánovaným zákrokem o užívání Warfarinu lékaři říci.
Warfarin je silně teratogenní. To znamená, že způsobuje vznik vrozených vývojových vad u plodu. Těhotná žena tedy v žádném případě nesmí Warfarin dostávat. Je-li nutno jí z lékařských důvodů snížit srážlivost krve, musí se používat nízkomolekulární heparin.
Kvůli celkově zvýšenému nebezpečí krvácení by neměli užívat Warfarin pacienti s žaludečními vředy a s předchozí krvácivou cévní mozkovou příhodou.
Warfarin působí proti vitamínu K a stejně tak vitamín K působí proti Warfarinu. Pokud pacient užívající Warfarin přijímá velké množství vitamínu K v potravě, může to vést ke snížení účinků Warfarinu. Hodně vitamínu K je v brokolici, tuřínu, zelí, špenátu a salátu.
Warfarin rád reaguje s řadou běžně užívaných léků (jako jsou některá antibiotika), které různě mění jeho účinnost. Pokud se lékař chystá předepsat nějaký lék, měl by od vás být informován o tom, že Warfarin užíváte.
Warfarin podaný samotný může způsobit takzvané warfarinové kožní nekrózy, kdy dojde k odumírání částí kůže. Důvodem je fakt, že krátce po podání může Warfarin paradoxně srážlivost krve dočasně zvýšit. Z toho důvodu by při zahájení terapie měl být podáván několik dnů ještě jiný lék na ředění krve, většinou nízkomolekulární heparin.
Kontrola účinnosti Warfarinu je relativně snadná. Pacient užívající tento lék chodí pravidelně na kontroly, odebírá se mu krev a hodnotí se srážecí schopnost pomocí Quickova testu neboli INR testu. Jeho hodnota udává, kolikrát déle trvá, než se krev dotyčného člověka srazí oproti normálu.
INR 1: je norma, krev se při testu sráží za normální dobu.
INR 2: znamená, že krev se srazí za 2x delší dobu, než je norma.
INR 3: znamená 3x delší dobu atd.
Pro lékařské účely se INR udržuje na hodnotách 2–3. Při menším INR se dávka léku zvýší a naopak. Vyšetření INR nám může ukázat i předávkování – hodnoty INR 4 a více už rozhodně normální nejsou.
Podobně jako všechny léky může mít i Warfarin nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
1–10% pacientů se může v průběhu léčby přípravkem Warfarin setkat s krvácením. Slabé krvácení (z nosu nebo z dásní, nebo tvoření podlitin) je nejobvyklejší formou krvácení. Méně častá je krev v moči, černá nebo krvavá stolice, silnější nebo delší menstruační krvácení, případně jiné krvácení. Objeví-li se neobvyklé krvácení, je třeba poradit se s lékařem.
Velmi vzácnými nežádoucími účinky jsou reakce z přecitlivělosti, projevující se obvykle kožní vyrážkou, reverzibilním zvýšením hladin jaterního enzymu, bolestí žlučníku, vznikem vaskulitidy, reverzibilní ztrátou vlasů, priapismem (obvykle na začátku léčby), syndromem purpurových prstů (načervenalé bolestivé kožní léze na prstech nohou a chodidlech). Jestliže se vyskytne některý z těchto nebo jakékoliv jiné neobvyklé příznaky, kontaktujte svého lékaře.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, sdělte to prosím svému lékaři nebo lékárníkovi.
Nástup a vymizení účinků Warfarinu jsou pomalé. Když se Warfarin začne pravidelně podávat, začne účinkovat až za 3–5 dnů od první dávky. Během této doby je nutné podávat injekčně nízkomolekulární hepariny. Jakmile začne Warfarin účinkovat, nízkomolekulární heparin se vysadí. Před jakýmikoliv operačními výkony se musí Warfarin naopak s dostatečným předstihem vysadit. Jinak by samozřejmě hrozilo, že člověk u operace vykrvácí. Pacient by si měl pamatovat hlavně to, že musí před jakýmkoliv plánovaným zákrokem o užívání Warfarinu informovat lékaře.
Warfarin je silně teratogenní. To znamená, že způsobuje vznik vrozených vývojových vad u plodu. Těhotná žena tedy v žádném případě nesmí Warfarin dostávat. Je-li nutno jí z lékařských důvodů snížit srážlivost krve, musí se používat nízkomolekulární heparin.
K celkovému zvýšenému nebezpečí krvácení by neměli užívat Warfarin pacienti s žaludečními vředy a s předchozí krvácivou cévní mozkovou příhodou.
Warfarin působí proti vitamínu K a stejně tak vitamín K působí proti Warfarinu. Pokud pacient užívající Warfarin přijímá velké množství vitamínu K v potravě, může to vést ke snížení účinků Warfarinu. Velké množství vitamínu K je v brokolici, tuřínu, zelí, špenátu a salátu.
Warfarin reaguje s řadou běžně užívaných léků (jako jsou některá antibiotika), které mění jeho účinnost.
Warfarin podaný samotný může způsobit takzvané warfarinové kožní nekrózy, kdy dojde k odumírání částí kůže. Důvodem je fakt, že krátce po podání může Warfarin paradoxně srážlivost krve dočasně zvýšit. Z toho důvodu by při zahájení terapie Warfarinem měl být podáván několik dnů ještě jiný lék na ředění krve, většinou nízkomolekulární heparin.
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Pradaxa užívat
Neužívejte přípravek Pradaxa:
jestliže jste alergický(á) na dabigatran-etexilát nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6)
jestliže trpíte závažným snížením funkce ledvin
jestliže v současnosti krvácíte
jestliže máte onemocnění některého orgánu, které zvyšuje riziko závažného krvácení (např. žaludeční vřed, poranění nebo krvácení v mozku, nedávná operace mozku nebo očí)
jestliže máte zvýšený sklon ke krvácení. Ten může být vrozený, neznámé příčiny nebo způsobený jinými léky
jestliže užíváte léky zabraňující srážení krve (např. warfarin, rivaroxaban, apixaban nebo heparin), kromě přechodu na jinou antikoagulační léčbu nebo pokud máte žilní nebo tepenný katetr a užíváte heparin k udržení průchodnosti těchto katetrů
jestliže trpíte závažným snížením funkce jater nebo jaterním onemocněním, které by případně mohlo být příčinou úmrtí
jestliže užíváte ketokonazol nebo itrakonazol v perorální formě, přípravky k léčbě plísňových infekcí
jestliže užíváte ústy cyklosporin, přípravek, který zabraňuje vzniku odmítavé reakce těla proti transplantovanému orgánu
jestliže užíváte dronedaron, přípravek užívaný k léčbě abnormálního srdečního rytmu
jestliže máte umělou srdeční chlopeň, která vyžaduje trvalé ředění krve
Upozornění a opatření
Před užitím přípravku se poraďte se svým lékařem. Možná bude také třeba se během léčby přípravkem Pradaxa poradit s lékařem v případě, že pocítíte příznaky nebo budete muset podstoupit chirurgický zákrok.
Oznamte svému lékaři všechna onemocnění, kterými trpíte nebo která jste prodělal(a), a to zejména ta, která jsou uvedena v následujícím seznamu:
jestliže máte zvýšené riziko krvácení, jako například:
jestliže se u Vás v nedávné době objevilo krvácení
jestliže jste během minulého měsíce podstoupil(a) biopsii (chirurgické vynětí tkáně)
jestliže jste prodělal(a) těžké poranění (například zlomeninu kosti, poranění hlavy nebo jakékoli poranění vyžadující chirurgické ošetření)
jestliže trpíte zánětem jícnu nebo žaludku
jestliže máte problémy se zpětným pronikáním žaludeční šťávy do jícnu (tzv. reflux)
jestliže užíváte léky, které mohou zvýšit riziko krvácení. Viz „Další léčivé přípravky a přípravek Pradaxa“ níže.
jestliže užíváte protizánětlivé léky, jako je diklofenak, ibuprofen, piroxikam.
Vedlejší účinky nebyly zaznamenány. Při užívání společně s Warfarinem by nemělo dojít k interakci. Warfarin je jedním z léků proti srážení krve, který blokuje koagulační kaskádu, jednoduše řečeno, zabraňuje krvi, aby se srážela. Warfarin snižuje množství aktivního vitamínu K, který je potřeba pro tvorbu řady srážecích faktorů. Látky na podobném principu se používají i jako jed na krysy – krysa po jejich pozření zemře na vnitřní krvácení. Výhodou Warfarinu jako léku je, že se podává v tabletové formě, zatímco podobně účinkující heparin a nízkomolekulární hepariny se musí aplikovat v injekční formě. Heparin je Warfarinu podobný jen z toho hlediska, že snižuje srážení krve. Činí to však zcela jiným mechanismem než Warfarin. Warfarin působí proti vitamínu K a stejně tak vitamín K působí proti Warfarinu. Pokud pacient užívající Warfarin přijímá velké množství vitamínu K v potravě, může to vést ke snížení účinků Warfarinu. Toto však není případ užívání produktu OmegaMarine Forte, neboť ten obsahuje vitamín D.
Antikoagulační léčba slouží k ředění krve, které brání obnovení vzniku trombózy. Organismus má pak vlastní mechanismy vedoucí k rozpuštění sraženiny. Nejprve se k ředění krve používají nízkomolekulární hepariny, například Clexane, Zibor nebo Fraxiparine, které se aplikují subkutánně do kožní řasy nejlépe na břiše jednou nebo dvakrát denně. Je nutné je píchat ve stejnou denní dobu, aby byla krev neustále zředěná. Současně nebo od druhého dne léčby se pak podávají takzvaná perorální antikoagulancia, tablety na ředění krve. Nejčastěji se používá Warfarin nebo Lawarin. Úskalím tohoto léku je, že se musí nastavit určitá hladina, aby optimálně fungoval, a ta se pak musí pravidelně kontrolovat. Navíc je tato hladina individuální u každého člověka. To znamená, že někomu stačí jedna tableta denně, jiný musí brát jeden a půl tablety. Stupeň naředění krve se kontroluje krevními odběry (INR). Ideální je udržovat hladinu INR mezi 2,0–3,0. Jakmile je alespoň dva dny účinná hladina INR, je možné nízkomolekulární heparin vysadit. Dále se užívají pouze tablety. Jestliže je INR vyšší než 3,0, krev je hodně naředěná a stoupá riziko nežádoucích krvácivých komplikací. Působení Warfarinu také ovlivňují některé léky – nesteroidní analgetika proti bolesti jako Ibuprofen, Ibalgin, Veral, Diclofenak, Acylpyrin – proto se nesmí používat. Rovněž některé potraviny mohou ovlivnit hladinu INR, zvláště pak zelí, kapusta, papriky a mnoho dalších. Dříve se tedy při užívání Warfarinu dodržovala přísná dieta, dnes se doporučuje jíst pravidelně určité množství zeleniny, na které je člověk zvyklý, a vyhýbat se nějakým excesům. Podle toho se následně nastaví potřebná dávka Warfarinu.
Do léčebné praxe se zavadí nové antikoagulační léky Pradaxa nebo Xarelto, které fungují na jiném principu než Warfarin. Užívají se 1–2x denně. Při jejich užívání není nutné kontrolovat INR, nemusí se aplikovat nízkomolekulární heparin, než nastoupí účinek, a mají nižší riziko krvácivých komplikací. Jejich nevýhodou jsou určitá kritéria k tomu, aby je mohl lékař nasadit, a dále doplatky.
Délka podávání antikoagulační léčby závisí na příčině trombózy, zda faktor vzniku již pominul, nebo ještě působí. Obvyklá léčba trvá 6–12 měsíců. Minimální doba antikoagulace u sekundární trombózy způsobené imobilizací například po operaci či při sádrové fixaci končetiny je 3 měsíce. Pokud je příčina neznámá, jedná se o takzvanou idiopatickou trombózu, která vyžaduje 6–12měsíční antikoagulaci. Léčba se prodlužuje u opakovaných trombóz, při onkologické léčbě nebo u komplikací v podobě plicní embolie. Osoby s vrozenou trombofilií bývají antikoagulovány alespoň 12 měsíců, někdy i trvale. Trvalou antikoagulaci rovněž vyžadují osoby s opakovanými flebotrombózami či plicními emboliemi.
V případě potvrzení přítomnosti žilní trombózy je nezbytně nutné zahájit co nejdříve protisrážlivou léčbu. K tomu se využívá injekčně podávaný heparin. Pokud se krevní sraženina nachází v oblasti břicha, pánve či hrudníku, provádí se katetrizační léčba. Ta spočívá v zavedení katétru, tedy tenké dlouhé hadičky až ke krevní sraženině a ta se mechanicky i chemicky rozruší. Tento typ léčby ovšem není vhodný pro pacienty ve vyšším věku či s přidruženými chorobami, jelikož se zvyšuje riziko krvácení. I po této léčbě se nasazuje injekčně podávaný heparin. Po stabilizaci stavu se pacienti převádějí na Warfarin, tedy lék ve formě tablety, který má protisrážlivý účinek. Tito pacienti by měli docházet každých 4–6 týdnů na krevní odběry ke kontrole srážlivosti krve.
Přestože se v posledních letech výrazně zlepšily jak možnosti časné diagnostiky, tak i léčby hluboké žilní trombózy, zůstává počet postižených lidí téměř nezměněn. Dlouhodobá prognóza pacientů po prodělané hluboké žilní trombóze závisí na mnoha okolnostech. Závažné případy, které se komplikují, nezřídka mohou končit smrtí. Proto je nezbytné dodržovat zásady zdravého životního stylu a pití alkoholu vynechat anebo omezit na co nejmenší míru.
Pokud se hluboká žilní trombóza neléčí, může dojít ke vzniku plicní embolie (situace, kdy se krevní sraženina uvolnila ze svého původního místa a zasekla se v jedné z plic). Při léčbě se používají léky, kterým se říká antikoagulancia (léky proti srážení krve).
Antikoagulancia brání dalšímu zvětšování krevní sraženiny (odborně narůstání trombu). Současně také pomáhají rozpouštět již vzniklý trombus a brání tomu, aby se sraženina utrhla a byla zanesena do plic, kde by mohla způsobit embolii. Přestože se léčiva ovlivňující srážlivost krve často označují jako „léky na ředění krve“, neředí krev v pravém slova smyslu, ale ovlivňují chemické látky obsažené v krvi a brání tomu, aby se krevní sraženiny tvořily tak snadno.
K léčbě hluboké žilní trombózy se používají dva různé druhy antikoagulačních léčiv, a to konkrétně heparin a warfarin. Heparin je obvykle předepisován jako lék první volby, protože účinkuje okamžitě a brání tak dalšímu zvětšování sraženiny. Po počáteční léčbě heparinem jsou pacienti obvykle převedeni na warfarin, který brání vzniku dalších sraženin.
Dabigatran je kontraindikován u pacientů užívajících systémově podávaný ketokonazol, itrakonazol, takrolimus a cyklosporin.
Další možné kontraindikace:
hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku;
těžká porucha funkce ledvin (CrCL < 30 ml/min);
klinicky významné aktivní krvácení;
organické léze nebo stavy, jestliže jsou považovány za významné rizikové faktory závažného krvácení; mohou to být současné nebo nedávné gastrointestinální ulcerace, přítomnost maligních nádorů s vysokým rizikem krvácení, nedávné poranění mozku nebo páteře, nedávný chirurgický výkon v oblasti mozku, páteře nebo oka, nedávné intrakraniální krvácení, známá přítomnost nebo podezření na jícnové varixy, arteriovenózní malformace, cévní aneurysmata nebo závažné intraspinální či intracerebrální cévní anomálie;
souběžná léčba jinými antikoagulancii; například nefrakcionovaný heparin (UFH), nízkomolekulární hepariny (enoxaparin, dalteparin a podobně), deriváty heparinu (fondaparinux a další), perorální antikoagulancia (warfarin, rivaroxaban, apixaban a podobně) kromě zvláštních situací, kdy dochází ke změně antikoagulační léčby nebo je nefrakcionovaný heparin podáván v dávkách nutných k udržení průchodnosti centrálního žilního nebo arteriálního katetru;
porucha funkce jater nebo jaterní onemocnění s očekávaným dopadem na přežití;
souběžná léčba systémově podávaným ketokonazolem, cyklosporinem, itrakonazolem a dronedaronem;
Podobně jako jiná antikoagulancia musí být i dabigatran-etexilát podáván opatrně u stavů se zvýšeným rizikem krvácení. Porucha funkce ledvin může být častá u starších pacientů (> 75 let) – funkce ledvin by měla být zhodnocena výpočtem CrCL před zahájením léčby přípravkem Pradaxa, aby byli z léčby vyloučeni pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCL < 30 ml/min). Výskyt závažných GIT krvácení bylo statisticky významné při podávání dabigatran-etexilátu pouze v dávce 150 mg 2x denně. U pacientů s anamnézou GIT onemocnění je třeba zvážit užívání 110 mg 2x denně.
Přípravek Eliquis obsahuje léčivou látku apixaban a patří do skupiny léků, které se nazývají antikoagulancia. Tento lék pomáhá zabraňovat tvorbě krevních sraženin tím, že blokuje faktor X, který je důležitou složkou krevní srážlivosti.
Indikace léku Eliquis u dospělých
Eliquis se u dospělých využívá:
k zabránění tvorby krevních sraženin v srdci u pacientů/pacientek s nepravidelným srdečním rytmem (fibrilací síní) a nejméně jedním dalším rizikovým faktorem. Krevní sraženina se může uvolnit, cestovat do mozku a způsobit cévní mozkovou příhodu, nebo se dostat do jiných orgánů a tam zablokovat normální průtok krve (známé též jako systémová embolie). Cévní mozková příhoda může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
k léčbě krevních sraženin v žilách dolních končetin (hluboká žilní trombóza) a v cévách v plicích (plicní embolie) a k zabránění opakovanému tvoření krevních sraženin v cévách dolních končetin a/nebo plic.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eliquis užívat
Neužívejte přípravek Eliquis:
jestliže jste alergický(á) na apixaban nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
jestliže příliš krvácíte;
jestliže máte onemocnění některého orgánu, které zvyšuje riziko závažného krvácení (jako aktivní nebo nedávný vřed žaludku nebo střeva, nedávné mozkové krvácení);
jestliže máte onemocnění jater, které vede ke zvýšenému riziku krvácení (jaterní koagulopatie);
jestliže užíváte léky k zabránění srážení krve (například warfarin, rivaroxaban, dabigatran nebo heparin), kromě případů, kdy měníte antikoagulační léčbu, nebo jestliže máte do žíly nebo tepny zavedenou hadičku, kterou dostáváte heparin, aby zůstala otevřená.
Upozornění a opatření
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru před zahájením užívání tohoto léku, pokud se u vás vyskytuje některý z následujících stavů:
zvýšené riziko krvácení jako krvácivá porucha, včetně stavů vedoucích ke snížené aktivitě krevních destiček;
velmi vysoký krevní tlak, nekontrolovaný farmakologickou léčbou;
věk nad75 let;
váha 60 kg nebo méně;
závažné onemocnění ledvin, dialýza;
jaterní potíže v současné době nebo v anamnéze (v minulosti);
příznaky změněné jaterní funkce;
umělá srdeční chlopeň;
plánovaná další léčba nebo chirurgický zákrok k odstranění krevní sraženiny z plic.
Jestliže potřebujete podstoupit operaci nebo výkon, který by mohl způsobit krvácení, může vás lékař požádat, abyste dočasně na krátkou dobu přestali brát tento lék. Jestliže si nejste jistí, zda může výkon způsobit krvácení, zeptejte se svého lékaře.
Antikoagulanty – léky proti srážení krve společně s přírodními zdroji antikoagulantů (ovoce, zelenina) úspěšně zabraňují výskytu rizikových faktorů, jako je mrtvice, vysoký krevní tlak, obezita a cukrovka.
Protisrážlivé (antikoagulační) léky – mají rozsáhlé využití, zabraňují zbytečnému srážení krve, patří sem například Warfarin a Heparin.
Heparin – patří k základním lékům, který blokuje srážlivý proces. Aplikuje se v akutní fázi, a to pouze injekčně, je schopný rozředit tepenné uzávěry. Nevýhodou je bolestivost při aplikaci a vznik modřin.
Warfarin – léčba Warfarinem obvykle přichází až po Heparinu, je pomalejší. Narušuje normální funkci vitaminu K, který je nezbytný pro tvorbu účinných koagulačních faktorů. Účinek nastupuje s několikadenním zpožděním. U tohoto léku je proto zákaz konzumace zeleniny s vysokým obsahem vitaminu K (kapusta, brokolice, rajčata), neboť snižuje účinek léku. Hladinu warfarinu v krvi je nutné pravidelně kontrolovat.
Nejmodernějšími léky proti srážení krve jsou Pradaxa a Xarelto.
Pradaxa – tabletová forma, má podobný účinek jako Warfarin. Používá se v rámci prevence vzniku sraženin po operacích a také proti vzniku krevních sraženin.
Xarelto – funguje na principu blokování srážecího faktoru Xa, používá se v rámci prevence po operacích.
U každého ředění krve je důležité pravidelně kontrolovat srážlivost krve. Léky se nastavují podle srážlivosti tak, aby byla optimální.
Antitrombotika – léky na ředění krve (proti nadměrnému srážení krve), které brání vzniku krevních sraženin (trombů) v krevním řečišti. Patří sem například kyselina acetylsalicylová (acylpyrin, anopyrin, aspirin). Jde o nesteroidní protizánětlivé léky, doporučuje se užívat 100 mg denně. Slouží jako prevence vzniku krevních sraženin u lidí s vysokým krevním tlakem a aterosklerózou.
Pouze antitrombotika jsou léky na ředění krve bez předpisu.
Warfarin je silně teratogenní, to znamená, že způsobuje vznik vrozených vývojových vad u plodu. Těhotná žena tedy v žádném případě nesmí užívat Warfarin. Je-li nutno jí z lékařských důvodů snížit srážlivost krve, musí se používat nízkomolekulární heparin.
Warfarinem se lze vcelku snadno předávkovat. Staří lidé dlouhodobě užívající Warfarin si mohou brát vyšší dávky, než jim lékař předepsal, a pak jim hrozí krvácivé projevy. Nejprve se u nich tvoří velké modřiny při jakémkoliv poranění (stačí slabý náraz), může se objevit krev v moči, krev ve stolici a častější krvácení z nosu. U těžkého předávkování může dojít k vnitřnímu krvácení a k úmrtí.
Pozor: Při předávkování je nutno Warfarin ihned vysadit. Jediný lék, který při předávkování Warfarinem alespoň trochu funguje, je vitamin K (preparát Kanavit). Pokud je nutná rychlá úprava narušené srážlivosti, podává se pacientovi krevní plazma transfuzí.
Kvůli celkově zvýšenému nebezpečí krvácení by neměli užívat Warfarin pacienti s žaludečními vředy a s předchozí krvácivou cévní mozkovou příhodou.
Warfarin reaguje s řadou běžně užívaných léků, jako jsou některá antibiotika, která různě mění jeho účinnost.
Warfarin podaný samotný může způsobit takzvané warfarinové kožní nekrózy, kdy dojde k odumírání částí kůže. Důvodem je fakt, že krátce po podání může účinná látka warfarin paradoxně srážlivost krve dočasně zvýšit. Z toho důvodu by při zahájení terapie Warfarinem měl být podáván několik dnů ještě jiný lék na ředění krve, většinou nízkomolekulární heparin.
