Ve svém příspěvku STÁLE VYSOKÁ KYSELINA MOČOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Bařina.
Dobrý den,
cca před měsícem mi byla naměřena vysoká hladina kyseliny močové (480) od té doby jsem ihned začal dodržovat dietu, ale stále se mi hodnota pohybuje kolem 580 umol, měřeno ráno na lačno, při tom minimálně 3 dny před měřením jsem jedl opravdu minimálně. Kupříkladu včera pouze jogurt-dušená zelenina s bramborem-amarantové bezlepkové lupínky-kousek melounu v podvečer 1 housku se sníženým obsahem sacharidů s lučinou. . Do toho 2x čaj proti dně, kopřivový a třešňový čaj a samozřejmě voda a ráno ještě šťáva z aloe vera. Nemyslím si, že bych mohl v dietě ještě víc ubrat potravin. Zajímalo by mě, co dělám špatně a také na jakou lékařskou ambulanci bych se mohl nejlépe obrátit, jako na specializované pracoviště, resp. Kde by mi nejlépe mohli poradit s mým problémem. Jsem z Frýdku-Místku a vůbec netuším na jaké oddělení ve zdejší nemocnici bych se mohl dostavit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.alternativni.
Dobrý den, přidejte 1/4 litru vody na lačno ráno i večer, do které rozmícháte půl lžičky jedlé sody Bicarbony. Dlouhodobě užívejte. Pokud snesete i aromatické bylinky, doporučím Himálajský čaj SHALARI (čaj na snížení kyseliny močové, podporu kloubů) stojí kolem 105 Kč, prodejny zdravé výživy. Hodně pít vodu, nepít pivo, ani víno (také obsahuje kyseliny, které mohou zvyšovat hladinu močové kyseliny v krvi)
Dále pak z jídelníčku vyřaďte tuky, rafinovaný cukr, nadbytek bílkovin, vnitřnosti, ančovičky,veškeré uzeniny, červené a kuřecí maso, luštěniny, špenát, chřest, květák, brokolici, houby.
Čaj z kopřivy dvoudomé zbavuje tělo nadbytku kyseliny močové. Dejte 2 čajové lžičky sušené kopřivy na 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a pijte 3x denně po dobu 5 týdnů. Můžete provádět i čajovou koupel postiženého místa.
Naše babičky při dně používaly močopudné byliny: smíchejte 25 g kořene (či natě) pýru plazivého, 20 g natě pampelišky (smetanky lékařské) a 20 g natě rdesna ptačího. Přelijte 2 lžíce této směsi 0,5 l vroucí vody a přikryté nechte 15 minut vyluhovat. Přeceďte a pijte 3x denně, pokaždé třetinu výluhu.
Při zánětu kloubu použijte směs bylin: smíchejte 30 g kořene a listu pampelišky (smetanky lékařské), 30 g listu břízy bělokoré, 20 g řebříčku obecného, 30 g listu kopřivy dvoudomé a 20 g přesličky rolní. Vrchovatou lžíci směsi zalijte 250 ml vroucí vody a nechte 15 minut vyluhovat. Pijte 3x denně po dobu 4 týdnů.
Pokud nemáte alergii na pyl břízy, můžete aplikovat perorálně nebo k obkladům -
Tinkturu z březových pupenů, kterou zakoupíte v obchodě s bylinami nebo si ji můžete sami vyrobit, kapejte do vody 3x denně po dobu 6 týdnů.
K potírání bolestivých kloubů použijte 50 g březových pupenů z břízy bělokoré na 0,5 l lihu, 3 týdny vyluhujte, sceďte. Bříza bělokorá působí podobně jako kopřiva dvoudomá na látkovou přeměnu purinů, a napomáhá tak vylučování močové kyseliny.
Mějte na paměti, že opatření jsou dlouhodobá, a dodržujte je proto systematicky, zhubněte, hýbejte se, dávejte si koupele, parní lázně a zázvorové nebo skořicové zábaly, které klouby prohřejí. A tím i uvolní bolesti kloubů.
Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
Sušenky a dorty s vysokým obsahem sacharidů:
sušenky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 21,9 g,
perník obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 21,8 g,
čokoládové sušenky & Animal Crackers obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 21 g,
jemné trvanlivé pečivo obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 20,8 g,
Vanilka Cream Sandwich obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 20,7 g
ovocný koláč obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,5 g,
piškotový dort obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,2 g.
Druhy mouky s vysokým obsahem sacharidů:
bramborová moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 133 g,
bílá rýžová mouka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 126,6 g,
rafinovaná mouka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 123,7 g,
bílá chlebová mouka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 99,4 g,
žitná mouka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 78,2 g.
Marmelády a džemy s vysokým obsahem sacharidů:
marmelády obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 13,3 g,
meruňkový džem obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 12,9 g
dietní džem obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 7,5 g.
Pečivo s vysokým obsahem sacharidů:
francouzský chléb obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 72,1 g,
pizza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 39,5 g,
sladké pečivo obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 35,5 g,
pita chléb obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 33,4 g,
křupavá pizza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27 g,
muffin obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,2 g,
tortilla obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 15,4 g,
bílý chléb obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 14,3 g.
Výrobky z brambor s vysokým obsahem sacharidů:
bramborová kaše obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 35,3 g,
instantní bramborová kaše obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 33,9 g,
sladké brambory obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 33,7 g,
hranolky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 21,2 g,
bramborák obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 10,3 g.
Nápoje a ovoce šťávy s vysokým obsahem sacharidů:
jahodový koktejl obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 53,3 g,
Guava Nektar obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 40,8 g,
Fruit Smoothie obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 40 g,
ovocné ochucené nápoje obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 38,2 g,
hroznová šťáva obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 37,4 g,
Passion Fruit Juice obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 35,7 g,
Orange snídaňový nápoj obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 33,4 g,
Green Smoothie obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 32,8 g,
šťáva z granátových jablek obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 32,7 g,
ananasová šťáva obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 32,2 g.
V naší poradně s názvem ŽLOUTENKA TYPU G se k tomuto tématu vyjádřil uživatel P.Zdeňka.
Mám dlouhá léta problémy po žloutence typu G, nikde nelze najít přímou specifikaci problémů jaké tato žloutenka způsobuje,jen vím,že touto žloutenkou jsem byla nakažena při transfůzi krve.Jakou povědomost o ní máte?
Dík Zdeňka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hepatitida typu G byla objevena teprve nedávno, proto neexistuje žádný lék nebo doporučená léčba. V současné době stále probíhá výzkum tohoto viru, ale doposud se neprokázalo, zda dokáže poškodit játra. Dostatek odpočinku, jedení vyvážené stravy a vyhýbání se konzumaci alkoholu a jiných jaterních dráždidel, to je doporučení pro všechny jedince trpící hepatitidou typu G.
Další info o žloutence typu G naleznete tady: http://www.ceskaordinace.cz…
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.
Dobrý den , všimla jsem si na všech nehtech červené čárky. Dost mě to vyděsilo . Nemůže jít o předzvěst nějakého onemocnění ? Jsou jasně viditelné, foto možná klame . Děkuji Sylva Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o tak zvané Terryho nehty. Terryho nehty dostaly své jméno od lékaře, který si jako první všiml, že se tento příznak vyskytl spolu se specifickými nemocemi. V 50. letech 20. století Richard Terry zjistil, že více než 8 z 10 lidí s těžkým zjizvením jater (cirhózou) mělo také bílé nehty.
Terryho nehty obvykle postihují všechny nehty. Ale můžete mít Terryho nehty na nehtech na nohou nebo jen jeden nehet na ruce či noze.
Některým lidem se Terryho nehty vyvinou jako součást normálního stárnutí. Je to proto, že lidé s Terryho nehty mají v blízkosti nehtového lůžka méně cév. U některých lidí ale Terryho nehty mohou být příznakem základního zdravotního stavu, jako je cirhóza, městnavé srdeční selhání, diabetes, selhání ledvin, virová hepatitida.
Terryho nehty často zmizí, když léčíte stav, který způsobuje tento příznak, pokud tedy nesouvisí pouze se stárnutím.
Pokud máte Terryho nehty, je důležité jít k lékaři na kontrolu. Někdy se Terryho nehty objevují jako součást stárnutí. Můžou ale také poukazovat na vážné zdravotní problémy. Váš praktický lékař pozná rozdíl.
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá moc práce, dýně se vloží do trouby a peče se.
Výživový bonus: přináší významné množství vitamínu C, pomáhá snížit bolesti svalů a oxidační poškození po intenzivním slunění.
Meruňky
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 8 g.
Meruňky jsou vhodné jako svačina, přidané do jogurtu, do ovesných vloček, a dokonce i do salátů.
Výživový bonus: obsahují vysoké množství beta-karotenu.
Avokádo
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 8 g.
Avokádo je prakticky bez cukru. Ve skutečnosti 75 procent jeho sacharidů pochází z nestravitelné vlákniny.
Výživový bonus: obsahuje nenasycené tuky.
Jahody
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 11 g.
Jahody svou chutí uspokojí chuť na sladké.
Výživový bonus: jsou zdrojem vitamínu C.
Červený grapefruit
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 9 g.
Tento druh obsahuje asi o 20 procent méně cukru než jeho oranžová varianta. Jen nezkoušejte zkrotit jeho kyselou sílu obalením v cukru.
Výživový bonus: je zdrojem vitamínu C.
Další prospěšné ovoce: rebarbora, vodní meloun, broskve, ananasový meloun, ostružiny.
Sumec
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Sumec obsahuje vysoce kvalitní bílkovinu. Filety z této ryby jsou skvělé dušené, grilované, pečené v troubě nebo na pánvi.
Výživový bonus: maso sumce je dobrým zdrojem vitamínu B12, který náš nervový systém potřebuje, aby správně fungoval.
Konzervy z lososa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Výživový bonus: tato forma pokrmu je zdrojem omega-3 mastných kyselin, které si tělo neumí samo vytvořit.
Kuřecí paličky
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Kuřecí paličky mají bohatší chuť než kuřecí prsa. Pokud se bojíte zbytečného tuku v kůži, tak tu můžete jednoduše odstranit a upéct paličky samostatně.
Výživový bonus: obsahují selen, což je výborný antioxidant.
Krůta
Jedna porce krůtího masa obsahuje 0 gramů sacharidů.
Mleté krůtí maso je dobrou alternativou hamburgerů.
Výživový bonus: obsahuje úplný arzenál esenciálních aminokyselin, které mohou „napumpovat“ svaly.
Vepřová panenka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Vepřová panenka, pokud je správně připravená, má dobrou šťavnatou chuť. Má vynikající poměr bílkovin a tuků.
Výživový bonus: je dobrým zdrojem thiaminu (vitamín řady B).
Svíčková
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Výživový bonus: červené maso je přirozeným zdrojem kreatinu.
Rostbíf
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Zkuste několik plátků rostbífu s restovanou červenou paprikou a dijonskou hořčicí. Jde o výborný pokrm.
Výživový bonus: obsahuje vysoce vstřebatelnou normu železa.
Další vhodné druhy masa a ryb: slepice, platýs, mleté hovězí maso, krůtí prsa, kuřecí stehna, konzervované sardinky.
Niva
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) rovná se 0 g.
Niva má ořechovou příchuť a je výborná s dušenou brokolicí.
Výživový bonus: je zdrojem prvotřídního vápníku.
Máslo
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Máslo si díky svému složení opět našlo své místo v naší kuchyni, zkuste smíchat dušený květák s máslem, čerstvým tymiánem a ochutit solí.
Výživový bonus: náhražky másla mohou cholesterol ovlivnit hůř než nasycené tuky obsažené v másle.
Vejce
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Protein ve vejcích je považován za kvalitu vyšší, než jakou lze nalézt v jiném pokrmu.
Výživový bonus: vědci zjistili, že vejce jsou překvapivě dobrým zdrojem antioxidantů.
Cottage cheese
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Výživový bonus: Cottage cheese je napěchovaný proteinem s nízkým obsahem sacharidů. Je tak dobrou volbou stravy ve večerních hodinách.
Řecký jogurt
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 9 g.
Výživový bonus: obsahuje probiotika, která jsou důležitá pro náš organismus.
Kozí mléko
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 11 g.
Kozí mléko obsahuje méně sacharidů než kravské mléko a je snadněji stravitelné, a podle nedávného výzkumu je bohatší v řadě živin, jako jsou omega mastné kyseliny.
Výživový bonus: obsahuje konjugované kyseliny linolové (CLA) a mastné kyseliny.
Další prospěšné mléčné výrobky s nízkým obsahem uhlohydrátů: hermelín, kozí sýr, ricotta, kefír, zakysaná smetana, tavený sýr.
Tofu
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 3 g.
Tofu je nejen pro vegetariány, nabízí levnou variantu bílkovin i pro „masožravce“. Samotné je bez chuti, ale když přidáte tofu do omáčky, tak brilantně pohltí její chuť. Tofu lze marinovat a opékat jako maso na grilu.
Výživový bonus: obsahuje isoflavony, které jsou pro organismus prospěšné.
Tempeh
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 9 g.
Tempeh je masitá placička, která je vyrobena z fermentovaných sójových bobů, což je slušný zdroj bílkovin. Jeho chuť lze popsat jako kouřovou, ořechovou a zemitou. Hodí se do polévek, omáček a k opékání.
Výživový bonus: obsahuje zdravá probiotika.
Fazole
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 18 g.
Fazole mají vyšší obsah sacharidů, ale mohou se pochlubit značným množstvím rostlinných bílkovin – 12 gramů ve 100 g. Můžete je použít do salátů a s míchanými vejci.
Výživový bonus: obsažená vláknina může pomoci snížit prudký vzestup hladiny krevního cukru způsobený sacharidy v potravě.
Dýňová semínka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Dýňová semínka jsou zdrojem bílkovin (asi 7 gramů v porci). Používají se do salátů, ovesných vloček, jogurtu nebo tvarohu.
Výživový bonus: obsahují velké množství zinku, který má pozitivní vliv na tvorbu testosteronu.
Další prospěšné potraviny z této řady: konopná semínka, neslazené sójové mléko.
Sýr
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Sýr je vhodný pro děti i dospělé.
Výživový bonus: nabízí dostatek vápníku pro kosti.
Vlašské ořechy
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 4 g.
Vlašské ořechy jsou vhodnou svačinou na cestách. Obsahují omega-3 mastné kyseliny a sodík.
Výživový bonus: dodávají organismu měď, která je potřebná pro správnou produkci energie v těle.
Kapusta
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 8 až 12 g.
Výživový bonus: obsahuje dostatečné množství vitamínu C, vitamínu K a vitamínu A.
Mandlová moučka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Mandlová moučka je vyrobena z jemně mletých mandlí. Používá se jako přísada do palačinkového těsta.
Výživový bonus: má vyšší množství bílkovin a vitamínu E než běžně používané mouky.
Skleněné nudle
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Tyto průsvitné želatinové nudle jsou vyrobeny z práškového kořene asijské rostliny a mají většinou nestravitelná vlákna s názvem glucomannan. Shirataki nudle mají poněkud nepopsatelnou chuť, ovšem jako příloha k omáčkám jsou velmi vhodné.
Výživový bonus: Obsahují glucomannan, který může pomoci zlepšit hladiny cholesterolu a glykémii u jedinců s cukrovkou.
Amaranth
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 23 g.
Výživový bonus: Toto bezlepkové obilí dodává významné množství manganu, což je minerál nezbytný pro správný metabolismus.
Další prospěšné mouky: z lískových oříšků, kokosová moučka, arašídová mouka.
Neslazený ledový čaj
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny rovná se 0 g.
Nápoj vyrobený z čerstvého čaje a vody zažene žízeň a nezpůsobí ztrátu v boji s nadváhou.
Výživový bonus: správě připravený zelený čaj je výborný antioxidant a nastartuje váš metabolismus k lepšímu spalování tuků.
Kupované slazené lahvové čaje jsou však doslova cukrovou bombou!
Neslazené mandlové mléko
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Výživový bonus: obsahuje vitamín E.
Javorový nápoj
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 3 g.
Každý doušek této tekutiny má jemnou a stejnou chuť. Javorovým nápojem je možné zalít ranní lívance.
Výživový bonus: sirup je bohatý na mangan.
Rajčatová šťáva
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 10 g.
Rajčatová šťáva má mnohem méně cukru než obsahuje pomerančová šťáva.
Výživový bonus: je to výborný antioxidant.
Další prospěšné nápoje: sodovka, voda, neslazené konopné mléko, bylinné čaje.
Ve svém příspěvku ČÍM ZKLIDNIT PODRÁŽDĚNÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Pěkný den dnes jsem byl v nemocnici mám zvýšené jaterní testy,na žlučníku tečky písku,bolí mě břicho měl jsem už víc jak 8 dní průjem.V nemocnici měli podezření na virová hepatitida..Nevěděli chtěli si mě tam nechat marodím doma a mám dietu...překvapil mne počet doktorů a doktorek z UK .český byl jediný.Uk doktorce jsem moc nerozuměl...Zítra se jdu domluvit se svou skvělou doktorkou co dál.Do těžké práce pro bolesti břicha nemohu..Mějte se krásně chci být zase zdravý a ještě dva roky do důchodu po odpracovaných 44 letech práce...Milan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Alespoň po dobu jednoho týdne zaznamenávejte svůj jídelníček, konzultujte jej s lékařem, který vám Warfarin předepisuje. Svého lékaře také předem informujte o každé závažnější změně své diety.
Dobrým příkladem rovnoměrného příjmu potravin s vitaminem K může být jedna porce směsi salátových lístků na oběd, jedna porce zeleniny bohaté na vitamin K v průběhu dne a jeden šálek zeleného čaje, ostatní potraviny by měly být vybírány jen mezi středními a nízkými zdroji vitaminu K.
Níže uvedený jídelníček je pouze orientační a vždy záleží na individuálním stavu jednotlivce. Káva k snídani je povolena.
Pondělí
Snídaně:
ovesná kaše (60 g vloček, 250 ml polotučného mléka, v případě potřeby voda), 1 lžíce čekankového sirupu a hruška (100 g)
Přesnídávka:
ovocný salát (100 g ananasu, 50 g banánu, 10 g dýňových semen)
Oběd:
mrkvová polévka (250 ml), rizoto s vepřovým masem (220 g) a sýrem (20 g), okurkový salát či kyselé okurky (100 g)
Svačina:
bílý řecký jogurt (100 g), černé olivy (3 ks), sušená rajčata (2 ks), lněné krekry (3 ks)
Večeře:
rybí filé na rajčatech (150 g), dýňovo-bramborové pyré (200 g)
Úterý
Snídaně:
2 menší celozrnné rohlíky (120 g), tvarohová pomazánka s kapií a červenou paprikou (150 g)
Přesnídávka:
takzvaná studentská směs (10 g hrozinek, 10 g sušených brusinek, 10 g kokosových plátků, 10 g mandlí)
Oběd:
gulášová polévka (250 ml), žemlovka s tvarohem a jablky (300 g)
Svačina:
acidofilní mléko (150 ml) se strouhanou okurkou (100 g), drceným pepřem a česnekem, půl dalamánku
smoothie (menší jablko, mrkev, 10 g slunečnicových semínek)
Oběd:
grilovaný losos (100 g) s pečenou zeleninou (mrkev, celer, petržel, dýně, červená řepa), brambory (200 g), jogurtový dip s pepřem (je možná i majonéza, jedna malá lžička na dochucení, cca 50 ml)
fazole s mletým masem (80 g fazolí, 50 g hovězího masa, 100 g sterilovaných rajčat, 20 g cibule), celozrnná tortilla (2 ks), paprikový salát (100 g)
Sobota
Snídaně:
lívance z kefíru s žitnými vločkami a strouhaným jablkem (6 ks), pokapané javorovým sirupem a ozdobené vyšlehaným tvarohem s mákem či sezamem (1 lžička, cca 80 g)
Přesnídávka:
pomerančový džus (200 ml), pekanové ořechy nebo kustovnice (10 g)
Oběd:
květáková polévka (250 ml), guláš z vepřového masa s hráškem (200 g), bramborová kaše (200 g)
Ve svém příspěvku LIGNISUL + COMFORT G se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobry den, psala jsem na tyto stranky do poradny. je mi 46 let a mam dlouhodobe problemy s klouby - artroza. Lekar mi doporucil uzivat Ibalgin, ale ruku na srdce ... vsichni vime o jeho negativnych vedlejsich ucincich. Muj nazor na nase odborniky proto zde radeji psat nebudu. Pred trema tydny jsem si na zaklade doporuceni pana Votruby koupila Lignisul a k tomu Comfort G proti bolesti a je to novinka a jeste i samotne MSM - to je taky proti bolesti kloubu. Ze zacatku jsem jeste zhruba tyden uzivala i Ibalgin - v mensi davce, ale pote uz jen ty pripravky. Muj stav se zlepsuje, neni to jeste idealni, ale aspon klidne spim a vim, ze si nelikviduji travici system. Tyto pripravky a v takoveto kombinaci jsou opravdu vyborne. Nejlevnejsi jsem nasla na http://www.lekarna.cz, dodaji to do tydne az domu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Livie.
Nikdy bych neverila, ze me klouby zacnou bolet ve 34 letech! Je to zrejme dano sportem, nebot v mladi jsem hodne sportovala. Chodila jsem na napichovani injekci do kolen, ale to nepomohlo. Takze ted se cpu nejakymi vitaminy a preparaty. vyzkousela jsem snad vsechno a prozatim nic. Livie
Žluté bělmo neznamená vždy zánět jater. Bilirubin se zvyšuje také při rozpadu červených krvinek, u rozsáhlých modřin (hematomů), genetických poruch jater (Gilbertův syndrom, Criglerův-Najjarův syndrom, Rotorův syndrom, Dubinův-Johnsonův syndrom), u žluté zimnice, toxického poškození jater (alkoholem, houbami, léky a podobně), při poruchách krevního oběhu v játrech (u selhávání pravé části srdce), u jaterních nádorů nebo metastáz, po operacích, u nemocí žlučových cest (při jejich blokádě nádorem, kamenem ze žlučníku, pozánětlivým zúžením) a dalších stavech. Někdy se vyskytne žloutenka u těhotných žen, která většinou sama ustoupí.
Nejčastější příčinou zežloutlého bělma jsou infekční záněty jater – žloutenky.
Hepatitida A: Hepatitida A je označována jako nemoc špinavých rukou a jde o závažné a někdy i smrtelné infekční onemocnění. Je mnohonásobně častější než tyfus. Počáteční příznaky jsou podobné jako u chřipky – mírná teplota, bolesti hlavy, svalů, žaludku, průjem. Tyto příznaky mohou trvat týden či více, než se objeví zažloutlá kůže a oční bělma. Žloutenka poškozuje játra a imunitu. Typ A se přenáší hlavně vodou nebo potravinami.
Hepatitida B: Hepatitida B, dříve nazývaná jako sérová žloutenka, je závažné onemocnění jater. V mnoha případech nelze pozorovat žádné specifické příznaky, takže hepatitida přechází nenápadně do chronické formy. Pouze asi u třetiny dospělých pacientů se objevuje žluté zabarvení očního bělma a kůže. Nejohroženější věková skupina je od patnácti do pětadvaceti let. Hepatitida B je rozšířena hlavně u narkomanů, kteří si aplikují drogy nitrožilně, a u homosexuálů i promiskuitních heterosexuálů. Ohroženi jsou však i lidé pracující ve zdravotnictví, příslušníci policie, pracovníci ve věznicích a všichni další, kteří jsou v častém kontaktu s krví. Hepatitida B se přenáší infikovanou krví a dalšími tělními tekutinami akutně nakaženého člověka i chronického nosiče. Proti viru způsobujícímu žloutenku typu B existuje účinná očkovací látka, která je dostupná všem.
Zvláštním případem přenosu viru žloutenky B je infekce z matky na plod, ke které dochází během porodu. U dětí, které takto infekci získaly, se může vyskytnout až 90 % případů bez příznaků, a tak uniknou správné diagnóze. Po uplynutí 20 let zde hrozí reálné riziko vzniku rakoviny jater.
Žluté bělmo očí mají rovněž lidé nebo děti s některou vrozenou chorobou jater.
Nažloutlá barva kůže (hlavně patrná v obličeji) a žluté bělmo očí jsou také příznaky vrozené Gilbertovy choroby.
Stravování při cukrovce se velmi podobá stravě, která se obecně doporučuje při zdravém stravování nebo při středomořské dietě. Recepty by měly být vždy lehké a zároveň výživné. Nejlepší je poradit se o stravě s dietní sestrou (nutriční terapeut) nebo diabetologem. Poradí vám, co a jak byste měli dělat, aby počínající cukrovka byla v mezích normy.
Plněná rajčata
Ingredience: 4 velká tvrdá rajčata, 120 g drůbežího masa, 20 g rýže, 20 g oleje, 1 vejce, sůl
Postup: Z umytých rajčat seřízneme vršky a vydlabeme dužinu. Omytou rýži udusíme doměkka v osolené vodě, smícháme s mletým drůbežím masem, osolíme, přidáme rozšlehaná vejce a dobře promícháme. Vzniklou směsí naplníme vydlabaná rajčata, přikryjeme zkosenými vrchy a naskládáme do olejem vymazané nádoby. Podlijeme horkou vodou a pod pokličkou dusíme. Vydlabanou dužinu rozvaříme, prolisujeme a přidáme do šťávy k rajčatům.
Těstoviny s houbami
Ingredience: 40 g syrových těstovin, 1 vejce, 150 g mražených hub (možno použít také čerstvé), 30 g cibule, 5 ml oleje, sůl, pepř, pažitka
Postup: Nejdříve dáme vařit těstoviny podle návodu a mezitím, co se nám vaří těstoviny, orestujeme v pánvi na oleji najemno pokrájenou cibuli. Poté přidáme mražené houby a podusíme, dokud zcela nepovolí. Přidáme uvařené scezené těstoviny a promícháme. Nakonec směs zalijeme rozkvedlaným vejcem, osolíme, opepříme a celé mícháme, dokud se vejce neusmaží. Servírujeme posypané pažitkou.
Čočková polévka
Ingredience: 40 g červené čočky, 30 g čerstvé mrkve (1/2 menší), 30 g červené cibule (1 malá), 30 g syrových brambor (1 malá), 7 ml oleje (1 polévková lžíce), 30 g kysané smetany (10 % tuku), zeleninový vývar
Postup: Na lžíci oleje osmahneme pokrájenou cibulku a po chvíli přidáme mrkev nakrájenou na kolečka. Chvilku restujeme a poté zalijeme zeleninovým vývarem. Přivedeme k varu a vsypeme propláchnutou červenou čočku (červená čočka se nemusí předem namáčet). Oloupeme menší bramboru a nastrouháme ji najemno do polévky kvůli zahuštění. Pokud jsme zeleninový vývar neměli osolený, polévku nyní osolíme, okořeníme červenou paprikou a trochou chilli (dle chuti). Necháme vařit pod pokličkou do změknutí čočky (asi 20 minut) a můžeme servírovat. Hotovou polévku zdobíme lžící kysané smetany. Tato polévka se hodí i jako hlavní chod. Díky čočce je bohatá jak na bílkoviny, tak na cennou vlákninu.
Kuřecí prso
Ingredience: 1 menší kuřecí prso (cca 170 g), 30 g cibule, 150 g syrových brambor, 80 g mrkve, 2 stroužky česneku, sůl, pažitka, rozmarýn
Postup: Kuřecí prso omyjeme, osolíme a vložíme do zapékací misky. Přidáme na proužky nakrájenou cibuli, pokrájený česnek a podlijeme trochou vody. Dáme péct zakryté do trouby vyhřáté na 170 °C, a to přibližně na 30 minut (po 30 minutách dopékáme 10–15 minut již odkryté). Mezitím si uvaříme oloupané brambory s celou mrkví. Jakmile jsou brambory s mrkví uvařené, scedíme vodu, mrkev dáme stranou a brambory rozšťoucháme a promícháme s nasekanou pažitkou. Servírujeme na talíř do kulaté formičky. Na brambory navrstvíme rozšťouchanou mrkev a formu odebereme z talíře. K příloze servírujeme upečené kuřecí prso na cibulce a česneku. Zdobíme rozmarýnem.
Hovězí s rýží
Ingredience: 500 g libové hovězí kýty, 500 g mražených hub (možno také použít předem uvařené či sušené houby), 150 g cibule, 30 ml oleje, 150 g syrových brambor (na zahuštění), 225 g rýže Basmati (syrové), sůl, pepř
Postup: Na oleji dozlatova osmahneme najemno pokrájenou cibuli a poté k ní přidáme na kostky nakrájené maso, které necháme ze všech stran hezky orestovat. Celý základ osolíme, opepříme a zalijeme vodou. Takto dusíme do změknutí masa. Jakmile je maso měkké, vložíme mražené houby a ještě chvilku povaříme. Nakonec omáčku zahustíme najemno nastrouhanými oloupanými bramborami. Za občasného míchání necháme brambory rozvařit, čímž se omáčka zahustí. Podáváme s uvařenou rýží.
Vepřová panenka
Ingredience: 120 g vepřové panenky, 150 g mraženého listového špenátu (může být i čerstvý), 20 g cibule, 180 g syrových brambor, 8 ml oleje, sůl, pepř, česnek, bylinky
Postup: Vepřovou panenku omyjeme, případně očistíme od blan, posolíme a popepříme a v celku restujeme na pánvi na troše oleje přibližně 15–20 minut na mírném stupni a pod pokličkou. Průběžně maso otáčíme, aby se opeklo ze všech stran. Kdo má radši propečenější maso, restuje o pár minut déle. Oloupeme brambory, pokrájíme je na kostky a dáme vařit do osolené vody. V kastrůlku na oleji zlehka opečeme cibuli pokrájenou najemno a poté přidáme špenát, který osolíme. Pod poklicí chvíli dusíme a nakonec přidáme prolisovaný česnek. Servírujeme nejprve špenát, na který položíme rozkrájenou panenku, a k tomu brambory smíchané s bylinkami (petrželka, pažitka).
Ovocný pohár
Ingredience (suroviny na 1 porci): 15 g ovesných vloček, 50 g odtučněného tvarohu, 70 g bílého jogurtu (3,5 %), 5 g medu, 20 g jahod, 30 g meruněk, 20 g banánu, 10 g kešu, skořice, máta
Postup: Ovesné vločky přes noc namočíme do trochy vody a přisypeme k nim skořici. Druhý den v misce smícháme jogurt s tvarohem a medem (díky sladkému ovoci není ani nutný) a začínáme do skleničky či misky vrstvit ovesné vločky se skořicí, směs jogurtu, tvarohu a medu a navrch nakrájíme ovoce a posypeme ořechy. Tento pokrm se skvěle hodí jako snídaně, která nastartuje celý den. Možno si ho ale také dopřát jako zdravou svačinu plnou vitaminů a jiných cenných látek.
Budapešť s chlebem
Ingredience: 100 g odtučněného tvarohu, 10 g Flory, 8 g jarní cibulky, 8 g červené papriky, 37 g (1,5 plátku) tmavého toastového chleba, sůl, pepř, červená paprika (koření), pažitka
Postup: Červenou papriku, jarní cibulku a pažitku posekáme najemno a smícháme s tvarohem a Florou. Ochutíme solí, pepřem a červenou paprikou. Pečlivě promícháme a servírujeme na toastovém chlebu či jiném, nejlépe celozrnném pečivu.
Domácí houstičky
Ingredience (na 5 porcí): 150 g celozrnné žitné mouky, 150 g sýru cottage, 1 vejce, 15 g slunečnicových semínek (+ 5 g na posyp), půl balíčku kypřicího prášku, trocha soli, dle potřeby voda
Postup: Všechny ingredience smícháme dohromady a hněteme. Pokud se nám těsto zdá příliš hutné, přidáme trochu vody. Na plech dáme pečicí papír a na něj pokládáme vytvarované bulky. Jakmile máme houstičky na pečicím papíře, každou posypeme semínky a vložíme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na 20–25 minut.
Cuketové placky
Ingredience (na 6 ks placek): 300 g cukety, 2 vejce, 30 g celozrnné pšeničné mouky, 20 g hladké mouky, 10 ml olivového oleje, 2 stroužky česneku, sůl
Postup: Cuketu nastrouháme nahrubo, přidáme vejce, mouku a promícháme. Osolíme, prolisujeme česnek a zakápneme olivovým olejem. Celou směs mícháme, dokud se suroviny nespojí. Troubu předehřejeme na 200 °C. Na plech vložíme pečicí papír a na něj lžící klademe cuketovou směs do tvaru placiček. Plech vložíme do trouby a pečeme asi 25 minut.
Pečený losos
Ingredience: 120 g čerstvého lososa bez kůže, 15 g toastového chleba, 3 ml olivového oleje, stroužek česneku, čerstvé bylinky, sůl, pepř, 150 g syrových brambor
Postup: Brambory oloupeme, pokrájíme a dáme vařit. Rozpálíme troubu na 200 °C a připravíme krustu. Rozmixujeme toastový chléb s trochou oleje, s česnekem, solí, pepřem a čerstvými bylinkami (rozmarýn, tymián, bazalka, pažitka). Čerstvý filet lososa omyjeme, osolíme a pokapeme citronovou šťávou. Vložíme do zapékací misky a filet poklademe umixovanou krustou. Vložíme do trouby a pečeme dle vzhledu, tedy asi 20–30 minut. Servírujeme s vařeným bramborem.
Tuňáková pomazánka
Ingredience: 40 g tuňáka ve vlastní šťávě, 50 g nízkotučného tvarohu, 30 g polotučného bílého jogurtu, 20 g kyselé okurky, 10 g cibule, sůl, pepř, 40 g pšenično-žitného chleba, 50 g rajčat, 50 g okurky
Postup: V misce smícháme tvaroh s jogurtem, přidáme tuňáka a najemno pokrájenou okurku a cibuli. Osolíme a opepříme a celé promícháme. Servírujeme s opečeným či čerstvým chlebem a zeleninovou oblohou. Tento recept se skvěle hodí jako svačina či lehká večeře s minimem tuku, zato bohatá na proteiny.
Krevetový salát
Ingredience: 5 ks vyloupaných tygřích krevet (asi 150 g), 5 ml slunečnicového oleje, 120 g rajčat, 100 g bílé papriky, 70 g ledového salátu, 7 ml extra panenského olivového oleje, sůl, pepř
Postup: Zeleninu omyjeme, očistíme a pokrájíme. Poskládáme ji na talíř, osolíme, opepříme a zakápneme olivovým olejem (můžeme přidat také šťávu z citronu). Poté na pánvi na troše oleje orestujeme vyloupané tygří krevety a osolíme je. Jakmile jsou krevety dozlatova opečené, aranžujeme na připravenou zeleninu a můžeme servírovat.
V naší poradně s názvem ŽLOUTENKA TYPU G se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Hepatitida typu G byla objevena teprve nedávno, proto neexistuje žádný lék nebo doporučená léčba. V současné době stále probíhá výzkum tohoto viru, ale doposud se neprokázalo, zda dokáže poškodit játra. Dostatek odpočinku, jedení vyvážené stravy a vyhýbání se konzumaci alkoholu a jiných jaterních dráždidel, to je doporučení pro všechny jedince trpící hepatitidou typu G.
Další info o žloutence typu G naleznete tady: http://www.ceskaordinace.cz…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka.
Kde jste našla info.ohledně žloutenky typu G?mě nakazili v nem.po transf.krve,v r.80,následně několik let poté jsem začala mít problémy-jídlem-nechut,bolesti v pr.podžebří-tlak,špatně se dýchá,nejhorší je,že veškerou zdr.dokum.mi v ztratili,vesměs u poslední lékařky na mě koukají jako co tento typ žlout.je-že to neznají.V současné době mám hodně špatné jat.testy,a nevím kdo to řekl,že prý játra nebolí-není to pravda!já za ty léta zažila dost bolesti a játra opravdu bolí.
Každopádně Vám děkuji,že jste napsala do diskuze o výše zmíněné žloutence, a pokud budete mít další info.ráda si přečtu a jsem Vám za to vděčná s pozdravem Zdeňka.
Virová hepatitida je různými viry způsobené zánětlivé onemocnění jater. Rozlišujeme virovou hepatitidu typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnější onemocnění, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž terénu často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Projevy žloutenky
Typický průběh hepatitidy má v počáteční fázi všech tří výše zmiňovaných typů velice podobné příznaky. Prvními projevy jsou nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava, nevolnost, zažívací obtíže, tlak v pravém podžebří a slabost. Později se někdy přidá i zvýšená teplota a celkový obraz nemoci tak může vypadat jako chřipka, díky čemuž je hepatitida zpočátku někdy chybně diagnostikována. Nemocný někdy mívá světlou (acholickou) stolici, a naopak velmi tmavou moč. Při plně rozvinutém onemocnění následuje ikterická fáze, kdy se k těmto příznakům přidává i žlutavé zbarvení kůže, sliznic a očního bělma (žloutenka neboli ikterus). V některých případech může být prvním příznakem choroby právě až ikterus. Další průběh nemoci je už ale u různých typů odlišný.
V naší poradně s názvem CUKR PO INTENZÍVNÍM SPORTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Jsem diabetik 1. stupně už 11 let, a ted se mi nejak nedaří držet cukr při sportu.
V 17.00 cukr 5,2, opravdu jeden plátek toustového chleba (25 g) a cca 10 ggervais, od 17.30 do 18.30 polozávodní čtyřhra v bembajsu a v 19.00 cukr 17,9 !!!!
To nemohl být cukr z jídla, ale údajně játra začly produkovat cukr z svalů a tuků. Stalo se mi to víckrát, je k tomu nějaká rada? Najíst se před bembajsem a píchnout inzulín? Dík za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se nazývá hyperglykemie s ketonurií (preexercice high glukose with ketones) a je u diabetiků 1. stupně běžný. Jde o akutní deficit inzulinu, kdy glykemie vystoupá nad 16 mmol/l. V tomto stavu byste již neměl cvičit/hrát a měl byste v klidu vyčkat kompenzace další dávkou inzulinu. Inzulín neaplikujte před cvičením. Taktéž byste měl s tímto problémem seznámit svého diabetologa. S ním pak můžete přesně naplánovat stravu a dávkování inzulínu ve dnech sportu a ve dnech volna.
Hepatitida typu B je chronická infekce, u které dochází k selhání jater, rakovině jater nebo cirhóze. Jedná se o onemocnění, které způsobuje trvalé zjizvení jater. Hepatitida typu B obsahuje DNA viry a jeden z mnoha nesouvisejících virů, který způsobuje virovou hepatitidu. Virová hepatitida typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami při kontaktu s infikovanou osobou. Stejným způsobem se přenáší i HIV, které způsobuje AIDS. Hepatitida typu B je však 100x infekčnější než HIV. Mezi možné způsoby přenosu patří nechráněný sexuální kontakt, krevní transfúze, opakované používání kontaminovaných jehel a stříkaček a vertikální přenos z matky na dítě během porodu. Virus hepatitidy typu B primárně zasahuje do správného chodu jater, do replikace jaterních buněk, známých jako hepatocyty. Infekce hepatitidy typu B zasahuje i imunitní systém a způsobuje hepatocelulární poškození a virové odstranění.
Akutní infekce viru hepatitidy typu B je spojena s virovou hepatitidou, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem, ztrátou chuti k jídlu, nevolností, zvracením, bolestí těla, mírnou horečkou, tmavou močí a postupným rozvojem žloutenky. Svědění patří mezi možné příznaky všech typů hepatitidy. Nemoc trvá několik týdnů, pak se ve většině případů postupně zlepšuje.
Nejvíce ohroženi jsou uživatelé drog, kteří sdílí jehly nebo jiné pomůcky, dále ti, kdo mají nechráněný sexuální styk s infikovaným partnerem, narodili se s hepatitidou, nebo cestují do částí světa, kde je rozšířená hepatitida typu B. Ženy mající hepatitidu typu B ji mohou předat svým dětem během porodu nebo těhotenství. Většina lidí infikovaných hepatitidou typu B se plně zotavila, i když jejich příznaky byly velmi vážné. Kojenci a děti mají větší pravděpodobnost vzniku chronické infekce. Neexistuje žádný lék na hepatitidu typu B, jen prevence v podobě očkování. Pokud jste již byli nakaženi, musíte přijmout některá opatření, aby se zabránilo následnému šíření hepatitidy typu B na ostatní.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ PROTEINOVÝ NÁPOJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslav.
Neměl byste někdo tip na vydatný domácí proteinový nápoj, který bych si mohl v pohodě připravit doma?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zita.
A to nevadí,při budování svalů a při cvičení, že má syrovátka na 100g jen 13g bílkovin a 76 g sacharidů na rozdíl od proteinů,který má 80 g bílkovin a 0 sacharidů?
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A patří k lehčímu onemocnění, které se úplně vyléčí. Po onemocnění již zůstává celoživotní imunita. Nepříjemné však je, že se jedná o onemocnění s nařízenou izolací, takže malý pacient musí strávit nějakou dobu na nemocničním lůžku, poté je doporučován podle laboratorních nálezů po určitou dobu ještě klidový režim, takže dítě je na několik týdnů vyřazeno z běžného života. Stejně jako u všech dalších typů infekčních žloutenek dochází dítě po jistou dobu na lékařské kontroly, kdy jsou sledovány krevní testy. Má doporučený režim bez velké fyzické námahy. Dietní opatření jsou v současné době mírná, striktně má být vyloučen alkohol, což u dětí není problém, dále kořeněná jídla a přepalovaný tuk.
Léčba hepatitidy B nebo C je zcela zásadní a ovlivňuje prognózu onemocnění velmi výrazně. Základem je dodržovat jaterní dietu, zcela se zříct alkoholu a vyvarovat se fyzické námaze. Jedná se o dlouhodobou léčbu, při které se užívají léky ze skupiny virostatik. Při léčbě virostatiky dojde k potlačení množení viru v jaterních buňkách a tím ke zpomalení vývoje onemocnění na takovou míru, že je pacient v mnoha případech schopen žít další desítky let. Farmaka mohou být podávána ve formě tablet či injekcí a patří výhradně do rukou odborníka na toto onemocnění. Nejlepší výsledky v léčbě chronických hepatitid mají takzvané interferony. Jedná se o bílkoviny, které se přirozeně tvoří v buňkách imunitního systému. Interferony chrání vlastní buňky před infekcí a nádorovým bujením. V 90. letech se k léčbě chronických hepatitid využívaly pouze interferony. Jednalo se o takzvanou monoterapii. Dnes se však často interferony kombinují s protivirovými preparáty, například Ribavirinem. Tato kombinace je vysoce účinná v boji proti chronickým žloutenkám typu B i C. Budoucnost léčby chronických hepatitid spočívá ve využití takzvaného pegylovaného interferonu v kombinaci s Ribavirinem. Od konce roku 2011 se k původní dvojkombinaci přidává i třetí protivirová složka a tím dochází ke zvýšení účinnosti léčby chronických hepatitid a zároveň ke snížení nežádoucích vedlejších účinků. V rámci léčby je možné používat i některé rostlinné přípravky. Pozitivní vliv mají ostropestřec mariánský, pupava, bělas, hořec či šťovík žlutý. Užívání těchto přípravků je však nutné konzultovat s lékařem.
Dieta při zánětu jater
Zánět jater (infekční žloutenka) se bez diety prakticky nedá úspěšně zvládat. Podobně jako u vředového onemocnění je v průběhu této žloutenky dieta velice přísná a teprve s odezníváním nemoci se strava obohacuje o bílkoviny a další živiny. V prvních dnech je jídelníček postaven na čaji a pečivu, případně rýžové kaši, přibližně po 3 dnech se podávají slabší masové vývary a maso se zařazuje do stravy přibližně po týdnu. Osvědčuje se také asi v pátém dnu zařadit nízkotučný tvaroh. Kasein z tvarohu obsahuje velice vhodný poměr aminokyselin a tato mléčná bílkovina je pro jaterní tkáň přímo balzámem. Navíc se uvádí, že tvaroh omezuje ukládání tuků v játrech, což je další příznivý moment při léčbě žloutenky. Protože se jedná o infekční onemocnění, bývá pacient první dny léčen v nemocničním prostředí. I po propuštění do domácího léčení se musí dodržovat dieta a je nutné si uvědomit, že jaterní tkáň poškozená zánětem musí dostatečně zregenerovat, aby byla schopna plného zatížení. Proto dieta trvá obvykle delší dobu než půl roku. Potrava musí být energeticky velice vydatná, neboť se většinou při tomto onemocnění výrazně zhubne. Je tedy potřeba vytvořit podmínky pro co nejrychlejší obnovu tělesné kondice. Hlavní složkou potravy se tak stávají bílkoviny doplněné o energetický zdroj v podobě škrobu. Tuky se prakticky nepodávají.
Doporučená jídla po infekční žloutence:
Polévky: všechny druhy mimo masové vývary.
Masa: všechny druhy libového masa kromě uzenin a zvěřiny.
Přílohy: vařená a dušená rýže, vařené brambory, bramborová kaše a knedlíky, vařené těstoviny, tvarohové knedlíky.
Omáčky: prakticky bez většího omezení.
Moučníky: lehce stravitelné a málo tučné.
Ostatní potraviny: nejvhodnějším zdrojem bílkovin je nízkotučný tvaroh v jakékoliv kuchyňské úpravě. Vaječný žloutek obsahuje vysoký podíl tuků, a proto je vhodné jeho konzumaci konzultovat s ošetřujícím lékařem. Naopak konzumace vařeného bílku je žádoucí pro vysoký podíl kvalitní bílkoviny.
Nevhodné potraviny: jakýkoliv alkohol včetně piva. Konzumace alkoholu v tomto období může mít za následek přechod onemocnění do chronického stadia. Dále je to slanina, zvěřina, uzeniny, čokoláda, smažené pokrmy, ostré koření a kynuté pečivo, zejména čerstvé.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.
Zásady při dietě u diabetu II. typu:
vyloučit ze stravy volné cukry, tedy dorty, sušenky a podobné sladkosti obsahující cukr;
omezit živočišné tuky a potraviny, které je obsahují – tučné salámy, smetanové výrobky;
jíst střídmě bílkoviny, to znamená maso, mléko a výrobky z něj, vejce – doporučená denní dávka bílkovin je 0,8 g na kilogram hmotnosti;
zajistit dostatečný přísun vlákniny, doporučené množství je cca 30 g za den;
omezit sůl maximálně na 6 g denně;
pít dostatečné množství neslazených tekutin v rozmezí 1,5 až 2,5 l denně;
každý den cvičit alespoň 30 až 45 minut.
Potraviny: Diabetici by měli zcela zapomenout na to, že existuje cukr, med, džem, cukrářské výrobky, zmrzlina, plnotučné a kondenzované mléko, smetana, tučné sýry a tučná masa. S bůčkem, krkovičkou, ovarem, skopovým, kachnou, játry, uzeninami, tučnými rybami, mandlemi, mákem, lískovými a vlašskými ořechy a se všemi živočišnými tuky by se měli rozloučit. Zkrátka a dobře jsou zakázané. Stejně tak by měli oželet alkoholické nápoje. Ovšem nic není tak černé, jak to na první pohled vypadá. Při správném postupu lze k přípravě jídel diabetické diety použít běžně dostupné kvalitní potraviny: libové maso, šunku, sýry do 30 % tuku, margarín, nízkotučný tvaroh, ovoce, zeleninu, luštěniny. Lze využít i alternativních potravin: žitnou či kukuřičnou mouku, pohanku, jáhly, sóju. V dochucovadlech je důležité omezit hlavně sladký kečup (lepší je připravit si ho doma sám). Na trhu je velký výběr umělých sladidel, alternativou je například stevia. Umělá sladidla jsou zakázána v těhotenství. Při nákupu je vhodné si vždy přečíst údaje o obsahu cukru a tuku v potravinách. Vejce hrozba nejsou, nicméně střídmost je namístě. Sladkosti je třeba zhodnotit hlavně s ohledem na obsah tuku; lepší jsou oplatky než plněné sušenky. V pitném režimu se snažíme omezit limonády, energetické drinky a 100% džusy. V restauraci lze využít běžných pokrmů v menu a omezit přílohu či zahuštěnou polévku.
Příprava jídel: Doporučuje se příprava s použitím minimálního množství tuku, vhodné je dušení, vaření či příprava v páře. Hlavním cílem je především snížit obsah tuku v potravinách. Těstoviny se připravují ideálně stylem al dente, rýži nikdy nerozvařujeme. K přípravě pokrmů lze také použít i jiné typy mouky než tolik rozšířenou pšeničnou. Důraz se klade na rychlou úpravu jídel: některé nevhodné postupy totiž dokážou zvýšit glykemický index jinak doporučovaných potravin. Při využití umělých sladidel je třeba kontrolovat, zda jsou určena pro přípravu teplých či studených pokrmů. Kromě doporučené úpravy potravin, jako je dušení či vaření ve vodě nebo v páře, je také ideální vaření v tlakovém hrnci, ale i pečení nebo grilování v alobalu nebo na roštu. Dobré je pořídit si pánev s povrchem, který umožňuje přípravu pokrmů bez použití tuku. Zeleninu, u které je to možné, je ideální konzumovat syrovou. Důležité je, aby diabetik jedl pravidelně zhruba šest menších porcí denně. A v nich nemusí chybět maso, ovšem mělo by být libové, například kuřecí, krůtí, králičí, ale tu a tam i libové vepřové nebo hovězí a netučné uzeniny. Také netučné ryby rozhodně patří na talíř. Při úpravě masa se vyhneme smažení, které zatěžuje organismus nezdravými tuky. Používáme-li olej, pak slunečnicový nebo nejlépe kvalitní olivový. Spotřebu másla výrazně snížíme nebo se mu vyhneme zcela. V jídelníčku diabetiků by neměly chybět mléčné výrobky, ale především ty nízkotučné s obsahem 20 až 30 % tuku v sušině. Jogurtům a dalším výrobkům, které obsahují velké množství cukrů či aspartam, který je nevhodný i v běžné stravě, se vyhneme. Také s konzumací pečiva by diabetici měli být opatrní, což ovšem neznamená, že se ho mají úplně vzdát; je pouze třeba omezit jeho množství a upřednostňovat pečivo celozrnné, které obsahuje více vitaminů, nerostných látek a tolik důležité vlákniny. Nejvhodnější přílohou – mnohdy i hlavním jídlem – jsou pro diabetiky brambory. Kvůli malému procentu sacharidů je pochopitelně velice vhodnou potravinou zelenina. Celer, květák, rajčata, salátové okurky, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest na talíři jsou zárukou nepatrného množství sacharidů, a tudíž si je lze dopřávat v neomezeném množství.
Rozdíly: Rozdíly v dietě diabetika II. typu a v redukční dietě nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika II. typu a klasického diabetika I. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin na jednotlivá jídla a kvalitativní výběr potravin. Obecné zásady pro dietu diabetika I. a II. typu jsou stejné – racionální pestrá strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitaminů. Diabetik I. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225 až 325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal/7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se šesti jídly denně, tedy s vkládáním dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při takzvaném selfmonitoringu glykemií a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněný, diabetik I. typu byl dříve a je v zásadě dodnes edukován k maximální pravidelnosti v jídle. To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin. Hlavním důvodem vkládání malých jídel je u diabetiků I. typu a u některých diabetiků II. typu působení inzulinových přípravků, které ve 2. až 3. hodině po jídle stále působí a ohrožují diabetika hypoglykemií.
Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný. Technologická úprava potravin je stejně jako u diabetu I. typu antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků). Regulovaná strava je pak založená na systému záměny potravin.
Výměnné jednotky: Systém výměnných jednotek umožňuje pacientovi volněji se stravovat a je u diabetiků II. typu více orientován na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky. Pomocí výměnných jednotek lze lehce zaměňovat potraviny v určeném množství sacharidů nebo energie na jednotlivá jídla (snídani, oběd, večeři a podobně) v přibližně stejných potravinových skupinách. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, a proto musí být i příjem nižší. Redukční diety nemívají obvykle více než 6 300 kJ (1 500 kcal) a diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.
Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem II. typu jsou:
Diabetik II. typu obvykle se současně přítomnými dalšími poruchami typickými pro metabolický syndrom (hyperlipoproteinémie, hypertenze, poruchy fibrinolýzy) nebo s diabetickou nefropatií musí dbát v dietě i na ovlivnění dalších složek.
Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, to znamená, že by přestávky mezi jídly neměly být extrémní, racionální je požadavek na tři až šest menších jídel denně. Není však vhodné navyšovat počet jídel, na který byl pacient zvyklý.
Tolerance glukózy diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit farmakologicky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.
V diabetické dietě se někdy používají potraviny s nízkým glykemickým indexem, tedy potraviny obsahující vlákninu, po nichž je vzestup glykemie menší. Tyto diety však mají význam i u obézních, kde jsou prevencí diabetu II. typu.
Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem k nižšímu energetickému obsahu. Někdy mají sníženou energetickou hodnotu jen na úkor tuků, a sacharidy nemusí být vždy sníženy. Pak se tyto potraviny nemusí pro diabetiky hodit.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož obsah tuků bývá zachován nebo i zvýšen. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a obézní diabetiky II. typu.
Příklad jídelníčku:
Snídaně: 225 ml mléka (bílá káva, kakao, čaj s mlékem), 60 g chleba (40 g knäckebrotu, 50 g dalamánku), 50 g bílkovinného přídavku (50 g taveného 30% sýra, 50 g krájeného sýra, 50 g šunky, 100 g tvarohu, 150 ml jogurtu)
Přesnídávka: 100–150 g ovoce (200 g zeleniny)
Oběd: 90 g masa (libové hovězí, libové vepřové, 150 g kuřecí prsa, 150–200 g ryby), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g kompotu dia)
Svačina: 150–200 g zeleniny (80 g ovoce)
Večeře: 90 g masa (jako oběd), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g dia kompotu)
II. večeře: 100–150 g ovoce
Záměna za brambory: 90 g vařených těstovin, vařená rýže (30 g syrové), 130 g bramborové kaše, 90 g vařených luštěnin (30 g syrových), 40 g chleba
Pokud má diabetik II. typu hmotnost v horním pásmu normy, profituje také z malé redukce hmotnosti cca o 5 %. Na dietu stejnou jako u diabetu I. typu se přechází obvykle u diabetiků 2. typu s normální hmotností na inzulinoterapii.
Důležité pro praxi:
Nejzásadnějším opatřením v redukční dietě diabetika je snížení obsahu tuku.
Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný.
Technologická úprava potravin je antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků).
Regulovaná strava je založena na systému záměny potravin a je u diabetiků II. typu více orientována na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky.
Diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, nejsou obvykle pro diabetiky vhodné a je výhodnější, když si vyškolený diabetik vybírá z běžné nabídky potravin.
Hepatitida typu C byla považována za epidemii. Je také známá jako „tichá nemoc“, protože můžete trpět hepatitidou typu C několik let, aniž byste o tom věděli. Hepatitidou typu C se můžete nakazit z nitrožilních léků nebo krevní transfúze. Studie ukázala, že téměř třetina chronických pacientů s hepatitidou typu C trpí příznaky, které je mohou ohrozit na životě, u více než třetiny pacientů byla zjištěna jaterní cirhóza a u více než poloviny případů byla diagnostikována rakovina jater. Hepatitida typu C je hlavní důvodem pro transplantaci jater v mnoha zemích po celém světě. Hepatitidou typu C trpí 300 milionů jedinců světové populace. Ve východní Evropě je počet zasažených vyšší nežli v západní části kontinentu. Hepatitida typu C je zodpovědná za téměř polovinu případů cirhózy končící smrtí u více než 70 % lidí trpících chronickou hepatitidou. Přírodní prostředky se zaměřují jen na ochranu jater a na udržení zdravého imunitního systému. Neexistuje přirozený lék na hepatitidu typu C. U poloviny pacientů se provádí takzvaná interferonová terapie. Žloutenka typu C se diagnostikuje pomocí testu HCV RNA.
Příznaky této hepatitidy jsou podobné jako u hepatitidy typu A. Hepatitida typu E způsobuje fulminantní průběh u některých pacientů, zejména u těhotných žen. Tato hepatitida postihuje zejména lidi od 15 do 40 let. Nejvíce se vyskytuje v Indii, také v USA. Hepatitida typu E se šíří v nakažených oblastech kontaminovanou vodou. Inkubační doba je 15 až 60 dní. Infikované osoby mohou být nakaženy po dobu dvou týdnů od objevení příznaků. Tyto příznaky jsou stejné jako u hepatitidy typu B.
Hepatitida typu G přináší naději pro lidi, kteří mají HIV. Zjistilo se, že pacienti infikováni virem HIV a zároveň hepatitidou typu G žijí déle než pacienti se samotným virem HIV. Vědci se domnívají, že virus hepatitidy G brzdí rozvoj infekce HIV, neboť snáze obsazuje v tkáních místa vhodná pro další rozvoj těchto virů.
Hepatitida typu G způsobuje infekci přetrvávající u 15 až 30 % dospělých po dobu 9 let. Infikované osoby si nejsou vědomi toho, že mají tento virus, protože se neprojevuje žádnými symptomy. Je to podobné jako u hepatitidy typu C nebo u HIV. Ve skutečnosti je více než třetina lidí nakažená virem HIV a rovněž infikována virem hepatitidy typu G.
Jedná se o další potenciální virovou příčinu hepatitidy. Hepatitida typu G se šíří krví a pohlavním stykem. Pacienti s hepatitidou typu G jsou infikováni současně hepatitidou typu B nebo C, dokonce může dojít k infikování oběma. Neexistuje žádná specifická léčba jakékoliv formy akutní hepatitidy. Doporučuje se jen odpočinek, vyhýbání se alkoholu a jedení vyvážené stravy. Jedná se o virus, který vědci identifikovali jako hepatitidu typu G, ale není jasné, zda způsobuje žloutenku. Virus hepatitidy typu G je téměř identický s virem hepatitidy typu C, který byl zjištěn zejména ve Spojených státech. V USA je běžné najít jedince s hepatitidou typu C, kteří jsou zároveň nakažení virem hepatitidy typu C. Virus hepatitidy typu C byl zjištěn u lidí s chronickou virovou hepatitidou a cirhózou jater. Neznáme příčinu viru, u kterého se objevují hepatocelulární karcinomy.