Zpočátku bylo doporučené očkovací schéma 3+1, zjistilo se však, že dobře funguje i 2+1. To znamená, že se první rok aplikují 3 nebo 2 vakcíny a v druhém pak další. Pokud chcete očkovat druhým způsobem, je nutné se domluvit s pediatrem.
Schéma 2+1 není sice legislativní, ale je doporučené výrobcem této vakcíny, proto má pediatr možnost toto schéma použít, ale zase závisí na dohodě s rodiči. Takže je na rodičích, jak se domluví s pediatrem, zda je ochotný akceptovat 2+1, a to i s razítkem pro přijetí do školky.
Jak se očkuje? Nejdřív po ukončeném třetím měsíci (lépe až po půl roce) první dávka, poté po 2 měsících další, booster klasicky po dalším půlroce. Rozestupy mezi prvními dvěma dávkami musí být 2 měsíce a déle.
Hexavakcína se podává intramuskulárně (do svalu) a první dávka ze tří se aplikuje mezi 9. a 12. týdnem. Hexavakcína pomáhá chránit proti 6 nemocem a aplikuje se ve 4 dávkách. Důležité je, aby dítě bylo při aplikaci zcela zdrávo. Pokud není, tak se očkování odkládá. Také je možné se domluvit s pediatrem na odkladu očkování o několik týdnů či měsíců, někdy je ale nutné na tom dost razantně trvat. Mnoho maminek se domnívá, že je pak zátěž pro tělo menší.
Prevenar 13 je pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína určená k očkování proti invazivním pneumokokovým infekcím u dětí ve věku od 6 týdnů do 17 let a dospělých osob starších 18 let. Prevenar pomáhá chránit proti takovým onemocněním, jako jsou meningitida (zánět mozkových blan), sepse nebo bakterie (bakterie v krevním oběhu), u dětí pak i pneumonie (zánět plic) a infekce ucha, způsobené 13 typy bakterie Streptococcus pneumoniae.
Vakcína obsahuje části z 13 různých typů (polysacharidových obalů) bakterií pneumokoka Streptococcus pneumoniae: 7 typů, které obsahoval původní Prevenar, a navíc šest dalších typů bakterie. Význam Prevenaru 13 tkví tedy v tom, že oproti původnímu Prevenaru sedmivalentnímu chrání proti dalším šesti typům pneumokoků. Prevenar 13 byl vyvinut na vědeckém základě vakcíny Prevenar. I proto mohou děti, které byly očkovány původním Prevenarem, být přeočkovány Prevenarem 13.
Podle výzkumů provedených v Evropě před zahájením očkování Prevenarem se ukazuje, že 13 různých typů bakterie obsažených v Prevenaru 13 (tedy typy 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 23F) vyvolává v závislosti na konkrétní zemi 73–100 % případů závažných onemocnění u dětí mladších 5 let. I když se díky očkování výskyt pneumokokových infekcí v mnoha zemích snížil, objevily se závažné infekce způsobené novými typy pneumokoků. Jde především o typ 19A, který je oproti původnímu Prevenaru v Prevenaru 13 novinkou.
Prevenar 13 se doporučuje očkovat společně hexavakcínou podle následujícího schématu, někdo preferuje každé zvlášť:
Očkovací schéma
2 měsíce (od 9. týdne) věku dítěte: hexavakcína 1. dávka a Prevenar 13 1. dávka
3 měsíce věku dítěte: hexavakcína 2. dávka a Prevenar 13 2. dávka
4 měsíce věku dítěte: hexavakcína 3. dávka a Prevenar 13 3. dávka
Kdy nejpozději očkovat? Zde je základní očkovací schéma dle vyhlášky č. 299/2010 Sb. u hexavakcín spočívá v podání čtyř dávek:
1. dávka se očkuje v době od započatého 9. týdne. U dětí očkovaných proti tuberkulóze se základní očkování hexavalentní očkovací látkou provede od započatého třináctého týdne po narození dítěte, vždy však po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze.
Druhá a třetí dávka se podává v průběhu prvního roku života dítěte, přičemž interval mezi dávkami je nejméně jeden měsíc.
Čtvrtá dávka se podává nejméně 6 měsíců po 3. dávce, nejpozději však před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte.
Povinnost očkovat u nás stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb., konkrétně § 46, který odkazuje na prováděcí vyhlášku (537/2006 Sb.). Ta určuje, co se má očkovat. O hexavakcíně se dočteme v § 4. Očkování má proběhnout hexavalentní látkou – konkrétně o Infanrixu hexa zde není ani zmínky. Dle § 47 zákona o ochraně veřejného zdraví má pacient právo na volbu vakcíny. Hexavalentní látka má být naočkována od 9. týdne do 18. měsíce. Není tu přesná specifikace, kdy máte očkovat, jen odkdy dokdy má očkování proběhnout. Tudíž abyste stihli naplnit vyhlášku, můžete klidně odložit očkování do pozdějšího věku. Pokud vám na naplnění vyhlášky opravdu záleží, a chcete očkovat v normě, můžete začít „až“ mezi 6–10. měsícem věku dítěte (starší děti vakcínu lépe snášejí). Pediatr vás musí poslechnout, spíše vás bude ale zastrašovat tak dlouho, až vás zastraší. Už při hledání pediatra je dobré si s ním popovídat o jeho postoji k očkování, zda nemá problémy s vámi na toto téma komunikovat bez vyhrožování.
Hexavakcína je určena pro ty nejmenší. Podává se ve třech dávkách a chrání proti šesti nemocem (záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae, dětská obrna). Vzhledem k tomu, že se jedná o očkování proti šesti onemocněním, není účinných látek zrovna málo. Podívejte se na složení:
Haemophilus influenzae typus b polysaccharidum (polyribosylribitoli phosphas)
Conjugata cum tetani anatoxinum (nosný protein)
Pomocné látky:
Prášek Hib: bezvodá laktóza
Suspenze DTPa-HBV-IPV: chlorid sodný (NaCl), kultivační médium 199 obsahující hlavně aminokyseliny, minerální soli, vitamíny; voda na injekci.
Obsah hliníku (celkem 0,82 miligramů Al3+, vyrobeno pomocí rekombinantní DNA technologie na kultuře kvasinkových buněk, pomnoženo na VERO buňkách – buňky ledvin kočkodana afrického) je ve vakcíně proto, aby vakcína vůbec fungovala. Jeho účelem je nabudit imunitní reakci.
Hexavakcína je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Pokud ji kupujete jako samoplátce, tak se jedná o cenu 1 500 Kč za jednu dávku.
Při zapojení domácí vodárny je nutné vždy postupovat podle schématu přiloženého u vodárny. Schéma zapojení domácí vodárny by u přístroje nemělo chybět. Schéma zapojení domácí vodárny celý proces velmi zjednoduší. Abyste domácí vodárnu zapojili správně, musíte myslet na několik faktorů. V balení domácí vodárny (nebo její součástí) by mělo být čerpadlo na vodu, ovladač regulace tlaku vody (ten ovládá elektromotor), zpětná klapka a tlaková expanzní nádoba.
Při zapojení domácí vodárny, ať už ho budete dělat sami nebo s pomocí, vždy dbejte na pokyny v návodu.
Tento typ odpuzovače není úplně vhodný pro plašení krtků, protože se vyrábí v provedení zapojení do elektrické zásuvky. Tento typ navíc nemá žádný kabel k připojení, zástrčka je vyrobena přímo na přístroji.
Přístroj je tak spíše k vnitřnímu využití. Jeho působení je maximálně cca 11 m od umístění v domě, takže pokud máte menší zahradu, mohl by vám pomoci. Pro představu působení se můžete podívat na jeho účinné schéma.
Je nutno přesně dodržovat dávkovací schéma určené předepisujícím lékařem, tím je obvykle psychiatr. Dávkování u dospělého se většinou začíná jednou tabletou denně o síle 10–20 miligramů a může se časem zvýšit až na 40 miligramů denně.
Při předávkování nebo náhodném požití léku dítětem se poraďte s lékařem. Symptomy předávkování mohou zahrnovat nevolnost, závratě, rychlé bušení srdce, třes, únavu, ospalost.
Kniha Cesta ke zdraví je krátkou kompilací předešlých knih Je možné žít 150 let, Vyléčit nevyléčitelné (první díl) a Vyléčit nevyléčitelné (druhý díl). V knize nenaleznete konkrétní schéma léčby daného jedince, a to z toho důvodu, že neexistuje univerzální recept na zdraví. Všechny rady a doporučení je třeba vidět komplexně v rámci individuálních problémů.
Klíšťata, která přenášejí virus klíšťové encefalitidy, se vyskytují po celé České republice a už v březnu se můžeme nakazit touto nebezpečnou nemocí. Jedinou možností skutečně spolehlivé prevence je očkování. Očkovat se dá celoročně, ale nejvhodnější doba pro zahájení očkování je na podzim nebo koncem zimy, či ještě začátkem jara.
Nízká proočkovanost obyvatel v České republice ukazuje, že mnoho lidí zatím bere klíšťovou encefalitidu na lehkou váhu. Základní očkovací schéma představuje 3 dávky vakcíny. Druhá dávka se podává za 1 až 3 měsíce od první a třetí dávka za 5–12 měsíců od první dávky. Následuje přeočkování každých 5 let. Existuje také zrychlené schéma, kdy se interval mezi 1. a 2. dávkou zkracuje na 14 dnů. Toto schéma se využívá, když je potřeba rychle zajistit ochranu před klíštětem, například když se první dávka podá v teplejších jarních dnech, kdy už jsou klíšťata v přírodě aktivní. Po 2 dávkách je přibližně za 14 dnů již jedinec proti nemoci chráněn. K upevnění hladiny protilátek je ale nutná 3. dávka a následná pravidelná přeočkování. Správně absolvovaná prevence představuje dvojí očkování brzy po sobě, to je v období 1–3 měsíců, třetí maximálně po roce od druhé dávky a následující přeočkování vždy do každých 3–5 let. Tento způsob nás před klíšťovou encefalitidou ochrání zhruba 14 dní po podání druhé dávky a při pravidelném přeočkování už prakticky navždy.
ARNICA MONTANA se začíná brát 6 týdnů před porodem. Homeopatikum připraví tělo na porod, ale nevyvolá ho. Homeopatikum se užívá i po porodu pro lepší hojení.
Dávkování homeopatika ARNICA MONTANA 9 CH při přípravě na porod: 5 granulí denně 14 dní před porodem. Použití: pro dobrou funkci svalů a cév, prevence vzniku krvácení.
Dávkování homeopatika ARNICA MONTANA 9 CH po porodu: 5 granulí 2x denně. Použití: urychlení hojení, vstřebání hematomů, odstranění pocitů zhmoždění; lék má specifický účinek na svaly a kapiláry. Užívání arniky při kojení má navíc příznivý vliv i na novorozence.
Léčebné schéma určuje gynekolog nebo lékař homeopat, pokud je průběh těhotenství fyziologický.
Léčba Non-Hodgkinova lymfomu je závislá na rozsahu onemocnění. Ve většině případů spočívá v kombinaci radioterapie s chemoterapií. Každý typ lymfomu má své přesně dané léčebné schéma, které se zakládá na rozsáhlých celosvětových terapeutických zkušenostech. Chemoterapie je založena na aplikaci cytostatik, jako je metotrexát, cyklofosfamid, etopozid, adriamycin či vinkristin. Jejich účinek spočívá v blokádě množení a růstu nádorových buněk. Bohužel se tato léčba neobejde bez nežádoucích účinků, kromě nádorových buněk jsou totiž zasaženy i buňky zdravé. V rámci prevence šíření nádoru do mozku a páteře se podávají cytostatika také do páteřního kanálu. Radioterapie je lokální, kdy se ozařují místní nádorové masy. Léčba je vždy individuální dle stavu pacienta.
Základním doporučeným očkováním pro kočky je takzvaná trojkombinace. Toto očkování působí proti dvěma virům způsobujícím „kočičí rýmu“ a proti virovému průjmu koček. Součástí vakcíny může být i vzteklina. Někdy je vakcína kombinovaná ještě s chlamydiózou, která způsobuje výtoky z očí.
Očkovací schéma této trojkombinace:
1. dávka ve 2. měsíci věku kotěte;
2. dávka ve 3. měsíci věku kotěte (může být spojena se vzteklinou);
dále se očkuje vždy po roce pouze jednou ročně.
Další možná očkování jsou proti plísňovému onemocnění kůže a je možno také očkovat proti borelióze. Existují i vakcíny proti některým z virových chorob (FIP, FIV, FeLV), ale před tímto očkováním se doporučuje kočky otestovat, zda tyto viry již v organismu nemají.
Z praxe víme, že antibiotika mají za úkol zabíjet bakterie, které škodí našemu tělu. Ale léčba antibiotiky si mnohdy nevybírá a ničí všechny bakterie v zažívacícm traktu, tedy i tělu prospěšnou probiotickou mikroflóru. Jenže bez antibiotické léčby se u některých infekčních onemocnění neobejdeme. Abychom zmírnili tyto neblahé účinky antibiotické léčby, tak je vhodné do léčebného programu antibiotiky zařadit i probiotika. Je třeba ale dbát na přesné načasování, aby se antibiotika a probiotika vzájemně nerušily. Probiotika je nejlepší brát ve třetí třetině antibiotikového cyklu. Konkrétně to znamená, že například u ATB s dvanáctihodinovým cyklem se probiotika berou osm hodin po podání. V šest ráno vezeme dávku ATB, pak ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin ATB a ve dvě hodiny ráno zase probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik obvykle zmírní dopady antibiotik na složení střevní mikrofóry, zejména pak riziko průjmů, ke kterým bývají náchylnější malé děti.
