Úpravou čerstvých potravin se obsah draslíku snižuje. Průměrná strava obsahuje dostatek draslíku, proto je potřeba doplnění draslíku v potravinových doplňcích jen ojedinělá. Mírný nedostatek draslíku může nastat při nadměrném pití černé kávy nebo alkoholu. Jeho nedostatek se může vyskytovat i u diabetiků. Zde je možné po konzultaci s lékařem užívat doplněk stravy s draslíkem. Závažnější nedostatek draslíku může rovněž vyvolat léčba některými léky, jako jsou diuretika nebo kortikosteroidy. Při jejich užívání bychom se měli řídit především radami ošetřujícího lékaře, je třeba pamatovat na to, že sami nesmíme měnit dávkování předepsaných léků bez jeho vědomí. Lékaři sami často předepisují, pokud to uznají za nutné, léky obsahující draslík. Nedostatek draslíku může nastat také při dlouhodobém užívání projímadel nebo u některých nemocí ledvin. Hladinu draslíku mohou v organismu snižovat i průjmy, zvracení nebo zvýšené pocení. Správná hladinadraslíkuv krvi je velmi důležitá.
V diskuzi LÉKY NA VYSOKÝ TLAK BEZ DRASLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka 65 let.
užíval jsem 15 let prestarium neo . dnes mi zjistili vysoký obsah draslíkuv krvi, který je obsažen právě v prestárium. můžete mi doporučit jiný lék na vysoký tlak bez draslíku ? Děkuji J.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U zdravého člověka není pravděpodobné, že by nízký příjem draslíku vyvolal nepříznivou odezvu. Při dalším snižování hladiny draslíku je prvním příznakem nedostatku tohoto prvku svalová slabost a nauzea (nevolnost až zvracení). K závažnému nedostatku může dojít u člověka, který užívá silná diuretika, jež snižují hladinu tekutin v těle, nebo u jedince trpícího těžkými průjmy či zvracením. Pokud se draslík nedoplňuje, může nízká hladinadraslíku vést až k srdečnímu selhání.
Hlavní funkcí draslíku v těle je, že pomáhá stabilizovat vnitřní prostředí. Jelikož během těhotenství toto prostředí čelí častým hormonálním výkyvům, je dostatečné množství draslíku v těle velmi důležité. Draslík dále kontroluje množství vody. Ovlivňuje činnost svalů, enzymů, kyselin a srdce. Stejně jako ostatní minerály je tedy pro naše tělo opravdu nepostradatelný. V těhotenství je potřeba draslíku zvýšená a jeho nedostatek může dokonce vést k celkovému kolapsu organismu. Naopak jeho optimální hladina snižuje krevní tlak, čímž předchází riziku preeklampsie, a rovněž zabraňuje nadměrnému zadržování tekutin, které je příčinou otoků končetin i dalších částí těla.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
mam cukrovku druhéhom typu ráno před snidani měl jsem 8/4 mool po obědě už 18/2 mool jaka je nejvyžší hodnota cukru v krvi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není stanovena žádná maximální hranice krevního cukru. Mohu vám doporučit, abyste si zapisoval naměřené hodnoty a k nim doplnil i seznam jídel a potravin, které jste v měřeném dni zkonzumoval. Tento soupis pak ukažte svému diabetologovi, který podle toho může lépe přizpůsobit další léčbu.
Pro dospělého člověka se denní doporučená dávka (DDD) draslíku pohybuje mezi 1 800–5 000 mg. Pro děti do věku jednoho roku je denní doporučená dávka udávána v rozmezí 500–700 mg a pro děti od 1 do 9 let činí DDD 1 000–1 600 mg. Zvýšený přísun draslíku se doporučuje u pacientů trpících hypertenzí, společně se sníženým přívodem sodíku přispívá ke snížení krevního tlaku. Pro hypertoniky je doporučovaná denní dávka draslíku zvýšená až na 7 000 mg.
V naší poradně s názvem FYZIOLOGICKÁ HLADINA CUKRU V KAPILÁRNÍ KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
prosim mam diabetes a mam 14,1
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota 14,1 mmol/l je vysoká hladina a potvrzuje váš diabetes. Musíte být v péči diabetologa, který podle vašeho zdravotního stavu určí cílovou hladinu krevního cukru. Ta může být stnovena i vyšší, než je ta normální. Prospěšné je mít svůj glukometr a každý den si změřit cukr v krvi. Hodnoty zapisujte i s časem a pak je ukažte svému lékaři.
Důležitou součástí léčby cukrovky - stejně jako vašeho celkového zdraví - je udržování zdravé váhy prostřednictvím zdravé stravy a cvičebního plánu:
Zdravé stravování.
Na rozdíl od jiných onemocnění neexistuje žádná specifická strava pro cukrovku. Budete muset soustředit svou stravu na více ovoce, zeleniny, libových bílkovin a celých zrn - potravin, které mají vysokou výživovou hodnotu a obsahují vlákninu a mají nízký obsah tuku a kalorií. Omezit musíte potraviny s obsahem nasycených tuků, rafinované sacharidy a sladkosti. V podstatě je to nejlepší plán stravování pro celou rodinu. Sladká jídla jsou v pořádku jednou za čas, pokud se počítají jako součást vašeho stravovacího plánu.
Fyzická aktivita.
Každý potřebuje pravidelné aerobní cvičení a lidé s diabetem nejsou výjimkou. Cvičení snižuje hladinu cukru v krvi přesunutím cukru do buněk, kde se používá pro energii. Cvičení také zvyšuje vaši citlivost na inzulín, což znamená, že vaše tělo potřebuje méně inzulínu k transportu cukru do buněk.
Vyberte si aktivity, které vás baví, jako je chůze, plavání nebo jízda na kole. Nejdůležitější je, aby fyzická aktivita byla součástí vaší každodenní rutiny.
Dopřejte si alespoň 30 minut nebo více aerobního cvičení pro většinu dní v týdnu. Pokud jste nějakou dobu nebyla aktivní, začněte pomalu a postupně si přidávejte.
V naší poradně s názvem CRP V KRVI A JEHO HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Libošková.
Nemohu nikde najít co znamená nízká hladina CRP do 1 mg/l,ví to někdo?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co znamená nízké CRP v krevním testu? Nízká hodnota C-reaktivního proteinu (CRP) v krevním testu nemá pro diagnózu žádnou hodnotu. CRP se v krvi zdravých osob prakticky nevyskytuje a zvyšuje se při zánětu. Proto hodnoty blízké nule ukazují pouze na to, že v těle není zánět nebo že test nebyl správně proveden.
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
Při glykemii nad 17 mmol/l se nedoporučuje pohyb – cvičení, běhání. Je důležité zvýšit pitný režim a upravit inzulinový režim. Není dobré nechávat hodnoty glykemie dlouhodobě vyšší, neboť mají nepříznivý vliv na organismus.
V naší poradně s názvem NIZKA HLADINA BILIRUBINU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DANIELA.
mám nizku hladinu bilirubinu t.j. 3,48 ked som bola na krvnom obraze čo to znamená.Začala som pit štavu z cvikle jablka a mrkvy každy den cca nepretržite 3 mesiace
neni to s tým spojené. Som anemicka mám malo železa. Ďakujem za odpoveď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nárazově nízká hladina bilirubinu v krvi není nic vážného a u většiny lidí není třeba žádných lékařských zásahů k jejímu zvýšení. Hladinu bilirubinu v krvi snižuje vitamín C podávaný ve vysokých dávkách. Váš pokles bilirubinu tedy může způsobit nepřetržité pití šťávy z červené řepy, jablka a mrkve, o kterém píšete. Z lékařského hlediska by bylo vhodné hladinu sledovat jednou za půl roku a pak teprve učinit nějaká opatření k jejímu zvýšení, jako například: snížení příjmu kofeinu a udržování příjmu vitaminu C na doporučených denních dávkách 60 mg za den. Dlouhodobě nízký bilirubin může signalizovat selhání ledvin a nebo přispět k rozvoji ischemické choroby srdeční.
Při anémii je vhodné doplňovat železo pomocí doplňků stravy. Je to efektivnější a lépe se odhadne potřebné množství.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
V naší poradně s názvem PRESTARIUM NEO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobry den chtel sem se zeptat uz asi deset let beru pul tabletky prestarium neo a betaloc zok jednu tabletu,nemuzu mit v tele nadbytek drasliku s prestariumneo diky moc za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Množství draslíku v těle se dá zjistit laboratorním vyšetřením krve. Zastavte se u svého praktického lékaře a požádejte ho o žádanku do laboratoře na zjištění množství draslíku. Podle výsledku vám lékař sdělí, jak budete pokračovat v léčbě svého krevního tlaku.
Doporučená hladina celkového cholesterolu (takzvaná cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také takzvanou hladinu hodného HDL a zlého LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován).
Hladina cukru na lačno není nijak důležitá, je to jen hodnota vztažená na referenční stav. Daleko důležitější je hodnota glykemie po jídle, tedy po zátěži způsobené sacharidy. Proto se při podezření na diabetes provádí jako první orální glukózový toleranční test (OGTT). Při něm pacient vypije roztok glukózy a v určitých časových intervalech se pak měří odezva glykemie. Například: když je při OGTT hodnota glykemie ráno na lačno 6,7 a hodnota po vypití glukózy po 2 hodinách také 6,7, znamená to, že člověku dobře funguje metabolismus glukózy.
Při vyvážené stravě obvykle nenastává nedostatek draslíku v organismu a při správné činnosti ledvin nedochází ani k předávkování draslíkem (hyperkalémie). Nedostatek draslíku (hypokalémie) nastává obvykle při pooperačních stavech, při dlouhodobém podávání infuzí bez draslíku a v případech stravy s omezeným přísunem bílkovin. Hlavními příznaky nedostatku draslíku jsou svalové křeče, srdeční arytmie a pokles funkce ledvin. Mezi další příznaky nedostatku draslíku patří ztráta chuti k jídlu a zvracení.
Pro dospělého člověka se denní doporučená dávka (DDD) draslíku pohybuje mezi 1800–5000 mg. Pro děti do věku jednoho roku je denní doporučená dávka udávána v rozmezí 500–700 mg a pro děti od 1 do 9 let činí DDD 1000–1600 mg. Zvýšený přísun draslíku se doporučuje u pacientů trpících hypertenzí, společně se sníženým přívodem sodíku přispívá ke snížení krevního tlaku. Pro hypertoniky je doporučována denní dávka draslíku zvýšena až na 7000 mg.
Podle možnosti upravujte zeleninu v páře nebo v mikrovlnné troubě; vaření ve vodě totiž snižuje obsah draslíku. Vařením ve vodě ztrácejí například brambory 50 procent draslíku, vařením v páře jen necelých 6 procent.
Potravinové doplňky nemají obsahovat více než 99 mg draslíku v jedné tabletě (včetně kombinovaných multivitaminových přípravků). Domníváte-li se, že potřebujete užívat draslík, poraďte se nejprve se svým lékařem.
Norma hladiny cukru v kapilární krvi nalačno je < 5,6 mmol/l. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni (asi mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve), jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny. Když klesnou hodnoty na 60, 70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší budou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne, kratičkou dobu se cítíme lépe, ale pak zase hladina cukru klesne na ještě hlubší hodnotu než dříve a příznaky se ještě zhorší.
Draslík je důležitý pro správnou funkci nervového a svalového systému, srdeční svalovou aktivitu, metabolismus enzymů. Optimální denní příjem draslíku činí 2 g. Průměrná denní dávka draslíku (kalium) je obsažena v:
150 g fazolí
500 g banánů
300 g špenátu
500 g ryb
Nedostatek draslíku způsobuje poruchy nervového systému a funkce svalů, změny srdeční frekvence, metabolické poruchy. Přírodními zdroji draslíku jsou ovoce, luštěniny, zelenina, celozrnné obiloviny, banány, sušené ovoce, ryby a maso.
