Hlavními příznaky hnisu v očích je otok víček, hnisavá sekrece z oka, která zasychá na řasách, případně je i slepuje, řezání v oku a pocit cizího tělesa v něm, světloplachost a zvýšené slzení.
Při bakteriálních příčinách jsou spojivky výrazně překrvené a hnisavá sekrece je mnohem větší. Naopak při virovém zánětu se příznaky objevují mnohem dříve a vytékající tekutina je spíše čirá.
V příběhu PRYČ S ANGÍNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondra.
Angínu jsem měl během roku 3x. Bylo to dost nepříjemné. Pak mi kdosi poradil Bactoral. Je to prý i jako prevence. Zkusila jsem ho a s angínou je konec. Už se nevrátila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romi.
Angína a zase angína. Stopku jsem jí dala užíváním Bactoralu. A to už na delší dobu. Snad na hoooodně dlouho.
Stabilní angina pectoris způsobuje relativně pravidelné záchvaty přicházející po zátěži, bolest na hrudi trvá pár minut.
Nestabilní angina pectoris je závažnější forma, která má zhoršující se průběh. Dochází k nárůstu četnosti záchvatů, prodloužení doby jejich trvání i k jejich vzniku v klidových podmínkách. Nestabilní angina pectoris způsobuje zúžení tepen, které má mnohem větší tendenci zablokovat průtok a přivodit tak srdeční infarkt.
Variační angina pectoris způsobuje náhlou bolest na hrudi z důvodu tepenných křečí. Tyto bolesti se objevují, i když je srdce v klidu, a to zejména v časných ranních hodinách. Jedná se o mimořádně vzácnou nemoc.
Spálová angína v těhotenství nevede k žádnému bezprostřednímu ohrožení plodu, ale představuje samozřejmě určitou zátěž pro organismus matky a nutnost antibiotické léčby.
Angína nemusí mít u člověka s nákazou žádné projevy, ale ten je přitom bacilonosičem (může infekci přenášet na jiné, i když u něho samotného nemoc nepropukla). To, zda nemoc propukne, závisí na imunitě nakaženého, jakož i na agresivitě a množství bakterií (virů aj.).
Inkubační doba (od nakažení do projevu prvních příznaků) je 1 až 3 dny. Ke vzniku onemocnění přispívá i vyčerpání či psychický stres. Nejvyšší riziko vzniku je na podzim, v chladných měsících a při náhlých klimatických změnách.
Jak dlouho trvá angína
Pokud se nemoc projeví, pak nejsilněji 2. a 3. den od prvotních příznaků. Léčba trvá zhruba 1 týden, někdy však 10 dnů a více.
Co způsobuje angínu
Angínu vyvolávají v kojeneckém věku nejčastěji viry – v zimních měsících hlavně tzv. respirační viry. V předškolním věku jsou nejčastějším původcem streptokoky (zejména během podzimu). U školních dětí a mladistvých vede infekční mononukleóza. A zmiňme ještě coxsackie enteroviry, postihující hlavně děti (většinou v létě).
V naší poradně s názvem ANGÍNA PECTORIS PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Bolest vlevo na hrudi nemusí způsobovat jen srdce, ale i kosterní svalstvo, které může být v napětí ze stresující situace, kterou prožíváte. S jistotou by vám to sdělil lékař internista. Doporučuji zastavit se na kardiologii a tam jim řekněte o své tíživé situaci. Když to nebude od srdce, tak vám lékař předepíše léky na uklidnění a ty vyřeší současné nepohodlí.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Děkuji mnohokrát za odpověď.Přeji HEZKÝ VEČER.Jiřina
V naší poradně s názvem VÁČEK NA DÁSNI DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den udělal se mi Vacek na dásní a bolí mě ucho a mám hnisavou rýmu můžete mi poradit prosím je to fakt bolestivé
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset k zubaři. Někdy se totiž stane, že váček na dásni je vyústěním píštěle, která prochází až do hlavových dutin, kde způsobuje zánět, který se projevuje jako hnisavá rýma a bolest ucha. Zubař je první lékař, který by se měl pokusit vaše problémy léčit. Pokud zjistí, že to nesouvisí s dutinu ústní, tak pak teprve se obraťte na lékaře z oddělení ORL. Tyto problémy většinou trvají velmi dlouho, než se samovolně (bez lékařského ošetření) vyhojí a někdy se to vůbec nepovede. Proto je na místě návštěva lékaře, který provede nezbytná vyšetření vedoucí k odhalení příčiny a zároveň poskytne účinnou léčbu, která je jinak bez lékařského předpisu nedostupná.
Mononukleóza se řadí k virovým onemocněním, které postihují vnitřní žlázy, hlavně tedy játra a slezinu. Mononuklóza se projevuje podobně jako angina, takže se od ní těžko rozeznává, jedinou jistotou jsou testy. Na této nemoci jsou vážné hlavně případné komplikace, které mohou mononukleózu provázet. Toto onemocnění způsobuje EB vir, který je také zvaný jako virus Epsteina a Baarové.
Tak, jak to popisujete, se projevuje angína. Angína je bakteriální onemocnění a vzniká nejčastěji přemnožením některého koka. Projevuje se typicky rychlým nástupem tepavé bolesti v krku. Na sliznici v krku se vytvoří bílé tečky nebo bílé čárky, až jako by to byly bílé měsíčky. Tyto bílé měsíčky v krku jsou plné hnisu – produkt našeho imunitního systému. Právě v místech výskytu bílých teček v krku došlo k přemnožení nechtěných bakterií. Tělo nám tento fakt dává najevo zduřením krčních mandlí a bolestí, která sílí při polykání.
Spálová angína a spála přestane být infekční asi po třech dnech užívání antibiotik, u spály je inkubační doba (doba od nákazy do prvních projevů) běžně 1–3 dny, maximálně se udává jeden týden. Předškoláci jsou vůči virům mnohem méně odolní než jejich starší sourozenci či rodiče. Jejich imunitní systém totiž ještě není zcela zralý a má tedy i nižší schopnost bránit se neustálým atakům virů, kterým se dobře daří právě při venkovních teplotách lehce nad nulou. Pobytem v kolektivu pak naše děti nesdílí se svými kamarády jen hračky a hezké zážitky, ale také různé zákeřné původce onemocnění. Stačí jedno nemocné dítě a viry a bacily se ve školkové třídě (většinou ještě přetopené) šíří jako lavina. Tak se nezřídka stává, že mnoho dětí první pololetí střídavě do školky chodí a marodí.
Angina pectoris může být zhoršena jinými chorobami:
trvale rychlým srdečním tepem;
anémií (chudokrevnost);
onemocněním srdeční chlopně;
zesílením srdečního svalu (hypertrofie), které je způsobeno vysokým krevním tlakem;
abnormálně vysokým tlakem na pravé straně srdce zapříčiněným plicním onemocněním.
Ve velmi vzácných případech může dojít ke křeči věnčité tepny způsobené tukovými usazeninami. Dalším druhem onemocnění, které má podobné příznaky jako angina pecoris, je astma. Astmatický záchvat je rovněž vyvolán cvičením, zátěží. Rozpoznat příznaky astmatu však není těžké, projevuje se dušností a takzvaným pískotem.
Spálový bacil se u dospělých projevuje jako akutní zánět krčních mandlí, který má nejčastěji bakteriální, virový nebo, ve výjimečném případě, mykotický původ. Mezi další příznaky patří spálová vyrážka, která následuje zakrátko za klasickými příznaky angíny. Přenáší se hlavně kapénkovou infekcí. I člověk bez potíží může být nosičem. Očkování proti ní není možné. Spálová angína se u dospělých nemusí projevit, přesto se jedinec stává nosičem onemocnění. Obecně platí, že průběh onemocnění je u dospělých dramatičtější než u dětí. Komplikací může být revmatická horečka s latencí 10–20 dní, pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor, akutní poststreptokoková glomerulonefritida a hematurie 6–10 dní po infekci.
Herpetická angína se léčí pouze symptomaticky, tedy její typické příznaky a projevy se potlačují místní léčbou. Dále se doporučuje klid na lůžku, symptomatická léčba zmírňující příznaky – léky na tlumení bolesti, léky snižující teplotu atd. Dále je vhodné používat kloktadla, která uleví od bolesti krku a pomohou rychleji zhojit a zregenerovat postižené sliznice. Ke zhojení dochází do cca 14 dní. U těžších, nelepšících se případů se nasazují antivirotika, např. acyklovir (Zovirax). Při bakteriální superinfekci je nutné podávat antibiotika. Nemoc trvá asi 5 až 7 dní. Používají se také antipyretika (léky na snížení horečky). Je rovněž podstatné, aby nemocná osoba měla dostatečný příjem tekutin, což ostatně platí pro většinu onemocnění, a herpetická angína zde není výjimkou.
časté záněty krčních mandlí – trvalé změny na mandlích,
trvalé čepy na mandlích,
podezření na rakovinu,
časté abscesy,
trvalá hypertrofie mandlí (zvětšení).
Dalšími komplikacemi angíny mohou být:
revmatická horečka – celkové zánětlivé onemocnění, které zasahuje pojivovou tkáň různých orgánů, nejčastěji klouby, srdce, cévy a nervový systém; mezi nimi je nejzávažnějším postižení srdce – jehož následkem bývají vady chlopní a šelest. Šelest se projeví 3–4 týdny po prodělané angíně horečkami (až 40 °C), bolestmi a otoky kloubů, a někdy dokonce selháním oběhu krevního. Do 2 týdnů onemocnění většinou ustupuje, ale často se stává, že se zopakuje. Léčba zahrnuje klid na lůžku, užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik (proti bolesti) a antipyretik (proti horečce);
hnisaváangína – rozšíření zánětu do okolí krčních mandlí – tj. když se v tkáni hltanu objeví hnisavý absces (silně bolestivý) provázený otokem. Nemocný naklání hlavu na postiženou stranu, špatně se mu polyká a je mu špatně rozumět („huhňá“). Toto nebezpečné ložisko musí být po odhalení chirurgicky odstraněno;
náhlé postižení ledvin hrozí po přechozené angíně, nejvíce u dětí, u nichž může dojít i na úplné selhání ledvin. Přestanou-li ledviny pracovat, tj. když nezajistí vylučování odpadních látek a vody z těla, vznikají otoky, dalšími symptomy jsou bledá barva kůže, vysoký tlak krevní, pocity na zvracení či zvracení. Selhání ledvin by bez léčby vedlo k městnavému selhání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, křečím až bezvědomí.
Infarktu většinou předchází onemocnění, které se označuje jako angina pectoris. Anginu pectoris řadíme stejně jako infarkt mezi ischemické choroby srdeční, pro něž je typické špatné prokrvení srdce, které může být způsobeno buď nedostatečným přísunem kyslíku, nebo zvýšenou spotřebou kyslíku srdcem při zátěži. Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které se shrnují pod společný název ischemická choroba srdeční (ICHS). Jejím nejznámějším projevem je infarkt myokardu, častějším a hlavně dlouhodobým projevem jsou svíravé bolestivé pocity na hrudi, které se označují jako anginózní bolesti neboli stenokardie. Zásadní rozdíl mezi infarktem a anginou pectoris je ten, že při angině nedochází k odumírání srdeční tkáně.
Spálová angína je ve většině případů vyvolána streptokokem Streptococcus pyogenes, ten tvoří Dickův erytrogenní toxin, jež vyvolává většinu příznaků. Onemocnění může být způsobeno i viry nebo plísněmi. Nákaza se nejčastěji objevuje u dětí ve věku od 4 do 12 let. U dospělých lidí se objevuje méně často. Očkování proti tomuto onemocnění neexistuje.
Mezi příznaky nemoci patří horečka, bolesti v krku a při polykání, bolest hlavy, zvětšené a bolestivé uzliny, zvětšené krční mandle, čepy na mandlích, chrapot.
Jde o zánět ústní části hltanu či patrových (krčních) mandlí, nemoc bakteriálního, virového, či výjimečně mykotického původu. Postihuje mandle nebo sliznici nosohltanu. A nejčastěji jí trpí děti, postihnout může však všechny lidi, bez ohledu na věk a pohlaví. Výskyt u dětí je obvyklý až po 1. roce života, nejčastější pak kolem 5.–6. roku věku.
U virových infekcí nastává prudší vzestup, ale mívají mírnější průběh, a bolest (při polykání) odchází dříve než u bakteriálních infekcí. Bolest v krku má podobu škrábání v krku a antibiotika ji netlumí.
U bakteriálních infekcí je bolest při polykání výrazná, často se připojí horečka a někdy i vyrážky. Angína je běžné onemocnění, relativně snadno léčitelné, avšak neléčena může mít závažné následky, projevující se i po mnoha letech. Nezřídka dochází na revmatickou horečku, která postihuje srdce a klouby. S příznaky angíny je proto třeba neprodleně zajít k lékaři.
Přechozená angína může totiž způsobit mnoho komplikací. Lidé trpící v dětství angínami mají v dospělosti oslabené kosti, klouby a srdce, protože bakterie, které tuto nemoc způsobují, se do nich uložily.
Angína, chvíli klid a zase angína. Dlouho jsem nevěděla, co s tím. Pak mi na ORL poradili Bactoral. Z jeho účinku jsem nadšená. Angína se mi už nevrátila.
Budete muset k zubaři. Někdy se totiž stane, že váček na dásni je vyústěním píštěle, která prochází až do hlavových dutin, kde způsobuje zánět, který se projevuje jako hnisavá rýma a bolest ucha. Zubař je první lékař, který by se měl pokusit vaše problémy léčit. Pokud zjistí, že to nesouvisí s dutinu ústní, tak pak teprve se obraťte na lékaře z oddělení ORL. Tyto problémy většinou trvají velmi dlouho, než se samovolně (bez lékařského ošetření) vyhojí a někdy se to vůbec nepovede. Proto je na místě návštěva lékaře, který provede nezbytná vyšetření vedoucí k odhalení příčiny a zároveň poskytne účinnou léčbu, která je jinak bez lékařského předpisu nedostupná.
Angínu jsem dřív léčila jen antibiotiky, ale stejně se občas vrátila. Pak mi kolegyně řekla o Bactoralu. Ona ho má vyzkoušený a je spokojená. Zkusila jsem ho a nezbýbá mi než s ní souhlasit. Při prvních příznacích si nasadím léčbu Bactoralem a angíne se nerozjede. Zatím to vychází.
Dobrý den,mám časté bolesti na levé straně hrudi .Někdy i v noci kdy jsem v klidovém stavu.Někdy zvažují jestli si mám zavolat rychlou.
.Léčím se se štítnou žlázou,v současné době mi byla změněna terapie.Lékař mi řekl že by se mohla vyvinout z toho angína pectoris.,TSH mám v současné době 0,14.Užívám euthyrox.
PROŽÍVÁM v této době i stresovou situaci,přišlo k úmrtí 2 blízkých osob,jeden z nich byl vnuk.
Děkuji za případnou odpověď.Jiřina
pálení jazyku patra krku a bolesti zubu
zuby mám všechny zdravé
tyto bolesti jsou trochu jiné než je angina
chtěla bych vědět zda nemám nemoc slinivky děkuji
Mám postupně amputované prsty na noze od roku 2013. Poslední prst..je to už 3/4 roku, rána se nehojí. I když se částečně zhojí,objeví se vedle hnisavá píštěl,pak další... Hnis se tedy tvoří uvnitř na kosti,antibiotika různá..chvíli je to dobré, do měsíce znovu,další antibiotika. před 2 měsíci lékař zjistil, že mám zl.stafylokoka. Změna anibiotik, bohužel problém nezmizel.Cukrovku nemám, už nevím jak dál.
Kde mohu sehnat kapky,mast,tablety lichořeřišnice, četla jsem, že to pomůže, ráda bych to zkusila.