Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, čímž dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice tak, aby je dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty jako jediné dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v „dobách míru“, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, neboť tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ HODNOTY ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den,
zajímalo by mne, jaká správná hodnota naředěné krve.
Děkuji za odpověď a zdravím. J. Sedloň
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota naředěné krve se vyjadřuje jako laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času - INR (z anglického International Normalised Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím déle se krev sráží.
U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální hodnota u pacienta léčeného léky na ředění krve je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém.
Normálně se leukocyty v moči nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce močových cest (ledvin, ledvinových pánviček, močovodu, močového měchýře nebo močové trubice). Běžné je přeléčení antibiotiky.
Možné příčiny zvýšených hodnot leukocytův moči:
infekce močových cest – patří mezi velmi časté příčiny;
chronický zánět ledvin – na tuto možnost myslet v případě, že máte opakovaně zvýšené hodnoty leukocytů;
nadměrné užívání analgetik – příčinou může být i nadměrná konzumace léků proti bolesti;
vezikouretrální reflux;
zánět v zubech – zánět v zubech či zubních kanálcích;
nežádoucí bakterie – příčinou může být také přítomnost nežádoucích bakterií v lidském těle;
viróza – za menším zvýšením hodnot může stát klasická viróza;
zánět prostaty – u mužů se často může jednat právě o tuto příčinu;
problém se srdečními chlopněmi.
Množství leukocytův moči se stanovuje v rámci vyšetření Hamburgerova sedimentu. Sděluje se jako počet leukocytů eliminovaných za sekundu.
Leukocyty v moči u dětí: Leukocyty v moči nemají co dělat. U malých dětí však bývá problém s odběrem moči – v lékárně jsou dostupné pytlíčky na sběr moči, jeden sáček stojí cca 5 Kč. Sáček má dírku, okolo ní lepicí část. Strhnete ochranu toho lepení, přiložíte na genitálie v oblasti močové trubice, u chlapečků je to jednodušší, a lehce přilepíte, normálně zabalíte do plenky, trochu na volno, a čekáte.
Leukocyty v moči v těhotenství: Všechny případy, při nichž se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytův moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí žena touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, potrat, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a žena je akutně ohrožena na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin prozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest rovněž přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Co znamenají leukocyty v moči 11–20/µL: Leukocyty (bílé krvinky) se podílejí především na správné funkci im
V naší poradně s názvem BÍLKOVINY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Poskerová Karin.
Zdravím, chtěla bych Vás požádat o sdělení, jestli bílkovina v moči v hodnotě 70 signalizuje něco nepřiznivého. Bolesti žádné nemám ani pálení. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vašeho dotazu není zcela jasné o jaké jednotky se jedná a hodnota 70 sama o sobě nic neříká. Normální vylučování bílkoviny v moči je až 150 mg za den, což je přibližně hodnota 70 mg na litr moči. Podle toho by pak vaše vylučování bílkoviny močí bylo na horní hranici normálního stavu. Zvýšené vylučování bílkoviny v moči je ukazatelem několika různých stavů, například: infekce močových cest, vysoký krevní tlak, zvýšená zátěž organizmu, cukrovka, nemoci ledvin, těhotenství. Jestli chcete mít jistotu, že nejde o příznaky některého z těchto onemocnění, tak zkuste nechat moč vyšetřit laboratorně. Žádanku do laboratoře získáte od svého praktického lékaře.
U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytův moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.
Správné hodnoty
Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytův moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytův moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.
V naší poradně s názvem CO ZNAMENAJÍ ZVÝŠENÉ LEUKOCYTY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Jošková.
Dobrý den,
prosím o Vaše vyjádření. Necítím se dobře a na prstu pravé nohy se mi udělal puchýř. Nechala jsem si chemicky vyšetřit moč, v pŕíloze posílám výsledek. Měla bych se léčit, abych pH, Nitrity, Leukocyty vylepšila? Před 10 lety mi byl odoperován zhoubný nádor v močovém měchýři. V roce 2018 jsem byla léčena výplachy močového měchýře výplachy Mitomycinem C. Na cystoskopie docházím 1x za 6 měsíců. Před týdnem jsem absolvovala cystoskopii s výsledkem v pořádku, další cystoskopie za 6 měsíců. Byl mi doporučen k užívání Macmiror3x1 tel., po využívání jednoho balení cítím zlepšení i ten puchýřek na noze se zmenšil, ale stále jsem unavená. Pomůžete mi nějak radou? Děkuji a přeji všem pevné zdraví.
Ps:
Snad se příloha s výsledky připojila???? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z chemického vyšetření moči je zřejmé, že u vás probíhá bakteriální zánět močových cest (patologická bakteriurie). Lék Macmiror je chemoterapeutikum používané k léčbě těchto infekcí.
Přítomnost nitritů a leukocytův moči potvrzuje infekci bakteriemi, především gramnegativními bakteriemi, jako je E. coli, Proteus, Klebsiella a Aerobacter. Tyto bakterie mohou redukovat dusičnany na dusitany, které se v moči detekují jako nitrity.
Nyní potřebujete trochu klidu, aby lék mohl účinkovat a zbavit vás škodlivých bakterií. Léčbu máte správnou, proto zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho doporučení. Dodržujte také klidový režim a využijte tyto domácí pomocníky k podpoře vaší léčby:
- Pijte dostatek tekutin.
- Zvyšte příjem vitamínu C.
- Pijte brusinkový džus nebo použijte brusinkové doplňky, či konzumujte plody brusinek.
- Užívejte probiotika.
- Dodržujte zdravou hygienu.
- Konzumujte česnek a česnekové potravní doplňky.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu a tím dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice, aby ho dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starost koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty, jako jediné, dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v dobách míru, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů – tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou odstraněny makrofágy a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.
Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách
V naší poradně s názvem CO ZNAMENAJÍ ZVÝŠENÉ LEUKOCYTY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek Beranek.
Dobrý den,prosím vás výsledek vzorku moče byl- U Leukocyty 310 arb.j. B Leukocyty 17,93 B Neutrofily 11.410 Děkuji za odpovědˇ F,B,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší odpověď dostanete od svého praktického lékaře, který zná vývoj vašeho zdravotního stavu a může lépe poznat problém, na který ukazují hodnoty, které jste poslal. Leukocyty v moči by normálně být vůbec neměly. Hodnota 310 je vysoká a může ukazovat na tyto stavy:
- Zánět močových cest: potíže s močením (pálení, řezání), krev v moči, bolest při močení, zvýšená teplota.
- Zánět ledvin: bolest v dolní části zad nebo břicha, krev nebo hnis v moči, nevolnost, zvracení, horečka a zimnice, časté nutkání na močení, které je bolestivé a pálí.
- Zánět prostaty: bolest hráze, problémy s ejakulací, horečka, zvětšená a citlivá prostata.
U každého z těchto onemocnění je nezbytná lékařská pomoc, proto zůstaňte v kontaktu s lékařem, který inicioval vyšetření moči a dodržujte jeho pokyny.
Bílé krvinky v moči nejsou normální. Proto je-li pozorován takový stav, je velmi důležité zjistit příčinu výskytu. Při normálním procesu močového ústrojí ledviny filtrují krev a zabrání bílým krvinkám, aby pronikly do moči. Vysoký obsah bílých krvinek v moči se nazývá pyurie, což doslova znamená „hnis v moči“.
Zde jsou uvedeny některé z příčin výskytu leukocytův moči:
Infekce močových cest. Močový měchýř je důležitou součástí močového ústrojí. Takže každá anomálie močového měchýře, tedy i infekce (která je také známá jako zánět močového měchýře), může způsobit výskyt bílých krvinek shromažďujících se v moči. Tyto pak následně působí pálení, bolestivé pocity při močení a nutkání na močení.
Dalším významným důvodem pro abnormální hladiny bílých krvinek v moči může být infekce ledvin, která je známá jako pyelopnephritis. Infekce začíná v močových cestách a poté se šíří do ledvin. Jak již bylo zmíněno, ledviny jsou zodpovědné za filtrování krve a neumožňují bílým krvinkám vstoupit do moči. Jestliže ledviny nefungují správně a jsou ovlivněny infekcí, uvolní se bílým krvinkám průchod do moči. Pyelonephritis je častější u žen než u mužů.
Intersticiální nefritida je jedna z poruch ledvin. Toto onemocnění omezuje schopnost ledvin filtrovat odpad, což může být dalším důvodem výskytu bílých krvinek v moči. Často se vyskytují i další příznaky: zvracení, nevolnost, pokles tvorby moči, zadržování tekutin (obstrukce v močovém systému).
Jakákoli obstrukce v močovém systému může narušit jeho fungování, což může vést k pyurii. Nejběžnější obstrukce je tvorba kamene v některých částech močového systému – močový měchýř, močové trubice a ledviny.
Někdy přítomnost bílých krvinek může znamenat vážnější příznaky, jako je nádor močového měchýře nebo systémový lupus erythematodes. Tato onemocnění ovlivňují celý organismus.
Mimo uvedené příčiny existuje mnoho dalších. Například lidé trpící pohlavně přenosnými chorobami, jako je kapavka, chlamydie a podobně, mohou získat infekci močových cest, která pak dále vede k výskytu vysokého počtu leukocytův moči.
I těhotenství může vést ke kontaminaci, která zvýší počet leukocytů.
Ve svém příspěvku PROSIM PORADT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silva.
Na vyšetření krve mi byla zjištěna hodnota GGT 1,1 - zvýšená, hodnota ALT je v normě, Hodnota AST také v normě . Bylo mi řečeno, že je to dobré, je to pravda? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.
Rozlišení:
Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.
Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.
Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.
Počet 75 leukocytův moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
Počet 11–20 leukocytův moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínu K. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínu K a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatek vitamínu K každý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínu K 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínu K.
Nejvíce vitamínu K má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínu K.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínu K ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si sez
Bulka na dásni, která se objevuje a pak zase mizí, může být známkou infekce kolem hrotu kořene mrtvého zubu nebo známkou takzvaného parodontálního abscesu, kdy dojde k zánětu závěsného aparátu zubů v okolí následkem parodontitidy. Obojí je stav vyžadující zásah zubního lékaře.
Příčiny
Bulka na dásni může být vyvolána mechanickým podrážděním, hormonálními změnami, jako následek léčby nebo vážným celkovým onemocněním organismu (leukémie). Nejčastěji bulka na dásni vzniká z důvodu zánětu, kdy dochází k nahromadění hnisu mezi povrchem kosti a okosticí, příčina je vesměs odontogenní (akutní parodontitida).
Hnisavý zánět začíná v podobě zánětlivého otoku, ke kterému se přidruží silná emigrace leukocytů a dochází k nekróze. Infekce se někdy ohraničí, nekrotická tkáň propadne zkapalnění proteolytickým působením leukocytů a vznikne dutina (absces), která obsahuje hustou, žlutou, neprůhlednou tekutinu, která sestává hlavně z leukocytů (hnis). Koagulátory bakteriálního původu jsou tedy příčinou vzniku fibrinové bariéry, která tvoří ohraničení zánětu proti okolí, vlastní stěnu však absces nemá. Tato zóna nespecifické granulační tkáně vytváří někdy i několik milimetrů silnou vrstvu, která se chová jako semipermeabilní membrána (pyogenní membrána). Působením osmotických sil dochází ke zvětšování abscesů i bez další exsudace, absces pak působí také tlakem na okolní tkáně a přivodí jejich nekrózu. Nekróza může způsobit provalení abscesu k volnému povrchu a vznikne chodbička, z níž se na povrch vyprazdňuje hnis – hnisavá píštěl slizniční. Abscesová dutina poté zkolabuje, vyplní se granulační tkání, která vyplní zbývající dutinu a celý proces se zhojí jizvou. Struktura okolních tkání může však zabránit kolapsu abscesové dutiny a nevyprázdněný absces přechází do chronického stadia. Je tomu tak například při tvorbě apikálního zubního granulomu, což je v podstatě chronický absces.
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud infekce v něm je virulentní (patogenní). Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví – autosterilizace abscesu. Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění navenek dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.
Příznaky
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud je v něm infekce. Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví (autost
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA KYSELINY MOČOVÉ V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
múže zvýšená kys.močová v moči způsobit pálení okolo moč,trubice?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V moči kyselina močová nijak nevadí. Právě naopak, když v moči není a hromadí se v těle (v krvi), tak vzniká onemocnění dna, které je doprovázeno silnou bolestí a záněty v kloubech. Zastavte se na urologii a nebo u svého gynekologa, aby vám odebral trochu moči k laboratornímu vyšetření. Tím přesně zjistíte co způsobuje pálení kolem močové trubice.
Leukocyty jsou bílé krvinky. Jsou součástí imunitního systému organismu, bez nich bychom se neubránili ani tomu nejobyčejnějšímu nachlazení. Leukocyty nejsou zastoupeny pouze jedním typem buněk, ale můžeme je rozdělit na několik druhů buněk, které mají každá trošku odlišnou funkci, navzájem se ovlivňují a společně zajišťují obranu organismu. Leukocyty rozdělujeme podle přítomnosti barvitelných zrn uvnitř těchto buněk na granulocyty (které mají granula) a agranulocyty (které je nemají). V krvi lékař stanovuje takzvaný krevní diferenciál neboli procentuální zastoupení jednotlivých typů leukocytů. Skupinu 24–40 % všech leukocytů tvoří základní imunitní buňky – lymfocyty. Lymfocyty patří mezi agranulocyty. Nacházejí se nejen v krvi, ale i v lymfě a imunitních orgánech. Část lymfocytů je uvolněna do krve, ve které kolují. Často se stává, že z krve přestupují do lymfy a naopak, takže stanoviště lymfocytů se často střídají.
Lymfocyty se dělí na dvě rodiny. Jedná se o B-lymfocyty a T-lymfocyty. Obě skupiny mají naprosto odlišnou roli v průběhu imunitní reakce. Zatímco B-lymfocyty se v případě setkání s cizorodou látkou mění v plazmatické buňky produkující protilátky, T-lymfocyty jsou nemilosrdnými zabijáky, kteří přímo likvidují cizí buňky (především skupina takzvaných CD4 T-lymfocytů). B-lymfocyty navíc produkují a do svého okolí uvolňují řadu látek, které působí aktivačně na T-lymfocyty. Dalo by se říct, že tyto látky B-lymfocytů jsou pro T-lymfocyty rozkazem k útoku. T-lymfocyty dále dělíme na několik podskupin, jako jsou H (helper – pomocné), S (supresor – utlumující) nebo M (memory – paměťové) T-lymfocyty. Ve skutečnosti jsou tyto děje mnohem a mnohem složitější a činnost lymfocytů je úzce propojená. Hlavní úlohou lymfocytů je neustálý imunitní dohled. Různé nemoci se tedy logicky odráží v počtu lymfocytů. Zvýšené množství lymfocytů nalezneme u virových infekcí, TBC nebo při leukémiích (kdy je lymfocytů nadbytek, ale jsou nefunkční), nebo při jiných nádorových onemocněních kostní dřeně. Snížený počet leukocytů provází nemoci imunitního systému (lupus erythematodes, pozdní stadia HIV) nebo působení toxických látek. Normální počet lymfocytů je 15–40 % z celkového počtu leukocytů.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Pokles počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytů se rozlišuje na lymfopenii, neutropenii a monocytopenii.
Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů po chemoterapii nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou úmrtí.
Příčiny
Akutní infekce: V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílých krvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílých krvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.
Léky: Některé léky výrazně snižují počty bílých krvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Velmi závažný podtyp je takzvaná febrilní neutropenie, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílých krvinek, neutrofilů. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílých krvinek. Pokles bílých krvinek nastává i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.
Toxické sloučeniny: K poklesu počtu bílých krvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arzén.
Hypersplenismus: Jedná se o zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění.
Onemocnění kostní dřeně: Nedostatek tvorby bílých krvinek v kostní dřeni může být přítomen u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků poškozena i ozařováním a po chemoterapii. Při chemoterapii
Ve svém příspěvku NEVIM O TOM ŽE BYCH MĚLA NĚKDY PASOVY OPAR, PŘESTO MÁM V TĚLE UŽ MIN.8 LET PROTILÁTKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, jak je možné že nevím o tom že bych proděla pasový opar-který se popisuje jako velmi bolestivý? a přitom mám v krvi protilátky.. min od roku 2008 ? S EBV VCA IgG 18,0+, CMV IgG 128,4, HSV 1 IgG 7,21 a Var.zoster IgG 3,76 Může to mít souvislost se slabým zápalem plic který jsem měla v roce 2006 který ale asi nebyl až tak slabý nebo jednoduchý...léčba trvala 3 měsíce ,X antibiotik, 12 rentgenu.. jediné co Mi tehdy našli byly okrajově Borrelie..které poté zmizely. Nebo to může mít spojitost s tím, že Mé 3 děti krátce před mým onemocněním, všechny prodělaly spálu? Od toho zápalu plic mám střídavé bolesti po celém těle, lícní kosti, klouby, otoky, zpočátku i křeče-nyní ne, únava, ztuhlost, bolesti nohou...Krevní hodnoty leukocytu, trombocytu a alp, hematokrit.. mám stále mírně sníženy-. už 10 let.. podle lékařu to asi není důležité... nesnáším sebemenší chlad. Občas hlavně přes zimu mi naskakuji ojedinělé pupínky na jedné lopatce nebo občas nějaký na tváři ale nebolí mě to.. Nyní mám hodnoty VZV IgG 2,356 , EBV IgG 3,4 , CMV IgG 4,4 . Jdou hezky dolu jen Mi není lépe.. bohužel mám pozitivní HLA B 27,na co mi jeden doktor říka že jsem nemocná a druhý že ne... máte jen antigen-ne nemoc, CRP je v pořádku, revmatický faktor taky, kosti taky ok.. Děkuji za odpověď. Petra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V krvi se nachází velké množství látek, které jsou tělu nepotřebné, nadbytečné nebo mohou svou přítomností tělo dokonce poškozovat. Vznikají během metabolických reakcí (příčina), zpracováváním složek potravy, léků a podobně. Tělo tyto látky filtruje z krve ledvinami a tvoří odpadní produkt – moč. Základním stavebním prvkem ledvin jsou nefrony. Skládají se z cévního klubíčka (glomerulu), ve kterém dochází k filtraci krve přes filtrační membránu připomínající sítko do složitého systému kanálků, které nakonec končí v ledvinné pánvičce a močovodu. Velikost štěrbin sítka určuje, jak velké molekuly se z krve do moči dostanou. Snadno prochází voda, minerály, močovina, aminokyseliny a mnoho dalších. Naopak velké molekuly nebo buňky se skrze filtr nedostanou. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty).
U nemocného člověka však mohou nastat situace, kdy se i velké molekuly dostanou do moči. To se může stát při situacích, ve kterých dochází k porušení filtrační membrány, která propouští i velké molekuly a buňky. Příčinou tohoto stavu je ve většině případů zánět ledvin (glomerulonefritida), ale také poškození buněk filtrační membrány toxiny (léky, alkohol, bakteriální toxiny, drogy). Velikost filtrace závisí i na krevním tlaku, čím vyšší je krevní tlak, tím je filtrace větší a účinnější. Tím máme na mysli, že při větším tlaku (hypertenze) jsou skrze sítko protlačeny i molekuly, které by jinak neprošly. To je pro organismus nepříznivý stav.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i v případě, kdy je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou naší vnitřní policií, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů.
Všechny případy, při kterých se nachází leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytův moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin pozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
V naší poradně s názvem SEDIMENTACE U DCERY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, dcera (rok nar. 2006) má FW za 1hod 3 mm a FW za 2 hod 12 mm. V nálezu je uvedeno jako referenční mez 7-12 a 14-28. Jak si tyto její nízké hodnoty vysvětlit? Dcera je neustále unavená, je jí zima, padají jí vlasy, dělají modřiny, pořádně nic nejí, aby nepřibrala. U ostatních hodnot je uvedeno (-*-) , jen u Leukocytů je to (*--). Lékařka tvrdí, že je dcera zdravá a v pořádku. To, že pořádně nejí je prý dáno věkem a je to běžné. Mě však nepřijde normální, aby byla pořád unavená a byla jí pořád zima. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Problémy vaší dcery budou mít příčinu v nedostatečné stravě. Zřejmě trpí anemií. Zkuste koupit železo jako doplněk stravy a měsíc jí ho podávejte.
Barva: Řekne nám, kolik vody je v moči přítomno. Obvykle je barva moči u zdravého jedince světle žlutá až bezbarvá. Nažloutlé zabarvení způsobuje urobilinogen, což je finální odpadní produkt vzniklý z rozpadlých červených krvinek. Barva moči podobná vodě, tedy bezbarvá moč, je způsobena v důsledku nadměrné hydratace, u dehydratace naopak změní moč barvu na tmavě žlutou. Odstíny tmavě červené, tmavě žluté a tmavě hnědé barvy moči mohou být způsobeny nemocí nebo konzumací určitých potravin nebo léků.
Jasnost: Může indikovat přítomnost bílých částic plovoucích v moči. Bílé částice mění vzhled moči na zakalenou. To může být zapříčiněno přítomnosti bakterií nebo fosforečnanu vápenatého v podobě krystalů. U žen někdy může výtok z pochvy kontaminovat moč, která pak vypadá zakaleně.
Zápach: Zdravá, nekontaminovaná moč nemá žádný silný zápach, ale má mírně „oříškový“ odér. Nicméně konzumace určitých potraviny může ovlivňovat i vůni moči, například po konzumaci chřestu, alkoholu, cibule, česneku bude moč cítit více než obvykle.
Měrná hmotnost: Kontroluje množství látek v moči.
pH: Měří úroveň kyselosti.
Glukóza: U zdravých jedinců moč neobsahuje glukózu. Nicméně u osob trpících cukrovkou prochází glukóza močí.
Dusitany: Jsou přítomny v moči u osob s diagnózou infekce močových cest.
Leukocyty: Leukocyty můžeme pozorovat u osob, které trpí infekcí močových cest.
Plovoucí částice v moči: Mikroskopická analýza může odhalit krevní buňky, které se normálně v moči nevyskytují, nanejvýš jedna nebo dvě krevní buňky mohou být nalezeny v jednom poli. Zranění nebo nemoc ledvin či močových cest může způsobit nadměrné krvácení. Pokud existuje nesčetně mnoho krvinek v moči a moč se zbarví na červenou barvu, je důležité neprodleně navštívit lékaře. Krevní buňky se také mohou objevit jako plovoucí částečky v moči.
Odlitky: Materiál, který prochází ledvinami, může vytvořit takzvané odlitky. Ty mohou být vyloučeny močí. Obvykle existují různé typy odlitků. Různé onemocnění ledvin způsobuje vylučování různých odlitků. Tyto plovoucí předměty naštěstí v moči nebývají příliš časté.
Krystaly: Krystaly jsou amorfní látky přítomné v moči. U zdravého jedince je několik krystalů obvykle detekováno při mikroskopickém vyšetření moči. Jestliže osoba trpí „ledvinovými kameny“, tak v moči takto postiženého jedince bude abnormální množství těchto krystalů. Plovoucí částice v moči můžete vidět, když odeberete moč do čisté láhve. Také přítomnost bakterií a parazitů může moč zakalit.
Dlaždicové buňky: Někdy jsou v moči přítomny i dlaždicové buňky, ty se objevují důsledkem kontaminace, například u žen při výtoku z pochvy. V takových případech je důležité provést kontrolu moči znovu.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Němeček.
Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty vyšetření vaší krve ukazují na mírný nedostatek krevních destiček - trombocytů. Spodní mez pro trombocyty v krvi je stanovena na 150 109/l. Vy máte 129. Není to nijak dramatické a mělo by to spravit posílení příjmu vitamínu B9, B12 a vitamínu C. Také se vyvarujte pití alkoholu a užívání aspirinu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, protože je nutné kontrolovat vývoj počtu krevních destiček častějším pravidelným sledováním.
Ostatní hodnoty leukocytů a erytrocytů máte v normě.
Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.
Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.
Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.
Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).
Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky
Ve svém příspěvku WARFARIN A LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Mohou nastat problemy s ledvinami při vysoke sražlivosti posledni INR je 6.7
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Šimková.
Dobrý den, nikdy jsem neměla problémy se srážlivostí krve a vlastně jsem ani neznala hodnotu své inr. Nedávno jsem potřebovala předoperační vyšetření pro operaci šedého zákalu a absolvovala jsem test INR u svého obvodního lékaře. Naměřil mi honotu 1. Byla jsem trochu překvapená, že na tento výsledek nijak nereagoval, sdělil mi, že pro uvažovanou operaci je tato hodnota v pořádku, ale na další vyšetření krve mne již nepozval. Warfarin jsem nikdy neužívala. Nevím, jak se zachovat, nerada bych svého obvodního lékaře poučovala, ale jsem z toho celkem rozpačitá. Někdy cítím tlak v levé ruce a také ve stehně pravé nohy.
Děkuji za radu a odpověď.
Barva: Moč se liší ve vzhledu v závislosti na úrovni tělesné hydratace. Normální moč je průhledný roztok světle žluté barvy. V moči zdravých jedinců barva pochází zejména z přítomnosti urobilinu. Urobilin je konečný odpad vznikající rozpadem hemu z hemoglobinu v průběhu stárnutí a rozpadem krvinek.
Bezbarvou moč označujeme jako nadměrnou hydrataci, obecně je vhodnější než dehydratace (ačkoliv může odstranit základní soli z těla). Tmavě žlutá moč často svědčí o dehydrataci. Žluté až světle oranžové zabarvení moči může být způsobeno odstraněním přebytečných vitamínů skupiny B z krevního řečiště. Některé léky, jako je rifampicin a phenazopyridine, mohou také způsobit oranžovou moč. Tmavě oranžová až hnědá moč může být příznakem žloutenky, rhabdomyolýzy nebo Gilbertova syndromu. Černá nebo tmavě zbarvená moč se označuje jako melanurie, ta může být způsobena melanomem. Růžová moč se může objevit po konzumaci červené řepy. Zelené zbarvení moči může vyplývat z konzumace chřestu. Modrá moč může být způsobena požitím methylenové modři (například v lécích).
Zápach: Za normálních okolností je moč bez zápachu. Zápach normální lidské moči odráží konzumované potraviny nebo specifické nemoci. Například u jedince s diabetem má moč nasládlý zápach. Konzumace šafránu, alkoholu, kávy, pikantních jídel či tuňáka s cibulí pak může mít za následek zcela charakteristické vůně.
Kalnost: Zakalenost moči může být příznakem bakteriální infekce, ale může být také způsobena krystaly solí, například fosforečnanu vápenatého.
Pěnivost moči: pěnivá moč se často projevuje u milovníků masa a ukazuje na zvýšené množství bílkoviny vylučované močí.
pH: pH moči se může pohybovat v rozmezí hodnot 4,6 a 8. Hodnota 7 je považována za normu. Kyselá moč (u osob s hyperurikosurií) může přispět k tvorbě kamenů z kyseliny močové v ledvinách, močovodech nebo močovém měchýři. Strava s vysokým obsahem citrusů, zeleniny, mléka a mléčných výrobků může zvýšit pH moči. Některé léky také mohou zvýšit pH moči, včetně acetazolamidemu, citrátu draselného a hydrogenuhličitanu sodného. Strava s vysokým obsahem masa může naopak snížit pH moči (kyselost). I brusinky snižují pH moči. Mezi léky, které mohou snížit pH moči, patří chlorid amonný, diuretika a methenamin mandelát.
Objem: Průměrná produkce moči u dospělého člověka je asi 1–2 l za den v závislosti na stavu hydratace, úrovně aktivity, hmotnosti a zdraví jedince. Příliš mnoho nebo naopak příliš málo moči potřebuje lékařskou pomoc.
Hustota a relativní hustota: Normální hustota moči se pohybuje mezi 1,003–1,035 g/cm3, případné odchylky mohou být spojeny se stavem močových cest.
V naší poradně s názvem WALFARIN MĚŘENÍ HODNOTYQ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rerkova.
mám naměřenou hodnotu Q 1,6 prosím je to málo zeleniny?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ideální hodnota je 2,0 až 3,0. Vy máte 1,6 a to znamená, že krev je hustší než má být. Nejspíše od svého lékaře dostanete silnější dávkování Warfarinu. A ptáte-li se, jestli muže nízké hodnoty Q způsobit zelenina, tak odpověď je ano. Vitamín K obsažený v zelenině zeslabuje účinky Warfarinu. Čím více zeleniny, tím nižší hodnota Q. Určitě nezůstávejte v tomto stavu a spolupracujte s lékařem na stabilizaci své krevní srážlivosti.
Snížená srážlivost krve: Snížená srážlivost krve může být vrozená, jako je tomu například u hemofilie, Von Willebrandovy choroby a u dalších chorob. Mnohem častější je však získaná snížená krevní srážlivost, klasicky po některých lécích „ředících krev“, jako jsou Warfarin, Pradaxa, Xarelto a Eliquis. Ovšem i nesteroidní antirevmatika svými účinky způsobují sníženou srážlivost krve, protože svým působením narušují činnost krevních destiček. Jakékoliv příčiny sníženého srážení krve mohou vést k častějšímu krvácení do kterékoliv části močových cest. Tento problém se u vrozených stavů řeší nápravou krevního srážení podáváním nejrůznějších chybějících nebo defektních součástí srážecího systému krve. Je-li porucha srážení způsobena léky, lze teoreticky snížit jejich dávky nebo léky vysadit. To ovšem jen za předpokladu, že je to z hlediska celkového zdravotního stavu pacienta možné. Pacient by si nikdy neměl měnit předepsané dávky těchto léků sám bez konzultace s lékařem!
Glomerulonefritidy: Jedná se o pestré spektrum nemocí, které postihují glomeruly v ledvinách. V drtivé většině jsou způsobeny poruchami imunitního systému, kdy jeho elementy jednoduše řečeno poškozují glomeruly a narušují jejich funkci. Poškozenými glomeruly pak do moči proniká více červených krvinek. Příkladem je nemoc známá jako IgA nefropatie. Poškození ledvin u glomerulonefritid s nálezem krve v moči a dalšími příznaky se označuje jako nefritický syndrom.
Rakovina ledviny: Krev v moči může být po dlouhou dobu jediným příznakem této rakoviny. Je to jeden z důvodů, proč by se měla jakákoliv krev v moči hlásit lékaři. Hematurie nebývá v tomto případě doprovázena dalšími příznaky (teplota, bolesti při močení a tak dále).
Močové kameny: Močové kameny mohou při svém průchodu močovými cestami poranit jejich stěny, což může způsobit krvácení do moči. Pokud přitom kámen prochází obtížně, vznikne kromě krve v moči velmi bolestivý stav nazývaný ledvinová kolika (prudká záchvatovitá bolest břicha často vystřelující do třísla a někdy až do varlete u mužů nebo do stydkých pysků u žen). Mohou se také objevit krevní sraženiny v moči.
Močové infekce: Infekce se mohou projevovat nálezem krve v moči. U infekcí dolních cest močových (močový měchýř a níže) můžeme kromě krve v moči nacházet i pálivé a řezavé bolesti při močení a častější močení. Infekce ledvin se často projevují jako vážné stavy s vy
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
Všechny stavy, kdy se v moči nacházejí leukocyty, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytův moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu chronického zánětu, může dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin pozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Množství leukocytův moči by u zdravého člověka nemělo přesáhnout 10 µl (miliontina litru!).
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
