Lázeňskou péči doporučuje odborník – specialista podle onemocnění, která jsou uvedena v Indikačním seznamu. Na základě tohoto doporučení váš praktický lékař, nebo v případě hospitalizace ošetřující lékař, předloží návrh na lázeňskou péči zdravotní pojišťovně, která do 15 dnů rozhodne zda máte, nebo nemáte nárok na léčebný pobyt hrazený pojišťovnou. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, jestli máte nárok na lázně dle diagnózy. Máme pro vás Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé.
Indikační seznam pro dospělé
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
V naší poradně s názvem PO OPERACI KYRETÁŽE JAK DLOUHO JSI V NESCHOPNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat když nastupuji v pátek na operaci kyratáže jak dlouho je člověk v neschopnosti.Děkuji za odpověd s pozdravem Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doba rekonvalescence po kyretáži je u každé ženy individuální a přesně ji může určit váš gynekolog, který zná váš celkový zdravotní stav. Zavolejte mu a zeptejte se ho na to.
Hospitalizace po laparoskopické operaci tlustého střeva
Délka hospitalizace závisí na typu zákroku, průběhu operace a celkovém stavu pacienta. U nekomplikovaného průběhu bývá pobyt kratší než u otevřené operace.
Jak dlouho trvá hospitalizace a proč
Hospitalizace obvykle trvá několik dní. Jejím cílem je sledování hojení, návratu funkce střev a celkového stavu pacienta.
kontrola bolesti a hojení ran
sledování odchodu plynů a stolice
prevence komplikací
Kdy se vstává, chodí a zatěžuje břicho
Časná mobilizace je klíčovou součástí zotavení. Pacient je povzbuzován k pohybu již v prvních dnech.
vstávání z lůžka obvykle první nebo druhý den
krátké procházky po oddělení
postupné zapojování břišních svalů bez přepínání
Pohyb podporuje návrat střevní činnosti a snižuje riziko komplikací.
Kdy a jak se začíná jíst a pít
Strava se obnovuje postupně podle tolerance pacienta. Nejprve se začíná tekutinami a lehkou stravou.
čiré tekutiny a vývary
kašovitá a lehce stravitelná jídla
postupný návrat k pevné stravě
Předčasné zatížení trávicího traktu může zhoršit obtíže.
V naší poradně s názvem JSOU VHODNE UHLICITE KOUPELE PO KYRETÁŽI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Schusterova.
Prosim chtela jsem se zeptat ,mam objednane Podebrady a mam tam i uhlicite koupele.
Kyretaz mi byla provedena 16.2. a do Podebrad mam odjizdet 11.3. jestli to neni kratka doba,jelikoz nyni mam mit klidovy rezim 14 dni a potom jdu na kontrolu.
Dekuji Schusterova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to krátká doba, nebojte. Klidně do lázní jeďte a využijte všeho, co vám bude nabídnuto. V lázních budete pod dohledem lékaře a odborných zkušených pracovníků, kteří vám neudělají nic, co by vám ublížilo. Hezky si to užijte.
Kdy mají antibiotika na měkké tkáně skutečně smysl?
Antibiotika na měkké tkáně mají smysl tehdy, když je přítomna bakteriální infekce.
Rozhodující je klinický obraz – tedy zarudnutí, bolest, otok, lokální teplo a často i celkové příznaky, jako je horečka. Antibiotika jsou určena výhradně k léčbě bakteriálních infekcí, nikoli běžného neinfekčního zánětu. Pokud jsou nasazena správně a včas, mohou zabránit šíření infekce do hlubších struktur a snížit riziko komplikací.
Proč mi lékař nedal antibiotika, když mám otok a bolest?
Otok a bolest samy o sobě ještě neznamenají bakteriální infekci.
Mnoho stavů představuje neinfekční zánět, například po úrazu, přetížení nebo drobném poranění. V takových případech antibiotika nepomohou a mohou být spíše na škodu. Lékař posuzuje dynamiku obtíží, přítomnost zarudnutí, hnisání a celkové příznaky. Pokud tyto znaky chybí, je správné antibiotika nenasazovat.
Jak poznám rozdíl mezi zánětem a infekcí měkkých tkání?
Rozdíl spočívá především v přítomnosti bakterií a rychlosti zhoršování stavu.
Infekce se typicky projevuje rychlým šířením zarudnutí, bolestí a lokálním teplem, často doprovázeným horečkou. Zánět bez infekce bývá stabilnější a reaguje na klid, chlazení nebo protizánětlivá opatření. Infekce se bez léčby většinou zhoršuje, zatímco neinfekční zánět má tendenci se postupně zklidňovat.
Kdy antibiotika na měkké tkáně nestačí?
Antibiotika nestačí zejména v případě vzniku abscesu.
Absces představuje ohraničené ložisko hnisu, kam se antibiotikum dostává jen omezeně. Základní léčbou je jeho otevření a vyprázdnění. Samotná antibiotika absces nevyléčí a mohou vést k prodlužování potíží. Antibiotická léčba má význam pouze jako doplněk k chirurgickému řešení.
Je absces vždy nutné chirurgicky řešit?
Ve většině případů ano, zejména pokud je absces vyzrálý.
Malé, časné abscesy mohou někdy reagovat na konzervativní postup, ale většina abscesů vyžaduje chirurgické otevření. Odkládání zákroku zvyšuje riziko šíření infekce. Včasné chirurgické řešení často vede k rychlé úlevě a kratší celkové době léčby.
Jak rychle se může infekce měkkých tkání zhoršit?
Infekce se může zhoršit během hodin až několika dnů.
Rychlost zhoršování závisí na původci infekce, lokalizaci a celkovém stavu pacienta. Rychlé šíření zarudnutí, nárůst bolesti nebo vznik horečky jsou varovné signály. Čas hraje zásadní roli – včasná léčba může zabránit hospitalizaci a závažným komplikacím.
Kdy je nutná hospitalizace při infekci měkkých tkání?
Hospitalizace je nutná u těžších nebo komplikovaných infekcí.
Hospitalizace je nutná v případě velkých bolestí. Musí se vyloučit zlomenina kostrče. Kostrč po úraze může být zlomená a je nutno ji dát zpět do správného postavení, časem může být potřeba i rehabilitace. Rtg snímek odhalí zlomeninu nebo luxaci (vykloubení) v oblasti kostrče. Přímé vyšetření těchto obratlů je možné jedině pohmatem, lépe i přes konečník. Vyšetřit vás může buď obecný chirurg, neurolog či ortoped, nebo rehabilitační lékař. Někdy je lepší k posouzení problémů této oblasti provést i CT pánve.
Dalším důvodem hospitalizace je poškození kostrče, které se musí řešit operativně. Při operaci vám bude kompletně odstraněna ta část kostrče, která je zahnutá a způsobuje obtíže. Podrobnosti ohledně délky hospitalizace a rekonvalescence jsou velmi závislé na konkrétní situaci a průběhu zákroku.
Ve svém příspěvku ŠPINĚNÍ PO MENSTRUACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobry d3n chci se zeptat vysadila jsem antikoncepci pak byla na kyretazi a polypu z duvodu jsem menstruovala 7 dni a po 15 dni jsem zase 5 dni spinila a 7 menstruovala doktorka my nasadila ultrogestan na 10 dni od 14 dne menstruace nyny opet spinim uz 13 den ale zacala jsem spinit po sexu tak nevim jestli mam ultrogestan nasadit dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Operace refluxu jícnu se dnes většinou provádí laparoskopicky, tedy miniinvazivně. Zákrok obvykle trvá 1–2 hodiny a hospitalizace je krátká, nejčastěji 3–5 dní. Pacienti se často ptají jak dlouho trvá operace refluxu jícnu nebo jak dlouho je nutná hospitalizace po operaci refluxu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na prstu u nohy vám zřejmě roste nezhoubný chrupavčitý nádor – enchondrom. Tyto nádory obvykle rostou pomalu a často nezpůsobují žádné příznaky, ale někdy mohou vést k bolesti, otoku nebo dokonce zlomeninám. Možnosti léčby sahají od pozorování až po chirurgické odstranění.
Co je enchondrom?
Enchondromy jsou typem chrupavčitého nádoru, který se vyvíjí v kosti. Obvykle jsou benigní, což znamená, že nejsou rakovinné a nešíří se. Nejčastěji se vyskytují v kostech rukou a nohou. V prstech na nohou se mohou vyskytovat v kostech pod nehtem nebo v falangách (kostech prstů).
Jak bude probíhat diagnóza?
Rentgenové snímky jsou často prvním krokem v diagnostice enchondromu a ukazují charakteristický vzhled nádoru v kosti.
Pro posouzení rozsahu nádoru a jeho vztahu k okolním strukturám může být nutné další zobrazovací vyšetření, jako je MRI nebo CT.
V některých případech může být k potvrzení diagnózy a vyloučení jiných onemocnění nutná biopsie.
Jak probíhá léčba?
Pokud je enchondrom malý, asymptomatický a nezpůsobuje žádné problémy, může být monitorován pravidelnými rentgenovými snímky, aby se zkontrolovaly případné změny.
Pokud nádor způsobuje bolest nebo hrozí zlomenina, může být odstraněn seškrábnutím (kyretáží) a následným vyplněním prostoru kostním štěpem.
V některých případech může být chirurgicky odstraněn celý nádor.
Pro správnou diagnózu a léčbu je nezbytné poradit se s praktickým lékařem a nebo s ortopedem. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci předejít komplikacím, jako jsou zlomeniny nebo potřeba rozsáhlejšího chirurgického zákroku. Enchondromy mají nízké riziko, že se z nich stane rakovina, ale i tak je důležité je nechat vyšetřit a sledovat.
Hospitalizace je indikována u těžších infekcí měkkých tkání, které nelze bezpečně léčit ambulantně. Rozhodující je rozsah infekce a celkový stav pacienta.
Hospitalizace umožňuje podání antibiotik nitrožilně a nepřetržité sledování stavu.
Ve svém příspěvku ZDRAVOTNÍ POMŮCKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Masopustová Ludmila.
Náš syn má rakovinu dutiny ústní,má pod bradou otevřenou ránu,která neustále mokvá a vytéká z ní hnisavý výtok.K převazu používá gázy a náplasti a to ve velkém množství.Mám dotaz-hradí tyto pomůcky pojišťovna? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamil.
Materiál na zevní léčbu otevřených ran pojišťovna hradí jen v případě hospitalizace v nemocnici. Pokud se takto léčíte se synem doma, tak se za tento zdravotnický materiál platí z vlastních peněz. Když by vám tyto náklady způsobovaly nějaké finanční nesnáze a dostávali byste se kvůli tomu do finanční tísně, tak je zde nadace Dobrý anděl, která by vám pak mohla přispět na nákup těchto prostředků. Adresa na nadaci je zde: https://www.dobryandel.cz/
Krvácení po kyretáži by mělo být mírné a ustat za několik dní. Pokud krvácíte velmi silně nebo dlouho (déle než 14 dní), máte bolesti nebo horečku, navštivte neprodleně lékaře. Uvedené příznaky mohou být způsobeny infekcí, kterou je třeba včas léčit.
Slabé krvácení (špinění) po revizi dělohy ustává do týdne. První menstruace po kyretáži se dostaví za 4–6 týdnů. U kyretáže po porodu může odchod očistků trvat několik týdnů.
V naší poradně s názvem LIPOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,píše se tu,že odstranění lipomu je ambulantní zákrok,jaký důvod tedy má chirurg,který mě objednal na odstranění lipomu ze zadní části stehna do nemocnice s pobytem na 3dny.Mám tam 2 větší-(cca8x5,5x4cm) a 2 menší lipomy-(2x2cm)Prý mi dají celkovou narkozu,je to nutné?Mohli by mě to vyndat někde ambulantně?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U takto velkého počtu excizí je hospitalizace normální. Obvykle se nepoužívá celková narkóza, ale jen umrtvení dolní části těla pomocí lumbální punkce. Ambulantně by to šlo udělat postupně po jednom, ale to by bylo tak na měsíc. Tahle rychlejší varianta je pro vás lepší.
Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.
Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.
Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní
Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.
Vnučce je 3 půl roku, teď se jí narodila sestřička, jsou jí 4 dny,
může jít z porodnice domů, nehrozí jí pátá nemoc ? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU - NÁLEZ MAGNETICKÉ REZONANCE A ÚPORNÁ BOLEST PRAVÉ RUKY... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Soukupová.
Dobrý den,
kromě jiných zdravotních obtíží, bolestí zad trpím posledních 6 roků nonstop, přisuzovala jsem to RTG zjištěné skolióze páteře a též prodělané lymské borelióze. Ještě před lety jsem 2x týdně cvičila poweryogu, jezdila na horském kole a na in-line bruslích, pak jsem se kvůli bolestem a obrovské únavě vlastně veškerého pohybu (krom procházek se psy) musela vzdát...
Před dvěma roky mě poprvé velmi bolela pravá ruka, od konců prstů (brnění), po ostrou bolest v předloktí, nadloktí až do pravé lopatky. Bolí mě krční páteř. Na čas toto odeznělo, letos na začátku února mi pravou ruku opět ovládla ostrá bolest. Na neurologii v Nemocnici Kolín mě čeká od 17. 3. pětidenní hospitalizace s podáváním kortikoidů kapačkami, následně pak RHB. Ze svého okolí slyším jen negativní ohlasy na tuto „léčbu“, tak mám pochopitelně obavy.
Podstoupila jsem vyšetření magnetickou rezonancí, nález je: Incip.osteochondroza C6/7 s mírnou lokalizovanou def.spondylozou a koncentrickou, vpravo medioforaminálně až foraminálně zvýrazněnou protruzí disku šíře cca 2-3mm, krytou vpravo postrolaterálně drobným osteofytem šíře cca 2mm s následným diskovertebárním zúžením pravostranného neruoforamina C6/7 s tlakem na příslušný prostupující kořen C7 vpravo.
Prosím o další možnosti "nápravy" mojí bolavé páteře a pravé ruky.
Děkuji. Andrea Soukupová (nar.1973, 161 cm, 53 kg, nekuřačka), Vrbčany, okr.Kolín
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V tomto případě pomůže vyléčení vleklého zánětu pomocí kortikoidů a následná cílená rehabilitace. Na rehabilitaci vás jen naučí jaké cviky dělat a vy je pak budete muset vykonávat pravidelně každý den. Právě toto následné samostatné cvičení má ten léčebný účinek a bohužel je to dlouhá a namáhavá cesta, kterou je třeba dodržet a vydržet. Pomoci vám může zkušený fyzioterapeut, který vás při každém cvičení povede, a rozebere s vámi vaše denní i noční činnosti, které by mohly problémy znovu vrátit. Bohužel páteř se špatně operuje a nedá se vyměnit transplantací, takže hlavní možnost léčby je léčebný tělocvik. Právě to je důvod, proč většina lidí na tuto metodu nadává, protože nemají rádi pohyb. U vás je to ale jiné, vy máte zkušenosti s jógou, která je taky prospěšná. Vraťte se k ní a přidejte k tomu ještě cviky naučené z rehabilitace.
U pacientů s prokázanými žlučovými kameny či jinou poruchou funkce žlučníku je důvod k chirurgickému řešení. Operace žlučníku se v převážné míře provádějí jen laparoskopicky. Výkon lze provést bez hospitalizace v nemocnici. Většinou se tento operační zákrok provádí standardně při krátkodobém pobytu na lůžku, nejvýše se jedná o 24 hodin. Podezření na onemocnění žlučníku lze potvrdit nebo vyvrátit ultrazvukovým vyšetřením. Laparoskopickou operaci v režimu jednodenní chirurgie nemohou podstoupit pacienti, kteří prodělali žlučníkové záchvaty s následnou žloutenkou, a často i ti, kteří měli žlučníkový záchvat v nedávné době spojený s teplotou. Velmi často jsou z laparoskopických operací vyloučeni pacienti, kteří mají za sebou již větší počet břišních operací (velká pravděpodobnost břišních srůstů, které znemožní laparoskopický přístup). V tomto případě se provádí klasická operace, která vyžaduje delší dobu hospitalizace. Doba rekonvalescence po laparoskopické operaci je mnohem kratší než u klasické operace, a to jeden nebo maximálně dva týdny. 3 dny po operaci se doporučuje konzumovat lehčí, kašovitou stravu, od 3. do 7. dne po operaci se pacient může stravovat, jak byl zvyklý s nařízenou dietou před operací. Po týdnu od operace může pomalu zkoušet i nedietní jídla. Tento výkon je plně hrazen zdravotními pojišťovnami.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU - NÁLEZ MAGNETICKÉ REZONANCE A ÚPORNÁ BOLEST PRAVÉ RUKY... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
V tomto případě pomůže vyléčení vleklého zánětu pomocí kortikoidů a následná cílená rehabilitace. Na rehabilitaci vás jen naučí jaké cviky dělat a vy je pak budete muset vykonávat pravidelně každý den. Právě toto následné samostatné cvičení má ten léčebný účinek a bohužel je to dlouhá a namáhavá cesta, kterou je třeba dodržet a vydržet. Pomoci vám může zkušený fyzioterapeut, který vás při každém cvičení povede, a rozebere s vámi vaše denní i noční činnosti, které by mohly problémy znovu vrátit. Bohužel páteř se špatně operuje a nedá se vyměnit transplantací, takže hlavní možnost léčby je léčebný tělocvik. Právě to je důvod, proč většina lidí na tuto metodu nadává, protože nemají rádi pohyb. U vás je to ale jiné, vy máte zkušenosti s jógou, která je taky prospěšná. Vraťte se k ní a přidejte k tomu ještě cviky naučené z rehabilitace.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea Soukupová.
Děkuji Vám za odpověď.
Moc doufám v to, že pětidenní hospitalizace v nemocnici na kapačkách s podáváním kortikoidů, a následná rehabilitace mi pomůžou od velkých bolestí... Určitě se i poté budu snažit svoje tělo udržovat pravidelným cvičením, protože tahle bolest je prostě pekelná :-(
17 let administrativní práce za počítačem a věk zřejmě "udělal svoje".
AS
Kyretáž dělohy znamená odstranění zbytků v děloze po porodu, potratu, zamlklém těhotenství. Kyretáží se nazývá tento zákrok proto, že se vybavení obsahu provádí kyretou, nástrojem podobným svým tvarem lžičce. Jedná se o výkon s anestezií, proto je potřeba dodržet určitý režim: 6 hodin před ním nejíst, nepít a nekouřit. Hospitalizace po výkonu je 1–2 dny, špinění až krvácení ustává do týdne, bez sexu je vhodné vydržet cca 14 dní, u revize po porodu celé šestinedělí, první menstruace se dostaví za 4–6 týdnů a těhotenství je vhodné nejdříve za 2–3 měsíce.
V naší poradně s názvem OTEKLY KRCNI CIPEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik .
Dohry den uz asi dva tydny mam otekly cipek hral sem na to atb pak to tak na 2 dny presloq a pak zas mam pocit jak kgdy bych ten cipek mel v krku a nuti me to zvracet a takovou otakzku mam jeste nemuzu se udusit dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zřejmě použitá antibiotika nevyléčila příčinu zduření čípku a bude třeba hledat jinou léčbu. K tomu využijte některého lékaře z oddělení ORL. Omezení dýchání může nastat, když okolí nosohltanu enormně zbytní, to pak je nezbytná hospitalizace a uvolnění vstupu dýchacích cest.
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny v průběhu několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo nebo si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně). Podává se kašovitá a šetřící dieta.
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient lačný a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem. Dietní opatření jsou individuální dle stavu pacienta.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při které se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprazdňování může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět i u nich kolonoskopii v průběhu hospitalizace, kdy lze tekutiny hradit parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie. Dietní opatření jsou dle stavu pacienta. Ve většině případů ovšem nejsou nutná.
V naší poradně s názvem SLINIVKA A POHYB PO ZÁNĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
DOTAZ:
1. Kdy lze po akutním zánětu slinivky (hospitalizace v nemocnici), začít sportovat (pouze rekreačně), běhání, plavání aj.. ??
2. Dietou se doporučuje, menší porce jídla a častěji denně, nebo klasika, ráno snídaně, oběd, večeře ?????
Děkuji za reakce
Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Se sportováním je možné začít hned, jak se objeví přirozená touha po sportu a neprojevuje se žádná bolest nebo jiné nepříjemné pocity. Začíná se zlehka a postupně se přidává na intenzitě. Jídlo zachovejte v režimu vydatná snídaně, oběd a chudší večeře. Mezi hlavními jídly zařaďte ještě svačiny s poloviční vydatnostní než následující hlavní jidlo.
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny během několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo, případně si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně).
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1 000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient nalačno a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při níž se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprázdnění může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět u nich kolonoskopii během hospitalizace, kdy se tekutiny nahrazují parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie.
Po výkonu může být stolice řídká, ale mělo by docházet k rychlé úpravě do normy.
V naší poradně s názvem PROSBA O PORADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vajsarová Lidmila.
Manžel onemocněl rakovinou lymf. uzlin.Má za sebou chemoteraie a ozařování. Krátce po této léčbě se opět objevily boule na krku. Je možné se pokusit o léčbu v protonovém centru.Ještě prosím o info, zda je léčba ambulantní nebo se zůstává v centru. Děkuji moc . Vajsarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokusit se můžete. Léčba v Protonovém centru v Praze je velmi drahá a proro se budete muset dohodnout se zdravotní pojišťovnou, jestli vám něco přispěje. Délka hospitalizace záleží na reakci organismu. Jde zatím o nejlepší možnou léčbu nádorových onemocnění na světě, tak se o to určitě pokuste.
Samostatné ortopedické oddělení v Thomayerově nemocnici nenaleznete. Je zde chirurgická klinika, která řeší celé spektrum chirurgických onemocnění. Specializuje se na léčbu nádorových onemocnění jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku, na chirurgickou léčbu zánětlivých i nádorových onemocnění slinivky, žlučníku a žlučových cest (Klatskinův tumor), provádí rekonstrukce žlučových cest a jaterní resekce pro zhoubná i nezhoubná onemocnění jater, totální pelvické exenterace u velmi pokročilých nádorových onemocnění konečníku. Provádí laparoskopické výkony pro chronická i akutní onemocnění žlučníku, slepého střeva, inguinálních i ventrálních kýl.
Zajišťuje komplexní traumatologickou péči s výjimkou spondylochirurgie.
Přednosta: doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D.
Primář: as. MUDr. Pavel Bergmann
Vrchní sestra: Lenka Trubačová
Umístění: Pavilon G3
Pro dětské pacienty je v Thomayerově nemocnici Klinika dětské chirurgie a traumatologie. Klinika zajišťuje komplexní chirurgickou a traumatologickou péči pro pacienty od narození do dovršení 15., po dohodě až do 18. roku ve spádové oblasti jižní a východní části Prahy a Středočeského kraje. Klinika má současně statut Centra dětské traumatologie, jehož spádovou oblastí je orientačně pravobřežní část Prahy a Středočeského kraje a kraj Liberecký. Klinika má detašované ambulantní pracoviště ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech.
Kliniku dětské chirurgie a traumatologie můžete podpořit dárcovskou SMS prostřednictvím Kolečko, a to zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS KOLECKO na číslo 87777. Cena DMS je 30 Kč, přičemž nadační fond Kolečko obdrží 27 Kč.
Kapacitní možnosti kliniky bohužel limitují možnost hospitalizace doprovodu dětí. Aktuálně byla omezena u plánovaných příjmů hospitalizace doprovodů u dětí nad 6 let věku. Na lůžka se ukládají přednostně doprovody ke kojencům, dětem předškolního věku a dětem po vážných úrazech a operacích.
Přednosta: prof. MUDr. Petr Havránek, CSc.
Primář: MUDr. Milan Machart
Zástupce přednosty pro pedagogickou činnost: doc. MUDr. Tomáš Pešl, Ph.D.
Ve svém příspěvku BOLESTI NOHOU U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Berousek.
Dceři jsou 4 roky, přibližně 3 měsíce si stěžuje na bolesti nohou v oblasti achylovky, které se projeví vždy když na nohy přenese váhu, čili jakmile se na ně postaví.
Dnes jsme ve fázi, kdy již prakticky nechodí a chůzi se vyhýbá. Po požití nurofenu nebo brufenu je znát malé, krátkodobé zlepšení které ji dovolí se na nohy postavit ale chůze je špatná. Chodí jen po vnějších stranách chodidel, špičky vtáčí dovnitř a prsty nedokáže vyrovnat, v obuvi to nejde vůbec. Veškerá vyšetření, rentgeny, odběry krve, magnetická resonance, psycholog a dvou týdenní hospitalizace nic neodhalili.
Myslím že psychikou to není, má dcera by si moc přála chodit zase ven, vždy byla velmi aktivní, neposedná.
Pokud s tímto máte někdo zkušenosti, prosím poraďte.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedinou léčebnou možností je polyp odstranit. Většinu polypů lze odstranit pomocí endoskopického přístroje (nejčastěji odříznout = takzvaná polypektomie), některé rozsáhlé střevní polypy se pak musí odstranit při klasickém chirurgickém zákroku. U syndromu familiární adenomatózní polypózy, kdy se v tlustém střevě nacházejí tisíce drobných nádorových střevních polypů, se doporučuje chirurgické odstranění celého tlustého střeva.
Nádor může být přisedlý nebo na stopce (viz výše). Nádor lze odstranit speciálními nástroji, například drobnými kleštěmi nebo drátěnou kličkou řezající průtokem elektrického proudu, zajišťující zároveň současné stavění krve v místě řezu. Někdy je nutné i následné ošetření dané plochy (zástava zbytkového průsaku krve). Menší polypy mohou být odstraněny ambulantním zákrokem, při odstranění větších nebo rizikově lokalizovaných je nutná hospitalizace. Pokud po odstranění polypu řezná plocha krvácí nebo hrozí riziko dalšího krvácení, je nutné následné ošetření plochy po polypektomii opichem látky stavějící krvácení, a to naložením svorek uzavírajících krvácející cévku, nebo ošetření elektrickou koagulací. Krvácení z místa polypektomie nebývá většinou dramatické, ale pokud proběhne jako intenzivnější, je vhodnější následná krátká monitorace pacienta za hospitalizace, která je zajištěna přímo na chirurgii včetně transportu. Většinou je pacient bez nutnosti další intervence propuštěn druhý den domů.
Rektální krvácení po radioterapii prostaty je obvykle způsobeno radiační proktitidou, zánětem konečníku v důsledku radiačního poškození jemné sliznice střeva. To může vést ke vzniku nových, křehkých cév, které mohou prasknout a krvácet. Krvácení je sice často dočasné a samovolně odezní, ale může se jednat i o chronický problém vyžadující lékařský zásah. Pokud trpíte rektálním krvácením, zejména pokud je silné, přetrvávající nebo doprovázené anémií, měli byste se poradit se svým lékařem o vyšetření a vhodné léčbě, která může zahrnovat léky, endoskopickou léčbu nebo jiné terapie.
Příčiny
Radiační proktitida: Radioterapie může poškodit jemné buňky, které vystýlají konečník.
Nové cévy: Sliznice střeva se hojí tvorbou nových, malých, křehkých cév na svém povrchu, které jsou náchylné ke krvácení.
Příznaky
Krvácení: Nejčastějším příznakem je krev ve stolici nebo z konečníku.
Další změny střev: Můžete také zaznamenat průjem, náhlé nutkání na stolici nebo změny ve vyprazdňování.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Pokud se u vás vyskytne některý z následujících příznaků, kontaktujte svého lékaře:
Silné krvácení: Ztrácíte značné množství krve.
Příznaky anémie: Cítíte se velmi slabí, máte závratě nebo máte příznaky anémie.
Přetrvávající nebo zhoršující se příznaky: Krvácení se nezastavuje nebo se zhoršuje.
Možnosti léčby
Léky
Mírné případy lze léčit léky ke snížení zánětu nebo léčbě průjmu.
Klystýry se sukralfátem
Klystýry nebo jiné lokální léčebné postupy mohou pomoci zklidnit konečník.
Argonová plazmatická koagulace
V závažnějších případech lze k kauterizaci krvácejících cév použít postup zvaný argonová plazmatická koagulace.
Hospitalizace
V některých závažných případech může být nutná hospitalizace a další zákroky.
