HRÁCH a nejen to se dozvíte v tomto článku. Strava má být během užívání léku Warfarin chutná, pokrmy raději jednoduché, ne příliš tučné ani sladké. Nejdůležitější je vyvážený příjem vitaminu K, to znamená nekonzumovat nárazově velké množství zeleniny najednou, spíše si ji rovnoměrně rozvrhnout na více porcí za týden tak, aby množství vitaminu K v potravě nebylo příliš velké, a hlavně, aby bylo konstantní. Kolísání příjmu vitaminu K totiž způsobuje kolísání účinné látky warfarin. Naopak pokud je příjem vitaminu K v potravě konstantní, lze tomu přizpůsobit i léčebnou dávku.
Zelený nebo žlutý
Hrách žlutý obsahuje 7 µg vitaminu K ve 100 g. Čerstvý, tedy zelený hrách, použijte pouze jako doplněk na ozdobu a zpestření stravy. Zelený hrášek totiž obsahuje 24 µg vitaminu K ve 100 g.
Doporučená denní dávka vitaminu K je 70–80 µg, dávka by v žádném případě neměla překročit 250 mikrogramů za den.
Ve svém příspěvku ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.
Dobrý den koukala jsem na jídelníček který jste mi zaslali vše je pohodě až na to že česnek nemohu a luštěniny také nemohu jak to mám udělat brokolice ,hrách česnek ,jsou které nemohu .děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika břenová.
Dobrý den,mohu poprosit o zaslání celehé jídelníčku?děkuji moc.
Ingredience: 10 g másla, 30 g cibule, 2 vejce, sůl, pepř
Postup: Na 3mm plátku másla osmažíme jemně nakrájenou cibulku a vmícháme vejce. Osolíme, opepříme.
Hrachová polévka
Ingredience: 130 g zeleného nebo žlutého půleného hrachu, 1 velký pórek, 2–3 stroužky česneku, mořská řasa kombu nebo nori, rostlinný olej, sůl nebo solčanka
Postup: Hrách je vhodné namáčet 1–2 dny. V průběhu namáčení ho alespoň 2x denně, ideálně vždy ráno a večer, propláchneme a namočíme do čisté vody. Nádobu není třeba uchovávat v lednici. Před vařením znovu naposledy propláchneme a nalijeme čistou vodu (množství volíme podle toho, kolik porcí polévky a jak moc hustou ji budeme chtít; ideální je kolem 1,5 l). Přidáme malé množství mořské řasy kombu nebo nori (není podmínkou, ale je vhodná pro dobré trávení luštěnin a doplnění minerálních látek) a dobře propláchnutý a na kolečka pokrájený pórek. Přivedeme k varu, na mírném ohni vaříme 40 minut. Přidáme česnek – když ho vložíme do polévky před koncem, bude jeho chuť intenzivnější, než když se bude vařit od začátku. Dochutíme solí nebo solčankou a necháme ještě provařit, dokud nebude hrách zcela měkký. Poté rozmixujeme tyčovým mixérem a polévka je hotová.
Postup: Avokádu odřízneme obě stopky, nožem odkrojíme slupku, rozkrojíme na půl a vyjmeme pecku. Poté ho nastrouháme na jemném struhadle do menší misky, přidáme, utřený česnek, jogurt, citronovou šťávu podle chuti, osolíme, opepříme. Vše důkladně promícháme. Můžeme ihned konzumovat, i když lepší je nechat pomazánku alespoň chvilku uležet.
Křupavá restovaná zelenina
Ingredience: 1/2 žluté, zelené a červené papriky, hrst krouhaného červeného zelí, hrst krájeného pórku, hrst pokrájené mrkve, 1 cibule, 2 PL rostlinného oleje vhodného pro tepelnou úpravu, koření na grilovanou zeleninu se solí
Postup: Zeleninu libovolně pokrájíme na menší a tenčí kousky. Vložíme do pánve, zalijeme olejem a posypeme kořením. Smažíme cca 3–5 minut do křupava. Pokud se vám zelenina nezdá dost provařená, lehce podlijte vodou, přikryjte pokličkou a ještě chvilku poduste.
Kokosovo-jáhlové kuličky
Ingredience: 60 g jahel (váha před uvařením), 25 g Zajíce (sušený sójový nápoj), 35 g sladovitu (podle potřeby i více), 5 g karobu, 25 g mandlí, 12 g kokosu (+ na obalení)
Postup: Jáhly důkladně několikrát spaříme. Dáme vařit vodu (cca 250 ml). Až bude voda horká, nabereme půl hrnku, ve kterém rozmícháme Zajíce, sladovit a karob. Poté vlijeme zpět do h
V naší poradně s názvem ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.
Dobrý den měla bych zájem o knihu Antonie Mačingová 28 denní jídelniček potřebovala bych zhubnout a díki tomu že jsem přibrala mám zvýšení cukr .děkuji Vedralová TE: 736433536
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Knížku od Antonie Mačingové s názvem Zhubněte jednou provždy je možné koupit v těchto prodejnách: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Potraviny jako je brokolice, hrách a česnek se dají nahradit květákem, čočkou nebo cizrnou a česnek můžete vyřadit úplně, pokud ho nemůžete.
V naší poradně s názvem LÉČENÍ KOPŘIVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Prázný.
Dobrý den, již asi dva roky chodím na kožní kliniku v Hradci Králové nejprve se seboroickou dermatitidou, která přešla v kopřivku. Nejprve mi dávali Elocom, který pomáhá i na kopřivku, pak Xados,, Jovesto a nyní Advantan krém, Sumamed a Ewofex, který se bojím vzít, protože jsem byl před měsícem na čtvrté negativní biopsii prostaty a měl jsem
brát Tanyz Eras 0,4 mg. Když však vezmu oba tyto poslední léky, zastavuje se mi močení.
Kopřivka je čím dál větší v rozsahu a když ji namažu jakýmkoli krémem /Nivea, Advantan,
Bepanthen/ kopřivka po hodině na namazaném místě se ztratí a vyrazí ve větší formě jinde a na více místech a ve větším rozsahu, to zn. třeba na celé lopatce a i jinde najednou.
Jsem již nešťastný a domnívám se, že nejsem dobře léčen. Můžete mi pomoci?
Děkuji Vám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U léčby kožního onemocnění, která trvá déle než dva roky a nikam nevede, tak je lepší změnit kožního lékaře. Tím se vám dostane nového zájmu nevyčerpaného lékaře a možná se pak povede i vyléčení. K takto zapeklitému výskytu kopřivky bude těžké hledat pomoc na internetu, protože bez vyšetření a biochemických testů je to jako házet hrách na zeď. Zkuste najít ochotného kožního třeba v Pardubicích a nebo někde jinde v Hradci.
100 g fazolí obsahuje 44 mg purinů. Pro zajímavost: fazole obsahují antokyany, což jsou intenzivní přírodní barviva, která se nacházejí v ovoci, zelenině, v rostlinné míze květin a dodávají jim modrou, červenou nebo fialovou barvu. Patří ke flavonoidům, v rostlinách se vyskytují ve formě glykosidů, jejich aglykonová (necukerná) část se označuje jako antokyanidin. Barva je silně ovlivněna kyselostí či zásaditostí prostředí, ve kterém se vyskytuje. Při nízkém pH je barvivo červené, při vysokém je modré. V přírodě existuje okolo sta druhů, respektive sloučenin antokyanů, vyskytujících se například v grepu, brusinkách, třešních, malinách, hroznovém vínu či švestkách a fazolích. Jsou poměrně nestabilní, proto se nepoužívají často. V kyselém prostředí je jejich stabilita přijatelná. Barvivo se používá k barvení kyselých nápojů, například vína, brusinkového džusu, dále v nápojích s obsahem oxidu uhličitého, částečně v dezertech, jogurtech, mléčných výrobcích, zmrzlinách, müsli tyčinkách, a podobně. Nejsou známy žádné nežádoucí účinky tohoto barviva, které tvoří přirozenou součást lidské potravy. Zajímavý důkaz nestability tohoto barviva je například v červeném zelí, to má po sklizni modrou barvu, po uvaření a dochucení octem získává červenou až fialovou barvu. V ČR a celé EU je použití barviva povoleno s výjimkou dětské potravy. V USA je jeho použití povoleno. V potravinách se označuje jako E163 – antokyany.
Základ stravy u onemocnění dnou by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg, úplně vyloučit ze stravy bychom měli potraviny s obsahem nad 150 mg purinových látek. Potraviny s obsahem purinů 50–150 mg bychom měli omezit.
Mezi nevhodné potraviny patří:
vnitřnosti, maso (především z mladých zvířat), masné výrobky a masové extrakty
drobné ryby a výrobky z nich
kakao, čokoláda
luštěniny (hrách, čočka, fazole)
alkohol
Více purinů také obsahují luštěniny jako čočka, hrách a fazole, ale podle odborníků jsou vhodnou náhradou masa a jejich občasná konzumace tak ani při dně neškodí.
Ve svém příspěvku CO JIST A PIT. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Bouška.
dobry den čekam na operaci močoveho kamene mam 78roku a stale hledam na internetu co mužu jist pit a jakou zeleninu a všude pišou jinak napřiklad špenat kuřeci mrkev vyvar mandarinky kruti maso hovězi hrach čočka a jine. Každy piše jinak i na jidelnich listkach pro dnu a močove kameny. neni to stejna nemoc. děkuji za odpověd bouška jiři.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel HK.
Dobrý den. Ředím krev po operaci srdeční chlopně warfarinem, mohu si dat mísu LASAGNÍ?
Řada potravin, ovoce, zeleniny a bylin má nulový (nebo velmi nízký) obsah cholesterolu, a proto je vhodné je konzumovat při snaze snížit cholesterol v krvi.
Byliny vhodné na léčbu vysokého cholesterolu a k jeho snížení podle babských rad: zázvor,
Další vhodné potraviny jsou ryby, rostlinné tuky a oleje, libová masa.
Pro snížení cholesterolu je tedy dobré konzumovat potraviny s vyšším obsahem vlákniny, s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin a s nižším obsahem tuku. Naopak je třeba se vyhýbat potravinám s vysokým obsahem tuku (maso, sýry, uzeniny, smetany), fastfoodovým jídlům a jídlům s vyšším obsahem jednoduchých cukrů (sladkosti, sladké pečivo).
V naší poradně s názvem WARFARIN A TĚSTOVINY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Můžu jíst těstoviny? A luštěniny třeba čočku půl skleničky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Těstoviny, jako všechny výrobky z pšeničné mouky, obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez obav do syta.
200 gramů uvařené čočky obsahuje jen 3,4 mikrogramu vitamínu K proto není třeba tuto potravinu moc hlídat.
Fazole jsou na tom trochu hůře. 200 gramů vařených žlutých fazolí obsahuje 20 mikrogramů vitamínu K a je třeba s nimi počítat pro udržení nezbytné dávky vitamínu K. Hrách uvařený 200 gramů obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K.
Selen se v potravinách objevuje v různém množství, některé potraviny ho nemají vůbec, některé ho mají přehršel. Následující seznam uvádí, které potraviny selen obsahují i v jakém množství. Množství selenu je v potravinách nerovnoměrné a ovlivňuje ho mnoho faktorů, jako je například obsah selenu v půdě. Jak z následující tabulky vyplývá, nejvíce selenu se nachází v některých druzích ořechů, dále i v mase, vnitřnostech, v rybách a v mořských plodech a mořských řasách. Sloučeniny selenu obsažené v rostlinných potravinách (selenomethionin) a v živočišných potravinách (selenocysteinu) dokáže lidské tělo využít téměř na sto procent.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ela.
Dobrý deň, mamina berie warfarin 5 mg.
Chcela by som sa spýtať či môže jesť kuracie mäso (v akom množstve), hrach, jaternice a paštéty.
A či by si výnimočne mohla dopriať čínske jedlo?
ĎAKUJEM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při užívání Warfarinu se musí kontrolovat příjem vitamínu K. U žen je stanovena hranice příjmu na 90 mikrogramů denně. Vitamín K se vyskytuje v rostlinných potravinách, nejvíce pak v těch zelených. Maso a výrobky z něj obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K. Z vašeho výčtu je třeba kontrolovat jen hrách. Je-li hrách zelený, obsahuje velké množství vitamínu K, takže je třeba s ním počítat ve svém warfarinovém jídelníčku, aby se za celý den nepřekročilo množství vitamínu K nad stanovenou hranici. Čínské jídlo, pokud není v těstíčku, tak je obvykle skvěle vyvážené a je možné ho bez omezení konzumovat i při užívání Warfarinu.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef schurger.
co pri nem nesmim jist
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst co chcete. Jen u některých potravin musíte dávat pozor na množství. Jde především o zelenou zeleninu, jako je například zelí, kapusta, okurky, zelený hrách, chřest, jarní cibulka, brokolice. Vše, co je zelené a vyrostlo to, tak toho by se mělo jíst jen trochu. Všechno ostatní můžete jíst dle libosti.
Potraviny se středním obsahem vitaminu K, mezi které se řadí i hrách coby luštěnina, můžete do jídelníčku zařazovat podle svých zvyklostí, ale vždy pravidelně a přiměřeně.
Pacientům se dnou se doporučuje snížit obsah purinů v potravě, denně konzumovat 150 g zeleniny a ovoce (ideálně čerstvou). Při záchvatech dny se doporučuje podíl ovoce a zeleniny ve stravě ještě zvýšit (klidně až dvojnásobně). Pomoci mohou i odlehčené dny, kdy dvakrát týdně v jídelníčku bude jen zelenina a ovoce. Při dnovém onemocnění se musí omezit koření a snížit množství soli ve stravě. Doporučuje se také (pokud to jde) nahradit živočišné tuky těmi rostlinnými a rybími tuky a oleji.
K pití se doporučuje pít nesycenou vodou, čaje (bylinkové, ovocné), celerovou šťávu.
Mezi "zakázané" potraviny patří některé druhy ryb (kaviár, jikry, halibut, pstruh, losos, kapr, sardinky, očka, ančovičky, šproty, sleď, slanečky), kvasnice (kynuté a celozrnné pečivo), uzeniny, játrové paštiky, jelita a jitrnice, vnitřnosti (brzlík, ledviny, játra, mozeček, plíce, slezina, drštky), kořeněné pokrmy, silné masové vývary, masové bujóny, zvěřina, mladé telecí maso, koření (chilli, feferonky, pepř, kari, sojová omáčka, maggi, dresinky, česnek, křen), mák, želatina, zrající plísňové sýry, luštěniny (čočka, fazole, hrách), čokoláda, kakao, kofein, rebarbora, špenát, zelený hrášek, červená řepa, fíky.
Naopak doporučované (nebo aspoň přípustné) potraviny jsou z ovoce třešně, banán, hrozinky, jahody, jablka, hrušky, borůvky, broskve, meruňky, nektarinky, ananas, angrešt, švestky, pomeranče, ze zeleniny pak celer, cuketa, baklažán, cibule, brambory, zelené fazolky, kapusta, květák, rajčata, zelí, pórek, ředkvičky, salát, mrkev, sója, paprika, chřest, kedlubny, okurky, avokádo. Dále pak také houby, tmavé pečivo, suchary, sušenky, bábovky, croissanty, perník, závin, zázvor, kopr, tzatziki, petržel, pažitka, kmín, majoránka, puding, zmrzlina, mléko, zakysané mléčné výrobky, tvaroh, sýry, brynza, jogurty, vejce, těstoviny, jáhly, pohanka, rýže, bílé konzervované fazole, džem, med, rozinky, mandle, hořčice, z masa pak koroptev, krůta, holub, králík, zajíc, z ryb sumec, lín, platýz, úhoř.
Místo masa se doporučuje jíst třeba tofu.
Jídelníček člověka trpícího dnou by měl obsahovat převážně tedy ty potraviny, které snižují množství kyseliny močové. Ke snídani se hodí jíst třeba nízkotučné bílé jogurty doplněné vhodným ovocem a lněným semínkem, celozrnné pečivo či rýžové chlebíčky se zeleninovými pomazánkami, omeleta. Ke svačinám (dopolední i odpolední) se doporučuje konzumace ovoce či zeleniny v různých podobách (ovocné saláty, samotné ovoce, smoothie, ovoce s jogurtem, tvarohem) a oříšky.
K obědu a večeři může mít pacient trpící dnou třeba pečené brambory s brynzou, pohanku s dušenou zeleninou, kuřecí prsa plněná sýrem, celerové hranolky, grilovaný losos, pečená zelenina; brokolicová polévka s krutony, celozrnný toast s vaječnou pomazánkou, zeleninou, zapékaný květák s vařeným bramborem, grahamové těstoviny.
Nejlepšími pomocníky pro zmírnění projevů hemeroidů jsou vhodný pohyb a správné jídlo! Správné jídlo v případě hemeroidů znamená, že musí obsahovat rozpustnou i nerozpustnou vlákninu.
Potraviny obsahující rozpustnou vlákninu jsou především listová zelenina, fazole a oves. Dále z této skupiny na hemoroidy pomáhají hrušky a jablka.
Potraviny obsahující nerozpustnou vlákninu jsou především slupky na bramborech, celozrnné pečivo, zelí (i kysané), čočka, cizrna a hrách. Dále na hemoroidy pomáhá neloupaná rýže, brokolice, květák, kukuřice, pomeranče, ostružiny, jahody, maliny.
Vláknina pomáhá v zažívacím ústrojí tím, že zlepšuje peristaltiku střev a také změkčuje stolici. Tímto vláknina významně pomáhá předcházet opakování výhřezů a následným zánětům hemeroidů.
Pravidelný pohyb zlepšuje krevní oběh jehož součástí jsou i hemeroidy.
Selen a zinek jsou dva klíčové minerály, které pomáhají v procesu oxidace. Pomáhají tělu vstřebávat antioxidanty, takže jejich každodenní příjem napomáhá správné funkci antioxidantů i v prevenci očních onemocnění. Zinek lze nalézt v sýru, jogurtu, červeném mase, vepřovém mase a v některých cereáliích. Selen nalézaje obsažen v ořeších, celozrnném pečivu, rýži a těstovinách se sýrem. Ale stejně jako u antioxidantů platí, že příliš velké množství těchto minerálů může způsobit problémy.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.