Téma: 

hyperglykemie

FYZIOLOGICKÁ HLADINA CUKRU V KAPILÁRNÍ KRVI

Hyperglykemie

Hyperglykemie (i hyperglykemie) je definována jako zvýšení glykemie nad normu. Za normální hodnoty u zdravých osob nalačno je považováno rozmezí 3,5–5,5 mmol/l. U diabetiků se za optimální hladinu glykemie (ke které směřuje terapeutická intervence) nalačno považuje rozmezí 4–6 mmol/l, rozmezí 6–7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a nad 7 mmol/l je neuspokojivá hladina glykemie. Hodnoty glykemie po jídle rostou u zdravých osob i u diabetiků a norma pro stavy po jídle je tedy vyšší. U diabetiků je většinou často zvýšená glykemie jak nalačno, tak po jídle a po jídle trvá zvýšení glykemie déle než u nediabetiků. Výrazná hyperglykemie může diabetika ohrozit porušením acidobazické rovnováhy organismu (ketoacidóza), mírnější, ale dlouhotrvající hyperglykemie zvyšuje riziko rozvoje pozdních komplikací diabetu.

Mezi klinické projevy hyperglykemie patří:

  • žízeň, sucho v ústech a s tím spojené nadměrné močení;
  • někteří lidé také cítí velký hlad nebo vidí rozostřeně;
  • močí tělo spolu s vodou ztrácí minerální látky;
  • dlouhotrvající hyperglykemie přispívá k narušení funkce tělesných struktur, které mají za příčinu vznik chronických pozdních komplikací diabetu – sem se řadí diabetická retinopatie (poškození cév vyživujících sítnici oka), diabetická nefropatie (poškození cév obalujících glomeruly ledvin), diabetická neuropatie (poškození funkce autonomní nebo senzorických nervů), diabetická makroangiopatie (poškození velkých cév) a syndrom diabetické nohy.

Zdroj: Fyziologická hladina cukru v kapilární krvi
Zveřejněno dne: 14.5.2016

Diskuze: Re: Cukr po intenzívním sportu

Váš problém se nazývá hyperglykemie s ketonurií (preexercice high glukose with ketones) a je u diabetiků 1. stupně běžný. Jde o akutní deficit inzulinu, kdy glykemie vystoupá nad 16 mmol/l. V tomto stavu byste již neměl cvičit/hrát a měl byste v klidu vyčkat kompenzace další dávkou inzulinu. Inzulín neaplikujte před cvičením. Taktéž byste měl s tímto problémem seznámit svého diabetologa. S ním pak můžete přesně naplánovat stravu a dávkování inzulínu ve dnech sportu a ve dnech volna.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Cukr po intenzívním sportu
Odesláno dne: 2.9.2015 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI

Cukr v krvi − hodnoty

Normální hodnota glykemie na lačno se pohybuje v rozmezí 3,5−5,5 mmol/litr, 2 hodiny po jídle kolem 8 mmol/litr. Při hypoglykemii pod 4 mmol/l hrozí okamžitý kolaps (je tedy akutně nebezpečná). Hyperglykemie se v hodnotách 10−15 mmol/l nijak neprojevuje, nebezpečná je však z dlouhodobého hlediska (poškození očí, nehojící se záněty a podobně).

Zdroj: Jak snížit cukr v krvi
Zveřejněno dne: 6.8.2015

JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI

Co znamená vysoký cukr v krvi

Hyperglykemie je definována jako zvýšení krevního cukru nad normu. Za normoglykemii (normální hladinu cukru) u zdravých osob na lačno se považují hodnoty cukru v rozmezí 3,5−5,5 mmol na litr krve. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.

Zdroj: Jak snížit cukr v krvi
Zveřejněno dne: 6.8.2015

CUKROVKA A BOLESTI NOHOU

Diabetická neuropatie

Diabetická neuropatie je nezánětlivé poškození funkce a struktury periferních nervů vlivem dlouhodobě zvýšené glykémie (hyperglykémie) při diabetu. Mohou být poškozeny jak nervy motorické, senzitivní, tak i vegetativní. Jde o nejčastější chronickou komplikaci diabetu, projevující se dle typu postižených nervů bolestí, sníženou citlivostí (nejčastěji dolních končetin) až problémy s trávicím a močovým ústrojím, cévami a srdcem, dolních končetin.

Zdroj: Cukrovka a bolesti nohou
Zveřejněno dne: 20.2.2017

AMARANT

Amarant a zdraví

Skvalen (obsažený v amarantu) může zastavit zásobování nádorů krví. Výzkumy zjistily, že jedna složka nacházející se v semínkách laskavce může zbrzdit růst buněk rakoviny prsu.

V lidském těle napomáhá amarant též vstřebávání cholesterolu. Na amarant nejsou strávníci alergičtí.

Zjistilo se, že amarant působí pozitivně i při prevenci hyperglykemie a je schopen mírnit komplikace spojené s cukrovkou. Během studie prováděné na „diabetických“ krysách amarant výrazně snižoval hladinu jejich sérové glukózy, zvyšoval hladinu inzulinu v krvi a vracel do normálu ukazatele zvýšené činnosti jater.

Zdroj: Amarant
Zveřejněno dne: 12.5.2017

DŮLEŽITÉ POJMY SOUVISEJÍCÍ S CUKROVKOU

Hyperglykemie

Opakem hypoglykémie je hyperglykemie, během níž jsou hodnoty cukru v krvi zvýšené nad optimální hodnoty. Při neléčené cukrovce jsou tyto hodnoty vždy vysoké, což negativně ovlivňuje fungování lidského těla, vliv má hlavně na stav cév v organismu. Za hyperglykemii se považují hodnoty vyšší než 11 mmol/l. U hyperglykemie je také důležité znát hodnoty, kterých dosahuje, protože například do hodnoty 17 mmol/l je možné se snažit krevní cukr snížit pomocí fyzické aktivity, pokud jsou ale hodnoty vyšší, tak už se sport nedoporučuje.

Příčiny

Vysoké hodnoty krevního cukru mohou značit nejen cukrovku, ale i různá endokrinní onemocnění, onemocnění slinivky břišní, onemocnění jater. Vyšší hodnoty mohou být také důsledkem příjmu některých léků (například hormonální antikoncepce) a případně reakce na některé zdravotní problémy (například popáleniny)

U diabetika může být příčinou hyperglykemie nedostatečné množství píchnutého inzulínu, stejně tak jako přejedení, nedodržování diety, případně vliv stresových hormonů. Přejedení a stresové hormony mohou vyvolat hyperglykemii i u zdravých jedinců společně s horečnatými onemocnění.

Příznaky

Hyperglykemie se může projevit pocity žízně, hladu a sucha v ústech, také častým močením a problémy se zrakem, problémy se soustředěním, žaludeční problémy, suchou a svědivou kůží, přibíráním na váze, nervovými poruchami, a pomalu se léčícími zraněními/infekcemi. Pokud by hyperglykemie byla dlouhodobá, může u člověka vyvolat poškození cév v očích, poškození cév v ledvinách i poškození některých nervů a velkých cév a syndrom diabetické nohy (= zvředovatění nohy u diabetiků).

Léčba

Hyperglykemii je rozhodně potřeba začít včas léčit, a aby léčba byla úspěšná je třeba nejen zvolit vhodné léky, ale i snížit co nejvíce rizikových faktorů, které by ji mohly znovu vyvolat, je také potřeba dodržovat dietu a další opatření, nekouřit, omezit alkohol, předepsané léky pravidelně užívat a hodnoty glykemie pravidelně kontrolovat a konzultovat s diabetologem.

Člověk by se měl snažit vyvarovat výkyvům v množství krevního cukru v organismu a uvědomit si, že jednoduché cukry sice mohou hypoglykemii i hyperglykemii na chvíli vyřešit, ale řešení je to dočasné a přinese více škody než užitku.

Zdroj: Důležité pojmy související s cukrovkou
Zveřejněno dne: 31.7.2017

ASTAXANTIN UMOŽNÍ DLOUHÝ A ZDRAVÝ ŽIVOT

Astaxantin a diabetes

Pokud trpíte nějakou chronickou nemocí, nebo užíváte léky na lékařský předpis, musíte se předtím, než začnete užívat nějaký výživový doplněk, poradit se svým lékařem. Cukrovka je zdravotní stav vyznačující se abnormálně vysokými koncentracemi glukózy (cukru) v krvi. Všechna sladká nebo škrobová jídla se po požití mění na glukózu. Organismus využívá glukózu na tvorbu energie. Za normálních okolností jsou hladiny glukózy v krvi kontrolovány inzulínem. Inzulín je hormon a je tvořen beta-buňkami slinivky břišní. Když se zvýší množství glukózy v krvi, například po jídle, inzulín normalizuje hladiny glukózy. Bohužel u lidí s cukrovkou se zvýšené hladiny glukózy nedají normalizovat. To způsobuje abnormálně vysoké hladiny krevní glukózy - hyperglykémie. Studie naznačily, že reaktivní druhy kyslíku (reactive oxygen species - ROS) vyvolané hyperglykémií přispívají k rozvinutí cukrovky a jejích dalších komplikací, jako jsou slepota, selhání ledvin anebo i amputace končetin. Pankreatické buňky jsou zvláště zranitelné těmito reaktivními druhy kyslíku. Astaxantin chrání buňky slinivky před oxidativním poškozením. Studie ukazují, že astaxanthin zpomaluje progres cukrovky zpomalením toxicity glukózy a poškození ledvin.
 

Zdroj: Astaxantin umožní dlouhý a zdravý život
Zveřejněno dne: 16.9.2012

DIABETES MELLITUS

Proč vzniká cukrovka?

Cukrovka vzniká v důsledku nedostatečné produkce nebo nedostatečného využití inzulinu. Ten je produkován B buňkami slinivky břišní a umožňuje krevnímu cukru – glukóze (který se do krve dostává zpracováním přijímané potravy) – přesun z krve do buněk, pro něž je hlavním zdrojem energie. Přítomnost glukózy v krvi je označována jako glykemie. Její hodnoty se měří a uvádějí v jednotkách zvaných milimol na litr (mmol/l). Je-li v organismu nedostatek inzulinu nebo není-li dostatečně využíván, dochází ke zvýšenému hromadění glukózy v krvi (hyperglykemie). Naopak, není-li přijato dostatečné množství potravy nebo je-li vyvíjena intenzivní tělesná aktivita nevykompenzovaná potravou, dochází ke snížení hladiny glukózy v krvi (hypoglykemie). Standardní hodnoty glykemie se u zdravého člověka pohybují mezi 4–6 mmol/l.

Odborně je tedy diabetes mellitus poruchou metabolismu. Zjednodušeně řečeno – jedná se o onemocnění, kdy dochází k poruše zpracování cukrů, tuků a bílkovin v organismu. Pokud není diabetes léčen nebo nejsou dodržovány doporučené zásady léčby, může dojít ke vzniku a rozvoji dalších závažných onemocnění a komplikací. Příčina jeho vzniku není známa, ale je známo několik možných spouštěcích faktorů jako například genetické vlohy a působení vnějšího prostředí (stres, virózy, obezita atd.) či konstituční tělesné faktory (rasa, pohlaví, věk apod.).

Zdroj: Diabetes mellitus
Zveřejněno dne: 13.5.2014

CUKROVKA - NAMĚŘENÉ HODNOTY

Jak si vysvětlit naměřené hodnoty

Hodnota 9 

Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.

Hladina cukru v krvi 15 

Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.

Hodnoty nad 20 

Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.

Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.

Hodnoty při cukrovce – tabulka

Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.

Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty
Zveřejněno dne: 14.8.2017

CO JSOU TO KORTIKOIDY

Nebezpečí u kortikoidů

Mezi nežádoucí účinky patří euforie, buvolí hrb (buffalo hump), měsíčkovitý tvar obličeje, červené tváře, hypertenze, břišní tuk, ztenčení kůže, tenké ruce a nohy, špatné hojení ran, lehčí pohmožděniny. K dalším příznakům se řadí řídnutí kostí, hyperglykémie, negativní dusíková bilance, infekce, zvýšená chuť k jídlu a s tím spojený přírůstek na váze. Pacient léčený kortikosteroidy opakovaně či dlouhodobě patří do trvalé (dispenzární) péče odborného lékaře.

Dávky by v principu měly být vždy na začátku léčby vysoké, až razantní, aby vedly rychle ke srovnání vadné regulace imunitního systému a dostaly chorobu pod kontrolu. Poté by se mělo postupně klesat až na nejnižší možné dávky, které nemají téměř žádné vedlejší účinky, ale ještě udrží onemocnění pod kontrolou. K těmto dávkám se lze nejlépe propracovat přidáním dalšího léčiva s podobným (synergistickým) účinkem, ale se zcela odlišným spektrem vedlejších účinků. To je obecná praxe vedení léčby pro autoimunitní onemocnění. Je chybou, zůstává-li pacient na léčbě steroidy ve vysokých dávkách, přestože není vidět klinický účinek. Pak jeho choroba není pod kontrolou a pacient může mít vážné vedlejší účinky. Podávání kortikoidů opakovaně či dlouhodobě není při správné strategii a dobré spolupráci pacienta a lékaře tak nebezpečné, jak se dosud v laických i lékařských kruzích mnohde traduje. Domníváme se, že pacient by měl být o této léčbě zevrubně informován, aby mohl s lékařem dobře spolupracovat, a lékař by měl dobře znát taktiku léčby. Dávky steroidů mohou být často po stabilizaci stavu velmi nízké, většině vedlejších účinků lze včas předcházet.

Zdroj: Co jsou to kortikoidy
Zveřejněno dne: 1.5.2015

DIABETES MELLITUS

Varovné signály

Diabetes mellitus se ve svých raných stadiích výrazně somaticky neprojevuje. U DM I. typu probíhá ničení B buněk latentně po mnoho měsíců až let do chvíle, kdy je jich zničeno více než 80 % a slinivka není schopna zabezpečit spotřebu inzulinu v těle. Glykemie přestává nabývat fyziologických hodnot a nyní již lze jednoznačně prokázat diabetes. K tomu se používá glukometr, který by naměřil budoucímu diabetikovi hodnotu glykemie, jež by neodpovídala referenčním hodnotám. Protože inzulin umožňuje vstup glukózy do buněk, tělo neléčeného diabetika trpí nedostatkem energie v buňkách, a tu se snaží nahradit jiným způsobem. Jako její sekundární zdroj je energeticky nejvýhodnější rozklad tuků. Katabolismem tuků se uvolňuje požadovaná energie, avšak jako odpadní látky této reakce vznikají ketolátky (například aceton) okyselující vnitřní prostředí těla. Tím ovlivňují průběh některých chemických reakcí v organismu a rovněž i jeho metabolismus. Současně tělo ztrácí velké množství vody. Ledviny nedovedou molekuly glukózy při velké koncentraci v krvi udržet v těle a propouští ji do moči. Její přebytky s sebou strhávají molekuly vody. Čím vyšší glykemie, tím větší množství moči. Jediným východiskem je vnést do metabolismu znovu rovnováhu pomocí zevní aplikace inzulinu, který si již tělo nedokáže samo vyrobit. Po zahájení léčby inzulinem se částečně obnoví funkce zbývajících B buněk, čímž se na určitou dobu obnoví vlastní sekrece inzulinu. Tomuto období se říká remise, není v něm nutné pokrývat celou spotřebu inzulinu. Remise má přechodný charakter – trvá v průměru jeden rok od manifestace diabetu.

Varovné signály cukrovky: hyperglykemie, žízeň, časté a vydatné močení, hubnutí, únava, poruchy vědomí, diabetická ketoacidóza.

Zdroj: Diabetes mellitus
Zveřejněno dne: 13.5.2014

LÉK TONARSSA TABLETY

Tonarssa a nežádoucí účinky

Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:

  • Velmi časté (1/10),
  • Časté (1/100 až <1/10),
  • Méně časté (1/1 000 až <1/100),
  • Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
  • Velmi vzácné (<1/10 000),
  • Není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Amlodipin Perindopril

  • Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
  • Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
  • Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
  • Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
  • Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
  • Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
  • Hyperglykemie velmi vzácné.
  • Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
  • Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
  • Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
  • Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
  • Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
  • Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
  • Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
  • Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
  • Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
  • Anginózní bolest je vzácná.
  • Angina pectoris velmi vzácná.
  • Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
  • Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
  • Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
  • Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
  • Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
  • Vaskulitida velmi vzácné.
  • Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
  • Dyspnoe méně časté až časté.
  • Rinitida méně časté až velmi vzácné.
  • Kašel velmi vzácné.
  • Bronchospasmus méně časté.
  • Eosinofilní pneumonie velmi vzácné.

Gastrointestinální poruchy

  • Hyperplazie dásní velmi vzácné.
  • Bolest břicha a nevolnost jsou časté.
  • Zvracení méně časté až časté.
  • Dyspepsie méně časté až časté.
  • Změna chování střev méně časté.
  • Sucho v ústech méně časté.
  • Porucha chuti časté.
  • Změna chuti méně časté.
  • Průjem a zácpa časté.
  • Pankreatitida velmi vzácné.
  • Gastritida velmi vzácné.

Poruchy jater a žlučových cest

  • Hepatitida, cholestatická žloutenka jsou velmi vzácné.
  • Hepatitida buď cytolytická nebo cholestatická velmi vzácné.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

  • Quinckeho edém velmi vzácné.
  • Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny anebo hrtanu jsou méně časté.
  • Erythema multiforme velmi vzácné.
  • Alopecie méně časté.
  • Purpura méně časté.
  • Změna zbarvení kůže méně časté.
  • Zvýšené pocení méně časté.
  • Pocení méně časté.
  • Pruritus méně časté až časté.
  • Vyrážka méně časté až časté.
  • Stevensův-Johnsonův syndrom velmi vzácné.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

  • Artralgie, myalgie jsou méně časté.
  • Svalové křeče méně časté až časté.
  • Bolest v zádech méně časté.

Poruchy močení

  • Poruchy močení, nokturie, zvýšená frekvence močení jsou méně časté.
  • Zhoršení funkce ledvin je méně časté.
  • Akutní renální selhání je velmi vzácné.

Poruchy reprodukčního systému a prsu

  • Impotence méně časté.
  • Gynekomastie méně časté.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

  • Edém, periferní edém se objevuje často.
  • Únava často.
  • Bolest na hrudníku méně časté.
  • Astenie méně časté až časté.
  • Bolest méně časté.
  • Celková nevolnost méně časté.

Zkreslení vyšetření

  • Zvýšení jaterních enzymů: ALT, AST (většinou konzistentně s cholestázou) se objevuje jen velmi vzácně.
  • Vzrůsty bilirubinu a jaterních enzymů v séru jsou vzácné.
  • Vzrůsty močoviny v krvi a kreatininu v krevním séru, hyperkalemie není známo.

Zdroj: Lék Tonarssa tablety
Zveřejněno dne: 7.12.2012

JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI

Následky vysoké hladiny cukru v krvi

Jednoduché cukry (monosacharidy a disacharidy, ale i ovocný cukr a med) nejsou uvnitř spojeny žádnou větší vazbou, kterou by bylo třeba enzymaticky štěpit, proto se vstřebávají přímo a velmi rychle do krve. Tím dojde k okamžitému zvýšení jejich obsahu v krvi a nastává stav nazývaný hyperglykemie (zvýšení hladiny cukru v krvi). Jelikož tento stav není pro organismus příznivý, snaží se ho tělo kompenzovat vyplavením nadbytku hormonu inzulínu ze slinivky břišní (pankreatu), jenž umožňuje „přestup‟ glukózy do buněk. Inzulín však cukru v krvi sníží příliš rychle a dojde k hypoglykemii (snížení hladiny cukru v krvi), kdy se objevuje hlad, chuť na sladké, podrážděnost, bolest hlavy, únava a podobně. Prudké výkyvy glykemie způsobené konzumací cukru, sladkých nápojů, sušenek a ovoce značně namáhají slinivku břišní, což představuje riziko vzniku cukrovky (diabetes mellitus II. typu). Jednoduché cukry tělo rychle vstřebává, ale stejně rychle je též využívá: jedná se o prudké, nefyziologicky rychlé reakce podobné „výbuchu‟, jež se navenek projevují rozrušením, nesoustředěností, někdy až agresivitou (hlavně ve spojení rafinovaného cukru [sacharózy] s mléčným cukrem [laktózou] z mléka nebo mléčných výrobků; med, javorový sirup a ovocný cukr pak mají podobné účinky jako rafinovaný cukr, avšak v menší míře).

Dnešní přehnaná konzumace cukru rovněž způsobuje, že se přebytky cukru ukládají na různá místa těla, zejména ve formě glykogenu (zásobní živočišný škrob v játrech a ve svalech). Převýší-li množství glykogenu kapacitu jater, glykogen se začne uvolňovat do krevního oběhu v podobě mastných kyselin. Ty se ukládají nejprve do méně aktivních částí těla (boky, stehna, střední partie trupu), později i do aktivnějších orgánů (srdce, ledviny a jiné), které tuk postupně obalí a v důsledku toho dojde k oslabení jejich normální funkce. Dalším negativem je silné kyselinotvorné působení jednoduchých cukrů. Cukr přispívá k překyselení organismu a tím oslabuje naši obranyschopnost. Konzumace cukru se podílí na vytváření prostředí, jež je optimální pro růst bakterií a tvorbu zánětlivých onemocnění v celém těle, ochuzuje tělo o minerální látky a kromě imunitního systému oslabuje i systém nervový. Co se týče přesných hodnot, normální pH krve je mírně zásadité (7,36−7,44). Přísun silně zásaditého rafinovaného cukru způsobí reakci, při níž se krev stává kyselejší (kyselé pH: 0−7; neutrální pH: 7; zásadité pH: 7−14). Organismus se snaží tento stav neutralizovat pomocí minerálních látek, především vápníku, který se ve větší (zvýšené) míře uvolňuje z kostí a zubů, čímž dochází k oslabení kostí a kazivosti zubů. Dále se objevuje nedostatek hořčíku a vitaminu B1, jenž je potřebný právě pro metabolismus sacharidů (jednoduchý cukr ho neobsahuje, ale spotřebovává). Pokud se do žaludku dostane bílý rafinovaný cukr, nastává dočasné ochromení žaludku, protože rafinovaný cukr je silná zásada. Aby byla zajištěna rovnováha, žaludek vyloučí velké množství kyselin. Jestliže se tento proces často opakuje, může dojít k poškození stěny žaludku a vzniku žaludečních vředů.

Zdroj: Jak snížit cukr v krvi
Zveřejněno dne: 6.8.2015

LÉKY NA ODVODNĚNÍ NA PŘEDPIS

Moduretic

Jedna tableta přípravku MODURETIC obsahuje 5,68 mg účinné látky amiloridi hydrochloridum dihydricum, což odpovídá 5,0 mg amiloridum a 50 mg hydrochlorothiazidum.

Moduretic snižuje krevní tlak, zabraňuje nadměrné ztrátě draslíku u pacientů užívajících lék delší dobu. Otoky kardiálního původu: Pozitivní účinek přípravku Moduretic na draslíkovou bilanci může být obzvláště důležitý u pacientů se srdečním onemocněním užívajících digitalis. Cirhóza jater s ascitem a otoky: Moduretic obvykle zajišťuje dostatečnou diurézu se sníženým úbytkem draslíku a se sníženým rizikem metabolické alkalózy při vyváženější struktuře elektrolytů v séru.

Moduretic je obvykle dobře snášen.

Mezi nežádoucí účinky, které byly popisovány v souvislosti s užíváním přípravku Moduretic, obecně patří ty, o nichž je známo, že se vyskytují při diuréze, terapii thiazidy nebo při léčbě základního onemocnění. Klinické studie neprokázaly, že by kombinace amiloridu a hydrochlorothiazidu zvyšovala riziko nežádoucích účinků ve srovnání s podáváním uvedených léků samostatně.

  • Poruchy imunitního systému: anafylaktická reakce
  • Poruchy metabolismu a výživy: anorexie, změny chuti, dehydratace, elektrolytová nerovnováha, dna, hyponatrémie, symptomatická hyponatrémie
  • Psychiatrické poruchy: deprese, nespavost, duševní zmatenost, nervozita, ospalost
  • Poruchy nervového systému: pachuť, závratě, bolesti hlavy, parestezie, ztrnulost, synkopa
  • Poruchy funkce zraku: poruchy vidění
  • Poruchy funkce sluchu a labyrintu: vertigo
  • Poruchy funkce srdce: angina pectoris, arytmie, tachykardie
  • Poruchy funkce cévního systému: návaly horka, ortostatická hypotenze
  • Poruchy dechové funkce, funkce orgánů v oblasti hrudi a mediastinadyspnoe, nazální kongesce
  • Poruchy funkce gastrointestinálního traktu: pocit plnosti v břiše, bolesti břicha, zácpa, průjem, flatulence, krvácení do GI traktu, škytavka, nauzea, zvracení
  • Poruchy funkce kůže a podkožní tkáně: diaforéza, pruritus, vyrážka
  • Poruchy funkce muskuloskeletální pojivové tkáně a kostí: bolesti zad, bolesti kloubů, bolesti dolních končetin, svalové křeče
  • Poruchy funkce ledvin a močových cest: dysurie, inkontinence, nokturie, dysfunkce ledvin včetně renálního selhání
  • Poruchy funkce reprodukčního systému a prsů: impotence
  • Celkové stavy a postižení v místě aplikace: bolesti na prsou, únava, malátnost, žízeň, slabost
  • Testy: zvýšené koncentrace draslíku v séru (> 5,5 mmol/l)
  • Poranění a otrava: digitalisová toxicita
  • Poruchy funkce krve a lymfatického systému: aplastická anémie, neutropenie
  • Psychiatrické poruchy: snížené libido
  • Poruchy funkce nervového systému: encefalopatie, ospalost, třes
  • Poruchy funkce sluchu a labyrintu: tinitus
  • Poruchy funkce srdce: u jednoho pacienta s částečnou srdeční blokádou došlo k rozvoji úplné srdeční blokády, palpitace. Poruchy dechové funkce, orgánů v oblasti hrudi a mediastina: kašel
  • Poruchy funkce gastrointestinálního traktu: aktivace pravděpodobně již přítomného peptického vředu, sucho v ústech, dyspepsie
  • Poruchy hepatobiliární funkce: žloutenka
  • Poruchy funkce kůže a podkožní tkáně: alopecie
  • Poruchy funkce muskuloskeletální pojivové tkáně a kostí: bolesti šíje/krku/ramen, bolesti končetin
  • Poruchy funkce ledvin a močových cest: křeče močového měchýře, polyurie, častost močení
  • Testy: abnormální funkce jater, zvýšený nitrooční tlak
  • Infekce a infestace: sialoadenitida
  • Poruchy funkce krve a lymfatického systému: agranulocytóza, aplastická anémie, hemolytická anémie, leukopénii, purpura, trombocytopenie
  • Poruchy metabolismu a výživy: hyperglykémie, hyperurikémie, hypokalémie
  • Psychiatrické poruchy: neklid
  • Poruchy funkce zraku: přechodné rozostřené vidění, xanthopsie
  • Poruchy funkce cévního systému: nekrotizující angiitida (vaskulitida, kutánní vaskulitida)
  • Poruchy dechové funkce, funkce orgánů v oblasti hrudi a mediastina:respirační tíseň včetně pneumonitidy a otoku plic
  • Poruchy funkce gastrointestinálního traktu: křeče, podráždění žaludku, pankreatitida
  • Hepatobiliární poruchy: intrahepatální cholestatická žloutenka
  • Poruchy funkce kůže a podkožní tkáně: fotosenzitivita, toxická epidermální nekrolýza, urtikárie
  • Poruchy funkce ledvin a močových cest: glykosurie, intersticiální nefritida

Zde můžete vidět příbalový leták a cenu produktu Moduretic.

Zdroj: Léky na odvodnění na předpis
Zveřejněno dne: 1.11.2015

RECEPTY PRO DIABETIKY I. TYPU

Zásady vaření pro diabetiky I. typu

Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.

Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.

Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:

  • hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
  • hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).

Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.

Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).

Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.

Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).

Při těžké hypoglykémii je nutné přivolat rychlou lékařskou pomoc s nitrožilní aplikací cukru (glukózy).

Co je příčinou hypoglykémie? Odpověď je zcela zásadní. Po úspěšně zvládnuté hypoglykémii je třeba se vždy zamyslet nad její příčinou a nad tím, jak této nepříjemnosti předcházet.

  • Nezapomněli jste se najíst?
  • Nedošlo ke změně pohybového režimu?
  • Nevzali jste si větší dávku léků na cukrovku?

Neznáte-li příčinu hypoglykémie, poraďte se svým ošetřujícím lékařem.

Akutní komplikací diabetu mellitu je hyperglykémie.

V průběhu nemoci může dojít k rozvoji hyperglykémie (zvýšení hladiny krevního cukru). Ta se projevuje žízní, častějším a vydatnějším močením, únavností, poruchami zrakové ostrosti, někdy až poruchami vědomí.

Příčinou hyperglykémie je nejčastěji:

  • neužití antidiabetik (eventuálně nízké dávky inzulinu či vynechání inzulinu);
  • chyba ve stravování (příliš mnoho cukrů ve stravě);
  • průvodní nemoc (infekce, horečka, chirurgický zákrok...).

Pokud pociťujete příznaky popsané výše, vyhledejte lékařskou pomoc.

Výhody I. typu DM oproti II. typu DM:

  • I. typ může jíst kdykoliv a cokoliv;
  • je-li důsledný, dobře informovaný a vybavený kvalitním inzulinem, má mnohem menší glykemickou oscilaci;
  • jeho buněčný systém většinou netrpí inzulinovou rezistencí;
  • buněčný systém netrpí metabolickým syndromem;
  • metabolismus není narušen, nebo je narušen mnohem méně;
  • prognóza diabetických komplikací je u něj mnohem menší;
  • má vyšší odolnost buněk vůči vyšší glykémii.

Nevýhoda I. typu DM oproti II. typu DM:

  • nutnost přesného odhadu dávky jídla;
  • nutnost přesného odhadu dávky a typu inzulinu;
  • správná volba místa na těle pro aplikaci inzulinu;
  • aplikace inzulinu jako taková;
  • nebezpečí hypoglykémie.
Výhoda II. typu DM oproti I. typu DM:
  • není nucen aplikovat inzulin;
  • není vystaven takovému nebezpečí hypoglykémie;
  • propuknutí nemoci až ve vyšším věku.
Nevýhoda II. typu DM oproti I. typu DM:
  • významně omezený výběr potravin;
  • časté opakované malé dávky potravy;
  • poměrně přesné časové úseky pro jídlo;
  • nesmí jíst v kratších časových úsecích, než jsou tři hodiny;
  • nesmí jíst v delších časových úsecích, než jsou čtyři hodiny;
  • má mnohem vyšší oscilaci glykémie, protože mu chybí sekrece granulačního inzulinu, kterou DM I. typu nahradí vhodným typem inzulinu ve vhodnou dobu;
  • má vysokou inzulinovou rezistenci;
  • má většinou metabolický syndrom;
  • má mnohem rychlejší rozvoj pozdních komplikací.

Pokud vše shrneme, tak „jedničkáři“ se život s cukrovkou změní od základů. Píchání inzulinu, pravidelné měření cukru, výpočet výměnných jednotek, pokud možno pravidelné jídlo i pohyb.

Rozdíly mezi oběma typy diabetu jsou značné. Diabetiků trpících I. typem nemoci je 10 až 15 %, což je kvantitativně nesrovnatelně méně než pacientů s diabetem II. typu. Dalším rozdílem je věk pacientů. Zatímco I. typ diabetu mellitu má svůj vrchol ve věku 13 až 15 let pacienta, diabetes II. typu má vrchol u mužů mezi 45 až 65 lety a u žen mezi 50 a 55 lety života. V současné době se však tyto věkové hranice začínají povážlivě snižovat pod hranici 40 let, v mnoha případech dokonce i do období dospívání a dětství, což je značně znepokojující. Nejpodstatnějším rozdílem mezi oběma typy diabetu je, že u diabetu mellitu I. typu je nedostatek inzulinu absolutní a jeho koncentrace je nízká až nulová. Zatímco příčinou vzniku diabetu mellitu II. typu je inzulinová rezistence nebo porucha sekrece inzulinu. Nedostatek inzulinu je tedy relativní a jeho koncentrace je normální nebo naopak zvýšená.

Příklad jídelníčku na 1 týden:

Pondělí

  • snídaně: Vitakáva, šunka, máslo, sójový rohlík
  • přesnídávka: pomeranč
  • oběd: polévka pórková s bramborem, vepřový přírodní řízek, rýže, kompot dia
  • svačina: bílý jogurt
  • večeře: zapečená brokolice s vejcem, brambory, salát mrkvový dia
  • druhá večeře: jablko
Úterý
  • snídaně: čaj, džem dia, máslo, chleba
  • přesnídávka: grep
  • oběd: polévka celerová, rybí filé dušené, bramborová kaše, salát okurkový
  • svačina: dia ochucené kefírové mléko
  • večeře: rizoto se zeleninou a sýrem, kompot dia
  • druhá večeře: mandarinka
Středa
  • snídaně: bílá káva, jogurt dia, slunečnicový rohlík
  • přesnídávka: kiwi
  • oběd: polévka bramborová, zapečené těstoviny se šunkou a zeleninou, kompot dia
  • svačina: dia pudink s ovocem
  • večeře: sýr eidam, dalamánek, máslo, rajče
  • druhá večeře: chleba s máslem
Čtvrtek
  • snídaně: ovocný čaj, malá lučina sýr, máslo, sójová bulka
  • přesnídávka: kedluben
  • oběd: polévka hovězí s těstovinou, hovězí vařené, dušená mrkev s kukuřicí, brambory
  • svačina: chleba s máslem a rajče
  • večeře: ovesná kaše s kakaem a umělým sladidlem, máslo, kompot dia
  • druhá večeře: jablko
Pátek
  • snídaně: Vitakáva, šunková pěna, tmavý chléb
  • přesnídávka: nektarinka
  • oběd: polévka vločková, špíz z vepřového masa a houbami, rýže, salát z čínského zelí
  • svačina: dia jogurt
  • večeře: kapr dušený na kmíně, brambory, kompot dia
  • druhá večeře: sójový rohlík
Sobota
  • snídaně: černý čaj, mozzarella, máslo, slunečnicový rohlík
  • přesnídávka: ½ banánu
  • oběd: polévka zeleninová, kuřecí stehno pečené, opékané brambory nasucho, kompot dia
  • svačina: acidofilní mléko, chléb
  • večeře: 1 vejce, máslo, dalamánek, rajče
  • druhá večeře: jablko
Neděle
  • snídaně: bílá káva, rybí pomazánka, chléb
  • přesnídávka: kiwi
  • oběd: polévka drožďová, vepřová pečeně znojemská, těstoviny, salát z hlávkového zelí
  • svačina: tvaroh šlehaný s dia sladidlem
  • večeře: mandlová játrová paštika, máslo, grahamový rohlík
  • druhá večeře: pomeranč

Zdroj: Recepty pro diabetiky I. typu
Zveřejněno dne: 4.2.2017

PLEGOMAZIN

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Svého lékaře, zdravotní sestru nebo pohotovostní oddělení nejbližší nemocnice vyhledejte okamžitě, pokud se u vás objeví níže uvedené nežádoucí účinky.

Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):

  • nekontrolovatelné pohyby, zejména jazyka, úst, čelisti, rukou a nohou nebo porucha souhry normálních pohybů
  • svalová ztuhlost nebo křeče, pomalé pohyby nebo pocit, že nelze vydržet v klidu
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 osob):
  • křeče (epileptický záchvat)
  • změna srdečního rytmu zjistitelná na EKG (takzvané prodloužení QT intervalu)
  • Není známo (z dostupných údajů nelze určit):
  • alergická reakce, přičemž příznaky mohou zahrnovat vyrážku, svědění, horečku, potíže s dýcháním nebo sípání, zimnici, otok očních víček, rtů, jazyka nebo hrdla
  • velmi rychlý, nepravidelný srdeční tep nebo bušení srdce; potíže s dýcháním jako sípání, dušnost, tlak na hrudi a bolest na hrudi – mohly by to být příznaky velmi vážných, život ohrožujících problémů se srdcem
  • bolesti kloubů, oteklé klouby, únava nebo slabost, bolesti na hrudi a dušnost – může jít o projevy nemoci nazývané „systémový lupus erythematosus“ (SLE)
  • žlutá kůže nebo oční bělmo (žloutenka) a tmavě zbarvená moč – může jít o projevy poškození jater
  • časté infekce, horečka, silná zimnice, bolest v krku nebo vředy v ústech – může jít o sníženou tvorbu bílých krvinek, která se nazývá „leukopenie“
  • vysoká teplota, pocení, ztuhlé svaly, rychlý tep, rychlý dech a pocit zmatenosti, malátnosti nebo neklidu – může jít o projevy závažného, ale vzácného nežádoucího účinku nazývaného „neuroleptický maligní syndrom“
  • nadýmání a bolestivé křeče v břiše, zvracení, neodcházejí plyny ani stolice – může to být způsobeno neprůchodností střeva; pokud se ještě navíc objeví neklid nebo výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, zrychlené dýchání i tep, může se jednat o příznaky proděravění střeva
  • bolest břicha se zvracením, průjmem a červenou krví ve stolici – může jít o příznak zánětu tlustého střeva způsobeného nedostatkem kyslíku
  • dlouhotrvající, bolestivá erekce
  • krevní sraženiny v žilách zvláště dolních končetin (příznaky zahrnují otok, bolest a zarudnutí dolní končetiny), které mohou putovat žilním řečištěm do plic a zapříčinit bolest na hrudi a dýchací obtíže

Jestliže zpozorujete některý z těchto příznaků, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Informujte co nejdříve zdravotní sestru nebo lékaře, pokud máte kterýkoli z následujících nežádoucích účinků:

Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):

  • pocit závratě, točení hlavy, nebo mdloby při rychlém napřímení (v důsledku nízkého krevního tlaku)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit):

  • problémy s viděním
  • nepohyblivé nebo ztuhlé svaly nebo chvění a třes, potíže s pohybem
  • vylučování velkého množství moči, nadměrná žízeň, bolest břicha, nejasné vidění, pokles krevního tlaku, hluboké rychlé dýchání – může to být způsobeno vysokou hladinou cukru v krvi (hyperglykémie)
  • neobvyklé pohyby očí (včetně koulení očima)
  • stáčení krku k jedné straně
  • křeč žvýkacích svalů
  • potíže s močením
  • pocit únavy, slabosti, zmatenosti a bolest svalů, které jsou ztuhlé nebo nefungují správně, bolest hlavy – může to být v důsledku nízké hladiny sodíku v krvi.

Svého lékaře nebo zdravotní sestru informujte, pokud se kterýkoli z následujících nežádoucích účinků stane závažným nebo trvá déle než několik dní:

Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):

  • sucho v ústech
  • pocit útlumu, zklidnění
  • přibírání na váze
  • zácpa
  • neschopnost vydržet v klidu
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 osob):
  • zvýšené svalové napětí
  • abnormální tvorba mléka u mužů a žen
  • ztráta menstruace
  • pocit úzkosti
Není známo (z dostupných údajů nelze určit):
  • zvětšení prsů u mužů
  • potíže s dosažením nebo udržením erekce
  • snížení sexuální touhy u žen
  • potíže se spánkem (nespavost)
  • větší citlivost na sluneční světlo, než je obvyklé
  • kožní vyrážka, kopřivka, angioedém (otok na různých místech těla, například podkoží obličeje, dýchacího a trávicího ústrojí, který podle místa svého umístění způsobuje různé obtíže)
  • porucha termoregulace
  • chorobná netečnost
  • změny některých laboratorních hodnot (pozitivní antinukleární protilátky, snížená hodnota agranulocytů, zvýšená hodnota triglyceridů)

U starších osob s demencí byl u pacientů užívajících antipsychotika hlášen ve srovnání s pacienty antipsychotika neužívajícími malý nárůst počtu úmrtí.

Stejně jako u jiných fenothiazinových léčiv existují i u přípravku Plegomazin velmi vzácná hlášení náhlého úmrtí. Jsou pravděpodobně způsobena problémy se srdcem.

Zdroj: Plegomazin
Zveřejněno dne: 31.3.2017

JAK SE VYROVNAT S CUKROVKOU

Léčba cukrovky

Všechny typy onemocnění mají společnou část léčby, kterou představuje dieta a pohyb.

Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek inzulinu. Ten se aplikuje injekcemi do oblasti paže, stehna nebo břicha 3–6x denně. V případě, že hodnoty cukru v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy. Tato zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní. Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu rovněž přístroj glukometr, jimž je možné změřit z kapky krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykémii). Dietní opatření zahrnuje častý přísun potravy v malém množství (min. 5–6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat denní dávka 30g cukru a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou. Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Z toho důvodu nesmí diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou dlouhodobou činnost. Zatím stále experimentální léčbou je transplantace slinivky břišní nebo jejich buněk, produkujících inzulin (Langerhansovy ostrůvky).

Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutný úbytek tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu. Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než 1 800 kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu vlákniny. Vhodné je maso z ryb a drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být množství bílkovin, jež by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin. Doporučuje se 0,9–1,0 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den. Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků. Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu 1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).

Komplikace – mezi náhlé komplikace řadíme příliš nízkou a příliš vysokou hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.

Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více příčin, například hladovění, přespříliš cvičení, prodleva v jídle, alkohol apod. Tato komplikace se projevuje pocity hladu, závratěmi, bušením srdce, či zmateností. Někdy se dokonce popisuje i mravenčení ve špičkách prstů. Pokud není léčena, může dojít až ke kómatu a smrti. První pomoc v případě hypoglykémie je podání tzv. rychlých cukrů (snadno rozložitelných), třeba sladkého nápoje. V případě, že už je dotyčný v bezvědomí, měl by dostat kostku cukru pod jazyk a být ihned ošetřen lékařem.

Naopak hyperglykémie (vysoká hladina cukru) vzniká v případě nediagnostikovaného diabetes, vynecháním inzulinové dávky nebo v době nemoci a stresu. Projevuje se klasickými příznaky, a pokud není léčena, může rovněž vést až ke kómatu a následné smrti. Hyperglykemické kóma se rozvíjí velice rychle. Od hypoglykemického ho rozeznáme pomocí typických znaků, jakými jsou opocení kůže, povrchové dýchání a nepřítomnost dehydratace. První pomocí je podání inzulinu. Pokud si nejsme jistí, o jaký druh kómatu se jedná, nikdy nepodáváme inzulin, protože v případě hypoglykemického bezvědomí by mohl mít smrtící dopad!

Onemocnění diabetes mellitus bohužel přináší i komplikace chronické, kvůli kterým musí každý diabetik podstupovat další vyšetření v různých lékařských zařízeních. Jedná se především o tyto specifické komplikace: postižení nervů (neurologické vyšetření), sítnice (optické vyšetření), ledvin (kontrola moči) a malých cév (cévní vyšetření). U diabetu 2. typu je větší riziko onemocnění srdce a vniknutí infekce. Proto je nutná kontrola váhy, krevního tlaku a cévní vyšetření, aby se zabránilo rozvoji vznikajícího onemocnění. Nejčastěji se v souvislosti s výše zmíněnými komplikacemi setkáme s onemocněními jako snížená funkce ledvin až jejich selhávání, poškození sítnice, slepota, šedý nebo zelený zákal, ateroskleróza cév, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a brnění až bolesti končetin. Dále se můžeme setkat s otlaky, vředy, záněty, a dokonce až s nutností amputace dolní končetiny. A aby toho nebylo málo, postihují komplikace rovněž zažívací ústrojí a způsobují poruchy trávení, vylučování a mnohdy i žlučníkové kameny.

Zdroj: Jak se vyrovnat s cukrovkou
Zveřejněno dne: 9.4.2015

DOPORUČENÁ HLADINA CUKRU V KRVI

Nízká hladina cukru v krvi

Nízká hladina cukru v krvi, hypoglykemie, je definována jako patologický pokles krevního cukru glukózy pod 3,3 mmol/l, doprovázený klinickými projevy, které jsou způsobeny vylučováním antiregulačních hormonů a dalšími biochemickými procesy. Řadí se mezi akutní komplikace cukrovky (diabetu) a jedná se o častou komplikaci léčby diabetu inzulinem. Normální hladina glukózy v krvi je 3,5–5,5 mmol/l. Vyšší hodnoty (nad 5,5 mmol/l) označujeme jako hyperglykemie.

Co je to hypoglykemie

Hypoglykemický stav vzniká v okamžiku, kdy se koncentrace glukózy v krvi dostane do nerovnováhy s množstvím inzulinu, respektive se její obsah v krvi oproti inzulinu snižuje. Inzulin, hormon vznikající ve slinivce břišní, umožňuje přesun cukru (glukózy) z krve do buněk, které tak získávají potřebnou energii. Cukru v krvi ubývá, jeho hladina klesá. Pokud klesne pod určitou hranici, dochází k takzvané hypoglykemii, která může vést k vážným poruchám činnosti mozku, který je na přívodu cukru krví závislý, a v nejtěžších případech může ohrozit život. Ke hypoglykemii dochází nejčastěji při léčbě cukrovky předávkováním inzulinu nebo perorálními léky (antidiabetika), negativní roli může sehrát například také nižší příjem potravy, zvracení či výrazná fyzická námaha.

Při nízké hladině cukru (hypoglykemii) podáme nemocnému při vědomí cukr (optimální je glukóza ve formě gelu, může to být ale i sklenice džusu, krajíček chleba). Při bezvědomí lze aplikovat do svalu injekčně glukagon, ale rozhodně voláme 155 či 112.

Příznaky: bolest hlavy, pocení, třes, mravenčení, snížená citlivost končetin, nevolnost až zvracení, zvýšená tepová frekvence, pocit úzkosti, podrážděnost, zmatenost, slabost, závratě, ztráta vědomí.

Hypoglykemie u zdravého člověka

Hypoglykemie u nediabetiků vzniká na základě hladovění a vysoké fyzické aktivity.

Příčiny: fyzická aktivita, vynechání pravidelného jídla, konzumace příliš malého množství jídla, konzumace alkoholu bez jídla, nadměrné cvičení či déletrvající cvičení bez příjmu jídla, razantní změna ve stravovacích návycích (například při zahájení redukční diety nebo při přechodu na vegetariánskou stravu), poruchy štítné žlázy, jiné onemocnění, postižení metabolismu při infekčních chorobách.

Léčba a první pomoc

Zdravý člověk většinou včas rozpozná příznaky blížící se hypoglykemie. Cítí právě již výše zmíněný hlad, únavu, pocení, třes. Člověk s hypoglykemií může vypadat jako opilý, a tak se může stát, že si ho ať už laici, ale někdy i odborníci mohou snadno splést s opilým člověkem. Jednoznačné potvrzení hypoglykemie lze velmi jednoduše provést změřením hladiny krevního cukru (i s pomocí glukometru v průběhu několika sekund až minut).

První pomoc

Při lehké hypoglykemii postačí jako první pomoc sladká tekutina, například čaj se čtyřmi lžičkami cukru, 200 ml kolového nápoje nebo džusu. Cukry se totiž nejrychleji vstřebávají v tekuté podobě.

Rychlou a účinnou první pomocí je také požití rychle rozpustného hroznového cukru. Ten je k dostání v lékárnách ve formě ruličky, která obsahuje celkem 40 g sacharidů. Jako první pomoc se doporučuje 5 ks z ruličky.

Pokud se stav po čtvrthodině nezlepší, podejte opět rychle vstřebatelné cukry, po další čtvrthodině je vhodné doplnit ty „pomalé“. Většina diabetiků u sebe nosí cukr, ať už kostkový, tekutý, nebo ve formě bonbonů.

Jestliže k hypoglykemii dojde před plánovaným jídlem, je nezbytné sníst je hned.

Některým pacientům v případě lehké hypoglykemie pomůže si po doplnění sacharidů na chvíli lehnout a zdřímnout.

Mějte na paměti, že sladké tekutiny se nemohou podat člověku, který z jakéhokoliv důvodu (opilost, bezvědomí, zvracení a podobně) nespolupracuje, protože by mohl tekutiny vdechnout a udusit se!

Pacienti-diabetici, kteří prodělali opakované těžké hypoglykemie, bývají vybaveni injekcí s glukagonem – hormonem, který produkuje slinivka břišní stejně jako inzulin. Tento hormon však působí opačně než inzulin – zvyšuje hladinu cukru v krvi. V případě bezvědomí podá injekci glukagonu druhá osoba.

Pacient by se měl do deseti minut po aplikaci probrat a sníst další sacharidy ve vhodné formě, aby se hypoglykemie neopakovala. Jestliže glukagon nezabral nebo není k dispozici, je třeba nemocného okamžitě dopravit k lékaři. Hypoglykemie může být závažnou komplikací léčby inzulinem či léky zvyšujícími jeho tvorbu. Není-li včas správně rozpoznána a léčena, končí křečemi, bezvědomím a smrtí. Jejímu vzniku lze předcházet dodržováním léčby, denního režimu a stravovacího plánu.

V případě, že je pacient ve stavu bezvědomí, neprodleně přivolejte rychlou lékařskou pomoc.

Léčba cukrovky pomocí inzulinu s sebou vždy nese riziko hypoglykemie. Důležitý je aktivní přístup pacienta, odhalení příčiny hypoglykemie a její odstranění. Pokud se lékař pacienta na pravidelných kontrolách neptá na hypoglykemii, musí ho on sám o ní informovat. Někdy je nutné vyhledat ošetřujícího lékaře i mimo plánovanou kontrolu a hledat společně příčinu hypoglykemií a eventuálně upravit dávku inzulinu či léků.

Zdroj: Doporučená hladina cukru v krvi
Zveřejněno dne: 15.2.2017