HYPOTYREÓZA je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Štítná žláza je jedním z orgánů v lidském těle, o kterém člověk příliš nepřemýšlí alespoň do okamžiku, než zjistí, že s ní má nějaké problémy. Většina lidí ani netuší, k čemu štítná žláza v jejich těle slouží a jaké škody může napáchat, když špatně funguje. I přesto, že je to pro spoustu lidí téměř neznámý orgán, má v lidském těle důležitou funkci.
Hypotyreóza
Onemocnění – Hypotyreóza je opakem hypertyreózy, jedná se tedy o sníženou funkci štítné žlázy.
Příčiny – Příčin může být v tomto případě také několik v podstatě od zánětu štítné žlázy, po stav po operaci tohotoorgánu, případně reakce na léčbu radiojódem, nebo reakce na nedostatek jódu v těle. Nejčastěji se ale jedná o autoimunitní zánět štítné žlázy, toto onemocnění je způsobené poškozením štítné žlázy vlastními složkami imunitního systému (například bílými krvinkami a protilátkami).
Projevy – U hypertyreózy docházelo k viditelnému zvětšení štítné žlázy, naopak u hypotyreózy se štítná žláza může zmenšit ale i zvětšit, nebo se nemusí vůbec změnit. Mezi projevy hypotyreózy určitě patří i určité psychické znaky, jako například zapomínání, deprese, patří sem také zvýšená únava, častá spavost, snížená výkonnost, zimomřivost, svalová slabost. Nemoc obvykle doprovází i bolesti svalů a kloubů, zácpa, vypadávání vlasů a jejich zhoršená kvalita, případně i zpomalení srdeční činnosti. Také reflexi jsou u nemocného jedince zpomalené. Nemoc se projeví i na kůži, která je suchá a velmi se loupe, zároveň ale některé části těla začínají otékat, jako dolní končetiny a obličej. Pokud se otok dostane až k hlasivkám, může dokonce změnit barvu hlasu. Lidé trpící hypotyreózou mají obvykle sklon k obezitě, které je způsobené zadržováním tekutiny v těle.
Diagnóza – Diagnóza této nemoci se provádí stejně jako u hypertyreózy, nejprve se provede vyšetření krve, pak obvykle následuje ultrazvuk a případně biopsie štítné žlázy.
Léčba – Hypotyreóza se léčí prostřednictvím léků, které zvyšují hladinu hormonů v těle. Je třeba ale pravidelně kontrolovat hladinu hormonů, aby se dávkování dalo upravit. Pokud je toto onemocnění léčené, neprojevuje se nijak na zdravotním stavu jedince a neznamená pro něj žádná omezení. Neléčená hypotyreóza může mít velmi vážné důsledky.
V naší poradně s názvem HODNOTY ŠT. ŽL. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga drasnarová.
znamená hodnota TSH 8,854 hypertyreozu nebo hypotyreozu?
děkujki za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
TSH je hormon předního laloku podvězku mozkového a jeho koncentrace v krvi se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. TSH zvýšené nad 3,8-4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). Hodnota 8,854 mlU/l je hypotyreóza - nedostatečná funkce štítné žlázy.
Stejně jako dospělí, tak i děti mohou trpět touto poruchou a bolestivými příznaky s ní spojenými, ale obvykle jsou symptomy odlišné a u dětí se nerovnováha v úrovni růstového hormonu projevuje častěji. Jak již název napovídá, růstový hormon je zodpovědný za regulaci rychlosti růstu a rozvoje. Je to hormon, který řídí růst dětí, jeho nedostatek se tedy může projevit zakrslým růstem a opožděnou pubertou, zatímco jeho přebytek může způsobit gigantismus nebo nadprůměrnou výšku.
Spolu s nerovnováhou růstového hormonu mohou děti získat také problémy se štítnou žlázou, hypotyreózu. Hypotyreóza je způsobena sníženou sekrecí hormonů štítné žlázy, zatímco hypertyreóza se vyznačuje zvýšenou sekrecí těchto hormonů. Hypotyreóza se projevuje selháním růstu a opožděnou pubertou, kdežto hypertyreóza způsobuje velkou tělesnou hmotnost, vysoký krevní tlak, rychlý srdeční tep. V důsledku hormonální nerovnováhy se může u dětí rozvinout i diabetes.
Častým důsledkem hormonální nerovnováhy u dětí je i předčasná puberta, která se spíše objevuje u dívek. Pro dívky je normální věk puberty od 10 do 13 let, zatímco u chlapců je od 9 až do 14 let. Předčasná puberta může způsobit předčasný rozvoj příznaků puberty, jako je zvětšení prsou, vývoj ochlupení a axilárního ochlupení, menstruace u dívek, zatímco chlapci mohou zažít růst vousů na obličeji, růst ochlupení v podpaží a na pohlavních orgánech. Některé jiné generalizované příznaky zahrnují zvýšenou tělesnou hmotnost nebo obezitu, úzkost, změny nálady, hyperaktivitu, pomočování a neschopnost správného soustředění.
Zácpa může postihnout děti v jakémkoli věku. Jakmile se dítěti ucpe tlusté střevo tuhou stolicí, která dále nepostupuje, přestává dítě vnímat pocit nutného vyprázdnění a chůze na toaletu. Toto ucpání způsobí roztažení střeva, kdy se vytvoří tuhý špunt, který po určité době začne obtékat řidší stolice. Svaly svěrače, které jsou napnuté a stažené, musí být uvolněny, aby mohl celý vyprazdňovací systém v pořádku pracovat. V určitém stadiu lze po konzultaci s lékařem zácpu řešit pomocí projímadla, například laktulózou. Dojde-li ale stav se zácpou velmi daleko, řeší ji gastroenterolog nebo dětský chirurg, a sice uvolněním dětského zadečku klystýrem anebo odstraněním stolice v celkové narkóze.
Výskyt zácpy se udává cca u 16 % dvouletých dětí se stejným poměrem chlapci–dívky. V předškolním a školním věku je zácpa 3x častější u chlapců, zatímco v adolescentním věku se vyskytuje častěji u dívek. Výskyt je vyšší v rodinách, kde i rodiče mají problémy s vyprazdňováním.
U zdravých dětí závisí vyprazdňování na věku a kvalitě stravy. Novorozenci a kojenci mohou mít velmi časté stolice (až 12 x za den), což se může náhle změnit na jednu stolici jednou za 2–4 dny. U batolat je stolice obvykle 2–5x denně. V adolescentním věku se frekvence snižuje na 1–2x denně. U velkých dětí a dospělých mohou být fyziologické i 3 stolice za týden.
Příčiny zácpy u novorozenců a mladších kojenců: vrozené střevní malformace, získané střevní striktury, hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), alergie na bílkovinu kravského mléka, nedostatečná výživa, medikamentózní léčba u matky (magnesium, opiáty), Hirsprungova nemoc (vrozená choroba postihující tlusté střevo), mekoniový ileus (nemožnost odchodu smolky).
Příčiny zácpy u batolat a starších dětí: strava – kravské mléko, nedostatek tekutin (horečka, přehřátí), psychické příčiny, dobrovolné zadržování stolice (dermatitida v oblasti konečníku, bolestivá defekace), neurologické onemocnění (mozková obrna, Hirsprungova nemoc), svalové onemocnění, endokrinní a metabolické onemocnění (hypotyreóza, diabetes mellitus), jiné stavy jako cystická fibróza, celiakie, otrava olovem, hepatitida, léky (opiáty, antidepresiva), preparáty obsahující železo.
T3 a T4 jsou základní formy hormonů štítné žlázy a vyšetřují se z krve.
T3 norma: 3,5–6,5 pmol/l
T4 norma: 12–22 pmol/l
TSH: tyreotropin hormon, vylučuje ho adenohypofýza, vyšetřuje se z krve. Podporuje růst a dělení buněk štítné žlázy – zvýšená tvorba hormonů.
TSH norma: 0,5–5 mlU/l
TSH pod normou = hypotyreóza
TSH nad normou = hypotyreóza
AntiTPO protilátky: při autoimunitním onemocnění produkuje vlastní imunitní systém protilátky, které poškozují enzymy štítné žlázy nezbytné pro tvorbu hormonů – tyreoidální peroxidáza (TPO) – vyšetřují se z krve.
AntiTPO protilátky norma: 5–34 klU/l
Tyreoglobuliny: bílkoviny vylučované štítnou žlázou se používají při sledování rakoviny štítné žlázy. Zvýšení hodnot po léčbě znamená návrat onemocnění. Vyšetřují se z krve.
Hypotyreóza neboli snížená funkce štítné žlázy postihuje zhruba 1 % populace. Ve věku nad 60 let pak více než 5 % populace. Hypotyreóza je stav, kdy žláza neprodukuje dostatek hormonů. To se projevuje především celkovým zpomalením organismu. Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se pomalu a rychle se vyčerpá. Pacienti mohou přibírat na váze, protože jejich organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí hlavně v dolní oblasti končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
Nízký krevní tlak aneb chronická arteriová hypotenze bývá nejčastěji součástí celkové astenie a jeho příčina není přesně známá. O nízkém krevním tlaku hovoříme tehdy, když naměříme hodnoty trvale nižší než 100/60 mm Hg. Nízký krevní tlak, který nezpůsobuje problémy a nebo se objevuje jen s nepatrnými příznaky, jako jsou krátké epizody závratí při vstávání, tak jen zřídka vyžaduje nějakou léčbu. Pokud máte trvale příznaky nízkého tlaku, tak nejlepší léčba spočívá v odstranění jeho příčiny. I lékaři se pro odstranění nízkého krevního tlaku obvykle snaží řešit primární zdravotní problém, jako je například dehydratace, srdeční selhání, diabetes nebo hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy), než aby se zabývali přímo zvyšováním krevním tlaku.
Pokud je nízký krevní tlak způsoben léky, tak jeho léčba obvykle zahrnuje změnu dávkování způsobujících léků nebo jejich úplné vysazení. Léky které obvykle způsobují nízký krevní tlak jsou diuretika, alfa-blokátory, beta-blokátory, léky na Parkinsonovu nemoc, léky na depresi – tricyklická antidepresiva. Dále pokles krevního tlaku způsobuje také viagra v kombinaci s některými léky na srdce.
Křehké nehty (hypotyreóza nehtů) mohou upozorňovat na onemocnění štítné žlázy, na její špatnou funkci, nebo na nedostatečnou produkci hormonu pro štítnou žlázu (hypertyreoidní onemocnění). V celém těle jsou narušeny metabolické funkce, včetně přísunu vlhkosti pro nehty (hydratace). Může se objevit i ztenčení a zkřehnutí vlasů. Nepoužívejte nehtová tužidla určená pro křehké nehty dříve, než vám lékař potvrdí, či vyvrátí diagnózu. Vždy je důležité nejprve vyléčit nebo odstranit problém, který nemoc a její příznaky vyvolá.
Vznik arteriálního bércového vředu je následkem ischemické choroby dolních končetin (periferního arteriálního obliterujícího onemocnění), respektive jejím čtvrtým stadiem. Nepodaří-li se předejít vzniku ulcerace včasnou preventivní léčbou, vzniká většinou náhle, rychle progreduje, a to nejčastěji v následujících lokalizacích: akrální (vzdálená) místa, jako prsty u nohou, interdigitální prostory (mezi prsty), na patách, mohou ovšem vzniknout i kdekoli jinde na dolních končetinách.
Arteriální vřed bývá velmi bolestivý (kromě přidružené diabetické neuropatie) a také hluboký – nezřídka sahá až po fascii nebo ke kosti. Toto onemocnění doprovází jen minimálně nebo vůbec nehmatatelný pulz na příslušných arteriích, index kotníkového tlaku (ABPI) menší než 0,6, zpomalený kapilární návrat a hladká chladná pokožka s dystrofickými změnami. Často se může jednat o vřed smíšené arteriovenózní etiologie. Tato rána se nejčastěji vyskytuje na prstech a patě nohy.
Rozhodující pro úspěšný začátek léčby arteriálních vředů je zejména včasné stanovení diagnózy a zvolení nejlepšího léčebného postupu včetně plasticko-chirurgických operací na tepenném řečišti. Přibližně 10 % všech bércových vředů je arteriálního původu. Tyto vředy vznikají v důsledku postupného zužování až ucpání periferních tepen. Lumen artérií se vlivem aterosklerotických a ateromatózních usazenin na stěně cévy postupně zužuje. Následkem je chronická ischemie až nekróza kůže.
Arteriální bércové vředy se vyskytují především u pacientů ve vyšším věku nebo u pacientů s déletrvajícím vysokým tlakem. Nejčastěji jsou lokalizovány na prstech a na patě, v oblasti zevního kotníku či v místech tlaku obuvi nad kostními prominencemi. Vředy vzniklé na podkladě onemocnění tepen často zasahují tkáň velmi hluboko (nezřídka až ke kosti) a jsou doprovázeny modrými až černými hemoragiemi. Následkem těžkých poruch prokrvování dochází ke vzniku nekróz. Zánětlivé změny odehrávající se v nejbližším okolí počínajících vředů jsou příčinou okolního zarudnutí.
Vzniku ulcerací předcházejí asi u 10 % pacientů klaudikační obtíže, zvláště u nemocných trpících dyslipidemií, cukrovkou, hypertenzí a u silných kuřáků. Mezi rizikové faktory vzniku aterosklerózy patří konstituční dispozie, nezdravý způsob života (především strava bohatá na tuky a kalorie), hypertenze, diabetes mellitus, hypotyreóza, nefropatie, poruchy metabolismu lipidů, trombofilie a plicní insuficience. Arteriální bércový vřed je značně bolestivé onemocnění, a to především v nočních hodinách při vodorovné či zvýšené poloze nohou.
Důležitá je přesná diagnóza a odstranění nekrózy. Na počátku léčby stojí přesné stanovení diagnózy a zhodnocení stupně postižení t
Otoky v oblasti očí se mohou projevit při nedostatečné funkci štítné žlázy (hypotyreóza). Naopak při zvýšené funkci štítné žlázy (hypertyreóza) může dojít k vyboulení očí čili Basedowově chorobě.
Léčba
Pokud je příčinou vašich potíží štítná žláza, otoky máte trvale. Zajděte za svým praktickým lékařem a ten vás pošle na endokrinologické vyšetření, které spočívá v odběru krve a ultrazvuku.
Hladinu kortizolu může snížit hypotyreóza (onemocnění vyvolané sníženou tvorbou a sekrecí hormonů štítné žlázy), z léků snižují hladinu kortizolu některé steroidní hormony.
Nedostatek kortizolu pak může vyvolat: zánětlivá onemocnění, depresi, nízký krevní tlak, nespavost, chronickou bolest ve svalech a měkkých tkáních kolem kloubů (fibromyalgie), u žen předmenstruační syndrom (PMS) či neplodnost, u mužů impotenci.
Pocit studených rukou patří mezi příznaky zeleného zákalu (glaukomu). Podle odborníků bychom se měli nechat vyšetřit v případě, že jsme ve věku nad 40 let a současně má někdo v rodině zelený zákal, kolísá nám krevní tlak, máme pocit studených rukou a cukrovku. Glaukom je totiž zákeřná nemoc, která se projeví ve chvíli, kdy už je pozdě.
Studené ruce mívají rovněž lidé s cukrovkou.
K velmi častým příčinám studených (případně vlhkých) rukou se řadí nervozita, nervová labilita, úzkost a jiné psychické stavy (studené ruce mají studenti před zkouškou, mladí nebo méně jistí milenci, lidé před rozhodujícím životním krokem...).
Stále studené ruce mívají taktéž lidé s chronickými alergiemi (například alergie na určité prostředí nebo některé potravinové alergie). Jev studených rukou obvykle zmizí, když se člověk alergenu vyvaruje (změní prostředí nebo stravu).
Studené ruce jsou dále příznakem chudokrevnosti (anémie). Někteří odborníci dokonce provádějí vyšetření na anémii jako první, pokud si pacient stěžuje na studené ruce.
Kandidóza (kvasinkové onemocnění) má mnoho příznaků, mezi něž patří i studené ruce, přestože je infekcí napaden zcela jiný orgán.
Další nemocí, kterou provázejí stále studené ruce, je snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza). Hormony štítné žlázy (tyroxin a trijodtyronin) jsou klíčové pro řízení energetického metabolismu. Snížená tvorba těchto hormonů má negativní vliv na termoregulaci čili udržování správné tělesné teploty. Pacienti s touto nemocí bývají zimomřiví (pociťují celkový chlad) a mají problém se zahřát.
Takzvaný syndrom studených rukou postihuje lidi s poruchami krevního tlaku, zejména při nízkém a kolísavém krevním tlaku.
Studené ruce mívají velmi často lidé, jejichž organismus je napaden vnitřními parazity (tasemnice, roup, škrkavka).
Cévní ateroskleróza představuje další možnou příčinu stálého chladu v končetinách. Nohy a ruce (někdy i nos) jsou studené z důvodu nedostatečného prokrvování.
Velkou předností léčebných lázní v Kynžvartu je jejich charakter – jedná se o lázně rodinného typu. To znamená, že se zde může současně léčit dětský pacient i jeho doprovod (rodič, případně prarodič) na základě schválených návrhů na lázeňskou léčbu zdravotní pojišťovnou, a to ve stejné indikaci, popřípadě různých indikací pro dětského a dospělého pacienta.
Pro Léčebné lázně Lázně Kynžvart stanoví indikační seznam tyto indikace:
Děti
Nemoci trávicího ústrojí
Onemocnění jícnu, žaludku a dvanáctníku
Onemocnění střev
Onemocnění jater
Onemocnění žlučníku a žlučových cest
Onemocnění pankreatu
Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita
Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory
Thyreopatie, stavy po operacích štítné žlázy
Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení
Chronická nebo recidivující bronchitis
Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let
Bronchiektazie
Asthma bronchiale
Stavy po operacích cest dýchacích a malformací hrudníku
Pro správné fungování lidského organismu je nutné, aby i štítná žláza fungovala, tak jak má. Problém je, že se ale v některých případech nepozná na první pohled, že štítná žláza funguje špatně. Zajímavé také je, že porucha tohoto orgánu postihuje zhruba čtvrtinu evropské populace. Štítné žlázy se může týkat několik onemocnění: hypertyreóza, hypotyreóza, zánět štítné žlázy a případně nádorové onemocnění.
Sekundární příčiny zvýšené funkce štítné žlázy jsou poměrně vzácné a spočívají v poruše hypofýzy. Hypofýza je orgán uložený v mozku, který řídí tvorbu hormonů štítné žlázy. Jakmile dojde v řídicím centru k chybě, nejčastěji z důvodu nádoru, začne tento orgán produkovat více látek, které přímo zvyšují aktivitu štítné žlázy.
Při léčbě zvýšené funkce štítné žlázy se vychází z příčiny onemocnění, která je mnohdy jiná původem i léčbou. Základními užívanými léky jsou takzvaná tyreostatika, která snižují tvorbu hormonů štítné žlázy. Tyreostatika se používají k zahájení léčby a normalizování stavu pacienta. Výsledky léčby se postupně sledují a upravují se dávky léčiv. Nevýhodou tyreostatik jsou časté vedlejší účinky způsobující zčervenání obličeje a svědění kůže. Další možností je léčba radiojódem, která je založena na schopnosti štítné žlázy vychytávat jód, který je nezbytný pro tvorbu hormonů a správnou funkci žlázy. Pokud však vychytává žláza radioaktivní jód, dochází k jejímu rozpadu. Tato léčba se používá obzvláště u nemocných s vysokým rizikem chirurgického zákroku. Chirurgická léčba (tyreoidektomie) je nejčastějším definitivním řešením zvýšené funkce štítné žlázy. U nemocných s Graves-Basedowovou chorobou se volí úplné odstranění štítné žlázy. V případě adenomu se indikuje částečné odstranění žlázy, přesněji řečeno postiženého laloku.
Prognóza léčby zvýšené funkce štítné žlázy je při správné diagnóze příznivá. Do velké míry však záleží na původu onemocnění. Graves-Basedowova choroba se často a opakovaně vrací, než se dosáhne normálního stavu, proto se volí chirurgické odstranění. Neléčená hypotyreóza je život ohrožujícím onemocněním zejména u rizikových pacientů.
