Téma

Ichtoxylová mast: kdy pomáhá a kdy už nestačí

Ichtoxylová mast se používá hlavně jako podpůrná mast na podrážděnou, začervenalou nebo zanícenou kůži, někdy také u drobných vřídků a zánětů vlasových váčků. Neměla by se používat jako náhrada lékaře u velkého abscesu, šířícího se zarudnutí, horečky, silné bolesti nebo ložiska na obličeji. Důležité je místo nemačkat, chránit čistým krytím a sledovat, zda se stav zlepšuje.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař

Ichtoxylová mast, často lidově nazývaná černá mast nebo mast s ichtamolem, má mezi lidmi zvláštní pověst. Jedna skupina na ni nedá dopustit a říká, že jim „vytáhla zánět“. Druhá skupina ji zkusila na velkou bolestivou bouli a byla zklamaná, protože se absces stejně musel otevřít u lékaře. Zkušenost z praxe je někde mezi tím. Mast může pomoci zklidnit podrážděnou kůži, podpořit dozrávání malého povrchového ložiska a chránit místo před dalším drážděním, ale není to zázračný prostředek na hluboký hnisavý zánět.

V domácí péči jsem opakovaně vídala čtyři typické scénáře. První: paní po holení třísla měla drobný bolestivý pupínek kolem chloupku, kůže byla jen lehce zarudlá a bez teploty. Tam často pomůže klid, čistota, teplý obklad, nemačkat a někdy i podpůrná mast. Druhý: pán s cukrovkou měl na hýždi velkou teplou bouli, která se zvětšovala, bolela při sedu a okolí bylo rudé. Tam už by pouhé mazání mohlo oddálit správné ošetření. Třetí: mladá žena měla podrážděnou kůži pod rouškou a malé zanícené póry, spíš povrchové a opakované. Tam je důležitější šetrná hygiena, neucpávat kůži a hledat spouštěč. Čtvrtý: starší pacient měl hnisavé ložisko u nosu. U obličeje, hlavně kolem nosu a horního rtu, jsem vždy opatrná, protože infekce v této oblasti se nemá doma agresivně mačkat.

Praktické pravidlo: pokud je ložisko malé, povrchové, bez horečky a den ode dne se nehorší, lze krátce zkusit šetrnou domácí péči. Pokud se zvětšuje, měkne, pulzuje, šíří se zarudnutí nebo se přidá celková slabost, patří to k lékaři.

Patofyziologicky se u drobných kožních zánětů často děje to, že se ucpe vývod mazové žlázy, podráždí vlasový folikul nebo se do drobné ranky dostanou bakterie. Tělo na to reaguje zánětem: cévy se rozšíří, místo zčervená, zahřeje se, oteče a začne bolet. Pokud imunitní systém infekci ohraničí, může vzniknout hnis, tedy směs odumřelých buněk, bakterií a obranných buněk. U malého povrchového ložiska může tlak postupně povolit a obsah se vyprázdní. U hlubšího abscesu se ale vytvoří dutina, kterou mast z povrchu často nevyřeší.

V diskuzích se opakují tři vzorce. První lidé píší ve smyslu: „Namazala jsem to na noc a ráno to bylo menší.“ To může odpovídat povrchovému podráždění, kde by se stav možná zlepšil i klidem a krytím. Druhý vzorec zní: „Mazal jsem týden a boule byla větší.“ To je varovné, protože prodlužování domácí léčby u abscesu zvyšuje bolest a riziko šíření. Třetí vzorec: „Vymačkla jsem to po masti a pak se to rozjelo.“ To odpovídá klinické zkušenosti, že mechanické mačkání může narušit bariéru a roznést infekci do okolí.

Typická zkušenost pacientů je i praktická: mast je tmavá, mastná, může barvit prádlo a někomu dráždí kůži. Jedna pacientka mi říkala, že si pomohla tím, že mast dávala jen na malé místo a překryla ho gázou. Jiný pacient ji nanesl příliš široce pod náplast a okolní kůže byla rozmáčená a svědivá. Třetí pacientka ji používala na každý pupínek v obličeji a kůže byla nakonec podrážděnější než předtím. Z toho plyne praktická rada: nanášet lokálně, krátkodobě, nepřehánět množství a sledovat reakci kůže.

U viditelných projevů je dobré orientačně vědět, jak vypadají kožní furunkly a vřídky – fotografie, kožní absces se zarudnutím a otokem – fotografie nebo šířící se zarudnutí kůže při infekci – fotografie. Fotografie ale nenahrazují vyšetření. Prakticky pomáhá obkreslit okraj zarudnutí propiskou nebo vyfotit místo za stejných světelných podmínek. Když zarudnutí přesahuje původní hranici, bolest sílí nebo se přidá teplota, je to jiná situace než obyčejný drobný pupínek.

Čtěte dále a dozvíte se:

Proč lidé sahají po ichtoxylové masti: drobné záněty versus vážnější ložiska

Nejčastější důvod, proč lidé hledají ichtoxylovou mast, je bolestivý pupínek, vřídek, zarudlá boule nebo podrážděné místo, které vypadá, jako by „něco chtělo ven“. Klinicky může jít o podrážděný vlasový váček, drobnou mazovou cystu, začínající furunkl, zanícené akné, tříslo po holení nebo otlak. Praktický dopad je jasný: u malého povrchového ložiska se dá krátce sledovat vývoj, ale u hluboké bolestivé boule je bezpečnější nepředstírat, že mast vyřeší všechno.

Spíše neškodné situace

  • Drobný pupínek kolem chloupku po holení, tření prádla nebo pocení, pokud není velký, horký a rychle se nezvětšuje.
  • Lehce zarudlá podrážděná kůže, kde dominuje svědění, tření nebo mechanické dráždění, ne hluboká pulzující bolest.
  • Malý povrchový vřídek, který se nešíří do okolí a člověk nemá teplotu ani zimnici.
  • Jednorázové ložisko u jinak zdravého člověka, které se během jednoho až dvou dnů viditelně nehorší.

V těchto případech může mít lokální mast praktický význam jako součást režimu: místo nechat v klidu, netřít, neškrábat, udržovat čisté, případně překrýt prodyšným krytím. Příklad z praxe: pacientka měla po dlouhé cestě autem bolestivý pupínek na vnitřní straně stehna. Nebyl větší než hrášek, bez horečky, bez šíření zarudnutí. Pomohlo volné prádlo, hygiena, nemačkání a krátká lokální péče. Klíčové nebylo jen mazání, ale odstranění tření.

Vážnější příčiny a rizikové situace

  • Absces, tedy dutina s hnisem pod kůží, která je měkká, bolestivá, napjatá a může pulzovat.
  • Karbunkl, rozsáhlejší zánět s více hnisavými ložisky, často u oslabených nebo diabetických pacientů.
  • Šířící se infekce kůže, kdy zarudnutí postupuje do okolí, kůže je teplá, bolestivá a člověk se cítí nemocně.
  • Opakované vřídky, které mohou souviset s cukrovkou, nosičstvím stafylokoka, sníženou imunitou nebo nevhodnou hygienickou rutinou.
Rozhodovací věta z praxe: malý povrchový zánět lze krátce sledovat, ale velká bolestivá boule, horečka, rychlé zvětšování nebo ložisko na obličeji už nejsou situace „ještě to namažu a uvidím týden“.

Diferenciálně je potřeba myslet i na věci, které jako vřídek jen vypadají. Zanícená ateromová cysta, zarostlý chloupek, hidradenitida v tříslech a podpaží, alergická reakce na náplast, štípnutí hmyzem nebo začínající pásový opar mohou mít podobný začátek. Praktický dopad je ten, že pokud se stav nechová jako běžný malý pupínek, opakuje se na stejných místech nebo se přidává výrazná bolest, je lepší nechat kůži prohlédnout.

Doporučuji také podívat se na článek Ichtyolová mast.

Kdy s bolákem nemazat dál a raději jít k lékaři

Nejdůležitější otázka u ichtoxylové masti nezní jen „na co je dobrá“, ale hlavně kdy už nestačí. Zdravotní riziko nevzniká tím, že si člověk jednou namaže malý pupínek. Riziko vzniká ve chvíli, kdy mast oddálí vyšetření skutečného abscesu nebo šířící se infekce. V praxi jsem mnohokrát viděla, že pacient dorazil později hlavně proto, že čekal, až mast „vytáhne hnis“, zatímco ložisko se mezitím zvětšovalo a bolest sílila.

  • Jděte k lékaři rychle, pokud se objeví horečka, zimnice, celková slabost nebo pocit nemoci.
  • Nečekejte, pokud zarudnutí postupuje do okolí, kůže je výrazně horká a bolestivá.
  • Vyšetření je vhodné, když je boule velká, měkká, napjatá, pulzuje nebo brání sedu, chůzi či spánku.
  • Riziková je oblast obličeje, zejména nos, horní ret, okolí oka a hlubší ložiska na hlavě.
  • Opatrnost je nutná u diabetu, oslabené imunity, léčby kortikoidy, biologické léčby, onkologické léčby a u špatně se hojících ran.
  • Lékaře vyhledejte, pokud se vřídky vracejí, tvoří se ve skupinách nebo se do dvou týdnů nehojí.

Klinické vysvětlení je jednoduché: jakmile infekce překročí povrchovou vrstvu kůže, může se šířit do podkoží. Tělo se ji snaží ohraničit, ale u většího abscesu se vytvoří uzavřená dutina s hnisem. Mast působí na povrchu, zatímco problém je mechanicky uvnitř. Praktický příklad: pán měl bolestivou bouli na zádech, mazal ji pět dní, ale zarudnutí se zvětšovalo. U lékaře se ukázalo, že uvnitř je hnisavá dutina, která potřebovala otevření a vyčištění.

Domácí kontrola vývoje: obkreslete okraj zarudnutí, zapište si den a čas, sledujte bolest, teplotu a velikost. Pokud se hranice posouvá, nejde o klidné hojení.

Zvláštní pozornost si zaslouží děti a starší lidé. U dítěte může být malý kožní zánět banální, ale také se může rychle rozškrábat a zanést. U seniora může být varovným signálem i menší bolest, protože kůže je tenčí, hojení pomalejší a přidružené nemoci častější. Konkrétní příklad: starší paní s cukrovkou měla „jen pupínek“ na bérci, ale okolí bylo teplé, červené a noha otékala. Tam se už neřeší kosmetická mast, ale riziko infekce měkkých tkání.

Do ordinace je dobré říct, jak dlouho ložisko trvá, zda se zvětšuje, jestli vytéká hnis, zda byla teplota, jaké léky užíváte a zda máte cukrovku nebo poruchu imunity. Nezakrývejte, že jste místo mačkali nebo propichovali. Lékař vás kvůli tomu nebude kárat, ale potřebuje vědět, jestli mohlo dojít k rozšíření infekce. Prakticky platí: bolest, šíření, horečka, obličej a rizikový pacient jsou důvody nečekat.

Za přečtení také stojí článek Použití černé masti s ichtyolem.

Jak se pozná, zda jde o běžný vřídek, absces nebo jiný problém

Diagnostika u kožního boláku často začíná pohledem a pohmatem. Lékař nebo sestra sledují velikost ložiska, barvu, teplotu kůže, bolestivost, přítomnost hnisu a to, zda je pod kůží cítit měkké kolísání tekutiny. Tomu se říká fluktuace a prakticky znamená, že uvnitř může být hnisavá dutina. Pro člověka doma je důležité vědět, že malý tvrdší pupínek a velká měkká bolestivá boule nejsou totéž.

Při vyšetření se lékař zeptá na časový průběh. Jinak se hodnotí pupínek, který vznikl včera po holení a už se zklidňuje, a jinak ložisko, které pět dní roste, bolí a budí člověka v noci. Důležité jsou i okolnosti: tření oblečení, pocení, holení, práce v prašném prostředí, pobyt v posilovně, sdílené ručníky, akné, ekzém, cukrovka, obezita nebo opakované abscesy v rodině. Praktický dopad je v tom, že léčba se neřídí jen vzhledem jednoho pupínku, ale celým vzorcem potíží.

  • Povrchový folikulitický pupínek bývá menší, vzniká kolem chloupku, často po tření nebo holení.
  • Furunkl je hlubší bolestivý zánět vlasového váčku, může se naplnit hnisem a být výrazně citlivý.
  • Absces je ohraničená hnisavá dutina, často napjatá, měkká a bolestivá při tlaku.
  • Celulitida kůže se projevuje šířícím se zarudnutím, teplem, bolestí a někdy celkovými příznaky.
  • Hidradenitida se vrací v podpaží, tříslech nebo pod prsy a tvoří bolestivé uzly.

Někdy je potřeba doplnit stěr nebo kultivaci hnisu, hlavně když se infekce vrací, nereaguje na běžnou léčbu nebo je podezření na odolnější bakterie. Krevní testy se obvykle nedělají u každého malého vřídku, ale mohou být důležité při horečce, rozsáhlém zánětu, diabetu nebo celkovém zhoršení. U diabetiků bývá praktické zkontrolovat i kompenzaci cukru, protože vysoká glykemie zhoršuje funkci bílých krvinek a zpomaluje hojení.

Co člověk pozorujeCo to může znamenatPraktický postup
Malý pupínek po holeníPodrážděný folikulKlid, hygiena, nemačkat, sledovat
Bolestivá boule s hnisemFurunkl nebo abscesLékař při růstu, měknutí nebo silné bolesti
Šířící se červená plochaInfekce v podkožíVyšetření bez dlouhého čekání
Opakované uzly v tříslechMožná hidradenitidaDermatologické vyšetření
Co očekávat u lékaře: prohlédnutí, zhodnocení hloubky, někdy kultivaci, rozhodnutí o drenáži, lokální léčbě nebo antibiotikách. U většího abscesu bývá nejdůležitější bezpečné vyprázdnění hnisu.

Konkrétní příklad: pacient přišel s tím, že má „beďar na zádech“. Na pohled šlo o několikacentimetrové zarudlé ložisko, na pohmat měkké, velmi bolestivé. To už není kosmetický pupínek. Naopak mladá žena s drobnými pupínky po depilaci měla spíš podráždění folikulů a pomohla změna holení, volnější prádlo a šetrná lokální péče. Diagnostika tedy není jen pojmenování, ale rozhodnutí, zda stačí domácí režim, nebo je potřeba zákrok.

Článek Černá mast na záněty by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Jak ichtoxylovou mast používat bezpečně a co dělat místo mačkání

U ichtoxylové masti je nejdůležitější střídmost. Nanáší se obvykle lokálně v tenké vrstvě na postižené místo, ne na velkou plochu zdravé kůže. Protože je mastná a tmavá, prakticky se hodí překrýt místo sterilní gázou nebo prodyšným krytím, aby nezašpinila oblečení a současně se kůže zbytečně nedráždila. Není vhodné ji dávat do očí, na sliznice, hluboké rány nebo nejasná krvácivá ložiska. Pokud kůže po nanesení výrazně pálí, mokvá nebo se zhoršuje, mast se má smýt a postup přehodnotit.

Domácí léčba u malého vřídku stojí hlavně na režimu, ne na síle masti. Pomáhá teplý vlhký obklad, čisté ruce, denní hygiena, volné oblečení a zákaz mačkání. Teplo podporuje prokrvení a může pomoci povrchovému ložisku dozrát přirozeně, ale nesmí být tak horké, aby kůži spálilo. Praktický příklad: u malého vřídku na stehně je lepší několikrát denně teplý obklad a čisté krytí než večerní „operace“ před zrcadlem jehlou.

  • Před použitím omyjte ruce a jemně očistěte okolí.
  • Mast naneste jen na ložisko, nikoli preventivně na širokou plochu.
  • Překryjte gázou, pokud se místo tře o prádlo nebo může špinit oblečení.
  • Nemačkejte a nepropichujte, protože tlak může rozšířit infekci do okolí.
  • Sledujte změnu během 24 až 48 hodin, hlavně velikost, bolest a zarudnutí.

Lékařská léčba přichází na řadu, když se tvoří absces, zánět se šíří nebo je pacient rizikový. Lékař může ložisko otevřít, vyčistit, odebrat materiál na kultivaci, doporučit antiseptickou péči, lokální léčbu nebo antibiotika. Antibiotika ale nejsou bonbon na každý pupínek. U malého izolovaného ložiska nemusí být potřeba, zatímco u horečky, celulitidy, oslabené imunity nebo rozsáhlejší infekce mohou být zásadní. Praktický dopad: správná léčba není „silnější mast“, ale rozhodnutí podle hloubky a rozsahu zánětu.

Bezpečná domácí hranice: pokud po krátké péči bolest a zarudnutí ustupují, lze pokračovat v šetrném režimu. Pokud se stav zhoršuje, nepřidávejte další vrstvy masti, ale řešte vyšetření.

Prevenci opakovaných vřídků lidé často podceňují. Má smysl prát ručníky, nesdílet holicí strojky, po sportu se osprchovat, řešit tření prádla, neškrábat ekzém a u opakovaných ložisek probrat s lékařem možné příčiny. U diabetiků je klíčové hlídat cukr, protože špatně kompenzovaná cukrovka zvyšuje riziko infekcí a zpomaluje hojení. Z praxe bych zdůraznila i obyčejnou věc: kdo si bolák opakovaně kontroluje neumytýma rukama, často si ho udržuje podrážděný déle, než by bylo nutné.

Ichtoxylová mast tedy může mít místo v domácí lékárničce, ale s rozumem. Je vhodnější na drobné, povrchové a klidné potíže než na velké abscesy. Když si člověk zapamatuje tři pravidla, udělá pro sebe hodně: nemačkat, sledovat vývoj, nepřehlížet varovné příznaky. To je bezpečnější než slepě věřit jakékoli masti.

Podívejte se také na článek Černá mast na lipomy, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k tomu, kdy má smysl ichtoxylová mast a kdy už nestačí

U ichtoxylové masti je důležité oddělit dvě věci, které se v diskuzích často míchají dohromady: běžné zklidnění podrážděné nebo zanícené kůže a skutečný hnisavý absces, který už může vyžadovat lékařské ošetření. Proto jsem vybírala zdroje tak, aby nepodporovaly mýtus, že černá mast „vytáhne všechno“, ale aby čtenáři pomohly poznat hranici mezi domácí péčí, lékárenskou podporou a situací, kdy je bezpečnější jít k lékaři.

  • NHS: kdy je kožní vřed ještě vhodný k domácí péči a kdy už patří k lékaři. Tento zdroj je praktický hlavně proto, že popisuje vřed jako tvrdou bolestivou bouličku plnící se hnisem a zároveň zdůrazňuje, že většina menších vřídků se může zhojit sama. Pro běžného člověka je nejcennější přehled varovných situací: opakování vřídků, zhoršování, celková nevolnost, teplota nebo ložisko v rizikové oblasti. V článku proto navazuji na tuto logiku a nevykresluji ichtoxylovou mast jako náhradu lékaře, ale jako podpůrný prostředek u menších, povrchových a klidně vypadajících potíží.

  • Americká dermatologická akademie: teplý obklad, nemačkat a nepropichovat. Tento dermatologický zdroj jsem vybrala kvůli velmi praktickému doporučení: u menších vřídků pomáhá teplý vlhký obklad, zatímco mačkání a propichování může infekci rozšířit. To je přesně bod, který v domácí péči vídám jako nejčastější chybu. Pacient má pocit, že „tomu pomůže“, ale tlakem zatlačí zánět hlouběji nebo roznese bakterie do okolí. Zdroj podporuje bezpečnou část textu o tom, že ichtoxylová mast nemá sloužit jako záminka k násilnému vymačkávání.

  • StatPearls: proč větší absces často potřebuje incizi a drenáž. Tento odborný medicínský text je důležitý pro hranici léčby. U skutečného abscesu se v tkáni vytvoří dutina s hnisem, kde je špatné prokrvení a samotná mast na povrchu nemůže spolehlivě vyřešit mechanický problém uvnitř. Zdrojem podkládám vysvětlení, že velká měkká bolestivá boule, zhoršující se zarudnutí a hnisavé ložisko mohou vyžadovat lékařské otevření, vyčištění a někdy antibiotika. Pro laika je přínos v pochopení, že nejde o selhání domácí léčby, ale o jiný stupeň problému.

  • StatPearls: karbunkl jako hlubší a rizikovější forma hnisavého zánětu. Karbunkl není jen „větší pupínek“. Jde o rozsáhlejší postižení vlasových folikulů a okolní tkáně, někdy s více hnisavými otvory a celkovými příznaky. Tento zdroj jsem zařadila proto, aby článek jasně vysvětlil, proč se při více ložiscích, výrazné bolesti, horečce nebo celkové slabosti nemá čekat jen na mast. Pro běžného člověka je užitečné hlavně rozlišení mezi jedním malým vřídkem a rozsáhlejší infekcí, která se může u diabetiků nebo oslabených pacientů rychle zhoršit.

  • MSD Manual: furunkly a karbunkly jako bakteriální kožní infekce. Tento zdroj doplňuje odborný rámec: furunkly a karbunkly patří mezi bakteriální infekce kůže a léčba závisí na rozsahu, lokalizaci, celkovém stavu a riziku komplikací. V článku z něj vycházím zejména u diagnostiky a léčby, kde je nutné zdůraznit, že antibiotika nejsou automaticky pro každý pupínek, ale naopak mohou být potřebná u šíření infekce, rizikových pacientů nebo hlubších ložisek. Pro čtenáře je přínos v tom, že se naučí pozorovat vývoj, velikost, bolest, teplotu a celkový stav.

Společné ponaučení ze zdrojů je jednoduché: ichtoxylová mast může být podpůrná u menších povrchových kožních potíží, ale nesmí oddálit lékařské vyšetření, pokud se ložisko zvětšuje, měkne, hnisá, šíří se zarudnutí, objevuje se horečka nebo je problém na obličeji. V praxi domácí péče se mi nejvíc osvědčilo pacientům říkat, že mast je pomocník, ne chirurg. Jakmile je pod kůží dutina s hnisem, rozhoduje bezpečné vyšetření, ne síla mazání.

FAQ: ichtoxylová mast, vřídky a bezpečné použití

Na co je dobrá ichtoxylová mast?

Ichtoxylová mast se používá hlavně jako podpůrná lokální péče u podrážděné, zarudlé nebo povrchově zanícené kůže. Lidé po ní sahají u drobných vřídků, zanícených chloupků, menších boláků nebo lokálního podráždění, pokud nejde o rozsáhlou infekci.

Je důležité nečekat od ní zázrak u hlubokého abscesu. Pokud je pod kůží větší dutina s hnisem, mast nanesená na povrch nemusí stačit. Prakticky ji lze chápat jako pomocníka u malých a klidných ložisek, ne jako náhradu lékařského vyšetření. Při zvětšování, silné bolesti, horečce nebo šíření zarudnutí je bezpečnější vyhledat lékaře.

Může ichtoxylová mast vytáhnout hnis?

Lidé často říkají, že mast „vytáhla hnis“, ale přesnější je říct, že u některých malých povrchových ložisek může podpořit zklidnění a přirozené dozrání. Hluboký absces však obvykle vyžaduje jiné posouzení.

Hnis nevzniká na povrchu, ale v zanícené tkáni. Když je ložisko malé a mělké, může se časem samo otevřít a vyprázdnit. Když je ale boule velká, měkká, pulzující a bolestivá, bývá problém hlubší. V takové situaci není dobré čekat mnoho dní jen s mastí, protože infekce se může šířit a léčba pak bývá náročnější.

Jak dlouho ichtoxylovou mast používat, než jít k lékaři?

U malého povrchového ložiska lze krátce sledovat vývoj, obvykle v řádu jednoho až dvou dnů. Pokud se bolest, zarudnutí nebo otok zmenšují, jde dobrým směrem. Pokud se zhoršují, nečekala bych.

Rozhodující není přesný počet namazání, ale trend. Když se místo zvětšuje, je teplejší, měkne, pulzuje, vytéká hnis, přidá se horečka nebo se člověk cítí nemocně, je to důvod k vyšetření. Stejně tak bych nečekala u ložiska na obličeji, u diabetika, u oslabené imunity nebo u opakovaných vřídků.

Smí se bolák po ichtoxylové masti mačkat?

Mačkání boláku se nedoporučuje, ani když je namazaný ichtoxylovou mastí. Tlak může zatlačit infekci do okolní tkáně, poškodit kůži a z malého problému udělat větší zánět.

Bezpečnější je teplý vlhký obklad, čisté krytí, mytí rukou a sledování vývoje. Pokud se ložisko samo otevře, je vhodné jemně omýt okolí, překrýt čistou gázou a nemačkat zbytek silou. Když hnis vytéká opakovaně, okolí je červené nebo bolest sílí, měl by místo vidět lékař, aby posoudil, zda nejde o absces.

příběhy k tomuto tématu
zeptejte se zdravotní setry

Něco Vám není jasné? Je na této stránce něco v nepořádku? Zeptejte se na to zdravotní sestry.
Použijte tento formulář.


Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


mohlo by vás zajímat


odvar z bobkového listu
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
svědění konečníku u dospělých
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.