Téma: 

identifikace

PÁLENÍ MOČOVÉ TRUBICE BEZ PŘÍZNAKŮ

Identifikace

Intersticiální cystitida je stav způsobující bolestivý močový měchýř a vyznačující se specifickým souborem symptomů, případně různých příčin. Lékaři znají široké spektrum onemocnění, mezi které patří syndrom bolestivého měchýře. Při identifikaci se nemusí objevit žádné infekční organismy, proto se lékaři zaměřují na přítomnost antiproliferativních faktorů, které se objeví. Tyto faktory zabraňují přirozené nápravě močových cest, běžným nálezem jsou současně i jiná zánětlivá onemocnění, mezi které patří fibromyalgie nebo zánět dráždivého tračníku.

Zdroj: Pálení močové trubice bez příznaků
Zveřejněno dne: 24.6.2013

Diskuze: Re: Re: Re: Koprivka v těhotenství

Kopřivka není pro Váš plod nebezpečná. Naopak různé matičky bez receptu ordinované na slepo nebezpečné být můžou. V době těhotenství byste se měla vyvarovat zbytečnému používání léků. Budoucímu miminku tím můžete ublížit. A Vy přeci chcete zdravé a krásné dítě, že ano? Proto zajděte znovu ke kožnímu, u kterého se léčíte a sdělte mu, že léčba nemá úspěch. V léčbě kopřivky je k dispozici ještě několik dalších přípravků. Nechte si také vyšetřit krevní složky, aby se vyloučila vnitřní metabolická příčina té Vaší darmatitidy. Pokud nemáte ke kožnímu důvěru, tak si najděte jiného kožního lékaře, který Vás vyšetří a třeba se mu podaří Váši kopřivku vyléčit. Vězte, že správná identifikace příčiny v kožním lékařství je často naročná a ne vždy se podaří onemocnění vyléčit napoprvé.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Koprivka v těhotenství
Odesláno dne: 20.8.2015 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KOPŘIVKA

Jak se léčí kopřivka a angioneurotický edém?

Nejlepší léčbou kopřivky a angioneurotického edému je identifikace příčin a jejich odstranění. Obvykle vám lékař předepíše antihistaminika, aby se vám co nejrychleji ulevilo. Pravidelné užívání antihistaminik omezuje příznaky kopřivky. Chronická kopřivka se dokonce léčí pomocí antihistaminik nebo pomocí jejich kombinace s dalšími léky. Pokud antihistaminika neposkytují úlevu, předepisují se perorální kortikosteroidy. U těžkých případů kopřivky nebo angioneurotického edému se užívají adrenalinové injekce nebo kortizonové léky.

Zdroj: Kopřivka
Zveřejněno dne: 12.12.2012

KAZUISTIKA PACIENTA

Osnova kazuistiky

1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince

Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!

2. Popis a analýza případu

  • a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
  • b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
  • c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
  • d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně

3) Průběh

  • a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
  • b) Vývoj případu – účinnost
  • c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
  • d) Prognóza – předpokládaná trvalost, udržitelnost výsledků
  • 4) Návaznost
  • 5) Diskuze případu: Alternativní možnosti řešení případu, případná úvaha

Vzory

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Alzheimerovou chorobou.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta po CMP.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s hypertenzí.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s diabetem.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s CHOPN.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Parkinsonovou chorobou.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s demencí.

Zdroj: Kazuistika pacienta
Zveřejněno dne: 26.8.2016

ČÍSLO POPISNÉ

Číslování domů

Číslování domů je systém územní identifikace. Vychází z vyhlášky Ministerstva vnitra ČR č. 326/2000 Sb., ve znění vyhlášky 193/2001 Sb. Prováděcí pravomoc drží obce, respektive městské části, a odpovědnost označit budovu číslem leží na jejím majiteli. Správu nad čísly orientačními, evidenčními a popisnými vykonává Ministerstvo vnitra ČR.

Číslování domů slouží poštovním úřadům, městské správě, hasičům, policii, záchranné službě, potřebám centrálního registru obyvatel, geografickým informačním systémům včetně digitálních map.

Zdroj: Číslo popisné
Zveřejněno dne: 16.2.2017

ASPERGERŮV SYNDROM

Aspergerův syndrom – dědičnost

Rizikové faktory nejsou zcela známy, ale za závažné riziko se považuje výskyt v rodině. Některé výzkumy ukazují, že dědičné rysy jsou nápadně podobné v prvním nebo druhém stupni příbuzných na obou stranách rodiny. Rodinná anamnéza pak zahrnuje výstřední chování jedinců, kteří mají mírné projevy syndromu, nebo byl v rodině přímo diagnostikován Aspergerův syndrom a klasický autismus. Neexistuje žádná formální identifikace přesného přenosu, ale pokud je příčina genetická, existují určité varianty, které mohou být způsobeny chromozomy. S prohlubováním znalosti genetiky se informace upřesňují, takže postupem času může být věda schopna předpovědět četnost opakování Aspergerova syndromu v jednotlivých rodinách. Aspergerovu syndromu ve své podstatě nelze nijak předcházet, jelikož jeho podstata není známa. Uvažuje se o spojitosti s mutacemi na chromozomech číslo 2 a 7, což lze do budoucna využít v prenatální diagnostice.

Zdroj: Aspergerův syndrom
Zveřejněno dne: 4.2.2014

RAKOVINA TLUSTÉHO STŘEVA

Včasná diagnóza nádoru znamená lepší uzdravení.

V České republice je v tuto chvíli 55 000 nemocných, to je jak jedno celé město. Je to i z toho důvodu, že již dvanáct let trvá národní program screeningu nádorů v tlustém střevu nebo v konečníku a díky tomu se odhalí více případů tohoto onemocnění, než tomu bylo v minulosti. Testy na nádory se provádějí u lidí nad padesát let jejich věku. Navíc další jednoduchý test na skryté krvácení do stolice si každý může udělat sám doma, nebolí to, jen se to může trochu ekelnovat. Bohužel tyto možnosti identifikace nádorů tlustého střeva Čechy moc neberou, ani přemlouvání nepomáhá, Češi se testovat prostě moc nechtějí. Vysvětlení je různé. Dá se říci, že v naší společnosti pořád taková ta starostlivost o sebe sama ještě není v povědomí všech. Ovšem to nás nezbavuje faktu, že každý je zodpovědný za své zdraví. Když se setkáte s lidmi ze zahraničí, například Spojené státy americké, ale i evropské Holandsko, tak v těchto zemích je tento testovací režim přirozeně zaběhnutý a je to pro tyto obyvatele běžná součást jejich života. Čechům se to snaží připomínat řada neziskových organizací. Republiku křižuje třeba nafukovací maketa tlustého střeva. Vypadá jako tunel o délce 9 metrů a výšce 3 metry a má zobrazovat zdravou tkáň tlustého střeva, střevní polypy i ony nádory. Velikost makety dovoluje návštěvníkům se ve střevě volně pohybovat a názorně si ve zvětšeném měřítku tyto projevy prohlédnout. Reakce návštěvníků jsou různé. Někdo to vnímá jako zajímavé ponaučení a začne se pak více zajímat o tuto problematiku a chce získat více informací, které se týkají prevence a léčby rakoviny tlustého střeva. A naopak zase někteří lidé reagují tak, že přijdou k maketě, zhrozí se a řeknou „fuj“, tam já nechci! Prevenci v rakovině tlustého střeva provádí sdružení ILCO. Řada jeho členů je totiž onkologickými pacienty, kteří si, jako většina Čechů, mysleli, že se jim rakovina prostě vyhne.

Zdroj: Rakovina tlustého střeva
Zveřejněno dne: 20.5.2012

SLINNÉ ŽLÁZY

Operace

Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.

Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.

Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní zdravé tkáně žlázy, aby byla jistota, že byl nádor odstraněn celý. Je-li z předoperačního vyšetření podezření, že se jedná o zhoubný nádor, odstraňuje se příušní žláza celá, tedy i s částí žlázy ležící vně od nervu. I v tomto případě se lékaři snaží zachovat lícní nerv. Je-li však rozsah nádoru takový, že by při snaze o zachování nervu hrozilo, že zhoubný nádor nebude odstraněn celý, musí se v zájmu odstranění nádoru lícní nerv obětovat, a to se všemi důsledky na pohyblivost mimických svalů. Jsou-li na krku přítomny zvětšené uzliny, odstraňují se. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén), která odsává z rány tekutinu s krví a sliny, které se po operaci v ráně tvoří. Rána se šije ve 2 vrstvách a kůže se šije většinou jednotlivými stehy. Zevně se přikládá kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní stehy postupně 7. až 10. den. Probíhá-li hojení rány normálně, je pacient propuštěn z oddělení domů 10. až 14. den. Došlo-li pooperačně k poruše funkce lícního nervu, který nebyl při operaci přerušen, dostává pacient léky na zlepšení obnovy funkce nervu a po zhojení rány následuje rehabilitace. To prodlouží dobu hospitalizace. Větší část rehabilitace je již možno absolvovat ambulantně.

Zdroj: Slinné žlázy
Zveřejněno dne: 5.1.2017