V užším slova smyslu znamená termín „imunita“ naprostou odolnost organismu proti chorobě. Imunita se v živočišné říši sice rozvíjela velice pozvolna, ale i u organismů, které nemají žádné bílé krvinky, se do jisté míry vyvinul imunitní systém schopný rozlišovat cizí od svého. Jestliže bílé krvinky bezobratlí mají, jedná se o tzv. fagocytující buňky, jež se pohybují uvnitř těla živočichů (v cévách, tkáních ad.) a zajišťují tzv. nespecifickou (vrozenou) imunitu. V tom představují předky lidských makrofágů. Byly nalezeny u většiny živočichů, od primitivních houbovců přes hmyz až po obratlovce.
Při oslabené imunitě jdete často doslova z nemoci do nemoci − angína střídá angínu, chřipka chřipku. Oslabenou imunitu mívají především děti, jejichž imunitní systém ještě není plně rozvinut, a senioři, kteří mají imunitu už do jisté míry „opotřebovanou“. Prodělání zmíněných nemocí imunitu dále oslabuje, zvláště pokud nedodržujeme rady lékaře a snažíme se nemoc „přechodit“. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy oslabená imunita je příčinou nemoci, která imunitu ještě více oslabuje. Nemoc se opakovaně vrací a přináší další, čím dál tím závažnější rizika a komplikace. Imunitní systém dozoruje a likviduje nádorové buňky. V každém z nás vznikají denně miliony karcinogenních buněk, s nimiž si však zdravý imunitní systém dovede poradit.
Stolice u kojenců může být brčálově zelená, je jí málo a je velmi řídká. Tomuto stavu se říká hladová stolice. O této stolici se mluví tehdy, jestliže jde o špatně prospívajícího kojence s plochou váhovou křivkou. Většina kojenců se o svou dávku velmi vehementně hlásí křikem, ale jsou děti, které jsou klidné, tiché, a je třeba je každou 3. hodinu k mléčné dávce budit. Jestliže maminka, hlavně v prvních 6. týdnech věku, podlehne dojmu, že když dítě spí, tak mu asi pití stačí, a kojenec tak dostává méně mléčných dávek, než by skutečně potřeboval, mohou se tyto zelené stolice objevit. Ve skutečnosti dítě chátrá a situace může skončit tragicky. Tomuto stavu lze zamezit pravidelnými kontrolami u pediatra, který vzniklou situaci probere s maminkou dítěte.
V diskuzi IMUNITA A PROBIOTIKA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patrik.
Probiotika mi pomáhají zklidnit žaludek při užívání antibiotik a taky při různých střevních potížích. Také jsou skvělá na imunitu. Já beru Probilact a jsem spokojená.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johča.
Probiotika nám moc pomáhají. Užíváme Probiolact při střevních potížích a při oslabené imunitě.
V prvních dnech po narození je stolice tmavá, což je způsobeno směsí buněčné drtě, žlučových barviv a minerálních látek, tzv. „smolka“ je vlastně potvrzením průchodnosti střev. Jedná se fyziologický stav, který během několika dní odezní.
V naší poradně s názvem BÍLÍ POVLAK NA JAZYKU KOJENCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den chtela bych poprosit o radu.Mému synovi 9.měsíců se na prostredku jazyka objevil byly povlak.Odmítá mi pít sunar z kojenecke láhve.Musím sním k lékaři nebo to zmizí samo.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nezmizí to samo a návštěva lékaře bude na místě. Zřejmě jde o přemnožení kvasinek v dutině ústní. Možná bude třeba změnit i stravu nebo značku umělé výživy. Více informací dostanete u dětského lékaře.
Opruzeniny se při správné péči o pokožku obvykle ztratí během několika dní. Pokud se stav zhoršuje (pokožka je zanícená, mokvá nebo se objevují prasklinky), může to být příznakem bakteriální nebo kvasinkové infekce. Lékař v takovém případě předepíše vhodnou mast s antibakteriálním nebo protikvasinkovým účinkem.
V naší poradně s názvem IMUNITA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruš.
Co by ste mi doporučili jako přírodní na posílení střevní mikroflory a tím i imunity? Existuje něco přírodního? Probiotika ale nechci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako náhrada probiotik v tabletách mohou dobře pomoci jogurty, kefír, tvaroh a nepečené obilí ve formě vloček, ovoce a jen občas maso. K tomu zdravý pohyb a dobrou náladu.
Imunita sídlí ve střevech. Střevo není hladká trubice, jíž by procházelo natrávené jídlo (tzv. trávenina), ale je plné vychlípenin, kterým se říká klky. Klky zvětšují povrch střeva a umožňují tak větší vstřebatelnost živin z tráveniny. Živiny se vstřebávají skrz vlásečnice, jimiž jsou klky hustě protkány, do krve a krví jsou rozváděny po celém těle. Problém nastává tehdy, když máme střevo zanesené a zalepené nastřádaným balastem z potravy. V takovém případě se do těla dostávají toxiny a živiny projdou nezužitkovány ven, protože se přes balast k vlásečnicím vůbec nedostanou. Střevo obsahuje 1,5 kg mikrobů. Receptem na zdravé střevo, i když se to možná zdá nesrozumitelné či zvláštní, je přirozený porod, kojení a nově fekální transplantace. Fekální transplantace je prastará metoda, kdy se transplantuje zdravá stolice do postiženého střeva. Co se týče postupu, nejprve se získá stolice od zdravého dárce (zpravidla od člena rodiny), poté se získaný biologický materiál upraví a nakonec se uskuteční vlastní transplantační krok, a sice vpravení upravených výkalů do zažívacího traktu (obvykle tlustého střeva) nemocného. Léčba fekální transplantací představuje efektivní a zároveň bezpečnou metodu.
Na počátku jde o zarudlá místa, někdy s pupínky, která se vyskytují v plenkové oblasti, nejčastěji v okolí genitálií a na zadečku. Někdy se mohou opruzeniny objevit v záhybech kůže i na jiných místech těla. V některých případech může dojít až ke vzniku prasklinek na kůži, mokvajících míst nebo tvorbě puchýřků naplněných hnisem.
Nedopusťte, aby bylo dítě dehydrované. Vytvořte v šálku vody směs ze ¼ lžičky soli a lžičky cukru. Směs zamíchejte a nalijte ji do kojenecké láhve. Nechte dítě vypít celou láhev s obsahem hydratační tekutiny. Cukr a sůl doplňují elektrolyty, které napomáhají při trávení a zabraňují nadměrné dehydrataci.
Kojenecká strava by měla obsahovat rýži a ovesné obiloviny. Rýže a ovesné výrobky zpevňují stolici u kojenců. Dítě by mělo dostat teplé jídlo z obilovin hned ráno (1/4 šálku). K obědu a večeři se doporučuje ¼ šálku vařené rýže. Tato strava prokazatelně vede k pevnější stolici.
Vyhněte se přísunu mléčných výrobků, jako je mléko a sýry, zejména při přetrvávajícím průjmu. Laktóza obsažená v mléčných výrobcích může dráždit střeva kojenců a způsobit plynatost a křeče.
Vyhýbejte se potravinám s vysokým obsahem vlákniny. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny způsobují nadýmání, plynatost a nepohodlí u kojenců. Nadměrná vláknina podporuje tvorbu stolice a může vést k většímu průjmu.
Doporučuje se krmit kojence jablečnou dření. Jablka obsahují pektin, který rovněž způsobuje pevnější stolici. Dítě by mělo mít přísun ¼ šálku jablečné dřeně každé čtyři hodiny do té doby, dokud nezačne stolice tvrdnout.
Vyskytují se v trávicím traktu, který osidlují a brání jiným bakteriím v jejich nežádoucím přemnožení. Výsledkem správného fungování a rovnováhy našeho trávicího ústrojí je posílená imunita a odolnost vůči nejrůznějším onemocněním a infekcím, neboť tenké střevo je nejdůležitějším zdrojem buněk lidského organismu podílejících se na imunitních reakcích. Pravidelný přísun probiotik snižuje výskyt infekcí, zánětů a také alergií či jiných onemocnění.
Imunitní systém se vyvíjí již v prenatálním období (od 3. měsíce), po narození dítěte se imunitní systém vyvíjí ještě 1/2 roku. Důležité pro posílení imunity je otužování od raného věku dítěte a „přiměřená špína“, tj. dítě není izolováno od běžných vlivů prostředí. Běžné prostředí totiž představuje zdroj podnětů, na které může dítě, respektive jeho imunitní systém reagovat. Čím více dítě izolujeme od vnějších vlivů (zvířat, potravin atd.), tím více dítě znevýhodňujeme a bráníme zdravému vývoji jeho imunitního systému.
Dlouhodobé výzkumy se přiklánějí k používání probiotik a prebiotik, k léčbě antivirotiky a použití bakteriofágů. Bakteriofágy jsou požírači bakterií napadající pouze bakteriální buňky, ne ostatní zdravé buňky. V současné době probíhá výzkum této problematiky v Polsku, Gruzii a částečně v USA.
V České republice se touto problematikou zabývá Blanka Říhová. Blanka Říhová je přední česká vědkyně, imunoložka specializující se na výzkum směrovaných léčiv v rámci terapie nádorových onemocnění, mikrobioložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky. Předsedkyně České imunologické společnosti.
V prvních týdnech po narození se četnost stolice objevuje v počtu 7 stolic během dne, s přibývajícími dávkami přijímaného mléka a vyvíjející se funkcí zažívacího ústrojí se počet stolic snižuje, bývá jich v průměru 5 až 7, ale také jen 1 až 2, stolice jsou stále světle žluté, ale již kašovité. Protože je mateřské mléko pro dítě dokonale stravitelná potrava, může se stát, že během dne nebude vůbec žádná stolice, dokonce může být několikadenní pauza (až 10 dnů). Přitom nejde o zácpu, dítě nemá žádné potíže, stále dobře pije, větry odcházejí, ale po několikadenní pauze mají větry i stolice už lehce hnilobný zápach.
Rakovina vzniká v jedné buňce jako mutace a nekontrolovatelně se dělí. To znamená, že rakovinu může způsobit jakákoliv skupina buněk – jak buňky relativně neškodné (např. bradavice), tak i velmi nebezpečné, které mohou vyvolat závažné zdravotní problémy. Rakovinové nádory se z hlediska základní klasifikace dělí na zhoubné (maligní) a nezhoubné (benigní). Zhoubný nádor je oproti nezhoubnému o poznání agresivnější, rychle roste a šíří se po celém těle tak, že si zakládá vzdálená ložiska, tzv. metastázy. Existuje mnoho druhů nádorových onemocnění, ale všechny druhy mají společný znak, a to nekontrolovatelné dělení. U každého nádorového onemocnění dochází k selhání imunitního systému. Univerzální lék na rakovinu neexistuje, toto onemocnění vyžaduje individuální léčbu.
Miminka se vyprazdňují několikrát denně. U kojenců krmených prsem to může být klidně i desetkrát a nejde o něco nepřirozeného, zvláště pokud kojenci přibývají na váze. S postupem času frekvence stolice klesá a kolem třetího měsíce je to přibližně jednou až dvakrát denně, čili podobně jako u dospělých. Barva stolice je převážně žlutá či zlatavá, může připomínat barvu hořčice. Občas jsou v ní malé hrudky, jindy má podobu kašičky. Má nakyslý zápach, který rozhodně nepřipomíná výsledek „práce“ na záchodě, jaký vytvářejí dospělí lidé. „Vůni“ pomáhá vytvářet kyselina mléčná obsažená v mateřském mléku. U kojenců se může objevit i průjem. Poznáte to podle vzhledu stolice, ve které se může vyskytovat trocha krve nebo hnis, ale nejčastěji je tam hlen. V takové situaci byste měli vyhledat dětského lékaře, který určí příčinu, tou může být onemocnění, nevhodný jídelníček, ale také například alergie. Pokud je „poklad“ v pleně jen hodně řídký, bez dalších doprovodných znaků, ještě to nemusí znamenat něco fatálního. Ba naopak, je to dosti přirozené v situaci, kdy je nemluvně kojeno prsem. Má to dvě příčiny. Tou první jsou vlastnosti mateřského mléka, které lépe pročišťuje organismus, druhou je lepší práce střev, které k činnosti povzbuzuje i svalová aktivita nutná k dobrému nakrmení z prsu. Dítě krmené z lahve má stolici trochu pevnější, zdravá barva může být žlutá až jemně nahnědlá. Tady je trošku těžké říci jednoznačnou podobu, někdy je výsledek trávení podobný jako u kojení, vše záleží od druhu umělého mléka, jaké kojenci podáváme a od jeho složení.