INKUBAČNÍ DOBA NEŠTOVIC je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Opičí neštovice jsou vzácné onemocnění, které je způsobeno infekcí virem opičích neštovic.
Opičí neštovice byly poprvé objeveny v roce 1958, kdy se v koloniích opic chovaných pro výzkum objevila dvě ohniska onemocnění podobné neštovicím, odtud název „opičí neštovice“. První případ opičích neštovic u člověka byl zaznamenán v roce 1970 v Demokratické republice Kongo v období intenzivnějšího úsilí o odstranění pravých neštovic. Od té doby byly opičí neštovice hlášeny u lidí v jiných zemích střední a západní Afriky.
V květnu 2022 se neobvykle začínají objevovat případy opičích neštovic v USA a v Evropě. Není jasné, jak byli lidé v těchto zemích vystaveni opičím neštovicím, ale případy se týkají lidi, kteří se identifikují jako homosexuálové - muži, kteří mají sex s muži.
Léčba
V současné době neexistuje žádná ověřená a bezpečná léčba infekce virem opičích neštovic. Pro účely lepšího zvládnutí propuknutí opičích neštovic lze použít vakcínu proti neštovicím, antivirotika a imunoglobulin proti vakcinii (VIG).
Vakcína proti opičím neštovicím a neštovicím
Jedna vakcína, JYNNEOS TM (také známá jako Imvamune nebo Imvanex), byla licencována ve Spojených státech k prevenci opičích neštovic a neštovic. Protože virus opičích neštovic je úzce spjat s virem, který způsobuje neštovice, vakcína proti neštovicím může také chránit lidi před onemocněním opičími neštovicemi. Minulé údaje z Afriky naznačují, že vakcína proti neštovicím je nejméně v 85% účinná v prevenci opičích neštovic. Účinnost přípravku JYNNEOS TM proti opičím neštovicím byla vyvozena z klinické studie imunogenicity přípravku JYNNEOS a údajů o účinnosti ze studií na zvířatech. Odborníci se také domnívají, že očkování po expozici opičím neštovicím může pomoci předcházet nemoci nebo ji zmírnit.
ACAM2000, který obsahuje živý virus vakcínie, je licencován pro imunizaci osob ve věku alespoň 18 let a s vysokým rizikem infekce neštovic. Může být použit u lidí vystavených opičím neštovicím, pokud se používá v rámci rozšířeného přístupu k výzkumnému novému lékovému protokolu.
Vakcína proti pravým neštovicím není v současné době dostupná široké veřejnosti. V případě dalšího propuknutí opičích neštovic v budou zveřejněny pokyny vysvětlující, kdo by měl být očkován.
Cidofovir a Brincidofovir (CMX001)
Cidofovir a Brincidofovir jsou antivirotika. Údaje o jejich účinnosti při léčbě lidských případů opičích neštovic nejsou k dispozici. Oba však prokázaly aktivitu proti poxvirům ve studiích in vitro a na zvířatech.
Není známo, zda osoba s těžkou infekcí opičími neštovicemi bude mít prospěch z léčby kterýmkoli antivirotikem, i když v takových případech lze jejich použití zvážit. Brincidofovir může mít oproti cidofoviru lepší bezpečnostní profil. Závažná renální toxicita nebo jiné nežádoucí účinky nebyly pozorovány během léčby cytomegalovirových infekcí brincidofovirem ve srovnání s léčbou cidofovirem.
Tecovirimat (ST-246)
Údaje o účinnosti ST-246 při léčbě lidských případů opičích neštovic nejsou k dispozici.
Studie využívající různé druhy zvířat ukázaly, že ST-246 je účinný při léčbě onemocnění vyvolaného orthopoxviry. Klinické studie na lidech ukázaly, že lék je bezpečný a snášenlivý s pouze malými vedlejšími účinky.
Imunitní globulin vakcínie (VIG)
Údaje o účinnosti VIG při léčbě komplikací opičích neštovic nejsou k dispozici. Použití VIG se podává pod IND a nemá žádný prokázaný přínos v léčbě komplikací neštovic. Není známo, zda osoba s těžkou infekcí opičími neštovicemi bude mít prospěch z léčby VIG, nicméně v takových případech lze její použití zvážit.
VIG lze také zvážit pro profylaktické použití u exponované osoby s těžkou imunodeficiencí funkce T-buněk, pro kterou je očkování proti neštovicím po expozici opičím neštovicím kontraindikováno.
Plané neštovice jsou způsobeny virem, který se snadno šíří vzduchem a přenáší se pomocí kapének nebo přímým tělesným kontaktem a následnou kontaminací. Na těle postiženého se v průběhu nákazy objevují zarudlé flíčky, které se mění až po puchýřky vyplněné hnisem, a stav doprovází často i zvýšená teplota. Nejohroženější skupinou jsou děti, ve většině případů do dvou let (batolecí období), které se nakazí v kolektivu, tudíž velmi pravděpodobně ve školce. Šíření infekce je mezi dětmi velmi rychlé a nemocné dítě musí být od zdravých dětí izolováno.
Samotným příznakům předchází takzvané prodromy, což jsou první nespecifické známky, kdy člověk ještě neví, co mu vlastně je. U neštovic se vyskytuje zvýšená teplota až horečka spojená se zimnicí, třesavkou, bolestí hlavy či žaludečními potížemi, eventuálně řidší stolicí. Signálem, který by mohl nasvědčovat tomu, že jde o neštovice, je svědění a bolest kůže pnutím před vytvářejícími se flíčky a následná tvorba puchýřků vyplněných hnisající tekutinou. Neštovičky tak procházejí různými vývojovými stadii od makuly (zarudlá skvrnka) přes svědivý pupen (papula) až po vezikulu (puchýřek s tekutinou) přecházející v pustulu. Puchýřky jsou předurčené k prasknutí, vysušení a vzniku krust, které se mezi jedním až dvěma týdny odloupnou. Pokud je dítě nebo dospělý jedinec ve fázi, kdy má na těle krustičky, neměl by už nikoho nakazit. Puchýřky se nejčastěji tvoří ve vlasaté části hlavy, na obličeji, trupu a končetinách. Výjimkou však není ani výskyt na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku, pochvě nebo očních víčkách.
Neštovicemi se můžete nakazit i v dospělosti. Průběh onemocnění je vždy komplikovanější, protože s přibývajícím věkem narůstá i riziko rozšíření infekce do mozku (herpetická meningoencefalitida) nebo do plic (pneumonie). Pokud se neštovicemi nakazí dítě v pubertálním nebo adolescentním věku či těhotná žena, novorozenec nebo lidé s oslabenou imunitou, je tu vyšší riziko komplikací. Fatální důsledky končící trvalým postižením mozku nebo smrtí jsou hrozbou, ale spíše ojedinělou komplikací. Každopádně se neštovice nesmí brát na lehkou váhu u žádného dítěte nebo dospělého.
Inkubačnídoba
Inkubačnídoba znamená dobu od styku s virem (průniku do organismu) do propuknutí klinických příznaků. V případě neštovic je to kolem dvou týdnů, někdy i déle. Virus vnikne do organismu přes sliznici a lymfatickou tkáň horních cest dýchacích, zde se pomnoží a pokračuje směle dál. U planých neštovic ho způsobuje herpetický virus varicella zoster. Te
Herpetický virus Varicella zoster, který je původcem pásového oparu, rovněž způsobuje plané neštovice.
Plané neštovice (latinsky Varicella) jsou virové infekční onemocnění typické pro dětský věk. Původcem je virus Varicella zoster (HHV-3) z čeledi Herpesviridae, jehož výhradním hostitelem je člověk. Virus se přenáší kapénkami při přímém kontaktu s nemocným a charakteristickým projevem této infekce je vyrážka provázená horečkou. Plané neštovice mají obvykle mírný průběh a do dvou týdnů dochází ke spontánnímu vyhojení. Virus poté zůstává ukryt v některém senzitivním gangliu a při jeho reaktivaci vzniká takzvaný pásový opar. Primoinfekce u adolescentů a dospělých mívají těžší průběh. Nákaza je nebezpečná pro těhotné, zejména v pokročilém stupni těhotenství.
Plané neštovice jsou v České republice nejčastějším infekčním onemocněním. Planými neštovicemi nejčastěji onemocní děti od 3 do 10 let věku, později už má většina lidí protilátky, i když onemocnět může v podstatě kdokoliv. Epidemie planých neštovic se vyskytují nejčastěji v zimě a brzy zjara, a to obvykle ve dvou až čtyřletých cyklech, kdy doroste nová generace vnímavých dětí. Nemoc se šíří velmi snadno, virus se uvolňuje v sekretu neštoviček a je také v dýchacích cestách, šíří se tedy vzduchem. Po kontaktu s infikovanou osobou v uzavřeném prostoru onemocní až 90 % lidí (pokud nemají protilátky). Jedinci s planými neštovicemi jsou nakažliví pravděpodobně jeden nebo dva dny před výsevem vyrážky a až šest dní po prvním výskytu. Infekce se přenáší kapénkami, vznikajícími při mluvení, kašli nebo kýchání, z nakaženého člověka na vnímavé jedince v okolí (údajně až na vzdálenost 10 metrů).
Inkubačnídoba
Inkubačnídoba planých neštovic je 14 až 23 dní, tedy průměrně 14 dní. Poté se mohou objevit první nespecifické příznaky, takzvané prodromy, které ohlašují příchod onemocnění. U malých dětí obvykle nejsou, jsou výraznější u dětí starších 10 let a u dospělých mohou být i závažnější. Je pravděpodobné, že za závažnějším průběhem u starších pacientů stojí vyšší infekční dávka. Zatímco mladší děti se většinou nakazí rychlým kontaktem (návštěva, školka, jesle), starší pacienti (sourozenci, rodiče) se nakazí od člena rodiny, který infekci přinesl. Příznaky zahrnují horečku, zimnici, žaludeční potíže nebo průjem, svědění nebo bolest kůže v místech, kde se později objeví vyrážka.
Prodromální příznaky předcházejí příznaky klinické o 3 až 4 dny. Bolesti hlavy a horečka každopádně ohlásí příchod neštovic zhruba za 24 až 36 hodin před výskytem první neštovičky – a v této chvíli začíná být pacient infekční. Pro plané neštovice je ty
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY NEŠTOVIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Konečná Monika.
S mou 6-ti letou dcerou jsme byli u lékaře jelikož se jí objevili na rukou na kloubech a předloktí bolestivé červené skvrny.Večer pak první neštovice na krku. Dnes ji v moči našli krev, CRP měla nízké, hodnota 8. Do dvou dnů se celá osypala. Večer měla 39,2 horečku.Můžou být u neštovic tak velké komplikace? Lékař má podezření na zánět kloubů a močových cest.Prosím napište pokud se vám něco podobného stalo. Díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U lidí jsou příznaky opičích neštovic podobné, ale mírnější než příznaky neštovic. Opičí neštovice začínají horečkou, bolestmi hlavy, svalů a vyčerpáním. Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin (lymfadenopatie), zatímco neštovice ne. Inkubačnídoba (doba od infekce k příznakům) u opičích neštovic je obvykle 7–14 dní, ale může se pohybovat v rozmezí 5–21 dní.
Na začátku nemoci se objevuje:
Horečka
Bolest hlavy
Bolest svalů
Bolest zad
Zduřené lymfatické uzliny
Zimnice
Vyčerpání
Během 1 až 3 dnů (někdy i déle) po objevení horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji a poté se šíří do dalších částí těla.
Než léze zmizí, procházejí následujícími fázemi:
Makuly
Papuly
Vezikuly
Pustuly
Strupy
Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny. V Africe bylo prokázáno, že opičí neštovice způsobují smrt až 1 z 10 lidí, kteří onemocní touto nemocí.
V naší poradně s názvem NEŠTOVICE A PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Lebedová.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat syn (8 let) prodělal před 5 roky pásový opar . Ale neštovice neprodělal. Je to vůbec možné? Chceme ho nechat na neštovice očkovat . Má to význam? Děkuji Gábina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokud měl Váš syn skutečně pásový opar, tak neštovice v minulosti prodělat musel. Pásový opar je až druhé příznakové stádium planých neštovic, kterému vždy předchází výsev typických svědivých puchýřků na hlavě a na končetinách. V takovém případě by očkování proti planým neštovicím bylo už zbytečné.
Vzhledem k věku a době, kdy se to stalo, si myslím, že to pásový opar nebyl a že zřejmě došlo k chybné diagnóze. Pokud jste si jista, že syn neměl první stádium planých neštovic, tak ho nechte očkovat. Je to prospěšné a ušetří ho to nepříjemné nemoci. O této diagnóze však informujte lékaře, který bude očkování provádět.
Výpočet invalidního důchodu se provádí součtem základní výměry a procentní výměry.
Základní výměra
Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně.
Procentní výměra
Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:
0,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
0,75 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
1,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa.
Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i tak zvaná dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.
U žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě.
U mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.
Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.
Dopočtená doba se započte v plné výši pokud:
je období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění;
vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 1 rok, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 2 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 3 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let občana.
Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené výše. V tomto případě se krát
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubačnídoba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.
Mezi první příznaky neštovic patří horečka, bolesti hlavy a bolest v krku. Můžete se cítit unaveně, špatně či hladově. Vyrážka se objevuje den nebo dva po prvních příznacích. Některé děti dostanou vyrážku planých neštovic bez příznaků. Inkubačnídoba trvá 14 až 16 dní. Červené skvrny se objeví obvykle den nebo dva po inkubační době, nejprve dojde k výsevu pupínků, pak k jejich prasknutí a vysychání. Červené skvrnky se obvykle objevují každý den po dobu pěti až sedmi dnů.
Vy, nebo vaše dítě, se můžete vrátit do práce či školy, když všechny pupínky mají stroupky. Stroupky se objevují do 10 dnů od prvních příznaků. Některé nemoci mohou mít podobné příznaky jako plané neštovice, proto se můžete domnívat, že jste prodělali neštovice dvakrát, i když jde o dvě různé infekce.
V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiři.
Dobry den,
mam takovy dotaz. Mel jsem pred 6 tydny chraneny sex s zenou . . .
Je mozne ze bych se nakazil chlamydiemi?
Zadne z popsanych přiznaku nemam . . .
Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše ne. Ovšem, kdybyste zjistil že Vaše sexuální partnerka má chlamydie, tak si rozhodně nechte provést kontrolní stěr z močové trubice. Pokud došlo i k orálnímu sexu z Vaší strany, tak i z krku.
Symptomy jsou nepříjemné: noční svědění a změny na pokožce připomínající ekzém. Často postiženými místy jsou prsty, prsní bradavky, oblast genitálií a podpaží. Diagnóza se stanovuje po zjištění přítomnosti roztoče na těle mikroskopickým důkazem, který je však často obtížné získat. Na ošetření a léčbu se používají různé emulze (například Lindan 1%), které se nanášejí podle předepsaného vzoru. Vedle toho je nutná péče i o další členy rodiny, důkladné vyčištění postele a prádla. Při poctivě provedené terapii je prognóza na uzdravení velmi dobrá.
První příznaky svrabu se objevují zhruba po týdnu v meziprstních záhybech, na horních končetinách se objevuje drobná vyrážka, která se podobá bublinám. Příznivý čas pro rozvoj svrabu je podzim a zima. Chlad je dobrou příležitostí pro přežití parazita.
Inkubačnídoba se nedá přesně určit. Je to údobí, které uplyne od pronikání roztočů do kůže po následné projevy prvních příznaků. Inkubačnídoba svrabu může také trvat několik hodin, jelikož samičky roztoče se okamžitě pohybují a kladou vajíčka. V tomto případě se příznaky svrabu objevují velmi rychle. V průměru inkubačnídoba svrabu trvá osm až dvanáct dnů.
Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.
Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.
Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracov
V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA CHLAMYDIE TRACHOMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ante.
Takže se jedná spíšte o týdny a ne dny? Jde mi o to, že partner měl nechránený styk s nakaženou osobou a mě chlamydie našli cca 3 týdny po jeho úletu. Je to možné za tak krátkou dobu? Nebo se spíše nakazil již dříve?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Není důležité kdy a jak se kdo nakazil. Důležité je, že vám vyšly pozitivně chlamydie a je třeba se léčit. Je-li nakažen i partner, tak léčbu absolvujte oba. Pro další období oba docházejte pravidelně každé 3 měsíce na testy chlamydií z krku, z vagíny a z análu, pokud tento druh sexu provozujete.
První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.
Druhá doba porodní: vypuzovací
Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v takzvaném zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit, a tak dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.
Třetí doba porodní: porod placenty
Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.
Herpes zoster neboli pásový opar je bolestivé virové onemocnění. Většina těch, kdo prodělali onemocnění planými neštovicemi, si jistě vzpomíná, jak se s „pupínkovou nemocí“ dojemně loučili, neboť plané neštovice má přeci každý jen jednou za život. Jenže onen virus – varicella – který plané neštovice způsobuje, tento slib, že už se víckrát nevrátí, dodržuje jen částečně. Přetrvá nenápadně v nervových buňkách (spinálních gangliích), a přijde-li podnět, převlékne kabát a vrátí se. V podobě pásového oparu. Podnětem pro reaktivaci viru je nejčastěji oslabení imunity (která měla být po prodělání planých neštovic již dostatečně silná a na virus varicelly vycvičená), to bývá časté při léčbě cytostatiky, u pacientů HIV pozitivních a nemocných Hodginovou chorobou. Spouštěcím mechanismem bývá také často šok, stres, úraz či porucha výživy. Pásový opar je tedy druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu nevrací. Platí pro něj tedy pravidlo dvakrát a dost. Základním znakem nemoci je tvorba puchýřků v ohraničených pásovitých ložiscích. Jedná se vlastně o vnější projev zánětu nervu. Inkubačnídoba je 7–14 dní (u planých neštovic 13–14). Období nakažlivosti začíná zhruba 1–2 dny před prvními příznaky a trvá maximálně 5 dní po objevení puchýřků (po jejich zaschnutí).
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Porazilová.
Jsem dva měsíce po operaci rakoviny prsu a nyní podstupuji hormonální léčbu. Je mi 74 let. U mojí kamarádky byl již opakovaně zjištěn Pásový opar. Jen se chci zeptat, zda je u mne nějaké větší riziko vzhledem k mé diagnose C 50. Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubačnídoba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Inkubačnídoba tohoto onemocnění je asi 4 – 6 týdnů. Celková léčba trvá přibližně půl roku, z toho musí být nemocný člověk minimálně jeden měsíc doma, zhruba čtyři měsíce držet přísnou dietu a pak se ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Krevní a jaterní testy se většinou dostanou do normálu do tří měsíců. Vždy záleží na vážnosti onemocnění, na dodržování klidu a diety, takže pokud není onemocnění příliš vážné a pacient přesně dodržuje klidový režim a diety, tak se může tato doba i výrazně zkrátit (třeba na polovinu). Také si je třeba uvědomit, že v době nemoci není pacientův organismus odolný vůči infekcím, takže klidně onemocní i jinou chorobou.
V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý večer,mam otázku a moc vás prosím o odpověď.
Spala jsem u kamarádky 3 dny,která má doma kočku a psa když jsem se vrátila domů tak jsem se začala hrozně škrábat,po 5 dnech jsem navštívila kožní doktorku a ta mi oznámila,že mam začínající svrab.
Chtěla bych vědět jestli je možné se nakazit během pár dní.
Mockrát děkuji s pozdravem Stránská.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrabem je možné se nakazit během pár sekund. Například na polstrované sedačce v autobusu nebo u kamarádky v křesle. K nákaze stačí, aby si zákožka svrabová přelezla na vaše oblečení, nebo rovnou na pokožku a už máte začínající svrab. Určitě o tom uvědomte svoji kamarádku, aby mohla učinit opatření k vymýcení svrabu.
Inkubačnídoba u pásového oparu je 7−14 dní, u planých neštovic 13−14 dní. Období nakažlivosti u pásového oparu bývá zhruba 1−2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení puchýřků.
V případě pásového oparu je inkubačnídoba sedm až čtrnáct dní. Nakažlivý je jedinec ještě před výsevem puchýřků a maximálně asi pět dní po jejich objevení. Infekčnost pásového oparu vzbuzuje obvykle nepřiměřený strach, ve skutečnosti je ale minimální, na rozdíl od neštovic, jimiž jedno dítě spolehlivě nakazí celou školku. Zatímco neštovice jsou nakažlivé extrémně a v nemocnicích jsou důvodem umístění do karantény, u pásového oparu je k nakažení třeba styk kůže na kůži a ještě by potenciální nakažený musel mít nějakou oděrku, aby byla cesta k nemoci otevřená. Při dodržování běžných hygienických pravidel se tedy bát nemusíte.
V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den,moc děkuji za vaši odpověď.
Ještě bych chtěla vědět za jak dlouho se objeví na kůži viditelné pupínky po první kontaktu se svrabem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svědění a pupínky vznikají jako reakce pokožky na zbytky, které zůstanou po zákožce v jejích chodbičkách. Jde zejména o její trus. Tyto projevy se mohou vyskytnout v různém časovém intervalu, ale obvykle je to do několika dní od nákazy.
Průměrná inkubačnídoba pro počáteční herpetickou infekci je 4 dny (rozmezí 2 až 12) po expozici. Vezikuly se zlomí a zanechají bolestivé vředy, které se mohou hojit dva až čtyři týdny po počáteční herpetické infekci. Pociťování těchto příznaků se označuje jako první „vypuknutí“ herpesu nebo epizoda.
Virus zůstává nadále v těle a čeká na další vzplanutí. Budoucí opary (léze) pak obvykle trvají týden až 10 dní. Nejčastěji se vyskytují na rtech, jazyku, patře úst nebo dásních. Prvními příznaky bývá bolestivost místa s budoucím oparem. Vředy se nejprve objevují jako puchýře naplněné tekutinou, které prasknou po dni nebo 2.
Doba nakažlivosti: od erupce oparu až po vznik krusty.
Herpes zoster (pásový opar)
Herpes zoster je infekce, která vzniká, když se virus planých neštovic varicella-zoster reaktivuje ze svého latentního stavu v zadním dorzálním kořenovém ganglionu. Symptomy obvykle začínají bolestí podél postiženého dermatomu, po které během 2 až 3 dnů následuje vezikulární erupce, která je obvykle vizuálním důkazem pásového oparu. Někde mezi jedním až pěti dny po brnění nebo pálení na kůži se objeví červená vyrážka. O několik dní později se vyrážka změní na puchýře naplněné tekutinou. Přibližně jeden týden až 10 dní poté puchýře zaschnou a vytvoří se na nich krusta. O pár týdnů později se strupy uvolní.
Doba nakažlivosti: od erupce pásového oparu až po vznik krusty.
Nejčastější příčinou vyrážky u dětí jsou plané neštovice. Plané neštovice se vyznačují červenou vyrážkou ve formě pupínků až puchýřků, které se vysévají postupně v několika vlnách, proto na celém těle (vyjma dlaní a plosek nohou) můžeme spatřit různá stadia eflorescencí, připomínající obraz hvězdného nebe. Tato svědivá vyrážka se projevuje puchýřky (vezikuly), které obsahují čirou tekutinu, takže vypadají jako kapky rosy. Oproti jiným exantémovým onemocněním se nacházejí dokonce i ve vlasech. Čím dříve neštovice u dětí proběhnou, tím lépe, protože tak mají lehčí průběh. Nejde o vážné onemocnění, ale u lidí se slabší imunitou mohou být komplikovanější, proto se tyto děti proti nim také očkují. Očkovací látka existuje, ale je vyhrazena pacientům s vrozenými poruchami imunity a dětem s onkologickým onemocněním. U jinak zdravého dítěte je totiž lepší neštovice prodělat a posílit tím všestranně svou imunitu. Inkubačnídoba, která také napomáhá k rozpoznání neštovic, je 10–23 dní. Při rozškrábání pupínku se do něj může dostat sekundární infekce (stafylokokové nebo streptokokové impetigo).
Léčba
Obvykle nemusejí být podávány žádné léky, nemoc sama odezní. Jen neklidným a nedisciplinovaným dětem někdy lékaři předepíšou léky na utlumení svědění (antihistaminika), protože při rozškrábání neštoviček hrozí zanesení nákazy do rány. Svědění se tiší aplikací tekutého nebo suchého pudru, anebo je možno v lékárnách koupit přípravek přímo určený k použití při neštovicích. Po uzdravení dítěte (asi deset dní) je třeba vydezinfikovat všechno prádlo a předměty, s nimiž přišlo dítě do styku (hračky).
Po dohodě s ošetřujícím pediatrem, který nejlépe zná zdravotní stav dítěte a situaci v příslušném regionu, je možno nechat dítě proti planým neštovicím očkovat. Očkování nehradí zdravotní pojišťovny a jeho cena se pohybuje kolem patnácti set korun, ale tato částka se může měnit v závislosti na čase a místě a charakteru zdravotnického zařízení. Očkování proti planým neštovicím se doporučuje ženám, kterým hrozí nákaza, a které chtějí v nejbližší době otěhotnět (maminky malých dětí, učitelky, pracovnice dětských kolektivních zařízení, zdravotnické pracovnice). Kdyby byly nakaženy virem planých neštovic v době těhotenství (zejména v prvním trimestru), mohlo by dojít k závažnému poškození plodu.
