Není kartáč jako kartáč. Kartáč se sice může jevit jako obyčejná pomůcka v péči o vlasy, ale jde o věc nezbytnou při konečném tvarování účesu, kterého hřebenem zkrátka nedocílíme – kartáčováním se svrchní vrstva vlasu vyhladí a vlasy se rozčešou. Ale jak na statickou elektřinu ve vlasech? Jednoduše: pomocí iontového kartáče.
Jak funguje iontový kartáč
Iontový kartáč má štětiny nabité nanoiontovými hybridními minerály vytvářejícími pětkrát vyšší koncentrace přirozených negativních iontů a infračervené energie. Tak to je popis výrobce, ale co to v praxi znamená?
Statická elektřina ve vlasech se dá velmi jednoduše fyzikálně vysvětlit. Vlasové vlákno má kladný náboj. V zimě nosíme na hlavách čepice, které mají také kladný náboj. V každém ročním období se setkáváme s částečkami prachu doma, na ulici, které mají taktéž kladný náboj. Částečky prachu nebo vlákna z čepic se usazují na vlasech v místech, kde je povrch vlasu poškozen a kde šupinky povrchu vlasu k sobě nepřiléhají. Tímto způsobem vznikají nové částice s kladným nábojem. Je všeobecně známo, že dva póly se stejným nábojem se odpuzují, a proto se i vlasy začínají odtahovat. V místě, ve kterém se spolu střetnou, se objeví efekt spojení dvou plusů, který se podobá elektrickému náboji. Není žádným tajemstvím, že se častěji a silněji elektrizují narušené (poškozené) vlasy. Děje se tak z důvodu chybějící dostatečné hydratace. Statické elektřině ve vlasech se nevyhneme, ale je mnoho způsobů, jak jí předcházet nebo alespoň zmírnit.
Nejjednodušším a okamžitým řešením je použití spreje na vlasy nebo laku s jemnou fixací. Aplikujte sprej na vlasy ze vzdálenosti alespoň 30 cm, stačí lehce postříkat a je po problému.
Stupeň hydratace vlasů lze kontrolovat i použitím vhodné vlasové kosmetiky. V zimě se doporučuje používat lehce hydratační šampony a kondicionéry, ale hlavním měřítkem jsou potřeby vlasové pokožky.
Je třeba dbát na to, aby měl vlas správné pH, byl uzavřený a neuvolňoval zevnitř vlhkost, zkuste používat například přípravky jako Chi Keratin Mist nebo Biosilk Silk Filler.
Používejte nástroje s funkcí ionizace, tedy takové, které během sušení eliminují záporné ionty, například vysoušeč Chi Turbo, žehlička Chi Nano a nyní tak populární žehlicí kartáč na vlasy.
Používejte správný hřeben nebo kartáč. Nejlepší jsou dřevěné s přírodním vlasem anebo kartáče se zápornými ionty.
Silikony ano, nebo ne? Obecně silikony neškodí a samy o sobě nezpůsobují statickou elektřinu ve vlasech. Většina názorů o jejich škodlivosti jsou nepodložená tvrzení. Pokud však stále váháte, doporučují se přípravky jako například Schwarzkopf Essensity Lightweight – vyživující mléko, Redken Nature´s Rescue Cooling – kondicionér, Chi Silk Infusion – výživa pro vlasy, Biosilk Silk Filler pH 4,5 – vlasová kúra bez oplachování s přírodním hedvábím.
Velmi důležitý je i pitný režim (tekutiny ovlivňují hydrataci ve vlasech), proto je třeba vypít alespoň dva litry vody denně.
Ve svém příspěvku ALKALICKÉ MINERÁLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hans.
Mnoho let jsem věřil v alkalickou ionozovanou vodu a pil jí.Nakonec jsem zjistil,že nefuguje a nealkalizuje a že její molekuly kationtů a aniontů lidské tělo neakceptuje vůbec.Pokud mne nevěříte tak si to zkuste,je to jednoduché.Před tímto zjištěním jsem půl roku pil denně jen vodu 12pH a stále mne pálila žáha dál..To mne šokovalo a denně jsem musel brát lék Omeprazol na šilenou kyselost žaludku.Ano je to tak,zkuste si udělat ionizovanou vodu v ionizátoru 12 pH a nalejte do ní ocet 2 pH reakce neni žádná!!!Proč to je? Ionizace vody přes diafragmu stáhne a rozloží minerály na elektrodách ionizátoru při elekrolýze a tím je znehodnoti na nefunkční!!! Zůstanou jen ionty molekul minerálů,které nás klamou na měřidle ph o alkalitě a kyselosti ionizace.Po tomto zjištění dnes ani ORP ionizované vody také nevěřím a generátory vodíku už také neakceptuji!!!!Smysl a účnnost alkality jsem vyřešil minerály v KurtaTepperweina,které fungují stoprocentně a nebo lze koupit různé alkalické alkalizující přípravky v lékarnách.Toť moje zkušenost s nefunkční alkalickou ionizovanou vodou a těmito přístroji!!!!Atomární molekuly kationtů a aniontů z ionizace vody jsou k ničemu a alkalitu vody bez minerálů nedokáží.Všechny drahé přístroje pro ionizaci jsou k ničemu!!!!!!?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a hromadí se ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody: na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči. Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy: sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč ze žlučníku se dostává do střeva po příjmu potravy, zejména takové, která obsahuje tuk. Dalšími funkcemi žlučníku jsou vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích či neutralizace střevního obsahu. Žlučové kyseliny se však na rozdíl od zbytku žluči v asi 95 % ve střevě znovu vstřebávají, čímž vzniká jejich neustálé cestování mezi játry a střevem. Tolik stručně k funkci žlučníku.
K čemu je žlučník? Bez žlučníku se lze poměrně uspokojivě obejít, jelikož vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. A to je pro naše trávení za běžných okolností dostačující. Zažívací potíže nastávají pouze v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje výrazně tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování by byla potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, an
Je známo, že vápenaté soli se ukládají do tkání a že jsou důležitým prvkem metabolismu a ochrany tkání. Správný poměr mezi vápníkovými, draslíkovými a sodíkovými ionty je nezbytný pro zdravý kožní metabolismus. Léčebná hodnota vápníku parenterálně („mimostřevně“) nebo intravenózně ve změněné kožní patologii není obecně akceptována. Většina odborníků soudí, že je zapotřebí k výrobě nebo zřetelné změně vápníku v krvi množství soli ekvivalentní přibližně 0,4 g elementárního vápníku. Dále se množství vápníku ztrácí nerozpuštěním solí, a to díky působení alkalických střevních trávicích tekutin.
Moč je tekutina tvořená ledvinami, která obsahuje odpadní látky vznikající při látkové výměně. Jde především o močovinu, kyselinu močovou, kreatinin, močová barviva, zbytky léků a případně toxické látky. Tyto složky jsou rozpuštěny ve vodě spolu s ionty sodíku, draslíku, chloridů, vápníku a fosfátů.
Moč se tvoří filtrací krve v ledvinách a za normálních okolností je sterilní až do okamžiku, kdy opustí močovou trubici. Její složení velmi citlivě reaguje na změny v organismu, a proto je vyšetření moči základním diagnostickým nástrojem v medicíně.
Hodně pijte, pijte, pijte! Ne alkohol, ale vodu, nesladkou, a pokud možno i bez bublinek. A to už v průběhu večera s alkoholem. Další velkou sklenici si dopřejte před spaním a další hned potom, co se probudíte.
Není dobré jít hned spát
Nechoďte spát hned, jak dopijete poslední sklenici alkoholu, protože ten se do krve neuvolní hned, ale až tak během hodiny. Pokud usnete, nemáte už šanci alkohol zředit vodou.
Tučné jídlo chrání žaludek
Stará rada zní: nepijte nalačno a v jídlech dávejte přednost těm tučnějším. Nemusí jít hned o špek, pomoci může i olivový olej v zeleninovém salátu a podobně. Trik spočívá v tom, že tuk potáhne stěny žaludku a ty jsou pak odolnější vůči překyselení a většímu pronikání alkoholu. Z podobných důvodů mívají někteří lidé den po pitce nepřekonatelnou chuť třeba na chlebíčky s majonézou a podobně. Při kocovině pomůže jídlo jako takové, protože dodá energii a ztracené cukry. Pokud to zvládnete, dejte si vydatnou snídani.
Káva, případně káva s citrónem
Silná ranní káva se ještě donedávna doporučovala i v odborné literatuře. A v domnění, že se druhý den lépe postaví na nohy, si ji mnoho lidí dopřává na závěr večera v hospodě. Mělo to logiku, kofein je – laicky řečeno – protijedem alkoholu. Jenže zároveň stejně jako on odvádí z těla tekutiny, takže jen prohlubuje dehydrataci. A další minus: káva je kyselá, což alkoholem překyselenému žaludku taky zrovna neprospěje. Jediným přínosem tak mohou být povzbuzující účinky, s nimiž se dá snáze přemáhat ospalost.
Silná polévka dodá sílu a spraví chuť
Na nohy vás může postavit i silná polévka, která přinese tělu chybějící tekutiny i ionty, a navíc i chybějící energii. Někdo posiluje polévky silným kořením, používá se například chilli nebo pepř.
Coca-Cola a kocovina
U tohoto nápoje jde pravděpodobně spíše o psychologický efekt. Spousta lidí si ho totiž v mysli spojuje s příjemným chladivým osvěžením. Každopádně dodá tělu rychlé cukry, což jako dobrou radu doporučují i lékaři.
Acylpyrin, Ibuprofen
„Léky se moc nedoporučují, je to další zátěž pro zažívací trakt!“ Ale i léky určené proti bolesti vás mohou zbavit potíží s třeštící hlavou i těžkými klouby a svaly, které jsou průvodním jevem kocoviny. Ale pozor, pokud trpíte pálením žáhy nebo silnou nevolností, pak by vám tyto léky jen přitížily. Navíc je třeba vzít v potaz, že zvyšují riziko vnitřního krvácení.
Rozpustné multivitamíny
Velké dávky rozpustných vitamínů vás mohou „vzkřísit“, podobně jako do vody vymačkaná citrónová šťáva. Buďte však opatrní, pokud trpíte zažívacími potížemi, vitamíny nebo citrón vám mohou ublížit, zvláště pak
Galvanická žehlička na pleť může kombinovat více technologií, mezi které patří:
Galvanická terapie (kladné a záporné ionty)
Fotonová terapie (červené a modré světlo různých vlnových délek)
Ultrazvuková terapie
Ultrazvuk s vysokou frekvencí podporuje mikromasáž tkání, zlepšuje mikrocirkulaci a může přispět k lepšímu vzhledu jemných vrásek, zejména v citlivých partiích kolem očí.
Epsomská sůl je svými blahodárnými účinky pro zdraví a krásu známá stovky let. Její historie začíná v 17. století, kdy farmář žijící nedaleko městečka Epsom v Anglii objevil pramen bohatý na sloučeninu hořčíku a síry (síran horečnatý) a krátce poté byly odhaleny i léčivé účinky této sloučeniny.
Epsomská sůl je složena z minerálů hořčíku a síranu. Výzkumy prokázaly, že hořčík a síran se snadno vstřebávají přes kůži, proto jsou lázně v epsomské soli výbornou volbou, jak doplnit tyto pro tělo důležité prvky. Hořčík v těle hraje významnou roli při regulaci aktivity asi 325 enzymů, snižuje záněty, pomáhá funkci svalů a nervů a pomáhá produkovat serotonin, hormon zodpovědný za pocit pohody a štěstí. Sírany zlepšují vstřebávání živin, vyplavují z těla toxiny a zmírňují migrény.
Navzdory svému názvu je epsomská sůl úplně jinou sloučeninou než obyčejná kuchyňská sůl, kterou používáme pro dochucení pokrmů. Slovo sůl v názvu je odvozeno od chemické struktury: v chemii slovem sůl označujeme chemicky neutrální látku, která obsahuje jak kladně nabité částice – kationty, tak záporně nabité částice – anionty, které dohromady vytvářejí látku s nulovým nábojem, tedy elektricky neutrální. Soli jsou odvozeny od kyselin a mohou být buď bezkyslíkaté, tedy neobsahující kyslík, například sulfid zinečnatý, nebo kyslíkaté, tedy s obsahem kyslíku, například síran měďnatý nebo síran hořečnatý, což je správný chemický název pro epsomskou sůl.
Epsomská sůl vypadá na první pohled velmi podobně jako kuchyňská sůl a lidé ji častou používají do koupele (tedy jako normální koupelovou sůl). Přestože je vzhledově epsomská sůl velmi podobná kuchyňské soli, jejich chuť se od sebe značně liší. Epsomská sůl je totiž velmi hořká a prakticky nepoživatelná.
Použití epsomské soli je velmi snadné, a navíc se jedná o cenově dostupnou látku, která při správném použití prakticky nemá nežádoucí účinky.
Ve vodě se epsomská sůl rozpouští a rozkládá na ionty hořčíku a síranu. Protože se tyto látky pravděpodobně dobře vstřebávají přes pokožku, dostávají se hořčíkové kationty a síranové anionty do těla, kde plní důležité funkce. Nejběžnějším způsobem použití epsomské soli je tedy její přidání do vody jako koupelové soli. Nicméně je možné epsomskou sůl také aplikovat přímo na pokožku ve formě kosmetických přípravků nebo ji konzumovat ústy (pouze pro silné jedince, kteří snesou její hořkou a nepříjemnou chuť), pokud ji chceme použít jako přírodní laxativum (lék proti zácpě).
V ledvinách probíhá neustálá filtrace krve. Ve vzniklé primární moči se nachází nejen odpadní látky, ale i řada minerálů a vody, které se za normálních okolností vstřebávají zpět do krevního oběhu.
Diuretika blokují zpětné vstřebávání těchto látek, čímž dochází ke zvýšenému vylučování moči. Spolu s vodou se z těla odplavují i ionty sodíku, draslíku, chloridů a dalších minerálů.
Lugolův roztok se skládá z 5 g jódu (I2) a 10 g jodidu draselného (KI), smíšených s 85 ml destilované vody. Vzniká hnědý roztok s celkovým obsahem jódu 130 mg/ml. Český lékopis uvádí 10 g jódu, 25 g jodidu draselného a 965 g vody. Jodid draselný umožňuje rozpuštění jódu ve vodě tím, že vznikají ionty I3-. Vzniklý roztok nelze zaměňovat s jednoduchými roztoky jodové tinktury, která vzniká rozpuštěním jódu v etanolu. Lugolův roztok totiž neobsahuje žádný alkohol. Další názvy pro Lugolův roztok jsou IKI (anglicky Iodine-Potassium Iodide) Markodine, Solutio Lugoli, Solutio iodi aquosa, Iodii solutio aquosa.
Hlavní funkcí exokrinní složky slinivky břišní je produkce pankreatické šťávy, která obsahuje pankreatickou lipázu pro štěpení tuků, pankreatickou alfa amylázu pro štěpení škrobu a proteázu (především trypsin, vylučován ve formě prekurzoru trypsinogenu) pro štěpení proteinů. Trypsinogen se aktivuje až v duodenu, a to za pomoci enzymu enteropeptidázy, jenž ho mění na trypsin (to jest aktivní forma). Důležitou součást pankreatické šťávy představují ionty HCO3-, které dodávají šťávě zásaditý charakter a současně neutralizují kyselou tráveninu ze žaludku, čímž přispívají k ochraně sliznic před působením kyselin a zajišťují prostředí vhodné pro trávení. Tvorba a sekrece pankreatické šťávy jsou řízeny hormonálně a autonomně. Cholecystokinin a parasympatikus podporují sekreci enzymů a hormon sekretin napomáhá vylučování bikarbonátového aniontu a vody.
Zvracení u dětí bývá spojováno s infekčním onemocněním. Zvracení způsobují viry, například rotavirus, bakterie nebo také paraziti. Ke zvracení se často přidává i průjem. Během zvracení se nejen u dítěte může objevit dehydratace, při níž má dítě viditelně propadlé oči, nevypadá zdravě, má suchou sliznici, je unavené a chce pořád spát. Během zvracení by mělo být dítě pod neustálou kontrolou, aby nedošlo k udušení zvratky, hlavně v období spánku. Pokud dítě zvrací několik hodin a není schopné v sobě uchovat ani doušek vypitého čaje nebo vody, může dojít k vysoké ztrátě tekutin a následné dehydrataci. Dítě by měl prohlédnout lékař, který může u závažných případů nařídit hospitalizaci v nemocnici, kde jsou dítěti nitroděložně podávány tekutiny s ionty a glukózou.
V případě slabšího průběhu zvracení je dobré dítěti podávat čaje slazené hroznovým cukrem (nejlépe heřmánkový nebo fenyklový), neperlivou vodu nebo neperlivé minerálky. Tyto nápoje mohou být nahrazeny také rehydratačními roztoky, které jsou volně dostupné v lékárně a zajistí dítěti dostatečný příjem tekutin, iontů a glukózy. Dítě by se mělo vyhnout pití perlivých minerálek, sladkých nápojů a mléka. Když dítě zvrací, může mu matka pomoci tím, že mu bude během zvracení podpírat čelo. Po vyzvracení pomůže dítěti pořádně si vypláchnout pusu, protože zvratky působí na zubní sklovinu jako žíravina. Poté by si dítě mělo jít lehnout do postele a na čelo je dobré dát studený obklad. Má-li dítě závratě, měly by se mu zvednout a podepřít nohy.
Během zvracení se dítěti nepodávají žádné potraviny. Hodinu po skončení zvracení se může dítěti nabídnout kuřecí vývar, mrkvová polévka nebo ředěný jablečný džus. Vyhnout by se mělo mléku a mléčným výrobkům, přepalovaným tukům a tučným, kořeněným jídlům. Výjimku tvoří mateřské nebo umělé mléko. Druhý den je možné do dietního jídelníčku zařadit jablečnou šťávu nebo želatinu, později pak rýži nebo den staré rohlíky. Na zklidnění žaludku je možné podávat po lžičkách studený slazený černý čaj. Pokud má dítě rádo bylinkové čaje, může si dát mátový, heřmánkový nebo kontryhelový.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by m
Lidé si myslí, že krepaté vlasy mají již od narození. Není tomu tak. Ve skutečnosti jsou krepaté vlasy pouze poškozené vlasy, které se vyskytují u lidí s vlnitými či kudrnatými vlasy. Lidé s kudrnatými vlasy mají tendenci o své vlasy velmi často pečovat s přehnanou silou. Pod šupinatou vrstvou vlasu je samotná kůra vlasu, která je tvořena šroubovitými bílkovinnými proteiny – ortokortexem a parakortexem. Kvůli odlišnému složení každý z proteinů absorbuje vlhkost z okolního prostředí jinak. Příjmem vody se jeden protein rozšiřuje více než druhý, což vede k objemovým změnám a nechtěnému kroucení vlasového stonku. Vlnité a kudrnaté vlasy jsou charakteristické otevřenou a porézní strukturou vlasu, a proto jsou náchylnější ke krepatění než vlasy rovné s vyhlazenou celistvou vlasovou strukturou.
Krepaté vlasy jsou také velmi často způsobeny poškozením vlasů, které je zapříčiněno intenzivním česáním a kartáčováním mokrých vlasů. Mokré vlasy se pod tlakem hřebenů protahují mnohem více, než je přirozené, a dochází tak k poškození a vzniku krepatých vlasů. Vhodné nejsou ani kovové hřebeny a kulaté kartáče. Také pokud vystavujete vlasy nadměrným teplotám fénu, vlasový stonek je silně dehydratován a kvůli nerovnoměrné vlhkosti a smršťování keratinových vláken dochází ke krepatění. Celosvětově nejoblíbenější kartáče Tangle Tezeer jsou vhodné pro vlasy rovné, vlnité i prodloužené. Vyvarujte se také častého a každodenního používání žehliček na vlasy. Horký vzduch vlasy ještě více vysušuje a zvyšuje pravděpodobnost krepatění vlasů. V případě potřeby používejte zásadně moderní vysoušeče vlasů s antistatickým efektem. Moderní vysoušeče vlasů vytvářejí záporné ionty, které zabraňují krepatění vlasů, eliminují statickou elektřinu, uhlazují kutikulu vlasů a prodlužují trvanlivost účesu. Před odchodem z domu se doporučuje použít bezoplachové sérum nebo fluid, který vytvoří na vlasech hydroskopický ochranný film a chrání vlasy před absorpcí vody z okolního vzduchu.
Abyste zabránili krepatění vlasů, je nutné je pravidelně hloubkově vyživovat a intenzivně hydratovat. Existuje celá řada profesionálních vlasových přípravků, které vlasy intenzivně hloubkově hydratují. Vhodné jsou šampony, balzámy či masky s obsahem hydratačních složek, jako je glycerin, jojobový olej nebo další oleje získané z přírodních látek (bavlník, olivy, argánie trnitá, lněná semínka). Naopak se doporučuje vyhnout se zcela kosmetice s alkoholem. Alkohol nadměrně vysušuje vlasy, čímž podporuje jejich krepatění. Vzhledem k rozdílné struktuře vlnitých a rovných vlasů by se měla pro hydrataci a regeneraci vlnitých vlasů zásadně používat vlasová kosmetika určená pro tento typ vlasů.
Krepatění vlasů ve vlhku znají především ženy s vlnitými vlasy, pro tento typ vlasů jsou účinné přípravky se silikony. Silikony vlas obalují a brání tak příjmu přirozené vlhkosti z okolního prostředí. Krepaté a suché vlasy je nutné hloubkově a pravidelně hydratovat. Šampony jsou určené převážně k odstranění nečistot a jejich hydratační účinek je minimální. Pro důkladnou hydrataci vlasů je vhodná pravidelná aplikace hydratačního balzámu či masky na vlasy. Vhodnou volbou je například Cotril CW Honey&Milk hydratační balzám pro suché vlasy. Balzám obsahuje olivový olej, aloe vera, med a mléčné proteiny a má silné hydratační účinky. Také maska Salerm Keratin Shot Deep Impact Plus je vhodná pro hydrataci a vyhlazení vlasů.
Pokud chcete sáhnout po vlasové kosmetice bez obsahu silikonů, vyzkoušejte šampon a masku MedaVita Lissublime pro vyhlazení vlasů. Přírodní výtažky uvolňují napětí vlasového stonku a podporují jeho rovnovážnou vlhkost. Navíc šampon ani maska neobsahují silikony ani parabeny.
Dále se striktně doporučuje používat pouze nové moderní vysoušeče vlasů. Moderní keramické vysoušeče vlasů vytvářejí záporné ionty, které zabraňují krepatění vlasů, eliminují statickou elektřinu, uhlazují kutikulu vlasů a prodlužují trvanlivost účesu.
