IVOMEC PRO KRALIKY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Přestože se s králičím svrabem nesetkáte v chovu tak často jako s jinými nemocemi typu králičí mor či myxomatóza, je stále toto onemocnění k vidění. Zvíře může být buď bezpříznakovým nosičem, nebo může trpět svědivým zánětem zvukovodu doprovázeným tvorbou krust a strupů. Žluté strupy v uších jsou neklamným příznakem svrabu u králíků.
Ivomec je čirý, světle žlutý injekční roztok. Jedná se o antiskabiotikum. Ivomec 1% injekční roztok se může používat adjuvantně k zamezení šíření zákožky Chorioptes bovis, ale nemusí nastat úplná eliminace. Zde můžete vidět příbalový leták.
Zdroj: článek Králičí svrab
V naší poradně s názvem IVOMEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Horak Milan.
mohu ockovat vakcinou ivomec pripustene a kojici samice?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivomec je injekční roztok určený k léčbě a prevenci parazitóz u skotu, ovcí a prasat. Neoficiálně se používá i u králíků a to v množství 0,1 ml na kilogram živé váhy králíka. Předávkování má za následek otok mozku a smrt. Pro nezkušené chovatele je lepší použít podání na kůži v množství 3 kapky mezi lopatky. Ivomec se vstřebává kůží a účinkuje stejně jako při injekční aplikaci.
Ivomec může být aplikovaný samicím i v době březosti a laktace.
Ochranná lhůta pro konzumaci masa je 28 dní od okamžiku ošetření. Ochranná lhůta se týká i králíků sajících mléko od ošetřené samice.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Ivomec
Účinná látka ivermectin (přípravky Ivomec, Noromectin) se aplikuje podkožně, léčba se opakuje za 7–10 dní; postižená místa lze i potřít, v případě potřeby lze ve stejném intervalu provést 2 až 3 ošetření.
Zdroj: článek Svrab a léčení u morčat
Ve svém příspěvku DÁ SE SNÍST KRÁLÍK KDE JE KRÁLIČÍ MOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Začali nám vybírat králíci na mor,rada bych věděla jestli se dá jíst nebo ne! Děkuji za odpověď Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
pro lidskou konzumaci je maso nemocných králíků zcela nevhodné.
Mrtvá zvířata je nutné zakopat či spálit, aby se virus nešířil dále. Důležitá je také dezinfekce králíkárny (např. 1% NaOH a formalín, ...).
Pokud jste tak neučinili, v příštím chovu doporučuji králíky navakcinovat, výrazně se tím sníží riziko nákazy. Ani to ale není u této nemoci stoprocentní zárukou.
Hodně štěstí,
MVDr. Hrachová
Zdroj: příběh Dá se sníst králík kde je králičí mor?
Tento antiparazitní sprej s mechanickým rozprašovačem je ideální zvláště pro ta zvířata, která špatně snáší koupání a sprchování, nebo která mají suchou pokožku a musí používat speciální šampon. Sprej je poháněný plynem a jeho aplikace na zvířata nebo do jejich pelíšků a příbytků je tak velmi jednoduchá. Složení spreje má larvicidní a ovicidní účinek, díky čemuž hubí nejen dospělé jedince blech, klíšťat, vší, všenek a roztočů, ale také všechna jejich vývojová stadia. Sprej stačí jednoduše nastříkat proti růstu srsti nebo peří do mírného zvlhčení a poté důkladně vykartáčovat nebo vetřít do srsti či peří tak, aby se sprej dostal až na pokožku.
Antiparazitní sprej Arpalit je vhodný nejen pro pejsky, ale také pro ptáky, plazy, králíky, myši, potkany, činčily, pískomily, fretky, křečky a další drobná zvířata. Přípravek se v žádném případě nesmí dostat do kontaktu s kočkami.
Arpalit Neo je kožní pěna o objemu 150 ml. Díky pěnové formě je přípravek vhodný k běžnému ošetření srsti a kůže zvířat i v obličejové části. Slouží i jako ochrana proti opakovanému napadení parazity.
Přípravek Arpalit Neo pěna 150 ml se tak obvykle používá k běžnému ošetření srsti i k ochraně proti opakovanému napadení různými parazity. Je vhodný pro všechny typy zvířat, především pro domácí mazlíčky, neboť umožňuje citlivou aplikaci v obličejové části.
Zdroj: článek Léčba ušního svrabu u králíků
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bernardova.
desi me ze z nas lekari delaji pokusne kraliky lek Furolin je odporny nepomaha naopak skodi meli by ho zakazat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alba.
Dobry den,
mam taky hroznou zkusenost s Furolinem, po ctvrtem dni jsem kvuli bolestem zaludku, malatnosti a urputnym bolestem hlavy defacto prace neschopna (zatimco s "normalnimi" antibiotiky na zanet mocovych cest jsem mohla do prace chodit a normalne fungovat). Takze pojistovny chteji setrit a vytvareji tak nemocnym jeste vetsi problemy. Lekar by sam sobe tenhle lek nepredepsal.
Zdroj: příběh Furolin diskuze
Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Svrab
Existuje několik možností, jak svrab léčit a vyléčit. Vše záleží jak brzy přijdete k veterináři. Velmi důležitá je zároveň co nejdokonaleji provedená dezinfekce a dezinsekce chovatelských zařízení. Vajíčka tohoto parazita totiž dokážou ve volném prostředí přežít po mnoho měsíců.
Nejúčinnějším lékem je ivermektin podaný injekčně 3x v intervalu 10 dní. Spolehlivě ničí všechny druhy roztočů. Vždy je potřeba ošetřit všechna morčata v chovu, včetně těch, která se jeví zdravě. Ivermektin nevadí ani březím a kojícím samicím a mláďatům starším tři měsíce. Funguje i jako kapka na lysé místo za uchem, ale neochotně se vstřebává při použití do tlamy, a proto nefunguje. Alternativou ivermektinu je doramektin.
Tomuto onemocnění často podléhají březí samičky, které pak mohou potratit. Onemocnění může být doprovázeno i nechutenstvím s následným vyhubnutím zvířete. V souvislosti se silným napadením tímto parazitem se mezi odborníky diskutuje o oslabeném imunitním systému.
Diagnózu stanovuje veterinární lékař na základě mikroskopického rozboru vzorku seškrábnutého z kůže zvířete. Proti svrabu naštěstí existuje řada účinných léků. Uvádí se několik možných léčebných postupů:
Zdroj: článek Svrab a léčení u morčat
Na kočičí svrab se používají samočisticí kapky, také fungují antiparazitika aplikovaná na kůži za krk (spot-on nebo také pipetky). Jedna speciální lihová pipetka účinkuje jak proti svrabu, tak i proti blechám, klíšťatům (Advocate i Frontline combo), případně i oblým červům (Stronghold). Účinná látka antiparazitika se prostřednictvím kůže dostává do těla, aby likvidovala parazity. Někdy je nutné aplikaci opakovat. Aplikace či prodej některých konkrétních veterinárních přípravků (Stronghold) přísluší jen veterináři.
Na svrab koček účinkují také antiparazitární spreje proti blechám (lék na kočičí svrab). Pozor, kočky mají speciální přípravky proti parazitům. Sprej (či jakýkoliv jiný přípravek) proti blechám určený pro psy by mohl kočce těžce ublížit.
V pokročilém stadiu se ušní svrab u koček léčí i injekčními přípravky (Ivomec, Dectomax). Někdy se léčba neobejde ani bez antibiotik.
Zdroj: článek Kočičí svrab
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí (kožní nemoci koček). Jedná se o rozšířené kožní onemocnění koček. Pozor, nezaměňujte s Psoroptes cuniculi, což je prašivka králičí. Na rozdíl od blech není parazit viditelný pouhým okem. Zato si lze všimnout změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců – ušní svrab, který vypadá jako špinavé uši –, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab v uších častější u koček venkovních než domácích.
Parazit svrabovky kočičí, jinak také Notoedres cati, má velikost pouhých 0,3 milimetru. Dokonce ho nemůžeme vidět ani pod lupou. V povrchové vrstvě kůže si vytváří chodbičky. V nich pak zanechává trus a klade do nich i vajíčka. Vylíhlé larvy se dostávají na povrch kůže, kterou se také živí. Z nymfy se dospělý jedinec stává za pouhé tři týdny. Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab obvykle končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
Příznaky:
Kočičí svrab v uších způsobuje strupovka ušní. Strupovka ušní, latinsky Otodectes cynotis, je parazit žijící v zevním zvukovodu. Je velký až půl centimetru a dospělým se stane za tři týdny. Onemocnění se říká také ušní prašivina a napadá i psy a fretky. Na rozdíl od svrabovky kočičí si strupovky můžeme všimnout i pouhým okem. Způsobuje zánět zvukovodu. Kočce může v ušním boltci prasknout céva, krev se pak vylévá mezi chrupavku a kůži a vznikne hematom. Ten poznáme podle velké boule za uchem, řeší se operací.
Příznaky:
S kočkou navštivte veterináře. Ten jí odebere ušní maz a stanoví diagnózu. Kočičí svrab v uších se může řešit několika způsoby. Mohou se podávat ušní kapky, to je ale většině koček velmi nepří
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Léky na kočičí svrab