Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

JAHODNÍK NA PODZIM


Bylinky na ledviny

Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.

Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.

Vrbovka malokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.

Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.

Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.

Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.

Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.

Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.

Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.

Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.

Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.

Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.

Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.

Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.

Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.

Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.

Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.

Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.

Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.

Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.

Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.

Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.

Zdroj: článek Ledviny

Příběh

Ve svém příspěvku VELKE PIGMENTOVE SKVRNY NA OBLICEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Talovicova.

DOBRY DEN JE MI 38 LET,VZDY,KDYZ ZACALO SLUNCE OBJEVOVALI SE MI PIHY NA OBLICEJI A NA PODZIM ZASE VYMIZELY.MINULY ROK SE MI UDELALA VELKA PIGMENTOVA SKVRNAPO CELEM CELE A NA PODZIM ZASE VYMIZELA,JSEM Z TOHO ZOUFALA,JE TO NEPEKNE,TAKOVA SKVRNA NA CELE...MOHL BY MI NEKDO PORADIT CO S TIM,DEKUJI.Andrea

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.

Pigmentové skvrny se nejčastěji objevují přes léto - mají souvislost se sluníčkem - a proto je důležitá prevence.
- používat opalovací krémy s vysokým UV faktorem (30+), popř. i makeup
- dostatečný pitný režim
- strava bohatá na betakaroten, vitamin E a zinek (popř. zvolit i nějaký přírodní doplněk stravy)
- vyhýbat se ostrému sluníčku (zejm. přes pravé poledne) a solárku
- přes léto si nedělat peeling
- používat kvalitní hydratační krémy
Jinak pigmentové skvrny se dají odstranit pulzním světlem, chemicky nebo přírodně (z bylinek pomáhá např. netřesk).

Zdroj: příběh Velke pigmentove skvrny na obliceji

Použití

Používejte byliny a další přísady podle typu vlasů. Bylinky můžete použít jednotlivě, nebo jako směs, v níž budou obsaženy rovným dílem.

  • Na suché vlasy se doporučuje nerolová silice, kořen kostivalu a bezinka.
  • Pro normální vlasy je vhodná pampeliška, jetel a přeslička.
  • Na mastné vlasy se používá řeřicha, jahodník, vrbová kůra a citronová tráva.
  • Když chcete mít lesklé vlasy, přidejte ocet a kopřivu.
  • Pro jemné vlasy se používá olivový olej, majoránka, lopuchový olej.
  • Na lupy zabírá máta peprná, březová kůra, kostival, kopřiva a ocet.
  • Pro lepší růst vlasů dodejte kopřivu, šalvěj, bazalku, rozmarýn a třezalku tečkovanou.

Jednotlivé bylinky nebo směsi koupíte v kamenných nebo internetových obchodech prodávajících přírodní kosmetiku, také mohou být v obchodech se zdravou výživou, které se specializují na bylinky a čaje. Některé byliny, pampelišku, jetel nebo kopřivu, můžete najít na vlastní zahrádce nebo ve svém okolí, tak proč si z nich nevyrobit domácí šampon. Pokud jste se rozhodli pro výrobu domácího šamponu z čerstvě natrhaných bylinek, dbejte na hygienické podmínky a dejte pozor při míchání více druhů bylin. Před výrobou šamponu vždy rostliny opláchněte.

Zdroj: článek Domácí šampon z bylin

Příběh

Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adriana.

J

á se přidávám. Crohna mi diagnostikovali na podzim po pár týdnech ve špitále. Teď je to vcelku stabilizovaný ale varovali mě že se nemám stresovat. Tak nevim co mám dělat. Mam zameškaný zkoušky ze zimy a teď už se mi pomalu rozbíhá letní semestr.



Kde bych se o Crohnu dověděla víc? Zatim jsou informace takový neucelený. Je někdo kdo si to vyléčil úplně do uzdravení? A jaký léky považujete za opravdu účinný?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johana.

:´o( :fire: :fire: mám crohna a je to hrozné :armati42:

Zdroj: příběh Re: Morbus Crohn

Co na otoky

Babské rady na otoky kdekoliv na těle se opírají o použití bylinek a některých potravin. Bylinky je vhodné konzumovat v podobě nálevů 3x denně dle potřeby.

Doporučené bylinky (abecedně):

  • akantopanax, albízie, atraktylis
  • bahnička, bez, bob
  • cibule zimní
  • čepelatka
  • drynarie
  • euryale
  • heřmánek, hroznovice
  • chlupatka, choroš
  • ibišek
  • jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
  • kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
  • lagenarie, lapacho, lilek (jedovatá bylina), listnatec, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
  • maraba, melie, meloun, morušovník, mosla
  • olše
  • palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
  • sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
  • šatavari
  • tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
  • úhorník
  • violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
  • zarděnice, závitka
  • žabník, žlutodřev
Potraviny:
  • zelenina (chřest)
  • ovoce (borůvky, citron)

Zdroj: článek Co na otoky nohou

Poradna

V naší poradně s názvem WWW LUPENKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martaaura.

Dobry den manžel dostal v zaři lupenku,a průběh byl docela normalni,nyni se stav z tydne na tyden tak zhoršil,že musi byt hospital.do nemocnice,Chci se zeptat zda ma na tuto nemoc vliv leku?Manžel ma 10 let parkinsonovou nemoc , ma 52 let.
Děkuji moc p.Vesela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Marto, lupénka je vlastně takový kožní projev nadměrné tvorby kožních buněk, které se vlivem dorůstání neustále nových odlupují a tvoří tak ložiska čerstvé růžové kůže. Její průběh bývá v cyklech, kdy na jaře a na podzim má nejtěžší průběh. Možná, že je to i hlavní důvod aktuálního zhoršení stavu Vašeho manžela. Pokud je hospitalizován s těžkým průběhem lupénky, tak v první řadě konzultujte jeho stav s tamním ošetřujícím lékařem a důvěřujte mu. Až se manželův stav zlepší, tak si naplánujte prodloužený víkend na sever Itálie, kde vzužijte blahodárné účinky mořské vody a sluníčka. Do těchto míst se pohdlně dostanete autem a za osm hodin jízdy jste u moře. Určitě to prospěje jemu i Vám.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Www lupenka

Bylinky na otoky nohou

Z bylinek na otoky nohou jsou k obkladům vhodné tyto (abecedně řazené):

  • akantopanax, albízie, atraktylis
  • bahnička, bez, bob
  • cibule zimní
  • čepelatka
  • drynarie
  • heřmánek, hroznovice
  • chlupatka, choroš
  • ibišek
  • jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
  • kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
  • lagenárie, lapacho, listnatec, líčidlo, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
  • maraba, meloun, morušovník, mosla
  • olše
  • palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
  • sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
  • šatavari
  • tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
  • úhorník
  • violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
  • zarděnice, závitka
  • žabník, žlutodřev

Zdroj: článek Obklady na otoky nohou

Poradna

V naší poradně s názvem NÁVOD NA PŘÍPRAVU KOSTIVALOVÉ MASTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Kostivalová mast a jak si připravit kostivalovou mast doma, zde je návod. Pravá kostivalová mast obsahuje k čerstvý kořen kostivalu. Ten se sbírá na jaře nebo na podzim.

Důležité upozornění!
Účinné látky kostivalu můžete zničit stykem s kovem!
Takže při sběru a čištění použijte keramický nůž a keramickou škrabku.

Kořen krátce ale dobře opláchneme ve slaném roztoku. Dvě hrsti kuchyňské soli na litr vody. Pak kořen necháme okapet a nakrájíme na tenké plátky nebo ho nahrubo nastrouháme na nekovovém struhadle. Ve vodní lázni v nekovové nádobě rozpustíme lékařskou vazelinu nebo sádlo v množství, které nám v tekutém stavu dovolí potopit všechen nakrájený kořen. Až se nám to rozpustí, tak přidáme nakrájený kořen. Necháme dvacet minut zahřívat ve vroucí vodě. Pak odstavíme, necháme vychladnout a při poklesu teploty pod 40*C přidáme trochu rozpuštěného včelího vosku nebo medu a do směsi dále ještě rozmáčknuté dvě kapsle vitamínu E 400mg a jednu kapsli vitamínu C (důležitý je ten obsah v kapslích), zamícháme a necháme odstát do druhého dne při teplotě kolem 20*C. Druhý den to přivedeme do tekutého stavu, ale moc to nepřehříváme, aby med, či včelí vosk, neztratily cenné látky, jež vysoké teploty ničí. Po ztekucení to přefiltrujte přes gázu nebo dětskou plenu. Získanou tukovou tekutinu nalijte do sterilních kelímků a uchovejte v chladu a temnu. Nejlépe v chladničce. Mast lze připravit případně i ze sušeného kořene kostivalu, ale sušený kostivalový kořen je třeba před přípravou rozdrtit v nekovovém hmoždíři.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Návod na přípravu kostivalové masti

Odvodnění organismu přírodní cestou

Pomoc při zavodnění poskytnou vhodné bylinky. Ideální kombinaci pro odvodnění organismu tvoří jalovec obecný, kopřiva dvoudomá, bříza a petržel zahradní. Extrakty z těchto bylin mají schopnost eliminovat otoky dolních končetin, současně podporují látkovou výměnu a přispívají ke zmírnění pocitů únavy a vyčerpání. Především však podporují fungování močových cest a pomáhají při vylučování přebytečných tekutin z těla.

Jalovec

Jalovec obecný (Juniperus communis) zvyšuje vylučování moči a díky tomu zbavuje tělo přebytečných tekutin. Je to keřík, který významně podporuje činnost ledvin, lymfatického systému i trávení. Navíc je významným antioxidantem. Pro odvodnění je nepostradatelnou bylinou.

Kopřiva

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu, osvěžuje tělo, podporuje vitalitu a energii a významně posiluje imunitní systém.

Bříza

Bříza (Betula Linné) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu a napomáhá tělu –podobně jako už předchozí zmíněné byliny – zbavovat tělo přebytečných tekutin. Její zajímavou vlastností je schopnost udržovat v krvi přiměřenou hladinu cholesterolu.

Petržel

Petržel zahradní (Petroselium crispum) podporuje správné fungování močových cest, navíc je významným zdrojem vitamínu C.

Abecední seznam bylin na odvodnění:

  • akantopanax, albízie, atraktylis
  • bahnička, bez, bob
  • cibule zimní
  • čepelatka
  • drynárie
  • euryale
  • heřmánek, hroznovice
  • chlupatka, choroš
  • ibišek
  • jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
  • kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
  • lagenárie, lapačo, lilek (jedovatá bylina), listnatec, líčidlo, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
  • maraba, melie, meloun, morušovník, mosla
  • olše
  • palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
  • sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
  • šatavari
  • tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
  • úhorník
  • violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
  • zarděnice, závitka
  • žabník, žlutodřev

Zdroj: článek Jak odvodnit nohy

Poradna

V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA NEHTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora H..

Dobrý den, už asi 7 let trpím nejspíš plísní nehtu, nehet je zažloutlý, jakoby s mapami pod nim, hrbolkatý a trochu se místama odlupuje a když se noha spotí docela to bolí. Dělali mi nejaký rozbor, kde žádnou plíseň nenašli, doktorka mi přes to napsala canesten kapky, které vůbec nezabraly, jediné po čem byla vidět zmněna, myslím jako že to začlo trochu odrůstat je triamcinolon-ivax, už to vipadalo celkem dobře, jako že to uplně odroste, ale teď na podzim se to zase rozšířilo skoro přes celý nehet. už jsem vážně bezradná můžete mi prosím poradit neco hodně účiného a taky jestli to nemůže být třeba i něco jiného nějaký exém nebo tak....moc de
ěkuji za radu Barbora H.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ahoj Barboro, podle Tvého popisu se nepochybně jedná o onychomykózu, tedy plíseň nehtu. Vřele doporučuji vrátit se zpět k užívání léku TRIAMCINOLON-IVAX, neboť sama jste registrovala zlepšování stavu po podání tohoto léku. Vzhledem k tomu, že TRIAMCINOLON-IVAX je léčivo jen na lékařský předpis, požádejte svého obvodního lékaře o předpis. Obvykle se kapky používají 2 až 3krát denně do zmírnění příznaků, pak 1 až 2krát denně do vyhojení. Ke zvýšení účinku je možno po zaschnutí 1 až 2krát aplikaci opakovat. Mezi jednotlivými aplikacemi musí být časový odstup nejméně 4 hodiny. Přípravek se nesmí aplikovat na jedno místo déle než 10 až 12 dní. Prosím, mějte na paměti, že léčba plísně nehtů je na dlouhou dobu. Proto je třeba přikročit i ke střídání několika přípravků. Po 12 dnech doporučuji vystřídat TRIAMCINOLON-IVAX například kapkami Batrafen - taktéž na lékařský předpis. Po měsící s Batrafenem se pak zase vráťte k TRIAMCINOLON-IVAX. A tak dokola, až se to úplně zahojí a nehet bude standardně zbarvený, rovný a pevně spojený s nehtovým lůžkem.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Plíseň na nehtech

Pěstování lékořice

Lékořice je travní trvalka rostoucí do výšky 1,5 m. Květy jsou velké 0,8 až 1,2 cm, světle fialové ve tvaru hroznů. Plod je lysý lusk 2–3 cm dlouhý a obsahuje vždy několik semen. Rostlina má kulovitý kořen, vytváří výběžky a má tuhou vzpřímenou lodyhu. Listy jsou lichozpeřené a na spodní straně pryskyřičně lepkavé. Rostlina je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích nebo mezi vinohrady.

Lékořice roste nejlépe v úrodné, hluboké, kypré půdě na slunných místech a sklízí se na podzim (září až prosinec) dva až tři roky po výsadbě. Množení probíhá dělením časně zjara. Výsev se provádí na podzim. Lékořicový extrakt se vyrábí vařením kořene a následným odpařením vody. Ve skutečnosti je název „lékořice“ odvozen ze starořeckého slova „glukurrhiza“, což znamená „sladký kořen“. Výtažky z lékořice se vyrábějí jak v pevné formě, tak ve formě sirupu.

Na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy, se z rostlin sklízí alespoň tříleté tlusté kůlovité kořeny. Nejméně glycyrrhizinu mají v srpnu, rovněž jarní výnos je nižší než podzimní. Kořeny se omyjí, oškrabou a usuší při teplotě kolem 30 °C (teplota sušení by nikdy neměla přesáhnout 40 °C). Kořeny se loupou, aby se odstranily pryskyřičnaté, nepříjemně chutnající látky. Správně sušená, loupaná droga má sírově žlutou barvu. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Vyvařením a odpařením vody se získá zahuštěná lékořicová šťáva. Extrakt se poté zpracovává do potřebného tvaru a nechá se ztuhnout. Lékořice (Glycyrrhiza glabra) se dá pěstovat také jako bonsaj.

Zdroj: článek Lékořice dělá dobře našemu zdraví

Poradna

V naší poradně s názvem PRIPRAVA DOMÁCEHO DYNOVY OLEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mb121264.

Zná někdo recept na přípravu domáceho dýňového oleje ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ahoj, dýňový olej si děláme doma pravidleně každý rok na podzim. Většinou je to hned po tom, co dolisujeme víno, tak pak ve stejném lisu lisujeme i dýňový olej. Jsou k tomu potřeba vyloupaná dýňová semena. Ty po vyloupání a těsně před lisováním rozprostřeme na plech a zahřejeme je na 40 stupňů. Pak takto rozehřátá je nasypeme do lisu a vylisujeme z nich domácí dýňový olej. Jde o vysoce kvalitní a zdravý domácí olej, který je bohatý na vitamíny E, A, zinek, drahocenné omega kyseliny Omega 3 a Omega 6 mastné kyseliny (ale pozor, vysokým teplem se ničí!). Jeho barva je hnědo-zelená a řadí se do kategorie olejů nejvyšší kvality. Nedoporučuje se olej tepelně zpracovávat, například na smažení ani na pečení. Pro zachování jeho vyjimečných vlastností by měl být uchován v lednici.

Ideální užití dýňového oleje je za studena. Jako lék se dá konzumovat jen tak, po lžičce denně, či přidat do proteinových koktejlů. Při tomto vnitřním užití slouží bezvadně jako prevence proti zhoubnému bujení a nemocem prostaty a podpoří v růstu a pevnosti vaše nehty. Dýňový olej povzbuzuje krevní oběh a je doporučován na kazivost zubů, na lupénku, na herpes, proti akné, na potíže s trávicím traktem, na ekzémy.

Při použití dýňového oleje na pokožku využijeme jeho blahodárné hojivé a sklidňující účinky, jelikož je zdrojem organicky vázaného zinku. Při zevním použití je dále také výborný jako základ na vyživující vlasový zábal, při kterém podpruje obnovu buněk a pružnost kůže a učiní vaše vlasy krásně lesklé. Domácí dýňový olej mohu jen doporučit!

Zdroj: příběh Priprava domáceho dynovy oleje

Kdy přesazovat motýlí keř?

Motýlí keř je poměrně odolný a lze jej snadno přesadit. Přesazování motýlího keře se obvykle provádí na jaře nebo na podzim. Jednoduché pravidlo pro přesazování motýlího keře zní: přesazujte když nemá listy. To znamená před novým růstem na jaře nebo poté, co jeho listy na podzim uschnou. Mějte na paměti, že oblast, ve které žijete, obvykle určuje, kdy můžete přesazovat. Například jaro je vhodnějším obdobím pro přesazování motýlího keře v chladnějších oblastech, zatímco v teplejších jižních oblastech se přesazování motýlího keře nejlépe provádí na podzim. Motýlí keře jsou skvostem na zahradě. Jakmile se rostlina motýlího keře ujme, do značné míry se o sebe už postará sama, kromě občasného zalévání a prořezávání. Keř vytváří výjimečný doplněk v zahradě a přitahuje také různé motýly, což je také dobré pro opylování ostatních rostlin.

Zdroj: článek Kdy přesadit motýlí keř

Příběh

Ve svém příspěvku DÝŇOVÝ OLEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matouš.

Dýňový olej mohu jen doporučit, lisování je pro mě zbytečně náročné, dýňový olej kupuji zde: http://www.siladoteku.cz/si…. Proč čekat až na podzim? Oblíbili jsme si ho i v kuchyni, žena ho má spojený s péčí o vlasy a nehty, já jsem zase zjistil, že je užitečný pro muže, které trápí prostata...

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Dýňový olej

Homeopatika na odhlenění

Homeopatie je obor zabývající se komplexní léčbou člověka podobnou látkou, která způsobila potíže. Tato látka je ve velmi slabé dávce podávaná ve formě takzvaných homeopatik. Složení homeopatik obsahuje přírodní látky, které jsou následně ředěny do velmi slabých dávek. V přípravku zůstává pouze jakási informace, která přiměje imunitní systém vrátit se do původní podoby. Díky slabé koncentraci nezpůsobují žádné vedlejší účinky a mohou být užívány společně s ostatními léky. Velmi dobře tyto přípravky působí na psychiku člověka, která výrazně pomáhá při samotné léčbě.

Homeopatika jsou obvykle označena písmenem CH a číslicí. Písmeno CH značí, že jde o ředění dle zakladatele homeopatie Christiana Samuela Hahnemanna. Číslice informuje o síle ředění přípravku. Číslice 5 tedy znamená nízký stupeň ředění, naopak 30 vysoký stupeň ředění. Dále má každé homeopatikum vlastní název, díky kterému lze určit, na jaké onemocnění je vhodné ho použít. Seznam homeopatik lze rozdělit dále na přípravky obsahující pouze jednu látku, jako například měsíček lékařský, a na ty obsahující několik látek. Tyto látky jsou vhodně namíchané, aby společně působily proti konkrétní nemoci. Dávkování je vhodné konzultovat s homeopatem. U dětí je dobré přípravek rozpustit v kojenecké vodě.

Přehlenění se zvracením zlepšuje Ipeca 9CH. Doporučené užívání je 5 granulí při pocitu na zvracení. Kromě přehlenění snižuje Ipeca 9CH jakékoli nucení na zvracení. Pro kojence a předškolní děti je jedním z hlavních léků na acetonemické zvracení spolu s lékem Senna 9CH a Lycopodium clavatum 9CH.

Dulcamara 9CH je lékem volby kašle, který nastupuje na podzim, kdy je pacient citlivý na vlhko. Kromě obrazu zahlenění jsou často přítomny i spastické fenomény (pískání na průduškách). Tento lék je vhodný pro pacienty s asthma bronchiale, kteří se horší na podzim. Podává se 5 granulí 2x denně. Zde je možné kombinovat homeopatickou léčbu s léčbou klasickou. Přidání léku Dulcamara 9CH do rozpisu léčby sníží počet aplikací akutních inhalačních kortikoidů. Univerzálně působícím lékem na spasma průdušek je Cuprum metallicum 9CH. Tento lék uvolňuje napětí na hladkých svalech. Pokud se potřebují zkapalnit hleny, využívá se účinku Lachesis mutus 5CH. Tento lék v ředění 5CH má výrazný mukolytický účinek. V tomto případě je nutné jej podávat často, 5 granulí po 2 hodinách. Pacienta je nutné upozornit, že dojde ke zvýšení sekrece.

Pokud je nutné podat antibiotika, doporučuje se spolu s nimi podávat i lék Thuya occidentalis 9CH – jeho účinek je detoxikační, pomůže nemocnému, aby po jejich dobrání nebyl oslabený a nestal se příjemcem další infekce.

Zdroj: článek Co na zahleněný krk

Příběh

Ve svém příspěvku IMUNITA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.

Já musím říct, že na imunitu i detoxikaci si beru probiotika, ono se to může zdát zvláštní, koneckonců dneska už je známo, že probiotika pomáhají na kde co, ale jde v podstatě o to, že to všechno se sebou souvisí. Na imunitu beru vždycky na podzim, který pro mě býval dost krizovým obdobím, biopron forte a detoxikaci, kterou většinou provádím naopak na jaře a pomáhá mi též ke zvýšení imunity, zase podporuju probiotiky s trávicími enzymy navíc.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Imunita

Pěstování v květináči

Na rozdíl od klasického česneku se tento pěstuje pro konzumaci listů, jako vhodný doplněk zdravé výživy. V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje rovněž značné množství jódu. Vyráží velmi brzy na jaře a jeho užívání přispívá ke kompletní jarní očistě organismu.

Česnek medvědí lze pěstovat doma, vysadit ho a pak nechat růst, protože když se uchytí a daří se mu, žádnou velkou péči nepotřebuje, rozrůstá se sám.

Bude se mu líbit:

  • ve stinné vlhké zahradě,
  • pod vzrostlými stromy (okrasnými, které neobrýváme a nehnojíme),
  • pod keři,
  • ve stinném zákoutí, které leží ladem.

Musíme si uvědomit, že česnek medvědí je sice trvalka, ale není to celoroční rostlina. Přes léto a podzim místo zůstane prázdné. Nemůžeme jej dát na záhonek a po jeho zániku, když listy uvadnou a stáhnou, tam zasadit něco jiného.

Cibulky sázejte do trsů (1 trs = 10 a více cibulek), tak se nejlépe ujímá a roste. Pokud máte na zahradě málo místa, můžete to řešit tím, že z 200 cibulek vytvoříte například 5x, 2x nebo jen 1x velký trs v truhlíku na balkoně.

Česnek medvědí má rád vlhké, humózní a kypré půdy na stinných místech, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Nehnojte ho ani nevysazujte do vyhnojené půdy! Čerstvá nať česneku medvědího je vhodná i jako kuchyňské koření.

Aby mohl česnek medvědí v časném jaru vyhnat listy, je třeba cibule zasadit koncem léta. Je to stejné třeba jako u tulipánů. Při pěstování ze semen rovněž vyséváme před zimou. Když bychom to chtěli udělat zjara, musíme semínka nejdřív takzvaně stratifikovat, abychom imitovali přírodní podmínky.

Postup:

  • Semínka vložíme do substrátu a uložíme asi na měsíc do lednice.
  • Poté je rozsejeme v ploché misce, ale stále musí být v teplotě přibližně okolo 10–12 stupňů.
  • Klíčky se objeví asi po čtyřech týdnech.
  • Teprve pak je přemístíme na stanoviště a vsadíme asi centimetr hluboko.
  • První rok budou rostlinky slabé, sklizeň očekávejme až druhým rokem.

V případě, že budete vysévat medvědí česnek do truhlíku, je dobré semínka nechat nějakou dobu v mrazáku, nebo ještě lépe nechat truhlík se semínky přes zimu zapuštěný venku. Pak truhlík můžete umístit na nějaké hodně chladné místo, nejlépe do sklepa. Nebo pokud budete v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vypěstujte si medvědí česnek v květináči

Příběh

Ve svém příspěvku ODPOČINEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nina.

Wellness je skvělý. Už dlouho jsem nikde nebyla, ale doufá, že to na podzim napravím :) Už mám vyhlédnutý luhačovický hotel Alexandriu. Byla jsem tam ubytovaná s kolegyní na jednu noc a prodloužený víkend tam bude skvělý. Za ten jeden den jsme stihli bazén, vířivku, všechny sauny i masáž, takže se těším, až tam strávím delší dobu a všechno si pořádně užiju. Navíc k tomu patří skvělé jídlo, na kterém si s přítelem ujíždíme, tak to bude něco pro nás.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Odpočinek

Podobné keře

Mahónie cesmínolistá

Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.

Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.

Cesmína

Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mahon a jeho pěstování

Poradna

V naší poradně s názvem VÝRUSTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janis michalakis.

Asi dva roky mám na stejně hnědou bradavičku, která roste, prosím o co se jedná, díky
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Jedná se o keratózu, která nebývá nebezpečná. Může ale vadit a proto bývá často vyoperována vyříznutím. Když dokážete prokázat zhoršování zdravotního stavu vlivem keratózy (například časté natržení a krvácení), tak operaci hradí zdravotní pojišťovna. V ostatních případech si ji hradí pacient jako kosmetický zákrok. Hrazená operace keratózy (excize) se provádí na kožní chirurgii na základě žádanky od kožního lékaře. Zákrok je bezbolestný, bolí jen umrtvovací injekce na začátku. Rána po vyříznutí bývá uzavřena jedním stehem, který je potřeba za 14 dní vytáhnout, což taky nebolí. Po dobu jednoho měsíce od operace se nesmíte koupat, zejména v bazénech a vodních světech. Půl roku je potřeba místo chránit před sluncem a proto je lepší naplánovat operaci na podzim.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Výrustek

Pěstování majoránky

Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.

Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.

Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.

Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.

Zdroj: článek Majoránkový čaj

Příběh

Ve svém příspěvku RUST VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kaiserova.

Dobry den,
Prosim o radu, memu synovi je 16 let. Ma velmi ridke a slabe vlasy. Nevedel by nekdo, jaky pripravek, nebo i domaci recept by mu mohl pomoci? Dekuji za odpovedi.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Franek.

Dobrý den,zkuste výtažek z kořene lopuchu.Pozor lopuch se musí sklízet brzy na jaře nebo na podzim.

Zdroj: příběh Rust vlasu

Léčivé účinky lopuchu

Lopuch je považován za jeden z nejlepších přírodních čističů krve. Jeho sušené kořeny, vykopané v prvním roce, jsou nejlepším léčebným zdrojem. K léčebným účelům se také mohou použít plody a listy lopuchu. Odvar z kořene lopuchu se používá k pročištění krve, proti kurdějím, vředům, revmatickým onemocněním, šupinatění kůže. Obklady z listů slouží proti modřinám a otokům. Výluh z listů lopuchu je vhodný při poruchách trávení. Tinkturu, silici nebo extrakt ze semen lopuchu lze použít zevně, a to při ekzémech, lupénce i hemoroidech. Dále se lopuch používá při vypadávání vlasů nebo při nadměrném výskytu lupů a při svědění pokožky hlavy. V Číně se lopuch využívá k léčbě impotence a neplodnosti.

Kořen se získává z jednoletých, ještě nekvetoucích rostlin, a to na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku vegetace rostliny ještě před rašením listů, maximálně na podzim druhého roku. Později už kořeny zdřevnatí a nejsou k potřebě. Za plnohodnotný platí kořen jadrný, takzvaný mastný, na rozdíl od dřevnatého. Po očištění se doporučuje ponořit kořeny na 3 minuty do vařící vody, účinné látky se tím stabilizují a lépe se uchovají. Teprve potom se kořeny suší, obvykle zavěšené na nitích. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga je křehká, na lomu bělavá, s nasládle hořkou chutí. Při dobrém uložení vydrží i více let. Semena se sbírají po úplném dozrání koncem léta, listy během celé vegetační doby.

Zdroj: článek Lopuch obecný

Poradna

V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NEHTŮ A BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Dražil.

Nikde není psáno, že když je plísen u nehtů na noze, že se není možné obout do plných bot? Píchá na špičce palce jak kdyby zarůstal nehet? Má někdo ten samý problém. V čem chodit teď na podzim? Ani větší bota nepom§že, stačí se jen málo dotknout bolestivého palce. DÍK

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

V našich zeměpisných podmínkách jsou plné boty nezbytné. Mají být v oblasti prstů dostatečně široké i dlouhé, aby v nich prsty nebyly utiskovány. Na plíseň nehtů máme několik účinných léků, které jsou k dostání na lékařský předpis. Proto navštivte se svým problémem ordinaci kožního lékaře, kde vám palec vyšetří a nabídnou vhodnou léčbu. To je nejrychlejší způsob jak se toho zbavit.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Plíseň nehtů a bolest

Pupalka dvouletá

U nás pupalku najdeme na okrajích cest, na náspech, podél železničních tratí, na rumištích, u starých zdí a podobně. Pupalku si můžeme splést snad jedině s nějakým druhem divizny, ta má však silně plstnaté listy. Kořen pupalky sbíráme první rok na podzim, případně druhý rok na jaře před zahájením vegetačního období (je poměrně mohutný, takže k jeho sběru potřebujeme rýč). Semena pupalky se sbírají v době plné zralosti, listy a mladé výhonky před rozkvětem rostliny a květy se trhají v době květu, tedy ve večerních hodinách, jelikož pupalka rozkvétá právě k večeru. Semena pupalky lze ojediněle koupit, ovšem najít tuto bylinku ve volné přírodě není nic těžkého. Pokud ji chceme pěstovat doma, na podzim si z volně rostoucí rostliny vezmeme semena, která vysejeme přímo na stanoviště. Pupalka má ráda přímé slunce a lehké, dobře propustné půdy.

Zdroj: článek Pupalkový olej

Poradna

V naší poradně s názvem KASTANY JAKO LEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Petržílka.

máme kaštany --kaštan má zelenou slupku tu sloupneme zustane nám kaštan potažený hnědou slupkou.Které z těch tří částí plodu se používají kmasti a které do lihu.Předem děkuji za odpověd. fotku neumím poslat.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Na výrobu kaštanové masti je možné použít z jara květ a na podzim pak celý hnědý plod zbavený ostnatého oplodí.

Zdroj: příběh Kastany jako lek

Kopřiva na vlasy

Vhodné je umývání hlavy odvarem z čerstvých kopřiv nebo odvarem z kořene kopřivy. Pro každý druh vlasů je velmi blahodárná tinktura z oddenku kopřivy, který vykopete na jaře nebo na podzim a tinkturu si lehce připravíte jeho louhováním. Úspěch je brzy viditelný, hlava je bez lupů, vlasy jsou husté, poddajné a pěkně lesklé.

Umývání vlasů kopřivovým výluhem: Čtyři až pět vrchovatých hrstí čerstvé nebo sušené kopřivy dáme do pěti litrů studené vody a pomalu zahřejeme k varu. Necháme ještě pět minut vyluhovat. Když použijeme oddenek kopřivy, dáme jednu hrst na noc do studené vody, druhý den uvedeme do varu a necháme ještě 10 minut vyluhovat. V tomto případě bychom měli hlavu umývat jen jádrovým mýdlem.

Kopřivová tinktura: Na jaře nebo na podzim vykopaný oddenek očistíme ve vodě kartáčem, nadrobno pokrájíme a naplníme do láhve až po hrdlo. Zalejeme 30–40% žitnou pálenkou a necháme stát čtrnáct dnů na teplém místě.

Zdroj: článek Čaj z kopřivy

Poradna

V naší poradně s názvem VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Gold.

Dobrý den, už několik týdnů mě bolí záda v místech pod lopatkami a bolest přechází kolem těla do žeber. Měla jsem na podzim zánět průdušek a nyní chřipku, při nemoci se bolest ozývá intenzívněji. Lékařka mi sdělila, že by to mohl být vnitřní pásový opar, ale nemám žádné vyšetření, tak ani nevím....jestli je to, nebo ne. Kdyby ano, nemohu někoho zdravotně ohrozit? Máme v rodině malé děti, včetně novorozence. Mohu s nimi přijít do styku? Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Spíše než v pásovém oparu hledejte příčinu ve svém pohybovém aparátu. S jejím odhalením vám pomůže lékař ortoped. Cilený léčebný tělocvik vám pak uleví od těchto bolestí. Navíc si při něm zformujete tělo a budete pak vypadat mladší a krásnější.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Vnitřní pásový opar

Cyklus růstu vlasů

Vlasy rostou rychleji na jaře a na podzim, pomaleji v zimních měsících. Každý vlas prochází životním cyklem, který trvá od 2 let a ve výjimečných případech u některých lidí i více než 10 let. Tato skutečnost vysvětluje, proč některým lidem narostou vlasy až po pás a jiným jen po ramena. Po aktivním období růstu se vlas dostane do klidového stadia, které trvá asi 3 měsíce. Poté vlas vypadne, ale na jeho místě už roste vlas nový.

U zdravé vlasové pokožky je ve fázi růstu asi 90% vlasů a jen 10% vypadává. Pokud se z nějakého důvodu cyklus růstu vlasů naruší, zaznamenáme to jako zvýšené vypadávání vlasů. Na jaře je nejčastější příčinou vyčerpání organizmu po zimě, kdy tělo strádá hodnotné živiny. Nikoli však tučná a mastná jídla, kterých jsme měli přemíru, ale důležité látky jako jsou vitaminy, minerály, stopové prvky a aminokyseliny. Na podzim je to zase sluneční záření, které proniká do pokožky během jara a léta a narušuje životní cyklus vlasů. V tomto případě se však jedná o dočasně trvající stadia, které se obvykle sami upraví. Pokud však padání vlasů přetrvává delší dobu než 4 měsíce, je potřeba problém řešit, jinak může přerůst do chronického stadia.

Ženy mají delší fázi růstu vlasů

Fáze růstu vlasů u mužů je kratší než u žen a mohou za to hormony. Testosteron, mužský pohlavní hormon, má tendenci zkracovat fázi růstu vlasů a to je důvodem, proč muži trpí zvýšeným vypadáváním vlasů častěji než ženy. U mužů se genetická predispozice ozývá někdy už ve 12 letech a do 25 roku života přijde o svůj bohatý porost až třetina z nich.

Zdroj: článek Co se dá ovlivnit při vypadávání vlasů

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Bc. Jakub Vinš

 Mgr. Jiří Dvořák

 Mgr. Jana Fábryová


jáhly
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
jahodnik previsly
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.