Téma

JAK CHYTNOUT STENICI


Štěnice patří k nejnepříjemnějším domácím škůdcům, kteří dokážou zcela narušit pocit bezpečí a klidu v našem vlastním domově. Jsou nenápadné, aktivní hlavně v noci a jejich kousnutí může způsobit svědění, zarudnutí i výrazný stres. Přestože si je mnoho lidí spojuje pouze s nečistotou, pravdou je, že se mohou objevit i v pečlivě udržovaných domácnostech. V tomto článku se podíváme na to, jak štěnice poznat, kde se nejčastěji skrývají a jaké kroky opravdu pomáhají při jejich odstranění.


Jak poznat štěnice

Štěnice se řadí mezi ploštice s proměnou nedokonalou. Jsou bezkřídlé, respektive nelétají. Hlavní a jedinou potravou štěnic je krev. Živí se výhradně jí. Po nasátí krví mají štěnice výrazně větší a protáhlejší tělo. Štěnice jsou grygarický hmyz (to znamená hmyz, který se sdružuje). Štěnice žijí až 1,5 roku a dokážou dlouho hladovět (uvádí se až 200 dní). Samice naklade za život 300–500 vajíček, která přilepují sekretem na většinou zdrsněný povrch. Vývoj z vajíčka až po dospělce trvá 2 měsíce při teplotě 20 °C.

První známkou štěnice postelové v bytě jsou ranní štípance na některém ze členů rodiny. V letních měsících se to většinou mylně přisuzuje komárům, když se ochladí, lidé považují často štípance za ekzém. Teprve v poslední fázi, kdy už jste všechno vyzkoušeli, se podíváte na internet a s hrůzou zjistíte, že by to mohly být štěnice. Nejlepší důkaz o výskytu štěnic v bytě je živý jedinec, ovšem živou štěnici nejspíš ve dne nespatříte. Nejlepší je v noci mezi jednou a třetí hodinou rozsvítit a podívat se na postel a na zeď v okolí postele. Štěnice jsou typicky noční hmyz, a proto je jde ve dne těžko najít. Přes den jsou zalezlé ve škvírách postele, v záhybech prostěradel a v dalších skrýších, které jim vyhovují.

Dalším důkazem přítomnosti štěnic jsou krvavé skvrny na prostěradle a povlečení. Ty způsobuje štěnice, kterou jste ve spaní rozmáčkli. Štěnice postelové po sobě zanechává i jiné stopy. Zvednete-li matraci, rošt a podíváte se za čelo postele, tak v těchto místech naleznete shluky černých teček (výkaly), které jdou rozmazat. Můžete také objevit i okrově zbarvené svlečky nebo skupinky vajíček, vypadající podobně jako lupy. Bohužel tento nepříjemný parazit si vůbec nevybírá, jestli se nastěhuje k vám nebo k vašemu sousedovi. Je mu to jedno. Jde mu hlavně o krev. Štěnice vyhledává hostitele až na vzdálenost 60 m. Bodá hlavně na odhalených částech těla. Také je rozdíl mezi mužskou a ženskou kůží. Mužská kůže je zpravidla pro štěnici tužší, takže si za hostitele vybere raději ženu. Pokud je v její blízkosti dítě, nepohrdne ani jeho krví. V praxi se stává, že žena má spoustu štípanců a bodnutí, ale muž, který spí vedle ní, má jen minimum nebo vůbec žádné. V takovém případě dochází často k omylu, že ženiny vyrážky a svědivá kůže jsou známkou ekzému nebo alergie. Pokud doma štěnice objevíte, nestyďte se kontaktovat odborníky, kteří vám od těchto nepříjemných parazitů pomohou.

Zdroj: článek Štěnice

Příběh

Ve svém příspěvku MOJE ZKUŠENOST S CGA 800 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka.

Dotaz:je mozne ze po tech tabl. Jsem mohla chytnout prujem???Casem to ustoupi nebo ty bolesti budou porad pri snezeni pilulek???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blažena Sáblíková.

Těžko říct. Já jsem ten problém neměla. Ikdyž je možné, že ten průjem by mohl být součástí detoxikace. Každopádně mi ty tablety pomohly zbavit se nadváhy jednou provždy.

Zdroj: příběh Zkušenosti s cga800

Barvení vlasů po chemoterapii

Ženy po chemoterapii by se neměly stresovat svými vlasy, pokud zatím nejsou po nemoci takové, jaké by si přály mít. Chce to jen trochu trpělivosti a času, než se vše vrátí k normálu. Domácí barvení vlasů po chemoterapii se nedoporučuje, protože barva může chytnout špatně nebo může vlasy a pokožku poškodit. Před barvením si nikdy nemyjte vlasy, protože pokožka hlavy je chráněna alespoň přirozenou vrstvou tuku. Barvu použijte až po konzultaci s odborníkem, který zhodnotí kvalitu vašich vlasů a doporučí vám tu nejšetrnější variantu vhodnou právě pro vaše vlasy.

Zdroj: článek Jak se starat o vlasy po chemoterapii

Příběh

Ve svém příspěvku KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálka.

Zdravím, narazila jsem na tuto diskusi úplně náhodou, ale velmi mě to zaujalo. Mám doma totiž králíčka a zajímalo mě, zda je možné chytnout parazity i třeba od něj a zda je nutné tedy brát ten wurm-ex?
Díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Koko.

No pokud máte králíčka odčerveného, tak je asi malá pravděpodobnost, že byste v sobě nějaké parazity měla. Na druhou stranu za prevenci nic nedáte.

Zdroj: příběh Králíček

Barvení vlasů

Dnešní nabídka barev na vlasy je skutečně nepřeberná, takže dopřát si vysněný odstín vlasů už není nic těžkého. Většina lidí si myslí, že barvení vlasy ničí, ale to není úplně pravda. Záleží totiž na druhu barvy, na aplikaci a také na tom, v jakém stavu jsou vlasy před barvením. Barvení má i své velké výhody, kromě dobrého pocitu zvětšuje objem, vlasy vypadají hustší a také pomáhá, když se vlasy nadměrně mastí. Domácí barvení vlasů se většinou nedoporučuje, protože barva může chytnout špatně nebo může vlasy poškodit. I když je to levnější a vše se děje v pohodlí domova. Někteří lidé mají problém s výběrem odstínu barvy, protože se podívají na krabičku, ale už ne na zadní stranu, kde jsou výsledné odstíny – samozřejmě ani to není stoprocentní, ale dá se podle nich orientovat. Před barvením si nikdy nemyjte vlasy, protože pokožka hlavy je chráněna alespoň přirozenou vrstvou tuku. V případě použití barvy je odstín stálý, ale je nutné nejméně za šest týdnů dobarvit odrosty. Máte-li vlasy již zesvětlené, tónovací přípravky používejte s rozvahou, protože odstín vstřebávají intenzivněji.

Pokud se chystáte měnit barvu opravdu výrazně, například z hnědé na červenou nebo z černé na blond, pak rozhodně zajděte ke kadeřníkovi. Barvení vlasů je v dnešní době bleskurychlé a jednoduché. O barvené vlasy se ale musíte náležitě starat, pokud chcete, aby vypadaly zdravě.

Zdroj: článek Barvení vlasů nebo raději tónování

Příběh

Ve svém příspěvku KREV VE STOLICI A ŽLUTÁ STOLICE HLEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Lietavová.

Už týden mám žlutou stolici , nikdy jsem to neměla mám v žlučníku dva kameny a všechny popisované věci i bolest pod žebrem lék na močák, urulog mi nezabral blokoval plíce.Co mám dělat...KAMARÁDKA JE PO ŽLOUTENCE II.ST.nemohla jsem od ní chytnout bacil? Děkuji.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Krev ve stolici a žlutá stolice hlen

Barvení vlasů po chemoterapii

Při imunosupresivní léčbě často dochází ke ztrátě vlasů, které se po skončení chemoterapie znovu obnoví. Obnova je však pomalá a je třeba hýčkat každý vlásek. Proto i při jejich barvení je třeba dbát zvýšené opatrnosti a v domácích podmínkách zvolit raději tónování. Barvení vlasů po chemoterapii je možné, ale měl by ho provést profi kadeřník, neboť hrozí, že barva bude reagovat s novými vlasy a pokožkou atypicky. Může vlasy popálit nebo chytnout do špatného odstínu nebo vyvolat neočekávanou, alergickou reakci a proto je lepší mít odborníka při ruce.

Zdroj: článek Barvení vlasů nebo raději tónování

Poradna

V naší poradně s názvem BARVENÍ VLASŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromira.

své vlasy mám barvené hennou do rezava, koupila jsem si evropské vlasy na zhuštění a prodloužení středně hnědé, rezavé jsem nesehnala, jak je dobarvit? henna na mě nechce chytnout

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Kupované vlasy je potřeba nejdříve stáhnout odbarvovačem a potom obarvit na zrzavo. Henna bude v tomto případě příliž slabá pomocnice. Použijte klasické chemické barvy. Pro pěkný efekt je nejlepší nechat si barvu prodloužených vlasů upravit od kadeřnice, která je prodlužuje.

Zdroj: příběh Barvení vlasů

Vhodné kombinace s petrolejovou barvou

Petrolejová barva se objevila ve spoustě kolekcí pro sezonu podzim/zima a brzy si tak znovuzískala srdce všech milovnic módy. Nejvíce ji propaguje asi Frida Giannini, návrhářka značky Gucci, která s ní ve své kolekci rozhodně nešetřila, do hry ji zapojil i Marc Jacobs.

Jaká barva se hodí k petrolejové? Tuto otázku vyřešili přední návrháři a designéři spojením s hořčicovou, smaragdovou nebo třeba vínovou barvou a vznikly tak velmi originální a netradiční kombinace. Petrolejová barva obecně skvěle notuje s výraznějšími barvami, jako je citronová, oranžová, fuchsiová nebo malinová (tyto kombinace rozhodně vytáhněte i na jaře), pokud máte momentálně ponuřejší náladu, spojte petrolejovou s bordó, trávově zelenou nebo rezavou. Můžete se ale chytnout i dalšího trendu a vyzkoušet styl tón v tónu. Mějte na paměti, že petrolejová barva je sama o sobě dost výrazná.

V módním odvětví se v ní mohou najít různé typy žen, především ty, které mají světlejší pleť. Pro zrzky je přímo jako stvořená, ale sluší i brunetkám. Pokud byste měly pocit, že to není úplně to pravé, ale přesto byste si chtěly v petrolejové barvě vyrazit, zvolte ji třeba na sukni a doplňte topem, který si s vaší pletí lépe rozumí. Právě barva, která je nejblíže tváře, má totiž největší schopnost vás rozzářit. Nebo naopak zbytečně utlumit.

Pokud chcete petrolejový kousek vyzkoušet, určitě se doporučují šaty s rukávky. Odvážnější dámy mohou sáhnout po kožíšku, nebo alespoň po kožešinovém límci, který se může přehodit přes svetřík i kabát. Je stylový a zahřeje. Petrolejová se zlatou budou tvořit luxusní pár. Například petrolejové šaty a zlacené náušnice nebo metalický pásek vám dodají neodolatelný vzhled. Pokud se nebojíte být vidět, zkuste kombinaci petrolejové barvy s ostře růžovou až fuchsiovou. Také vyzkoušejte růžový vzor na petrolejových šatech. Petrolejová šála nebo jiný doplněk budou rozhodně skvělou investicí. Krásně podtrhnou outfit v jinak neutrálních barvách. Zvýrazníte jimi například velbloudí kabát nebo hnědý svetr.

Zdroj: článek Petrolejová barva

Jak se zbavit štěnic

Hubení štěnic je velmi náročné a je skoro nemožné tohoto škůdce zlikvidovat svépomocí. Doporučuje se kontaktovat profesionální firmu. Pokud si myslíte, že máte doma štěnice, nejdůležitější je zjistit místo výskytu a popřípadě informovat nájemníky o termínu ošetření, typu přípravku, době odvětrání a podobně. Vlastní hubení obnáší ošetření všech možných úkrytů a jejich okolí tekutým reziduálním insekticidem. Hubení probíhá nejčastěji za pomoci postřiků a poprachů. Poprachem se ošetří zásuvky a vypínače. Prohlížené a ošetřované skříně musí být vyprázdněné a postel rozmontovaná, aby bylo možno ošetřit všechny úkryty. Na přípravě a důkladném ošetření všech možných a nemožných úkrytů záleží výsledek celé akce. Po ošetření nelze výsledek očekávat okamžitě. Cca po 3–4 týdnech by měl výskyt ustat. To se dá zjistit pouze přespáním v napadených místnostech.

Průzkum hubení se dělá cca po 4–6týdnech. Pokud je to nutné, provede se druhé ošetření podobného rozsahu jako první ošetření.

Další pomoc:

  • automatická pračka, teplota +60 °C – hubí všechna stadia včetně vajíček
  • sušička prádla, teplota +45 °C – hubí všechna stadia včetně vajíček
  • suché čištění/čistírna – hubí všechna stadia včetně vajíček
  • studená voda – za 24 hodin usmrtí jen nymfy a dospělce
  • teplota -17 °C – usmrtí všechna stadia včetně vajíček za 24 hodin

Domácí hubení je ve většině případů neúčinné. Běžně prodávané přípravky obsahují pyrethroidy, které v případě rezistence (a ta je velmi rozšířená) štěnice nezahubí, ale pouze je vypudí z jejich úkrytu.

Tip: Správný výběr odborné a profesionální firmy pro ošetření bytu či ubytovacího zařízení proti štěnici domácí je velmi důležitý a často je klíčový pro výsledek provedených prací, spokojenost klienta s úrovní služby, vystupováním pracovníka, vnímáním firmy pro okolí a psychickou podporu a pohodu zákazníka. Následující doporučení si ve většině případů můžeme ověřit již telefonicky v případě prvního kontaktu s firmou. Podle úrovně komunikace, ochoty zodpovídat dotazy a vstřícnosti k zákazníkovi můžeme posoudit úroveň firmy.

Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od štěnice

Léčba kousnutí

Reakce na kousnutí štěnicí je mezi muži a ženami odlišná. Naštěstí případů těžkých alergií a jiných reakcí není mnoho, většina lidí má menší příznaky doprovázené nepříjemným svěděním a otoky. Léčba následků pokousání obecně závisí na velikosti kožní reakce.

Pokud dojde k pokousání štěnicemi, je třeba mít na paměti, že je velmi snadné zanést do rány infekci. Zvláště děti je třeba ohlídat, aby si svědící ranky nerozškrábaly. Je také důležité začít s léčbou „pupínků“ bez ohledu na skutečnost, že pravděpodobně zmizí po několika dnech. V ojedinělých případech se totiž ranky hojí velmi dlouho a jejich stopy jsou patrné ještě po několika měsících. Pokud jsou příznaky závažné, doporučuje se použít krémy a pleťové vody, které obsahují hydrokortizon. Aplikují se přímo na kousnutí a pomohou vám odstranit pocity svědění a také napomáhají rychlejšímu hojení poškozené kůže.

V některých závažných případech můžete využít antihistaminika. Pomohou vám vypořádat se s bolestí. Zánět a infekce mohou být účinně léčeny protizánětlivými nebo dezinfekčními prostředky. Vždy je vhodné poradit se s kožním lékařem a nezatajovat mu příčinu „vyrážky“. Lékaři jsou dnes již poměrně informováni o problémovém přemnožení štěnic a jistě budou jednat s pochopením. Nicméně pokud nechcete používat léky, je možné vyzkoušet některé osvědčené domácí terapie, jako je tea tree olej, stejně jako přírodní aloe vera.

Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od štěnice

Jak získat sebevědomí?

Na cestě životem občas každý potřebuje poradit jak dál. S nedostatkem sebevědomí se nikdo nerodí. Nedostatek sebevědomí, což je vlastně špatné mínění o sobě samém, se získává a upevňuje životními zkušenostmi.

Největší vliv na sebe máte vy sami. Zde je návod, jak si vypěstovat sebevědomí. V podstatě jde o to, abyste svoji mysl naprogramovali tak, aby začala myslet správně a vaše myšlení vás podporovalo a ne shazovalo. Výzkumy ukazují, že nemá smysl šťourat se v minulost a dokola vyvolávat negativní zážitky, protože problémy se tím jen upevňují. Je spíše zapotřebí změnit své myšlení správným směrem. Člověka napadne za den asi 75 tisíc myšlenek, samozřejmě je nemůžete všechny kontrolovat, ale můžete určovat jejich směr tím, co si sobě říkáte, co čtete, posloucháte, na co se díváte.

Zamyslete se nad tím, jak sami k sobě promlouváte. Uděláte například nějakou drobnou chybu před někým jiným. Okamžitě si ji začnete vyčítat. Vyčítáte si ji ten den, pak ještě večer a možná i druhý a třetí den. Zamyslete se teď ale nad jednou věcí. Kdyby tu samou chybu udělal váš kamarád, mluvili byste s ním takto? Opakovali byste mu tyto věci celý den, pak ještě večer a i druhý a třetí den?

Nestěžujte si. Teď jste tedy zjistili, že za vaše nízké sebevědomí můžou vaši rodiče, kamarádi, učitelé a jiní lidé. Máte možnost buď si stěžovat, jaký jste chudáček a těmto lidem to vyčítat, pak se ale situace pravděpodobně nezmění, nebo se rozhodnout s tím něco udělat a začít na sobě pracovat a postupně se dopracovat k vytouženému sebevědomí. Popravdě zase tolik se litovat nemusíte, samozřejmě se vám nemusí líbit životní styl a máte plné právo toužit po lepším životě a pracovat na tom, abyste ho získali, ale na druhou stranu si uvědomte i pozitivní stránky svého života.

Stanovte si cíl. Určete si a sepište si své cíle a každý den se na ně dívejte. Údajně jen 5 % lidí uspěje, a jsou to ti, kteří mají stanovené a sepsané své cíle. Na jedné univerzitě dělali průzkum, ptali se žáků na jejich cíle. Jen 3 % z nich znala své cíle a měla je napsané. Za 30 let všechny studenty vyhledali a zjistili, že právě těmto 3 % žákům se dařilo nejlépe. Dokázali nahromadit větší bohatství a celkově měli v životě viditelnější úspěchy než ti, jež své cíle napsané neměli.

Zaznamenejte si své úspěchy, vaše kladné stránky a za co jste vděčný. Mohou to být i malé úspěchy provázející vás celý život. Například udělali jste řidičák, přijímací zkoušky na střední školu, odmaturovali jste, upekli koláč, ve třetí třídě zbili rivala. Co vás napadne.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zvedněte své sebevědomí

Nenádorové onemocnění nehtů

Anonychie je vrozené či získané chybění nehtové ploténky. Doprovází např. lichen planus, epidermolysis bullosa, traumata.

Zde se můžete podívat, jak vypadá anonychie.

Pterygium unguis je onemocnění, kdy dochází při ztrátě nehtové ploténky k přerůstání laterálního nehtového valu do oblasti nehtového lůžka.

Zde se můžete podívat, jak vypadá pterygium unguis.

Beauovy linie jsou transversální rýhy v nehtové ploténce, které jsou známkou dočasné zástavy růstu (při infekci, traumatu).

Zde se můžete podívat, jak vypadají Beauovy linie.

Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).

Zde se můžete podívat, jak vypadá leukonychie.

Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.

Zde se můžete podívat, jak vypadají Paličkové prsty.

Psoriatické nehty jsou charakteristické typickým dolíčkováním nehtové ploténky a tzv. olejovými skvrnami nehtového lůžka.

Zde se můžete podívat, jak vypadají psoriatické nehty.

Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.

Zde se můžete podívat, jak vypadá half and half nail.

Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.

Zde se můžete podívat, jak vypadá koilonychie.

Onychogryphosis je výrazná deformita s bizarními tvary nehtové ploténky, zahnutými dolů či do stran.

Zde se můžete podívat, jak vypadá onychogryphosis.

Onychoschisis je lamelární roztřepení volného okraje nehtové ploténky.

Zde se můžete podívat, jak vypadá onychoschisis.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Diagnostika nemocí podle nehtů

Druhy lichenu

Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus vulgaris.

Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus hypertrophicus.

Lichen planus bullosus je vzácnější varianta, podmíněná zřejmě degenerací buněk stratum basale v epidermis.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus bullosus.

Lichen planus unquium se vyskytuje asi u 10 % nemocných. Na nehtech se objevují longitudinální strie.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus unquium.

Lichen planopilaris – lichen planus – tato varianta bývá spojena s alopecií a ztrátou nehtů. Alopecie má jizvící charakter.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planopilaris.

Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen linearis.

Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen annularis.

Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.

Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus pigmentosus.

Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lichen

Jacobsonova progresivní svalová relaxace

Jacobsonova progresivní relaxace je dynamická relaxační technika, která má za cíl navodit celkové tělesné a duševní uvolnění. V této metodě se prolíná svalová relaxace s duševním odpočinkem. Duševní neklid, nervozita a stres se odrážejí na tělesném zdraví a způsobují svalové napětí, které se může projevovat například bolestmi zad či hlavy. Jacobsonova progresivní relaxace se využívá k tomu, abychom se nepříznivého svalového napětí rychle zbavili.

Jacobsonova progresivní relaxace funguje na principu systematického napínání svalů a jejich následného uvolňování. Tato svalová relaxace má kromě uvolnění také za cíl naučit vnímat, jak tělo funguje. Když se totiž naučíte vnímat svalové napětí v běžném životě, tak ho můžete hned odbourat a tím si ušetřit budoucí zdravotní problémy. Výhodou této relaxační metody je, že nemusíte chodit do žádných kurzů či skupinových lekcí a můžete cvičit sami doma, přičemž vám svalová relaxace zabere zhruba půl hodiny času. Její provedení je navíc jednoduché a svalová relaxace se dostavuje poměrně rychle.

Metoda je určena pro všechny dospělé i seniory, děti by však mohly mít problémy se soustředěním (navíc se u nich nepředpokládá takové stresové zatížení jako u dospělých). Progresivní svalová relaxace se nedoporučuje podstupovat pouze v případě, pokud jste myšlenkově či citově rozrušení. Základem cvičení je totiž psychický klid, který je nutný pro dokonalou svalovou relaxaci. Cvičte tedy v takovém čase a na takovém místě, abyste se nemuseli stresovat, že relaxaci kvůli dalším plánům nestíháte nebo že vás může někdo během cvičení vyrušit. Je také nevhodné, abyste cvičili hned po jídle – doporučuje se minimálně hodinová pauza.

V této technice jde o napínání a uvolňování svalů, cvičební poloha záleží čistě na vás. Někomu je příjemné při cvičení sedět na židli, jiný si naopak při hledání duševního i tělesného uvolnění lehne na záda. Relaxace by měla probíhat v klidném a tichém prostředí, pokud však máte problém s navozením psychického klidu, pusťte si například instrumentální relaxační hudbu.

Základní podmínkou, jak dosáhnout harmonizace celého organismu, je správné dýchání. To by mělo být uvolněné, klidné a nenucené. Tím pádem už samotné dýchání by mělo vaši mysl uklidnit a přinést příjemnou relaxaci. Dýchejte nosem a využijte celou kapacitu plic, abyste pocítili, jak vám vzduch naplňuje hrudník i břicho. Dech při cvičení nijak nezadržujte, vydechujte plynule a uvolněně. Za minutu by mělo dojít zhruba k 13–15 vdechům.

Dále je důležité správně napínat a uvolňovat jednotlivé svaly. Napínání by nikdy nemělo být křečovité, natož bolestivé!

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak uvolnit svalové napětí

FAQ – často kladené otázky

Jak funguje Karon injekce a proč je účinnější než tablety?

Karon injekce funguje přímým rozšířením cév v penisu, což vede k erekci bez nutnosti plně funkční nervové stimulace. Proto bývá účinnější než tablety.

Tablety typu sildenafil potřebují zachovaný nervový mechanismus, zatímco Karon působí přímo v místě. To znamená, že funguje i u pacientů po operacích nebo s diabetem. Výhodou je vysoká účinnost, nevýhodou nutnost aplikace injekce. V praxi jde často o druhou linii léčby, která ale paradoxně přináší nejlepší výsledky.

Jak rychle začne Karon působit?

Karon začne působit obvykle do 5–15 minut po aplikaci. Tento čas je poměrně stabilní a nezávisí tolik na psychice.

Na rozdíl od tablet není nutné čekat na vstřebání. Účinek nastupuje rychle a předvídatelně. Pokud se erekce nedostaví do 15 minut, dávka je pravděpodobně nízká. Není vhodné ihned aplikovat další dávku, ale řešit situaci s lékařem. Správná reakce těla je klíčem k bezpečnosti.

Jak dlouho trvá erekce po Karonu?

Erekce po Karonu by měla trvat ideálně do 60 minut. Delší trvání může znamenat příliš vysokou dávku.

Správná dávka vyvolá erekci, která umožní pohlavní styk, ale zároveň spontánně odezní. Pokud trvá déle než 4 hodiny, jde o rizikový stav. Délka erekce je hlavní ukazatel správného dávkování. Při opakovaném prodloužení je nutné dávku upravit.

Co když mám erekci, ale vůbec nemám chuť na sex?

U Karonu je to normální, protože erekce vzniká mechanicky působením léku, nikoli pouze psychickým vzrušením.

Tento stav pacienty často překvapí. Erekce není vždy spojená s chutí. Nejde o poruchu, ale o princip léčby. Postupem času si většina pacientů zvykne a naučí se s tím pracovat. Důležitá je komunikace s partnerkou.

Můžu si Karon píchnout špatně a něco poškodit?

Ano, nesprávná technika může vést k modřinám, bolesti nebo méně často k poškození tkáně.

Nejčastější problém je špatné umístění jehly. Riziko vážného poškození je nízké, ale chyby se projeví nepříjemně. Správné zaškolení je zásadní. Pokud se objeví opakované problémy, je nutné upravit techniku.

Může se stát, že „to nepůjde zastavit“?

Ano, pokud je dávka příliš vysoká, může dojít k dlouhé erekci, která vyžaduje lékařské řešení.

To je tzv. priapismus. Není častý, ale je nejdůležitější komplikací. Řešení existuje, ale musí být včasné. Proto je nutné sledovat délku erekce a nepodceňovat varovné signály.

Je aplikace Karonu bolestivá?

Většina pacientů uvádí, že aplikace Karonu je méně bolestivá, než očekávali. Bolest bývá spíše mírná.

Pocit bolesti závisí hlavně na technice. Správné zavedení jehly minimalizuje nepříjemné pocity.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karon injekce: jak fungují a kdy jsou bezpečné

Psychoterapie

Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.

Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta

Terapeut pomáhá postiženému:

  • porozumět tomu, co se s ním děje;
  • oddělit zdravé prožívání od nemocného;
  • omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
  • obnovit žebříček hodnot;
  • podpořit a rozvinout vše zdravé;
  • nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
  • vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
  • najít cesty, jak překonat současné životní problémy.

Jak psychoterapie léčí depresi

Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.

Co je individuální psychoterapie

Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Trochu jiná situace je v průběhu dlouhodobé léčby. Může dojít k tomu, že v původně dobrém terapeutickém vztahu dojde k napětí a pocitům nepochopení.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Deprese a její léčba

FAQ – Často kladené otázky

Mohu mít vedlejší účinky z Tezea, i když mám krevní tlak už v normě?

Ano, tato situace je v praxi poměrně častá a bývá zdrojem velké nejistoty. Krevní tlak na tlakoměru může být v pořádku, ale tělo si teprve zvyká na nové nastavení. Pacienti často popisují, že se cítí jinak než dřív, i když čísla vypadají dobře. Hodnoty a subjektivní prožívání se nemusí vyvíjet stejným tempem, což je důležité vědět, aby člověk neměl pocit, že „něco nefunguje“.

Z pohledu praxe platí, že samotná přítomnost nepříjemných pocitů při normálním tlaku ještě neznamená problém. Rozhodující je, zda se stav v čase zhoršuje, nebo naopak postupně stabilizuje. Pokud zvládáte běžné denní fungování a obtíže nejsou narůstající, obvykle jde o fázi adaptace, která si žádá spíš trpělivé sledování než okamžitý zásah.

Jak dlouho trvá, než si tělo na Tezeo zvykne?

Doba zvykání je vysoce individuální a nedá se stanovit jedním číslem. Někteří lidé se cítí stabilně už po několika dnech, jiní popisují období nejistoty trvající několik týdnů. V praxi se nejčastěji setkávám s tím, že první dva až čtyři týdny jsou obdobím, kdy si tělo hledá rovnováhu. To, že se v tomto období cítíte „jinak“, je velmi běžné.

Důležité je sledovat trend v čase, nikoli jednotlivé dny. Pokud se obtíže postupně zmírňují, nebo se alespoň nezhoršují, jde většinou o adaptaci. Pokud se ani po delší době nic nemění nebo se potíže stupňují, je na místě situaci probrat s lékařem a zhodnotit další postup.

Je normální, že se mi po Tezeu motá hlava při vstávání?

Ano, motání hlavy při vstávání patří mezi nejčastější zkušenosti pacientů, zejména na začátku léčby nebo po změně dávky. Nejčastěji souvisí s tím, že krevní tlak je nižší, než na jaký bylo tělo dlouhodobě zvyklé. Typické je, že se závratě objeví při rychlém pohybu a po chvíli odezní.

Z praxe vyplývá, že pokud se motání objevuje pouze při vstávání a nevede k pádům, obvykle nejde o nebezpečný stav. Varovným signálem je zhoršování nebo výskyt i v klidu. V takovém případě už nejde jen o běžnou adaptaci a je vhodné situaci řešit s lékařem.

Mám pocit nejistoty nebo vnitřního neklidu – může to souviset s Tezeem?

Ano, tento pocit je velmi častý a pacienti ho často neumějí přesně pojmenovat. Nejde vždy o klasický vedlejší účinek, ale o kombinaci tělesné změny a psychické reakce na ni. Člověk začne více vnímat své tělo, kontrolovat se a přemýšlet, zda je vše v pořádku. Tento stav bývá vyčerpávající.

Zkušenost ukazuje, že nejistota sama o sobě ještě neznamená, že lék nesedí. Důležité je zaměřit se na to, zda zvládáte běžný den, nebo vás obavy paralyzují.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Tezeo 40 zkušenosti – vedlejší účinky, diskuse, zkušenosti pacientů a

FAQ – Často kladené otázky

Proč lidé zadávají do vyhledávače výraz „jak správně lízat vagínu“ místo odbornějších pojmů?

Výraz „jak správně lízat vagínu“ lidé používají proto, že je krátký, výrazný a snadno zapamatovatelný.

V praxi nejde o snahu být vulgární, ale o jazykovou zkratku. Lidé často neznají neutrální nebo odborné pojmy a sahají po tom, co slyšeli v okolí nebo na internetu. Tento dotaz obvykle signalizuje nejistotu a potřebu orientace, nikoli zájem o explicitní obsah. Správná interpretace dotazu je proto klíčem k bezpečné odpovědi.

Existuje něco jako univerzálně správný způsob intimního chování?

Univerzálně správný způsob intimního chování neexistuje, protože každý člověk prožívá blízkost jinak.

Představa jednoho správného postupu je jednou z nejčastějších chyb. Intimita není technická dovednost, ale vztahová situace. To, co vyhovuje jednomu páru, může být pro jiný nepříjemné. Praktickým závěrem je orientovat se podle komunikace a reakcí, nikoli podle návodů nalezených online.

Jakou roli hraje jazyk a slovník při hledání informací o intimitě?

Jazyk zásadně ovlivňuje, jak lidé o intimitě přemýšlejí a jaké informace vyhledávají.

Slova jako lízat, lízání, slízat nebo lízačka mohou mít v různých kontextech zcela odlišný význam. Bez jazykového ukotvení vzniká riziko nepochopení, studu nebo zbytečného napětí. Proto má smysl tato slova vysvětlovat jako jazykový jev, nikoli je ignorovat nebo démonizovat.

Je vhodné brát internetové návody jako měřítko kvality intimního života?

Internetové návody by nikdy neměly být hlavním měřítkem kvality intimního života.

Online obsah často zjednodušuje realitu a vytváří tlak na výkon. Lidé pak hodnotí sebe i partnera podle nereálných očekávání. V praxi to vede k frustraci a pocitu selhání. Zdravější přístup je brát internet jako zdroj orientace, ne jako normu, podle které se má intimita řídit.

Jak poznat, že se z tématu stává tlak místo přirozené blízkosti?

Tlak se objevuje ve chvíli, kdy převažuje snaha „dělat to správně“ nad vnímáním pocitů obou stran.

Typickými signály jsou nervozita, obavy z hodnocení nebo pocit povinnosti. Jakmile se intimita změní v úkol, ztrácí svůj smysl. Praktickým řešením je zpomalení, otevřený rozhovor a návrat k tomu, co je oběma příjemné bez ohledu na očekávání okolí.

Jak bezpečně mluvit o intimních tématech bez studu a nátlaku?

Bezpečná komunikace o intimitě stojí na otevřenosti, respektu a schopnosti přijmout různé potřeby.

Důležité je volit jazyk, který nehodnotí a netlačí. Otázky mají mít podobu nabídky, ne testu. V praxi pomáhá mluvit o pocitech místo výkonu a dát jasně najevo, že odmítnutí nebo změna názoru jsou v pořádku.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak správně mluvit o orálním sexu u ženy: bezpečný a respektující

Jak pracuje MUDr. Jan Šula s pacientem

Vezme krev a sleduje množství stresových hormonů, detekovatelných je jich dnes asi třicet, není to tedy jen kortizon či adrenalin. Nato odešle pacienta k psychologovi, vždy chce mít na stole psychologické posouzení. Pak pracuje dle toho, co analýza objevila. Stresové hormony se vždy vážou ke specifickým receptorům, takže může u kteréhokoliv pacienta predikovat, zda mu hrozí infarkt, onkologické onemocnění, roztroušená skleróza, revmatická artritida či jiné civilizační onemocnění. Kardiovaskulární obtíže lze navíc detekovat přes zánětlivé cytokiny, o jejichž roli v kardiologii byla napsána monografie. Každý odborník si tudíž může přečíst, které receptory ovlivňují rozvoj těch kterých srdečních onemocnění a jak je lze včas diagnostikovat. Nemoc se pak musím začít řešit ve fázi, v níž se nachází, což znamená, že protokol se nastaví podle toho, jde-li o fázi molekulární, celulární nebo organickou.

Je-li onemocnění ve fázi organické, pošle pacienta do nemocnic a plně respektuje metody daných oddělení. To znamená, že když má někdo cirhózu jater, pošle jej na ultrazvuk, na magnetickou rezonanci, na biopsii, na vše, co tato fáze vyžaduje. Jenže k organickému se vždy pojí psychické, to je, proč pacient má cirhotické obtíže, a také jaký má dietní režim. Pošle ho tedy i za specialistou na výživu a psychologem. Tyto tři složky, tedy organická část, výživa a psychologie, musí být v synergii. Pacienta s cirhózou nevyléčí pouze gastroenterolog, to je omyl; gastroenterolog řeší játra, ale nikoli nemoc se vším, co k ní patří. Například u roztroušených skleróz se v této fázi objevují oligoproteiny v likvoru, ještě však nejsou patrné neurologické příznaky; neurolog řekne, že jde o tendenci k roztroušené skleróze. Zde dokáže účinně pracovat psycholog, po jehož zásahu oligopásy zmizí. Je zpracovaný traumaterapeutický systém, který se opírá o poznatky německého psychologa a psychoterapeuta Franze Rupperta. V podstatě v něm jde o to, aby se pacient dokázal od psychických traumat, která ho v životě potkala, odpoutat natolik, aby už nadále negativně neovlivňovala jak jeho prožívání, tak jeho životosprávu.

Intoxikace lidí nezdravým jídlem dnes dosáhla takového stupně, že když se upraví strava, je zaručen poloviční úspěch. Konkrétně v mikroorganismech tlustého střeva je vždy třeba provést korelaci, zčásti je znovu osídlit, protože toxiny, které se přes střevo v organismu hromadí, jdou zpětně do oběhu a vyvolávají záněty. Zvládnout dietu tlustého střeva znamená vyléčit polovinu autoimunitních chorob. V Itálii je to celkem snadné, v Česku se začínají prosazovat farmářské trhy.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek MUDr. Jan Šula

Autoři uvedeného obsahu

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.