Není výjimkou, že děti předají neznalým rodičům několik miniaturních vajíček, a tak se často musí léčit celá rodina. A pozor, onemocnění roupy (enterobióza) někdy probíhá i bez typických svědivých příznaků! Roupi v pochvě u děvčátek a žen nejsou při nakažení žádnou výjimkou, také roupy v těhotenství nebo roupy v pochvě si mohou některé ženy zažít.
Roup dětský je nenápadný, tenoučký, sotva 2 cm dlouhý bílý parazit, který dokáže svému hostiteli pořádně znepříjemnit život. A co více, může být i potencionálně nebezpečný, ve výjimečných případech může kupříkladu vyvolat zánět slepého střeva.
Sameček roupa je drobnější a z hostitelova útočiště je vypuzen až po smrti, k níž dochází za krátký čas po kopulaci se samičkou. Ta naopak ze svého útulného úkrytu v tlustém a tenkém střevě, a dokonce i v apendixu vycestovává ráda. Samičky roupa navečer vylézají ze svého útočiště a kladou vajíčka do záhybů řitního otvoru, což vyvolává úporné svědění. Vylíhlí roupi se opět vrací do úkrytu. A koloběh se opakuje! Někdy je samička roupa tak aktivní a zvědavá, že naklade vajíčka v okolí poševního vchodu či močové trubice. No, a kam se její potomci vrátí? Právě do prostor nakladení, to je do močové trubice nebo poševního vchodu, a na problém je zaděláno ještě více.
Příznakem osídlení roupy je svědění konečníku, a to zvláště v noci, kdy samičky kladou vajíčka. Pociťovat můžete nejen svědění, ale i pálení. Ovšem existují i další nespecifické příznaky, kterými hostitel může trpět. Patří mezi ně bolesti břicha, nevolnost, hubnutí, průjmy, podrážděnost, neschopnost soustředění, poruchy spánku a bolesti hlavy. U postiženého se nemusí projevit všechny příznaky najednou.
V naší poradně s názvem DCERA MA ROUPI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.
Dobry den,rada bych se zeptala...? Dcera ma roupi,koupili jsme prasky Vermophyt...bere je treti den... Jenze mi neji,nepije a stale zvraci...ikdyz nema vlastne co....,? Zvraci uz jen stavy..nevim co mam delat... Prosim o radu...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na roupy je nejlepší Vermox, který má nejméně škodlivé vedlejší účinky. Uvědomte si, že roupy se léčí tím, že se otráví, takže každý lék na roupy obsahuje jed. Proto raději neexperimentujte a raději vemte svou dceru k dětskému lékaři a nechte si předepsat Vermox. Za deset dní bude vyléčená a naprosto bezpečně.
Mít roupy znamená být neposedný, zlobit, však to znáte, většinou toto slovní spojení používaly babičky nebo rodiče. Ale mít roupy znamená i trpět parazitárním onemocněním, které není vůbec příjemné.
Roup dětský je červ bělavé či bílé barvy, žije v tenkém a tlustém střevě. Samice je větší než sameček, zatímco samec dosahuje délky 6 mm, samice až 12 mm. Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka.
Ve svém příspěvku PSÍ ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
vnučce jsem dnes objevila roupy, múže to mít od psa?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kotec.
Vernikabon je vysoce účinný bylinný produkt na roupy, vhodný pro děti od dvou let. Složení je dle starého klášterního receptu.
Jedná se o doplněk stravy - je tedy volně prodejný.
Může se brát opakovaně - bez omezení, při projevech problémů.
Nesmí se používat v těhotenství.
Spí vám špatně děti, svědí je a mají červený zadeček.., mají zácpy nebo průjmy, jsou nervózní a roztěkané, mají až nepochopitelná kombinace jídel - zkuste se zaměřit na možný problém - roupy.
Dostupnost - podle skladových zásob. Odeslání do tří dnů od objednávky na dobírku.
Onemocnění roupy se projevuje únavou a častou potřebou se vyprázdnit. Dále se při nákaze roupy vyskytují také bolestí břicha, průjem, podrážděnost, svědění a kopřivka. Po nákaze roupy se ve stolici začínají objevovat nejen oplozená vajíčka (jako bílé tečky ve stolici), ale i dospělí roupi, což tvoří dojem bílých částeček ve stolici.
V naší poradně s názvem HREBICEK NÁ SVRÁB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jároslává.
dobry večer chci se zeptát ...ják dlouho jste se mázálá hrebickovym olejem náredenym ?já se mázu stále á porád to svedi nemám to ná tele áni vyrázku jen konecnik mi svedi á kdyz se myji horkou vodo ták se musim drbát á obcás citim ják mi tám neco lehtá pod kuži ...roupy to nejsou uz jsem bylá u lekáre á vzálá leky .....roupy nemám
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše nemáte ani ten svrab. Já bych to viděl na mykotickou infekci. Kupte si v lékárně mast Clotrimazol a mažte svědivou oblast dvakrát denně vždy po umytí a osušení. Do týdne by se to mělo srovnat. Mast můžete aplikovat i dovnitř konečníku. Používejte na mytí konečníku normální pevné mýdlo.
Onemocnění, které se projevuje svěděním konečníku zvláště v noci, je infekce roupy. Úporné svědění nastává především v nočních hodinách, kdy samička vylézá a klade vajíčka okolo řitního otvoru. Konečník silně svědí, dochází ke škrábání a vznikají ragády, které se mohou sekundárně infikovat. Dalším důsledkem je neklid a nespavost kvůli úpornému svědění. V tomto případě je opět nutná návštěva lékaře.
Jako léčba se používá podávání protiparazitárního léku Pyrvinium. Roupy se musí léčit! Jinak se jich nezbavíte a jste navíc zdrojem infekce pro ostatní. Roupy mohou způsobit četné zdravotní komplikace (průjmy, špatné vstřebávání živin z trávicího traktu, vaginální výtok a vyrážku, u žen mohou následkem zánětu vznikat jizvy ve stěnách reprodukčních orgánů a tím neplodnost, dále i záněty močového měchýře).
V naší poradně s názvem JAK POZNAT ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Kloboučníková.
Dobrý den, syna svědí zadeček, jak přijdu na to, že má roupy? Asi je jen tak neuvitím, že? Děkuji za radu.
S přáním příjemného dne
MK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svědění konečníku u dětí může mít různé příčiny. Roup dětský poznáte při prohlédnutí stolice. Pomocí lupy můžete v hovínku vidět malé bílé tenké červíky. Další běžnou příčinou svědění konečníku u dětí může být opruzení. To se většinou projeví změnou barvy v okolí konečníku. Pokud chcete mít jistotu oč se jedná, tak nejlepší bude návštěva dětského lékaře. Tam získáte přesné informace o příčině a dostanete pro syna i účinnou a rychlou léčbu.
V naší poradně s názvem VERMOX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Cjhtěl jsem se zeptat, kde bych mohl uvedený lék koupi bez lék,předpisu. Vůběc si nemumím představit, že bych šel k doktorovi s problémem, že mám roupy. Bohužel mám s tím problém a nevím jak jej mám vyřešit. Exituje nějaký jiný účinný lék bez předpisu na roupy.?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše obavy nebo stud z toho, že máte roupy nejsou na místě. I když se vám to zdá nepříjemné, tak pro lékaře je to naprosto běžná záležitost a pro rychlé vyléčení roupů je to to nejlepší, co pro sebe můžete udělat - zajít s tím k doktorovi. Zaprvé není jisté, že skutečně máte roupy a za druhé léčba roupů je trochu nebezpečná a není radno ji dělat na vlastní pěst. Pokud i přesto nechcete jít k lékaři, tak si můžete objednat Vermox v americkém obchodě Amazon.com a do 2 týdnů ho máte doma. Vermox je nebezpečná látka, proto respektujte pokyny výrobce uvedené na obalu. Do dvou týdnů od zahájení léčby byste se měl roupů zbavit.
Roupy lze léčit snadno, léčba má až 95% účinnost. Nejjednodušší způsob, jak se jich zbavit, je účinná prevence před těmito parazity a dodržování osobní hygieny a čistoty, léčba probíhá pomocí albendazolu, mebendazolu. Lékem bez předpisu bylo Pyrvinium. Léčba je dvoufázová, s druhou dávkou po přibližně 4 týdnech. Dnes je možnost předepsat pouze Vermox, širokospektrální lék, který podle síly dávky likviduje nejen roup dětský, ale například i tasemnice a hlístice.
Během léčby by se měl omezit příjem bílého rafinovaného cukru. Je také důležité dodržovat přísné hygienické návyky, jako mytí rukou po toaletě, stříhání a čištění nehtů, pravidelné střídání spodního prádla a pravidelné sprchování. Vajíčka jsou citlivá na zvýšení teploty, proto je praní na vyšší teplotu jejich účinným zabijákem. Onemocnění roupy je nepříjemné, ale v naprosté většině případů není nebezpečné.
Kromě dodržování hygienických zásad zmíněných v léčbě je známo několik lidových rad. Patří sem konzumace česneku či mrkve. Hodně lidí doporučuje také kyselé zelí či poupata pelyňku. Velká konzumace celozrnných obilnin a zelené listové zeleniny má pozitivní vliv jak na léčení parazitů, tak v prevenci před nimi. K úlevě od úporného svědění se doporučuje teplá koupel s půl hrnkem stolní soli, nebo aplikace masti s oxidem zinku do okolí konečníku.
Důležité je provést léčbu také u všech členů rodiny či kolektivu.
Základním vyšetřením pro diagnózu roupa dětského je přímý průkaz vajíček roupů. Ideální metodou je u dětí takzvaná Grahamova metoda, kdy se na konečník otiskne průhledná lepicí páska, která se pak přelepí na podložní sklíčko a může se přímo mikroskopovat. U dospělých je lepší odběr vajíček skleněnou Schueffnerovou odběrovou tyčinkou. Pro lepší záchyt vajíček se doporučuje vyšetření provést co nejdříve po probuzení, protože mytí nebo defekace mohou vajíčka odstranit. Vyšetřit se může také vzorek stolice.
Ve svém příspěvku DCERA MA ROUPI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.
Dobry den,rada bych se zeptala...? Dcera ma roupi,koupili jsme prasky Vermophyt...bere je treti den... Jenze mi neji,nepije a stale zvraci...ikdyz nema vlastne co....,? Zvraci uz jen stavy..nevim co mam delat... Prosim o radu...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kotec.
Vernikabon je vysoce účinný bylinný produkt na roupy, vhodný pro děti od dvou let. Složení je dle starého klášterního receptu.
Jedná se o doplněk stravy - je tedy volně prodejný.
Může se brát opakovaně - bez omezení, při projevech problémů.
Nesmí se používat v těhotenství.
Spí vám špatně děti, svědí je a mají červený zadeček.., mají zácpy nebo průjmy, jsou nervózní a roztěkané, mají až nepochopitelná kombinace jídel - zkuste se zaměřit na možný problém - roupy.
Dostupnost - podle skladových zásob. Odeslání do tří dnů od objednávky na dobírku.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
V naší poradně s názvem ROUPY U DOSPĚLÝCH LIDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel If.
Dobrý den dostala jsem roupy asi od psa a nemůžu se jich zbavit ale kojím co můžu užít abych tím neohrozíla dítě
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Řešením by bylo použít Vermox. Vermox je léčivo na lékařský předpis a obsahuje mebendazol, který spolehlivě zničí všechny roupy a jejich zárodky. U mebendazolu je výhoda, že může být použit i v průběhu kojení, protože se do mateřského mléka absorbuje pouze asi 2% až 10% perorální dávky a díky tomu je množství léčiva vylučovaného do mléka pod úrovní detekce a zdá se, že je klinicky nevýznamné. Dohodněte se se svým gynekologem, jak nejlépe tuto situaci řešit.
Tento problém lze řešit velmi snadno, například pomocí prášků, léčba má až 95% účinnost. Účinnou prevencí před těmito parazity je dodržování osobní hygieny a čistota, léčba probíhá například pomocí albendazolu, mebendazolu a podobně. Během léčby by se měl omezit příjem bílého rafinovaného cukru. Je také důležité dodržovat přísné hygienické návyky, jako mytí rukou po toaletě, stříhání a čištění nehtů, pravidelné střídání spodního prádla a pravidelné sprchování. Vajíčka jsou citlivá na zvýšení teploty, proto je praní na vyšší teplotu jejich účinným zabijákem. Onemocnění roupy je nepříjemné, ale v naprosté většině případů není nebezpečné.
Nedodržování osobní hygieny po toaletě je typickou příčinou svědění konečníku. Po odchodu stolice je vhodné se nejen otřít toaletním papírem, ale i osprchovat vlažnou vodou. Paradoxně nadměrná hygiena v této oblasti může způsobit vysušení okolí konečníku a vyústit ve stejné obtíže, nebo naopak špatná hygiena může podpořit kvasinky v okolí konečníku, které způsobují nepříjemné svědění.
Další příčinou jsou paraziti, především roupi. Roupi jsou typické u dětí, ovšem ani dospělým se nevyhýbají. Nákaza roupy je klasickou „infekcí špinavých rukou“. Samička roupů sídlí ve střevě, v noci vylézá až ke konečníku a tam klade vajíčka. Člověk se škrábe, tím se mu mohou vajíčka dostat na prsty a nakonec z rukou do dutiny ústní, nebo se opět jako nemoc špinavých rukou přenesou do trávicího traktu jiného jedince. Po nálezu vajíček se podává protiparazitární lék Pyrvinium, který roupy hubí.
Onemocnění hemoroidy se také projevuje svěděním konečníku. Kromě toho je typickým příznakem nález čerstvé krve na toaletním papíře. Hemoroidy se léčí buď konzervativně sedacími koupelemi, mastmi a léky, nebo se pomocí speciálního přístroje podvážou a následně odumřou. Více najdete v příslušném článku.
Řitní trhlina je poranění zadní stěny konečníku, které vzniká při jejím nadměrném roztažení. Kromě svědění a pálení se projevuje zejména krvácením a bolestmi při odchodu stolice. Léčí se buď konzervativně pomocí sedacích koupelí a mastmi nebo chirurgickým zákrokem.
Častější svědění konečníku u lidí trpících cukrovkou spočívá v jejich zhoršené imunitě a následnými častými kvasinkovými infekcemi konečníku. Podobné obtíže mají pacienti s AIDS.
Ve svém příspěvku ROUPY A KLYSTÝR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Menčíková.
Pěkný den, roupy resim u sveho 8-leteho syna již 4 roky. Stale se mu vraceji. Zkousel jsme jak vermox, tak homeopatika cina 200ch, tak frekvencni terapii, tinkturu z oresaku... A stale se mu to vraci. Deje se to od te doby, co mame stridavou peci. Prosím o radu. Děkuji Menčíková Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přenos roupů je jednosměrný. Vajíčko se do střev musí nějak dostat, což lze pouze ústy. Stačí, aby si dítě ve školce hrálo s infikovanou hračkou a pak ji například v zápalu hry strčilo do pusy, olízlo si prsty nebo neumylo ruce před jídlem, a je hotovo. Nákaza roupy se řadí mezi takzvané nemoci špinavých rukou. Roupi jsou v dětských kolektivech onemocněním velmi častým a rozhodně jimi netrpí výhradně osoby se špatnými hygienickými návyky. Lékař dítěti (a pravděpodobně i vám) předepíše léky, u nichž je naprosto nutné dodržet vzhledem k vývojovým cyklům roupa interval podávání. Také vám nařídí vynechat z jídelníčku sladkosti, které roupům velmi chutnají.
Jedinou možností prevence je hygiena a zase hygiena. Mýt si ruce, nepoužívat mycí žínky, měnit ručníky (každý musí mít svůj), spodní prádlo i povlečení. Praktické jsou rovněž krátké nehty. V případě nákazy musíte být úzkostliví.
Roup dětský se přenáší:
přímým kontaktem osob hlavně v dětském kolektivu -– z osoby na osobu, zejména při dotýkání se oblečení nebo ložního prádla,
přímým přenosem vajíček z perianální oblasti znečištěnými prsty do úst,
v prostředí, které je kontaminované vajíčky – závěsy, koberce,
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klub
Roup dětský je malý červ o velikosti okolo 10 mm. Jeho jediným hostitelem je člověk. Žije ve střevě, a to hlavně u dětí. Samička klade v noci vajíčka kolem řitního otvoru. Nákaza se snadno šíří mezi dětmi při špatné hygieně rukou. Nakažené dítě může roznášet vajíčka za nehty, kde ulpěly po dotyku svědící kůže kolem řitního otvoru. Při nákaze se objevuje silné svědění kůže kolem řitního otvoru, a to zejména večer po zahřátí v posteli. Svědění vede k nespavosti, nervozitě, neklidu. Poškrábaná kůže se může zanítit. Obvyklým průvodním jevem přítomnosti roupů ve střevě jsou bolesti břicha. Při silnější nákaze může být bolest břicha intenzivnější, provázená nevolností, zvracením, nechutenstvím, neprospíváním, nočním pomočováním. Léčba je snadná, stejně jako možnost opětovné nákazy. Proto je vhodné přeléčit všechny, kdo jsou s nemocným v těsném kontaktu (sourozence, případně rodiče). Užívají se protiparazitární léky, jako je Vermox. Aby byla léčba úspěšná a definitivní, je nutné dohlédnout u dítěte na zvýšenou hygienu rukou a nehtů a často mu omývat konečník. Jinak lze očekávat v brzké době opakovanou nákazu.
V naší poradně s názvem JAK POZNAT ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Svědění konečníku u dětí může mít různé příčiny. Roup dětský poznáte při prohlédnutí stolice. Pomocí lupy můžete v hovínku vidět malé bílé tenké červíky. Další běžnou příčinou svědění konečníku u dětí může být opruzení. To se většinou projeví změnou barvy v okolí konečníku. Pokud chcete mít jistotu oč se jedná, tak nejlepší bude návštěva dětského lékaře. Tam získáte přesné informace o příčině a dostanete pro syna i účinnou a rychlou léčbu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Kloboučníková.
Cordyceps čínský neboli housenice čínská (Cordyceps sinensis) je jako živá bytost. Je možné ho zařadit jak ke skupině flóry, tak i ke slupině fauny. Cordyceps se vyskytuje ve vysokohorské Číně: v provinciích Sečuán, Juňnan, Cinchaj a Tibet. Jeho forma existence je podivuhodně zvláštní. Ve skutečnosti je Cordyceps jako dvojjediná bytost. Je to i houba, je to i živočich, jak bylo řečeno ve starobylé čínské knize „Nová kompilace farmakologie“.
Říká se, že Cordyceps v zimním období žije v zemi jako houba ve formě kokonu. Dochází u něho k růstu podhoubí, které s příchodem letního období vyrůstá ze země ven, přičemž se Cordyceps úplně přeměňuje v houbu. V letním období vystřeluje z dceřiné cysty spóry (nebo askogonodia), které se usazují na housence motýla a začínají zde žít jako parazit. Nakažená housenka se pak zahrabává do země. V zimě houba postupně ničí vnitřní orgány housenky, ale chitinový obal housenky zůstává neporušený, takže houba postupně vyplňuje celé její tělo.
Cordyceps žije ve vysokých horách, ve výšce 3 500 m nad mořem. Housenka, na které žije Cordyceps, má extrémně vysokou schopnost přežití. Živí se oddenky vysokohorských rostlin, včetně takových jako jsou hořec, Astragal, Ofiopogon. Housenka, v níž žije Cordyceps, během dvouletého vývoje v zemi snáší dlouhé hladovění, chlad a nedostatek kyslíku. Naopak tělo houby Cordyceps je bohaté na živiny a specifické enzymy a další látky, vlastní pro rostliny vysokohorských biotopů.
V Číně je Cordyceps tradičním lékem. Stojí na stejné úrovni s takovými všeobecně známými prostředky pro upevnění zdraví a zvýšení odolnosti organismu, jako jsou ženšen a jelení parůžky.
Historie použití Cordycepsu v Číně jako prostředku k upevnění zdraví a prevence se počítá už na více než 1 200 let. Před mnoha stoletími Čínané znali Cordyceps jako „zázračné boží dílo“, jako talisman. Jak hovořili čínští lidoví léčitelé: Cordyceps pomáhá lidem zbavovat se množství chorob.
Preventivní použití přírodního Cordycepsu:
Jako vysoce efektivní prostředek k posílení a harmonizaci imunity. Regulační působení Cordycepsu se projevuje ve dvou směrech: nejenom že může zvyšovat imunitu, ale také může ve značné míře snížit nepřiměřené projevy imunitního systému (například při alergii).
Slouží jako přírodní antibiotikum. Cordyceps působí bakteriostaticky proti několika desítkám patogenních bakterií včetně takovýc
MUDr. Jan Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou praxi začal v České republice, následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna.
Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. Za své práce byl jako první český lékař v roce 1999 přijat do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Další výzkum biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a Anglii.
Byl formován otcem, který pocházel z Moravy, vystudoval medicínu a časem se vypracoval na řádného profesora mikrobiologie tuberkulózy a šéfa tuberkulózního výzkumu na ústavu v Ženevě, který zastřešoval veškeré světové úsilí na tomto poli. Měl privilegium naprosto volného pohybu i v hluboké totalitě, brázdil celý svět od New Yorku po Moskvu. V budoucím lékaři tak utvářel globální a zároveň maximálně vědecký pohled na medicínu a pochopil, že celý systém musí být vždy podložený řemeslem. Otec Jana Šuly zkoumal vliv Měsíce na růst mykobakterií, tam však skončil. Jakmile se dostal k oblasti ducha, to už pro něj nebylo vědecké. Přitom sám byl nesmírně duchovní člověk s velkým kulturním rozhledem. Naučil mladého Šulu pacienty nesoudit a netrpět vůči nim předsudky. Také to, že poměrně dlouho pobývali v Ženevě, kde jeden den potkali lékaře z Argentiny, druhý den z Indie, třetí z Číny nebo z Ruska, mu umožnilo nasávat nejrůznější medicínské přístupy. Nic jiného než globální medicína pro něj proto neexistuje. A z toho plyne, že neexistuje neléčitelná nemoc, je jen neléčitelný pacient, jak říká Jan Šula, světoběžník, který střídavě žije v Říme a v Andoře a v Česku konzultuje s lékaři ve skupině okolo sdružení Endala.
Endala je zastánce moderního medicínského přístupu založeného na přesvědčení, že na počát
