Zajímá vás téma JAK DLOUHO ŽIJE ZÁKOŽKA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Tento článek vám pomocí obrázků přiblíží vše, co byste měli o zákožce svrabové vědět, a to od jejích vývojových stadií až po dospělého jedince. Také si můžete prohlédnout jednotlivé druhy tohoto parazita podle hostitele. Tak hurá na fotodokumentaci.
Druhy podle hostitele
Zákožka svrabová neřádí pouze na člověku, ale existuje i zákožka svrabová psí, kočičí a králičí.
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO TRVA VYVOJ STENICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Chci zjistit za jak dlouho se z vajicka stenice vylihne nymfa? A pak kdyz nasaje nymfa za jak dlouho se svlekne a je pripravena znovu sat aby mohla pokracovat ve vyvoji. Mam totiz neprijemnou zkusenost, jezdim na montaze a spim po ruznych ubytovnach, spime vetsinou 2 az 3 na pokoji spolecne. Vzdy jsem byl pokousan jen ja jak to?? Poprve jsem zadnou nenasel. Po druhe jina ubytovna jsem se vzbudil po 2hod rani k vuli toalety. Zazil jsem sok po tricku mi lezla asi 8 az 10 mm velka stenice. A od te doby mam porad smulu a kde spime tam jsem dokousany. Trva to uz 4 mesice. Vzdy po prijezdu domu nesu veci rovnou do pracky. Koupili jsme monitorovaci krabicky. Takze doma nic nemam dal jsem je i do auta kterym jezdim do prace. Protoze jsem byl pokousan i za jizdy jelikoz reakce na kousnuti u me probehne do 2 hodin. A jezdim bezne 5 az 6 hodin autem. Musim rict ze jsem z toho neustale ve stresu poradi mi nekdo co mam nebo muzu jeste udelat?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.
Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožka svrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.
Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.
Svrab lidský
Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.
Roztoč zákožka svrabová vyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na povrchu kůže. Z larev se zhruba během tří dnů vyvinou nové samice a opět nakladou vajíčka. Další možností je, že se nové larvy přesunou na jiného hostitele. K přesunu dochází těsným nebo déletrvajícím kontaktem, problémové může být společné obl
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožka svrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.
Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.
Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.
Možná vyšetření:
vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
vyšetření krve: Je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sona.
Dobrý deň, chcela by som sa opýtať, na akých povrchoch môže zákožka svrabová prežívať okrem oblečenia, čalúneného nábytku, matracov a pod. či je možný výskyt / prežívanie aj na dreve - celodrevená stolička, drevený rošt v drevenej posteli (bez umiestnenia matraca)resp. v špárach drevenej podlahy, lištách a taktiež napríklad na povrchu vane / v sprchovom kúte (akryl) Vopred veľmi pekne ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová může přežívat na jakémkoliv povrchu. Když není na člověku, tak jejím jediným zájmem je, najít si nového hostile. Zákožka nikam daleko neodleze, takže se bude zdržovat na místě, kde se pustila nebo byla setřena z hostitele. Její výskyt můžete očekávat všude, kde se dotkl člověk s nákazou svrabem.
Onemocnění s názvem svrab má více původců, například to u psů může být zákožka svrabová (zákožka svrabová u psů). Ušní svrab u psů se moc nevyskytuje je lokalizován právě na vnějším zvukovodu, po celém těle se nerozšiřuje. V uchu tvoří specifické strupy a jiné příznaky. Kdežto „klasický svrab“ se vyskytuje po celém těle a zpočátku na málo osrstěných místech: slabiny, lokty, kolenní a loketní řasa, ušní boltce. Kromě úporného svědění se časem objevují i záněty kůže infikované sekundárně bakteriemi. Kůže strupovatí, mokvá, je ztluštělá a praská.
Jak moc se onemocnění rozjede, záleží na imunitě psa. Pozor! Je to zoonóza (nemoc přenosná i na člověka). Je nutné vyprat a dezinfikovat veškeré zařízení v místech, kde se pes pohybuje, a to pravidelně a několikrát.
Mezi známé druhy svrabu patří například ušní svrab, který postihuje vnější zvukovod, notoedrový svrab koček, psoroptová a chorioptová prašivina přežvýkavců a koní, svrab morčat a vápenka, což je svrab postihující ptáky. Další kožní nemoc způsobená parazity, demodikóza, se pak označuje jako červená prašivina.
Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, a to kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však mohou při vhodné vlhkosti vydržet bez hostitele až 21 dní.
Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálého škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat. Zákožky preferují k životu řídce osrstěné krajiny na těle zvířat, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch kůže.
Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožní změna způsobená samotnou zákožkou. Někdy zvířata reagují na přítomnost roztočů i kopřivkou. Všechny ostatní příznaky vznikají v důsledku silného svědění. Rozškrábáním vzniká rozedření povrchové vrstvy kůže s krvácením a tvorbou příškvarů. Chlupy řídnou a vypadávají. Chronické případy j
Ve svém příspěvku JAK SE PROVÁDÍ KALIBRACE MOČOVÉ TRUBICE A JE TO BOLESTIVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta.
Mám neustálé problémy se záněty močového měchýře, teď s tím bojuji již 2,5 měsíce a bylo mi navrženo cystoskopie a kalibrace. Moc se toho bojím. Bolí to moc a jde to nějak znecitlivět při tomto zákroku, jak dlouho to trvá a jak dlouho trvá léčba potom?
Nemusí se zákrok opakovat? A jak dlouho to vydrží, aby se zase zánět neobjevit?
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO SE MAJÍ TYTO TABLETY UŽÍVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopecká Naďa.
zdravím,chtěla bych vědět,jak dlouho se mají tablety na odvodnění užívat.Jestli musí být mezi jednotlivými dávkami nějaká prodleva a jak je vhodné tyto tablety dlouho užívat.
Děkuji Kopecká N.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Světluše Vinšová.
Dobrý den,
Doporučené dávkování jsou 2 tobolky během dne, nejlépe ráno a odpoledne, vždy po jídle. Užívejte nejpozději 4 hodiny před spaním! Není určeno dětem a těhotným ženám. Jedná se o přírodní potravinový doplněk stravy. Jako všechny tyto produkty nejsou určeny pro stálé užívání.
Většinu symptomů způsobuje samička zákožky svrabové. Ta vrtá denně několik milimetrů dlouhé chodbičky v nejsvrchnější vrstvě pokožky, do kterých klade 2–3 vajíčka denně a zanechává zde své výkaly. Larva se vylíhne za 3–5 dní a v dospělce se přemění do 3 týdnů. Samec je menší než samička, žije na povrchu kůže a brzy umírá. Samička žije asi 2 měsíce. Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Vzhledem k imunitě, hygieně a škrábání je u postiženého v kůži stabilně přítomno jen 11–12 samiček zákožky. U imunosuprimovaných (imunitně oslabených) může však být počet mnohonásobně vyšší. Mezi zvláštní formy svrabu se řadí scabies inkognita (u lidí s dobrými hygienickými návyky), scabies granulomatosa (představuje reakci imunitního systému na mrtvé zákožky), scabies norvegica (u imunosuprimovaných) a scabies crustosa (velice nakažlivá forma svrabu).
Projevy:
typické je velmi intenzivní až kruté noční svědění (pruritus);
po zahřátí pod pokrývkou se objeví vyrážka na charakteristických místech kůže, a to zejména tam, kde je malá tloušťka kůže – genitálie, třísla, podbřišek, kolem pupku, kolena, podpaží, zápěstí, lokty, prsní bradavky, mezi prsty ruky, v podpažní jamce;
parazit se objevuje především v místech, kde je pokožka teplá, dobře prokrvená;
obvyklý je současný výskyt u členů domácnosti a u všech sexuálních partnerů;
objevují se chodbičky v podkoží, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm;
vyskytují se makuly, papuly, papulovezikuly, krustoskvamy, později exkoriace (poranění kůže škrábáním), dále se může vyskytovat ekzém, někdy malá, tečkovitá hnisavá ložiska.
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI ŠEDÉHO ZÁKALU,SILOVÁ ZÁTĚŽ NA ORGANISMUS V DOBĚ POOPERAČNÍM,JAK DLOUHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Macková.
Prosím o radu jak dlouho je potřeba šetřit organismus po operaci šedého zákalu,aby nebyl narušen pooperační stav,rekonvalescence.Jak dlouho se vyvarovat zvedání těžších břemen,zohýbání,tlačení atd.Prosím o odpověď z vlastních zkušeností.Děkuji!!!!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Srovnalová.
prosím,jak dlouho se šetít po operaci šedého zákalu.Děkuji Ssrovnalová marie
Samičky jsou velké až půl milimetru, takže se dají rozeznat za pomocí lupy. Sameček je oproti samičce dvakrát menší. Samička žije na povrchu kůže a brzy umírá (žije asi 2 měsíce). Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Oplodněná samička vyvrtává povrchní kanálky v rohové vrstvě kůže a do chodbiček ukládá vajíčka, ze kterých se v průběhu dalších tří týdnů vyvinou nejprve larvy, poté takzvané nymfy a nakonec pohlavně zralé zákožky svrabové, které cestují chodbičkami zpět na povrch kůže.
Než člověk vývoj infekce zpozoruje, uběhne obvykle několik týdnů. Předpokládá se, že kožní reakce je vyvolána přecitlivělostí na parazity, která se vyvine až po určité době. V šíření svrabu může hrát významnou roli i stoupající obliba cestovat. V některých hotelích s nízkou úrovní hygieny není ložní prádlo dostatečně vyprané, takže se další lidé mohou snadno nakazit.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nika.
Dobrý den, jak dlouho má být člověk se svrabem doma? A když je 4 dny po namazání InfectoScab tak kdy může do kontaktu s blízkými osobami? A jak dlouho trvá než se úplně ztratí ta vyrážka? A co doporučujete za mast na to aby to nesvědělo? Děkuji předem za odpověď.
Nika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak dlouho se má člověk držet dál od ostatních, když má svrab? Dospělí a děti ve věku 5 let a starší se mohou vrátit do práce nebo do školy/školky, jakmile zahájí léčbu. Prvních 24 hodin je ale důležité vyhýbat se úzkému kontaktu s ostatními lidmi.
Vyrážka se vytrácí pomalu a bohužel také dlouho svědí. Může to trvat až měsíc od namazání mastí Infectoscab. Následná vyrážka, která vzniká i ve dnech po namazání souvisí s uhynulými jedinci zákožky svrabové, kteří zemřeli hluboko v kůži, kde dochází k jejich rozkladu a to dráždí pokožku, jenž v těch místech zarudne a svědí. Celé to skončí, až se obmění celá pokožka, což trvá 28 dnů.
Možnosti úlevy od svědění:
- Tea Tree Oil: Pro použití naneste na postiženou pokožku mast obsahující méně než 5 % tea tree oleje (můžete to udělat smícháním několika kapek oleje s pleťovou vodou nebo kokosovým olejem). Aplikujte denně při pociťování příznaků.
- Koupele z ovesných vloček: Jedná se o skvělý způsob, jak zklidnit svědivou pokožku snížením zánětu. Ovesné koupele mohou pomoci zmírnit svědění spojené se svrabem.
- Koupele z jedlé sody: Jako alternativu k ovesným vločkám vyzkoušejte studenou koupel s 60 gramy jedlé sody. To může pomoci zklidnit pokožku a zmírnit svědění.
- Studené obklady: Přiložením studeného obkladu na kůži můžete snížit svědění. Vyzkoušejte ledový obklad nebo chladnou vlhkou žínku na oblasti těla, které obzvláště svědí.
- Ocet: Možná jste slyšela, že svrab a svědění můžete léčit nanesením octa na kůži a po několika minutách opláchnout. Neexistuje však žádný důkaz, že to funguje a mohlo by to podráždit vaši pokožku.
- Vyhněte se mýdlu: Mýdlo může dále dráždit pokožku, když máte svrab. Umyjte se vodou a vyhněte se mýdlu nebo vonným mlékům, když máte zanícenou pokožku.
Přišlo se na to, že svrab se ve skutečnosti přenáší buď přímým kontaktem s infikovanou osobou, anebo nepřímo tím, že se dostane do kontaktu s jeho oděvem, nebo ložním prádlem. K nakažení stačí jedna jediná oplodněná samička zákožky svrabové, ta je schopná se do kůže zavrtat již za pár minut.
Svrab patří k vysoce nakažlivým nemocem projevujících se silným a velmi nepříjemným (až bolestivým) svěděním kůže. Toto onemocnění způsobuje zákožka svrabová. Toto onemocnění může postihnout kohokoliv, mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatel patří bezesporu i zdravotníci. Svědění, které je často nejvíc nesnesitelné v noci (tělo se pod dekou zahřeje a právě teplo zákožce svrabové vyhovuje). Svědění je způsobené tím, že si zákožka svrabová vrtá ve svrchních vrstvách kůže chodbičky.
Pokud se někdo svrabem nakazí, obvykle první věc, která ho zajímá je, jak se tohoto „ostudného“ onemocnění co nejrychleji a bezbolestně zbavit. K léčbě svrabu se užívají různé krémy a masti. Při jejich aplikaci je důležité, aby se nanášely na celé tělo. Pokud pacient nějaké místo vynechal, je dost možné, že by v této oblasti zákožka svrabová přežila a pacient by se tedy nemoci nezbavil.
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO TRVA PŘECHOD U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobry den,je mi 48 roku a mám jit na operaci odstraněni dělohy a vaječniku z duvodu rodinné dědičnosti .byla jsem testovana na genetice. Jak dlouho trva přechod u ženy.myslim když nastoupim na operaci a budu v přechodu ,tak za jak dlouho přestanou navaly,poceni atd?Nebo tyto přiznaky ani mit nemusim??
Děkuji za odpověď Iva
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Svrab mytých je varianta, která postihuje osoby s důkladnou péčí o tělo. Svrab lze v jejich případě diagnostikovat až v momentě, kdy je onemocnění v pokročilém stadiu. U této varianty, která se označuje jako skabies mytých, není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Za všechno může malinký, stěží půlmilimetrový roztoč, zvaný zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Samičky tohoto parazita se zavrtávají do svrchní zrohovatělé vrstvy kůže a v ní si vytvářejí chodbičky, do kterých ukládají svá vajíčka a výkaly. Jedna zákožka je schopna za svůj měsíc a půl dlouhý život naklást až 50 vajíček. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu kůže, a během 18 až 23 dnů je na světě nová zákožka, která se okamžitě opět zavrtá do kůže. Celý cyklus tak pokračuje dál. Z popsaného je zřejmé, že při kontaktu s nakaženou osobou je velmi pravděpodobné, že se onemocnění přenese na dalšího jedince. Lékaři mají povinnost každý nový případ nahlásit. Někteří lidé však své potíže tají, stydí se za ně. Léčí se podomácku a nevědomky tak nemoc šíří dál.
Rozdíl u morčecího svrabu je v tom, že jeho původcem je parazitický roztoč zákožka morčí, latinsky Trixacarus caviae. Zákožka morčí je příbuzná slavnější zákožky svrabové, která způsobuje svrab u lidí, psů nebo prasat. Není to ale totožný živočich, zákožka morčí je cizopasník jen a pouze morčete. U člověka může způsobit jen přechodnou vyrážku.
Je to malý tvor s plochým tělem, které je při pohledu shora okrouhlé. Má osm párů krátkých kuželovitých nožek, z nichž jen první dva páry trochu přesahují okraj těla. Tyto končetiny jsou opatřeny přísavnými terčíky. Dospělá samička je dlouhá asi 240 μm a šířka jejího těla je asi 230 μm. V porovnání se zákožkou svrabovou je tedy asi poloviční. Vzhledem a velikostí se podobá jinému parazitu, svrabovce kočičí. Od ní se odlišuje přítomností špičatých hřbetních šupin.
Je to kožní parazit, který nežije jen na povrchu kůže, ale především v chodbičkách, které si samičky hloubí v pokožce hostitele. V chodbičkách kladou vajíčka, ze kterých se líhnou larvy, ty opouštějí chodbičky a žijí do přeměny v nymfy na povrchu kůže. Nymfy si již vytvářejí vlastní, mělčí chodbičky a oplozené dospělé samičky následně tvoří své klikaté úkryty. Životní cyklus trvá jen asi 14 dní.
Názory, že svrab u zvířat neboli prašivina vzniká mimo jiné kvůli tučnému jídlu nebo nečistotě srsti, jsou scestné, protože nemoc může vzniknout jedině za přítomnosti zákožky svrabové. Svrab u zvířat se projevuje silnou svědivostí, a tedy častým drbáním. V případě zákožky svrabové, která způsobuje svrab, se psi škrábou především v teplém prostředí. Svědění je tak silné, že se zvíře bude škrábat jak ve dne, tak v noci. Parazit je pro lidské oko neviditelný. Zákožka svrabová žije v hlubokých vrstvách pokožkové škáry a nevyskytuje se rovnoměrně po celé ploše kůže. Může se tedy stát, že ani po rozboru kůže u veterináře se nemusí přítomnost parazita u psa objevit.
Zákožka svrabová se do pokožky zvířete dostane v místech, kde je kůže jemná, jde tedy o vnitřní stranu stehen, okolí očí či oblast kolem kořenů ušních boltců. Na těchto místech se právě bude zvíře škrábat, čímž rozšíří nákazu do dalších částí těla. Kromě svědění budete možná časem pozorovat, že srst na určitých místech vypadává nebo že zvíře ztrácí na hmotnosti.
Svrab lze léčit lokální terapií, kdy se postižené místo musí nejdříve důkladně omýt šamponem a poté aplikovat léčebný preparát, který určí veterinář. Tuto proceduru musí zvíře podstoupit jednou týdně několik týdnů po sobě. Více se však doporučuje užití celkové terapie, kdy se zvířeti aplikuje preparát dozadu za krk. Látky, které působí účinně proti různým parazitům, se dostanou do krve a účinkují zhruba měsíc. Aby se svrab vyléčil úplně, dávají se většinou dvě dávky přípravku. Pokud se tedy u zvířete podaří svrab úspěšně zlikvidovat, můžete se přestat bát i o své zdraví. Svrab je sice přenosný na člověka, ale může se rozmnožovat pouze na těle psa.
V naší poradně s názvem DOBA LECENI VYHREZU PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra .
Dobrý den měla bych na vás dotaz od května jsem doma v bolestech sotva slezu z postele bolest vystreluje do pravé nohy před třemi lety jsem byla operovana v Plzni syndrom kaudy vyhrez plotýnky osm mm nyní je šest ale na opačnou stranu L 5 S 1 podstoupila jsem už druhý obstrik pod ct a nic kapacky také nepomohli doma ležím od května a zajímá mě jak dlouho trvá než mne můj neurolog někam objedná jak dlouho mne může takhle nechat doma v bolestech? Spokojená sním nejsem ale on tvrdí že odejít nemůžu od něj dokud on nedokončí léčbu je to pravda musím trpět tak dlouho v bolestech???? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Sepište si průběh dosavadní léčby a názvy použitých léků a normálně se obraťte na jiného neurologa. Jako pacient máte právo vybrat si lékaře podle svého uvážení.
Cordyceps čínský neboli housenice čínská (Cordyceps sinensis) je jako živá bytost. Je možné ho zařadit jak ke skupině flóry, tak i ke slupině fauny. Cordyceps se vyskytuje ve vysokohorské Číně: v provinciích Sečuán, Juňnan, Cinchaj a Tibet. Jeho forma existence je podivuhodně zvláštní. Ve skutečnosti je Cordyceps jako dvojjediná bytost. Je to i houba, je to i živočich, jak bylo řečeno ve starobylé čínské knize „Nová kompilace farmakologie“.
Říká se, že Cordyceps v zimním období žije v zemi jako houba ve formě kokonu. Dochází u něho k růstu podhoubí, které s příchodem letního období vyrůstá ze země ven, přičemž se Cordyceps úplně přeměňuje v houbu. V letním období vystřeluje z dceřiné cysty spóry (nebo askogonodia), které se usazují na housence motýla a začínají zde žít jako parazit. Nakažená housenka se pak zahrabává do země. V zimě houba postupně ničí vnitřní orgány housenky, ale chitinový obal housenky zůstává neporušený, takže houba postupně vyplňuje celé její tělo.
Cordyceps žije ve vysokých horách, ve výšce 3 500 m nad mořem. Housenka, na které žije Cordyceps, má extrémně vysokou schopnost přežití. Živí se oddenky vysokohorských rostlin, včetně takových jako jsou hořec, Astragal, Ofiopogon. Housenka, v níž žije Cordyceps, během dvouletého vývoje v zemi snáší dlouhé hladovění, chlad a nedostatek kyslíku. Naopak tělo houby Cordyceps je bohaté na živiny a specifické enzymy a další látky, vlastní pro rostliny vysokohorských biotopů.
V Číně je Cordyceps tradičním lékem. Stojí na stejné úrovni s takovými všeobecně známými prostředky pro upevnění zdraví a zvýšení odolnosti organismu, jako jsou ženšen a jelení parůžky.
Historie použití Cordycepsu v Číně jako prostředku k upevnění zdraví a prevence se počítá už na více než 1 200 let. Před mnoha stoletími Čínané znali Cordyceps jako „zázračné boží dílo“, jako talisman. Jak hovořili čínští lidoví léčitelé: Cordyceps pomáhá lidem zbavovat se množství chorob.
Preventivní použití přírodního Cordycepsu:
Jako vysoce efektivní prostředek k posílení a harmonizaci imunity. Regulační působení Cordycepsu se projevuje ve dvou směrech: nejenom že může zvyšovat imunitu, ale také může ve značné míře snížit nepřiměřené projevy imunitního systému (například při alergii).
Slouží jako přírodní antibiotikum. Cordyceps působí bakteriostaticky proti několika desítkám patogenních bakterií včetně takových, jako jsou pneumokoky, streptokoky, zlatý stafylokok.
Působí protizánětlivě.
V přiměřené míře rozšiřuje cévy, zlepšuje zásobování srdce a plic krví. Cordyceps může preventivně ochránit srdce před infarktem.
V naší poradně s názvem JAK ZABÍT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fričová.
dobrý den , chci se zeptat jak dlouho přežívá zákožka bez hostitele.dekuji.fričová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bez hostitele svrab obvykle nepřežije déle než 48-72 hodin. Svrab také umře, pokud bude vystaven teplotě 50 °C po dobu 10 minut. Takže všechno do pytlů a šup s tím do sauny. Sauna je větší než trouba a vejdou se do ní i rozměrnější věci, jako je sedačka, matrace a podobně. Při prohřívání je třeba brát ohled, že chvíli trvá než se celý předmět prohřeje na teplotu 50 °C a v ní pak ještě musí zůstat po dobu oněch deseti minut.
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M..
Dobry den pane Cempirku,
jsem přelecena druhou dávkou Infectoscabem,protoze prvni dávka nepomohla. Od druhe dávky to jsou 4 dny. Dodržují všechna pravidla (praní,zehleni atd.),spím na jine posteli,chodím kazdy den do sauny (snažím se tam byt 3x min.10 minut),kazdy den se natiram otcem a tea tree. Stav je výrazně lepsi,ale stále se mi denně objeví cca 2 svedive pupinky. Na ty použiju tea tree nebo zbytecek Infectoscabu. Jak ctu níže odpověď,kterou jste psal pani predemnou,je to pravděpodobně normalni stav,coz me uklidnilo. Kazdy den si kontroluji rano prosteradlo ale stále tam objevuji larvy,vcera treba dve,dneska šest. Je to normalni? Ze treba opouští me tělo uz mrtvé po léčbě? Do sauny chodím vecer pred spaním,tak treba je to tim?
Vcera se mi na rukách objevily jakoby dva černé pupinky,lehce podlouhlé (asi zakončení chodbicky?),tak jsem si je vyoperovala krejcovskou jehlou a vydenzifikovala,pak natrela. Ty jsem predtim taky nemivala.
Snažím se myslet pozitivně a byt trpělivá,ale uz jsem z toho vyčerpáná :(
Také jsem se chtela zeptat, zda se opravdu drží jen na textiliich? Jestli je mozne,ze se treba drží na kovu (klika), dřevě nebo gumě (pasek od hodinek) atd..
Předem Vam moc dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Infectoscab je kontaktní jed, který usmrtí vše na vašem těle. Pokud u vás nákaza svrabem i přesto pokračuje, tak je blízko vás zdroj svrabu, kde svrab stále přežívá a přelézá na vás. Takovým zdrojem může být nějaký živočich a nebo člověk se svrabem, se kterým přicházíte do kontaktu. Když se nedaří svrab vymýtit z prostředí, ve kterém žijete, tak potom nejlepší způsob je nechat svrab vyhladovět. Toho dosáhnete tím, že na týden odjedete do hotelového pokoje a doma se postaráte, aby tam nezustalo nic živého, žádný člověk ani žádné zvíře. Do hotelového pokoje si také neberte sebou žádné zvíře. Věci a oblečení, které budete nosit v náhradním ubytování vložte do neprodyšněho igelitového pytle, pevně zauzlujte a dejte promrznout do mrazáku. Pytel s oblečením rozvažte až v náhradním ubytování, kde se před tím celá osprchujte a celá se natřete Infectoscabem. Použité oblečení, ve kterém jste přijela svlékněte hned po příchodu a vložte ho do neprodyšného igelitového pytle, který pověste ven na mráz. Až se vrátíte domů, tak všechen svrab bude mrtvý, protože nepřežije bez živého hostitele déle než 3 dny. Sauna a ocet jsou vůči svrabu neúčinné. Sauna nedokáže prohřát pokožku na takovou teplotu, aby svrab zahynul, protože by to pak zabilo i vás. Svrab žije uvnitř kůže, kde teplota nepřesáhne 40°C ikdyž jste v sauně s teplotou 100°C. Vaše termoregulace to nedovolí. Svrab umírá až při teplotách nad 50 °C. Ocet na svrab taky nepůsobí dobře, protože dokáže zahubit jen svrab, který je právě na povrchu, ale larvy a svrab uvnitř kůže jsou octem nedotčené a dál přežívají. Tee tree olej by mohl být účinný, ale koncentrace, které se běžně prodávají jsou natolik zředěné, že to svrab také nezabije. Jediným řešením je Infectoscab nebo mast ze síry. Držím palce, ať se brzy tohoto nepříjemného problému zbavíte.
Prašivina je hovorový název pro svrab. Dle Státního zdravotního ústavu je svrab nejrozšířenější chorobou mezi zdravotníky, nejde přitom o nedostatečnou hygienu, naopak. Být dnes napaden tímto parazitem tak není vůbec nic těžkého.
Zákožku svrabovou poznáte celkem snadno. Je to malý roztoč, který žije v povrchové vrstvě kůže. Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade denně jedno až tři 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka ve slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla hostitele. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, nebo při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.
Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že jde o záchvat kopřivky. Zákožka napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení přetrvává u některých lidí svědění až dva měsíce, hůře se hojí „atopici“ a lidé se světlým typem pleti, všeobecně pak ženy a děti. Onemocnění se projevuje vyrážkou tam, kde je kůže tenká. Bývá to v oblasti pasu, kde máte gumu. U žen to bývá v oblasti prsou. U dětí to může být i v oblasti hlavy nebo na rukou. Onemocnění navíc provází nepříjemné svědění, které je výsledkem imunitní reakce organismu na antigeny zákožky a které se objevuje nejčastěji v noci, když je člověk zachumlaný pod peřinou (teplo totiž zákožce vyhovuje).
MUDr. Jan Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou praxi začal v České republice, následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna.
Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. Za své práce byl jako první český lékař v roce 1999 přijat do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Další výzkum biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a Anglii.
Byl formován otcem, který pocházel z Moravy, vystudoval medicínu a časem se vypracoval na řádného profesora mikrobiologie tuberkulózy a šéfa tuberkulózního výzkumu na ústavu v Ženevě, který zastřešoval veškeré světové úsilí na tomto poli. Měl privilegium naprosto volného pohybu i v hluboké totalitě, brázdil celý svět od New Yorku po Moskvu. V budoucím lékaři tak utvářel globální a zároveň maximálně vědecký pohled na medicínu a pochopil, že celý systém musí být vždy podložený řemeslem. Otec Jana Šuly zkoumal vliv Měsíce na růst mykobakterií, tam však skončil. Jakmile se dostal k oblasti ducha, to už pro něj nebylo vědecké. Přitom sám byl nesmírně duchovní člověk s velkým kulturním rozhledem. Naučil mladého Šulu pacienty nesoudit a netrpět vůči nim předsudky. Také to, že poměrně dlouho pobývali v Ženevě, kde jeden den potkali lékaře z Argentiny, druhý den z Indie, třetí z Číny nebo z Ruska, mu umožnilo nasávat nejrůznější medicínské přístupy. Nic jiného než globální medicína pro něj proto neexistuje. A z toho plyne, že neexistuje neléčitelná nemoc, je jen neléčitelný pacient, jak říká Jan Šula, světoběžník, který střídavě žije v Říme a v Andoře a v Česku konzultuje s lékaři ve skupině okolo sdružení Endala.
Endala je zastánce moderního medicínského přístupu založeného na přesvědčení, že na počátku sebesložitějšího problému se vždy skrývá triviální příčina a že na každou nemoc existuje lék. Odborníci vnímají každého člověka jako unikátní celistvou bytost. Vždy proto s léčbou aktuálních symptomů sledují i jedinečný
