Tento článek vám pomocí obrázků přiblíží vše, co byste měli o zákožce svrabové vědět, a to od jejích vývojových stadií až po dospělého jedince. Také si můžete prohlédnout jednotlivé druhy tohoto parazita podle hostitele. Tak hurá na fotodokumentaci.
Druhy podle hostitele
Zákožka svrabová neřádí pouze na člověku, ale existuje i zákožka svrabová psí, kočičí a králičí.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sona.
Dobrý deň, chcela by som sa opýtať, na akých povrchoch môže zákožka svrabová prežívať okrem oblečenia, čalúneného nábytku, matracov a pod. či je možný výskyt / prežívanie aj na dreve - celodrevená stolička, drevený rošt v drevenej posteli (bez umiestnenia matraca)resp. v špárach drevenej podlahy, lištách a taktiež napríklad na povrchu vane / v sprchovom kúte (akryl) Vopred veľmi pekne ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová může přežívat na jakémkoliv povrchu. Když není na člověku, tak jejím jediným zájmem je, najít si nového hostile. Zákožka nikam daleko neodleze, takže se bude zdržovat na místě, kde se pustila nebo byla setřena z hostitele. Její výskyt můžete očekávat všude, kde se dotkl člověk s nákazou svrabem.
Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.
Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožka svrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.
Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.
Svrab lidský
Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.
Roztoč zákožka svrabová vyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na povrchu kůže. Z larev se zhruba během tří dnů vyvinou nové samice a opět nakladou vajíčka. Další možností je, že se nové larvy přesunou na jiného hostitele. K přesunu dochází těsným nebo déletrvajícím kontaktem, problémové může být společné obl
V naší poradně s názvem JE PRAVDA, ZE SVRAB NEMUZE ZIT VIC JAK TRI DNY BEZ CLOVEKA, V JEHOZ KUZI ZIJE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Civinova.
Byla jsem ve styku s pani, u ktere se dalsi den objevil svrab. Dostala na to mast a prosla celym programem vcetne prani vseho, ceho se mohla dotknout. Dermatolog doporucuje, abych se i ja namazala tou masti a prosla celou procedurou. Pro mne to nebude tak lehke. Je mi 96 roku a zatim ani nevim, kdo by mi prisel namazat zada. Ziji sama v domku se zahradou, o ktere se o oboji staram. Je opravdu nutne projit tou procedurou, nebo mohu cekat, az jestli se objevi prvni priznaky? Jak dlouho dokaze zit svrab bez lidskeho tela?
Dekuji, ze venujete cas mym otazkam, Dagmar Civinova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučení lékaře, abyste se preventivně namazala mastí proti svrabu, je správné, protože čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Mast vám může aplikovat praktický lékař a nebo vám může předepsat domácí péči, která přijede k vám domů a mast vám aplikuje u vás doma. Domluvte se (třeba telefonem) se svým praktickým lékařem, jak máte postupovat.
Svrab se u vás může projevit za několik dnů, ale i týdnů od kontaktu. V té době již bude roztoč namnožený a bude těžší se ho zbavit. Zákožka svrabová, která způsobuje onemocnění svrabem, přežije bez hostitele maximálně 3 dny, přičemž hostitelem nemusí být jen člověk, ale i zvíře.
Dospělé vši mohou přežít mimo lidského hostitele pouze asi 1–2 dny. Nymfy neboli mláďata vši mohou přežít bez krmení několik hodin. Vajíčka, známá také jako hnidy, obvykle uhynou do týdne, pokud nejsou uchovávána při teplotě podobné té, která se nachází v blízkosti lidské pokožky hlavy.
Jak dlouho vydrží dospělá veš
K přežití potřebují krmit se krví několikrát denně. Bez krevní vši dehydratují a uhynou do 1–2 dnů.
Jak dlouho vydrží vší nymfa
Jsou to mladé vši, které k přežití také potřebují krev. Jsou zranitelnější než dospělí a bez hostitele nemohou přežít tak dlouho, obvykle jen několik hodin.
Jak dlouho vydrží hnidy (vší vajíčka)
Tyto vši jsou obvykle přichyceny k vlasovým stvolům a k vývoji a vylíhnutí vyžadují teplotu blízkou lidské pokožce hlavy. Pokud jsou z hostitele odstraněny, obvykle uhynou do týdne.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožka svrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.
Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.
Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.
Možná vyšetření:
vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
vyšetření krve: Je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) je mikroskopický roztoč, který parazituje výhradně na lidské kůži. Samice se zavrtává do svrchní vrstvy kůže, kde klade vajíčka a vytváří typické chodbičky.
Právě reakce imunitního systému na zákožku, její výkaly a vajíčka způsobuje intenzivní svědění, vyrážku a zhoršení v noci.
V naší poradně s názvem JAK ZABÍT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fričová.
dobrý den , chci se zeptat jak dlouho přežívá zákožka bez hostitele.dekuji.fričová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bez hostitele svrab obvykle nepřežije déle než 48-72 hodin. Svrab také umře, pokud bude vystaven teplotě 50 °C po dobu 10 minut. Takže všechno do pytlů a šup s tím do sauny. Sauna je větší než trouba a vejdou se do ní i rozměrnější věci, jako je sedačka, matrace a podobně. Při prohřívání je třeba brát ohled, že chvíli trvá než se celý předmět prohřeje na teplotu 50 °C a v ní pak ještě musí zůstat po dobu oněch deseti minut.
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl
Ve svém příspěvku KOUPY SPERMIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
dobry dne má o zájem koupit spermie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Modlenský.
Na vzduchu spermie umira do nekolika minut, ihned, jak vyschne tekutina, ve ktere spermie plavou. Mozna vas bude zajimat, jak dlouho zije v pochve, v deloze, ve varlatech, ve vode, na kovu nebo v mrazu a tyto informace jsem sepsal v podrobnem clanku zde https://www.erekce.cz/zivot…
Většinu symptomů způsobuje samička zákožky svrabové. Ta vrtá denně několik milimetrů dlouhé chodbičky v nejsvrchnější vrstvě pokožky, do kterých klade 2–3 vajíčka denně a zanechává zde své výkaly. Larva se vylíhne za 3–5 dní a v dospělce se přemění do 3 týdnů. Samec je menší než samička, žije na povrchu kůže a brzy umírá. Samička žije asi 2 měsíce. Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Vzhledem k imunitě, hygieně a škrábání je u postiženého v kůži stabilně přítomno jen 11–12 samiček zákožky. U imunosuprimovaných (imunitně oslabených) může však být počet mnohonásobně vyšší. Mezi zvláštní formy svrabu se řadí scabies inkognita (u lidí s dobrými hygienickými návyky), scabies granulomatosa (představuje reakci imunitního systému na mrtvé zákožky), scabies norvegica (u imunosuprimovaných) a scabies crustosa (velice nakažlivá forma svrabu).
Projevy:
typické je velmi intenzivní až kruté noční svědění (pruritus);
po zahřátí pod pokrývkou se objeví vyrážka na charakteristických místech kůže, a to zejména tam, kde je malá tloušťka kůže – genitálie, třísla, podbřišek, kolem pupku, kolena, podpaží, zápěstí, lokty, prsní bradavky, mezi prsty ruky, v podpažní jamce;
parazit se objevuje především v místech, kde je pokožka teplá, dobře prokrvená;
obvyklý je současný výskyt u členů domácnosti a u všech sexuálních partnerů;
objevují se chodbičky v podkoží, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm;
vyskytují se makuly, papuly, papulovezikuly, krustoskvamy, později exkoriace (poranění kůže škrábáním), dále se může vyskytovat ekzém, někdy malá, tečkovitá hnisavá ložiska.
Samičky jsou velké až půl milimetru, takže se dají rozeznat za pomocí lupy. Sameček je oproti samičce dvakrát menší. Samička žije na povrchu kůže a brzy umírá (žije asi 2 měsíce). Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Oplodněná samička vyvrtává povrchní kanálky v rohové vrstvě kůže a do chodbiček ukládá vajíčka, ze kterých se v průběhu dalších tří týdnů vyvinou nejprve larvy, poté takzvané nymfy a nakonec pohlavně zralé zákožky svrabové, které cestují chodbičkami zpět na povrch kůže.
Než člověk vývoj infekce zpozoruje, uběhne obvykle několik týdnů. Předpokládá se, že kožní reakce je vyvolána přecitlivělostí na parazity, která se vyvine až po určité době. V šíření svrabu může hrát významnou roli i stoupající obliba cestovat. V některých hotelích s nízkou úrovní hygieny není ložní prádlo dostatečně vyprané, takže se další lidé mohou snadno nakazit.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M..
Dobry den pane Cempirku,
jsem přelecena druhou dávkou Infectoscabem,protoze prvni dávka nepomohla. Od druhe dávky to jsou 4 dny. Dodržují všechna pravidla (praní,zehleni atd.),spím na jine posteli,chodím kazdy den do sauny (snažím se tam byt 3x min.10 minut),kazdy den se natiram otcem a tea tree. Stav je výrazně lepsi,ale stále se mi denně objeví cca 2 svedive pupinky. Na ty použiju tea tree nebo zbytecek Infectoscabu. Jak ctu níže odpověď,kterou jste psal pani predemnou,je to pravděpodobně normalni stav,coz me uklidnilo. Kazdy den si kontroluji rano prosteradlo ale stále tam objevuji larvy,vcera treba dve,dneska šest. Je to normalni? Ze treba opouští me tělo uz mrtvé po léčbě? Do sauny chodím vecer pred spaním,tak treba je to tim?
Vcera se mi na rukách objevily jakoby dva černé pupinky,lehce podlouhlé (asi zakončení chodbicky?),tak jsem si je vyoperovala krejcovskou jehlou a vydenzifikovala,pak natrela. Ty jsem predtim taky nemivala.
Snažím se myslet pozitivně a byt trpělivá,ale uz jsem z toho vyčerpáná :(
Také jsem se chtela zeptat, zda se opravdu drží jen na textiliich? Jestli je mozne,ze se treba drží na kovu (klika), dřevě nebo gumě (pasek od hodinek) atd..
Předem Vam moc dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Infectoscab je kontaktní jed, který usmrtí vše na vašem těle. Pokud u vás nákaza svrabem i přesto pokračuje, tak je blízko vás zdroj svrabu, kde svrab stále přežívá a přelézá na vás. Takovým zdrojem může být nějaký živočich a nebo člověk se svrabem, se kterým přicházíte do kontaktu. Když se nedaří svrab vymýtit z prostředí, ve kterém žijete, tak potom nejlepší způsob je nechat svrab vyhladovět. Toho dosáhnete tím, že na týden odjedete do hotelového pokoje a doma se postaráte, aby tam nezustalo nic živého, žádný člověk ani žádné zvíře. Do hotelového pokoje si také neberte sebou žádné zvíře. Věci a oblečení, které budete nosit v náhradním ubytování vložte do neprodyšněho igelitového pytle, pevně zauzlujte a dejte promrznout do mrazáku. Pytel s oblečením rozvažte až v náhradním ubytování, kde se před tím celá osprchujte a celá se natřete Infectoscabem. Použité oblečení, ve kterém jste přijela svlékněte hned po příchodu a vložte ho do neprodyšného igelitového pytle, který pověste ven na mráz. Až se vrátíte domů, tak všechen svrab bude mrtvý, protože nepřežije bez živého hostitele déle než 3 dny. Sauna a ocet jsou vůči svrabu neúčinné. Sauna nedokáže prohřát pokožku na takovou teplotu, aby svrab zahynul, protože by to pak zabilo i vás. Svrab žije uvnitř kůže, kde teplota nepřesáhne 40°C ikdyž jste v sauně s teplotou 100°C. Vaše termoregulace to nedovolí. Svrab umírá až při teplotách nad 50 °C. Ocet na svrab taky nepůsobí dobře, protože dokáže zahubit jen svrab, který je právě na povrchu, ale larvy a svrab uvnitř kůže jsou octem nedotčené a dál přežívají. Tee tree olej by mohl být účinný, ale koncentrace, které se běžně prodávají jsou natolik zředěné, že to svrab také nezabije. Jediným řešením je Infectoscab nebo mast ze síry. Držím palce, ať se brzy tohoto nepříjemného problému zbavíte.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Přišlo se na to, že svrab se ve skutečnosti přenáší buď přímým kontaktem s infikovanou osobou, anebo nepřímo tím, že se dostane do kontaktu s jeho oděvem, nebo ložním prádlem. K nakažení stačí jedna jediná oplodněná samička zákožky svrabové, ta je schopná se do kůže zavrtat již za pár minut.
Svrab patří k vysoce nakažlivým nemocem projevujících se silným a velmi nepříjemným (až bolestivým) svěděním kůže. Toto onemocnění způsobuje zákožka svrabová. Toto onemocnění může postihnout kohokoliv, mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatel patří bezesporu i zdravotníci. Svědění, které je často nejvíc nesnesitelné v noci (tělo se pod dekou zahřeje a právě teplo zákožce svrabové vyhovuje). Svědění je způsobené tím, že si zákožka svrabová vrtá ve svrchních vrstvách kůže chodbičky.
Pokud se někdo svrabem nakazí, obvykle první věc, která ho zajímá je, jak se tohoto „ostudného“ onemocnění co nejrychleji a bezbolestně zbavit. K léčbě svrabu se užívají různé krémy a masti. Při jejich aplikaci je důležité, aby se nanášely na celé tělo. Pokud pacient nějaké místo vynechal, je dost možné, že by v této oblasti zákožka svrabová přežila a pacient by se tedy nemoci nezbavil.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dělala jsem všechny léčbydezinfekce praní žehlení sirné masti infektoscab už asi 3 roky vše se vždy vraci .mám tbl ivermectinu 3mg,jak to brát aby mi po tom nebylo špatně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermektin je jed a neměl by být užíván v žádné formě, pokud není předepsán lékařem a není získán prostřednictvím legitimního zdroje. Ivermektin nevyřeší váš problém k vaší spokojenosti. Ivermektin sice zahubí všechny parazity ve vašem těle, ale nezabrání opakování. Vy musíte nejdříve najít zdroj té nákazy a ten zlikvidovat. Svrab nevydrží bez svého hostitele déle než 3 dny. Odjeďte na tu dobu někam pryč a zbavte na 3 dny svoji domácnost všeho živého. Na svém výletu, než vejdete do svého nového ubytování, se natřete mastí Infectoscab a převlečte se do čistého. Svoje použité svršky dejte do igelitového pytle a dobře zavažte. Po návratu za 3 dny budete mít od svrabu klid.
Cordyceps čínský neboli housenice čínská (Cordyceps sinensis) je jako živá bytost. Je možné ho zařadit jak ke skupině flóry, tak i ke slupině fauny. Cordyceps se vyskytuje ve vysokohorské Číně: v provinciích Sečuán, Juňnan, Cinchaj a Tibet. Jeho forma existence je podivuhodně zvláštní. Ve skutečnosti je Cordyceps jako dvojjediná bytost. Je to i houba, je to i živočich, jak bylo řečeno ve starobylé čínské knize „Nová kompilace farmakologie“.
Říká se, že Cordyceps v zimním období žije v zemi jako houba ve formě kokonu. Dochází u něho k růstu podhoubí, které s příchodem letního období vyrůstá ze země ven, přičemž se Cordyceps úplně přeměňuje v houbu. V letním období vystřeluje z dceřiné cysty spóry (nebo askogonodia), které se usazují na housence motýla a začínají zde žít jako parazit. Nakažená housenka se pak zahrabává do země. V zimě houba postupně ničí vnitřní orgány housenky, ale chitinový obal housenky zůstává neporušený, takže houba postupně vyplňuje celé její tělo.
Cordyceps žije ve vysokých horách, ve výšce 3 500 m nad mořem. Housenka, na které žije Cordyceps, má extrémně vysokou schopnost přežití. Živí se oddenky vysokohorských rostlin, včetně takových jako jsou hořec, Astragal, Ofiopogon. Housenka, v níž žije Cordyceps, během dvouletého vývoje v zemi snáší dlouhé hladovění, chlad a nedostatek kyslíku. Naopak tělo houby Cordyceps je bohaté na živiny a specifické enzymy a další látky, vlastní pro rostliny vysokohorských biotopů.
V Číně je Cordyceps tradičním lékem. Stojí na stejné úrovni s takovými všeobecně známými prostředky pro upevnění zdraví a zvýšení odolnosti organismu, jako jsou ženšen a jelení parůžky.
Historie použití Cordycepsu v Číně jako prostředku k upevnění zdraví a prevence se počítá už na více než 1 200 let. Před mnoha stoletími Čínané znali Cordyceps jako „zázračné boží dílo“, jako talisman. Jak hovořili čínští lidoví léčitelé: Cordyceps pomáhá lidem zbavovat se množství chorob.
Preventivní použití přírodního Cordycepsu:
Jako vysoce efektivní prostředek k posílení a harmonizaci imunity. Regulační působení Cordycepsu se projevuje ve dvou směrech: nejenom že může zvyšovat imunitu, ale také může ve značné míře snížit nepřiměřené projevy imunitního systému (například při alergii).
Slouží jako přírodní antibiotikum. Cordyceps působí bakteriostaticky proti několika desítkám patogenních bakterií včetně takových, jako jsou pneumokoky, streptokoky, zlatý stafylokok.
Působí protizánětlivě.
V přiměřené míře rozšiřuje cévy, zlepšuje zásobování srdce a plic krví. Cordyceps může preventivně ochránit srdce před infarktem.
V naší poradně s názvem se k tomuto tématu vyjádřil uživatel .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V Thajsku můžete Infectoscab koupit pod názvem Metrin. Zde je vidět jak mast vypadá a kolik stojí: https://shopee.co.th/Metrin…(3-Pack)-i.288283046.7357985033
Při použití postupujte podle tohoto návodu: https://www.adc.sk/databazy…
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Err-cist_db udaje(path, web, )
FAQ – Často kladené otázky
Jak dlouhožije svrab v oblečení?
Obvykle maximálně 2–3 dny, poté bez lidské kůže hyne.
Může se svrab přenést přes matraci?
Ano, ale riziko je krátkodobé a řešitelné povlečením a izolací matrace.
Je svědění po léčbě normální?
Ano, může přetrvávat i několik týdnů bez aktivní infekce.
Pomůže dezinfekce bytu?
Běžný úklid stačí, chemická dezinfekce celého bytu není nutná.
Může svrab přežít na koberci?
Krátce ano, ale vysávání a čas bez kontaktu postačí.
Je nutná opakovaná léčba?
Často ano, druhá aplikace po 7 dnech výrazně zvyšuje úspěšnost.
Ve svém příspěvku KOŽNÍ KARLOVO NÁMĚSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Jedná se o parazita, který žije v nehtovém lůžku. Vytváří si chodbičku hlouběji do lůžka nehtu. Někdy se podaří, pokud se nehet nestříhá a nechává odrůst, parazit totiž postupuje pokud má kyslík, ale když je nehet delší, tak se jej občas podaří odstřihnout s nehtem. Také s tímto bojuji už roky, ale nedaří se mne na jednom nehtu té potvory zbavit, a mladí doktoři vůbec tohle neznají (nevyčítám, jen konstatuji) takže stále pátrám po nějaké chemii a nebo zmínce, jak se ta bestie jmenuje a jak na ni. Pavel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kulová.
Pane Pavle,dobrý den,děkuji za odpověď.Uplynul skoro rok od mého dotazu na skvrnu na velkém palci na noze,která mě trochu vylekala.Nikdo jiný na můj dotaz nereagoval.Po nějakém čase, vlivem jiných událostí jsem na tento problém zapomněla.Až teď mi jej Vaše odpověď opět připomenula.A... skvrna zmizela ani nevím kdy a jak.Teď jenom doufám,že je to definitívně.
S pozdravem K.A.
Svrab mytých je varianta, která postihuje osoby s důkladnou péčí o tělo. Svrab lze v jejich případě diagnostikovat až v momentě, kdy je onemocnění v pokročilém stadiu. U této varianty, která se označuje jako skabies mytých, není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Za všechno může malinký, stěží půlmilimetrový roztoč, zvaný zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Samičky tohoto parazita se zavrtávají do svrchní zrohovatělé vrstvy kůže a v ní si vytvářejí chodbičky, do kterých ukládají svá vajíčka a výkaly. Jedna zákožka je schopna za svůj měsíc a půl dlouhý život naklást až 50 vajíček. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu kůže, a během 18 až 23 dnů je na světě nová zákožka, která se okamžitě opět zavrtá do kůže. Celý cyklus tak pokračuje dál. Z popsaného je zřejmé, že při kontaktu s nakaženou osobou je velmi pravděpodobné, že se onemocnění přenese na dalšího jedince. Lékaři mají povinnost každý nový případ nahlásit. Někteří lidé však své potíže tají, stydí se za ně. Léčí se podomácku a nevědomky tak nemoc šíří dál.
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO TRVA VYVOJ STENICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Chci zjistit za jak dlouho se z vajicka stenice vylihne nymfa? A pak kdyz nasaje nymfa za jak dlouho se svlekne a je pripravena znovu sat aby mohla pokracovat ve vyvoji. Mam totiz neprijemnou zkusenost, jezdim na montaze a spim po ruznych ubytovnach, spime vetsinou 2 az 3 na pokoji spolecne. Vzdy jsem byl pokousan jen ja jak to?? Poprve jsem zadnou nenasel. Po druhe jina ubytovna jsem se vzbudil po 2hod rani k vuli toalety. Zazil jsem sok po tricku mi lezla asi 8 az 10 mm velka stenice. A od te doby mam porad smulu a kde spime tam jsem dokousany. Trva to uz 4 mesice. Vzdy po prijezdu domu nesu veci rovnou do pracky. Koupili jsme monitorovaci krabicky. Takze doma nic nemam dal jsem je i do auta kterym jezdim do prace. Protoze jsem byl pokousan i za jizdy jelikoz reakce na kousnuti u me probehne do 2 hodin. A jezdim bezne 5 az 6 hodin autem. Musim rict ze jsem z toho neustale ve stresu poradi mi nekdo co mam nebo muzu jeste udelat?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
Prašivina je hovorový název pro svrab. Dle Státního zdravotního ústavu je svrab nejrozšířenější chorobou mezi zdravotníky, nejde přitom o nedostatečnou hygienu, naopak. Být dnes napaden tímto parazitem tak není vůbec nic těžkého.
Zákožku svrabovou poznáte celkem snadno. Je to malý roztoč, který žije v povrchové vrstvě kůže. Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade denně jedno až tři 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka ve slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla hostitele. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, nebo při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.
Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že jde o záchvat kopřivky. Zákožka napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení přetrvává u některých lidí svědění až dva měsíce, hůře se hojí „atopici“ a lidé se světlým typem pleti, všeobecně pak ženy a děti. Onemocnění se projevuje vyrážkou tam, kde je kůže tenká. Bývá to v oblasti pasu, kde máte gumu. U žen to bývá v oblasti prsou. U dětí to může být i v oblasti hlavy nebo na rukou. Onemocnění navíc provází nepříjemné svědění, které je výsledkem imunitní reakce organismu na antigeny zákožky a které se objevuje nejčastěji v noci, když je člověk zachumlaný pod peřinou (teplo totiž zákožce vyhovuje).
