Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.
Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.
Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.
Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Rajčata v jakém množství?
Chia semínka z warfarinu - lze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když jste na Warfarinu, tak na rajčata i chia semínka si musíte dávat pozor. Určitě je oboje nejezte nárazově v jeden den. Když máte chuť na rajčata, tak si je dejte, ale v ten den omezte jinou zelenou potravinu, například papriky, salát a nebo i ořechy či brambory. Když máte chuť na chia semínka, tak postupujte obdobně, zase v ten den omezte nějakou jinou potravinu, která zvyšuje účinky Warfarinu. Když se rozhodnete, že chcete jíst chia semínka nebo rajčata trvale každý den, tak po dvou dnech od začátku jejich pravidelné konzumace si nechte u lékaře změřit srážlivost krve a po ukončení pravidelné konzumace znovu.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Důležitý je obsah vitamínu C, E a A, velké množství vlákniny i dalších zdraví prospěšných látek, jako například draslík či železo. Rajčata podporují krvetvorbu, prospívají kůži, vlasům i nehtům. Chrání srdce a posilují imunitu, významné jsou i antibakteriální účinky. Rajčata obsahují také velké množství antioxidantů, které chrání naše zdraví před působením volných radikálů.
V naší poradně s názvem SMÍ SE JÍST RAJČATA PŘI VYSOKÉM TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blažena Mašková.
Prosím o odpověď,zda se smí jíst rajčata,když se bere Varfarin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když berete Warfarin, tak je důležité udržovat příjem vitamínu K ve stravě na stabilní úrovni (90 mikrogramů na den). Rajčata v sobě obsahují vitamín K. V jednom větším rajčeti je asi 7 mikrogramů vitamínu K. Když račata nárazově zařadíte do svého menu, tak v ten den budete muset omezit jinou potravinu obsahující vitamín K, například papriky nebo směs ořechů. Když víte, že máte rajčat dostatek a budete je konzumovat delší dobu každý den, tak začněte a hned druhý nebo třetí den si nechte změřit INR (quickův test srážlivosti).
Rajčata mají ráda příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů. Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu. Jestliže zemina zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy. Mezi ty nejčastější patří opadávání květů, popraskání plodů a vyhnívání.
Chcete-li vytvořit pro svá rajčata co nejvhodnější prostředí, je důležité dobré množství kompostu nebo organické hmoty. Obecně se doporučuje 7,6 cm organických látek do horních 15,2 cm půdy. Můžete si také vypěstovat krycí plodinu na pomoc při vytváření půdy. Nechte si vyrůst obilí nebo luštěniny, posekejte je a přidejte do půdy. Tento způsob se nazývá zelené hnojení a zajistí bio kvalitu pěstovaných rajčat. Jako hnojivo můžete rovněž použít hnůj, a to před výsadbou.
ORGANICKÉ HNOJIVO je granulované přírodní hnojivo vyrobené především z péřové moučky a kakaových slupek. Je určeno pro pěstování zeleniny, její dobrý růst a tvorbu plodů. Jde o dlouhodobě působící hnojivo – až 3 měsíce. Je vhodné pro bio zahradu a ekologické pěstování.
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem ZJIŠTĚNO ZVÝŠENÉ PSA CO DÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Petr.
nevíte co pomůže snížit PSA ? dík za zprávu, a proč to neřeší onkologie ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA indikuje nádor prostaty. PSA v malé míře produkuje i zdravá tkáň prostaty, takže je-li PSA zvýšen jen málo, tak ne vždy to znamená, že jde o rakovinu prostaty. PSA jde snížit určitými potravinami a režimovými opatřeními.
1. Rajčata - obsahují lykopen. Vědecký výzkum prokázal, že konzumace lykopenu snižuje riziko rozvoje rakoviny prostaty u mužů s rodinnou anamnézou nemoci. V poslední době vědci našli důkaz, že konzumace většího množství lykopenu může také snížit hladiny PSA. Vařená rajčata dodají více lykopenu než ta syrová.
2. Vitamín D snižuje hladinu PSA.
3. Sója - obsahuje isoflavony, které zpomalují průběh rakoviny. Pití sójového mléka je optimální.
4. Zelený čaj - výzkum zjistil že živiny v zeleném čaji byly schopny chránit před rakovinou prostaty a snížit hladiny PSA.
Postup: Ovesné vločky vložíme do sítka, propláchneme vodou a vložíme do studené osolené vody, přivedeme k varu a vaříme doměkka. Po uvaření ovesné vločky přecedíme. Podáváme pouze odvar, který se popíjí teplý.
Máslové brambory – 3. stadium
Ingredience: 500 g brambor, 10 g másla, 0,5 g sušené petrželky, sůl
Postup: Brambory oloupeme, omyjeme, nakrájíme na menší kousky a uvaříme v osolené vodě. Po uvaření slijeme, přidáme máslo a posypeme sušenou petrželovou natí.
Krůtí prsa s broskvemi a vodovou bramborovou kaší – 4. stadium při obtížích
Ingredience: 500 g krůtích prsních řízků, 1 plechovka broskví nebo 2 čerstvé broskve, brambory, sůl, mletý kmín
Postup: Krůtí prsa omyjeme, vysušíme, naklepeme a lehce osolíme. Pánvičku lehce vytřeme olivovým olejem, rozpálíme a maso prudce orestujeme. Pak dáme spolu s broskvemi do hrnce, podlijeme vodou a dusíme na mírném plameni doměkka (cca 30 minut). Brambory oloupeme, dáme do hrnce s vodou, osolíme, přidáme kmín a vaříme cca 20 minut. Pak pomačkáme s trochou vody, ve které jsme vařili brambory. Na maso položíme broskve a přidáme kaši.
Kuřecí polévka – 4. stadium klidová fáze
Ingredience: 500 g kuřecích prsních řízků, 1 mrkev, 1 petržel, 1/4 celeru, 1,5 litru vody, 4 kuličky nového koření, 1 zarovnaná lžička soli, 1/2 lžičky Solčanky
Postup: Maso omyjeme a dáme do hrnce s vodou, osolíme a přidáme nové koření, vše dáme vařit. Jakmile začne polévka vařit, posbíráme a odstraníme lžící pěnu. Po hodině vaření na mírném plameni přidáme kořenovou zeleninu a Solčanku a vaříme další hodinu. Přidáme uvařené bezvaječné nudle.
Vepřová kýta – 4. stadium klidová fáze
Ingredience: 300 g vepřové kýty, mozzarella Italat nebo Zottarella light, 1–2 rajčata, brambory, bílý jogurt, olivový olej vhodný na smažení, panenský olivový olej, citron, bazalka, sůl, ledový salát, pečicí papír
Postup: Brambory oškrábeme a nakrájíme na centimetrové plátky, na plech dáme pečicí papír a plech zaplníme plátky brambor, posypeme bazalkou a osolíme. Dáme do trouby rozpečené na 230 stupňů, pečeme 20 minut z jedné strany, obrátíme a 20 minut pečeme z druhé strany. Plátky vepřové kýty omyjeme a osušíme, pak naklepeme, osolíme, posypeme bazalkou a chvíli smažíme na pánvi lehce vytřené olivovým olejem. Pak podlijeme vodou a dusíme 20–30 minut na mírném plameni. Rajčata spaříme vařící vodou, oloupeme a vybereme zrníčka. Rajčata i mozzarellu nakrájíme na plátky a položíme na hotové maso, přidáme brambory,
Hlavním argumentem prodejců nabízejících speciální pěstební nádoby na visící rajčata je, že se živiny dostávají rychleji do zelené části vlivem gravitace. Závěsné pěstování rajčat a dalších rostlin je dobrou alternativou pěstování ale i z toho důvodu, že na terase nebo zahradě šetří místo a dobře odolávají rozmarům počasí. Také úroda je dříve ve srovnání s rajčaty zasazenými do země, a to díky rychlejšímu a účinnějšímu prohřívání půdy v nádobě. Navíc se lépe reguluje množství zálivky. V případě, že budete mít pěstební nádoby pod střechou, musíte řešit stejný problém se zaléváním jako u rajčat zasazených běžně do květináčů. Nemusíte se ale tolik bát přelití.
Ve svém příspěvku PÁLENÍ JAZYKA, POPRASKANÝ JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Klečková.
Dobrý den.
Před 3 lety u mně začaly záněty - středního ucha, 2 x průdušek, vaginální mykoza, zánět moč.měchýře, u všech jsem užívala ATB s tím, aby se následná TEP kolene nemusela posouvat. Dva měsíce před operací vznikly u mně alergie. Nemohla jsem nic jíst, lepek, kakao, kyselé, rajčata, ostré koření. Dle vyjádření alergologa se mi z braní ATB spálila sliznice v puse. Alergologové jen slibují,ale drží se svého postupu, v podstastě mi za 2 roky nikdo nepomohl, Zodac mi nezabírá. Večer když lehnu a ten den něco málo z toho si vezmu, mám pálení jazyka, popraskaný, oteklý, červený jak hovězí maso, štípání mi jde až do nosu.Dnes jsem přišla od alergologa jiného, který mi sliboval zátěžový test a vyšetření, zda mám alergii na lepek nebo celeakii. Výsledky z krve byly negativní, tudíž se nic nekonalo, KO za půl roku. Proč? K čemu? Aby zjistil, jestli beru léky Monkasta,po kterém budu mít alergie ještě větší, já jako astmatik budu mít infekci horních cest, vyrážky a to vše při nejlepším a při nejhorším propady v náladách a sebevražedné sklony? Tak teď si můžu vybrat. Buď nebudu baštit nic z toho, co mi vadí a vynechám doktory nebo konečně budu jíst všechno, nevyspím se, pusa jak oheň a na doktory se taky vykašlu. Myslíte, že existuje ještě 3 varianta, kde by mi někdo mohl udělat vyšetření takové,aby zjistil přesnou příčinu a napsal vhodná antihistaminika nebo nemám šanci už žádnou???Už mně unavuje lítat po doktorech, dost na tom, že mám 4 odborné doktory na jiné nemoci. Od Rožnova pod Radhoštěm až po Ostravu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dvořák karel.
Jazyk je sytě červený, při polykání bolí vzadu na patře a špička jazyka někdy pali
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
Ve svém příspěvku VODOVÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JK.
Dobrý den,
vodové puchýřky bývají často diagnostikované jako druh lupénky v důsledku jejich časté recidivy. Příčin může být mnoho, např. i příležitosná konzumace alkoholu, příliš tučná, mastná, slaná či kořeněná jídla, mnoho sacharidů, ale i podráždění pokožky (nadměrné vysušení). Může však jít také o konzumaci potravin např. jablka, rajčata, okurky .... , které rovněž mohou zpouštět projev onemocnění. Významnou roli tu hrají orgány trávicího systému (mj. játra) a orgány vylučovací (ledviny). Při podráždění se na pár dnů objeví drobné puchýřky na chodilech anebo na dlaních a po nasazení "diety" opět mizí. Výborným pomocníkem při vážnějších stavech je odvar z měsíčku lékařského. Stačí zhruba na 30 minut ponořit nohy do odvaru a puchýřky se vstřebají, kůže nesvědí a celkově je ozdravena. Na noc se aplikuje sádlo s obsahem extraktu z měsíčku.
Samotný problem, jak již bylo uvedeno výše, tkví ve funkci jater a ledvin. Pomůže zvýšený pitný režim (čistá voda, nikoli minerálky), dále bylinkové čaje (kopřiva, máta, měsíček, heřmánek). K podpoře funkce jater však výborně poslouží aloe vera (nejlépe Activ aloe - ve dnech problému zvyšte dávku na 25 - 50 ml denně), případně chlorella anebo mladý ječmen. Dobře působí také doplněk stravy - lněný olej, olej z pupalky dvouleté anebo brutnákový olej, který je dražší, ale také vzácnější na důležité látky. Onemocnění nelze vyléčit, ale je možné kontrolovat recidivu a zmírňovat příznaky.
hezky den, Jk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.
Dobrý den,
také mám tento problém, ale byla doba kdy se mi rozlezly i po rukách, většinou mezi prsty a na konečcích prstů kolem nehtového lůžka... pitný režim dodržuji a jím spíše zeleninu a ovoce, klasické sádlo jsem již zkoušela a nic moc nepomohlo...
Puchýřky se vždy vrátí v létě kdy chodím v sandálech a nohy prakticky pořád větrají... žádné ponožky... mořský písek taky nezabral... měsíček lékařský trochu... Nevím si s tím rady.. večer po koupeli je vždy namažu lékařskou vazelínou ale nad ránem bych se uškrábala... zkoušela jsem různé krémy ale vazelina pomáhá nejvíce...
Zdravé, silné a dobře otužené sazenice jsou předpokladem vysoké a kvalitní úrody. Vhodným termínem výsevu je proto konec února až polovina března, mezi zahrádkáři je vžitý termín „na Josefa“. Osivo vysévejte nejlépe do sadbovačů o velikosti buněk 5 x 5 cm. Možný je i plošný výsev do okenních skleníčků, ale po vytvoření třetího listu je nutné rostlinky po jedné rozsázet. Optimální teploty pro vývoj sazenic jsou ve dne 18–24 °C a v noci 14–16 °C. A aby se rostliny nevytahovaly, potřebují přes den dostatek světla. Ideální je, pokud máme možnost pěstovat sadbu ve vytápěném skleníku. Asi deset dní před výsadbou ven snižujeme teplotu v noci až k 10 °C i méně, aby se rostliny otužily. Dobře vyvinutá sadba by měla mít výšku 20–25 cm a měl by už být viditelný základ květenství na prvním vijanu. Na výsadbu do volné půdy je čas, když odezní jarní mrazíky (zhruba ve druhé polovině května). Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je ještě zem nevyhřátá a studená. Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že zeminou zahrneme ještě asi 10–15 cm lodyhy. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vody. V průběhu vegetace rostlinám pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci.
V naší poradně s názvem NEJUCINEJSI LEK NA AFTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonin Gabor.
Dobry den,chtel jsem vas poprosit o pomoc a zaroven o radu manzelka trpi na afty v puse uz jsme skouseli oralmedic ten ji zabiral a ted uz prestal a afty se stale vraceji a jsou vic bolavejsi dekuji vam za brzkou odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na afty je nejlepší český lék Herbadent - roztok na dásně. Jde o směs bylinných tinktur a bolest tlumící benzocain. Herbadent je účiný nejen na afty, ale i na stomatitidu - nechtěné nebo chronické kousnutí se. Ovšem v případě, který zmiňujete u své manželky bude i Herbadent pouze omezovačem nepříjemných projevů aftů, ale nebude afty léčit - tedy omezovat jejich další výskyt. K tomu je potřeba zanalizovat jídelníček a najít potravinu/y, které vyvolávají vznik aftů. Nejčastěji jsou afty příznakem nerovnováhy vitamínu B a to jak jeho nedostatku, tak i jeho přebytku. Proto i ve Vašem případě doporučuji soustředit se právě na potraviny obsahující hodně vitamínů B. Patří sem mouka a výrobky z ní, droždí, pivo, léky a potravní doplňky, jako například multivitamíny a podobně. Také rajčata a vlašské ořechy jsou agresivními podporovateli aftů. Doporučuji absolvovat jarní očistnou kůru, která je založena na významném omezení pestrosti stravy, držet jí po dobu 10 dní a pak postupně zařazovat obvyklou stravu a sledovat reakce na jazyku. Afty jsou rychlé, většinou se projeví do 24 hodin od pozření jejich spouštěče, proto se dá velmi dobře odhalit jejich příčina. Hojení aftů již není tak rychlé a nejrychleji se afty zatáhnou nejdříve za tři dny, pokud nejsou dále povzbuzovány novými alergeny.
Uprostřed řapíkatého celeru je takzvané srdíčko, které je nejkřehčí a má nejjemnější chuť. To se nejlépe hodí na vitamínový salát s řapíkatým celerem. Čím jsou stonky řapíkatého celeru světlejší (ideálně až bílé), tím bude jeho chuť jemnější.
Postup: Jablka oloupeme, stonky celeru oloupeme a pokrájíme. Smícháme majonézu a zakysanou smetanu, kápneme citron a opepříme, osolíme dle chuti. Smícháme s jablky a celerem. Necháme v chladu odstát.
Postup: Nahrubo nastrouhanou mrkev smícháme s nastrouhanou kedlubnou a na tenké plátky nakrájenými stonky celeru. Promícháme a posypeme semínky. Salát přelijeme zálivkou z mléka a pomerančové šťávy a ozdobíme lístkem celeru.
Salát z řapíkatého celeru s tuňákem
Ingredience: 1 menší řapíkatý celer, 1 vařené vejce, 3 rajčata, 3 stroužky česneku, citron, sůl, tuňák ve vlastní šťávě
Postup: Celer omyjeme a nakrájíme na velmi tenké plátky, přidáme rajčata nakrájená na kostky, vejce také na kostičky a česnek na slabounké plátky. Pokud chceme mít salát „silnější“, dáme o stroužek nebo dva více. Nakonec vmícháme tuňáka, zakapeme citronem a osolíme. Tento recept je vhodný jako lehký oběd či večeře s tmavým pečivem.
Ingredience na zálivku: 1 kelímek kysané smetany, 125 g majonézy
Postup: Celer nakrájíme na nudličky. Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme a nakrájíme na kostičky spolu s měkkým salámem. Ananasový kompot a sterilovanou kukuřici scedíme. Ananas můžeme pokrájet na drobnější kousky. Uvařená vejce a salám nakrájíme na kostičky. Kysanou smetanu smícháme v misce s majonézou. Všechny ingredience promícháme se zálivkou. Salát z řapíkatého celeru je chutnější, když jej vychladíme v lednici. Servírujeme do misek a jako přílohu podáváme pečivo.
Zeleninový salát s řapíkatým celerem
Ingredience: 1 červená paprika, 1 salátová okurka, 250 g řapíkatého celeru, 3 jarní cibulky, 1 rajče, 250 g červeného zelí, 250 g kuskusu, 250 ml vody, 1 zeleninový vývar, 1 lžička kari koření, 1 lžička mořské soli, trocha pepře, 5 lžic olivového oleje, 1 limetka, 4
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Jiráková.
Dobrý den,
užívám warfarin a pořád mi není jasná dieta při užívání warfarinu. Píšete, že nemusí hlídat mouku, rýži a maso. O mase jsem se dočetla, že se nedoporučuje jíst kuřecí, krůtí a hovězí pro vysoký obsah vit.K, max. 50 gr na den. U masa je důležité, čím se zvířata krmí ( žiju v pohraničí a dívám se na krávy, jak se tu pasou), v USA naopak udávají hodnotu K v mase jen 10. Většina hodnot udávaných v různých tabulkách jsou převzaté ze zahraničí. Každý píše něco jiného, např. rajčata mají hodnotu od 2 do 60 mikrogramů, nějaká oficielní tabulka hodnot vit.K neexistuje, kterou by vám dal obvodní lékař. Pak mám udržovat stabilní příjem vit.K v potravě, když vlastně nevím, jaké jsou. Existuje jen skupina "zelené zeleniny" která je zakázaná a to ostatní je veliký otazník.Ráda bych slyšela váš názor. Děkuji. Jiráková Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není zakázaná žádná zelenina ani potraviny. Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých druhů potravin musíte dávat pozor na množství. Potraviny s vysokým obsahem vitamínu K se hodí ve dnech, kdy víte, že jste nesnědla dostatek zeleniny, tak sníte dva velké listy zelí nebo ledového salátu, či kapusty a máte splněno. Existuje celosvětově uznávaný zdroj informací s obsahem vitamínu K v jednotlivých potravinách, ale je jen v angličtině. Najdete ho na adrese http://www.inrtracker.com
Léčba alergie na rajčata je stejná jako u jiných druhů potravinové intolerance, je tedy nutné začít s odstraněním alergenu. To znamená zcela ze stravy vyloučit rajčata a všechny jejich deriváty (rajčatové šťávy, kečup, omáčky). Nezapomeňte pečlivě sledovat složení potravin.
Vědci dokázali, že tepelné zpracování zabíjí antigeny, které vyvolávají alergie. Dále je možné, že budete-li konzumovat rajčata oranžové či žluté odrůdy, alergické reakce se nemusí dostavit.
K léčbě alergií na rajčata se používají následující léky:
antihistaminika – zmírňují projevy alergie
glukokortikoidy – zmírňují zánět
adrenalin (intramuskulárně) – zmírňuje dýchací potíže a pomáhá uvolnit svaly dýchacích cest; používá se, když hrozí anafylaktický šok
bronchodilatancia – eliminují příznaky astmatu
protiprůjmové prostředky – při střevních obtížích, především u dětí
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
