Ondatra s nutrií jsou velmi často zaměňovány, ač je mezi nimi již na první pohled patrný rozdíl. Oba druhy však spojuje životní prostředí, kterým je voda.
Zajímavosti o nutrii
Nutrie pochází původně z jižní poloviny Jižní Ameriky, kvůli kožešině a masu je chována téměř na všech kontinentech, v mnoha zemích však nutrie z kožešinových chovů unikly a založily divoké populace. V současné době divoce žijící nutrie obývají kromě Antarktidy a Austrálie všechny kontinenty. Přesné údaje o aktuálním rozšíření snad ani neexistují. Téměř všude je nutrie považována za nežádoucí invazivní druh (ačkoli se ji podařilo někde vymýtit). Jediné, co její stavy jakž takž redukuje, jsou kruté zimy.
Nutrie, zvaná též vodní krysa, řekomyš nebo z angličtiny koypu, je velký hlodavec, který vypadá jako kříženec obří krysy a bobra. Je to výborný plavec – má na nohou plovací blány a nozdry posunuty nahoru a dopředu. Má nápadně oranžové hlodáky a dlouhý, téměř lysý ocas. Původní přírodní barva je tmavě hnědá, ale vyšlechtěno bylo mnoho dalších variant (bílá, zlatá, moravská stříbrná, černá, greenland, safírová, pastelová, perlová nebo vícebarevná přeštická nutrie). Nutrie se dožívají až 6 let, obvykle však jen 3 roky.
Délka těla je 40–70 cm + 30–45 cm ocas, váha obvykle 4–6 kg, ale dobře živený samec může mít i 10 kg (v zajetí i 12 kg). Zajímavostí je, že ocas nutrie se po úmrtí po několika hodinách samovolně oddělí od těla.
Invazivní populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí – je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.
V přírodě nutrie žijí v sociálních polygamních skupinách, jimž vládne alfa samice, jen v době říje se vedení dočasně ujímá alfa samec. Mladé samice ve skupině zůstávají, zatímco samci jsou vyhnáni. Vyhrabávají v břehu až 15 m dlouhé chodby. Nejaktivnější jsou za šera, přičemž se obvykle nevzdalují od své nory dále než 150–200 m, podstatnou část dne tráví ve vodě.
Jako typičtí hlodavci jsou nutrie velmi plodné. Pohlavní dospělosti mohou dosáhnout samci již ve 4 měsících, samice dokonce ve třech, většinou je to déle (někdy až v 9 měsících). Mláďata se rodí v průběhu celého roku. Samice je březí asi 130 dní a znovu zabřeznout může ihned po porodu. Jedna samice může mít do roka třeba 15 mláďat, ovšem ty se ještě týž rok množí a množit se můžou i jejich potomci a potomci potomků. Je to taková pyramida, že z jedné samice mohou být stovky mláďat ročně. Teoreticky se mohou množit až 4 generace nutrií v tomtéž roce, ve skutečnosti však mnohem více, jelikož tento příklad je počítaný od matky, přičemž se ale stále množí i její rodiče a několik generací prarodičů.
Ve svém příspěvku SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
ivermectin dokáže zneškodnit koronavirus (zpevňuje buněčné stěny a virus se tak nedokáže obalit buněčnou membránou, tzn, že se nedokáže množit). Jak je to s obsahem v této masti nevím, v každém případě jsem si ji objednal přes E-buy a už ji mám jako prevenci doma. Normálně se koupit nedá, je jen na předpis (stejně jako všechno, co nějak efektivně pomáhá).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
A to tu mast budete jako jíst??? Protože tím že si ji někam namažete tak tím bude ivermektin účinkovat jen na tom namazaném místě. A co sliznice? Oči krk a nos. Mast ivermektinem proti covid 19 je prostě nesmysl.
Opar na rtech rozhodně nikoho nepotěší. Většinou se chceme schovat před celým světem a počkat, dokud problém nezmizí. Občas si přitom vypomáháme různými léky a mastičkami, které nám doporučí lékárníci. Ale existuje i domácí léčba oparu, na kterou mnoho lidí nedá dopustit.
Česnek
Kdyby měl člověk sestavit seznam nemocí a zdravotních problémů, na které se doporučuje česnek, tak by asi zjistil, že je téměř totožný se souhrnným soupisem všech chorob pronásledujících lidstvo. Není proto divu, že je doporučován i na opary. Měli bychom si vždy vybrat nějaký hezký, velký a šťavnatý stroužek, který pak přikládáme na bolavé místo. Léčba je nejúčinnější, když ji zahájíme ve chvíli, kdy pozorujeme či spíše cítíme první příznaky, jako například pocit bolesti a svědění. Nevýhoda tohoto způsobu léčby je samozřejmá, zápach česneku je ve společnosti nepřijatelný, ale pokud sedíme doma, tak to nikomu vadit nebude.
Cibule
Kdopak je něžnou a jemnou sestřičkou všemocného česneku? Samozřejmě že se jedná o cibuli. Ta má také ověřené antibakteriální a protivirové účinky, které v boji proti oparu na rtech určitě můžeme využít. Způsob aplikace je podobný, odkrojíme si plátek cibulky a připevníme ho na bolavé místo. Je nutné ho celkem často měnit, protože nejlepší účinek má čerstvá šťáva, která vychází z místa řezu. Ret je možné potírat přímo šťávou, kterou získáváme stejným způsobem, jako když vyrábíme sirup na kašel, to znamená, že stačí nakrájet cibuli, promíchat s medem a nechat několik hodin odstát.
Citrón
Od podzimu do jara jsou naše ledničky obvykle plné citronů, které používáme na posílení imunity nebo při léčbě různých nachlazení. A kupujeme je často i v létě, kdy jsou zase základem mnoha osvěžujících nápojů. A můžeme je dokonce použít celoročně také proti oparům, protože jejich organické kyseliny ve spojení s vitamínem C dokážou dát tomuto nepříjemnému onemocnění docela hezky na frak. Citrón na opary užíváme velmi jednoduše, stačí prostě přikládat plátky čerstvě nakrájeného ovoce na nemocné místo tak často, jak je to jen možné. Před krájením pečlivě ovoce umyjte, případně oškrábejte (abyste se náhodou nedotýkali obličeje chemicky ošetřenou kůrou).
Ocet
Mezi babské rady proti oparům, které mohou znít hodně zvláštně, patří i použití octa. Ten sice nemá vitamíny, ale kyseliny, které očišťují postižené místo a zabraňují viru dále se množit. Pro úspěšnost léčby je nutno začít s opatrným potíráním ve chvíli, kdy ucítíme, že opar pomaličku přichází. Slovo opatrně je velmi důležité, octa můžeme použít jen trochu a přesně na místo, kde tušíme problém, protože sice jeden neduh léčí, ale zároveň vysouší a mírně poškozuje pok
Antibiotika jsou léky určené k léčbě bakteriálních infekcí. Jejich úkolem je buď bakterie zabít (baktericidní antibiotika), nebo zastavit jejich množení (bakteriostatická antibiotika).
Hlavní mechanismy účinku:
Narušení buněčné stěny bakterie – bakterie praskne a zanikne.
Blokování syntézy bílkovin – bakterie se nemůže množit.
Zásah do metabolických procesů – bakterie ztrácí schopnost přežít.
Inhibice tvorby DNA – bakterie se nemůže reprodukovat.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den,
je možné nakazit "lidským" svrabem zvířata? Je možné, aby se pak na nich zákožka množila?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je společný pro lidi i pro zvířata. Svrab může přejít z člověka na zvíře i naopak. Svrab se může množit v kůži zvířete i v kůži člověka. Nejúčinnější léčba svrabu je pomocí masti Infectoscab, kterou se namaže veškerá kůže na těle.
Na cestě životem občas každý potřebuje poradit jak dál. S nedostatkem sebevědomí se nikdo nerodí. Nedostatek sebevědomí, což je vlastně špatné mínění o sobě samém, se získává a upevňuje životními zkušenostmi.
Největší vliv na sebe máte vy sami. Zde je návod, jak si vypěstovat sebevědomí. V podstatě jde o to, abyste svoji mysl naprogramovali tak, aby začala myslet správně a vaše myšlení vás podporovalo a ne shazovalo. Výzkumy ukazují, že nemá smysl šťourat se v minulost a dokola vyvolávat negativní zážitky, protože problémy se tím jen upevňují. Je spíše zapotřebí změnit své myšlení správným směrem. Člověka napadne za den asi 75 tisíc myšlenek, samozřejmě je nemůžete všechny kontrolovat, ale můžete určovat jejich směr tím, co si sobě říkáte, co čtete, posloucháte, na co se díváte.
Zamyslete se nad tím, jak sami k sobě promlouváte. Uděláte například nějakou drobnou chybu před někým jiným. Okamžitě si ji začnete vyčítat. Vyčítáte si ji ten den, pak ještě večer a možná i druhý a třetí den. Zamyslete se teď ale nad jednou věcí. Kdyby tu samou chybu udělal váš kamarád, mluvili byste s ním takto? Opakovali byste mu tyto věci celý den, pak ještě večer a i druhý a třetí den?
Nestěžujte si. Teď jste tedy zjistili, že za vaše nízké sebevědomí můžou vaši rodiče, kamarádi, učitelé a jiní lidé. Máte možnost buď si stěžovat, jaký jste chudáček a těmto lidem to vyčítat, pak se ale situace pravděpodobně nezmění, nebo se rozhodnout s tím něco udělat a začít na sobě pracovat a postupně se dopracovat k vytouženému sebevědomí. Popravdě zase tolik se litovat nemusíte, samozřejmě se vám nemusí líbit životní styl a máte plné právo toužit po lepším životě a pracovat na tom, abyste ho získali, ale na druhou stranu si uvědomte i pozitivní stránky svého života.
Stanovte si cíl. Určete si a sepište si své cíle a každý den se na ně dívejte. Údajně jen 5 % lidí uspěje, a jsou to ti, kteří mají stanovené a sepsané své cíle. Na jedné univerzitě dělali průzkum, ptali se žáků na jejich cíle. Jen 3 % z nich znala své cíle a měla je napsané. Za 30 let všechny studenty vyhledali a zjistili, že právě těmto 3 % žákům se dařilo nejlépe. Dokázali nahromadit větší bohatství a celkově měli v životě viditelnější úspěchy než ti, jež své cíle napsané neměli.
Zaznamenejte si své úspěchy, vaše kladné stránky a za co jste vděčný. Mohou to být i malé úspěchy provázející vás celý život. Například udělali jste řidičák, přijímací zkoušky na střední školu, odmaturovali jste, upekli koláč, ve třetí třídě zbili rivala. Co vás napadne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
V naší poradně s názvem PŘENOS SVRABU PODÁNÍM RUKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Zvonek.
Prosím jdeto přenést pouhým dotykem ruky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, svrab je možné přenést i pouhým dotykem ruky. Pokud se na dotýkaných plochách zrovna vyskytuje roztoč, může přelézt na pokožku zdravého člověka a tam se začne množit. Chvíli mu to potrvá, než se zavrtá a proto okamžité umytí rukou nebo použití kontaktní desinfekce pomůže uchycení svrabu zabránit.
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
Ve svém příspěvku PROČ SE MI NEMNOŽÍ TIBETSKÁ HOUBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Patrman.
Dobrý den,
Měl bych vážný zájem kopit Tibetskou kefírovou houbu. Mám jin už mnoho let a nějak se mi přestala množit. Proto hledám novou kultůru nebo radu proč se mi nemnoží. Pěstuji ji v zavařovací sklenici uzavřenou klasickým plechovím víčkem.
Jinak kov nepoužívám.Děkuji za Vaši odpověd
Jiří Patrman
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Zdravím,zkuste víčko nahradit ubrouskem a gumičkou,jinak mám namnoženou houbu,pokud by jste chtěl napište sms na číslo 730630551. Zd.
Jacobsonova progresivní relaxace je dynamická relaxační technika, která má za cíl navodit celkové tělesné a duševní uvolnění. V této metodě se prolíná svalová relaxace s duševním odpočinkem. Duševní neklid, nervozita a stres se odrážejí na tělesném zdraví a způsobují svalové napětí, které se může projevovat například bolestmi zad či hlavy. Jacobsonova progresivní relaxace se využívá k tomu, abychom se nepříznivého svalového napětí rychle zbavili.
Jacobsonova progresivní relaxace funguje na principu systematického napínání svalů a jejich následného uvolňování. Tato svalová relaxace má kromě uvolnění také za cíl naučit vnímat, jak tělo funguje. Když se totiž naučíte vnímat svalové napětí v běžném životě, tak ho můžete hned odbourat a tím si ušetřit budoucí zdravotní problémy. Výhodou této relaxační metody je, že nemusíte chodit do žádných kurzů či skupinových lekcí a můžete cvičit sami doma, přičemž vám svalová relaxace zabere zhruba půl hodiny času. Její provedení je navíc jednoduché a svalová relaxace se dostavuje poměrně rychle.
Metoda je určena pro všechny dospělé i seniory, děti by však mohly mít problémy se soustředěním (navíc se u nich nepředpokládá takové stresové zatížení jako u dospělých). Progresivní svalová relaxace se nedoporučuje podstupovat pouze v případě, pokud jste myšlenkově či citově rozrušení. Základem cvičení je totiž psychický klid, který je nutný pro dokonalou svalovou relaxaci. Cvičte tedy v takovém čase a na takovém místě, abyste se nemuseli stresovat, že relaxaci kvůli dalším plánům nestíháte nebo že vás může někdo během cvičení vyrušit. Je také nevhodné, abyste cvičili hned po jídle – doporučuje se minimálně hodinová pauza.
V této technice jde o napínání a uvolňování svalů, cvičební poloha záleží čistě na vás. Někomu je příjemné při cvičení sedět na židli, jiný si naopak při hledání duševního i tělesného uvolnění lehne na záda. Relaxace by měla probíhat v klidném a tichém prostředí, pokud však máte problém s navozením psychického klidu, pusťte si například instrumentální relaxační hudbu.
Základní podmínkou, jak dosáhnout harmonizace celého organismu, je správné dýchání. To by mělo být uvolněné, klidné a nenucené. Tím pádem už samotné dýchání by mělo vaši mysl uklidnit a přinést příjemnou relaxaci. Dýchejte nosem a využijte celou kapacitu plic, abyste pocítili, jak vám vzduch naplňuje hrudník i břicho. Dech při cvičení nijak nezadržujte, vydechujte plynule a uvolněně. Za minutu by mělo dojít zhruba k 13–15 vdechům.
Dále je důležité správně napínat a uvolňovat jednotlivé svaly. Napínání by nikdy nemělo být křečovité, natož bolestivé! Mělo by být klidné a postu
V naší poradně s názvem LÉK NA PLÍSEŇ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Dobrý den. Léčím si plíseň na nehtech na palcích locerylem. Je možné že po měsíci došlo ke zhoršení?. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Loceryl je přeci lak na nehty a před jeho použitím musíte opilovat veškerý nehet. Není-li nehet, nemůže být ani žádné zhoršení. Loceryl vytváří takové prostředí, ve kterém se kožní plísně nemůžou množit. Zároveň je to lék na předpis, takže pokud se vám tato léčba nezdá správná, tak neprodleně navštivte svého kožního lékaře.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
