Léčba vlka
Při výskytu „vlka“ lze v mnoha případech základní léčbu zvládnout i bez návštěvy lékaře. Lékárny nabízejí nespočet přípravků, které mohou pomoci problém vyřešit. Vhodné jsou například zásypy, speciální masti, krémy, pudry či koupele.
Dále je u postižených míst třeba dodržovat suchou a čistou pokožku, zabránit dalšímu zapařování, upřednostňovat vzdušné oblečení a spodní prádlo z přírodních materiálů. V domácím prostředí pak nosit co nejméně oblečení, při intimní hygieně používat čistou vodu a případně antibakteriální mýdlo. Výborným pomocníkem, zejména na cestách, jsou i speciální vlhčené ubrousky napuštěné antimykotickým nebo antibakteriálním roztokem.
Pokud domácí samoléčba nepomáhá a postižená pokožka je stále zarudlá, zanícená, či dokonce mokvá a bolí, jedná se s největší pravděpodobností o opruzeniny způsobené kvasinkami, bakteriemi nebo plísněmi. V takovém případě je vhodná návštěva lékaře dermatologa, který provede stěry z postižených míst a doporučí vhodnou léčbu.
Zdroj: Co je to vlk
Hydrocortison na vlka
Účinné látky: hydrocortisoni acetas 100 mg v 10 g masti. Pomocné látky: tekutý parafin, tvrdý parafin, cetylstearylalkohol, stearin, bílý vosk, monoglyceridy nasycených vyšších mastných kyselin, ethoxylované alkoholy C12-C16, propylenglykol, trolamin, methylparaben, propylparaben, čištěná voda.
Hydrokortizon je protizánětlivá látka ze skupiny kortikosteroidních hormonů. Mast se používá při místních zánětlivých a alergických kožních onemocněních neinfekčního původu, například při ekzémech, při podráždění kůže kosmetickými a čisticími prostředky, při bodnutí hmyzem, malých spáleninách 1. a 2. stupně, při kožních zánětech po slunění, ozáření a podobně.
Kontraindikace: Mast se nemá používat u přecitlivělosti na hydrokortizon, parabeny, propylenglykol a trolamin. Dále se nepoužívá u plísňových a jiných infekčních onemocnění, na otevřené rány, do oka a v místě očkování. U malých dětí ji lze použít jen pod dohleden odborného lékaře. V těhotenství a při kojení se poraďte se svým lékařem.
Nežádoucí účinky: Nežádoucí účinky jsou u hydrokortizonové masti zcela výjimečné, ojedinělá je přecitlivělost na jednotlivé složky přípravku. Dlouhodobé používání masti na obličeji může vyvolat ztenčení a zarudnutí kůže, ekzém, rozšíření povrchových cév a akné. V případě výskytu těchto nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí se obraťte na lékaře.
Interakce: Hydrocortison mast může při současném používání snížit účinnost antibiotických zásypů a mastí. Bez porady s lékařem proto nepoužívejte současně na své onemocnění s tímto přípravkem žádné volně prodejné přípravky pro místní používání. Jestliže vám další lékař bude předepisovat nějaký jiný lék, informujte ho, že již používáte Hydrocortison Léčiva mast.
Dávkovaní: Hydrokortizonová mast se vtírá do postiženého místa v malém množství 1–2krát denně. Nedojde-li k ústupu obtíží během týdne léčby, poraďte se s lékařem. Aplikace v obličeji nemá přesáhnout 10 dní. Bez porady s lékařem nemá aplikace přípravku u dětí přesáhnout 14 dní.
Upozornění: Přípravek nesmí přijít do styku s očními spojivkami a nelze jím ošetřovat prsní bradavky kojících matek. Při náhodném požití masti dítětem může dojít k nevolnosti a zvracení. Je vhodné zvracení vyvolat nebo podpořit a vyhledat lékaře.
Varování: Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Ukládejte mimo dosah dětí.
Zde můžete vidět cenu produktu Hydrocortison Léčiva.
Zdroj: Co je to vlk
Rychlý moučník z mikrovlnky
Ingredience: 3 lžíce oleje, 0,5 lžíce kypřicího prášku, 1 vejce, 2 lžíce Granka, 4 lžíce cukru moučka, 3 lžíce mléka, 4 lžíce hladké mouky
Postup: Připravíme si 1 hrneček. V hrnečku smícháme mouku, kypřicí prášek, cukr a Granko. Přidáme vejce, mléko a olej, dobře promícháme. Hrnek dáme do mikrovlnky cca na 2 minuty. Až buchta začne stoupat, vypneme a necháme 5 minut odpočinout. Hrnkovou buchtu z mikrovlny vyklopíme a podáváme zdobenou šlehačkou a Grankem. Toto je ideální rychlovka pro dítě nebo „vlka samotáře“.
Zdroj: Rychlý moučník
Evoluční vývoj
Názory na počátky domestikace psa nejsou ani v současnosti jednotné. Podle některých studií pes pochází z přední Asie z doby 8500 – 7000 let př. n. l., jiné vidí jeho původ v Eurasii před 11 – 14 tis. lety, molekulárně genetické závěry poukazují dokonce i na dobu před 100 tis. lety. Dešifrovaný genom psa domácího v kombinaci se závěry molekulární genetiky ale vedou k poměrně jasnému předkovi našich miláčků – k vlkovi indickému (Canis lupus pallipes).
Za přeměnu vlka v psího společníka se donedávna považoval proces ochočení mláďat vlků. Podle jiných studií si ale vlk zvykal na člověka postupně během hledání potravy v blízkosti lidských příbytků. Vlci se člověka báli méně a méně, tuto informaci si předávali a pak bylo snazší ochočit je. Celý proces doprovázela řada změn jak vzhledových, tak povahových (např. úbytek mozkové hmoty, zhoršení mimiky, změny ve funkci a stavbě zažívacího traktu - pes mnohem lépe tráví rostlinnou potravu, v důsledku čehož může být z pohledu výživy považován za všežravce, atd.).
Účelný výběrový chov vedl k největší variabilitě v rámci druhu vůbec – v FCI je registrováno více než 420 plemen psů s rozdílným uplatněním – psi ovčáčtí, pastevečtí, lovečtí, slepečtí, služební, společenští ad.
Zdroj: Pes - kdysi a dnes