JAK PĚSTOVAT KŘEN a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Inhalace může být skvělou léčbou při kašli a rýmě. Inhalace patří mezi tradiční způsoby léčby různých onemocnění horních cest dýchacích. Je pravda, že při zánětech dutin se dnes už tolik nedoporučuje, ale při obyčejné rýmě, kašli nebo během nachlazení může být stále velmi účinná. Ideální je, pokud uvolňující a uklidňující efekt teplé páry ještě zesílíme bylinkami.
Babské rady na rýmu
Při rýmě proměňte svou koupelnu na domácí lázně. Zavřete se a pořádně utěsněte škvíru mezi dveřmi a prahem, případně další díry, jimiž by mohl unikat teplý vzduch. Napusťte si horkou vanu, do vody přidejte pár kapek aromatického oleje, nasypte sůl či vonné květy a ponořte se. Zkuste vydržet co nejdéle – minimálně do doby, než teplota vody klesne. Teplá koupel a vonná pára vám mohou znatelně ulevit.
Některé rady doporučují na rýmu i křen. Strouhali jste někdy křen k domácí klobásce nebo párku? Pak víte, že vás to stálo několik slz. Kromě toho se vám s největší pravděpodobností spustila také rýma. A právě účinků, které křen má, můžete využít při léčbě počínající rýmy. Křen si poctivě nastrouhejte a smíchejte jej se 2 lžičkami medu. Vyrobenou medicínu užívejte 3x denně po jedné čajové lžičce.
Také eukalyptus ví, jak na rýmu. Olej si můžete nakapat například do aromalampy nebo teplé koupele. Výsledky se dostaví během několika mála minut.
Mezi nejstarší recepty, jak na rýmu, patří asi ty s cibulí a česnekem. K posteli si připravte talířek s rozkrojenou cibulí a rozmačkaný česnek. Silice a éterické oleje obsažené v česneku a cibuli pročišťují nos a mají mírně dezinfekční účinky. Kromě toho fungují jako přírodní antibiotika.
Jiní proti rýmě doporučují solný roztok. Pro jeho aplikování potřebujete menší skleničku, lžičku soli a vodu. Sůl s vodou pořádně promíchejte a výsledný roztok se pokuste vdechnout nosem. Pokud se vám to nedaří, naplňte roztokem lahvičku od klasických nosních kapek a aplikujte dle potřeby.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KŘEN SMÍ SE JÍST SPOLEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Užívám 15 roků Warfarin, současné době buď s výsledkem hodně rozředěná krev nebo naopak zase jenom 1,8 QICK. došlo u mě i ke kolapsu při nízké hodnotě.
Teď jsem měla chřipku a mám stále ucpaný nos, dočetla jsem se že pomůže křen s citronem. Mohu ho s Warfarinem užívat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, křen s citrónem můžete. Křenu totiž sníte jen malé množství a díky tomu nemůže nijak ovlivnit účinky Warfarinu.
Do litrové lahve vložíme do pětiny výšky najemno nastrouhaný křen a zalijeme jej kvalitním červeným vínem, nejlépe v bio kvalitě. Křen musí být ponořený. Vše necháme 14 dní louhovat na teplém místě. Nesmíme zapomenout 2× denně důkladně protřepat. Po uplynutí této doby směs přecedíme, nalijeme do čisté skleněné nádoby a uschováváme v temnu a chladnu. Tento přípravek se užívá 3× denně 1 čajová lžička po dobu 30 dnů.
Obklad pro povzbuzení jaterní činnosti
Na oblast jater si 10 dní po sobě přikládáme obklad z ½ kostky tučného tvarohu, 3 lžic nastrouhaného křenu a 1 nasekané cibule.
Nápoj pro dobré trávení
Jestliže nás přepadnou trávicí potíže, můžeme si pomoci uklidňujícím nápojem. Pro jeho přípravu potřebujeme ¼ litru teplého mléka (můžeme použít i rostlinné – sójové, rýžové, ovesné), do kterého nastrouháme asi 1,5 centimetru dlouhý kousek kořene křenu. Nápoj se popíjí po douškách.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku AČOKČA KOŘENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vít.
Prosím potřebuji zjistit jak hluboko a jak šíroko se rostahne 1 rostlinka.Jde mě oto ,jestly to jde pěstovat v nějaké větší nádobě.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
dali jsme 5 semen a porostla hustě zeď stodoly v šířce cca 10 metrů a do 4. metrové výšky. Je to jako liana. Úroda nadmíru bohatá, sklizeny 4 velké přepravky.
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Ve svém příspěvku KEFÍROVÁ HOUBA PRODEJ-ZDRAVÝ NÁPOJ 40,- KČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rybka.
Nabízím tibetskou kefírovou houbu na výrobu vynikajícího kefíru.Pošlu i s návodem jak pěstovat a recepty.
Brno osobně-cena 40,-Kč
Poštou na dobírku 40,- Kč + poštovné
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
V naší poradně s názvem MANGO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hronovská.
příjemné odpoledne,
začala jsem z pecky pěstovat mango, vyrostla mi větvička s několika listy, ale nevím, jak postupovat dál, aby se mi nezlomila, protože je velmi slabá. Děkuji za radu. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mango je subtropická rostlina, takže ke svému růstu potřebuje teplo a slunce. Dejte rostlinu ven na plné slunce a nechte svému osudu. V zimě přezimujte na svétlém místě. Mango je obrovský strom, podobně velký jako naše hruška. V podmínkách mírného pásu, kde se nachází naše krásná země, nebude moci plodit. Ale můžete radovat alespoň z listů.
Křen. Zkuste ucpané dýchací cesty uvolnit tím, že sníte lžičku nastrouhaného křenu. Má totiž pořádnou sílu. Podobný účinek má i nastrouhaný zázvorový oddenek. Křen i zázvor ovšem užívejte po jídle, abyste si nepodráždili žaludek.
Zázvorový čaj. Zázvorový čaj si připravíte buď ze sáčku, nebo ze strouhaného čerstvého zázvoru. Zázvor brání vzniku látek, které způsobují neprůchodnost průdušek, a navíc obsahuje sloučeninu gingerol potlačující kašel.
Chilli. Do jídel si přisypte chilli nebo jiné pálivé přísady. Přidáte-li je do jakéhokoli vhodného pokrmu, okamžitě se vám bude snadněji dýchat.
Zábal z hořčice. Tři lžíce hořčičných semen rozemelte na prášek, smíchejte se šálkem mouky a s vodou, aby vznikla pasta. Hrudník si natřete vazelínou nebo mastným krémem a poté naneste hořčičnou pastu. Pronikavé aroma přispěje k uvolnění dutin, teplo povzbudí krevní oběh a uvolní hlen. Zábal nechte působit maximálně 15 minut.
Posílení imunity. Každodenní užívání medu a skořice posiluje imunitní systém a chrání tělo před viry a bakteriemi. Med obsahuje obrovské množství železa a vitamínů a posiluje bílé krvinky v jejich boji s infekcemi. Podobně působí i česnek. Allicin v něm obsažený blokuje enzymy, které virům, bakteriím i plísním dodávají schopnost napadat a poškozovat tkáně. Denně proto snězte jeden rozmačkaný stroužek.
Výplach solným roztokem. Dokonce i lékaři ORL doporučují při nachlazení provádět každé ráno proplachování nosu mírně slanou vlažnou vodou. Malou sklenku s osolenou vodou přiložíte k nosu. Jednu nosní dírku stiskněte a druhou dírkou pomalu vtáhněte slanou vodu. Pak ji ústy vyplivněte. Takto proplachovat nos můžete i preventivně. Bakterie totiž nemají rády slanější prostředí, než je to původní na sliznici.
Na noc si navlékněte mokré ponožky. Je to jeden z uznávaných alternativních postupů, jak srazit horečku a uvolnit ucpané dýchací cesty. Tím, že se krev stáhne do chodidel, dojde k povzbuzení celkového krevního oběhu. (Krev stagnuje na nejméně průchodných místech.) Chodidla si nejprve nahřejte v horké lázni. Pár tenkých bavlněných ponožek namočte do studené vody, vyždímejte je a natáhněte si je, až si půjdete lehnout. Přes mokré ponožky si oblečte ještě suché vlněné ponožky. Tuto metodu nepoužívejte, pokud spíte v chladné místnosti.
Užitečným pomocníkem je horká koupel. Stačí si jen napustit vanu, ale výraznějšího efektu dosáhneme, když do ní ještě přikápneme trošku aromatických silic (jehličnany, eukalyptus, tea tree atd.), nebo i stačí trocha mořské soli. Pozor, pokud vás trápí horečky, tak tuto metodu raději nepoužívejme, protože oslabíme vlastní organismus.
Nosní kapky či spreje se nemají používat delší dobu. Lepší je využít přírodní prostředky. Níže tedy najdete babské rady na ucpaný nos:
Křen– dokáže hlen a ucpaný nos pěkně uvolnit. Nastrouhejte si čerstvý křen a poté inhalujte jeho intenzivní vůni. Pomáhá to skvěle na uvolnění ucpaného nosu i dutin. Kromě inhalace je účinná také jeho konzumace.
Zázvor – má podobné účinky jako křen. Můžete si uvařit například zázvorový čaj.
Pálivé papričky – zkuste přidat do pokrmu chilli papričky, ty dokážou pěkně protáhnout.
Česnek – má v sobě zdravé silice, vhodné je ale jíst česnek syrový, a to například ve formě pomazánky, na topinkách, případně pro odvážlivce jen tak samotný.
Hodně tekutin – dostatečná hydratace napomáhá organismu vyrovnat se s aktuální infekcí a zároveň chrání před další nákazou. Vsaďte na bylinkový či ovocný čaj nebo čistou vodu. Vhodné nejsou sladké nápoje, káva, zelený čaj či kofeinové nápoje, které odvodňují organismus.
Vývar – poctivý kuřecí nebo hovězí vývar se vám bude hodit, neboť vám jednak díky páře uvolní nos, jednak vašemu tělu dodá energii. Nezapomeňte, že má být horký, jinak nebude mít smysl. Někteří sice zpochybňují tuto babskou radu, ale má co do sebe a může rýmu i zastavit.
Horká koupel nebo sprcha – horká pára působí velmi pozitivně na ucpaný nos a pročistí ho. Soustřeďte se na hluboký nádech a výdech, který ocení nejen ucpaný nos, ale i dutiny. Do koupele si můžete přidat rovněž esenciální oleje, které rovněž mohou pomoci.
Bylinkový čaj – také bylinkový čaj, který je určen přímo proti rýmě, dobře funguje. Čaj si připravte horký, přidejte k němu citron a med. Pijte ho velmi pomalu, má uvolňovat nosní dutiny a ucpaný nos. Směs nebo čaj pomáhající na rýmu seženete v bylinkářství nebo v obchodech se zdravou výživou.
Vitamin C – vitamin C je velice důležitá látka, která napomáhá k rychlejšímu uzdravení. Jezte tedy hodně ovoce a zeleniny, ať ho máte dostatek.
Ve svém příspěvku NIKDY BYCH SI NEKOUPILA ALOE VERA NAPŘ.V LÉKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Aloe Vera se dá v pohodě pěstovat doma. Je to nenáročná rostlina, jenom časem zabírá dost místa. Už jsem starší a pěstuji tuto rostlinu hlavně kvůli sobě a pejsáčkům. Já už v různých receptech ji piju a mažu už alespoň 20let. Ta je snad na všechno, díky ní nemám zdravotní problémy, které mají starší lidi a to je mi přes 70let. Očišťující likér - aloe 30dkg, med - 1/2kg, červené víno- 7dcl a 1dcl lihu, na jaře a na podzim, v létě si dělám limonádu - aloe med a jableční ocet. Pejskům to dávám i do masa. Je to zázrak přírody, ale pěstovaná doma, ne koupená v lahvi s nějakým konzervantem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Zapomněla jsem, že očišťující likér je recept, který jsem dostala asi před 40ti lety od primáře Ostravské nemocnice, za který jsem dodnes vděčná.
Aloe se umele a přidají se ostatní ingredience (med, víno a líh). Nejlepší je zavařovací 4litrová láhev a dá se do chladné a tmavé místnosti nebo lednice a denně se promíchá. Po týdnu se scedí přes plátýnko a skladuje se v tmavých lahvích v lednici.
Denně ráno na lačno, se užívá polévková lžíce. Já si to dávám na noční stolek a po probuzení si dávám loka přímo z láhve. Tento likér vám čistí vnitřní zažívací orgány, může nastat ze začátku i řidší stolice a dokonce i tmavší, jak se čistí střeva.
Přírodním diuretikem je vodní meloun. Podobné účinky mají i okurky. Nízká energetická hodnota melouny a okurky přímo předurčuje pro odlehčovací diety, přičemž důležitá je právě ona „nízkokaloričnost“ než dočasný úbytek vody. Ten je potřebný u nemocných lidí.
Chřest obsahuje asparagin, který pomáhá ke zlepšení funkce ledvin obecně.
Oves obsahuje oxid křemičitý, přírodní diuretikum. Konzumace ovesných vloček ke snídani je tak skvělým způsobem odvodnění.
Odvodňovací účinky má rovněž kořenová zelenina, a to zejména celer, petržel, pastinák. Pro odvodnění je nejlepší si připravit salát ze syrového celeru než kupovat drahý potravinový doplněk.
Mezi ostatní zeleninu, které spadá do kategorie močopudné potraviny, patří řepa, růžičková kapusta, hlávkový salát, mrkev, artyčoky, řeřicha a zelí. Mezi ostatní diuretika patří česnek, cibule, ředkvičky a křen. Česnek, stejně jako řepa, navíc „rozbíjí“ a vyplavuje tuk. Křen, syrová cibule a ředkvičky zrychlují metabolismus a zároveň podporují močení a střevní peristaltiku.
Odvodňovací účinky mají i docela obyčejná jablka. Jejich dužina do sebe natáhne přebytečnou vodu, trochu nabobtná, takže dalším příznivým účinkem jablek je i zlepšená střevní peristaltika.
Chcete-li získat co nejvíce z těchto močopudných potravin, je vhodné je konzumovat syrové. Řeřicha, rajčata, chřest, okurka či syrová cibule s česnekovým dresinkem mohou být použity v salátu, což je chutné jídlo, které je vyrobeno výhradně z močopudných potravin. Zatímco česnek, cibuli a křen je obtížné ve větším množství konzumovat za syrova, lze malé množství těchto potravin použít do stravy nakrájením na malé kostičky nebo rozsekáním, a tak si zpestřit běžný pokrm.
