JAK PĚSTOVAT MANGO Z PECKY je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Mango je tropické ovoce. Není přesně známo, odkud pochází. Nejvíce se ale pěstuje v jižní a jihovýchodní Asii, především pak na území dnešní Indie. Dnes je rozšířené v podstatě po celém světě, přičemž se mu však daří jen v teplých, ideálně tropických oblastech. K nám se dováží pouze letecky, což se samozřejmě odráží i na jeho ceně.
Pěstování
Mangovník je tropický strom, ovšem i v domácích podmínkách si můžete mangovník vypěstovat. Vyberte si dobře vyzrálý plod, aby měl klíčivé semeno.
Semeno manga opatrně vyndáme z dřevnatého obalu a zasadíme do kypré, lehké půdy budoucím klíčkem dolů. Směr růstu klíčku poznáme snadno z tvaru semene. Můžeme sázet celé semeno i dřevnatým obalem, ale je dobré ho nejprve důkladně odrhnout (odstranit zbytky dřeně) a alespoň pootevřít, protože klíček proniká obalem velmi těžce. Volíme raději větší květináč. Květináč musí být hlavně vysoký, protože hlavní kořen je poměrně dlouhý. Zeminu udržujeme vlhkou. Rostlinka by nám měla vyrašit zhruba za 3 až 4 týdny.
Mango má rádo teplo a světlo. Po celý rok potřebuje dostatek světla a zejména v létě mangu prospívá plné oslunění a snáší i prudké sluneční záření. Mango je nejnáročnější na teplotu. V době vegetace by se měla pohybovat mezi 24–27 °C, v zimním období pak kolem 17–24 °C. Starší mangovníky vydrží kratší pokles teploty ke 2 °C. Květy a malé plody však může poškodit již pokles teploty pod 18 °C.
Během vegetace je nezbytná pravidelná bohatá zálivka. V zimě zaléváme úsporně a také v době kvetení a tvorby plodů zálivku omezíme. Hnojení je podobné jako u citrusů. Mangovník není náročný na půdu, ale nesnáší těžké, promáčené substráty. Vhodná je směs z listovky, rašeliny, kompostu a hrubšího písku. Mango tvoří rozsáhlý kořenový systém, čemuž musí odpovídat i velikost nádoby. Pozor, mango je citlivé na poškození kořenů.
Pokud chcete rostlinu tvarovat nebo udržovat v určité velikosti, přistupujte k řezu nejlépe koncem zimy nebo brzy z jara. Řezem také dosáhnete nového rozvětvování. V případě, že chcete omezit střídavou plodnost, odstraňte při bohatém kvetení některá květenství.
V naší poradně s názvem MANGO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hronovská.
příjemné odpoledne,
začala jsem z pecky pěstovat mango, vyrostla mi větvička s několika listy, ale nevím, jak postupovat dál, aby se mi nezlomila, protože je velmi slabá. Děkuji za radu. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mango je subtropická rostlina, takže ke svému růstu potřebuje teplo a slunce. Dejte rostlinu ven na plné slunce a nechte svému osudu. V zimě přezimujte na svétlém místě. Mango je obrovský strom, podobně velký jako naše hruška. V podmínkách mírného pásu, kde se nachází naše krásná země, nebude moci plodit. Ale můžete radovat alespoň z listů.
Wikipedie uvádí, že tropické ovoce mango je plodem mangovníku. Patří do rodu Mangifera, který zahrnuje 69 botanických druhů a přes 1000 odrůd tohoto ovoce. Není znám jeho přesný původ, ale má se za to, že mango pochází z jižní a jihovýchodní Asie. V Indii, Barmě, na Srí Lance, v Pákistánu a Bangladéši byly nalezeny fosilie staré 25 až 30 milionů let. Název ovoce pochází z malajálamského manga, které si později portugalští obchodníci upravili na manga.
Mango výtečným zdrojem vitamínů A, C, beta karotenu, draslíku a vlákniny. Obsahuje málo tuku a sodíku. Plody jsou různé barvy, velikosti i tvaru. Největší plody mohou vážit až 2 kg. V Asii se využívá i zelených mang k různým kulinářským účelům. Nejlépe je ale nechat ovoce dozrát při pokojové teplotě, až bude měkké. Kromě přímé konzumace čerstvých, zralých plodů se hodí například jako příloha k masům a omáčkám.
V naší poradně s názvem ALOE VERA - MANGO A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Švejdová.
Prosím o sdělení, zda lze při užívání léku warfarin Orion současně pít bylinný nápoj z aloe (koncentrát) , příchuť mango. ( 2 víčka do skleničky vody 200 ml).
Děkuji za odpověď.
Jana Švejdová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za prvé neexistuje žádný věrohodný vědecký důkaz, který podporuje pití šťávy z aloe vera. Při pití šťávy z aloe vera nebyl prokázán žádný zdraví prospěšný účinek pro lidské tělo.
Co se týče interakce s Warfarinem, tak nejsou žádné zprávy o tom, že by k ní docházelo. Pro jistotu si ale nechte změřit srážlivost krve po prvních dnech používání.
Zralé mango je měkké, ale pružné. Pokud v obchodě koupíte ještě nezralé mango, nechte jej doma dozrát při pokojové teplotě. Mango by nemělo být otlačené ani rozměklé. Také skvrny jsou nežádoucí, protože se přes ně mohou dovnitř dostat plísně nebo hniloba. Zralé mango nemusí nutně vypadat jako z fotografie. Plody mohou dosahovat hmotnosti až 2 kg.
Ve svém příspěvku PUCHROVITOST ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Spáčil.
Dobrý den, mám na zahradě starou švestku (její stáří odhaduji až na 70 let možná i více). Stále rodí a letos, znovu možná po 2 letech, se opět objevila deformace plodů, která asi odpovídá puchrovitosti švestek. Plody právě dozrávají, jsou poměrně velké ale často i z poloviny deformované, jako by zpuchřelé. Při rozpůlení se objeví dužnina zbarvená do červena v různé intenzitě, někdy jen červené žilky nebo i masivně celá dužnina kolem pecky. Přitom pecky jsou neporušené, jsou souměrně vyvinuté. Švestky jsou docela už velké, zralé, pěkně modré a poměrně sladké. Je mi líto je vyhodit a tak je i v tomto stavu konzumuju (jediný v rodině). Nevím, jestli dělám dobře z hlediska zdravotního a tak se zdvořile ptám, co s takovými švestkami dělat. Na slivovici je jich málo a o správnosti konzumace mám pochyby. Lze je použít bez rizika k jídlu nebo jen například na koláč ? Předem děkuji za radu a odpověď.
Jan Spáčil, Holešov
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mango obsahuje vitamíny A, B, C či E, betakaroten (provitamín A), vlákninu či některé minerály jako draslík, fosfor a vápník. Mnohé z těchto látek působí jako antioxidanty, což znamená, že dovedou chránit před volnými radikály, stejně jako před stárnutím a degenerací buněk, takže se podílejí na omlazení těla. S pomocí manga můžete navíc účinně pročistit celý organismus, a to i díky přítomnosti již zmíněného draslíku, který dovede regulovat vodní režim v těle. Pokud trpíte nervozitou, nespavostí, podrážděností a dalšími psychickými potížemi včetně depresí, můžete zkusit konzumovat mango. Plod mangovníku je výtečný i jako prevence různých běžných nemocí (například chřipky), neboť se podílí na zvýšené imunitě organismu. Zároveň zajišťuje zdraví kostí, ale také pokožky a vlasů. Pozitivní vliv má rovněž na zrak a funkci štítné žlázy.
Mango byste neměli konzumovat přespříliš, kvůli vysokému obsahu vitamínu A by mohlo dojít k takzvané hypervitaminóze. Navíc se jedná o výrazný alergen (zvláště slupka).
Vitamíny C i A je mango doslova nabité. Když denně sníte tři sta gramů této žluté dobroty, pokryjete tím svůj denní příjem těchto vitamínů. Mango rovněž obsahuje vitamíny skupiny B, které příznivě působí jak na pleť a kvalitu vlasů a nehtů, tak na nervovou soustavu. Zastoupen je i betakaroten, který je účinným antioxidantem a zabraňuje tak předčasnému buněčnému stárnutí. Dobrý vliv má také na oběhový systém a snižuje hladinu glukózy v krvi.
V naší poradně s názvem SPOLKNUTÍ PECKY OD MERUŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Krejčová.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat do jaké míry je nebezpečné spolknutí pecky od meruňky. Potíže žádné zatím nemám.
Děkuji za odpověď.
Mgr. Eliška Krejčová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pecka od meruňky může v zažívacím traktu podrzáždit tenké střevo a způsobit zranění v konečníku při defekaci. Bylo by vhodné bezprostředně po spolknutí sníst i větší množství nestravitelné vlákniny například kysaného zelí a celých 12 hodin pak zvýšeně pít. Kdyby se objevily neobvyklé křeče v břiše a podbřišku, tak neotálejte a informujte o této příhodě nejbližšího lékaře na ambulantní pohotovosti. U některých lidí působí meruňky nadýmání, které může vést také k bolestem v břiše, ale ty jsou podobné typickým větrům. Také si pohlídejte zachování pravidelné každodenní stolice. Pecka s největší pravděpodobností do 24 hodin vyjde z těla ven aniž byste o tom věděla.
Ingredience: 1 větší mango, 60 g moučkového cukru, citronová šťáva nebo limetky
Postup: Mango nakrájejte na kostky a poté rozmixujte na pyré. Přidejte cukr a šťávu z citronu či limetky (z půlky stačí, ale můžete dát víc). Tuto hustší směs nalijte do formiček na led a dejte do mrazáku. Po pár hodinách vyklepněte (to může být složitější, zkuste použít třeba nůž na máslo) a už si můžete pochutnávat.
Ingredience na těsto: 250 g polohrubé mouky, 15 g droždí (instantního, cca 4 g), 60 g moučkového cukru, 50 g tuku, 2 vejce, muškátový oříšek, 125 ml mléka, 2 lžíce koření Medový perník, sůl, olej
Ingredience na náplň: 1 mango, 1 balíček vanilkového cukru, 30 g moučkového cukru
Postup: Droždí utřeme (smícháme) s 1 lžičkou cukru, 2 lžícemi mouky a 4 lžícemi vlažného mléka. Zahřejeme a necháme cca 10 minut odstát (posypané lehce moukou, přikryté a na teplejším místě). Do mísy nasypeme zbylou mouku, poté do ní vlijeme kvásek. Přidáme cukr, vejce, mléko, špetku soli a nakonec zalijeme rozpuštěným máslem. Propracujeme do hladka, dle potřeby můžeme přisypávat mouku, a necháme 15 minut odpočívat v teple. Poté z těsta tvoříme kuličky a vkládáme je na olejem vymazaný plech. Vytlačujeme středy a ty poté plníme směsí, kterou vytvoříme smícháním jemně nastrouhaného oloupaného manga, cukru a vanilky. Okraje potíráme žloutkem a pečeme 15–20 minut při 180 °C.
Ve svém příspěvku ZKOUŠKA Č. 1 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den, po hledání na internetu a snaze najít co nejjednodušší recept na domácí šampon jsem se rozhodla vyzkoušet tuto variantu:
- 3 lžíce nastrouhaného 100% olivového mýdla
- hrst sušených kopřiv, hrst sušené meduňky a špetka dubové kůry
po rozvaření mýdla ve 200ml vody z kohoutku jsem přidala suroviny a cca 5min dohromady povařila. Nechala odstát a louhovat do druhého dne. Po umytí byly moje vlasy ještě mastnější než před tím a byly suché a zároveň mastné, jakoby křehčí a lámavé. Možná je to typem vlasů či použitím nevhodných ingrediencí, ale tento recept na domácí šampon totálně zklamal. V hodně receptech je základní surovina povařené mýdlo - nicméně po umytí vlasů pouze mýdlem (dětským) je to velmi podobné - vlasy suché a zároveň mastné, křehké a bez lesku. Přemýšlím jak to dělávaly naše pra pra pra babičky, kdy snad ještě nebyla žádná chemie. Buď měly nějakou speciální vychytávku a nebo si nezakládaly na vzdušných a perfektně umytých vlasech bez mazu...
Zde bych se ráda zeptala, co jsem mohla udělat špatně, či co v mém pokusu chybělo za ingredience? předem děkuji, a přeji všem experimentátorům hodně zdaru!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
Prvni chyba při výrobě šamponu je použití mýdla a sody na výrobu je potřeba použít tenzidy SCI-sodium cocoyl isethionate nebo SCS-sodium coco sulfat můžete oba klidně dohromady A jak na výrobu uplně jednoduše-tenzidy dáte do vodní lázně klidně 100g nebo víc záleží na vás,přidáte výluh z bylin např kopřiva medunka levandule atd mnozství aby vám vznikla kašička a dál je to na vás které oleje použijete mnozství odhadem každého oleje asi asi půl čajové lžičky dávám asi šest různých olejů nebojte se vlasy nebudou mastné právě naopak vám poděkují dále můzete přidat bylinné pudry dávám kopřivu a lopuch můžete dát bambucké máslo nebo mango máslo je to taková alchymie která vás bude určitě bavit.Vše pořádně promichejte budete mít takovou hustší kašičku pokud se vám bude zdát moc řídká přidejte tenzid,ale podle mě zbytečné.Dejte do formiček třeba na muffiny,pokud nemáte kupte papírové bohatě stačí dejte tak na deset minut do mrazáku a pak nechte do druhého dne v ledničce,můzete začít používattomuto šamponu se říká šampuk,protože je silně koncetrovaný a neobsahuje vodu.Tenzidy si objednávám v shopu Nature Store beru tam i oleje a další suroviny další shop Mýdlový svět, je jich samozřejmě víc ale tyto mám nejradši.Přeji hodně radosti při výrobě
Příprava manga není nijak složitá, přesto byste předtím měli vědět několik informací. Zralé mango poznáte tak, že je měkké na dotek. Zároveň ze zralého rozkrojeného manga přímo vytéká jeho šťáva. Doporučuje se připravovat ho rovnou po vyndání z ledničky. Pokud jej necháte déle v pokojové teplotě, jeho chuť se typicky změní. Tato chuť připomíná pryskyřici a nebývá u nás moc oblíbená, v Asii je ale přímo žádoucí. Pro přípravu stačí pouze oloupat plod a vyjmout pecku. Hodí se skvěle do ovocných salátů. Mango je nejvíce rozšířené v asijské kuchyni, kde se přidává do vařených i smažených jídel. Výjimkou není ani grilování. Často se také stává součástí zmrzlin, koktejlů nebo čatní. Vhodné je například i na zavařování. Na následujících řádcích naleznete recepty s mangem.
Vyhněte se všem jídlům, která nadýmají a mohou způsobit podráždění žaludku i střev. Také je potřeba se vyhýbat ovoci, které má jadérka a pecky (maliny, ostružiny). Meloun sám o sobě neškodí, ale pozor na pecky!.
Je potřeba se vyhýbat uzeninám, špeku, mastným jídlům, bílému pečivu, sladkostem, tučným mléčným výrobkům a pod. Z ovoce a zeleniny vylučte všechno, co nadýmá, naopak švestky, jablka, mandarinky a podobně jsou přijatelné.
Podrobnosti o dietě na slinivku se dočtete v našem článku Dieta na slinivku.
V naší poradně s názvem OBSAH PURINOV V AGARE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Vybochova.
Dobry den, chcela by sa spytat" ne som si ista,ze by som mala dnu, ale bolia ma velmi kosti. hlavne rano/ mam zistenu osteoartrozu, tak to pripisujem tomu. Potrebujem konzumkvat vela kolagenu ci v prask. forme a le tatiez chcem schidnut a ze pri diete je dobre jest zelatinu agar-agar, len nevie ci matiez vela purinov. a tiez aky kolagen na stavbu chrupaviek je najlepsi podla vasich skusenosti. Lebo clovek uz nevie coje pravda a spravne.... dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Agar agar patří mezi extrémně zásadité potraviny, které omezují vznik kyseliny močové. Konzumací želatiny agar agar se kompenzuje onemocnění hyperurikémie, lidově zvané dna. Společně s agarem patří mezi tyto zásadité potraviny i citrony, vodní meloun, kajenský pepř (Capsicum), sušené datle a fíky, kapusta, karengo, kořen kudzu, limety, mango, papája, petržel, hrozny bez semen (sladké), řeřicha a mořské řasy. U všech těchto potravin dochází při trávení k redukci kyseliny močové.
Co se týče ochrany chrupavky v kloubech, tak nejúčinnější jsou přípravky s obsahem síry (MSM), chodroitinu a glukosaminu. Kolagen je také prospěšný, ale hlavní jsou ty tři zmíněné.
Ingredience na suši rýži: 400 g suši rýže, 80 ml sushi octa, 2 lžíce krupicového cukru, ½ lžičky soli
Postup: Rýži rozdělte na malé porce o váze zhruba 25 g. Pak každou porci navlhčenou rukou vytvarujte do válečku. Potřete velmi tenkou vrstvou wasabi, navrch dejte měsíčky manga. Ozdobně převažte kouskem řasy nori, když konce navlhčíte, krásně se k sobě slepí.
Postup na sushi rýži: Rýži několikrát propláchněte v sítku pod proudem studené vody. Hotoví budete, až bude ze sítka odtékat čirá voda. Trvat to může klidně 2–3 minuty. Pak dejte rýži do hrnce, zalijte ji 750 ml vody a přiveďte k varu. Snižte plamen a přiklopené vařte 10 minut. Pak sejměte z plotny a nechte dalších 10 minut stát. Sushi ocet, cukr a sůl smíchejte, aby se vše rozpustilo. Pak směs přilijte k rýži a opatrně promíchejte. Nakonec rýži přendejte na plech a nechte ji zcela zchladnout.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Mango, plod mangovníku indického (Mangifera indica), vykazuje hypoglykemickou aktivitu. Tato léčba může být podložena střevní redukcí absorpce glukózy. Odlišné mechanismy účinku však nelze vyloučit. Listy manga mají rovněž antidiabetické vlastnosti za použití normoglykemické, glukózou indukované hyperglykemie. Vodný extrakt listů manga vykazuje hypoglykemickou aktivitu.
V naší poradně s názvem ČERNÉ MÝDLO NA PIGMENTOVÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Černé mýdlo s obsahem bambuckého másla pochází z Afriky a v originále se nazývá Dudu-Osun. Dudu-Osun je přírodní černé mýdlo vyrobené čistě z přírodních látek a bylin, vhodné i pro alergiky. Kromě toho, že černé mýdlo krásne voní, je i velmi příjemné na pokožce. Ose dudu znamená v jazyce Joruba doslova černé mýdlo. Černou barvu mu propůjčují pražené plantány (ovoce velice podobné zelenému banánu, ale s jinou chutí) a kakaové boby. Černé mýdlo voní jako červené africké dřevo, dále limetková šťáva a přírodní africký med, včechny tyto přísady jsou v černém mýdle obsaženy. Černé mýdlo Dudu-Osun je vhodné pro všechny typy pleti, nedráždí pokožku, naopak zmírňuje podráždění. Černé mýdlo hloubkově čistí pleť a nevysušuje nadměrně jako klasická mýdla. Černé mýdlo má antiseptické účinky. Černé mýdlo také účinně pomáhá při akné a zesvětluje pigmentové skvrny. Černé mýdlo výborně odstraňuje make-up! Černé mýdlo se k nám obvykle dováží z Nigérie. Černé mýdlo obsahuje: přírodní med, bambucké máslo (karité máslo), rudé africké dřevo (Baphia nitida), palmové pecky, popel ze slupek kakaových bobů, popel z palmových trsů, gel z Aloe vera, limetkovou šťávu, směs esenciálních olejů a vodu.
Černé mýdlo lze koupit v internetových obchodech. Zde je seznam všech obchodů, kde se dá koupit černé mýdlo a je zde i jeho cena. https://www.zbozi.cz/?q=dud…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zdravím všechny "alchymisty".
Snažím se letos vyrábět různé olejíčky, kapky a krémy, mám nasušeno spoustu meruňkových pecek a ráda bych vyrobila olej z jejich jader. Prosím, podělí se někdo o svůj recept? Hledám na internetu ... a nenacházím. Děkuji předem. Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
