Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.
Zásady při dietě u diabetu II. typu:
vyloučit ze stravy volné cukry, tedy dorty, sušenky a podobné sladkosti obsahující cukr;
omezit živočišné tuky a potraviny, které je obsahují – tučné salámy, smetanové výrobky;
jíst střídmě bílkoviny, to znamená maso, mléko a výrobky z něj, vejce – doporučená denní dávka bílkovin je 0,8 g na kilogram hmotnosti;
zajistit dostatečný přísun vlákniny, doporučené množství je cca 30 g za den;
omezit sůl maximálně na 6 g denně;
pít dostatečné množství neslazených tekutin v rozmezí 1,5 až 2,5 l denně;
každý den cvičit alespoň 30 až 45 minut.
Potraviny: Diabetici by měli zcela zapomenout na to, že existuje cukr, med, džem, cukrářské výrobky, zmrzlina, plnotučné a kondenzované mléko, smetana, tučné sýry a tučná masa. S bůčkem, krkovičkou, ovarem, skopovým, kachnou, játry, uzeninami, tučnými rybami, mandlemi, mákem, lískovými a vlašskými ořechy a se všemi živočišnými tuky by se měli rozloučit. Zkrátka a dobře jsou zakázané. Stejně tak by měli oželet alkoholické nápoje. Ovšem nic není tak černé, jak to na první pohled vypadá. Při správném postupu lze k přípravě jídel diabetické diety použít běžně dostupné kvalitní potraviny: libové maso, šunku, sýry do 30 % tuku, margarín, nízkotučný tvaroh, ovoce, zeleninu, luštěniny. Lze využít i alternativních potravin: žitnou či kukuřičnou mouku, pohanku, jáhly, sóju. V dochucovadlech je důležité omezit hlavně sladký kečup (lepší je připravit si ho doma sám). Na trhu je velký výběr umělých sladidel, alternativou je například stevia. Umělá sladidla jsou zakázána v těhotenství. Při nákupu je vhodné si vždy přečíst údaje o obsahu cukru a tuku v potravinách. Vejce hrozba nejsou, nicméně střídmost je namístě. Sladkosti je třeba zhodnotit hlavně s ohledem na obsah tuku; lepší jsou oplatky než plněné sušenky. V pitném režimu se snažíme omezit limonády, energetické drinky a 100% džusy. V restauraci lze využít běžných pokrmů v menu a omezit přílohu či zahuštěnou polévku.
Příprava jídel: Doporučuje se příprava s použitím minimálního množství tuku, vhodné je dušení, vaření či příprava v páře. Hlavním cílem je především snížit obsah tuku v potravinách. Těstoviny se připravují ideálně stylem al dente, rýži nikdy nerozvařujeme. K přípravě pokrmů lze také použít i jiné typy mouky než tolik rozšířenou pšeničnou. Důraz se klade na rychlou úpravu jídel: některé nevhodné postupy totiž dokážou zvýšit glykemický index jinak doporučovaných potravin. Při využití umělých sladidel je třeba kontrolovat, zda jsou určena pro přípravu teplých či studených pokrmů. Kromě doporučené úpravy potravin, jako je dušení či vaření ve vodě nebo v páře, je také ideální vaření v tlakovém hrnci, ale i pečení nebo grilování v alobalu nebo na roštu. Dobré je pořídit si pánev s povrchem, který umožňuje přípravu pokrmů bez použití tuku. Zeleninu, u které je to možné, je ideální konzumovat syrovou. Důležité je, aby diabetik jedl pravidelně zhruba šest menších porcí denně. A v nich nemusí chybět maso, ovšem mělo by být libové, například kuřecí, krůtí, králičí, ale tu a tam i libové vepřové nebo hovězí a netučné uzeniny. Také netučné ryby rozhodně patří na talíř. Při úpravě masa se vyhneme smažení, které zatěžuje organismus nezdravými tuky. Používáme-li olej, pak slunečnicový nebo nejlépe kvalitní olivový. Spotřebu másla výrazně snížíme nebo se mu vyhneme zcela. V jídelníčku diabetiků by neměly chybět mléčné výrobky, ale především ty nízkotučné s obsahem 20 až 30 % tuku v sušině. Jogurtům a dalším výrobkům, které obsahují velké množství cukrů či aspartam, který je nevhodný i v běžné stravě, se vyhneme. Také s konzumací pečiva by diabetici měli být opatrní, což ovšem neznamená, že se ho mají úplně vzdát; je pouze třeba omezit jeho množství a upřednostňovat pečivo celozrnné, které obsahuje více vitaminů, nerostných látek a tolik důležité vlákniny. Nejvhodnější přílohou – mnohdy i hlavním jídlem – jsou pro diabetiky brambory. Kvůli malému procentu sacharidů je pochopitelně velice vhodnou potravinou zelenina. Celer, květák, rajčata, salátové okurky, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest na talíři jsou zárukou nepatrného množství sacharidů, a tudíž si je lze dopřávat v neomezeném množství.
Rozdíly: Rozdíly v dietě diabetika II. typu a v redukční dietě nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika II. typu a klasického diabetika I. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin na jednotlivá jídla a kvalitativní výběr potravin. Obecné zásady pro dietu diabetika I. a II. typu jsou stejné – racionální pestrá strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitaminů. Diabetik I. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225 až 325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal/7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se šesti jídly denně, tedy s vkládáním dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při takzvaném selfmonitoringu glykemií a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněný, diabetik I. typu byl dříve a je v zásadě dodnes edukován k maximální pravidelnosti v jídle. To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin. Hlavním důvodem vkládání malých jídel je u diabetiků I. typu a u některých diabetiků II. typu působení inzulinových přípravků, které ve 2. až 3. hodině po jídle stále působí a ohrožují diabetika hypoglykemií.
Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný. Technologická úprava potravin je stejně jako u diabetu I. typu antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků). Regulovaná strava je pak založená na systému záměny potravin.
Výměnné jednotky: Systém výměnných jednotek umožňuje pacientovi volněji se stravovat a je u diabetiků II. typu více orientován na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky. Pomocí výměnných jednotek lze lehce zaměňovat potraviny v určeném množství sacharidů nebo energie na jednotlivá jídla (snídani, oběd, večeři a podobně) v přibližně stejných potravinových skupinách. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, a proto musí být i příjem nižší. Redukční diety nemívají obvykle více než 6 300 kJ (1 500 kcal) a diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.
Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem II. typu jsou:
Diabetik II. typu obvykle se současně přítomnými dalšími poruchami typickými pro metabolický syndrom (hyperlipoproteinémie, hypertenze, poruchy fibrinolýzy) nebo s diabetickou nefropatií musí dbát v dietě i na ovlivnění dalších složek.
Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, to znamená, že by přestávky mezi jídly neměly být extrémní, racionální je požadavek na tři až šest menších jídel denně. Není však vhodné navyšovat počet jídel, na který byl pacient zvyklý.
Tolerance glukózy diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit farmakologicky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.
V diabetické dietě se někdy používají potraviny s nízkým glykemickým indexem, tedy potraviny obsahující vlákninu, po nichž je vzestup glykemie menší. Tyto diety však mají význam i u obézních, kde jsou prevencí diabetu II. typu.
Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem k nižšímu energetickému obsahu. Někdy mají sníženou energetickou hodnotu jen na úkor tuků, a sacharidy nemusí být vždy sníženy. Pak se tyto potraviny nemusí pro diabetiky hodit.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož obsah tuků bývá zachován nebo i zvýšen. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a obézní diabetiky II. typu.
Příklad jídelníčku:
Snídaně: 225 ml mléka (bílá káva, kakao, čaj s mlékem), 60 g chleba (40 g knäckebrotu, 50 g dalamánku), 50 g bílkovinného přídavku (50 g taveného 30% sýra, 50 g krájeného sýra, 50 g šunky, 100 g tvarohu, 150 ml jogurtu)
Přesnídávka: 100–150 g ovoce (200 g zeleniny)
Oběd: 90 g masa (libové hovězí, libové vepřové, 150 g kuřecí prsa, 150–200 g ryby), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g kompotu dia)
Svačina: 150–200 g zeleniny (80 g ovoce)
Večeře: 90 g masa (jako oběd), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g dia kompotu)
II. večeře: 100–150 g ovoce
Záměna za brambory: 90 g vařených těstovin, vařená rýže (30 g syrové), 130 g bramborové kaše, 90 g vařených luštěnin (30 g syrových), 40 g chleba
Pokud má diabetik II. typu hmotnost v horním pásmu normy, profituje také z malé redukce hmotnosti cca o 5 %. Na dietu stejnou jako u diabetu I. typu se přechází obvykle u diabetiků 2. typu s normální hmotností na inzulinoterapii.
Důležité pro praxi:
Nejzásadnějším opatřením v redukční dietě diabetika je snížení obsahu tuku.
Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný.
Technologická úprava potravin je antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků).
Regulovaná strava je založena na systému záměny potravin a je u diabetiků II. typu více orientována na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky.
Diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, nejsou obvykle pro diabetiky vhodné a je výhodnější, když si vyškolený diabetik vybírá z běžné nabídky potravin.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den
Dotaz je od mojí dcery.Má zjištěnou cukrovku typ 1 byt ji nemá od malička.Bere inzulin na doporučení lékařky a pořad ji hodnoty lítají.
Ráno má třeba jen 2,5 někdy po jídle nad 7 a někdy ji to vyletí až k 16 i třeba po ránu.Už nevíme co dál.
Bere i chlorellu i mladý ječmen.Prosím o radu.Dceři je 28 let a chtěla by se léčit a mít rodinu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové výkyvy by mohly souviset se špatnou orientací v diabetické dietě. V tom by vám pomohla výživová poradkyně. Vaše dcera by absolvovala několik tréninků, na kterých by se naučila, jak správně rozvrhnout jednotlivá jídla a také by se dozvěděla, co může jíst před spaním. Určitě to bude dobrý krok, když se rozhodnete pro toto řešení. Výživového poradce zvolte komerčního, to vám zaručí, že se na vás bude soustředit a někam to dotáhne. Seznam výživových poradců z vašeho okolí naleznete tady: https://www.google.cz/searc…
Tato dieta je určena lidem, kteří již mají problémy s krevním tlakem a nebo je u nich hypertenze v anamnéze. U této diety jsou co nejvíce vyloučeny rafinované cukry. Omezením těchto cukrů se dietou omezuje přísun rychlých energetických sacharidů. Dieta proti vysokému tlaku dává přednost bílkovinám a dobrým tukům, čímž si zachová zdravou výživovou energetickou bilanci. Při této dietě platí pravidlo, že jídlo ranní a polední by mělo být bohaté na pomalé sacharidy. Jídlo odpolední a především večerní by mělo být naopak chudé na sacharidy a bohaté na bílkoviny. Tuky se v této dietě spotřebovávají rovnoměrně během celého dne. Tato dieta na vysoký tlak neuvádí taxativně konkrétní potraviny, ale přináší obecný návod na sestavení jídelníčku s možností volit si vhodné potraviny, jak je komu libo. Ovšem jisté chuťové omezení zde je, a to nízká slanost pokrmů, protože nezbytnou součástí této diety je omezení solení.
Hlavním zdrojem sacharidů v této dietě jsou cereálie bez tuku, cukru a soli (zejména sůl na povrchu pečiva). Tyto cereálie slouží jako zdroj pomalých sacharidů – škrobů, které pak tělo může lépe a pomaleji vstřebat. Mezi cereálie patří vše, co je vyrobeno z neoloupaného obilného zrna. Toto neoloupané zrní může být buď jen rozdrcené, jako obilné vločky, anebo rozemleté jako celozrnná mouka. Hmotnostní podíl těchto cereálií v celodenní stravě činí 11%.
Dalším významným prvkem diety je zelenina všeho druhu. Zelenina by měla být v této dietě hlavním plnidlem žaludku. Díky jejímu obsahu vlákniny toho lze dobře dosáhnout. Ze zeleniny je třeba zmínit kupříkladu brambory, které patří mezi druhy zeleniny s vyšším obsahem bílkovin rostlinného původu. Brambory mimo to obsahují škroby, přibližně 17% z váhy syrového bramboru jsou škroby. Tyto bramborové škroby se v lidském těle přemění v pomalé cukry – sacharidy. Zbylých 83% brambory představuje voda, stopové prvky a zdravá vláknina. Brambora se díky svému nízkému obsahu sacharidů hodí jako večerní příloha v množství do 200 g. Brambora může být buď vařená anebo syrová, kde je navíc i výborným zdrojem vitamínu C, který se vařením zničí. Hmotnostní podíl zeleniny na celodenním příjmu je 26%.
Nedílnou součástí diety proti vysokému krevnímu tlaku je ovoce. Ovoce je v dietě proti vysokému krevnímu tlaku hlavní náhradou za omezené rafinované cukry, takže cukromilní lidé při této dietě chuťově neutrpí. Ovoce obsahuje důležité bio-flavonoidy, které podporují obranyschopnost a regeneraci organizmu. Z dietologického hlediska ovoce obsahuje rychlé cukry – glukózu, která se prakticky okamžitě po snědení dostává do krevního řečiště. Ovoce je proto nutné dobře naplánovat do jídelního rytmu. Velmi sladké ovoce, jako jsou například jahody, meloun, mango, mandarinky, pomeranče, je nutno konzumovat jen v době od probuzení až do 3 aktivní doby dne a to v rovnoměrných porcích (ne najednou!!!). Obvykle platí, že poslední ovoce by se mělo sníst nejpozději 4 hodiny před spánkem a mělo by být méně sladké, kupříkladu černý rybíz, ostružiny, jablko. Hmotnostní podíl ovoce na celodenním příjmu by měl být 15%, což je dost velká porce sladkostí.
Libové maso, drůbež a ryby z chladných vod jsou nezbytnou součástí dobré stravy. Tyto potraviny totiž obsahují základní kameny našich těl – bílkoviny. Bez bílkovin nemůže tělo existovat. Maso patří mezi potraviny bohaté na kvalitní bílkoviny. Libové maso v této dietě nesmí být z přežvýkavců! U přežvýkavců, při jejich složitém trávení vznikají transmastné kyseliny, které jsou pak vylučovány s mlékem a část jich zůstane právě i v mase přežvýkavců. Ve smyslu boje proti vysokému krevnímu tlaku je nebezpečné maso hovězí, kozí, ovčí (skopové), ale také maso z jelena, ze srny anebo z antilopy, či z muflona. Bližší informace o tom, jak je hovězí maso škodlivé, jsou zde. Těla mořských ryb z chladných oblastí obsahují rybí tuk, který sebou nese důležité „dobré tuky“, což jsou omega 3 mastné kyseliny. Tyto tuky se významně podílí na snižování cholesterolu a předcházejí tak vzniku nebo rozvoji vysokého krevního tlaku. Hmotnostní podíl těchto potravin bohatých na bílkoviny na celodenním příjmu je 11%.
Dalším cenným zdrojem bílkovin v této dietě je prášek ze syrovátkové bílkoviny. Hydrolyzovaná syrovátková bílkovina má velké přednosti, jednak že se velmi dobře vstřebává a pak také dokáže v těle odstartovat proces, který blokuje tvorbu angiotenzinu ACE, který se účastní především kontroly krevního tlaku. Přesněji: angiotenzin v těle způsobuje vazokonstrikci a vazodilataci. Na základě těchto prokázaných poznatků je možné říci, že hydrolyzovaná syrovátková bílkovina snižuje krevní tlak. Hydrolyzovaná syrovátková bílkovina se prodává jako suchý prášek, který se přelije nízkotučným mlékem, nebo lépe studenou vodou. Pak se proteinový koktejl nechá 5 odstát a teprve pak se pomalu pije. Některé proteinové nápoje obsahují také cukr a ty jsou pro tuto dietu nevhodné. Vhodné jsou výrobky s 80% podílem hydrolyzované syrovátkové bílkoviny. Proteinový koktejl je nejvíce vhodný těsně před spaním a také jako odpolední svačina. Hmotnostní objem této bílkoviny na celkovém denním příjmu je 10%.
Vařené fazole, čočka, hrách a cizrna obohacují dietní stravu tím, že obsahují důležité bílkoviny rostlinného původu, středně rychlé cukry a důležitou vlákninu. Luštěniny se nehodí jako večerní jídlo, ani jako příloha k večeři, protože tehdy by tělo dostalo velkou dávku energie před spaním a dorána by obteklo tukem, ztloustlo by přes noc. Hmotnostní podíl na celkovém denním příjmu je 4%.
Semínka a ořechy konzumované v přírodním stavu, v jakém se nacházejí po vyloupání, tedy bez soli a bez pražení! Semínka a ořechy v sobě obsahují důležité stopové prvky, například zinek, který pomáhá lépe hospodařit s přijatými cukry. Dále semena a ořechy obsahují vzácné tuky, které jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Omega-3 mastné kyseliny jsou tak zvané dobré tuky, které příznivě působí proti vzniku a rozvoji aterosklerózy a jiných kardiovaskulárních chorob. Pro Čechy jsou nejvýznamnější vlašské ořechy, které jsou přírodně dostupné každý podzim v ČR. Hmotnostní podíl semen a ořechů na celkovém denním příjmu je 1%.
Nízkotučné mléčné produkty jsou v této dietě důležitým zdrojem bílkovin a vápníku. Naprosto ideální by byly mléčné výrobky bez tuků, protože se ukázalo, že tuky z kravského mléka přímo ovlivňují vznik a rozvoj aterosklerózy a s tím spojeného vysokého krevního tlaku. Proto je třeba důsledně upřednostnit nízkotučné mléčné výrobky. Bezva je nízkotučný tvaroh, tvrdý nebo i měkký. Dále pak jsou vhodné nízkotučné tvrdé sýry a nízkotučné jogurty. Hmotnostní objem mléčných výrobků na celkovém příjmu je 7%.
Tuky a oleje jsou nedílnou součástí této diety, protože tělo tuky nezbytně potřebuje ke své činnosti, zejména mozek. Hlavní důraz je třeba klást na výběr správných tuků, kde by naprosto významně měly být omezeny živočišné tuky z těl přežvýkavců. To se týká jak tuků přijatých z masa, tak i tuků přijatých prostřednictvím jejich mléka, kde se vyskytují transmastné kyseliny nejvíce. Maso je třeba volit libové a máslo či sádlo nahradit rostlinnými tuky. Transmastné kyseliny by měly být vyloučeny ze stravy úplně! Transmastné kyseliny byly pomalým zabijákem poválečné doby, kdy se vyráběla náhražka másla ve formě ztuženého tuku. Bohužel se s těmito tuky setkáváme i dnes, kdy jsou používány v cukrářství, kde se stále ještě používají při pečení sladkého pečiva nebo zákusků ztužené tuky. Naopak upřednostněny by měly být tuky s obsahem polynasycených a monoNEnasycených tuků. Hmotnostní poměr dobrých tuků z celodenního příjmu je 15%.
Červené víno, které obsahuje flavonoid resveratrol příznivě působí na snižování hladiny cholesterolu a omezuje vznik a rozvoj vysokého krevního tlaku. Červené víno se při této dietě pije více odpoledne a nejvíce večer. Množství pravého červeného vína vyrobeného z nezelených hroznů révy vinné je v této dietě300 ml denně.
Ve svém příspěvku DOMACI LECBA PRASKLE ZILKY NA NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Ascorutin je voleně prodejný v lékérně. Tady je popis Ascorutinu včetně výčtu situací, kdy by jeho užívání mohlo činit problémy:
ASCORUTIN
(Rutosidum / acidum ascorbicum)
Přečtete si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však Ascorutin musíte užívat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 7 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaře nebo lékárníkovi.
1.CO JE ASCORUTIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.
2.ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ASCORUTIN UŽÍVAT
Neužívejte Ascorutin pokud:
- jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku Ascorutinu;
- jste těhotná nebo kojíte.
Pokud si nejste jisti, zda začít Ascorutin užívat, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití Ascorutinu je zapotřebí
Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se mohou tvořit ledvinové kameny, hlavně u pacientů se zvýšenou hladinou šťavelanů v krvi.
U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy (vada metabolismu cukrů) může v ojedinělých případech dojít k hemolýze (rozpadu krevních buněk), i velmi závažné.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kyselina askorbová zvyšuje vstřebávání penicilinu, železa a hormonu ethinylestradiolu z trávicího traktu. Při vysokých dávkách může ovlivnit účinnost antikoagulační terapie, ovlivňuje resorpci vitamínu B12. Opatrnosti je třeba při současném užívání s kyselinou salicylovou, sulfonamidy a kotrimoxazolem (léky užívané při některých bakteriálních infekcích).
Užívání Ascorutinu s jídlem a pitím
Ascorutin můžete užívat s jídlem či nalačno.
Těhotenství a kojení
Přípravek se v těhotenství nesmí užívat.
Přípravek není určen k léčbě kojících žen.
Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek neovlivňuje pozornost.
Důležité informace o některých složkách Ascorutinu
Přípravek obsahuje laktózu. Pokud Vám lékař sdělil, že trpíte nesnášenlivostí některých cukrů, domluvte se se svým ošetřujícím lékařem dříve než začnete užívat tento přípravek.
3.JAK SE ASCORUTIN UŽÍVÁ
Vždy užívejte Ascorutin přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Nedoporučí-li lékař jinak, užívají dospělí 1 - 2 tablety 3-krát denně, děti od 3 let 1 - 2 tablety denně.
Jestliže jste užil(a) více Ascorutinu, než jste měl(a)
Při masivním předávkování (několik gramů) kyselinou askorbovou se může vyskytnout přechodný průjem. Při opakovaném podání velkých dávek a při současném poškození ledvin dochází k zvýšenému vylučování šťavelanů do moči s následnou tvorbou ledvinných kamenů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla.
Bohužel nesmim kombinovat Ascorutin s hormonálními léky v menopause.Je jiná možnost?
Sacharidy jsou pro lidský organismus pohotovostním zdrojem energie. Jejich výhodou je velká rychlost uvolňování energie oproti tukům a bílkovinám. Sacharidy vznikají v přírodě v buňkách rostlin z oxidu uhličitého a vody za přítomnosti světelné energie – fotosyntézou.
Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ (4 kcal).
Z hlediska rychlosti vstřebávání sacharidů do našeho organismu rozdělujeme zjednodušeně sacharidy na rychlé a pomalé. Rychlé (jednoduché) sacharidy se rychle dostávají do krevního oběhu a výrazným způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Glukóza je nejdůležitější jednoduchý sacharid, který je základním zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Organismus udržuje hladinu glukózy v krvi v určitém rozmezí působením hormonů. Zejména náš mozek je závislý na glukóze v krvi, protože nemá žádné zásobní rezervy sacharidů, jako mají například svaly. Pomalé (složené) sacharidy se dostávají do krevního oběhu mnohem pomaleji, protože jsou tvořeny dlouhými řetězci jednoduchých sacharidů, které se musejí nejdříve postupně rozštěpit na jednoduché sacharidy. Mezi složené sacharidy se řadí také vláknina, která je nestravitelná a je vyloučena z organismu v nezměněné formě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou.
Rozpustná vláknina (pektin, inulin a jiné) například snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje vstřebávání glukózy.
Nerozpustná vláknina (především celulóza) zvětšuje objem stolice, tím zkracuje její čas v tlustém střevě, a má i čisticí funkci ve střevě.
Potraviny obsahující různé poměry jednoduchých a složených sacharidů tak ovlivňují hladinu glukózy v krvi jinou rychlostí. Tuto rychlost nám udává glykemický index potravin. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji stoupne hladina glukózy v krvi.
Množství sacharidů přijatých v potravě by se mělo pohybovat okolo 50–60 % celkového energetického příjmu. Stravitelných sacharidů bychom měli přijmout okolo 4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. U sportovců jsou nároky organismu na sacharidy větší (až dvojnásobné). Vlákniny bychom měli ve stravě přijmout kolem 20–30 g za den.
Jednoduché sacharidy jsou obsaženy hlavně v ovoci, medu a v některých druzích zeleniny. Nejvýznamnějším konzumovaným jednoduchým sacharidem je sacharóza (běžný cukr), která se vyrábí v cukrovarech z cukrové třtiny. Je to koncentrovaný zdroj energie, který neobsahuje žádné výživově hodnotné látky. Proto se říká, že cukrářské výrobky obsahují „prázdné kalorie“, a měli bychom je konzumovat s rozvahou.
Hlavním zdrojem složených sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, brambory, ovoce a zelenina.
V naší poradně s názvem ŠPALDOVÁ MOUKA - JE VHODNA NA DIETU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Je špaldová mouka vhodná na redukční dietu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mouka špalda obsahuje stejné množství sacharidů, jako mouka klasická z pšenice. Sacharidy jsou nositelem energie a teprve jejich omezení má redukční účinky. Méně sacharidů v potravě = méně energie = hubnutí. Mouka špalda má ale jednu výhodu oproti klasické pšeničné mouce, a to, že se v těle rozkládá pomaleji a vydrží tak zásobovat tělo energií po delší dobu, a proto je z tohoto pohledu při redukční dietě lepší než mouka pšeničná.
Jednoduché sacharidy jsou například v ovoci, medu a všude tam, kde se přidávají klasické potravinářské cukry jako zdroje sladké chuti. I proto se říká, že kdo bere hubnutí zdravě a vážně, měl by omezit právě sladkosti s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Ty sice dodávají tělu rychlý zdroj energie, ale ta i rychle vyprchá a následuje po ní hlad, což má souvislost s následným nadměrným přejídáním se po sladkém.
Složené sacharidy jsou důležitým zdrojem energie pro tělo a mají velmi důležitý význam i kvůli obsahu vlákniny. Vstřebávají se déle než jednoduché, a proto i více člověka zasytí. Obsahují je některé potraviny, najít je můžeme například v chlebu, rýži, těstovinách, ale například i cereálie.
Z hlediska výživy jsou tedy nevhodné jednoduché a rafinované cukry, které se sice rychle dostanou do krve a člověk díky tomu získá okamžitou energii, ale na druhou stranu zvyšují hladinu inzulinu v krvi a způsobí následné nedostatečné využívání glukózy, glukogenu a také tuků. Navíc například diabetici si musí právě proto hlídat jednoduché cukry v potravinách a sledovat sacharidové jednotky (na což existuje i speciální tabulka), protože potřebují mít přiměřený příjem sacharidů.
Nejvíce musí být omezeny takzvané prázdné sacharidy, jako například čokolády, bonbony a sladkosti. Sacharidy s nízkým glykemickým indexem jsou pro tělo pozitivní, například ty v ovoci, takže tyto omezovat netřeba. Naopak sacharidy s vysokým glykemickým indexem se vyplatí při jídle vyloučit, a to i v případě, že nemáte nadváhu, protože tyto cukry způsobují více chorob.
Strava jako taková by měla být vyvážená, a to i se zaměřením na tuky, přičemž na den byste měli mít všechny složky potravy rovnoměrně rozložené. V rámci zdravé výživy a při hubnutí je důležitý vyvážený poměr tak, aby sacharidy a bílkoviny byly do těla dodávány dostatečně, ale zároveň aby šlo o přísun v takové formě, který bude využitelný pro organismus bez jeho nadbytečného ukládání. To kromě přibírání na váze přináší s sebou i zdravotní problémy. Pokud hubnete, vynechejte tedy z jídelníčku typická nezdravá sacharidová jídla, jako například již zmíněné sladkosti.
Co se týče příjmu sacharidů na noc, může být jejich konzumace vhodná, avšak taková „sacharidová večeře“ nesmí být později než 3 hodiny před spaním. Po konzumaci sacharidů totiž dochází ke zvýšení hladiny cukru a inzulinu v krvi a pro zdravou noční regeneraci těla je třeba, aby se tyto hodnoty opět vrátily do normálu. Na noc jsou pak vhodnější rychlejší sacharidy, jako například rýže, brambory nebo těstoviny než celozrnné sacharidy s vysokým obsahem vlákniny.
Obsah sacharidů v potravinách:
ananas – podíl sacharidů na 100 gramů: 10,1 g
banány – podíl sacharidů na 100 gramů: 23 g
meloun – podíl sacharidů na 100 gramů: 5 g
paprika – podíl sacharidů na 100 gramů: 5,2 g
rajčata – podíl sacharidů na 100 gramů: 4,4 g
bílý rohlík nebo bageta – podíl sacharidů na 100 gramů: 55 g
chléb – podíl sacharidů na 100 gramů: 44–48 g
knedlík – podíl sacharidů na 100 gramů: 37–51 g
rýže – podíl sacharidů na 100 gramů: 28 g
vaječné těstoviny – podíl sacharidů na 100 gramů: 28 g
Ve svém příspěvku CYKLICKÁ KETOGENNÍ DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa Kovalská.
Dobrý den,
Váš článek mě velice zaujal a s chutí jsem ho přečetla. Jsem stará žena, 85 mi už bylo, a protože mám mnoho klinických diagnóz, jsem čím starší,tím opatrnější. Před 3 dny jsem z moči ucítila aceton. V době mládí, kdy jsme s dalšími děvčaty žily na Atkinsonově dietě a konzumovaly především jeden druh salámu, který od té doby nejím, jsme aceton cítily všechny. Ale teď mě to překvapilo a velice nepříjemně. Žiju v Domě s pečovatelskou službou a strava, kterou si kupuju a jím 6x v týdnu, mi zatím vyhovuje, a kupodivu ani slinivka, které záchvat mě už několikrát poslal do nemocnice, se neozvala. Ano, teď už vím, že jsem vynechala sacharidy- nechodila jsem cca 3 dny ven, bylo namrzlo a já jsem si s chodítkem nebyla jistá, že neupadnu. Najednou jsem si připadala tlustší, a tak jsem se na chleba,rohlíky, sladkosti- ty jsem jedla denně, měla jsem na ně přímo "hlad"- jen dívala.Při inkontinenci, kterou bohužel trpím, nelze necítit...Takováhle poučení jsou totiž velice potřebná, já aspoň teď vím, co nemám ve stravování úplně vynechávat. Ale já zase- z radosti, že se pohybuju, byť s chodítkem a trošku zhublou postavou, jsem k sobě kritičtější, a absenci tří procházek jsem nedokázala nahradit ničím jiným, než absencí sacharidů. Děkuji Vám moc !!! Květa Kovalská, nám.T.G.Masaryka 1010, 471 14 Kamenický Šenov, tel. 728934147
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejsou popsány pozitivní vlivy ketogenního stavu na sportovní výkon. Cyklická ketogenní dieta má, co se týče síly a tréninkových vah, spíše negativní efekt. Na cyklickou ketogenní dietu se váže i silový trénink, první dvě tréninkové jednotky si nechte na první dva dny v týdnu. Zde budete mít ještě dost sil na to, abyste celý trénink absolvovali kvalitně. Další 1 den odpočívejte a jděte do posilovny až po něm. Pro udržení ketózy můžete také zařadit aerobní aktivitu v délce maximálně 30 minut. Tato aktivita vám zaručí dostatečné prohloubení ketózy společně s minimálním vlivem na odbourávání svalové hmoty. Fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů absolvujte pouze jeden trénink. Je možné, že budete vyšším příjmem energie značně utlumeni, takže dopřejte tělu čas na to, aby mohlo doplnit glykogenové rezervy.
Těžký trénink se zařazuje do prvních dvou dnů bezsacharidové fáze, během nichž máte ve svalech dostatečnou zásobu glykogenu. Tento glykogen je potřeba zužitkovat, aby vaše svaly dostaly podnět pro růst. Zároveň je úkolem prvních dvou tréninků vyčerpat jej pro nástup organismu do ketózy. Počet opakování se pohybuje v rozsahu 8–10. Pokud vám záleží na udržení síly, můžete svůj trénink přizpůsobit předřazením několika sérií základních cviků s nižším počtem opakování. Jestliže jste odcvičili správný trénink a přijímali správnou stravu, měli byste být nejpozději večer po druhém tréninku v ketóze (zjistíte indikačním papírkem). Máte-li problém se do ketózy dostat nebo se v ní udržet, můžete přidat aerobní činnost. Intenzita aerobní zátěže by však měla být spíše mírná, aby nedocházelo k devastaci svalové hmoty. Jednoduchá poučka říká: volte takovou intenzitu, abyste byli schopni pronést kdykoliv v průběhu aerobního cvičení souvislou větu. Poslední den před sacharidovou fází je třeba maximálně dokončit vyprázdnění glykogenu a připravit tak organismus na jeho zvýšené ukládání. Přichází tak na řadu další trénink (třetí a poslední v daném týdnu). Chvíli před ním zkonzumujte cca 50 g sacharidů, nejlépe jednoduchých (džus, ovoce), čímž se dostanete zpět na metabolismus sacharidů. V tomto stavu je třeba vykonat trénink přizpůsobený k dovyčerpání glykogenu. Osvědčenou metodou je kruhový trénink: dvě až tři série s velmi lehkou zátěží a vysokým počtem opakování. Po tomto tréninku je váš organismus připraven přeměnit přijaté sacharidy na glykogen ve větším množství než obvykle. Proto následuje ihned sacharidová fáze neboli „carb up“ (česky doslova cukrobraní). Ke všem anaerobním aktivitám potřebuje tělo pořádnou porci sacharidů. Je sice možno udržovat organismus dlouhodobě v ketóze, ale je obtížné v ní dlouhodobě vykonávat silový trénink. Vaše síla po 4–5 dnech ketózy klesne, což vám znemožňuje tvrdě trénovat. Všichni však víme, že pro udržení svalové hmoty v jakékoliv dietě je zapotřebí cvičit s těžkými vahami a maximální intenzitou. Nevýhody ketózy se odstraňují cyklováním. Zjednodušeně řečeno, během dvou dní „carb up“ můžete přijímat sacharidy v neomezené míře. Vaše vyhladovělé tělo je uloží jako glykogen. Po dvou dnech se vrátíte k bezsacharidové stravě a tvrdým tréninkem se opět dostanete do ketózy.
Je důležité dostat do sebe sacharidy co nejrychleji po posledním (kruhovém) tréninku. Dejte si jeden gainer před odchodem do sprchy a druhý po sprše. První den můžete zpočátku jíst jednoduché sacharidy, třeba i s vysokým glykemickým indexem, tedy piškoty, ovoce, zmrzlinové sorbety. Poté přibrzděte a své zásoby doplňte komplexními sacharidy. Během „carb up“ se pokud možno vyhýbejte tuku. V průběhu „carb up“ nemá smysl se pokoušet o trénink. Nával sacharidů vás spolehlivě uspí a trénink by se obvyklé intenzitě blížil jen stěží. Soustřeďte se na příjem sacharidů, těžký trénink přijde v „low carb“ fázi. Je pravidlem, že po první „carb up“ fázi je těžší dostat se opět do ketózy, protože v organismu se uloží více glykogenu, než je obvyklé. Není také žádnou výjimkou, že během víkendu naberete až 2 kg. Sacharidy na sebe totiž ve svalech vážou spoustu vody. V průběhu „low carb“ fáze je vhodné užívat pouze multivitamínový preparát, případně doplňovat minerály. Ale to je asi tak vše. Suplementace proteiny nemá smysl. Jednak přebytek proteinu vyvolává nežádoucí glukoneogenezi, jednak mnoho proteinových suplementů obsahuje i sacharidy, byť v malém množství. V průběhu „low carb“ fáze je možno užívat čistý MCT olej, pokud jej seženete. Stejnou roli vám však splní jakýkoliv „zdravý“ tuk, jako je olivový, lněný slunečnicový olej či tuk rybí. Velmi individuální otázkou je využití různých spalovačů na bázi kofeinu a ma-huang. Tyto přípravky totiž částečně u některých jedinců snižují ketózu. Ve fázi „carb up“ si můžete pomoci gainerem, případně i kreatinem. V „low carb“ fázi nemají tyto suplementy rovněž žádné opodstatnění.
U sportovců se délka obou fází liší, nejčastěji se doporučuje 5 dní takzvané low carb fáze, kdy se minimalizuje množství přijatých sacharidů. V číslech by nemělo přesáhnout 40 g denně. Tělo se během této doby dostane do stavu ketózy, kdy začne energii získávat právě z uložených tuků. Poté následují obvykle 2 dny, kdy se opět zařazují do stravy sacharidy, a to v běžném nebo mírně vyšším množství. Důvodem je to, že náš organismus potřebuje dodat opět energii pro další výkony. Délka této takzvané carb up fáze záleží na tom, kolik času potřebuje tělo k obnovení zásob glykogenu, zároveň však nesmí trvat příliš dlouho, aby výsledek z předchozích dnů zůstal patrný.
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Fáze LOW CARB je charakteristická nízkým, respektive nulovým příjmem sacharidů. Její délka je naplánovaná na 5 dní v týdnu, mohou to být jak tréninkové, tak netréninkové dny. V těchto dnech se budete snažit o vyčerpání veškerého glykogenu a dostání se do fáze ketózy. Jak již bylo řečeno výše, ketóza je stav, kdy jsou jako energetické zdroje využívány produkty metabolismu tuků, tedy ketony, které se tak stávají významným zdrojem energie pro pracující mozek, svaly a orgány. K vyčerpání glykogenových rezerv dojde cca po 2–3 dnech, nejpozději ve čtvrtém dni tedy můžete očekávat stav ketózy. Strava v ketonických dnech je poměrně jednoduchá. Konzumujte bílkoviny a tuky ve vyváženém poměru a vyvarujte se sacharidům. Hledejte i skryté sacharidy a nepřijímejte více než 40 g sacharidů za den. Čím méně, tím lépe. Stejně jako každá dieta i cyklická ketogenní dieta počítá s deficitním příjmem energie, sice tedy můžete konzumovat tučnější potraviny, avšak dbejte na to, abyste nepřekračovali svůj denní energetický výdej. V cyklické ketogenní dietě se vyplatí konzumovat pouze 2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti. Přebytek bílkovin by se zbytečně mohl využít na tvorbu sacharidů (glukoneogeneze), což je stav, který je pro CKD naprosto nežádoucí. Mnoho sportovců si myslí, že v této dietě mohou konzumovat uzeniny, sýry, slaninu a podobně. Ne, i při této dietě myslete na to, že jste stále „na dietě“. Konzumujte kvalitní bílkoviny a nenasycené tuky a oleje, a pouze malou část tuků nasycených. Ketony působí na náš organismus toxicky a jejich vysoká koncentrace může vyústit až ke ketoacidóze. Pro jejich odplavení je tedy nutné konzumovat dostatek vitamínů (zejména rozpustných ve vodě) a antioxidantů, společně s vyšším příjmem tekutin.
Fáze CARB UP je opakem předchozí fáze, kdy se konzumovaly výhradně tuk a bílkoviny. V této fázi bude cílem obnovit glykogenové rezervy a připravit tak organismus na další dny, kdy bude zaplaveno ketony. V těchto dnech se můžete vyloženě naplnit sacharidy takzvaně „co to dá“. Právě fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů se pokoušejte konzumovat pouze minimum tuku, stejně tak omezte bílkoviny na 1,5 g/kg tělesné hmotnosti. Volte tedy potraviny dietní s vyšším obsahem sacharidů.
Celková dieta je vhodná k držení po dobu 4–6 týdnů, po jejím ukončení postupně přidávejte sacharidy do svého jídelníčku. Začněte na 2 g/kg. Pokud ještě nejste spokojeni se svou postavou, přestupte pozvolna na sacharidové vlny. Nevýhodou této diety je její poměrně dost jednostranné zaměření, takže není vhodné ji dodržovat dlouhodobě. Doporučuje se proto především v situacích krátkodobých, kdy potřebujeme rychle shodit co nejvíc tuku. Máte-li sedavé zaměstnání a nejste sportovně založeni, nebudou pro vás například dva týdny klasické ketogenní diety nijak ohrožující. Jiná situace ale nastává v případech, kdy vaše tělo požaduje dodání potřebné energie, aby bylo schopno fyzického výkonu. Přesněji řečeno, jste-li aktivními sportovci a věnujete se pravidelně náročnému tréninku, nemůžete si zkrátka dovolit vyřadit sacharidy z jídelníčku úplně. Výsledkem by totiž byl výrazný úbytek sil a snížení výkonu.
Ve svém příspěvku CUKROVKOVÁ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nofran.
Léčba diabetické nohy léčitelná je a nohy lze zahojit pomocí ozonu v jakém-koliv stavu..Vše je již prokázané a světově ověřené..Nohy není nutné amputovat..Ten kdo je takto nemocen si zjistěte další..Nechci dělat reklamu..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sacharidy, též glycidy, zastarale uhlovodany nebo karbohydráty, jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů). Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy vyznačující se více či méně sladkou chutí se nazývají cukry.
Sacharidy se dělí na:
monosacharidy
oligosacharidy
polysacharidy
komplexní sacharidy
Sacharidy, které mají sladkou chuť, se nazývají cukry. Jedná se o glukózu (hroznový cukr), fruktózu (ovocný cukr) a galaktózu. Jsou to jednoduché cukry, které jsou organismem vstřebávány. Sladkou chuť mají také disacharidy, mezi něž řadíme sacharózu (řepný cukr), mléčný cukr (laktózu) a sladový cukr (maltózu). Glukóza a fruktóza jsou ve velkém množství obsaženy v ovoci, v medu, ve vínech, zelenině a v luštěninách. Glukóza i fruktóza se podílejí se na tvorbě zubního kazu.
Komplexní sacharidy naše tělo získává z obilovin, luštěnin, brambor, ze zeleniny a ovoce. Polysacharidy dále dělíme na využitelné (stravitelné), které tělo využívá jako zdroj energie, a nevyužitelné polysacharidy, což je velice důležitá vláknina.
Doporučené množství sacharidů v potravinách člověka představuje 55–60 % celkového energetického příjmu. To je přibližně 270–350 (a více) gramů denně, v závislosti na celkové dávce energie.
Hlavní jídla i svačiny by měly být založeny na potravinách bohatých na sacharidy s preferencí nízkého obsahu tuku tak, aby byly hlavním zdrojem energie sacharidy, nikoliv tuky. Následující potraviny by měly na talíři nebo v jídelníčku zabírat minimálně polovinu místa:
celozrnné pečivo a cereálie
rýže, těstoviny a jiné obiloviny
čerstvé ovoce, džusy, sušené ovoce, dušené nebo kompotované ovoce
Za součást celkového příjmu sacharidů je třeba považovat také cukr a sladké potraviny (marmeláda, med, sladkosti, sirupy). Jsou vhodné zejména při vysokoenergetické dietě a při potřebě sacharidů před, během a po výkonu.
Vhodným zdrojem energie ve specifických situacích a při dietě s velmi vysokým obsahem sacharidů jsou nápoje bohaté na sacharidy (tedy ovocné džusy, nealkoholické nápoje, ovocné a mléčné koktejly). Do této skupiny patří mnoho doplňků stravy speciálně připravených pro sportovce, jako jsou sportovní nápoje, energetické gely a tekutá jídla.
Strava obsahuje tři základní skupiny živin: sacharidy, bílkoviny a tuky. Sacharidy jsou v naší obvyklé stravě hlavním zdrojem energie, tvoří kolem 50 % (často i více) našeho energetického příjmu. Problém je, že zvyšují hladinu krevního cukru (glykemii) a ke svému zpracování vyžadují inzulin. A to je u člověka s cukrovkou problém. Proto je nutné příjem sacharidů snížit.
Bílkoviny také mírně zvyšují hladinu krevního cukru, ale mnohem méně než sacharidy. Jejich potřeba je v těhotenství zvýšená (pro správný růst plodu), a proto se v jejich konzumaci nijak neomezujte. Tuky nezvyšují glykemii, naopak zpomalují trávení sacharidů, proto mají příznivý dopad na výsledný glykemický index jídla. Je však třeba volit kvalitní zdroje tuků.
Ve stravě se rozlišují dvě skupiny sacharidů – jednoduché a složité. Jednoduché sacharidy (neboli cukry), z nichž nejvíce zastoupená je glukóza, mají sladkou chuť, rychle se vstřebávají, výrazně zvyšují glykemii a vyžadují ke svému zpracování hodně inzulinu. Přirozeně jsou obsaženy v ovoci a mléku, problémové jsou však zejména ty, které jsou součástí řady průmyslově vyráběných výrobků – ve formě přidaného cukru. Složité sacharidy zahrnují škrob a vlákninu. Škrob je složen z jednotek glukózy a začíná se rozkládat už v ústech díky působení slin. Jeho vstřebávání zpomaluje kromě tuků také přítomnost vlákniny. Pro člověka s cukrovkou jsou nejbezpečnějšími zdroji sacharidů takové druhy potravin, které obsahují hodně vlákniny a málo cukrů či škrobů. Na prvním místě je to nesladká zelenina. Příjem ostatních potravin s obsahem sacharidů je třeba hlídat, některé je nutné zcela vyloučit (sladkosti, sladké nápoje).
Základem diety je tedy úprava příjmu sacharidů. Tato dieta vyžaduje následující opatření...
Nesladit, tedy vyloučit jednoduché cukry, jako jsou bílý a hnědý cukr (řepný i třtinový), med, hroznový cukr, sirupy (javorový a další), obilné sladěnky a podobně. Jednoduché cukry se vstřebávají ze střeva velmi rychle a při cukrovce mohou výrazně zvýšit glykemii – mají takzvaný vysoký glykemický index. Je nutné také výrazně omezit, nejlépe vyřadit, konzumaci všech potravin, které jednoduché cukry obsahují. Kromě sladkostí, sušenek, sladkého pečiva, sladkých jídel a slazených nápojů (limonády, džusy) jsou tak pro vysoký obsah jednoduchých cukrů rovněž nevhodné snídaňové cereálie, müsli tyčinky, kompotované a kandované ovoce, zavařeniny, marmelády (včetně „dia“), povidla, kečup, doslazený rajský protlak, sterilované a nakládané zeleniny ve sladkokyselém nálevu. Pozor také na dresinky a různé dochucující omáčky či instantní produkty. Také pivo (alkoholické i nealkoholické) výrazně zvyšuje glykemii. Cukr je i součástí méně kvalitních uzenin (salámy, párky, paštiky), ochucených mléčných výrobků (ovocný jogurt) a tmavého (dobarveného) pečiva (například hnědá kaiserka).
Čtěte etikety – ve složení výrobku je uvedeno celkové množství sacharidů ve 100 g výrobku. Pod tímto údajem je položka „z toho cukrů“, která udává obsah jednoduchých sacharidů (přirozených i přidaných). Pokud je množství cukrů větší než 5 g ve 100 g výrobku, pak je taková potravina pro vás nevhodná.
Glykemii významně zvyšují také škroby, což jsou složité sacharidy, které se při trávení rozloží na glukózu. Jsou obsaženy především v pečivu a dalších přílohách (brambory, rýže, těstoviny, knedlíky) a jejich příjem je třeba také omezit. Veškeré výrobky z bílé mouky (bílé pečivo, bílé těstoviny) a bílé rýže obsahují pouze škrob bez vlákniny a zvyšují glykemii stejně rychle jako cukr. Z výživového hlediska nejsou hodnotné a jejich konzumaci je žádoucí omezit na minimum.
Na glykemii má vliv také způsob přípravy, například pečené či smažené brambory (hranolky) mají vysoký glykemický index. Glykemii výrazně zvyšují také hotové výrobky z brambor, mouky, rýže či kukuřice: chipsy, lupínky, popcorn, tyčinky, krekry, křehké plátky, pufované pečivo („polystyren“).
Příznivější dopad na glykemii mají zdroje sacharidů bohaté na vlákninu, která zpomaluje trávení škrobu a snižuje tak glykemický index – luštěniny a celozrnné obiloviny (kvalitní celozrnný chléb, hnědá rýže, pohanka, jáhly, quinoa).
Příjem bílkovin a tuků není omezen. Je však nutné vybírat jejich kvalitní zdroje: maso (ne uzeniny), ryby (zejména tučné), vejce, sýry, neochucené mléčné výrobky. Vhodným zdrojem tuků je kvalitní máslo, sádlo, za studena lisované oleje, semínka, ořechy a avokádo. Vyhněte se průmyslově upraveným tukům (margaríny, rafinované oleje, ztužené a částečně ztužené tuky).
Ideální talíř obsahuje přiměřenou porci bílkovin (maso, rybu, mléčný výrobek či vejce), dostatek zeleniny (formou salátu i tepelně upravenou) a přiměřenou porci přílohy (ideálně v celozrnné formě), jejíž množství je třeba individuálně upravit podle glykemie. Tradiční příloha není nezbytně nutná, jako příloha stačí zelenina. Zeleninu je však vhodné doplnit kvalitním tukem (olivový olej, máslo). Tuk vás zasytí, je zdrojem vitaminů rozpustných v tucích, esenciálních mastných kyselin a navíc sníží glykemický index celého jídla. Z polévek jsou vhodné masové vývary a zeleninové polévky bez zahuštění moukou. Omáčky by neměly být doslazené a pokud možno ani zahuštěné moukou.
V naší poradně s názvem VHODNÉ POTRAVINY PŘI ŽLUČNÍKOVÉ DIETĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Svobodová.
Dobrý den,
ještě jednou poprosím o konzultaci.Máme dietu č. 4 a chtěla jsem se zeptat,zda je možné do tvaroh.pomaz. použít čerstvou pažitku nebo petrželku
a při vaření použít sušenou mletou cibuli/ není smažená/ a česnek jen na dochucení/ .
Velmi děkuji za odpověď
Svobodová Iveta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta č. 4 je zaměřena na snížení prijmů některých tuků a cukru. Petrželka, pažitka, česnek i všechna ostatní zelenina je v dietě č. 4 povolena. Jen u květáku je omezeno množství "jen pro chuť". Tvaroh můžete použít i plnotučný, ale v ten den už nepoužívejte máslo nebo mírně omezte jiný zdroj tuku.
Co se týče sušených přísad, jako je sušená cibule nebo česnek, tak tady platí pravidlo přírodní znamená zdravé. U všech těchto sušených výrobků se používá konzervace, to znamená přidaná chemie. Cibule i česnek jsou pohodlně a běžně dostupné v přírodním stavu, tak proč je používat sušené?
Při přechodu základních jednotek – monosacharidů – z cyklické formy na lineární vzniká poloacetálový, respektive poloketálový hydroxyl. Propojením tohoto hydroxylu s hydroxylem další molekuly se mohou monosacharidy řetězit. Vazba, vytvořená tímto procesem, se nazývá glykosidová vazba. Cukerné jednotky se tímto způsobem mohou řetězit v podstatě v neomezeném počtu. Počet cukerných jednotek je přitom jedním z hledisek klasifikace sacharidů.
Monosacharidy
Monosacharidy obsahují jednu cukernou jednotku. Mezi nejznámější zástupce této skupiny patří glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr). Glukózu můžeme najít volně (například v hroznech) nebo ve vázané formě (v sacharóze, laktóze, škrobu, celulóze a dalších složených sacharidech).
Oligosacharidy
Název je odvozen od řeckého výrazu pro „několik“. Oligosacharidy jsou složeny ze dvou až deseti stejných nebo různých monosacharidů. V terminologii se můžeme setkat s výrazem disacharidy, který označuje tu skupinu oligosacharidů, která je složena pouze ze dvou cukerných jednotek. Nejvýznamnějšími oligosacharidy (respektive disacharidy) jsou sacharóza (řepný a třtinový cukr), laktóza (mléčný cukr) a maltóza (sladový cukr).
Polysacharidy
Jako polysacharidy označujeme ty sacharidy, které jsou složeny z více než deseti monosacharidů. Také se pro ně používá termín složené sacharidy. Jejich řetězce jsou dlouhé a organismu tak trvá delší dobu, než dojde k jejich rozštěpení na sacharidy jednoduché. Obecně jsou pro naše stravování výhodnější. Z této skupiny patří mezi známější například škrob, celulóza, pektin nebo inulin. Některé polysacharidy (například celulóza, pektin, inulin) jsou nestravitelné nebo jen částečně stravitelné (mají však pro náš organismus velký význam, v pozitivním smyslu slova). Tyto sacharidy patří mezi vlákninu.
Při sacharidové dietě dochází ke snížení sacharidů v těle. Sacharidy jsou sníženy na minimum, stejně tak tuky. Jediné, čeho je více, jsou bílkoviny. Ideálním typem sacharidové diety je kulturistická sacharidová dieta, která střídá dny s vyšším a nižším příjmem sacharidů a umožňuje formovat postavu. Z důvodu snížení množství hlavních energetických složek stravy a aktivnímu pohybu dochází k úpravě poměru mezi příjmem a výdejem energie. Navíc za přispění vyššího obsahu bílkovin se spalují tuky a buduje svalovina.
Pozitiva diety
Dny s povolenými sacharidy. Dieta zahrnuje dny se sacharidy a bez nich. Proto když máme chuť na sladké, můžeme ji bez obav zkrotit v některém z dalších dnů, kdy je to dovoleno.
Rychlý úbytek váhy. Při omezení sacharidů a tuků a dodržení dalších podmínek diety lze shodit libovolné množství kilogramů.
Budování svaloviny. Díky omezení cukrů a zvýšení bílkovin dochází k úbytku tuků a při vhodném cvičení i budování a zpevňování svalových tkání.
Pravidelná strava a žádný pocit hladu. Jí se malé porce, ale zato častěji. To vede ke správnému trávení a zamezení pocitů hladu.
Negativa diety
Nedostatek sacharidů a chuť na sladké. V některých dnech diety jsou zcela zakázány veškeré cukry, což vede k jejich nedostatku v těle, a tím pádem k únavě a nezkrotitelné chuti na sladké.
Jo-jo efekt. Pokud zprudka od diety upustíme, půjdou kila nezadržitelně nahoru.
Pokud máte cukrovku, krevní glukózu nebo vyšší hladinu cukru v krvi, může to časem poškodit vaše oči. Nejčastějším problém je diabetická retinopatie, která bývá hlavní příčinou slepoty u dospělých. Diabetická retinopatie ničí drobné krevní cévy uvnitř oka. Příznaky diabetické retinopatie zahrnují následující:
rozmazané nebo dvojité vidění
blikání světla nebo prázdná místa
tmavé skvrny
bolest nebo tlak v oku nebo očích
problematické vidění koutky očí
Léčba často zahrnuje laserové ošetření nebo chirurgický zákrok s následnou péčí.
Lidé s cukrovkou mohou mít i jiné onemocnění očí, nejčastěji pak šedý zákal nebo glaukom. Pokud máte cukrovku, měli byste projít komplexním vyšetřením očí každý rok. Včasné nalezení a léčení očních problémů, může zachránit váš zrak.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemický index) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemický index je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.
Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Také jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Nejlepším zdrojem uhlohydrátů je ovoce, zelenina a celozrnné potraviny.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku. Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidy jsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.
Má-li být léčba úspěšná, musí být výživa a stanovený jídelníček u diabetiků odpovídající. To platí pro oba typy diabetu. Pojem diabetická dieta je nevhodný. Výživa (dieta při cukrovce 1. typu) při cukrovce 1. typu se zásadně liší od výživy diabetiků 2. typu.
Cílem diabetické výživy je zajistit, aby každý diabetik žil naplno a cítil se přitom celkově dobře.
Diabetici 1. typu jsou téměř vždy štíhlí a neustále musí jíst stravu bohatou na kalorie na rozdíl od diabetiků 2. typu. První typ musí být léčen inzulinem, a proto je nutné dbát na sacharidy, které zvyšují hladinu krevního cukru. Sacharidy se počítají podle chlebových nebo jiných jednotek přepočtu.
1 chlebová jednotka odpovídá 12 g zužitkovaných sacharidů.
U diabetiků 1. typu se doporučuje, aby v závislosti na formě inzulinové léčby dodržovali 4 až 6 dávek jídla denně.
