Vaječníky neboli ovaria jsou ženské pohlavní orgány o velikosti mandle a vycházejí z vejcovodů. Jejich hlavní funkcí je zajistit bezpečné místo pro dozrávání vajíček a zároveň vytvářet ženské pohlavní hormony. Podvázáním vejcovodů přestává být žena plodná. Podle paragrafu 12 Zákona o specifických zdravotnických službách (č. 373/2011 Sb.) se sterilizací rozumí zákrok zabraňující plodnosti bez nutnosti odstranění nebo poškození pohlavních žláz (na rozdíl od kastrace, která spočívá v jejich odstranění).
Zkušenosti s podvazováním vaječníků
Podvázání vaječníků je zákrok, který blokuje vejcovody, čímž je zabráněno průniku spermií k vajíčku. Při podvázání vaječníků nejsou ženě odejmuty žádné orgány. Zákrok nemá žádné vedlejší účinky. Pro ženy, které ještě nerodily anebo nemají ujasněno, zda se v budoucnosti stanou rodičkami, je tento zákrok nevhodný. Přerušení vejcovodů a podvázání vaječníků je jedno a totéž. To první je spíše lékařský výraz, druhé se používá běžně hovorově.
Podvázání neboli sterilizace vaječníků představuje nejspolehlivější způsob, jak předejít nechtěnému otěhotnění. V případě této antikoncepční metody se provede blokace vaječníků tak, aby byl znemožněn kontakt ženského vajíčka s mužskou spermií.
Zákrok se provádí laparoskopicky (3 malé vpichy do dutiny břišní, samozřejmě v celkové anestezii). Pro uzavření vejcovodů jsou v současné době používány speciální uzávěry – kroužky nebo svorky. Nebo je využita tepelná metoda. V některých případech lékaři použijí i chirurgický steh, žena pak pobyde v nemocnici obvykle 3 dny. Zákrok nijak zvlášť nebolí a nemá vliv na hormonální funkce vaječníků. Jde jen o „uzavření“ vejcovodů, které nemá se základní funkcí vaječníků vůbec nic společného.
Od 1. 4. 2012 je možné provést na vlastní žádost podvázání vejcovodů, nikoli vaječníků, i bez splnění určitých podmínek. Indikací k zákroku jsou rovněž zdravotní důvody. Zákon o specifických zdravotnických službách rozumí zdravotními důvody takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života v důsledku těhotenství nebo porodu nebo zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo života budoucího dítěte. Provedení sterilizace je možné pouze za zákonem stanovených podmínek, jedná se zejména o nutnost písemného souhlasu pacienta nebo jeho zákonného zástupce před provedením samotného výkonu. Délka zákroku se pohybuje kolem 30 minut. Zákrok vyžaduje jednodenní hospitalizaci.
V naší poradně s názvem PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stana.
Dobrý den,je mi 42 brala sem depoproveru kterou už podle špatných výsledků brát nemůžu a prášky nechci...jeden samovolný potrat a mám jedno dítě narozené dřív rizikové ležela sem celé tehu v nemocnici a chtěla bych na podvázání vaječníků a jelikož mám zánět tračníku a caste záněty močáku pracují u chladaku tak jestli mám nárok to neplatit ...děkuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte šanci na to, aby vám byla sterilizace udělána na náklady zdravotní pojišťovny ze zdravotních důvodů. Dohodněte se svým gynekologem, aby vám to vyjednal s vaší zdravotní pojišťovnou.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Ve svém příspěvku STERILIZACE PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
zdravim jsem matka 27 se 2mi detmi mam po transplantaci jater. jak je to u me z podvazem vajecniku, jen jestli budu hradit sama nebo bude hradit pojistovna , kdyz me muj doktor ke kteremu chodit po operaci napise zadost na gynekologii.dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Běžná rýma obvykle ustupuje do 7–10 dnů a nezpůsobuje výrazný tlak v obličeji. Zánět dutin se pozná podle přetrvávajících obtíží, tlaku nebo bolesti v oblasti dutin, zhoršení při předklonu, hustého zabarveného hlenu a celkové únavy.
Jak dlouho může trvat zánět dutin bez léčby?
Bez léčby může zánět dutin přetrvávat týdny až měsíce a postupně přejít do chronického zánětu dutin. Ten se pak léčí výrazně obtížněji a často vyžaduje dlouhodobou farmakoterapii nebo chirurgický zákrok.
Pomáhá infralampa na dutiny?
Ano, infralampa na dutiny může ulevit od bolesti a zlepšit prokrvení sliznice. Je vhodná jako doplněk léčby, zejména u nekomplikovaných forem nebo v rekonvalescenci. Neměla by se používat při vysoké horečce nebo hnisavém zánětu bez konzultace s lékařem.
Je zánět dutin nakažlivý?
Samotný zánět dutin nakažlivý není. Nakažlivé mohou být pouze virové infekce horních cest dýchacích, které zánět dutin vyvolaly. Přenos bakteriální sinusitidy z člověka na člověka je velmi nepravděpodobný.
Kdy je nutné nasadit antibiotika?
Antibiotika jsou indikována při bakteriálním zánětu dutin, zejména pokud příznaky trvají déle než 10 dní, jsou velmi intenzivní nebo se zhoršují po přechodném zlepšení. O nasazení antibiotik by měl vždy rozhodnout lékař.
Může zánět dutin souviset se zuby?
Ano, zejména zánět čelistní dutiny může být způsoben infekcí horních zubů. V těchto případech je nutné stomatologické vyšetření, jinak se zánět bude opakovat.
Jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou sinusitidou?
Akutní sinusitida trvá obvykle do 4 týdnů a často má virový původ. Chronická sinusitida přetrvává déle než 3 měsíce, bývá spojena s alergiemi, polypy nebo poruchou odtoku hlenu a vyžaduje dlouhodobou léčbu.
Mohu zánět dutin léčit pouze přírodní cestou?
U lehkých virových forem ano. Přírodní léčba zánětu dutin může výrazně ulevit od příznaků. Pokud se však stav zhoršuje, objevuje se horečka nebo silná bolest, je nutná lékařská péče.
Ve svém příspěvku JAK POZNÁM ZÁNĚT ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Já jednou zánět šlachy podcenila a pořád jsem léčbu odkládala. Pořád jsem si říkala, že to není tak strašný, až to pak najednou nešlo vydržet. Léčila jsem si to dva měsíce a moc mi taky pomohl wobenzym. Ruku jsem měla fixovanou v sádře.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem PRIZNAKY PO PODVAZANI VAJECNIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bobina.
Dobry den, je mi 40 let.Mam prosbu.Presne pred tremi lety v zari jsem mela mimodelozni tehotestvi.Mela jsem krvacei do bricha a ohrozeni zivota.Nechala jsem si podvazat vajecniky a od te doby jsem stratila chut na vse. Jidlo, sex zadna chut,moc nejim, tlostnu.Mam silne bolesti v krcni pateri, boli me ruce.Za rok jsem pribrala o 18kg. cvicim pohym mam taky, ale nic nepomaha.Partnera nemam rok a 8 mesicu.Menstruaci mam obcas nepravidelnou, po 22 az 25 dni. Spatne spim,chrapu moc hlasite.Pali me spodek pri moceni, mam strasne moc smradlavy vytok z pochvy, sprchuji se dene ,nekdy az 2x za den.holim se.Potrebovala bych prosim poradit co muzu udelat,muzou to byt nejake priznaky po sterilizaci vajecniku. dekuji s pozdravem bobina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příznaky, které popisujete velmi pravděpodobně souvisí se zákrokem na vaječníkách. Došlo u Vás zřejmě k poklesu hladiny estrogenu (ženský pohlavní hormon) a díky tomu se cítíte tak mizerně. Doporučuji navštívit svého gynekologa a svěřit se mu se svými problémy. Lékař Vám může předepsat hormonální substituční léčbu, která u Vás dorovná hladinu hormonů na správnou úroveň a rázem se Vám zlepší kvalita života.
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
Ve svém příspěvku PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva štístko .
Dobrý den chtěla bych se zeptat zda bych platila za podvázání vaječníků a kdy je to eventuelně zdarma.. Je mi 32 let mám 2 děti jedno narozené ve 30tt a jeden samovolný potrat.. Děkuji za odpověď..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
Od 1. 4. 2012 zákon povoluje dobrovolnou sterilizaci od 21 let na vlastní žádost. O zákrok požádejte na pracovišti, kde by měl být proveden. Žádost musíte sepsat sama, důležité součásti žádosti jsou rodné číslo, celé jméno, datum a podpis. Za zákrok platit nebudete. Výkon je prováděn v nemocnicích s gynekologicko - porodnickým oddělením.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, an
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
Zánět ledvin se jinak také nazývá pyelonefritida, a většinou je bakteriálního původu. Zánět ledvin může být buď akutní, nebo chronický. Akutní zánět má výraznější příznaky, chronický je vleklý a jeho příznaky jsou specifické, někdy dokonce nejsou žádné a nemocnému člověku trvá dlouho, než zjistí, že je vlastně nemocný. Nejčastěji zánět ledvin vznikne infekcí z močových cest. Pokud se zánět ledvin neléčí, nebo se léčí špatně, může dojít k selhání ledvin. Pokud jsou obě ledviny postižené, může to vést až k nutnosti dialýzy.
Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou vzniku zánětu ledvin je bakteriální infekce, která se k ledvinám dostala močovodem a močovou trubicí. Ojediněle se stává, že se infekce dostane do ledvin z krve, může se to stát, pokud se jedná o rozšíření jiné infekce v těle.
Zánět ledvin hrozí v případě, že je zhoršený odtok moči, například kvůli močovým kamenům, nádorovým onemocněním prostaty/močového měchýře, atd. Větší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u žen než u mužů, je to dáno anatomií jejich močových cest, protože ženy mají kratší močovou trubici, a tak se bakterie snadněji dostanou až k ledvinám. Dalším důvodem je, že močová trubice je blízko pochvy a análního otvoru, kde se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Problém může nastat i v těhotenství, protože tlakem plodu na měchýř dochází k městnání moči.
Větší pravděpodobnost zánětu ledvin je u lidí trpících vezikoureterálním refluxem (což je porucha, při které se část moči vrací zpět do močovodu) a u lidí ochrnutých na dolní polovinu těla (nevnímají známky zánětu močových cest), u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, cukrovkou a u lidí po transplantacích, protože ti všichni mají oslabenou imunitu.
I zánětu ledvin se dá zabránit dodržování preventivních opatření, jako jsou: pravidelný příjem tekutin, požívání brusinkových nápojů či brusinek samotných, dodržování osobní hygieny (obzvláště ženy), posilování imunity, dostatek pohybu i spánku, prevence, vyhnutí se prochladnutí a v případě obtíží při močení vyhledání lékaře.
Příznaky zánětu ledvin se vyskytují i na močových cestách, jedná se o časté močení, trvalé nutkání k močení, bolesti při močení (řezání, pálení), zakalená a zapáchající moč. Dalšími příznaky mohou být: tlak v břiše, bolest v bedrech, teplota, třes, zvracení, zmatenost. U dětí může být znakem i pomočování.
Pokud se jedná o chronický zánět ledvin, můžou příznaky působit i jako chřipka, důsledky jsou ale mnohem horší, hrozí i selhání ledvin. Když už k neléčenému selhávání ledvin dochází, vyskytuje se vysoký krevní tlak, chudokrevnost, osteoporóza, trvalé svědění kůže, úbytek váhy, zvrac
Ve svém příspěvku PODVAZANI VAJEČNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Zemankova.
Dobrý den....po tomhle zákroku,podvazani vaječníků už pak není cesty zpět? Kdyby se žena rozhodla,že chce mít ještě dítě? Jaké jsou prosím možnosti? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jolana.
Dobry den meto zajima taky mam podvazane vajecniky ...a chtela bych otehotnet zas prabe nevim.jesli to de jesli byste pomohly dekuji
Příznaky se u zánětu šlach projevují postupně. Místo, kde se zánět nachází, je ze začátku onemocnění citlivější a svědí. Postupně začíná být zarudlé až nateklé a teplé. Postižené místo je bolestivé. Bolest se projevuje zejména při pohybu, při němž je zanícená šlacha využívána, a může se v dalších fázích onemocnění promítat i do blízkého kloubu.
Rozlišuje se několik typů zánětu šlach:
Hnisavý zánět šlach – je způsoben pyrogenními bakteriemi, které působí jinde v těle trauma a na šlachu přešly z okolí. Tento zánět se může rozšířit na další místa a může způsobit až odumření postižené šlachy.
Revmatický zánět – ten se podobá revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně větší klouby. Vzniká jako následek nákaz, které jsou způsobeny bakteriemi označovanými jako streptokoky. Tyto klouby jsou pak bolestivé, omezeně pohyblivé a zduřelé.
Tenisový loket – je zánět nacházející se obvykle na přední straně předloktí. Je způsoben nadměrným zatížením těchto svalů nejen při sportu, ale může se vyskytovat i u manuálně pracujících lidí, kteří vykonávají neustále jeden pohyb bez možnosti odpočinku těchto svalů. Nemusí se ale jednat pouze o těžce pracující. Často se zánět šlach vyskytuje u lidí, kteří pracují na počítači s rukama stále v jedné poloze, nebo u studentů, kteří si takto namohli svaly jedné ruky dlouhým a častým psaním.
Lupavý prst – postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Když se pak v těchto šlachách vytvoří zánět, není pohyb palcem plynulý, ale trhavý až skákavý.
Ve svém příspěvku PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
Od 1. 4. 2012 zákon povoluje dobrovolnou sterilizaci od 21 let na vlastní žádost. O zákrok požádejte na pracovišti, kde by měl být proveden. Žádost musíte sepsat sama, důležité součásti žádosti jsou rodné číslo, celé jméno, datum a podpis. Za zákrok platit nebudete. Výkon je prováděn v nemocnicích s gynekologicko - porodnickým oddělením.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobry den chtela jsem se zeptat jestli budu platit za podvazani vajecniku kdyz je mi 35 let a mam tri porody a jeden potrat nrkde jsem cetla ze kdyz ma tenska tri deti a je ji 35 let tak to ma zadarmo je to tam či ne dekuji za odpoved.
Hlavním rizikem zánětu šlach je nadměrné zatěžování svalů bez adekvátního odpočinku. Příkladem mohou být běžné činnosti, jako je třeba práce na počítači. Při sportování je nebezpečné začít bez zahřátí a protažení namáhaných svalových skupin. Rizikové je i náhlé zvýšení svalové činnosti, jíž jsme se v předchozí době nevěnovali.
Rozlišujeme několik typů zánětu šlach
Hnisavý zánět šlach: Je způsoben pyrogenními bakteriemi, které působí jinde v těle trauma a na šlachu přešly z okolí. Tento zánět se může rozšířit na další místa a může způsobit až odumření postižené šlachy.
Revmatický zánět šlach:
Revmatický zánět se podobá revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně větší klouby. Vzniká jako následek nákazy, která je způsobena bakteriemi – streptokoky. Klouby jsou pak bolestivé, omezeně pohyblivé a zduřelé.
Tenisový loket:
Jedná se o zánět nacházející se obvykle na přední straně předloktí. Je způsoben nadměrným zatížením těchto svalů nejen při sportu, ale často se vyskytuje i u manuálně pracujících lidí, kteří vykonávají neustále jeden pohyb bez možnosti odpočinku svalů. Nemusí se ale jednat pouze o těžce pracující. Objevuje se často u lidí, kteří pracují na počítači s rukama stále v jedné poloze. Podrobně v samostatném článku tenisový loket.
Lupavý prst:
Postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Když se v nich vytvoří zánět, není pohyb palcem plynulý, ale trhavý až skákavý.
Příznaky a projevy zánětu šlach
Zánět šlach nepatří mezi onemocnění, které by na nás z ničeho nic udeřilo, obvykle se příznaky začínají projevovat postupně. Místo, kde se zánět nachází, je ze začátku onemocnění citlivější a svědí. Postupně začíná být zarudlé, teplé a bolestivé. Bolest se projevuje zejména při pohybu, při němž je zanícená šlacha používána, a může se v dalších fázích onemocnění promítat i do blízkého kloubu.
V naší poradně s názvem PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den
Chtěla bych se zeptat jestli je možný si nechat podvázat vaječníky. Mám dvě děti a další už bych nechtěla a jemi 25 let. V předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podvázání vaječníku je možné provést na základě doporučení od vašeho gynekologa, ale je k dispozici několik bezpečnějších postupů k zamezení otěhotnění. Určitě se o tom nejdříve pobavte se svým gynekologem.
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutí bubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
Ve svém příspěvku PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ REKONVALESCENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaja.
Dobrý den, po jaké době jsou vyndány stehy od provedení laparoskopie a kdy žena může opět zahájit sexuální život? Zda jsou nějaká zvláštní opatření pro rekonvalescenci a jak dlouho celkově trvá.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, plno žen říká, že po podvázání vaječníků s epřece jen přibírá na váze a dokonce vím o paní, která po operaci měla pořád nateklé břicho a dřív bylo štíhlá, je tam nějaké takové riziko či jiné???
Menstruační cyklus v sobě zahrnuje poměrně složitý děj, při kterém dochází ke změnám na vaječníku, děloze (zvláště sliznici děložní), vejcovodech, pochvě. V jeho průběhu dochází ke změnám hladin řady hormonů, které se podílejí na řízení menstruačního cyklu. Menstruace (z latinského mons = měsíc) znamená několikadenní krvácení na konci menstruačního cyklu, znamená tedy konec cyklu, při kterém se tělo ženy připravuje na těhotenství.
I když se délka cyklu může měnit, 28 dní se obecně považuje za průměrnou hodnotu normálního ovulačního cyklu ženy. Obvykle se začátek menstruačního krvácení považuje za začátek cyklu, proto se první den krvácení nazývá „prvním dnem cyklu“. Menstruační cyklus lze rozdělit do 3 fází:
Menstruace. Sliznice děložní se odlučuje a odchází za projevu krvácení hrdlem děložním a pochvou.
Folikulární fáze. Sliznice děložní se obnovuje a narůstá pod vlivem estrogenů. U vaječníku se tato fáze nazývá folikulární – dominantní folikul roste, produkuje estrogeny a uvnitř folikulu uzrává vajíčko.
Ovulace. Uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Při prasknutí dominantního folikulu (měchýřku) na povrchu vaječníku se z jeho vnitřku vyplaví vajíčko, které zachytí břišní ústí vejcovodu.
Luteální fáze. U vaječníku se tato fáze nazývá luteální – prasklý folikul se změnil ve žluté tělísko (corpus luteum), které produkuje progesteron, pod jehož vlivem se sliznice děložní mění a připravuje se k přijetí oplodněného vajíčka. Vajíčko putuje vejcovodem do dutiny děložní, pakliže nedojde k oplodnění, cyklus se opakuje.
Ve svém příspěvku PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva štístko .
Dobrý den chtěla bych se zeptat zda bych platila za podvázání vaječníků a kdy je to eventuelně zdarma.. Je mi 32 let mám 2 děti jedno narozené ve 30tt a jeden samovolný potrat.. Děkuji za odpověď..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kveta.
Dobrý den chtěla bych si nechat podvazat vaječníky je mi 40 let mám 6 děti skousela jsem brát antikoncepci ale krvacim po ni nemohu ji a dost často Trpín mikozami další děti už nechci prosím budu muset si to zaplatí to podvazani vaječníku děkuji za odpověď
Vaječník (latinsky: ovarium, oophoron) je samičí pohlavní žláza. Vaječník, jak napovídá jeho název, uvolňuje vajíčko, tedy samičí pohlavní buňku, je to ale také důležitá endokrinní žláza. Vaječník je párový orgán, jehož velikost je u ženy přirovnávaná k mandli či švestce. Udává se délka 3–5 cm, šířka 1,5–3 cm a tloušťka přibližně 1 cm. Hmotnost jednoho vaječníku se pohybuje od 7 do 14 gramů (jiný zdroj uvádí zhruba 6 gramů). Velikost však závisí na věku ženy. Jsou uloženy na bočních stranách pánevní dutiny, tak nízko, že při onemocnění pravého vaječníku snadno dochází k záměně s podrážděním slepého střeva. Povrch vaječníku je v dětství hladký, s přibývajícím věkem se zjizvuje v důsledku proběhlých ovulací. Vaječník visí na části širokého děložního vazu (ligamentum latum uteri) a je tak fixován na svém místě, z vazu na něj přechází pobřišnice, ale vaječník nekryje, jeho povrch je volný. V blízkosti vaječníku se nachází nálevkovité rozšíření vejcovodu, opatřené třásněmi.
Vejcovod (latinsky: tuba uterina či oviductus, řecky: salpinx) je úzká ohebná trubice začínající v děložním rohu a ústící nálevkovitě do břišní dutiny v blízkosti vaječníku. Vejcovody jsou dva, každý spojuje s dělohou jeden vaječník. Úkolem vejcovodů je dopravit vajíčko po ovulaci do dělohy. Ve vejcovodu také dochází k oplození vajíčka. Vejcovody ženy jsou uložené v pánevní dutině, u samic některých savců mohou zasahovat až do podbřišku. Jsou zavěšeny na duplikatuře pobřišnice, zůstávají tak stále rozepjaty mezi dělohou a vaječníky. Vejcovod ženy je 10–12 cm dlouhý a 0,5 cm široký. Délka vejcovodu v podstatě záleží na velikosti samice, vejcovody kopytníků mohou být až 20 cm dlouhé.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět okostice je asi jedno z nejvíce nepříjemných zubních onemocnění. Jde o onemocnění obalu kosti, vyskytuje se převážně u zubů, ale může se vyskytnout i jinde. Nejčastěji zánět okostice vzniká na základě zánětu kořenového kanálku zubu. Určitě toto onemocnění od běžného zánětu dásní rozeznáte v důsledku stupňující se bolesti, která vás dožene ke stomatologovi. Mějte na paměti, že zánět okostice je život ohrožující stav a je zde možnost septického stavu.
Hlavní příčinou je ve většině případů váček u zubu. Tento váček je infekční a z tohoto váčku se nemoc šíří dál a dál. Často nemoc zaútočí nečekaně a velmi rychle. Charakteristická a nejintenzivnější je bolest při jídle. Pokud je bolest stále větší, znamená to, že zánět postupuje a zvětšuje se. Zde je jedinou pomocí okamžitá návštěva stomatologa.
Příznaky zánětu okostice čelisti
Hlavním příznakem je silná bolest zubu. Objevují se otoky, zvýšená teplota, což je projevem zánětu. Příznaky lze také zaměnit za nastávající příchod chřipky. Může se objevit tlak mezi zuby, dásně mohou být zarudlé, dásně se také v důsledku zánětu mohou odtahovat od zubů, může se objevit i krvácení z dásní.
Operace při zánětu okostice zubu
Operace při zánětu okostice zubu se provádí výjimečně, a to většinou u rozsáhlých a život ohrožujících stavů na stomatologických klinikách.
Léčba zánětu okostice čelisti
Při zánětu okostice je nezbytné zahájit léčbu, tedy odstranit zejména příčinu vzniku onemocnění, což je ve většině případů ošetření zubního kazu a následná léčba antibiotiky. V krajních případech může dojít i na vytržení zubu. Díky tomuto kroku se vyloučí to, aby se zánět znovu vrátil a pacientovi komplikoval život.
V naší poradně s názvem DIAGNOSTIKA VNITRNIHO PASOVEHO OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Blahová.
Jak poznam,ze mam vnitrni pasovy opar.Jsem na neschopence z duvodu neurologickych.Mam pochroumanou krcni i bederni pater,tak rehabilituji a tak.Pred par dny se mi udelal pasovy opar na cele,dostala jsem antivirotika.Mam ale strach protoze me stale boli krk,v krku,hlava,brni ruce ,abych jeste nemela vnitrni opar.Proto bych chtela vedet,jak ho diagnostikovat.Dekuji Iveta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antivirotika vyléčí i vnitřní pásový opar. Pokračujte v lékařem stanovené léčbě a při příští kontrole se zmiňte o vnitřním pásovém oparu.
Chronický zánět slepého střeva je charakteristický dlouhodobými proměnlivými bolestmi břicha. Bolesti vyskytující se kolem pupku se pozvolna stěhují k pravému podbřišku. Místo největší bolesti se většinou nachází ve dvou třetinách spojnice pupku a výběžku pánevní kosti. Tento bod se označuje McBurneyův a je pojmenován podle amerického chirurga, který jej poprvé popsal. Doprovodnými příznaky bývají často pocity na zvracení, zvracení, teploty kolem 37,5 °C, zrychlený tep, zácpa, nadýmání, nechutenství a citlivost břicha na dotek. Ojediněle se může vyskytovat i menší průjem. Bolesti se většinou zvětšují při chůzi a jiných otřesech, při kýchnutí či zakašlání. Nemocný vyhledává úlevovou polohu, kterou je většinou leh na zádech s pokrčenými koleny. Pokud už je zánět v pokročilém stadiu a začíná dráždit i břišní stěnu, objevuje se bolestivé píchnutí při náhlém uvolnění prstů při předchozím stlačení. Kromě těchto typických syndromů může toto onemocnění probíhat v různých variacích, popřípadě napodobovat jiná břišní onemocnění. Proto je nutné při jakýchkoliv problémech v oblasti břišní dutiny navštívit lékaře! Apendicitis může být často zaměněn s ledvinovou kolikou, zánětem žlučníku či gynekologickým onemocněním.
Pacient je ve většině případů ihned hospitalizován na chirurgickém oddělení. Nesmí nic jíst ani pít a je mu podána infuze. Lékař dle stavu pacienta volí konzervativní, nebo operační postup.
Konzervativní přístup znamená pobyt na nemocničním lůžku, přísnou dietu a ledové obklady na břicho. Většinou jej lékaři navrhnou, pokud bolesti ustupují nebo je zánět nepatrný. Až v 50 % odezní zánět apendixu bez nutnosti chirurgického zákroku. Zánět se však po nějaké době může objevit znova.
Častěji se však volí léčba operativní, a to i v případě, že diagnóza není zcela jasná, ale zánět slepého střeva nelze vyloučit. Zanícený apendix je odstraněn buď jedním krátkým řezem, nebo laparoskopicky (pomocí malé kamery a tenkých nástrojů). Po laparoskopickém zákroku zůstanou na břiše většinou dvě nebo tři malé jizvy. O tom, jakým způsobem bude operace provedena, rozhodne chirurg v závislosti na akutnosti zánětu a celkovém stavu pacienta. Většinou se jedná o nenáročný chirurgický zákrok, nevyžadující velkou přípravu. Po operaci je pacient většinou ještě 1 den nalačno a pak je mu předepsána dieta s postupným přidáváním potravin do jídelníčku. Pokud je průběh zánětu vážnější, případně dojde až k prasknutí apendixu či poškození pobřišnice, měla by být indikována lázeňská léčba. Po chirurgickém zákroku se již toto onemocnění nikdy nemůže opakovat.
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
