Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou čištění, působením kyselých nápojů, nutkavým a častým zvracením (těhotenství, mentální anorexie) a další.
V dětském věku může být důvodem pro zhotovení korunky silné poškození dočasných zubů, zbývá-li do prořezání stálého zubu delší doba. V těchto případech se používají konfekční korunky.
Vždy záleží na stavu zubů pod korunkou i kvalitě korunek. Pro správné stanovení diagnózy a určení následné terapie je nutné vyhotovit aktuální rtg snímek s klinickou prohlídkou (v ordinaci). Je vždy třeba pečlivě vyšetřit, který zub je příčinou obtíží bolesti. Tento zub je třeba před definitivním nasazením korunky kvalitně endodonticky ošetřit, to znamená vyčistit a zaplnit kořenové kanálky. Pokud ovšem korunka, kterou tam máte nyní, je myšlena jako definitivní a vy máte pocit, že mezi zubem a korunkou je spára, tak si ji nenechávejte nacementovat nastálo, protože v budoucnu by korunka způsobovala jen další problémy.
Nerv zubu pod korunkou odumírá relativně často, jelikož korunka se zhotovuje z důvodu výrazné destrukce zubu, což samo o sobě již znamená podráždění nervu, který může postupem času odumřít. Takzvané umrtvení zubu znamená odstranění zaníceného nervu z nitra kořenových kanálků, jejich dezinfekci a hermetické zaplnění prostoru v kořenových kanálcích. Pokud se ošetření provede správně a pečlivě, je prognóza takto ošetřeného zubu velmi dobrá.
V naší poradně s názvem JAK A CO.MAM DELAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Co.mam delat boli me predni zub vedle 2 kdyz kousu mam tam vlozku nebot me hodne ten zub bolel ale boli me i 2 zub co mam.uz delsi roky po resekci pan doktor rikal ze je to.malicky zoubek drzi nekyvese ale boli takova tupa cukava bolest s tlakem nevim co stim prosim radu podle rengenu tam nic neni zanet ani nic jen rikal ze zub je mali ta 2 ze by ho odstranil ale co tam pak budu mit zpivam a potrebuji nejak mit zuby dekuji m.h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existují zubní náhrady, které se upevňují v prostoru kořenu zubu, který byl vytržen. Nový zoubek je pak k nerozeznání od zbytku pravých zubů. Životnost této zubní náhrady je v desítkách let. Vytvoření zubní náhrady se platí a cena může být v tisících Kč. Aby byl nový zoubek opravdu pěkný, tak se nevyplatí šetřit. Domluvte se se svým stomatologem, popřípadě se poraďte ještě v jiné zubní ordinaci, abyste získala přehled o kvalitě a cenách.
Představte si tuto situaci: kousnete, ale na jazyku ucítíte něco zvláštního a hrudkovitého. Vaše koruna se uvolnila a pohybuje se v ústech.
Pokud se vám to stane, nejdůležitější je vylovit korunku z úst, abyste ji mohli vzít k zubaři. Je tu šance, že to dokáže vyčistit a přilepit ji zpátky do pusy.
Zavolejte zubaře a domluvte si schůzku. Budete muset buď korunku vyměnit, nebo získat novou. Zeptejte se svého zubaře, zda existují nějaké další speciální pokyny, které byste měli dodržovat až do návštěvy jeho ordinace.
Někteří zubaři mohou navrhnout, abyste zkusili korunku znovu přilepit na její místo. Nejprve byste museli jemně vyčistit vnitřek korunky zubní pastou. Poté pomocí dentálního lepidla nebo pomocí žvýkačky bez cukru dočasně přilepte korunku zpět na její místo na čelisti. Můžete použít i dočasný zubní cement, který si můžete koupit v lékárně nebo objednat na internetu.
Dokud nezískáte svou novou korunku, měli byste se také snažit být opatrní při jídle a vyvarovat se žvýkání na straně, kde máte tuto uvolněnou korunku. Stravu složte z měkkých potravin a tekutin, dokud ji nebudete moci vyměnit.
Ve svém příspěvku ROZDROLUJICI SKLOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den mám dceru které je 13let a praskla ji zubni sklovina na prednim zubu a de ji videt dasen a ma tam trochu vetsi diru a tet se ji rozdrolil druhy zub myslite si ze na ten predni zub dostane korunku nebo se to jen slepi?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Poté, co se vaše korunka uvolní, zubař prohlédne místo korunky i korunku samotnou.
V závislosti na integritě korunky a stavu vašich úst se bude muset rozhodnout, zda korunku znovu připevnit, nebo vytvořit korunku novou.
Pokud potřebujete novou korunku a váš zub je poškozený, zubař bude muset váš zub připravit, což může znamenat pilování zubu nebo přidání výplňového materiálu k jeho vybudování. Poté zubař nainstaluje dočasnou korunku, aby získal čas pro výrobu nové korunky.
Ve svém příspěvku EXTRAKCE JEDNICKY,-ZLOMENY KOREN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobry den,ve středu mi trhali koren u jednicky v pravo nahoře,dvojku mi zbrousil a prichystal na cep s korunkou,ve ctvrtek jsem prijela l zubaři s tim,ze jsme byli domluveni,na nahradu jednicky a korunky na dvojku,ale pres noc me to šíleně chytlo a bolelo a prijde mi ze me boli ta dvojka,s kterou nebyl žádný problem.Lekar mi tedy predepsal ant.Augmentin 625mg s tim ze se mi to zanitilo a nic na bolest,sehnala jsem si aulin na bolest, ale nezabira mi,uz 3 dny jsem se nevyspala v pondeli mam prijit,dnes je sobota a ja si nejsem jistá,zdali to do pondeli vydrzim,ta bolest mi vystreluje az do spodnich zubů. Prosim o radu,zdali si s tim zajet na pohotovost nebo pockat na meho lekare stomatochirurga do pondeli? Dekuji a preji hezky den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana pscolkova.
Dnes jsem navštívila zubaře s bolesti v korunce, která trvala 4 dny. Lékař mi celou korunku vytrhl se slovy, ze to jinak nejde, protože korunka praskla. Zub mi trhal hodinu po pichnuti injekc a bolest byla strašná. Domnívám se, že postup nebyl spravnykorunky se přece běžné opravují a měla jsem ji 5 let. Prosím o radu, protoze mě čekají další opravy a nechtěla bych zažít podobný problém.
Korunka je umělá náhrada korunkové části zubu, která je nasazena na obroušený pahýl zubu nebo na čepovou nástavbu kořene. Zhotovuje se při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání, kde nelze již zhotovit klasickou výplň (úraz, kaz, endodonticky ošetřené zuby). Dále jako pilířová konstrukce fixních můstků.
Určitě si pamatujete na zlaté korunky. Zlato je sice ušlechtilý kov, ale na přední zuby je naprosto nevyhovující. Metalokeramika už je lepší možnost, ale k dokonalosti má stále ještě daleko. Oproti tomu zirkonium v ústech vypadá naprosto přesvědčivě. Jde o umělý diamant, z něhož se zhotovují celokeramické korunky, které naprosto dokonale nahradí vlastní pravý zub. Dále jsou tu i další materiály, které mají podobné vlastnosti jako skutečný zub, například živcová keramika a podobně. Nejnovějším způsobem lze zhotovit i celokeramický můstek pomocí zirkoniové keramiky, která je pro svou nezničitelnost označována jako keramická ocel.
Celokeramická korunka je považována za královnu mezi korunkami. Celokeramická korunka představuje estetický vrchol současné stomatologické protetiky. Navíc je zcela bezkovovou prací a na keramické hmoty dosud nebyla popsána alergie na rozdíl od nejrůznějších pryskyřic a kovových slitin, přestože jsou schváleny pro užívání v ústní dutině. Jako základní a jediný materiál jsou použity keramické hmoty, které se v náročném procesu výroby individuálně přizpůsobují odstínu vlastních zubů. K definitivnímu cementování na preparovaný zub se používají rovněž barevně upravené speciální cementy.
Celokeramické korunky jsou nejen vysoce estetické, ale při vhodné indikaci, dodržení pracovního postupu při preparaci a výrobě dostatečně mechanicky i odolné pro přední zuby a pro stoličky.
Celokeramických systémů je v současné době více a je možno je rozdělit dle technik, kterými jsou celokeramické korunky zhotoveny. V zubní laboratoři spočívá technika výroby ve vrstvení živičné keramiky na základní masu, dnes zřejmě nejčastěji na tvrdé zirkonoxidové jádro, případně se celokeramická korunka vyrábí lisováním. Nově je možné celokeramickou korunku vyrobit i přímo v ordinaci bez nutnosti zasílat otisk do zubní laboratoře, a to během jediné návštěvy technikou frézování z keramického bloku. Ordinace však musí být vybavena drahou CAD/CAM technologií Cerec. Při tomto způsobu výroby celokeramické korunky odpadá nepříjemné otiskování, zhotovování provizorní korunky a 1–2týdenní čekání, než zubní technik korunku vyrobí. Korunku vyfrézuje robot na základě předchozího oskenování preparovaného zubu speciální kamerou.
Využití: prakticky u jakéhokoliv zubu, kdy je zapotřebí nahradit ztracené zubní tkáně korunkou; k estetické korektuře předních zubů.
Preparace: na zaoblený schůdek 1–1,5 mm.
Životnost: životnost kvalitní celokeramické korunky zhotovené přesnou CAD-CAM technologií je několik desítek let. Je nutné si ale uvědomit, že korunka je fixována na přirozeném zubu, který může být postižen zubním kazem. Je-li korunka fixována na implantátu, dochází při nedostatečné hygieně k rozvoji zánětu dásní kolem implantátu a k možnému selhání implantátu. Pro dlouhodobou životnost korunek je tedy důležité dodržovat správnou hygienu dutiny ústní a také docházet na pravidelné preventivní prohlídky chrupu. Obojí patří mezi podmínky desetileté záruky.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě pravidlo o hygieně ústní dutiny, což zajistí dlouhodobou životnost implantátů.
K nejmodernějším technologiím patří CAD/CAM systém Cerec, o kterém se hovoří jako o symbolu stomatologie 21. století. Cerec umožňuje revolučním způsobem zhotovit keramickou náhradu zničených částí zubů, korunky, fasety a menší můstky. Keramika je v podstatě k nerozeznání od původní zubní tkáně a její odolnost i trvanlivost je obrovská. Cerec je zkratkou a vychází ze spojení anglických slov slov Chairside Economical Restoration of Esthetic Ceramics a jde o nejmodernější počítačový CAD/CAM systém pro výrobu bezkovových protetických prací v jedné návštěvě zubní ordinace. Princip spočívá v počítačové 3D modelaci protetické práce a následném přesném vyfrézování z keramického bloku. Po úpravě ošetřovaného zubu do vhodného tvaru se na základě skenování speciální 3D kamerou vytvoří v počítači trojrozměrný model situace. Tento digitální model lékař dále upravuje pomocí speciálního softwaru. V okamžiku, kdy je výsledek vyhovující, jsou data odeslána do frézy. Ta z předem vybraného keramického bloku absolutně přesně vyfrézuje požadovaný výrobek pomocí diamantových brousků. Po vyfrézování se povrch práce zaleští nebo opatří glazurou a je připraven pro fixaci v ústech. Ošetření tak proběhne během jedné jediné návštěvy v ordinaci a výsledek je dokonale estetický – zub je restaurován do přirozené barvy, tvaru a je plně obnovena jeho funkce.
Do ceny za ošetření se promítá pořizovací cena této zcela unikátní technologie, která se skládá ze skenovací jednotky obsahující speciální software, frézy a glazovací pece, což v součtu představuje dva miliony korun. Dalším nákladem je keramický blok a další spotřební materiál společně s časem lékaře. S ohledem na kvalitu a výhody je náhrada zhotovená systémem Cerec cenově nejefektivnější zubní náhradou, která je v současnosti k dispozici.
Cena za keramickou inlay a onlay je cca 4 000 Kč, celokeramická korunka stojí od 5 600 Kč, keramická faseta přijde na 5 750 Kč.
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. Normálně mi imunitní systém rozpustil kus osmičky, aby mě tím zachránil.. nebýt té osmičky.. tak použije potřebněší zub.. u zubaře jsem nebyl od dětství, cca 15 let.. jo a taky se připravte na jeden tvrdý fakt, pokud to chcete řešit bez doktorů... trvá to velmi dlouho, často to bolí, a je to neskutečná drbačka, ale když se přemůžete, zdokanalí vás to v mnoha směrech, lépe vám to myslí, zlepšíte si soustředění, přesnost, citlivost, zkrátka stojí to za to. Jenže většina z vás je ve společenské pasti.. Máte rodinu, práci, povinnosti, starosti, a to co potřebujete vám schází, INFORMACE A ČAS. Situaci Vám opravdu nezávidím. O to více jsem Vám vděčný, jelikož si uvědomuji o to hlouběji, cenu a váhu svobody. Volně se dýchá.. lehko se chodí, hmm je to příjemné.. pro mě to nejcennější co mám a kdy budu mít.
v okolí kořenového hrotu (apexu) nejsou znatelné žádné patologické změny.
K ověření těchto skutečností je před zhotovením korunky vždy nutné provést důkladné klinické vyšetření doplněné o vyšetření rentgenologické. Pokud se příslušný zub musí před zhotovením korunky nejprve ošetřit formou dostavby, protože je příliš zničený, měly by se dodržovat určité odstupy mezi jednotlivými fázemi ošetření. Jakmile se totiž na zub upevní korunka či můstek, je velmi těžké, ne-li nemožné zub ošetřit.
Lhůty:
po přímém překrytí zubní dřeně asi 6 měsíců;
po endodontickém ošetření 4 až 6 měsíců (před preparací na korunku je nezbytné kontrolní rentgenové vyšetření k potvrzení úspěšnosti endodontického ošetření);
u implantátů 2 až 6 měsíců (podle použité metody; je možné i okamžité definitivní ošetření); i zde je nutná rentgenová kontrola, aby se potvrdila úspěšnost implantace;
po ošetření hlubokého zubního kazu (caries profunda), který je jinak bez subjektivních potíží, obvykle není třeba dodržovat žádný odstup.
Pokud se projevuje bolest zubu pod korunkou, tak jsou pravděpodobně korunky nafixovány na živých zubech. Je nutné vyjmout nervy.
Také je možné zub uklidnit, ale zde je dobré zkontrolovat, zdali zub reaguje přiměřeně na chladovou zkoušku a je poklepově nebolestivý, ještě před nasazením fixní práce.
Ve svém příspěvku SUCHÉ LŮŽKO PO VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edita.
Dobrý den, mám dotaz.Pred měsícem mi byl vytržený zub 6v pravo dole.Skoro dva roky mě ten zub bolel i přes umrtvovaci pastu.Zub jsem si nechala vytrhnout.A docházela jsem k zubaři na čištění suchého lůžka.a před týdnem mi zubařka vyndala drén ať se rána zatáhne, jenže to stále bolí.Myslite že by nebylo špatné udělat rentgen?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čím lépe se bude pacient o korunky starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní. Korunka umístěná na živý zub tudíž při špatné hygieně nezaručí bezkazovost a případnou bolest vzniklou zánětem.
Bolest mrtvého zubu pod korunkou
Pokud se objeví bolest mrtvého zubu pod korunkou, jedná se s největší pravděpodobností o zánět pulpy (dřeně). Před definitivní fixací keramické práce se doporučuje bolestivé zuby endodonticky ošetřit, to znamená zaplnit kanálky.
Citlivý zub pod korunkou
Pokud je zub citlivý pod korunkou, tak pravděpodobně nejde o mrtvý zub. Problém může být v tom, že korunka je nepřesná a je zde spára, kvůli níž dochází ke dráždění dřeně. Nebo je zub po obroušení korunkou drážděn. Více se zjistí podle vyšetření a RTG snímku u lékaře.
Kaz pod korunkou
Pokud je kaz pod korunkou, korunka se musí sejmout, kaz ošetřit a vyrobit se nová korunka.
Také zuby mají své nervy, a když začnou trápit, člověk se může z bolesti také zbláznit.
Každý náš zub je velice zajímavá skládačka. Je složen ze tří častí: má korunku, krček a kořen. Korunka je to, co vidíme v ústech, kořen je uvnitř v zubním lůžku a krček spojuje korunku s kořenem. Když bychom zub prořezali, uvidíme v něm na povrchu sklovinu – nejtvrdší vrstvu, která je navrchu zubu a chrání ho. Pod sklovinou je zubovina, o něco měkčí hmota žluté barvy, a pak následuje zubní dřeň, která je plná zubních nervů a cév. A při nervech zůstaneme – umí jít totiž pořádně na nervy!
Počet nervů v zubech je různý, záleží na typu zubu. Například řezáky mají zpravidla jeden nebo dva nervy, třenové zuby jeden až tři a ve stoličkách jsou tři až čtyři nervy. Právě nervy se ozývají jako první, když nám zub napadne kaz. Jsou velice citlivé a do mozku vysílají signály bolesti. Nejčastěji umí zubní nervy rozdráždit zápaly zubní dřeně a záněty kolem kořene zubů.
Těchto problémů si nelze nevšímat – projevují se spontánní bolestí, která se zhoršuje zejména večer a v noci a tato bolest je pulzující. Kromě toho cítíme v zubech velkou citlivost při střídaní chladného a teplého prostředí i jídla. Když onemocnění zanedbáme, zubní dřeň začne odumírat a zánět se rozšíří až na hrot kořene zubů. Tak vzniká periodontitida, která se kromě bolesti zubů projevuje také zvýšenou teplotou, bolestmi při zakousnutí a pocitem, jako bychom měli i vystouplé zuby.
Ve svém příspěvku ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Šmídek.
Je mi přes 70 let,mám již druhou snímací horní protézu ale stále nejsem spokojen s jejím upevněním-nejde s ní jíst,ani když použiji coregu.Doktorka mi řekla,že problém je s vnikajícím vzduchem okolo uzdiček vzadu.Navrhuje operativní zákrok-asi odříznutí části uzdičky.Já se toho však bojím a ptám se jestli by to skutečně odstranilo problém.Jaké jiné řešení by bylo?Na spodním patře mám na čepech pevnou náhradu,levá strana 5 zubů,pravá 6 zubů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kabourková.
Dobrý den,zajímalo by mne jestli jde udělat korunka na pravou horní čtyřku. Kořen je zdravý,ale část zubu se mi ulomila. Lékař tvrdí, že si korunku budu vykusovat a zub mi chce vytrhnout a řešit můstkem přes 3 zuby. Děkuji za odpověď
Léčba zubních váčků je založena na endodontickém ošetření, což je odstranění bakterií, vyčištění a uzavření vnitřního prostoru zubu tak, aby se do kořenového kanálku další bakterie nedostaly. Zubní váček tedy není důvodem k vytržení zubu. Kvalitní endodontické ošetření je náročný výkon. Kořenové kanálky mají velmi malé rozměry v desetinách milimetrů. I když se ošetření kořenových kanálků provede s největší pečlivostí, ale „konvenčně“ (bez použití operačního mikroskopu), pohybuje se jeho úspěšnost od 30 do 50 %. Naopak při použití operačního mikroskopu, tedy „mikrochirurgicky“, se dosahuje úspěšnosti 96–98 % a není nutná léčba antibiotiky. Opakované otvírání a zavírání zubu, vkládání dezinfekčních vložek a ošetřování během několika návštěv často nevede k úspěšnému ošetření.
Dříve, a mnohdy i dnes, se tento stav řešil podáním antibiotik, která však problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu. A tady se nabízejí dvě možnosti, jedna horší než druhá.
Zub se zánětem je potřeba otevřít a pročistit. Důležité je vyčistit všechny kanálky, a do toho se dříve pouštěl málokdo. Dnes se používá mikroskop, bez něj to prý dobře udělat prakticky ani nejde (ale dělá se to).
Pokud se to nezdaří, měl by se zub vytrhnout, jinak příčina zůstává a problémy budou pokračovat. Pro pacienty to zní děsivě. Dříve přišli k zubaři a dostali antibiotika, kterými se ale jen zakryly akutní projevy. Infekce zůstala uvnitř zubu. Zánět se buď ozval velmi brzy znovu, nebo naopak někdo mohl s váčkem vesele běhat řadu let. Ale tělo se s ním mezitím pere a znamená to pro něj zátěž. Riziko akutních stavů hrozí zejména u nemocných lidí s oslabenou imunitou či po některých zákrocích. Lidé po operaci chlopní nebo diabetici by se měli mít obzvlášť na pozoru. Rovněž před některými operacemi je třeba udělat vyšetření na vyloučení ložisek infekce, které by mohly uvolňovat do těla bakterie. V tom případě se přistupuje k extrakci zubů s nálezem (váčky), protože se musí vyloučit možné zdroje infekce a na léčbu už není čas. Volí se tedy rychlé a stoprocentní řešení.
O akutním zánětu vědět budete, na rentgenovém snímku se sice projevit nemusí, zato bude pěkně bolet. Při oslabení organismu pak dojde k aktivaci infekce a z chronického zánětu se lehce stane akutní. Prevencí váčku je mít zdravý zub. Tedy kvalitní péče, a to jak domácí, tak profesionální. Ale stoprocentně vzniku zánětu bohužel nezabráníte. Ošetření je pak málokdy možné zvládnout během jedné návštěvy.
Smluvnímu lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při nekvalitním ošetření je riziko váčku relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění zaplatit, zaplatíte hodně, ale díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
O volbě antibiotik vždy rozhoduje lékař dle individuálního stavu pacienta. Většinou se používá Amoxicilline 500 mg 2 tablety ráno, 2 večer, dále Ciprofloxacin. Lék má antibakteriální spektrum účinku a v kontextu dentální oblasti je indikován v pooperačních infekčních komplikacích (komplikovaná pulpitida). Dávkování léčiva určuje odborník individuálně v každém případě. Lék obvykle nezpůsobuje nežádoucí účinky. V některých případech se může objevit alergická reakce ve formě vyrážky, svědící kůže. Dále se používá Metronidazol (Trichopolum), což je vysoce účinný prostředek pro různé formy zánětu dásní a zubů. Při perorálním podání se lék koncentruje do gingivální tekutiny a příznivě působí na zubní zánět. Obvykle se užívá 1 tableta třikrát denně. Léčba trvá 10 dní.
Lékaři využívají i Linkomycin. Lék ničí patogenní mikroby (stafylokoky, streptokoky a další), jejichž rezistence vůči antibiotikům se vyvíjí velmi pomalu. Kromě toho se lék může hromadit v kostní tkáni, čímž se zajistí prevence šíření zánětlivých procesů na čelistních kostech. Linkomycin se podává ve formě kapslí, injekčního roztoku a masti.
V naší poradně s názvem CO DNES DOSTANEME U ZUBAŘE ZDARMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Dobrý večer.
Prosím,byly jsme s moji zubařkou domluveny,až začne dotyčný zub,na kterém mám korunku bolet,musí už jít ven,je tam dlouhodobý váček,který nedělal problémy,až nyní začal pobolívat.Najednou mně volala,že mně ho trhat nebude ona,ale pošle mě k chirurgovi,který si účtuje 2500kč.Jsem důchodkyně a nedávno jsem za zbytečný úkon zaplatila 7500kč.Mohu si částku za vytržení zubu nechat proplatit pojišťovnou?
Děkuji za info.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubu (vytržení) je úkon plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění včetně anestezie. To znamená, že pacient za to nic neplatí. Vytržení zubu na účet pojišťovny provádějí všechny zubní chirurgické ambulance ve všech státních nebo krajských nemocnicích. Zavolejte si do nejbližší nemocnice a objednejte se na tento úkon tam.
Pokud se zub hůře prořezává, ale jinak je jeho postavení mezi ostatními zuby anatomicky správné, může se zubař rozhodnout, že odstraní sliznici, která překrývá prořezávající se zub. Obvykle to učiní pomocí skalpelu nebo vysokofrekvenčního nože. Často ale ani tento zákrok nepomůže, zub musí být vytržen. Pokud je zub silný a správně rostlý, odstraní se stejně jako ostatní zuby pomocí kleští. Pokud je ale zub slabý, nebo se objeví jiná komplikace, tak se zub musí rozřezat a vytahovat po částech. Takový zákrok může trvat i dvě hodiny a obvykle se u něj využívá buď lokální umrtvení, nebo celková anestézie. Lokální umrtvení obvykle stačí, navíc přitom nemusí asistovat anesteziolog. Takového zákroku se není třeba bát, pacient sice zákrok vnímá, ale necítí bolest. Vnímá jen tlačení a tahání. U neprořezaného zubu je zákrok velmi jednoduchý, jedná se o řez do dásně, kde se odstraní část čelistní kosti nad zubem a pak se rána zašije. Stehy se vyjmou zhruba po týdnu. Po vytržení zubů může dojít k několika komplikacím, například k zpožděnému krvácení, zanesení infekce do rány, zánětu. Hojení zubů ovlivňuje jak průběh zákroku, tak i věk, srážlivost krve a stres. Po zákroku je obvyklá bolest, která je způsobená tím, že kost zůstala holá, až když se zakryje dásní, tak bolest ustane. To trvá zhruba týden. Po tu dobu se doporučuje užívat analgetika proti bolesti, raná aspoň první dny chladit a nevyplachovat a vyvarovat se veškerému drobivému jídlu. Od druhého dne by se měla ústa vyplachovat odvarem z heřmánku.
Zuby horní čelisti: senzitivita je vedena cestou n. maxillaris (2. větev trigeminu), v alveolech zubů je vytvořen plexus dentalis superior, z něhož odcházejí nervy dvěma (někdy třemi) cestami – z tuber maxillae nn. alveolares superiores posteriores a vstupují do hlavního kmenu n. maxillaris do fossa pterygopalatina, nn. alveolares superiores anteriores odvádějí senzitivitu z předních zubů a jdou maxillou do n. infraorbitalis, někdy jsou i nekonstantní nn. alveolares superiores medii.
Zuby dolní čelisti: senzitivita je vedena cestou n. mandibularis (3. větev n. trigeminus), konkrétně jeho větve n. alveolaris inf.
Funkce
Ze struktury zubu vyplývá, že dřeňová dutina je vyplněná zubní dření, tudíž vazivem, cévami a nervy, které zajišťují zásobení zubu všemi potřebnými látkami a zároveň nás informují prostřednictvím nervového systému o tom, co se se zubem děje – vnímáme teplo, chlad, tlak a další. Vazivové periodoncium je také napojeno na cévní a nervový systém a kontroluje sílu, jakou je zub zatěžován či páčen.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Při poškození zubní dřeně (nejčastěji mikroby) tato odumírá a zub bez dřeně je lidově označován jako „mrtvý zub“. Při správném ošetření kořenového kanálku hermetickou výplní a zdravém periodonciu může zub dále v ústech fungovat a být objektem estetického ošetření.
Závěr
Pro správný vývoj a zdraví jedince je důležitá optimální skladba potravy. K vyvážené stravě by měly být děti vedeny od útlého věku. Pokud si zafixují správné stravovací návyky v dětství, je velká pravděpodobnost, že se jimi budou řídit i v dospělosti.
Kromě stravy je samozřejmě důležitá i ústní hygiena a pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa.
Uměli byste odpovědět správně na tyto otázky:
Jaká je minimální doporučená doba pro čištění zubů?
Který z prvků se nejvíce uplatňuje při ochraně zubní skloviny a díky tomu pomáhá chránit zub proti zubnímu kazu?
Pokud není možné dostat včas finální korunku, zubař obvykle nejprve nainstaluje dočasnou korunku. Představte si to jako náhradní řešení. Je to vyplnění místa v ústech, kde bude nakonec nainstalována vaše trvalá korunka. Dočasnou korunku můžete mít i na několik týdnů.
Vzhledem k tomu, že dočasné korunky jsou obvykle připevněny pouze s dočasným cementem, budete muset být obzvláště opatrní. Váš zubař vám pravděpodobně doporučí vyhýbat se tvrdým, žvýkacím a lepkavým potravinám.
I při péči a pozornosti je možné, že dočasná koruna vypadne. Určitě to řekněte svému zubaři a požádejte o pokyny. Mezitím dodržujte stejný základní protokol, jaký byste dělali, kdyby vypadla trvalá korunka.
Obtíže při prořezávání zubů nejsou jen specifikem zubů moudrosti, mohou se objevit u kteréhokoliv zubu, ale lze říci, že u osmiček jsou daleko nejčastější. Zub prořezávající se do dutiny ústní překonává nejprve kost čelisti, následně pak měkké tkáně – podslizniční vazivo a sliznici. Zatímco u ostatních zubů je sliznice poměrně křehká a zub ji doslova „prořízne“ ostrými hrbolky nebo řezací hranou, v oblasti zadních zubů je sliznice poddajná a prořezávající zub ji spíše nadzvedává. Kromě toho se za dolními osmičkami již zvedá vzestupná větev dolní čelisti, takže korunka zůstává velice často zčásti skrytá v kosti. Tím může nastat situace, kdy přední část zubu je normálně prořezána, ale zadní polovina je skryta v jakémsi vaku, který je však otevřený do dutiny ústní a tím pádem přístupný pro bakterie a zbytky potravy, které mohou vyvolat zánět. Kromě toho se měkká sliznice nad zubem často dostává při kousání mezi horní a dolní zuby, tím je zraňována a vznikají další komplikace. Jindy může nastat situace, kdy jsou osmičky v čelisti uloženy horizontálně (kolmo na podélnou osu ostatních zubů). V tomto případě zub nebývá vůbec prořezán do úst, ale tím, jak se snaží růst, tlačí na sousedy před sebou, a tak může způsobit bolestivé komplikace nebo posun zubů dopředu. V důsledku toho dochází ke stěsnání předních řezáků.
Na prášek roztlučte hřebíček, dejte ho na vatu namočenou v destilátu a přiložte na zub. Nechte působit přibližně jednu hodinu a celou akci opakujte. To můžete aplikovat do doby odeznění bolesti.
Otoku dásně může předejít jednoduchý recept. Vysokoprocentní alkohol podržte co nejdéle v okolí postiženého zubu. Pak vyplivněte. Můžete opakovat. Navíc utlumí bolest.
Rozpulte stroužek česneku a položte ho na ohyb lokte, vždy podle strany, kde vás bolí zub. Spojte ruku ohnutím a bolest by měla zmizet. Jedná se o využití akupunkturního bodu.
Propečte na ohni čerstvé stroužky česneku, rozmačkejte je a přiložte na tvář tam, kde je bolestivý zub.
Kousek čerstvého křenu položte na bolavý zub. Zmírní bolest.
Rozstrouhejte křen a zalijte ho octem přibližně dva centimetry nad povrch. Tento nálev nechte osm dní stát. Pak vše prolisujte a sceďte. Používá se k potírání.
Smíchejte 20 g výtrusu plavuně, 10 g listu eukalyptu, 20 g celíku obecného, 20 g jestřábníku a 30 g omyté pomerančové kůry. Udělejte macerát a teplým macerátem vyplachujte ústa.
Účinný je také heřmánkový extrakt naložený v lihu. Vždy dáte pár kapek na vatový tampon a přiložte jej na bolestivý zub. V případě, že vás trápí více zubů, můžete několik kapek rozmíchat ve vodě. Roztok pak vezmete do pusy, propláchnete jím bolavé zuby a vyplivnete. Můžete opakovat vždy s novým roztokem.
Kloktejte třikrát až čtyřikrát denně teplým odvarem z orlíčkové natě. Tento recept je vhodný také při kývání zubů.
Na bolest zubů může pomoci kořen z divizny. Drobně ho nakrájíme a vložíme do octa. Máčíme celou noc, následně trochu povaříme a scedíme. Ocet vezmeme do úst a podržíme v oblasti bolavého zubu. Následně vyplivneme. Aplikaci opakujeme až do odeznění bolesti.
Vezmeme hrst saturejky, ocet, sůl a slupky ze tří pomerančů (omyté). Vše svaříme na polovinu a za tepla užíváme.
Povrch korunky je kryt 1–3mm vrstvou zubní skloviny (email, enamelum), tedy nejtvrdší látkou v těle. Sklovina je bílá, nažloutlá nebo namodralá hmota skládající se z 95 % z anorganických solí (především hydroxylapatit), ze 4 % z vody a zbylé 1 % tvoří organické složky (enameliny). Za fyziologických podmínek není v dutině ústní vidět celá, protože malou část (1–2 mm) překrývá dáseň.
Funkce
Funkcí skloviny je tvorba tvrdého zubního povrchu, který chrání zub před působením vnějších vlivů a odolává žvýkacím silám. Sklovina funguje jako částečně propustná membrána, která umožňuje průchod některých molekul ze zubní skloviny do jejího okolí a naopak. Sklovina je vůči vnějším vlivům velmi odolná, ale při poškození nemá schopnost regenerace. Na povrchu skloviny je tenká Nasmythova blanka (cuticula dentis, cuticula enameli). S věkem postupně mizí (od kousacích ploch). V podstatě chrání povrch zubu.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Barva skloviny se pohybuje od modravě bílé přes šedobílou až po žlutobílou. Sklovina je slabě průsvitná, proto u ní můžeme pozorovat typicky odstupňované zbarvení korunky. V místech, kde je sklovina tenčí, prosvítá žlutý dentin. Nejnápadnější rozdíl v barvě zubů můžeme pozorovat mezi dočasnými a stálými zuby. Sklovina dočasných zubů obsahuje méně minerálních látek, proto není tolik průsvitná a má mléčně bílý nádech. Barva stálých zubů není po celý život jedince stejná. S přibývajícím věkem se zuby zabarvují do žlutohněda, popřípadě do šeda. Změna barvy je způsobena ztenčováním skloviny vlivem abraze a s tím souvisejícím prosvítáním do žluta zbarveného dentinu, pigmenty přijímanými s „barevnou stravou“, které ulpívají na zubech, popřípadě kouřením, užíváním léků a dalšími vlivy.
Zubní kaz je nejrozšířenějším infekčním onemocněním lidstva. Vlivem civilizačních faktorů četnost výskytu kazivosti chrupu stále stoupá. Postihuje 80–90 % lidské populace. Na vzniku zubního kazu se podílí několik aspektů: vnímavá zubní tkáň (zub), mikroorganismy dutiny ústní (plak), častý přísun cukrů (cukr) a čas. Důkladným vyčištěním zubů dojde k obnovení neutrálního pH v dutině ústní. Minerální látky obsažené ve slinách jsou schopné drobná povrchová poškození skloviny opravit. Tento proces označujeme jako remineralizaci. Jsou-li demineralizační a remineralizační procesy v rovnováze, nedojde ke vzniku zubního kazu. Pokud ale remineralizační fáze nenastane, dojde ke stále většímu oslabování skloviny, až vznikne zubní kaz.
V místě, kde je sklovina oslabena demineralizačním procesem, se objeví křídově bílá skvrna, která signalizuje zahájení tvorby zubního kazu. V tomto stadiu je možné vznik zubního kazu ještě zvrátit pomocí minerálních látek, zejména fluoru. Pokud ale nepříznivé podmínky přetrvávají, dochází k demineralizaci stále hlubších vrstev skloviny, až je nakonec zasažena i zubovina (dentin). Zub se už není schopen bránit sám. Musí být ošetřen zubním lékařem, který odstraní kazivé hmoty a vzniklý defekt zaplní výplní. Není-li zubní kaz v tomto stadiu ošetřen, šíří se kazivé ložisko až do dřeně, kde vyvolá zánět.
Zubní kazy je možné dělit podle různých hledisek.
Podle postižení tvrdých zubních tkání rozlišujeme:
kaz skloviny;
kaz dentinu;
kaz cementu.
Podle rychlosti průběhu:
akutní kaz – kazivé hmoty jsou světle žluté a kaz se rychle šíří co nejkratší cestou k zubní dřeni; většinou se vyskytuje u mladších jedinců;
chronický kaz – má pomalý průběh, může se dočasně i trvale zastavit; šíří se spíš do plochy než do hloubky; kazivé hmoty jsou tmavě zbarveny.
Podle vztahu k vitální zubní dřeni:
povrchový kaz – prostupuje celou sklovinou, až k její hranici se zubovinou;
střední kaz – prostupuje hranicí mezi sklovinou a zubovinou; zasahuje do zuboviny;
kaz blízký dřeni – jedná se o hluboký kaz; změklý dentin se nachází v těsné blízkosti zubní dřeně;
kaz penetrující do dřeně – kaz pronikl až do dřeně.
Podle charakteru průběhu kazu v dentinu:
kaz podminující – sklovina je kazem poškozena jen v malém rozsahu, zatímco v dentinu se kaz šíří plošně;
kaz penetrující – z povrchní kariézní léze se kaz rychle trychtýřovitě šíří co nejkratší cestou ke dřeni.
Podle toho, zda kaz vznikl na intaktní ploše zubu nebo v sousedství dříve zhotovené
výplně:
primární kaz – vzniká na původně zdravé ploše zubu;
sekundární kaz – postihuje zub již ošetřený výplní, vzniká při okrajích výplně, která už tak dobře nepřiléhá k zubním tkáním (v místě mikrospáry);
recidivující kaz – vzniká pod výplní jako následek špatného ošetření.
Dojde-li ke vzniku zubního kazu, který již nemůže být opraven remineralizačními procesy, je třeba jej léčit. Způsobů léčby je v dnešní době několik. Nejčastější metodou je odstranění poškozených tkání jejich odpreparováním. Vzniklý defekt je následně zaplněn výplňovým materiálem. Výplňový materiál se vybírá na základě rozsahu, lokality, hygieny, estetiky, finančních možností pacienta a časového horizontu, po který má výplň v zubu setrvat. V zásadě se výplňové materiály dělí na provizorní a definitivní.
Kaz skloviny
Za počáteční kaz je považován stav, kdy proces demineralizace zasahuje maximálně do poloviny tloušťky skloviny. V tomto případě může být vznik zubního kazu zvrácen úpravou stravovacích návyků, hygieny dutiny ústní a vhodnou fluoridovou terapií. Zasahuje-li kaz hlouběji, je tento stav považován za nevratný. Prostory mezi základními stavebními jednotkami skloviny (prizmaty) tvoří takzvané difúzní kanály, které umožňují průnik malých molekul, iontů a vody sklovinou. Proto mohou i kyseliny produkované mikroorganismy zubního plaku pronikat do povrchových vrstev skloviny. Zde způsobují rozpouštění hydroxylapatitových krystalů a následný únik minerálních látek, čímž se zvětší prostory mezi krystaly ve sklovině, kterými pak tyto organické kyseliny pronikají stále hlouběji k dentinu. V prvních stadiích vzniku zubního kazu zůstává krystalizační mřížka prizmat zachována. V případě remineralizace se do mřížky opět vážou vápenaté a fosfátové ionty.
Možná si ani neuvědomíte, že se vaše korunka uvolnila, dokud skutečně nevypadne. Existuje však řada důvodů, proč se to může stát.
Někdy se může objevit zubní kaz ve zbytku zubu pod korunkou. Bakterie se mohou vplížit pod korunu a způsobit hnilobu, zvláště pokud se část cementu opotřebuje nebo odplaví. Jak se rozpad ujme, může to ovlivnit usazení korunky.
Korunka se může uvolnit a je pak náchylnější k vypadnutí. Někdy prostě nezbývá dost zubu, aby korunku držela pevně na místě.
Další příčiny uvolněných korunek:
od začátku špatně nasazená korunka;
nedostatek cementu drží korunku na místě;
lepkavé potraviny a žvýkačky, které vytahují korunu z místa;
skřípání zubů;
vážně oslabený zub.
Někdy se korunka uvolní jen částečně. Pokud nestabilně visí na jedné straně, možná budete lepší ji úplně uvolnit a vyndat z úst.
