Do stavu bezvědomí vás dostanou léky podané do žíly. U náročnějších operací lékaři vyřadí z provozu samovolné dýchání a nahradí je intubací (trubičkou zavedenou do krku a napojenou na dýchací přístroj).
Samotný zákrok zpravidla probíhá tak, že anesteziolog nejdříve píchne do žíly uspávací látku a pacient pomocí kyslíkové masky pomalu vdechuje směs čistého kyslíku a anestetik. Většina lidí reaguje na tento proces usnutím do deseti vteřin.
Při náročnějších operacích musí být vyřazeno i samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. Během operace jsou pravidelně doplňována anestetika, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Anestetika tlumí dechové centrum v mozku a zároveň uvolňují dýchací svaly, proto musí být pacient během celé operace napojen na umělé dýchání. Jinak by nemohl dýchat a nepřežil by. Umělé dýchání se provádí tak, že se pacientovi zavede přes ústa do průdušnice trubička (tubus). Ta se pak napojí na přístroj, který vhání směs plynů pod tlakem do plic a tím nahrazuje běžné dýchání. Anesteziolog může udržovat pacienta v hlubokém spánku tak dlouho, jak to vyžaduje operace a jak to dovoluje celkový stav pacienta.
K bolestem v krku dochází po intubaci. Jako intubace se označuje postup, při kterém se (nejčastěji) přes dutinu ústní do dýchacích cest zasune hadička, která následně umožňuje zajištění dýchání. Intubace se nejčastěji provádí při operacích v celkové anestezii (uspání), při resuscitaci u náhlé ztráty vědomí a u pacienta v bezvědomí, který má být napojen na přístroj umělé plicní ventilace. Při operacích se provádí krátce po uspání pacienta, jinak co nejrychleji po upadnutí do bezvědomí.
Postup:
K ležícímu pacientovi se přistoupí zezadu (anesteziolog stojí za jeho hlavou). Do úst se vsune kovový rozvěrač (laryngoskop) se zdrojem světla, jímž se otevře dutina ústní a zároveň se do ní svítí. Rozvěrač stlačí jazyk a obnaží vstup do dýchacích cest (do hrtanu) a do jícnu. Pod zrakovou kontrolou se zasune do dýchacích cest hadička. Na konci hadičky je nafukovací balonek, který lze zvenčí nafouknout pístem, do něhož se aplikuje vzduch injekční stříkačkou. Balonek se tak nafoukne a stabilizuje intubační hadičku. Na zevní konec hadičky se může napojit ambuvak nebo přístroj umělé plicní ventilace – mačkáním ambuvaku či zapnutím ventilačního přístroje se pak dotyčnému zajistí přísun vzduchu.
Komplikace:
Zavedení hadičky je obtížné zejména u pacienta v bezvědomí při resuscitaci. V dutině ústní mohou být sliny a zvratky, což znesnadňuje orientaci. Mů
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Pro poranění nosu je nutná první pomoc. Toto poranění se zastavuje pomocí sterilního polštářku. Mírným tlakem se zastaví krvácení a vyhneme se dalším kontaminacím. Péče o otevřené rány nosu by měla být prováděna lékařem. Cílem ošetření je předejít infekci rány a dosáhnout rychlé a funkční regenerace tkáně. Před zahájením léčby by měla být jasná velikost, stáří a přítomnost přidružených poranění. Rána se šije, až po dezinfekci. Tyto rány bývají velmi špinavé, takže jsou vyčištěny fyziologickým roztokem nebo peroxidem vodíku. Vyčištění rány je důležité u otevřených ran, kožních poranění, při obnažení chrupavek nebo kostí.. Pokud se jedná o poranění, které vzniklo pokousáním zvířetem nakaženým vzteklinou, tak zde se podává profylaxe tetanu. Antibiotická profylaxe by měla být podávána v závislosti na stupni a velikosti hojení. Intubace je nezbytná v případech, kdy je velké krvácení a dochází ke krvácení do dutiny nosní či ústní.
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, jak je to s intubací při laparoskopické operaci odstranění vejcovodu? Je člověk zaintubovaný i při zákroku, který trvá cca 20 minut, nebo to bývá jen při výkonech déle trvajících?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Intubace neboli zavedení plicního katetru se provádí vždy, když se aplikuje celková anestezie.
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Děkuji.
A je celková anestezie jediná možnost při tomto zákroku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není, ještě je možná svodná anestezie, kdy se znecitlivující látka aplikuje do mišního kanálu. Říká se jí epidurální a pacient je při ní při vědomí, sám dýchá, komunikuje s operujícím a necítí oblast od břicha k nohám. O vhodné anestezii se domluvte s chirurgem nebo anesteziologem před výkonem.
Podávání MgSO4 snižuje riziko vzniku eklampsie u 10 000 žen s preeklampsií, a to o více než 50 %. Rovněž mateřská mortalita byla díky němu snížena asi o polovinu.
Eklampsie je smrtelně nebezpečný stav, který se může vyskytnout v těhotenství nebo i v období těsně po porodu. Dal by se považovat za komplikaci jiného chorobného stavu, který označujeme jako preeklampsii. Eklampsii předchází obvykle preeklampsie, jejíž přesné příčiny nejsou známy. Předpokládá se porucha placenty, kdy její buňky začnou vytvářet množství látek, které pak poškozují cévy v řadě orgánů. Postiženými cévami hůře protéká krev a snížená propustnost jejich stěn může vést k úniku krevní tekutiny do okolních tkání. Velmi citlivým orgánem na zhoršení průtoku krve je mozek a právě příznaky jeho postižení označujeme jako eklampsii. Poruchy prokrvení mozku se projeví bolestmi hlavy a závratěmi, přítomna může být i nevolnost a zvracení. Hlavním projevem eklampsie jsou následující křeče celého těla, které mohou připomínat těžký epileptický záchvat. Křeče mohou ustat, ale pak se opakovaně vracejí a bez léčby nakonec ženu usmrtí. Léčba tedy musí být rychlá a agresivní, vhodná je spolupráce gynekologů s lékaři ARO. U ženy je nutné zajistit žilní vstupy a přívod kyslíku (často je nutná intubace), nitrožilně se podávají léky tlumící křeče. V případě výskytu vysokého tlaku (což je časté), se podávají antihypertenziva. Jedinou skutečně účinnou metodou je nicméně okamžité ukončení těhotenství, a to bez ohledu na životaschopnost plodu – pro matku se při eklampsii jedná o život zachraňující zákrok.
Mechanismus účinků u eklampsie při použití MgSO4 zůstává diskutabilní. Nasycení organismu a mozku po podání MgSO4 nekoreluje s EEG, nesnižuje přítomnou hypertenzi. MgSO4 má příznivý vazodilatační účinek na mozkovou vazokonstrikci a ischemii. Představuje tak lék první volby, přičemž antihypertenzní účinek je nutno doplnit hydralazinem.
Úvodní nasycovací dávka je 6 g MgSO4 intravenózně, poté se dávkuje po 2 g po 6 hodinách intravenózně nebo pokračuje v kontinuální infuzi v dávce 1 g/h. Léčba trvá nejméně 24 hodin po porodu. Porod je veden buď operativně císařským řezem, výjimečně končí spontánně při pokročilém nálezu již probíhajícího porodu. Hydralazin se podává intravenózně při hodnotě krevního tlaku 160/110 mmHg a vyšším, a to nejméně v odstupu 20 minut po zahájení léčby MgSO4.
Anestezie může být více riziková pro lidi trpící astmatem, protože jejich intubace a následné vdechování směsi plynů jim může jejich onemocnění náhle zhoršit. Takovýmto lidem se doporučuje se na plánovanou operaci připravit. Rozhodně je vhodné se nejprve poradit s lékařem a společně naplánovat zákrok na dobu, kdy je astmatický záchvat nejméně pravděpodobný (například ve kterém ročním období), protože pacient má alespoň částečně svou nemoc pod kontrolou. To znamená, že to nesmí být v době, kdy se u něj projevují různé příznaky astmatu jako kašel, dušnost a nevyrovnané hodnoty vrcholové výdechové rychlosti. Důležité je také lékaři oznámit veškeré alergie, kterými pacient trpí, aby se zamezilo záchvatu při zákroku. Pokud by bylo riziko u pacienta příliš vysoké, může se lékař rozhodnout k jinému typu anestezie, pokud to tedy zákrok umožňuje. Před operací je také důležité zintenzivnit léčbu astmatu.
Zároveň pacienta s astmatem čeká zhruba 14 dní před operací vyšetření u specialisty, který mu provede bronchodilatační test, pokud by byl pozitivní, je třeba pacientovi před operací předepsat inhalační steroidy.
Jestliže je pacientu trpícímu astatem operována dutina břišní, může navíc dojít také ke zhoršené plicní funkci, což může pacientovo astma ovlivňovat i několik měsíců po zákroku. Pokud by takovýto pacient měl být z nějakého důvodu operován okamžitě bez předcházející přípravy a správného naplánování operace, tak se mu obvykle před operací podávají kortikoidy a zahájí se intenzivní inhalační léčba.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV UCPANÉ KRKAVICE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den, před 6dny jsem prodělal operaci krkavice při celkovém uspání, po operaci mě bolí v krku jako kdybych tam něco měl a nad řeznou ranou je otok který pomalu začíná splaskavat, při delším mluvení vysychá v krku. Je to prosím normální stav ? Děkuji za poskytnuté info. Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto komplikace mohou být následkem intubace - zavedení dýchací roury plicní ventilace. Pozorujete ústup otoku v oblasti zákroku, to je dobré znamení. Měřte si dvakrát denně teplotu a kdyby se zvýšila a nebo jste cítil cukání na krku a nebo pokud by se situace zhoršovala, tak neprodleně kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.
rekurentní: ≥ 4 samostatné akutní epizody za rok, každá zcela odezní za < 30 dnů, ale recidivuje v cyklech, s alespoň 10 dny mezi úplným vymizením příznaků a začátkem nové epizody;
chronická: trvající > 90 dní.
Akutní sinusitida
Akutní sinusitida je téměř vždy virová (např. rhinovirus, chřipka, parachřipka). U malého procenta se vyvine sekundární bakteriální infekce streptokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis nebo stafylokoky.
Občas se do vedlejších nosních dutin rozšíří zánět zubu, tak zvaný periapikální zubní absces maxilárního zubu.
Akutní infekce dutin vzniklé v nemocničním prostření často mají původ bakteriální, typickými mikroorganismy jsou Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a Enterobacter.
Imunokompromitovaní pacienti mohou mít akutní invazivní plísňovou sinusitidu (viz tabulka Invazivní sinusitida u imunokompromitovaných pacientů).
Chronická sinusitida
Chronická sinusitida neboli chronický zánět dutin zahrnuje mnoho faktorů, které se kombinují a vytvářejí chronický zánět. Chronické alergie, strukturální abnormality (např. nosní polypy), dráždivé látky z prostředí (např. znečištění ovzduší, tabákový kouř), mukociliární dysfunkce a další faktory interagují s infekčními organismy a způsobují chronickou sinusitidu. Mikroorganismy jsou obvykle bakterie (možná jako součást biofilmu na povrchu sliznice), ale mohou to být i houby. Při léčbě chronického zánětu dutin bylo identifikováno mnoho bakterií, včetně gramnegativních tyčinek a orofaryngeálních anaerobů; polymikrobiální infekce je také běžná. V malém počtu případů je chronická maxilární sinusitida způsobena zubními infekcemi. Plísňové infekce (Aspergillus, Sporothrix, Pseudallescheria) mohou být chronické a jsou častější u starších a imunokompromitovaných pacientů.
Alergická mykotická sinusitida
Alergická mykotická sinusitida je forma chronické sinusitidy charakterizovaná difúzním ucpaným nosem, výrazně viskózním nosním sekretem a často nosními polypy. Jde o alergickou reakci na přítomnost lokálně nalezených plísní, často Aspergillus, a není způsobena invazivní infekcí.
Invazivní mykotická sinusitida
Invazivní mykotická sinusitida je agresivní, někdy smrtelná infekce u imunokompromitovaných pacientů, obvykle způsobená druhy Aspergillus nebo Mucor.
Rizikové faktory
Mezi běžné rizikové faktory pro sinusitidu patří:
faktory, které brání normálnímu odtoku sekretu (např. alergická rýma, nosní polypy, nazogastrické nebo nasotracheální intubace);
snížená imunita např. vlivem diabetes nebo neléčené infekce HIV;
Ve svém příspěvku OPERACE ARTEROSKLEROZY DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sasínková Jiřina.
Mám 64 let,160 cm měřím a 70 kg vážím / nadváha /.Poslední 2 roky mě bolí při chůzi i v klidu
nohy / lýtka,nárty,kotníky... / Ještě mám příčně plochou nohu, vložky nosím
Po vyšetření mě byla určena diagnoza arteroskleroza dolních končetin. Pan doktor mě doporučil operaci.Zatím užívám claudienne 100 mg.
Rozhodla jsem se na operaci jít, ale pro mě je důležité znát všechny okolnosti např. jak dlouho
operace trvá jak probíhá a pooperaci pobyt v nemocnici je jak dlouho
Omlouvám se za dotaz, ale když budu vědět do čeho jdu tak budu mnohem klidnější.
,
Mnohokrát děkuji za pochopení
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Sasínková.
Jak probíhá /zhruba / operace ucpaných cév dolních končetin a s jakými výsledky
Když se řekne porod, tak většině z nás přijde na mysl klasický spontánní porod, případně císařský řez na porodním sále. Ale existují další druhy porodů. Porod může být ta nejpřirozenější událost, anebo taky může znamenat obavy či nejistotu. Většina žen v Česku při porodu spoléhá na lékaře, ale některé ženy by se naopak bez lékařů obešly, a raději preferují porod doma.
Porod - základní biologický pochod, starý jako lidstvo samo. Během jediné vteřiny proběhne na celém světě v průměru 4 krát. Na svět tak přichází asi 218 000 dětí denně. Okolnosti jejich startu do života se ale diametrálně liší. Úměrně úrovni medicíny.
Těsně před porodem se měří srdeční ozvy pomocí kardiotokografie. Využívají se nejmodernější ultrazvuky a léky. Ale zdaleka nejde jen o přístroje. Ačkoliv v ČR převládá lékařsky vedený porod, tak přesto přichází řada žen, které péči lékařů chtějí v co nejmenší míře.
Ambulantní porod, aneb odroď v nemocnici a jdi domu
Ambulantní porod znamená, že žena porodí v porodnici, na porodním sále, Krátce po porodu, to může být 4, 8, nebo i 12 hodin, pokud je vše v pořádku a pokud porod probíhal dobře, může odejít domu. Hlavní podmínkou je to, že se jedná o normálně probíhající těhotenství, porod probíhá normálně, miminko se narodí zdravé a přisaje se k prsu. Ambulantní porod představuje alternativu pro určitou minoritní část pacientek. Nejrizikovější dobou porodu jsou první 2 hodiny po porodu, proto většina porodnic ve světě maminky po porodu 2 hodiny monitorují na porodním sále.
Chirurgické vyndání plodu
Císařský řez je porodnická operace, během které je novorozenec vyňat z děložní dutiny chirurgickou sekcí. Vše probíhá při plné anestezii a matka zde neprožívá žádné porodní bolesti.
Plánovaný porod
Plánovaný porod se na první pohled příliš neodlišuje od tradičního porodu. Základní rozdíl spočívá v tom, že je rodičce uměle vyvolán. Matka, která má obavu z přenášení, nastoupí v den, který má ve své těhotenské průkazce označen jako termín porodu, do porodnice, kde jsou jí podány infuze a tak zvané provokačky. Do několika hodin poté porodí. Hlavní výhoda spočívá v tom, že se rodička nestresuje, když se v den termínu porodu nic neděje. A jak vypadá obrácená strana mince? Po těchto provokačkách rodičky mívají mnohem silnější bolesti, než je tomu v případě přirozeného porodu. Proto také v tomto případě lze využít možnosti epidurální anestezie. Látky urychlující příchod porodu se podávají i v případě, kdy rodičce odtéká nebo odtekla plodová voda, a nepřicházejí kontrakce. Tento druh porodu je obvyklou prevencí proti nežádoucím následkům přenášení. Jakmile žena přenáší déle než
Ve svém příspěvku JAK VYHUBIT ŠTĚNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard Mrvečka.
Máte doma štěnice a chcete se jich zbavit?
Koukněte se na stránky: http://www.stenice-doma.cz
najdete tam celý postup jak se štěnice hubí a jak
celý odborný zásah probíhá.
Zbavím vás štěnic jedním zásahem a se zárukou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.
Druhá doba porodní: vypuzovací
Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v takzvaném zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit, a tak dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.
Třetí doba porodní: porod placenty
Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.
Ve svém příspěvku MOZKOVÁ VÝDUŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Sniehottová.
V r. 2014 jsem prodělala rupturu aneurysmatu s následným masivním krvácením do mozku. Následkem toho jsem ochrnula na levou polovinu těla. Ráda bych se spojila s někým, kdo tuto příhodu prožil také. Potřebuji vědět, jak probíhá rehabilitace. Je mi 48 let, učím se znovu chodit, rukou však nehýbu vůbec. Je na tom někdo lépe ? A je vůbec možné se z tohoto ochrnutí nějak dostat. Budu vděčná za každou radu. Chodím různě k fyzioterapeutům, jezdím do RÚ. ale potřebuji se dozvědět, jak bych si mohla cvičením pomoct sama a jestli mám vůbec nějakou šanci. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JINA.
Dobrý den paní Sniehottová .Já tohle prožívám s manželem,který strávil rok a půl v nemocnici a ne s dobrým zacházením a péčí.Otvírali mu hlavu a na levou stranu byl úplně ochrnutý.Já zestárla o dvacet let zůstala jsem na vše sama a taky nemocná.Už je tři r.doma a lepší se to neustálým cvičením.Vy jste mladá určitě se to zlepší,jak píšete tak už chodíte?Na ruku používáme pneudlahu půl h.a pak se lépe s rukou cvičí.Manžel v ramenu ruku rozcvičil ale v lokti a prsty ne.Dobrý léčitel taky pomúže .Vše je na hodně dlouho,ale nepřestávat neustále cvičit a prosit toho nahoře o pomoc.Přeju aby se vaše léčení rychle zlepšovalo.Pokud budete chtít tak se ozvěte ,třeba poradíte nám kam do lázní nebo rehabilitaci. Spozdravem Vodrážková
Tříselná kýla (a i ostatní typy kýly) se dají léčit v podstatě jen jediným způsobem, a to operací. Samozřejmě existují lidé, u nichž operace kýly není možná (například těhotné ženy, osoby trpící rakovinou, malé děti, u nichž se čeká, že pupeční kýla sama zmizí). Stejně tak existují ale případy, kdy je operace kýly také jediným a nutným řešením. To je v případě, kdy je kýla uskřinutá. V některých případech lékaři předepisují nošení kýlního pásu (kýlní pás ale kýlu nijak nevyřeší), obvykle se k tomuto řešení uchylují, když pacient odmítá operaci.
Operace tříselné kýly probíhá obvykle pod narkózou a můžou ji provádět všechny nemocnice, které se zaměřují na břišní chirurgii. Dnes ale vznikají i specializovaná pracoviště (= centra pro kýly), které nabízejí nejen provedení operace, ale i stanovení léčebního plánu, vyšetření, ale i pooperační péči. Tato centra se snaží, aby se pobyt v nemocnici po operaci zkrátil na minimum.
Při operaci kýly může lékař zvolit buď klasickou metodu, při níž lékař rozřízne kůži v místě, kde se kýla nachází, pomocí síťky pak zpevní oslabenou břišní stěnu, zkontroluje obsah kýly a kůži zašije. Síťka, která je při operaci vložená do těla pacienta, se po čase rozpadne. Během této operace se tedy místo s oslabenou břišní stěnou uzavře a zpevní.
Druhou možnou metodou je laparoskopická operace, která se vždy provádí v úplné narkóze (klasická operace se mohla provádět jen s místním znecitlivěním). V tomto případě se kůže na břiše nařízne v několika místech (jen drobné řezy asi o velikosti 1 cm), do břicha je také zavedena kamera, která lékaři ukáže, kde je třeba břišní stěnu zpevnit. Defekt břišní stěny se tedy nesešívá k sobě, ale zevnitř se dá na toto oslabené místo síťka. Tato operace probíhá zevnitř na rozdíl od té klasické, která probíhá zepředu. Výhodou této operace je, že břicho pacienta nehyzdí velká jizva, ale jen drobné jizvičky, které se při správné péči mohou krásně zatáhnout. Po této operaci také následuje kratší pracovní neschopnost (zhruba 3 týdny), na rozdíl od klasické operace, kde pracovní neschopnost trvá zhruba 6 týdnů.
V naší poradně s názvem PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Žižkova.
Dobrý den , manžel měl v listopadu pásový opar, využíval antibiotika a mazal to mastičkou, v lednu šel k lékaři, že ho to bolí celý bok ,kde měl vyrážku, zůstaly mu i jizvy , chtěla jsem se zeptat ,zda je nějaká pomoc, než jen čekat až to přejde jak říkal doktor , že to bude trvat půl roku děkuji Žižkova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V první řadě je třeba zmínit, že pásový opar se neléčí antibiotiky. Pásový opar způsobuje virus Herpes Zoster, který se nedá z těla už nikdy odstranit a pouze se tlumí jeho projevy pomocí antiVirotik, nejčastěji je to acyklovir (Zovirax). U každého člověka rekonvalescence probíhá jinak a není zvláštnost, když hojení trvá několik měsíců. Jak postupovat v období hojení, co nejlépe jíst a čím mazat, je popsáno v příspěvku výše. Důvěřujte svému lékaři, který se snaží pomoci vám jak může.
Základem léčby lymfedému je konzervativní postup léčby, který zahrnuje metody fyzikální a doplňkovou medikamentózní léčbu. Takto propracovaný systém komplexní fyzikální terapie probíhá u lymfedému ve dvou etapách.
V první etapě (intenzivní léčba) je cílem redukce otoku. Probíhá manuální lymfodrenáž, a to denně ve specializovaných centrech, následuje přístrojová presoterapie a bandáž vrstveným elastickým obinadlem. Současně pacient 2x denně cvičí s bandáží. Fáze redukční probíhá nejméně 4 týdny, lépe 6 týdnů, ošetření se provádí minimálně 5x týdně.
Po stabilizaci objemu končetiny nastupuje etapa druhá (udržovací léčba). Tato etapa je u pacientů s lymfedémem dlouhodobá, respektive celoživotní. Manuální lymfodrenáž v centrech se provádí s menší frekvencí, denně by ji měl provádět zaškolený rodinný příslušník. Nedílnou součástí efektivní terapie je denní nošení kompresivní punčochy nebo návleku, udržovací cvičení a intenzivní péče o kůži postižené oblasti. Pravidelné kontroly u lymfologa jsou součástí léčby a aktivního přístupu pacienta.
Ve svém příspěvku CELKOVÁ ANESTEZIE A UZIVANI LETROXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Zdravim,za mesic me ceka operace zvetseni poprsi,chtela bych se timto zeptat,zda nejak vadi ze denne uzivam rano 1celou tabletu letroxu kvuli zvysene funkci stitne zlazy?Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Dobrý den já bych měla tak trochu pod dotaz jak taková operace probiha? Jakože pod celkovou narkózou a nebo úmrtí jen část kterou je potřeba? Osobně jsem chtela jít na odstranění tetování lasrem a to už se taky považuje za plastickou operaci dělají ji třeba na tyhle klinice https://www.premier-clinic.… a prý je to dost bolestivé tak by mě taky zajímalo jestli odstranění tetování dělají pod narkózou a jak je to bolestivé díky a promiňte za pod dotaz.
Hluboká žilní trombóza znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Může ale postihnout kteroukoliv žílu hlubokého žilního systému, a to i na horních končetinách, dále v hrudníku a břiše. Velmi často probíhá – zvláště na začátku – skrytě a ve skryté formě může dosáhnout rozsah trombózy velkých rozměrů. Souvisí to s tím, že hluboký žilní systém má souběžné řečiště, tedy probíhá v mnoha větvích, které mohou svoji funkci navzájem přebírat, a dále s tím, že trombus nemusí vždy cévu uzavírat, ale může v ní dokonce i vlát a dojde k zúžení cév. Příznaky jsou tak do jisté míry atypické, i když některé z nich se vyskytují zvláště u pokročilých forem běžně. Patří k nim zpočátku nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů v hlezenním či kolenním kloubu pro bolest a citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Někdy se vyskytují pocity „cizích či neklidných nohou“ (atypické vnímání dotyku, pocity brnění i v klidu a podobně), trvalé lehké zvýšení teploty. Trombózy hlavních žilních kmenů však už vypadají typicky, zvláště rozsáhlými otoky a barevnými změnami, tedy komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.
Kromě těchto projevů je možná i laboratorní diagnostika, která stanovuje atypické projevy krevního srážení. Průkaz hluboké žilní trombózy je však možný i pomocí ultrazvuku – Dopplerovské ultrazvukové neinvazivní vyšetření může dobře stanovit průchodnost žil a objevit ucpání cévy krevní sraženinou.
Nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy je embolie plicnice, která bezprostředně ohrožuje pacienta na životě. Řada plicních embolizací přesto probíhá rovněž skrytě, protože se uvolňují malé tromby, které vystřelují do plic a uzavírají jen malé okrsky. I v těchto případech je ohrožen život pacienta, protože se mohou opakovat a počet uzavřených okrsků se sčítá. Tyto okrsky plic jsou bez léčby ztraceny pro dechové funkce v dalším období, takže i tyto malé embolizace, často vůbec nerozpoznané, závažně poškozují pacienta do příštích let. Masivní plicní embolizace, kdy je uzavřen embolem rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat, se projevuje selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organismu a končí bez agresivních léčebných postupů smrtí pacienta.
Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při němž dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.
Ve svém příspěvku OPERACE UCPANÝCH TEPEN V NOHÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Houška.
Hezký den přeji.Mám dotez ohledně mého manžela má žíly na obou nohách byl už jednou na operaci žil obou nohou za nejaký rok měl při chůzi problémy měl bolest ,musel se zastavit chvilku odpočinout a zase mohl jít.Byl s tím na operaci kde mu zaváděli nějaký sten.Několik roků asi tak 6let měl klid,až před půl rokem se to znovu opakuje .Pan doktor mu předepsal lék Enelbin 100mg 2xdenně ráno a večer po 2 tabletách.Msi zavolat a objednat na kontrolu a zároven objednat na operaci baypasu Rád by věděl jak operace probíhá,jaké mohou nastat komplikace a jak dlouho pobude v nemocnici.Předem děkuji za odpověd.Dana Houšková manželka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravim,zrovna jsem po teto operaci,takze v mem pripade se jednalo o předoperační vyšetření,nastup do nemocnice den pred operací,samotny zákrok cca 2.5hod.,pak 1-2 dny ARO nebo JIP,pak tyden na pokoji a tot vse..
Svrab je parazitární onemocnění, které způsobuje několik druhů roztočů napadajících mnoho různých domácích i divokých druhů zvířat. Pro nás jsou důležití ti, kteří napadají psa, tedy zákožka svrabová způsobující takzvaný sarkoptový svrab, která je přenosná též na člověka. Zakořeněné mýty, že svrab či prašivina u psů vznikají také například kvůli tučnému jídlu či nečistotě srsti, jsou nepravdivé, neboť nemoc může vypuknout jedině po přítomnosti roztočů. Zákožka svrabová se řadí mezi roztoče a je velká sotva půl milimetru. Sarcoptes scabiei var. canis je původcem svrabu u psů, je však přenosná i na kočky a člověka. Oplodněné samičky vyvrtávají chodbičky ve vrchní vrstvě kůže, kde kladou vajíčka. Zákožky preferují místa s jemnější kůží, proto osídlují břicho, třísla, lokty, hlezna, okolí očí a uši. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní a probíhá na psovi. Inkubační doba je variabilní, několik dní až týdnů, a závisí na množství přenesených roztočů.
Svrabem postižená zvířata jsou neklidná, intenzivně se drbou a mají zhrubělou kůži. Pruritus se zhoršuje typicky v teple. Tím, jak se pes intenzivně drbe, zanáší si do kůže infekci a kožní postižení se dále šíří. Silné svědění se časem stupňuje a zesiluje. Vypadává srst, objevuje se zarudnutí, krváceniny, strupy a drobné pupínky. U chronických případů je pak postižena kůže po celém těle, včetně hlavy a ocasu. Svrab často doprovází sekundární infekce, a to jak bakteriální, způsobená stafylokoky, tak celkové bakteriální přerůstání, a u psa kvasinková malasseziová dermatitida. Tyto nemoci dále zhoršují jednak svědění, jednak poškození kůže. Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, tedy kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však při vhodné vlhkosti mohou vydržet bez hostitele až 21 dní. Průkaz onemocnění je někdy problematický a je zapotřebí provádět opakovaný kožní seškrab a následné mikroskopické vyšetření. Uvádí se, že i při dodržení vyšetřovacích postupů se nepodaří svrab přímo prokázat u 50 % případů.
Na léčbu svrabu u psů dnes naštěstí existují poměrně účinné léky – od koupelí v různých chemikáliích až po takzvané spoty (léky podávané ve formě kapek na kůži mezi lopatkami). Před nástupem celkových antiparazitik se svrab léčil ostříháním srsti, omytím strupů a příškvarů a koupelemi v amitrazu. Pro fandy koupelí a přírodní léčby fungují po ostříhání a změkčení kůže i opakované koupele v
K otoskopickému vyšetření potřebuje lékař široké ušní zrcátko, které se nazývá otoskop. Je z kovu, a zatímco jeden jeho konec má tvar trychtýře, díky čemuž si může lékař prostor ucha prohlédnout, druhý konec směřující do ucha pacienta je tvořen kovovou trubičkou. Součástí otoskopu je rovněž zdroj světla. Samotný průběh vyšetření není nijak komplikovaný. Pacient se posadí, dívá se rovně a snaží se nehýbat. Lékař nejprve prohlédne zrakem ušní boltec a ústní zevního zvukovodu a následně zatlačí na boltec směrem dozadu a vzhůru, aby se vyrovnalo esovité zakřivení zvukovodu. Díky tomu lze následně do zvukovodu zavést ušní zrcátko a se zdrojem světla (čelní lampa, baterka a podobně) daný prostor prohlédnout. Lékař zavádí nástroje k vyšetření vždy citlivě a krouživými pohyby, takže se ničeho neobávejte. Jak přesně vyšetření probíhá, se můžete podívat tady: ušní vyšetření video.
Nejčastějším důvodem vyšetření na ORL bývá zánět vnitřního ucha, ucpání zvukovodu mazovou zátkou, lokální či plošný zánět zevního ucha či protržení bubínku. Příčina obtíží bývá často neznámá. V případě ucpání zvukovodu mazovou zátkou bývá důvodem nadměrná produkce mazu, někdy také neoptimální anatomická stavba zakřivené části zvukovodu. Zátku pak lékař jednoduše odstraní. Zánět zevního zvukovodu neboli furunkl vzniká v důsledku poruchy mazových žláz v zevním zvukovodu a lékař při tomto nálezu obvykle nasazuje antibiotika. V případě plošného zánětu zevního ucha je postižen celý zvukovod a vyvolat ho mohou plísně, bakterie a další dráždidla. Léčebný postup se pak vždy zvolí v závislosti na příčině zánětu. Zánět středního ucha je častým onemocněním především u dětí, a to kvůli postupu infekce z horních cest dýchacích. Poznat ho lze podle horečky, bolesti či zalehnutí ucha, malé děti si na postižené ucho také lehají a sahají. Zánět středního ucha se léčí takzvanou paracentézou neboli propíchnutím bubínku, v některých případech bubínek sám praskne.
Ve svém příspěvku LASEROVÁ OPERACE OČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana S..
Pavle, také jsem se tak rozhodovala, podle referencí mých známých. Klinik na operace je spousta a kdybych neměla info jak to probíhá a jak teď vidí, tak bych nejspíš operaci oddalovala nebo se k ní ani nedokopala. Jsem ráda, že jsem šla, to osvobození se od dioptrických brýlí je moc fajn.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gita.
Jani, to já šla na kliniku hned jak se uvolnila kovidová opatření, měla jsem štěstí, že byl i brzký termín a všechno šlo podle plánu. Dělali mi operaci v jeden den obě oči a druhý den jsem viděla.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb
V prvních měsících života je vlásků málo, jsou tenké a slabé, vypadávají a mohou se vyskytovat ostrůvky lysinek, přesto není třeba se znepokojovat. Zhruba v 1. roce života velká část vlásků zpravidla vypadne, později vlasy dorostou a zhoustnou. Postupně se objevují vlasy přechodné (intermediární), které jsou mezistupněm mezi dětskými a dospělými (terminálními) vlasy. Vypadávání u některých dětí probíhá tak, že si toho ani nevšimnete a „staré“ vlásky se postupně nahradí novými. Někdo se narodí s hustou, tmavou, kučeravou hřívou a do půl roku nemá na hlavičce nic, až po čase mu začnou růst úplně světlé, hladké vlásky. Ve většině případů však tento scénář probíhá asi takto: Všechny dětské (velusové) vlásky jsou přibližně stejně dlouhé, v určitém bodě se jejich růst zastavuje (několik měsíců po narození – obvykle mezi 4. až 7. měsícem) a všechny vlásky hromadně vypadají. Až ke konci prvního roku začínají růst přechodné vlásky a vlasy začínají houstnout. Mezi 9. až 12. rokem (ještě před pubertou) se vlivem hormonů mění dětské (velusové) a přechodné (intermediární) vlasy na dospělé (terminální). Před tímto obdobím jsou terminální vlasy jen na obočí a řasách. Změny mohou být opět velmi radikální – z blonďáčka s rovnými vlasy se v průběhu půl roku může stát tmavovlasý kučeravý chlapec.
Hustota, síla a kvalita vlasů jsou genetickou a individuální záležitostí. Z tohoto důvodu není možné zvýšit počet vlasových kořínků v průběhu života jiným způsobem než chirurgicky. Hustotu vlasů neovlivníte ani stříháním, jak vám možná budou radit babičky nebo kamarádky. Je to jen pověra. Pravda je taková, že jestliže vlásky zastřihnete na určitou rovnou nebo přibližně stejnou délku, vypadají jako hustější. Stříhání však neovlivňuje ani kvalitu vlasů, ani hustotu, může vzbudit jen opticky lepší dojem a pěstovaný vzhled. Není pravdivé ani tvrzení, že pokud ostříháte kučeravé dítě, začnou mu růst rovné vlasy. Kvalita vlasů se nezmění ostříháním. Ne všechny děti o svoje nádherné kučery věkem přijdou, stačí se podívat na vlasy rodičů a prarodičů, když kvalita vlasů je zejména genetická záležitost.
Péče o vlasy u dětí: Na citlivou dětskou pokožku používáme ze začátku jemné dětské mýdlo, později dětský šampón. Všeho však s mírou – šampóny jsou koncentráty, proto je vhodné je před nanesením na vlasy rozředit v pohárku s vodou v poměru 1 : 1. Šampón stačí nanést jen jednou, umýt vlásky a potom skutečně dobře opláchnout. Důsledným vypláchnutím šampónu předcházíte tvorbě lupů. Není ani potřeba každodenně umývání vlásků, a pokud ano, používejte raději čistou vodu. Dětské vlásky (velusové i intermediární) jsou velmi citlivé na chemikálie, proto v&nbs
Klimakterium probíhá u každé ženy jinak, ale jasné je, že menopauza žádnou z nás nemine. Přestože žijeme déle a jinak, na době, kdy začneme jako ženy stárnout, se nic nezměnilo. Funkce vaječníků a schopnost otěhotnět končí stále kolem padesátky. Tento fakt neovlivníme, ale můžeme se pokusit alespoň trochu ovlivnit, jaké ono stárnutí bude.
Průměrný věk menopauzy se udává často v rozmezí od 49 do 51 let. Období přechodu probíhá obvykle mezi 45. a 60. rokem věku.
Jak dlouho přechod trvá, to je individuální. Vše záleží na somatotypu ženy, genetických předpokladech, druzích absolvované léčby, životním stylu a podobně. Akutní potíže, například typické návaly, u většiny žen vymizí v průběhu prvních třech až pěti let, nicméně část žen má tyto potíže až do velmi vysokého věku. Může je pociťovat i více než dvacet let po přechodu. Také projevy chronického klimakterického syndromu mohou některé ženy zasáhnout až ve stáří.
