Bulka na prstu je nepříjemným estetickým, ale i funkčním defektem. Každý novotvar a zvláště na tak používané části těla, jako je prst na ruce, je třeba vyšetřit a případně odstranit. Ve většině případů jde o drobný vazivový útvar, který může, ale nemusí mít souvislost se šlachovou pochvou.
Bolestivá bulka na ruce
Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.
Patří sem:
nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
revmatickéuzlíky: Revmatickéuzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Ve svém příspěvku PŘÍČINOU I ŘEŠENÍM ARTRITIDY JE VÝŽIVA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Existuje příčinná souvislost mezi naší výživou a konkrétními nemocemi. Revmatoidní artritida je způsobena zhoršeným metabolismem vápníku v našem těle, protože v dnešní průmyslově zpracované stravě chybí důležité vitamíny a minerály, které tento metabolismus řídí. Bez nich se vápník dodaný ve stravě (kde je ho mimochodem nadbytek) ani v potravinových doplňcích neváže v kostech a kloubech, kde být má (příčina osteoporózy a artritidy), a naopak se ukládá v měkkých tkáních a cévách, kde být nemá (příčina aterosklerózy). To pak způsobuje infarkty a mrtvice (nejčastější příčina úmrtí populace). Často slýchané rady doporučující při osteoporóze nebo artritidě více vápníku + vitamín D (mléčné výrobky a doplňky s vápníkem) tudíž celou situaci paradoxně ještě více zhoršují. Zjednodušeně řečeno, čím více vápníku, tím více artritidy a infarktů. To, že artritida není způsobena věkem ani nedostatkem vápníku ve stravě, jak tvrdí lékaři, dokazují například populace Japonců nebo Thajců, kteří díky vhodnější stravě artritidu ani ve vyšším věku prakticky neznají a tak nepotřebují kloubní náhrady. Když se ale někteří z nich přestěhovali do USA nebo Evropy a přešli na zdejší stravu, trpí na artritidu a infarkty stejně jako my. Jako výživový poradce používám přístroj, který změří jaké minerály a vitamíny Vám v těle chybí. Poradím, jak je ve výživě doplnit, abyste se revmatické artritidy trvale zbavili a současně snížili i riziko infarktu. Kontakt a dotazy na 608 155 338.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji jde o strumu, hypotyreózu, hypertyreózu a zánět žlázy. Ani uzlíky ve štítné žláze nejsou neobvyklé, a to především u žen nad 50 let. Tvoří se vlivem nedostatku jodu, genetiky nebo některých potravin. Klíčové je vyšetření ultrazvukem a poté pravidelné prohlídky. Pokud uzlík přesáhne velikost 10 mm nebo se zdá podezřelý, lékař provede punkci jehlou, aby se zjistilo, zda není zhoubný. V případě, že je, přistoupí se k chirurgickému řešení. Uzlíky mohou způsobovat rovněž nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy, ale ve většině případů jsou neškodné.
Za uzlík lékaři považují jakýkoliv nenormální růst kousku tkáně ve štítné žláze. Nález uzlíku ve štítné žláze není důvodem ke zbytečným obavám, ale každý takový stav by měl být vyšetřen. Pokud vyšetření prokáže, že se jedná o zhoubný nádor, následuje vždy operace, při níž se tento kus tkáně odstraní. Jestliže je nádor nezhoubný nebo se jedná o jiný typ změny tkáně, lékař takového pacienta sleduje v pravidelných intervalech. Tedy obvykle ve dvouletých cyklech. Další indikací pro odstranění uzlíku může být i to, že způsobuje lokální potíže, třeba tlačí na jiné krční orgány nebo omezuje polykání. Uzlíky se odstraňují i tehdy, když porušují funkci štítné žlázy. V neposlední řadě operace probíhá i z kosmetických důvodů.
V naší poradně s názvem REVMATICKÉ UZLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý večer, Léčím se asi 10let s revm. artritidou a užívám MTX 12,5mg a štítnou žlázou a užívám letrox 125mg.
Před asi třemi lety mě byla operovaná levá ruka na zápěstí revm. výpotek a asi po roce se mi udělal na spodní části loktu malá bakulka,která nebolí a je pohybliváa dle lékaře orthopeda se jedná o uzlinu.Také mi našla na sonu prsou zvětšenou ale prý zánětlivou revmatickou uzlinu v levém podpaží.
Nedávno jsem prodělala zánět žíly na té levé ruce po odběru krve,taky jsem měla exem a na kožním mi dávali náplastě na záda,aby přišli na to co to způsobilo. Na nic nepřišli a tak bych se chtěla zeptat,co může způsobovat tu větší uzlinu na dolní straně loktu. Bojím se závažnějšího onemocnění nějakého nádoru.Můžete mi prosím vás jen orientačně řící,jestli můžou uzliny reagovat na tyto podněty? Děkuji vám moc a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše problémy budou nejspíše souviset s vyvíjející se revmatoidní artritidou. Zůstaňte stále pod dohledem lékařů, kteří u vás uzliny našli. Mohl by vám pomoci s jejich vyléčením. Pro svůj klid můžete požádat svého praktického lékaře o laboratorní vyšetření krve na přítomnost tak zvaných onkomarkerů. To jsou indikátory začínajícího nebo probíhajícího zhoubného nádoru.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatickéuzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
V naší poradně s názvem VÁPNÍK UŽÍVANÝ NA OSTEROPOZU A JEHO VLIV NA POŠKOZENOU CHLOPEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
V roce 2004 jsem měla plastiku mitrální chlopně,ktera se poškodila po revmatické
horečce v dětství a byla zvapenatela.
Po operaci za 4 roky znovu přestala těsnit. V té době jsem užívala vápník proti osteropoze. Nemohl se na ni užívaný vápník usazovat? Měla bych znovu brát vápník,ale mám obavy, že by se vada mohla zase ještě zhoršit. Děkuji za odpověď. Liba .
.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se a vápník normálně užívejte. Ke zvápenatění měkkých tkání dochází vlivem poškození zánětem a jde o jakousi formu jizvy. Určitě k tomu nedošlo tím, že jste užívala vápník. Vůbec to spolu nesouvisí.
Uzly ve štítné žláze jsou pomnožené buňky žlázy, které se typicky shlukují do tvarů připomínajících uzlíky, proto se tak nazývají. To, jak se na ultrazvuku zobrazují, se popisuje pojmy izo-, hypo-, nebo hyperechogenní. Názvy slouží pro orientaci lékařů. Ve většině případů se malé uzlíky pouze sonograficky sledují, pokud by uzlík přesáhl velikostně 1 cm, je indikováno cytologické vyšetření – tenkou jehličkou se z uzlíku pod ultrazvukem odeberou buňky. Uzly se nedají vyléčit léky. Dokud nedělají potíže a mají dobrou cytologii, tak se jen sledují. Pokud se změní, dají se odstranit pouze operativně. V případě, že se prokáže, že je hyperfunkce štítné žlázy důsledkem nadprodukce hormonů jedním z uzlíků, je operace doporučena také.
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítné žlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítné žlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
V praxi je velmi důležité a současně těžké rozlišit Raynaudovu chorobu a Raynaudův syndrom. Obě onemocnění jsou si totiž velmi podobná. Raynaudova choroba je onemocnění samo o sobě, Raynaudův syndrom představuje projev jiného onemocnění. U každého pacienta (především u mužů) by se mělo v případě podezření provést podrobné imunologické vyšetření. Raynaudův syndrom a Raynaudovu chorobu doprovází přechodné zbarvení pokožky: v důsledku slabého prokrvení se prsty na nohou a na rukou zbarví nejprve do bíla, postupně zmodrají a po opětovném prokrvení zčervenají. Ve vážnějších případech se mohou na konečcích prstů vytvářet drobné trhlinky. Raynaudova choroba ojediněle postihuje srdce, plíce nebo ledviny. Raynaudova choroba není nebezpečná, léčí se zejména kvůli nepříjemným pocitům (chlad nebo brnění končetin). U Raynaudova syndromu se musí najít příčina jeho vzniku, jež se následně léčí. V mnoha případech lékaři diagnostikují závažnější onemocnění.
Raynaudovou chorobou bývají postiženi lidé, kteří jsou velmi citliví na chlad. Nemocnému náhle zblednou a zkřehnou prsty, ruce, někdy i nohy. Ve vážných případech prsty zmodrají a objeví se palčivá bolest. V určitém životním období trpí touto poruchou asi 5 % lidí (převážně žen). Když se choroba neléčí, trvají ataky většinou 15 až 30 minut. Jedná se o systémové revmatické onemocnění, které postihuje pojivové vazivo cévní stěny nebo orgánu. Nemoc většinou způsobují kontrakce malých tepen, jež přivádějí krev do povrchových vrstev kůže. Tyto kontrakce vznikají většinou následkem chladu. Někdy jsou kontrakce vyvolány vibracemi elektrických nástrojů, léky užívanými kvůli jiným nemocem, tlakem (když něco svíráme) nebo kouřením. Syndrom se však vyskytuje i při imunologických a hematologických chorobách. Jsou-li příznaky Raynaudovy choroby výrazné a neustupují po normálním zahřátí, lékař většinou předepíše léky na podporu krevního oběhu. Dle mínění terapeutů množství krve, která přitéká do končetin (hlavně do prstů na rukou i nohou), snižují starosti a nervozita. Předpokládá se, že to platí zejména pro lidi náchylné k Raynaudově chorobě.
Raynaudův syndrom je bolestivější a může způsobit závažné zdravotní komplikace, neboť se jedná o dlouhodobé snížení, někdy až o zastavení průtoku krve. V nejhorších případech dochází k takzvané gangréně prstů. Léčba Raynaudova syndromu spočívá převážně v tlumení projevů onemocnění, nezaměřuje se na příčinu jeho vzniku. Až u 20 % pacientů, kteří trpí syndromem studených rukou a nohou, jde o průvodní onemocnění vážnější choroby. Nejčastěji jsou diagnostikovány tyto choroby: revmatické onemocnění, arteriální onemocnění, neurologi
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ET.
Mezi revmatické nemoci, které je možné pomocí biologické léčby ovlivnit, patří zejména:
revmatoidní artritida,
JIA (juvenilní idiopatická artritida),
psoriatická artritida,
Bechtěrevova nemoc,
systémový lupus erythematosus.
Biologické přípravky cílí na imunitní systém, kde blokují činnost určitých buněk. Zatímco i jiné možnosti léčby ovlivňují imunitní systém organismu, je účinek biologických přípravků specifičtější, a tudíž bezpečnější. Mezi další výhody patří, že biologická léčba svým působením neovlivňuje a nepoškozuje ostatní buňky a orgány lidského těla.
Zkušenosti s biologickou léčbou se využívají v onkologii, revmatologii, dermatologii, gastroenterologii, neurologii i hematologii. Účinná je na širokou škálu zánětlivých nemocí, což není jen prostý „zánět“, ale vážná autoimunitní onemocnění, jako třeba roztroušená skleróza, revmatické a oběhové choroby, záněty střev, lupénka, a dokonce i Alzheimer.
V naší poradně s názvem BÉRCOVÝ VŘED NA KOTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Před rokem mě pokousal pes do kotníku, chirurg říkal, že to nemohou operovat, že by se mi tam udělal bércový vřed. Teď se mě tam udělalo, takové suché místo, uprostřed zanícené. Tak se chci zeptat, jestli je to náznak na bércový vřed nebo ne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rozhodně je to situace, kterou je potřeba léčit. Lze ji léčit obvazem, jako by to byl bércový vřed. Obvazem na bércový vřed, můžete léčit i popáleninu, různá škrábnutí, říznutí, ale i chirurgický řez. Záleží na tom, jaký obvaz si v lékárně vyberete. Ve Vašem případě, pokud je tam strup, nebo ta rána je suchá, tak by nejlepším obvazem byl obvaz s hydrogelem. To znamená, že obvaz bude vybaven vrstvou ve formě gelu s určitou speciální léčivou látkou, kterou nanesete na ránu. Dobré je ještě před přiložením překrývat ránu sterilní síťkou, aby se gel hned nevsákl. Hydrogel pomůže rozpustit strup a uvolní průnik léčivých látek k nové kůžičce, která se bude lépe a rychleji hojit.
Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlíků ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzlík menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru, nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí lékař takzvanou punkci tenkou jehlou, s následným cytologickým vyšetřením nátěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlíku. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
Uzlíky většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. V některých případech však dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzle štítné žlázy dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření (scintigrafie štítné žlázy), na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření mohly jevit jako takzvaný studený uzel štítné žlázy.
V naší poradně s názvem GALVANICKÁ ŽEHLIČKA - FUNKCIA ULTRAZVUK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slávka.
Dobry den. Mna skor zaujuma pouzivanie ultrazvuku u ludi trpiacich parkinsonovou chorobou. Je mozne pouzivat tuto funkciu vramci zehlicky takymto ludom?
Dakujem pekne za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U některých pacientů s parkinsonovou chorobou může skutečně soustředěný ultrazvuk poskytnout neinvazivní alternativu k chirurgickému zákroku s menším rizikem komplikací a nižšími náklady. Z dlouhodobého hlediska má soustředěný ultrazvuk potenciál léčit základní patologii onemocnění a bránit progresi. Aby bylo dosaženo tohoto terapeutického výsledku, musí být ultrazvuková energie přesně nasměrována na cíle hluboko v mozku bez poškození okolní normální tkáně. Tam, kde se paprsky sbíhají, vytváří ultrazvuk řadu terapeutických účinků, které umožňují léčit parkinsonovu chorobu bez chirurgického zákroku. Zařízení, které dokáže soustředit ultrazvuk do konkrétní oblasti, je sofistikovaný přístroj podobný tvarem počítačovému tomografu (CT). V Evropě je k této léčbě schválen přístroj od firmy Insightec. Bohužel galvanická žehlička, ani jiné ultrazvukové přístroje nedokáží působit na centra v mozku a nemohou tak v žádném případě léčit parkinsonovu chorobu.
U dospělých i dětí vypadají takřka identicky; jako jakési malé purpurové až fialové uzlíky, bouličky či kožní převisy. Zevní hemoroidy lze samozřejmě jak vidět, tak nahmatat. Uzlíky mohou bolet, pálit, svědit, tlačit, a dokonce i krvácet, ale pozor, také nemusí. Jsou-li v klidovém stavu, mívají často barvu okolní tkáně. Zevní hemoroidy tedy poznáte lehce, vnitřní na sebe upozorní jasně červenou krví či hlenem a mnohdy i bolestí – nicméně spolehlivě je diagnostikuje a vyléčí výhradně lékař.
V naší poradně s názvem ŽLUTÝ PRŮJEM JAK LÉČIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika vasickova.
jak lecit prujem abych mela traveni fit mela jsem chripkku zvracela jsem pak se dostavil prujem a nejak nevim jak na nej jsem unavana stoho vseho prosim o radu dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Smecta je volně prodejný přírodní přípravek proti průjmu. Zároveň si kupte probiotika. Tato kombinace vám určitě pomůže průjem zastavit.
Smrková mast se dá vyrobit, nebo i koupit. Dá se objednat přes internet. Například vyhledávač www.heureka.cz nabízí smrkovou mast z internetových stránek Bylinná lékárna. Při nákupu přes internet je potřeba dát pozor na „padělky“. Obvykle jsou to předražené masti, které vůbec nepomáhají a někdy mohou i nohám velmi uškodit.
Smrková mast se dá koupit i v lékárně a je to bezpečnější. Člověk ví, co kupuje. Ne každá lékárna ji má tuto mast skladem, ale často se dá se doobjednat, například v lékárnách Dr. Max.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožka svrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.
Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.
Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.
Možná vyšetření:
vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
vyšetření krve: Je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
V naší poradně s názvem JAK SE DÁ VYROBIT CHLOROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Nevíte někdo jak se dá doma vyrobit chloroform?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chloroform se doma dá vyrobit tak zvanou haloformovou reakcí. Haloformová reakce vzniká při smísení acetonu, chlornanu a vody. Použít se dá normální aceton (ředidlo na barvy) a chlorové vápno nebo lépe chlorový prášek do bazenů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu se přikapává aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Další možnost je místo chlorového vápna použít chlornan sodný, který se přítomen například v Savu. Po přidání acetonu se směs chlornanu a acetonu zakalí a začne se zahřívat, takže je také třeba během výroby chladit. Nakonec na dně nádoby zbyde surový cloroform, který je nutno předestilovat.
Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Chloroform se používá k uspávání lidí. Chloroform se také používá pro výrobu chemické zbraně - válečného plynu fosgen, který vzniká při smísení chloroformu a některého oxidačního činidla. Účinky chloroformu na lidský organizmus jsou fatální a je třeba při jeho výrobě řádně větrat.
V naší poradně s názvem ONYCHODYSTROFIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Šavrda.
Nehty na nohou rostou dobře, ale podklad je ztluštělý, bílý a drobí se. Dermatoložka diagnostikovala jako onychodystrofie, ale nesdělila příčinu vzniku, ani jak léčit. Jsem nespokojen s jednáním dermatoložky a proto se obracím na vás o radu: Příčina a jak léčit .
Děkuje za odpověď Šavrda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesnou příčinu lze zjistit z laboratorního vyšetření stěru z drolící se části nehtu. Zkuste návštěvu u jiného kožního lékaře, který bude mít zájem nalézt pravou příčinu vašeho problému a podle výsledků z laboratoře pak určí další postup.
Kapilární hemangiom se vyskytuje nejčastěji v kůži, kde vytváří červené skvrny. Lidově se mu také říká „jahodové znaménko“. Často nepředstavuje vážnější problém a lze jej léčit steroidy, kryoterapií, nebo odstranit laserem či chirurgicky.
2. Kavernózní hemangiom
Kavernózní hemangiom můžeme najít v kůži, pod kůží nebo i na vnitřních orgánech. Makroskopicky vypadá jako modravý či nafialovělý uzel. Menší uzlíky mohou spontánně vymizet během školního věku. Větší hemangiomy se mohou vyskytnout např. v hrtanu, kde ztěžují dýchání, nebo na očním víčku, kde omezují vidění. Dále je nutná léčba, buď injekčním podáváním steroidů, laserovou terapií či chirurgickým vynětím.
3. Arteriovenózní hemangiom
Arteriovenózní (racemózní) hemangiom lze vidět v kůži, ale i jinde. Je charakterizován velice krátkým úsekem, kde se přívodná tepna rozdělí na kapiláry a opět spojuje do značně rozšířených žil.
Kromě použití bylin a bylinných doplňků nebo homeopatických přípravků, můžete udělat několik různých věcí, které vám pomohou zbavit se pih z obličeje. Mezi opravné prostředky patří pouze přírodní léky. První domácí lék, který se snaží o odstranění pih pomocí citrónové šťávy. Ve skutečnosti bylo prokázáno, že citronová šťáva pomáhá v boji proti pihám. Stačí opravdu pár kapek citronové šťávy, kterou si dáte na prst a následně rozetřete na pihy. Může se použít i jiné ovoce, jako jsou meruňky a jahody. Protože pracují jako obličejová maska. Pokud chcete použít tyto plody, tak stačí ovoce rozdrtit. Z rozdrceného ovoce uděláte pastu, kterou nanesete na oblasti, kde chcete odstranit pihy. Nebo si také můžete umýt obličej kyselým mlékem, které také pomáhá při odstraňování nevzhledných pih. Kyselina mléčná funguje jako přírodní peeling. Také stačí trocha medu, který rozehřejete. Po rozehřátí ho rovnou aplikujete na pihy. Med vás zbaví skvrn na obličeji. Med opláchnete pomocí studené vody.
Měli byste také používat pleťový krém s ochranným faktorem, když jdete ven. Krom toho můžete také používat kvalitnější opalovací krém. Zejména opalovací krém, který poskytuje zvýšenou úroveň ochrany. Opalovací krém byste měli používat pokaždé, když jdete na slunce. Také se doporučuje pořízení klobouku do svého šatníku a nosit ho kdykoliv se vydáte na slunce. Široký okraj klobouku bude chránit vaši tvář před slunečním zářením. Neměli byste vycházet ven mezi 10 a 16 hodinou, kdy je nejintenzivnější sluneční záření.
Jako maska na obličej se dá použít i kysaná smetana, kterou necháte nějakou dobu působit. Je dobré, abyste tuto pleťovou masku nemyli. Po odstranění masky, natřete pleť hydratačním krémem. Pihy mohou také zmizet, když budete používat pleťovou masku z čerstvého ovoce a zeleniny. Jedná se o jahody, meruňky, červený rybíz a okurky. Jde o domácí přírodní lék na boj s pihami.
Mytí obličeje pomocí kyselého mléka pomáhá v odstranění pih. Protože kyselina mléčná má bělící účinek na pihy. Kromě toho má kyselina mléčná vylučovací faktory. Tyto faktory nedráždí a nevysušují pleť. Také se dá používat křenový ocet. Křenový výtažek nebo výtažek z ovsa je účinný k zabránění vzniku pih. Dokonce se dá používat šťáva získaná z petržele s příměsí citrónové šťávy, červeného rybízu nebo pomerančové šťávy. Tyto šťávy také skrývají pihy.
Mezi další způsoby pro odstranění pih patří neparfémovaný ricinový olej nebo střídavé použití vitamínu E. Vitamin E se bere těsně před spaním. Další účinný způsob pro odstranění pih je rozpuštěný extrakt z jednoho citrónu. Tento extrakt se aplikuje pomocí štětečku přímo na pihy.
Cholesterol a diabetes spolu souvisejí přes inzulinovou rezistenci a poruchu metabolismu tuků.
U diabetu dochází ke změnám ve složení krevních tuků, zejména ke zvýšení LDL cholesterolu a triglyceridů. Tyto změny urychlují poškození cév a zvyšují riziko infarktu či mrtvice. Praktický dopad spočívá v nutnosti přísnější kontroly cholesterolu než u nediabetické populace.
Jaké jsou příznaky vysokého cholesterolu?
Příznaky vysokého cholesterolu bývají často nenápadné nebo zcela chybí.
Většina pacientů nemá žádné subjektivní potíže, dokud nedojde k cévním komplikacím. Někdy se objeví tukové uzlíky na kůži nebo bolest na hrudi při námaze. Praktickým závěrem je nutnost pravidelných krevních testů, zejména u diabetiků.
Proč je vysoký cholesterol u diabetiků nebezpečnější?
Vysoký cholesterol při cukrovce výrazně zvyšuje kardiovaskulární riziko.
Diabetes poškozuje cévní stěnu a cholesterol se do ní snáze ukládá. I mírně zvýšené hodnoty mohou vést k rychlejší ateroskleróze. Pro pacienta to znamená vyšší riziko infarktu, mrtvice a postižení dolních končetin.
Jaké jsou normální hodnoty cholesterolu u diabetika?
Normální hodnoty cholesterolu u diabetika jsou přísnější než u zdravé populace.
Důraz se klade zejména na LDL cholesterol, který by měl být co nejnižší podle celkového rizika. Celkový cholesterol nemusí vypovídat o skutečném nebezpečí. Praktický význam má pravidelné sledování celého lipidového profilu.
Jak snížit cholesterol při cukrovce přirozenou cestou?
Jak snížit cholesterol při cukrovce začíná úpravou stravy a životního stylu.
Základem je omezení nasycených tuků, zvýšení příjmu vlákniny, pravidelný pohyb a redukce hmotnosti. Tyto kroky zlepšují inzulinovou citlivost i lipidový profil. Praktickým přínosem může být snížení potřeby léků.
Jsou statiny u diabetiků vždy nutné?
Statiny u diabetiků nejsou automaticky nutné, ale často jsou doporučeny.
Rozhodnutí závisí na celkovém kardiovaskulárním riziku, věku a dalších faktorech. U vysoce rizikových pacientů přinášejí jasný benefit. Praktickým cílem je prevence závažných komplikací, nikoli pouze úprava laboratorních hodnot.
Co jíst před odběrem krve na cholesterol?
Co jíst před odběrem krve na cholesterol ovlivňuje výsledky vyšetření.
Doporučuje se být nalačno alespoň 10–12 hodin, nepít alkohol a vyhnout se tučným jídlům den před odběrem. U diabetiků je nutné přizpůsobit režim léčby, aby nedošlo k hypoglykémii. Správná příprava zabrání zkresleným výsledkům.
Může mít člověk normální cholesterol a přesto vysoké riziko?
Normální cholesterol nemusí vždy znamenat nízké riziko.
U diabetiků může být problémem složení lipoproteinů nebo vysoké triglyceridy i při normálním celkovém cholesterolu. Proto se hodnotí celý lipidový profil a další rizikové faktory. Praktický dopad je v nutnosti komplexního posouzení, nejen jednoho čísla.
