Deprese často vypadá jinak u mužů a žen, také se jinak projevuje u mladých nebo starších lidí. Povědomí o těchto rozdílech pomáhá zajistit, že je problém včas rozpoznán a léčen.
Deprese u mužů
Deprese je již běžným slovem naší kultury. Mnozí ji spojují se znakem slabosti a nadměrných emocí, ale nesprávně. Nejčastěji je takto viděna u mužů. Depresivní jedinci trpí pocity, které jim nepomáhají. Nejčastěji se domnívají, že jsou oškliví a nedůležití. Mají tendenci stěžovat si na únavu, podrážděnost, problémy se spánkem a ztrátu zájmu o práci a koníčky. Mezi jiné příznaky deprese u mužů patří hněv, agresivita, násilí, bezohledné chování a zneužívání návykových látek. U mužů je vysoké riziko sebevražd, způsobených právě depresí.
Deprese u žen
Deprese u žen je dvakrát vyšší než u mužů. To je částečně způsobeno hormonálními faktory, zejména u premenstruačního syndromu, premenstruální dysforické poruchy, poporodních depresí a perimenopauze. Co se týče příznaků, ženy jsou častěji než muži vtaženy do svých pocitů, zejména pocitů viny. Tyto pocity vedou k přejídání a přibývání na váze. U žen se také častěji vyskytují sezonní afektivní poruchy.
Deprese u teenagerů
Někteří dospívající trpící depresí se cítí smutní, jiní naopak ne. Ve skutečnosti za to může podrážděnost, která převládá u dospívajících adolescentů. Depresivní teenager může být nepřátelský, nevrlý, snadno takzvaně přichází o nervy. Běžným příznakem deprese u mladých lidí bývají nevysvětlitelné bolesti. Neléčená deprese v tomto věku může vést k problémům doma i ve škole. Zároveň může dojít k užívání návykových látek nebo ke změnám chování, které vedou k násilnostem. Deprese u teenagerů je léčitelná.
Deprese u starších dospělých
Deprese u této věkové skupiny je těžkou změnou, která může být zapříčiněna úmrtím blízké osoby, ztrátou nezávislosti a zdravotním stavem. Deprese není normální součástí stárnutí. Starší lidé mají tendenci si více stěžovat na fyzickou stránku nežli na emocionální. Deprese u starších osob je spojena se špatným zdravotním stavem, vysokou mírou úmrtnosti a zvýšeným rizikem sebevražd, takže diagnostika a léčba jsou nesmírně důležité.
Poporodní deprese
Mnoho nových maminek trpí nějakou prchavou formou deprese. Poporodní deprese jsou déletrvající a vážnější formy deprese vyvolané částečně hormonálními změnami spojenými s dítětem. Poporodní deprese se vyvíjejí brzy po porodu, neměly by se rozvíjet v období šestinedělí.
V naší poradně s názvem PSYCHICKÉ PROBLÉMY DEPRESE LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Trojakova.
Dobrý den,mam velký problem se sestrou.Podle toho co jsem si přečetla tak ma asi silne deprese, nepracuje,prašky zapíjí alkoholem,je zla,vyhrožuje sebevraždou,po domě běha s nožem a vyhrožuje,mohla bych popisovat do nekonečna.Sama se lečit nechce,bojím se ,že někomu ublíží.Potřebovala bych poradit jak jí mám donutit léčit,třeba i právní cestou.Děkuji Trojáková Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze policie a státní zástupce může nařídit ochrannou ústavní léčbu. Domluvte se na místní policejní stanici jak máte postupovat. Ačkoliv se zdá oznámení na policii nesourozenecké, tak v konečném důsledku, po zahájení protialkoholické léčby, bude mít tento krok pozitivní účinky na zdravotní stav vaší sestry.
Ve svém příspěvku ASPERGRŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta macoszkova.
Dobry den , mam syna z aspergrovym syndromem ,ma 18 let nebere žadne medikamenty ,odmita je ma sklony k alkoholu ,když ma deprese řeši je alkoholem a to tak že se opiji do nepřičetnosti ,alkohol si obstara jak jen muže a řeši s tim možne deprese , prosim o radu . Děkuji macoszkova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V poslední době se objevily velmi zajímavé údaje o vztahu depresivní poruchy a stravy. Preventivně a léčebně se podávají omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou například v rybách a středomořské kuchyni. Prevencí a vhodnou léčbou je také pohybová aktivita. Naprosto nejhorší je, když člověk zaleze do kouta a nedělá nic, nemoc ho k tomu táhne. I se středně těžkou a těžkou depresí je možná a doporučená fyzická aktivita. U lehkých depresí jsou tyto metody dokonce účinnější než léky, u těch středních jsou stejně účinné jako léky. U těžkých forem se o jejich významu diskutuje, ale i v takových případech se hodí metody kombinovat. V psychoterapeutickém programu pro pacienty s depresí je důležité ukázat pacientům, jakým způsobem žít, aby se deprese nevracely – kdo dobře dodržuje psychohygienu, většinou deprese nemá. Naučit je všechny možné pomůcky na to, jak si poradit s jednotlivými příznaky deprese a jak se z deprese případně i svépomocí dostat – toto je cíl kognitivně-behaviorální psychoterapie. Pomocí hlubší psychoterapie rozebrat s pacientem aktuální psychický problém ve kterém uvízl, rozebrat s ním mezilidské vztahy, které nefungují tak, jak by měly, a to tak, aby to vedlo k jeho lepšímu životnímu fungování a ke šťastnějším důsledkům v životě – na to se používá hlubinná psychoterapie. Gestalt psychoterapie, psychoanalyticky orientovaná skupinová psychoterapie, pak chce naučit pacienta správně a pravidelně relaxovat, aby díky této dovednosti mohl kdykoliv, kdy to bude potřebovat, uvést svůj nervový systém do vyrovnanějšího stavu.
Při léčbě pacientů s depresí jsou důležité všechny výše uvedené složky, protože léky samotné někdy nepomohou – pacientovi je sice lépe, ale problémy zůstávají, stejně tak špatný životní styl a deprese se chronifikují. Samotná psychoterapie ani změna životního stylu často nepomohou pacientům, kteří mají k depresi vrozenou dispozici, nebo je deprese těžší.
Deprese není jen špatná nálada, která přijde a zase odejde. Jedná se o onemocnění, které vám může kompletně změnit život. Nemluvě o smutných koncích, které končí sebevraždou. Včasné rozpoznání deprese a vyhledání odborné pomoci vám může zachránit život. Nebojte se svěřit se či mluvit o svých problémech. Mužské chování nespočívá ve skrývání problémů, ale v postavení se jim čelem.
V naší poradně s názvem LÉKY NA SPANÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ládík.
V článku vám chybí to že již dávno existují nenávykové léky na spaní které navíc fungují daleko lépe než Benzodiazepiny. Bohužel díky naši legislativě tyto léky mohou pacientovi napsat jen odborní lékaři. Naštěstí k jednomu takovému chodím a ten nemá problém mi Mirtazapin napsat...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mirtazapin byl poprvé syntetizován v Organonu a publikován v roce 1989, poprvé byl schválen pro použití u závažné depresivní poruchy v Nizozemsku v roce 1994 a ve Spojených státech byl uveden na trh v roce 1996 pod značkou Remeron.
Mirtazapin je atypické tetracyklické antidepresivum a jako takové se používá především k léčbě deprese. Jeho první účinky se mohou objevit až za čtyři týdny, ale mohou se projevit i již za jeden až dva týdny. Často se používá v případech deprese komplikované s úzkostí nebo nespavostí. Účinnost Mirtazapinu je srovnatelná s jinými běžně předepisovanými antidepresivy.
Bohužel nelze říci, že by Mitrazapin nebyl návykový. Mirtazapin, podobně jako další antidepresiva může po vysazení způsobit abstinenční příznaky. Pro minimalizaci abstinenčních příznaků se doporučuje postupné a pomalé snižování dávky. Příznaky náhlého ukončení léčby Mirtazapinem mohou zahrnovat depresi, úzkost, tinitus, záchvaty paniky, vertigo, neklid, podrážděnost, sníženou chuť k jídlu, nespavost, průjem, nevolnost, zvracení, příznaky podobné chřipce, příznaky podobné alergii, např. svědění, bolesti hlavy a někdy mánie nebo hypománie.
Deprese je závažné psychické onemocnění, je to nemoc postihující celý organismus. Není to slabost, nedostatek vůle nebo sebekázně, ale duševní porucha, která není vůlí ovlivnitelná. Pro depresi je charakteristické opakování epizod chorobnému smutku, beznaděje, ztráty energie, vůle, sebedůvěry a radosti ze života. Deprese je provázena pesimistickými výhledy do budoucna, poklesem výkonnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostmi, pocity méněcennosti a domnělého provinění, myšlenkami na sebevraždu, poruchami spánku, poruchami soustředění, nezájmem o sebe, svou práci, rodinu přátele, koníčky a záliby, které dříve těšily. Od běžného smutku nebo rozladěnosti se deprese liší v tom, že je intenzivnější než smutek, trvá déle a nepříznivě ovlivňuje výkonnost.
Deprese postihuje někdy v průběhu života až 17 % obyvatelstva. Aktuálně trpí depresí 6–7 % obyvatelstva. Vyskytuje se dvakrát častěji u žen než u mužů. Je to jeden z nejčastějších zdravotních problémů, které lidé v životě musí řešit. Každoročně onemocní depresí 5 % obyvatelstva, nezávisle na věku. Je nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.
Deprese je léčitelné onemocnění. Bez léčby mohou příznaky onemocnění trvat i léta. Vždy platí, že čím dříve léčba začne, tím dříve deprese odezní. Neléčená deprese vede ke ztrátě výkonnosti, k izolaci pacienta, ztrátě radosti ze života a také k výraznému zhoršení celkového zdravotního stavu tím, že snižuje obranyschopnost organismu.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ NOHY OBE POD KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Arnold.
Zdravim a prosim o radu.Maminka 85 ma jiz 24 hodin cervene obe nohy,jako by si natahla svetle cervene podkolenky i tak pod kolenem ohranicene na obou nohach.Trpi leta plisni na nohach,mezi prsty. Pred 25 lety si z lazni dovezla exzem Ruzi,ktera ji obcas na leve noze vystoupi,dnes se me to nezda,ale tuhle nohu ma po uraze zlomeniny stale oteklou ,koleno,kotnik a modre zilky jiz 20 let.
Dala jsem ji let proti alergii,Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být cévní dermatitida, která je známá také jako žilní ekzém. Je způsobena zánětlivými účinky nashromažděné krve v tkáňových prostorech dolních končetin. Stejně jako u všech typů ekzémů se postižená kůže stává svědivou, červenou, oteklou, šupinatou, praskající a teče z ní voda. Může postihovat obě končetiny současně. Tady je vidět, jak vypadá cévní dermatitida https://www.google.com/imag…
Další možná příčina je lipodermatoskleróza (LDS), což je zánět podkožního tuku a projevuje se jako fibrózní, rigidní, červená nebo hnědá kůže, obvykle postihující dolní končetiny od kolen dolů. Nohy při této nemoci vypadají jako obrácené láhve od šampaňského. V akutním stavu se LDS projevuje jako bolestivý zánět. Může postihovat obě končetiny současně. Tady můžete vidět, jak lipodermatoskleróza vypadá https://www.google.com/imag…
Léčba lipodermatosklerózy může zahrnovat léčbu žilní nedostatečnosti, podložení nohou výše než srdce a stažení elastickými kompresními punčochami. V některých obtížných případech může být stav vylepšen použitím fibrinolytického činidla, Stanozolu. Fibrinolytická činidla využívají enzymatický účinek k rozpuštění krevních sraženin a umožnují zprůchodnit krevní rečiště. Stanozol je vpravován injekčně přímo do postižené oblasti.
Situaci by měl vidět praktický lékař, popřípadě kožní lékař a nebo gerontolog, neboť hrozí komplikace z nekontrolovaného vývoje tohoto stavu.
Představa o tom, že deprese je jen smutná nálada nebo zármutek, který známe normálně všichni, je velmi povrchní a není správná. Říkat depresí postiženému člověku, aby se šel někam rozptýlit, aby na to nemyslel, je asi tak smysluplné jako říkat tomu, kdo má zlomenou nohu, ať si kouká dát ty kosti k sobě.
Léky na depresi
Antidepresiva, jsou nejlepším prostředkem, jak depresi zvládnout. Neznamená to ovšem, že po tom co se vezmou antidepresiva, tak že člověk žije v nějaké euforii, ale naopak dojde k jakémusi vystřízlivění a pacient se vymaní z bludných představ, které ho dříve stahovaly až k sebevraždě. Po antidepresivech pacient získává znovu kontrolu nad svou psychikou a nabývá dojmu, že konečně se ovládá on sám a ne nějaké černé myšlenky. A to vše, aniž by pacient nějak změnil názor a myslel si najednou, že je život děsně happy. Ne, ten tragický pocit samozřejmě nadále u pacienta zůstává, ale navrací se taková jakoby praktičnost nebo lépe řečeno smysluplnost života. Mezi nejčastěji užívané léky na depresi patří Lexaurin, Citalon a Cipralex.
Babské rady na depresi
Babské rady říkají užívat čerstvě mletý muškátový oříšek každý den čtvrt lžičky. Dále se doporučuje inhalovat vanilku, například jako vonnou seneci, nebou při vanilkové koupeli. Z klasických lékových doplňků se na depresi doporučuje užívat pravidelně B-komplex forte - jednu tabletu ráno po jídle.
Psychoterapie na depresi
Názory na to, zda je deprese přemožitelná vůlí, se liší. V zásadě se dá říci, že deprese není přemožitelná pouze vlastní vůlí. Existují zde však určité psychoterapeutické postupy, které mohou pacienta zacvičit v tom, jak svou vůlí může lépe depresi zvládat. Jedním z takových alternativních postupů je behaviorálně kognitivní terapie, která spolu s antidepresivními léky pomáhá pacientovi přehodnotit svůj pohled na svět a to jak ve své minulosti, tak i do budoucnosti. Pacient se tak zbaví pocitu, že všechno co kdy udělal, bylo špatné, nebo co kdy udělá, bude špatně, protože on je špatný. Při této psychoterapii se cestou speciálních triků, domácích cvičení a domácích úkolů, podobných, jako když se učíme hrát na housle, dá přispět ke zvratu deprese. Depresi lze tedy ovlivnit psychoterapeuticky. Deprese bez léků přemožitelná je, ale nikoliv svépomocí a nikoliv amatérsky, je zde třeba určitého profesionálního zácviku a to jak psychoterapeuta, tak i pacienta.
Deprese se tedy dá zvládnout bez předčasného ukončení života pomocí antidepresiv a psychoterapie.
V naší poradně s názvem CIPRALEX ZKUŠENOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Dobrý den
Před třemi týdny jsem začal mít deprese a byl mi předepsán Cipralex 20 mg/ml kapky. Dočetl jsem se ,že při bráni tohoto léku může dojit k impotenci. Je mi 48 let a chtěl bych ještě zažívat krásy při milováni. Ještě jsem nezkoušel jestli při brani tohoto léku je možno dosahnout stopoření penisu.Děkuji za odpověď.
Děkuji Ivo
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba escitalopramem (Cipralex) vyvolává erektilní dysfunkci - neschopnost udržet úd ztopořený. Dochází k tomu kvůli snížením biologické dostupnosti oxidu dusnatého zprostředkované zvýšenou aktivitou nikotinamid adenindinukleotid fosfát oxidázy a produkcí reaktivních forem kyslíku.
U některých mužů může pomoci užívání sildenafilu (Viagra) nebo tadalafilu (Cialis). Tyto léky mohou zmírnit erektilní dysfunkci vyvolanou antidepresivy. Muži i ženy mohou mít prospěch z přidání bupropionu k jejich léčbě. Bupropion Neuraxpharm je přípravek k léčbě deprese. Předpokládá se, že reaguje v mozku s látkami, které se nazývají noradrenalin a dopamin a které souvisejí se vznikem deprese.
K léčbě deprese lze využít celou řadu používaných metod, včetně léků (antidepresiva), techniky stimulace mozku nebo psychoterapie. Rodinná terapie může být užitečná v případě, kdy dochází ke zvýšení deprese kvůli rodinnému stresu. Deprese je tedy léčitelná několika možnými způsoby. Lehčí formy jdou zvládnout pomocí psychoterapie, na závažnější formy je nutno vzít na pomoc antidepresiva a jiná psychofarmaka. Některé typy depresí reagují dobře na léčbu fototerapií. Na velmi těžké formy deprese, kde i léky selhávají, pak většinou odborník indikuje léčbu elektrokonvulzivní (elektrošoky). Ideálním způsobem léčby většiny depresí je kombinace farmakoterapie a psychoterapie.
Podpůrnou psychoterapii by měl ovládat a praktikovat každý člověk, který pracuje v pomáhajících profesích, tedy pochopitelně každý psychiatr nebo psycholog. Podpůrná psychoterapie představuje základní podmínky pro vytvoření pocitu důvěry. Pomáhající musí mít trpělivost naslouchat, musí se umět vcítit, mít schopnost povzbudit a problematiku srozumitelně vysvětlit.
Speciální psychoterapie pomáhá pacientovi s depresí pochopit, co se s ním děje (znalost chorobného procesu, informace o nepříteli, to samo o sobě snižuje nepříjemný strach z neznámého), umožnit mu projevení citů (což ne vždy v běžném životě jde), vytvořit mu prostor bezpečí (když ten „svůj“ právě ztratil), pomoci mu jít dál.
Psychoterapeut se stává průvodcem, který vede pacienta k znovuvybudování rozvráceného života, k přebudování žebříčku hodnot, k nalezení stability, mnohdy větší, než měl v předchorobí. Každý psychoterapeut pracuje jiným způsobem, podle školy, kde získal vzdělání, a podle názoru, který na vznik deprese má.
Léčba deprese rozhodně patří do rukou odborníka, nevyplácí se váhat s jejím započetím, indikací léků. Prodlení má někdy tragické a nevratné následky – sebevraždu člověka.
V naší poradně s názvem CIPRALEX A MARIUHANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaké nežádoucí účinky by se mohly dostavit po kombinaci cipralexu a mariuhany.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při společném užívání THC a antidepresiv zejména hrozí prohloubení primární deprese a vznik bipolární poruchy - manio-depresívní psychózy. Pak také společné užívání marihuany a antidepresiv může vést k rozvoji schizofrenie a různých sociálních poruch osobnosti.
V některých případech se může stát ale i pravý opak, kdy užití marihuany má pozitivní vliv na psychický stav a může od deprese ulevit. THC vám dovolí lépe souznít s přírodou nebo s vaším bezprostředním okolím (s tělem, pokojem, bytem, meditační místností a podobně) a to může vést k odreagování a rozptýlení chmurných myšlenek.
Rozhodně je třeba při takovýchto hrátkách s trávou a antidepresivy požádat někoho z vašeho okolí, kdo je nezaujatý, aby vás mohl případně upozornit na to, že se v této souvislosti psychicky měníte k horšímu. A to by mělo být pro vás jasným signálem k ukončení používání této kombinace.
Buďte opatrný.
Psychotická deprese je na rozdíl od ostatních klinických forem relativně homogennější depresivní poruchou, jejíž léčba spadá vždy do kompetence psychiatra a obvykle vyžaduje hospitalizaci. Psychotická deprese je charakterizována klinicky přítomností psychotických příznaků, zjednodušeně řečeno přítomností bludů (porucha myšlení) nebo halucinací (porucha vnímání) s depresivním obsahem nebo stuporem (strnulost, otupění). Patří k obtížně léčitelným a je častější, než by se obecně předpokládalo. Ve srovnání s nepsychotickou se u psychotické deprese vyskytují častěji relapsy (návraty příznaků) a opakované epizody. Nemocní více využívají zdravotnických služeb. Psychotická deprese vede k větší neschopnosti a je spojena s horším průběhem. Jedná se vždy o závažnou depresi spojenou s biologickými koreláty. Nejčastěji se u psychotické deprese vyskytují bludy nebo jiné příznaky psychózy doprovázené příznaky deprese.
V naší poradně s názvem RANNÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krůčková.
Co je příčinou ranní deprese?Nechce se mi vstávat,žádný elán,žádná radost ,nechuť cokoliv dělat.Užívám antidepresiva Venlafaxin Mylan 15O mg,1 ráno.Během dopoledne se pochmurná nálada posupně lepší.,ale ta rána jsou HROZNÁ!!!
Můžete mi poradit?Možná jsem nevypsala dosti potřebných informaci? Mohu upřesnit dle potřeby.
Za odpověď mnohokráte děkuji. Alena K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste se domluvit se svým psychiatrem na úpravě dávkování, abyste mohla užít jednu dávku ráno i večer. Tím by se mohly ranní chmury zmírnit.
Na pozadí deprese (endogenní – „pravé“ deprese) bývá určitá dispozice (vloha). Je-li tato dispozice, mnohdy dědičně daná, aktivována, způsobí projevy poruchy. Tím spouštěcím elementem může být celá řada podnětů: stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (například některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim. Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí), a tak není udivující, že deprese často začne v takových obdobích, jako je puberta, laktace, klimakterium, nebo v průběhu menstruace.
Podle psychoanalytického pojetí je deprese reakcí na nějakou ztrátu; další názor praví, že jde o důsledek narušeného vztahu mezi matkou a dítětem v raných vývojových fázích; podle jiné koncepce existuje cosi jako depresivní osobnost, která má sklon více prožívat negativní události v životě. Podle jiných je tím významným predispozičním faktorem ztráta rodiče do 11 let věku, která zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího objevení se deprese. Náchylnost k depresi také zvyšují potíže nebo určité neschopnosti ve vztazích k druhým lidem. Kdo neumí říkat „ne“, nechává si pro sebe své pocity, špatně navazuje vztahy a žije v obavách, že jej ostatní neberou a neváží si ho, ten by se měl – v rámci prevence deprese – pokusit o řešení těchto problémů.
V naší poradně s názvem PŘÍRODNÍ LÉK NA SCHIZOFRENIE A DEPRESE A ÚNAVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mamka je psychicky labilní člověk a na jaře a podzim trpí totální únavou a depresemi. Je schopná prospat celý den, nic ji nebaví, má řeči o sebevraždě atd, Sama se již léčí u své psychiatričky ( nějaký druh schizofrenie ) , avšak bych jí ráda pomohla přírodní cestou, jelikož její léky na tento druh depresí nepomáhají... Poradíte prosím nějaký účinný přípravek na deprese, nechuť k života a únavu? Moc děkuji. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje několik bylinek, které ovlivňují psychiku, jako například třezalka nebo meduňka, ale jejich kombinace se stávající léčbou je riziková. Mnohem lepší je kontaktovat lékaře psychiatra a informovat ho o zhoršení psychického stavu, protože je zde celá řada léků, které mohou být použity při těchto výkyvech. Nemyslete si, že alternativní medicína bude v tomto případě účinnější než léčivo z lékárny, nebude a navíc samovolná změna v léčbě přinese akorát tak zhoršení. Můžete zkusit poslat maminku na skupinovou terapii, kde jsou přítomni lidé se stejnými problémy a mezi sebou si vyměňují informace a zkušenosti za dohledu zkušeného mediárora. O konání takových skupinových terapií se dozvíte v ordinaci psychiatra. Zároveň je třeba dohlédnout, aby vaše maminka skutečně užívala předepsanou léčbu a nevynechávala.
Mezi hlavní příznaky deprese patří bezesporu smutná nálada, což je společensky chápáno jako jediný příznak, ale to samo o sobě nestačí. Mezi další příznaky patří také snížené sebevědomí, pesimismus - do budoucna je všechno viděno černě. Také úzkost bývá průvodním jevem deprese. Dále sem patří ztráta vůle, ztráta iniciativy, ztráta zájmů a koníčků. Pak jsou zde i časté pocity únavy a mnoho různých dalších tělesných příznaků.
Často se při depresi objevuje časné ranní probouzení. Postižení depresí se vzbudí ve dvě nebo ve tři hodiny ráno a pak již nemohou usnout. Nastává zde pak situace, že postižený straší po bytě, a je to pro něj taková ta hodina mezi psem a vlkem, kdy nic nejde dělat a zároveň spát také není možné. V jiném případě se zase třeba postižený depresí probudí normálně, ale nemá zase potřebu vůbec vstát z postele. Každá jednotlivá věc, kterou by pak měl přirozeně udělat, se jeví, jako že to vlastně vůbec nemá cenu. Obléknout se, vyčistit si zuby, obstarat základní tělesné potřeby, to vše se postiženému zdá jako nepřekonatelný úkol srovnatelný například s výpravou na Mount Everest. Postižený se musí přemlouvat ke každému kroku, protože nejraději by zůstal třeba tři dny v posteli a nevylezl z ní. Dalším charakteristickým znakem deprese je ztráta sebeúcty. Pacient tak často přestane uznávat sám sebe a ztratí sebedůvěru. Pacient při depresi nepřikládá vlastní osobě sebemenší důležitost. Jestliže pak chybí sebeúcta a sebedůvěra, tak přichází na řadu konečné řešení, které vrcholí sebevraždou.
Když začne člověk na sobě vnímat příznaky deprese, tak to často vidí jako svou slabost, což dále více prohlubuje jeho pocity neschopnosti. U postiženého při depresi jeho víra ve své osvobození neexistuje. Bolest nepolevuje, a pacientův stav činí nesnesitelným vědomí, že žádná pomoc nepřijde, dnes ani zítra. A tato beznaděj deptá duši více, než bolest sama.
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý večer! Nemám problém s tím popravdě Vám odpovědět na jakoukoli z Vašich otázek, pokud Vás moje odpovědi zajímají a dokážete z nich něco usoudit! Asi se nejprve přiznám ke svému věku. Je mi 23 let, resp. vrzy mi bude 24, každopádně prozatím není oslovení "paní" ještě na místě :-) Posledních pár let mého každodenního života se víceméně ve školně/pracovním sterotypu. Studuji posledním rokem právnickou fakultu UK, a vedle toho cca 8-10x dnů v měsíci pracuji v advokátní kanceláři jako asistentka. Škola mě relativně baví a zvládám ji dá se říci výborně. Nicméně studium je především časově náročné, a v kombinaci s 10hod směnami často vysilující. Musím přiznat, že za posledních pár měsíců mi zbývalo minimum skutečně volného času. Nevnímám to ale nijak úkorně, těším se z každého kroku, kterým jsem blíž zdárnému konci školy a práce, ač se pro mě po 2 letech stala nezáživnou rutinou, je pro mě většinou taky příjemná a utíká mi. Trávím hodně času pochůzkami na čerstvém vzduchu, spolupracuji de facto s kolegyněmi, kamarádkami a mám za to, že jsem v kolektivu poměrně oblíbená. Tím bych uzavřela kapitolu pracovního života. Co se týče mého života osobního, ten v podstatě celý stojí a padá s mým přítelem, se kterým jsem již 5 let a máme spolu neuvěřitelně pevný vztah. Za tu dobu, co jsme spolu se stal nejdůležitějším člověkem v mém životě, tím víc, že nemám mnoho skutečně blízkých přátel, a ani s rodinou abych byla upřímná, nevycházím podle svých představ. Respektive vztahy s rodinou mohu označit za velmi dobré, ale řekněme, že názorově, hodnotově a vůbec se necítím být s rodinou příliš spojená. Přesto se vracím domů často, užívám si tam přírodu, která mi v Praze, kde žiju, chybí, a také tam mám větší míru soukromí, které už léta postrádám absolutně, s ohledem na to, že s přítelem žijeme u jeho rodičů. To byla dlouhou dobu velká ekonomická úspora, ale trvale už to začíná být neúnosné, ač jsou to úžasní lidé, navzájem spolu velmi dobře vycházíme a snažíme si pomáhat. A konečně, co bych mohla říct ke své celkové fyzické kondici,.. z té nejsem nijak nadšená! Ačkoli jsem veskrze sportovně založený člověk, pokud mi to čas dovolí chodím pravidelně do fitness, hraju squash, běhám, občas provětrám kolo nebo v zimě snowboard, dvakrát dobře se necítím. Často mě bolí záda, trpím na bolesti hlavy a celkově se cítím neustále strašně unavená. Přikládám vinu povinnostem a nedostatku rozptýlení, které když se ale náhodou naskytne, nemám vůbec na nic náladu a raději volím odpočinek. Strava za tím snad být nemůže. Ne vždy tomu tak bylo, ale stravuji se myslím poměrně kvalitně. Nejsem velký jedlík a někdy se stane, že vynechám teplý oběd, ale o to víc si pak vybírám, co s ním k večeři nebo během dne, a nestojí mě to velké úsilí, protože mám sama od sebe vcelku zdravé chutě. Nikdy nevynechám minimum živočišných bílkovin a zbytek tvoří ovoce, zelenina, oříšky, mléčné výrobky. Setkala jsem se s různými názory, které sice nejspíš jsou podloženy fakty, jako že lepek škodí, mléko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Veroniko, jste úžasně sdílná. Ve svém životě potřebujete mít vedle sebe člověka nebo skupinu lidí, které Vám dokáží naslouchat a porozumnět. Z Vašeho textu se mi jevíte spíše jako sangvinička, nežli flegmatička. Vaše otevřenost je velmi přijemná a Vaše vyrovnanost Vám bezpochyby pomůže ve Vaší léčbě. Ale nyní k Vašemu problému s olupující se pokožkou na hlavě a vypadáváním vlasů.
Psala jste, že vnímáte svou pokožku spíše jako suchou. Takže nejprve bude třeba vyloučit plísně, které by mohly olupování způsobovat. K tomu Vám doporučuji navštívit kožní oddělení na pražské poliklinice na Karlově náměstí 32, třetí patro, vchod naproti schodišti. Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: https://www.vfn.cz/pracovis… Může sem přijít každý i bez lékařského doporučení, neobjednává se zde, je třeba počítat s delším čekáním, ale kožní lékaři zde jsou vinikající s výbornou praxí, zejména MUDr. Divišová. V dohodnutý čas zde laborantky odebírají i vzorky kůže, které pak kultivují pro prokázání plísní. Pokud se plíseň potvrdí, tak se nasadí antymykotická léčba a v tomto stádiu se setrvá až do vyléčení a jiné zde uvedené doporučení se neaplikují. Pokud se ale plíseň neprokáže, tak je možné použít tato doporučení. V první řadě to budou výživné promašťující masky na vlasy a olupující se pokožku, které by v případě plísně spíše ublížily, proto ta mykotycká diagnóza na začátku. Určitě bude třeba doplnit Vaší stravu o některý z doplňků, který se soustředí na podporu růstu vlasů, ten vyberete buď s kožním lékařem nebo v lékárně s lékárníkem. Vypadávání vlasů bude souviset s nedostatečnou výživou vlasového folikulu, odkud vyrůstá vlas. Tuto výživu je možné doplnit vnitřně, prostřednictvím lékové formy, ale také zevně, prostřednictvím masáže vlasaté části hlavy. Nejlépe když si rozmícháte za studena lisovaný olivový olej se žloutkem a vitamínem E, který koupíte v lekárně jako červené želatinové tobolky po 400mg, které pak proříznete a olejový obsah přidáte k oleji a žloutku. Použijte vždy jen obsah ze dvou tobolek na jednu aplikaci. Touto směsí pak proveďte masáž celé hlavy svými konečky prstů, nebo můžete požádat svého přítele, aby Vám to udělal a Vy mu při tom vyprávějte o svých pocitech, radostech a přáních, nebo i problémech, jak Vám bude zrovna přijemné. Nechte vyniknout vaší společnou harmonii. Po skončení masáže si vlasy lehce umyjte šampónem pro suché vlasy. Tuto masážní emulzi můžeté také doplnit o abrazivní částekčy, které při masáži budou sloužit jako peeling a snadněji tak odstraní olupující se kůži. Jako vhodné abrazivo je možné použít obyčejný suchý kus kus, nasypte ho k oleji a žloutku a pak to hned aplikujte na pokožku. Také bude vhodné upravit účes, respektive jej zkrátit, neboť dlouhé vlasy jsou těžší a jsou pak více náchylné k vypadávání, než u lehkého účesu s krátkými vlasy. Také se snažte vyvarovat přehnanému stylingu svého účesu. Píšete, že jste z Prahy, takže doporučuji
Vliv dědičnosti na rozvoj deprese je významný, ale nikoliv rozhodující. Odhaduje se, že se genetické faktory na depresi podílejí přibližně 40 %. Ví se také, že děti nebo sourozenci nemocného s depresí mají asi 2–3x vyšší riziko, že během života také onemocní depresí, než lidé bez deprese v příbuzenstvu. Nedávné studie nicméně ukazují, že genetická vloha nerozhoduje přímo o tom, zda se u nás objeví deprese, či nikoli, nýbrž o tom, zda a jak budeme, či nebudeme odolní k negativním životním událostem (stresu). Někdo tak může během života zažít řadu těžkých situací a deprese se u něj neobjeví, naopak u někoho riziko deprese stoupá s výší zátěže (mírou prodělaného stresu). Dědičnou výbavu zatím změnit nedokážeme, průběh života však alespoň do jisté míry ano.
Ve svém příspěvku PŘECHOD U ŽEN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřiška Sedláčková..
Dobrý den, mám dotaz. Moje dcera trpí od malička atopickým ekzémem. Je jí 48 let a je v přechodu. Může mít přechod vliv na zhoršení ekzému?
Děkuji za odpověď. Sedláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Dobrý den, poslední rok mám tak týden před menstruací stavy úzkosti hlavně v noci, bez nálady a deprese, čím nebo jakými prostředky toto mohu zmírnit.
Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.
Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta
Terapeut pomáhá postiženému:
porozumět tomu, co se s ním děje;
oddělit zdravé prožívání od nemocného;
omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
obnovit žebříček hodnot;
podpořit a rozvinout vše zdravé;
nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
najít cesty, jak překonat současné životní problémy.
Jak psychoterapie léčí depresi
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.
Co je individuální psychoterapie
Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Trochu jiná situace je v průběhu dlouhodobé léčby. Může dojít k tomu, že v původně dobrém terapeutickém vztahu dojde k napětí a pocitům nepochopení. V tom případě není na místě ihned hledat nového terapeuta, ale daleko důležitější je za
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Na začátek si připomeňme, co to vlastně deprese je. Je to psychické onemocnění, které se projevuje smutkem, sklíčeností, ztrátou zájmu o dění okolo sebe, apatií. Tento stav může trvat týdny i měsíce a má tendenci se vracet. Zejména dlouhodobá neléčená deprese (trvající déle než půl roku) může mít další negativní důsledky na zdraví přerůstající do roviny fyzické (nespavost, pocit tíhy na hrudi, bolesti hlavy, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, poruchy příjmu potravy a další). V závažných případech může deprese dohnat nemocného až k myšlenkám na sebevraždu.
V naší poradně s názvem CO OVLIVŇUJE NAŠÍ PSYCHIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hofman.
Vážení
V dnešní době mám již na psychické problémy stupeň invalidního důchodu, příčiny mých psychických potíží jako jsou úzkosti, deprese, psychosomatické potíže, velmi silně zakořeněná křivda z doby puberty, kdy jsem byl šikanoán, vydírán spolužáky, vznikaly rúzné posměchy na mou osobu i vyloučení z kolektivu v důsledku manuální nešikovnosti se zednickými pracemi, když jsem se učil na středním odborném učilišti stavebním v Náchodě, obor jsem si vybíral jen podle toho kolik spolužáků půjde na daný obor, bál jsem se jít někam sám na školu právě kvůli šikaně. V době , kdy jsem měl dané problémy mě matka s bratrem dali na pomocné učiliště stavební v Broumově, kde měla matka známou z našeho domu, která tam pracovala jako ředitelka, bohužel problémy stále pokračovali, spolužáci se mi smáli, já něměl ani motivaci, jeliož jsem věděl , že se touto prací nebudu živit, prožíval jsem spoustu strachů z odborného výcviku kde se prováděli zednické práce i strach z některých spolužáků,nakonec jsem se ani nevyučil jako jediný ze třídy i když jsem dochodil zcela normálně Zš. Poté v zaměstnánách probáhali od zaměstanců posměchy, někdy lítosti, velmi mě štvalo, že nic nejsem, že mám nízkou mzdu a musím dělat pomocné práce, přemýšlet jsem i o sebevraždě, o sebe jsem nedbal, neholil jsem se a ni nestříhal až do doby než jsem šel na vojnu. Říkal jsem si,že když nic nejsem tak nemá vůbec cenu se o sebe starat, hledt si partnerku atd. Nakonec jsem se až ve 24 letech rozhodl, že půjdu na střední odborné učiliště obchodní do Pardubic na obor prodavč průmyslového zboží, kde jsem se nakonec vyučil i když mě to stálo spoustu jak psychických i fyzických sil. Kvůli minulosti i kvůli tomu,že chi v životě něčeho dodsáhnout jsem se přihlásil na dálkové studium cestovního ruchu na střední škole v Pardubicích, stojí mě to hodně sil a zatím jsem spíše průměrný ve škole. Úzkosti mám předvším z lidí v místě bydliště a to proto, že mám pocit, že si díky mé minulosti o mě myslí,ž že jsem lempl a debil, který nic v životě nedokázal, mám pocit ,že mě soudí a jednají se mnou jako z debilem nebo mě litují. Díky školy se bohužel úzkosti zvětšily, psychosomatické potíže jako je motání hlavy nebo zimnice, únava či slzení či pláč, který se objevuje když sleduji nějakou vážnou nehodu či úmrtí např smrt studentů v Bratislavě, kde je přejel opilý řidič nebo zabití dětí či celé rodiny nebo romantická film a dále velký vztek a nenávist na spolužáky či učitele, které mi nějak ublížili i matce as bratrovi, že mě dali na pomocné učiliště a spolužáci, kteří se mi ani neomluvily či mi jako bolestné nepřispívají na důchod, chtěl bych aby všichni umřeli a dokážu si představit, že bych je díky odpaltě dokázal zabít, kdyby mě napadli či se mi vysmívali. Také mám pocit, že díky tomu se mi v těle objeví i nějaký zánět, naposledy to byl zánět žlučníku či močového měchýře. Jsem z toho všeho zoufalý a nevím co mám dělat. Prášky beru, chodím jak do duševního zdraví, psychiatričce, k psychologovi již nechodím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jednoduchá rada, těžká realizace. Rada zní: přestaňte žít pro ostatní a žijte jen sám pro sebe. Vytvořte si skupinu přátel, se kterými si rozumíte a ostatní lidi vnímejte jako stromy v přírodě. Dělejte aktivity vhodné jen pro jednoho člověka, jen pro vás. Choďte na výlety, radujte se z krásné přírody kolem. Co se sexu týče, tak používejte erotické internetové stránky a onanujte. Dělejte to často a hodně. Svět je krásný i o samotě, kdy nemusíte řešit odpovědnost vůči druhým a případné nezdary vnímáte jen vy, coź je opravdu osvobozující. Nepůjde to hned, ale po čase nového pohledu na svůj život to půjde čím dál tím lépe. Žijte a radujre se z toho, že tu můžete být.
Tato porucha se projevuje střídáním mánie (manická epizoda) a těžké deprese (bipolární deprese). Dalšími projevy může být rychlá a nečekaná změna nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či takzvané ultrarapidní cyklování, to znamená, že mánie a deprese se nečekaně střídají několikrát za den. Při smíšené fázi postižený zažívá symptomy obou stavů zároveň (mánie i deprese). Manickým syndromem se rozumí stav, kdy postiženého snadno rozruší i sebemenší maličkosti, jedná impulsivně, například utrácí velké částky z vypůjčených peněz, které poté nemá jak splácet. Nemocný trpící mánií bývá nadměrně sebevědomý (většinou ovšem neproduktivně), veselý nepřiměřeně okolnostem, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, zrychlenou řeč, rychlé střídání myšlenek, je sexuálně promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Postižený může být zároveň i podrážděný, veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené, může mít pocity nadřazenosti a nezastavitelnosti, a může být nebezpečný pro sebe i své okolí.
Bipolární porucha velmi často souvisí s jinými poruchami, například poruchami osobnosti. Příkladem může být hraniční porucha osobnosti, která se také projevuje střídáním nálad, obvykle ale v kratších časových úsecích, například hodinách nebo dnech. Je otázka, jestli jde o skutečnou komorbiditu (tedy současný výskyt dvou různých nemocí), nebo podobnost příznaků. DSM – diagnostický systém používaný v USA – řadí obě poruchy vedle sebe do takzvaných poruch bipolárního spektra. Dále jde o narcistickou poruchu v širším slova smyslu, tedy osobnost s nestabilní regulací pocitu vlastní hodnoty. Tato nestabilita má různé projevy, od narcistické poruchy osobnosti v užším smyslu, jak je laicky dobře známá (přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nadřazenosti, neempatické, sobecké chování, upevňování pocitu vlastní hodnoty na úkor druhých), přes depresivní poruchu osobnosti, kde je sebehodnocení naopak trvale patologicky snížené, ke střídání pocitů zvýšené a snížené vlastní hodnoty a s tím i nálad a aktivity, které se mohou podobat projevům BAP nebo v ně přecházet.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) patří bipolární porucha mezi deset nejdražších nemocí s nejhoršími následky.
Ve svém příspěvku PSYCHICKÉ PROBLÉMY DEPRESE LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Trojakova.
Dobrý den,mam velký problem se sestrou.Podle toho co jsem si přečetla tak ma asi silne deprese, nepracuje,prašky zapíjí alkoholem,je zla,vyhrožuje sebevraždou,po domě běha s nožem a vyhrožuje,mohla bych popisovat do nekonečna.Sama se lečit nechce,bojím se ,že někomu ublíží.Potřebovala bych poradit jak jí mám donutit léčit,třeba i právní cestou.Děkuji Trojáková Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivona.
Dobry den, chtela jsem se poptat co mam delat abych se zbavila rannich prsimu a nastartovala se do zivota.Muj pribeh,kdyz mi bylo 20let prodelala jsem prvni deptesi jelikoz jsem vubec nevedela co to je v te dobe pricitala jsem to k prepracovani a totalnimu vyhoreni nemela jsemoc hezke detstvi nasi se rozvedli a ja a sestra zustali s otcem za svuj zivot jsem se stehovala asi 23krat.Az jsem si nasla v 19 pritele,ale snim zadna slava zacal me podvadet a ja cim dal vic pracovala abych se od vsech a vseho odprostila no a pak to zacalo silene nechutenstvi zhubla jsem na 39kg.a totalne jsem se zhroutila doktorka mi rekla ze je to syndrom vyhoreni a dala me neschopenku v te dobe se me ujala babicka a dostavala me z toho hnusu 3mesice a ja se nejak vratila do bezneho zivota opustila pritele nasla si podnajem a zmenila praci vse bylo dobre dlouhych 8let nic a po 8 letech opet je pravda zecjsem prozivala v tech 8letech hodne stres nebudu zde psat vse jelikoz by to bylo na dlouho i tak jsem .ela slozite obdobi,ale deprese zadna az po tech 8letech se vratila a ve vetsi mire nemohla jsem nic muj pritel nevedel co semnou a ja byla pripravena ze to odezni,ale ne ta poptvora se me drzela jak kliste ja zas hubla jen jsem lezela a spala z vycerpani jsem si zala dost prasku a chtela to zkoncovat nemela jsem sebevrazedne myslenky jen uz jsem memela silu dal takro zit nenajezena slaba bylo to hrozne skoncila jsem ma JIPU tam za mnou prisel psychiatr a rekl ze mam depresivni poruchu z uzkotnxma stavama a poslal me na 24 na otevrene oddeleni bylo to tam super dostala jsem se z toho zacala brat antidepresiva zoloft ale jak me pustili tak jsem za 14dni po tom otehotnela vse vysadila nahle bylo me fajn asi nejlepsi roky meho zivota 4 roky nic a ted se vse vratilo 1000krat horsi placam se v tom od listopadu a ne a ne najit vhodny lek sertralin me nepomohl pi 6 tydnech me bylo hur a ted escilacopram po dalsich 6tydnech silene nechutenstvi a ranni pedsima ted neberu 2dny escila.a je mo o trosicku lip uz se bojim,ze se pro me nenajdou leky mela jsem hned zacit s lecbou i v tehotenstvi treba by se to ted nestalo mam krasny dite jednou chci mit dalsi zacinam podnikat ale takto to nejde chci to byt zase ja zacinam s terapii udelam vse pro to abych se te mrchy zbavila poradte muzu byt na atb.nejak citliva chci aby to bylo zamnou ranna jsou nejhorsi a vecer uz je mi celkem dobreexistuji prasky a zvyseni chuti k jidlu.dekuji za odpoved a omlouvam se za obsah
Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je nejúčinnější léčebnou metodou užívanou v psychiatrii. Principem metody je průchod elektrického proudu mozkem, který vyvolá krátký epileptický záchvat provázený svalovými křečemi. Aplikace elektrického výboje se uskuteční pomocí elektrod přiložených do oblasti obou spánků nebo do oblasti spánku nad nedominantní hemisférou mozku a vrcholku lebky. Pacient je v průběhu aplikace v krátké anestezii a ve svalové relaxaci vedené anesteziologem, která zabrání možným úrazům v průběhu svalových křečí provázejících epileptický záchvat. Postavení EKT nebo „elektrošoků“ je díky negativní mediální kampani v naší společnosti problematické a často je laiky tato metoda odsuzována bez hlubších znalostí. Naopak pacienti, kteří s ní mají zkušenost, o ni často sami žádají, protože je velmi účinná a zatížená minimem vedlejších nežádoucích účinků. Důvodem k užití EKT jsou těžké nebo k terapii rezistentní depresivní epizody, zejména pokud jsou provázeny sebevražednými myšlenkami. Výhodou je významně rychlejší nástup účinku než u farmakologické léčby. Aplikace musí být opakovaná v sérii minimálně 4–6krát. Pokud ani po 12. aplikaci není patrný efekt, je metoda považována za neúčinnou. Celkový počet aplikací není omezen, ale většinou jich není více než 15. Dalším důvodem k užití EKT je pozitivní zkušenost z léčebného efektu v minulosti.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky EKT
Z vedlejších nežádoucích účinků se mohou objevit přechodné poruchy paměti, které vymizí s odstupem 6–8 týdnů po poslední aplikaci EKT. Pokud dochází v průběhu série aplikací EKT k rychlému zhoršování paměti, lze tomu částečně předejít jednostrannou aplikací nad nedominantní hemisférou.
Lze EKT kombinovat s léky
EKT se v léčbě deprese s léky kombinuje, protože její efekt je krátkodobější a působí vždy jen na příznaky probíhající epizody. Pro zajištění dobré remise a dlouhodobé stabilizace nálady je kombinace léků a EKT výhodná.
Co je to fototerapie a k čemu se v léčbě deprese užívá
Fototerapie je léčba jasný světlem. Je to bezpečná a účinná biologická léčba, která je u indikovaných pacientů jednou z možností volby oproti užití antidepresiv. Prokazatelně účinná je u sezónní afektivní poruchy (SAD), ale má i dobrý přídatný účinek v kombinaci s antidepresivy jak u SAD, tak u nesezónních depresivních poruch. Fototerapie ovlivňuje denní změny hladin monokinových neurotransmiterů, které regulují náladu. Fototerapie je velmi dobře tolerovaná a vedlejší účinky nevedou k přerušení léčby. Slabě vyjádřené vedlejší účinky se mohou objevit na počátku léčby.
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH,BUŠENÍ SRDCE, ZTUHLÉ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.
Milá paní Věruško,
Odpovídám pozdě, ale snad se nebudete zlobit. Jsem na tom den ode dne hůř. Jsem jako svázaná, brnění v celém těle, na jedno ucho neslyším, skoro se bojím chodit,jak mě to hází do boku,jsem nanic. Neuroložka mě poslala na CT a EEG. Nic tam nenašli, ale paní neuroložka tím skončila. Už mě neobjednala, skoro nemohu nic dělat a jsem bezmocná. Dokonce mě vypovídá paměť.
Potřebovala bych jít do nemocnice na pořádné neurovyšetření, ale lékařka mě již odstavila, prý mám chodit ven mezi lidi a jít k psychiatrovi. Nenám deprese, ale asi ji budu mít, jak se trápím ze své nemoci.
Věruško, zdravím Vás a přeji brzké uzdravení, snad to s Vámi bude dobré.
S porozuměním Vaše nešťastná Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Milá Jarmilko,
moc je mě líto jak vám je a jak se k vám,nám chovají někteří lékaři.Já nemohu říct,že by mě odstavili,ale dávají mě stále víc a silnější dryjáky.Řekla jsem si DOST!!!!Je to moje tělo.Zkusila jsem je vynechat,ale udělala jsem chybu,,že jsem to neudělala postupně,ale naráz.Měla jsem absťák jako hrom,trpěla jsem asi 10 dní,ale nepovolila jsem a jsem z toho venku.Šlo o Lyricu a Neurontin.Bylo mě po nich špatně,měla jsem točení hlavy,na to mě zase předepsali jiný lék a to jsem brala prášky na prášky a šlo to stále dokola,mám hodně vedlejších problémů s silných léků.Mám zkušenost,moc k lékařům nechodit,já nechci už brát silné léky denně ať je mě jak chce,ale beru Indometacin čípky 50 nebo 100 jen když mám bolesti.Někdy kapky Algifen,jen podle potřeby.Snažím se hýbat,velké cvičení nemohu,ale cviky pro starší cvičím a teď před léto každý den si uvařím konvici bylinkového čaje.Z Máty,kopřivy,řebříček,kontryhel,sedmikráska,meduňka ,prostě co nejdu na naší zahradě.Cítím se po tom dobře i na zažívání,detoxikuji ty jedy z léků.Beru to v různou dobu,ne každý den,jak je potřeba a je mě líp.Přestaly mě mnohé problémy.My si myslíme,že lékaři,když nám dají léky nové,silné,že nám to pomůže.Je to omyl,je to horší a horší.Je to moje zkušenost,ať si každý dělá podle svého.Mám RA je nevyléčitelná,to vím,ale peru se s tím po svém a cítím se lépe.Moc vám přeji ,abyste si našla cestu jak z toho začarovaného kruhu v kterém se někdy motáme.Nezatracuji lékaře,ale nejsou všemocní.
Hlavním problémem deprese u mužů je to, že společnost považuje mluvení o mužských emocích za něco špatného. Muž má být silný a nezdolný. Smutek, úzkost či melancholie představují slabost a nepřípustné chování pána tvorstva. Emoční stránka deprese je všeobecně známa, o čem se však tolik nemluví, jsou tělesné symptomy. Varovným signálem je tedy neustálá únava a špatný spánek.
Mnoho příznaků deprese je však společných oběma pohlavím. Jako první se objeví pocity úzkosti, smutku a osamění. Pak se dostaví únava a nekvalitní spánek. Není se tedy čemu divit, že muž trpící depresí leží často v posteli a baví se nicneděláním. Kvůli depresi totiž ztratí veškerý zájem o aktivity či koníčky. Začne se přejídat nebo naopak ztratí chuť k jídlu. Jak tedy poznat depresi u muže? Pozor si dávejte i na podrážděné chování, pokles libida a rizikové činnosti. Muži se totiž pod záštitou deprese nezřídka vrhají bezhlavě do všech adrenalinových aktivit, hazardu či promiskuity.
Přesný a jednoznačný mechanismus vzniku deprese není dosud znám. Z dosavadních vědeckých poznatků vyplývá, že deprese je způsobena nerovnováhou biochemických látek (neurotransmiterů), které se zásadně podílejí na přenosu informací v mozku. Jsou to především serotonin, noradrenalin, dopamin, kyselina aminomáselná a glutamát.
Deprese je jednoznačně biologicky podložená nemoc. V žádném případě nejde o rozmar, osobní slabost nebo životní nekázeň. Počátek onemocnění, jeho příznaky a průběh jsou ovlivněny genetickými, biochemickými a hormonálními vlivy a také prostředím.
