JAK SE LÉČÍ ZÁNĚT ŽIL DOLNÍCH KONČETIN a nejen to se dozvíte v tomto článku. Flebitida je označení pro zánětlivé onemocnění žil. Nejčastěji se flebitida rozvíjí v oblasti žil dolních končetin, neboť krev v dolních končetinách má snadný sklon k městnání. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci.
Onemocnění žil dolníchkončetin
Zánětžil dolníchkončetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolníchkončetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolníchkončetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
V naší poradně s názvem WWW.JÁK SE PROJEVÍ ZÁNĚT ŽIL U NOHOU DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše večeřová.
Modré fleky na lítkách až žlutě zbarvené,tíha nohou,velká belestivost při chůzi a při větším teple.Bolest pouze při dotyku na kterékoliv místo na nohou.Obvodní lékař neléčí ,neví si stím rady ,pouze B12, jinak nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zánět žil se může projevit právě i s příznaky, které popisujete. Budete potřebovat lepší vyšetření, aby se zjistil pravý důvod vašich obtíží. Nejlépe bude, když požádáte svého obvodního lékaře o doporučení na kardiologii a necháte si tam svá lýtka vyšetřit.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolníchkončetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolníchkončetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Hezký den, chtěla bych poprosit o radu. Před cca 3 lety se u mě objevilo mravenčení horních a dolních končetin. Nevím co vše má spolu souvislost tak raději vypíšu vše na co si vzpomenu.
- bušení srdce
- výpadky dechu ( né úplné ale hodně špatně se mi dýchalo) nejvíce v autobuse a v uzavřených prostorech
- tiky v očním víčku
- cukání ve svalech různě na ruce na hýždích...
mravenčení končetin na rukou i nohou ( před rokem se mi občas stávalo menší citlivost v malíčku ) ale zřídka.
pocity chladu v horních i dolních končetinách. Nejvíce na ruce v které držím u PC myš po delší době na PC je ruka úplně ledová, ale není modrá.
v roce 2013 na jaře se objevilo vitiligo
leden 2011 bezproblémový porod.
Před cca měsícem jsem byla na vyšetření na neurologii. Dr mě poklepala kladívkem a řekla, že na mě nic zvláštního neschledává. Poslala mě na krev Borelioza + vápník vše v pořádku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krev proudící z žil dolníchkončetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!
U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem OTEKLÉ KOTNÍKY PO DLOUHÉ CESTĚ AUTOBUSEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Dobrý den,jel jsem do Chorvatska autobusem a po cestě jsem měl oteklé kotníky. Čím je to způsobeno?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oteklé nohy při dlouhé cestě v dopravním prostředku jsou způsobeny útiskem cév v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Také k tomu přispívá fakt, že při dlouhém sezení, se nepoužívá lýtkový sval, který mimo ovládání chodidla také pomáhá pumpovat krev zpět k srdci. V těchto případech se krev z nohou k srdci vrací pomaleji a její přebytky v dolních končetinách začnou prosakovat z žil do okolních tkání, kde tvoří otoky, které popisujete.
Rychlá pomoc u takovéhoto otoku dolních končetin a kotníků je lehnout si na podlahu a opřít nohy o stěnu, aby byly výš než zbytek těla a takto vydržet alespoň 10 minut. Při tom je vhodné dělat volné výpony se špičkami chodidel - střídavě odtahovat a přitahovat špičku chodidla směrem ke koleni.
Jako prevence před vznikem otoků při dalším cestování se vyplatí použít kompresní punčochy, které se nasazují ještě před cestou a sundávají se, až když je možná normální chůze. Kompresní punčochy se dají koupit běžně v lékárně v různých velikostech.
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
Ve svém příspěvku OPERACE ARTEROSKLEROZY DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sasínková Jiřina.
Mám 64 let,160 cm měřím a 70 kg vážím / nadváha /.Poslední 2 roky mě bolí při chůzi i v klidu
nohy / lýtka,nárty,kotníky... / Ještě mám příčně plochou nohu, vložky nosím
Po vyšetření mě byla určena diagnoza arteroskleroza dolních končetin. Pan doktor mě doporučil operaci.Zatím užívám claudienne 100 mg.
Rozhodla jsem se na operaci jít, ale pro mě je důležité znát všechny okolnosti např. jak dlouho
operace trvá jak probíhá a pooperaci pobyt v nemocnici je jak dlouho
Omlouvám se za dotaz, ale když budu vědět do čeho jdu tak budu mnohem klidnější.
,
Mnohokrát děkuji za pochopení
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Sasínková.
Jak probíhá /zhruba / operace ucpaných cév dolních končetin a s jakými výsledky
Cilostazol je méně známou protidestičkovou sloučeninou.
Cilostazol je obsažen v některých lécích podávaných u ischemické choroby dolních končetin (například lék Noclaud, Claudienne, Pladizol a podobně).
Noclaud
Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 50 a 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 50–100 miligramů 2x denně.
Princip účinku: Noclaud je inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Noclaud se využívá především v terapii ischemické choroby dolních končetin, kdy zlepšuje prokrvení tkání dolních končetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít na paměti, že základem konzervativní terapie ICHDK je vždy zanechání kouření a léky je nutno chápat spíše jako podpůrnou formu léčby.
Hlavní nežádoucí účinky: Nejsou příliš časté a nebývají závažné. Někteří lidé popisují bolesti hlavy a trávicí obtíže, bušení srdce, otoky tkání a alergické reakce.
Cena: Odvíjí se od síly a velikosti balení, tedy od 310 Kč do 456 Kč, s doplatkem 68 Kč nebo 31 Kč. Noclaud je na lékařský předpis.
Claudienne
Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 50 a 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 50-100 miligramů dvakrát denně.
Princip účinku: Claudienne je inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Claudienne se využívá zvláště v terapii ischemické choroby dolních končetin, kdy zlepšuje prokrvení tkání dolních končetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít na paměti, že základem konzervativní terapie ICHDK je vždy zanechání kouření a léky je nutno chápat spíše jako podpůrnou formu léčby.
Hlavní nežádoucí účinky: Nejsou příliš časté a nebývají závažné. Někteří lidé popisují bolesti hlavy a trávicí obtíže, bušení srdce, otoky tkání a alergické reakce.
Cena: Záleží na síle a velikosti balení, tedy od 258 Kč do 1 00 Kč, s doplatkem 137 Kč až 575 Kč. Přípravek je na lékařský předpis.
Pladizol
Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 100 miligramů 2x denně.
Princip účinku: Jde o inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Pladizol se využívá zvláště v terapii ischemické choroby dolních končetin, neboť zlepšuje prokrvení tkání dolních končetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít
Ve svém příspěvku OTEKLÉ NOHY KOLEM KOTNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtech.
manzelka ma porad otekle nohy dole kolem kotniku hodne nevime si rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Gruntorádová.
Dobrý den....Mám osteroporozu....Nejvíce v okolí bederní páteře.....Zjištěno před 13.roky......Chdím na Ostropologické centrum......Asi 5.roků jsem brala Flosamax.....Nyní vysazen.....Tak dvakrát do roka zajdu na ortopedii na obstřik bederní páteře......na chvíli to pomůže......Součastný můj problém....Mravenčení,mražení v nohou dolní kočetiny....okolo kotníků.....nepatrný otok .....Nemám žádné křečové žíly viditelné.....nohy mám hladké..... celý život jsem pracovala jako prodavačka.....Tak jsem soustavně chodila po tvrdé dlažbě nebo betonu....na konci září jsem byla na turistickém zájezdě....BYLO TO VELMI NÁROČNÉ.....DOMŮ JSEM PŘIJELA S NAMOŽENÝMI PATAMI....A TOUTO BOLESTÍ.....DOLNÍCH KONČETIN.....Na neurologii se mě nechce.....Nemám odtamtud dobré zkušenosti.....dlouhá čekání...a prášky které vždy zhoršovaly můj zdravotní stav.....vždy jsem je musela vysadit.....V součastnosti beru prášky na vysoký tlak.....Ifimacombi 300 mg/12,5 mg...1 krát denně + Vasocardin ..50...2 krát denně......Prosím o radu jak tento problém vyřešit.....Popřípadě jaký lék volně prodejný mohu zakoupit.....Ps" Při pohybu,chůzi je vše v pořádku....Problém pouze v klidu.....Děkuji za radu.....
Zánět žil na noze je náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například po tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zánětžil dolníchkončetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, neboť i systém žil dolníchkončetin se člení na hluboký a povrchový.
U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandáží a v lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotiky. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami, a to v akutní fázi trvale, není později přes den zapotřebí žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.
U žilního onemocnění na noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolníchkončetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
V naší poradně s názvem ZAVODNĚNÍ KOTNÍKU A NOUHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den.
Potřebuji taky poradit. Mám kotníky úplně oteklé i nohy pod kolenem.
A úplně mi trnou.Mám taky sedavou práci.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro otoky dolních končetin není podstatné, jestli je organismus zavodněn či nikoliv. Proto léky na odvodnění nemusí být správným řešením. Otok dolních končetin se nejčastěji vytvoří vlivem nedostatečné funkce odtoku krve zpět k srdci. Vzhledem k tomu, že krev nestoupá vzhůru tak, jak by měla, hromadí se v nejníže položených kotnících a lýtkách. Dlouhodobé sezení zhoršuje tyto projevy, protože krev musí protékat klikatě, tedy s ještě větším odporem, než vstoje. Co s tím? Zjistit zdravotní stav srdce a ledvin. Sama a hned si můžete pomoci tím, že začnete cvičit. Během jakékoliv pracovní pauzy udělejte toto nenamáhavé cvičení: 20 výponů na špičkách a 10 dřepů. Doma pak VŽDY odpočívejte s nohama výše než je zbytek těla! Kupte si kompresní punčochy a noste je při chůzi z a do práce. Masírujte si nohy - každý den provádějte lymfatickoi masáž. Ve volných dnech jezděte na kole, choďte a plavejte, abyste udržela v kondici svůj kardiovaslulární systém.
Zpětnému návratu krve ze žil k srdci napomáhá několik mechanismů:
svalově-žilní pumpa
srdeční činnost
dýchací pohyby
Svalově-žilní pumpa, označovaná také jako „svalové srdce“, představuje práci svalů dolních končetin, při které se stahem lýtkových svalů krev vyhání k srdci a relaxací svalů je zase krev z distálních, níže uložených oblastí nasávána směrem k srdci. Tlak v žilním systému závisí i na poloze člověka. Ležící člověk má žilní tlak na nártu asi 15 mmHg. Vestoje dosahuje žilní tlak průměrně 80 až 100 mmHg, což představuje vysokou zátěž pro žíly, které zvětší svůj průsvit a roztáhnou se.
Při chůzi se snižuje objem krve v žilách dolních končetin a klesá žilní tlak na nártu z uvedených 80 až 100 mmHg na 30 až 40 mmHg. U zdravých končetin tento pokles přetrvává do 20 sekund po skončení chůze.
Při běhu žilní tlak na nártu nohy a v prstech klesá až na nulové hodnoty. Fyziologicky pracující chlopně zabraňují zpětnému toku krve v žilách. Při nedostatečnosti (insuficienci) chlopní žilní tlak klesá minimálně, protože při relaxaci svalů krev teče retrográdně, tedy zpět do vzdálených (distálních) oblastí.
Prokrvení končetin preventivně podporujeme pravidelným cvičením. Stejně tak i při onemocněních s poruchami periferní cirkulace (poruchy tepenného a žilního systému) pravidelným opakovaným zatěžováním svalových skupin podporujeme prokrvení končetin, které jsou lokalizovány periferně od poruchy, čímž podporujeme tvorbu funkčních kolaterál a zvyšování průtoku krve.
Podstatou cviků je zapojení svalové pumpy svalů dolních končetin, čímž se podpoří žilní návrat stagnující krve z dolních končetin.
Při vlastním vyšetření lékař prohlédne a prohmatá postiženou končetinu. Přitom si všímá zarudnutí a případných dalších známek zánětu. Důležitými příznaky jsou otok a bolestivost. K porovnání obvodů postižené a zdravé končetiny může lékař použít metr. K vyšetřování patří i některé zvláštní hmaty se zatínáním svalů při ohýbání plosky nohy. Zvýšená bolestivost ukazuje na hluboký zánět. V případě povrchového zánětu (tromboflebitidy) obvykle ke stanovení diagnózy stačí jen anamnéza, pohled a prohmatání končetiny. Při podezření na hluboký zánět (flebotrombózu) provede lékař ještě některá další vyšetření. Patří k nim odběr a laboratorní vyšetření krve, které má stanovit množství faktorů přítomných při srážení krve. Určuje se zejména koncentrace D-dimeru. Při jeho negativitě (tedy nezvýšeném množství) lze akutní trombózu s největší pravděpodobností vyloučit. Dalším cenným vyšetřením je ultrazvukové zobrazení žilního systému, takzvané sono. Sono žil dolníchkončetin je dopplerovské vyšetření, které ukáže případné změny v proudění krve v žilách.
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolních končetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami.
Otoky dolních končetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Pokud pro vás nejsou vhodné kompresní punčochy, můžete vyzkoušet krémy, které jsou určené na křečové žíly. Jedná se o krém Invisi, jehož složky zahrnují vitamín E a rostlinné prostředky, konkrétně extrakt měsíčníku, který má protizánětlivé schopnosti. Další nabízenou metodou jsou prášky zaplavující trh. Tyto tabletky obsahují koňský kaštan. Koňský kaštan je bylinný extrakt, jehož vlastnosti výrazně snižují bolest a velikost křečových žil. Používání koňského kaštanu je stejně efektivní jako léčba pomocí kompresních punčoch.
Kompresní punčochy
Nejméně invazivní a prvotní postup při léčbě všech typů křečových žil je užívání kompresních punčoch. Kompresní punčochy zmírňují tlak křečových žil a pomáhají krevnímu oběhu. Kompresní punčochy zlepšují fyzický stav pacientů. Jakmile však kompresní punčochy sundáte, křečové žíly se automaticky vrátí.
Chirurgické podvázání
Chirurgické podvázání je možnost léčby, kterou doporučuje většina lékařů. Chcete-li podstoupit chirurgické podvázání, musí lékař udělat na kůži malé řezy, které vedou od rozkroku až ke kolenu. Pak žíly podváže, nebo dojde k jejich odebrání. Tento postup se provádí v celkové anestezii a zotavení trvá čtyři až šest týdnů. Chirurgické podvázání má 75procentní úspěšnost a je stále populárním zákrokem, protože se jedná postup, který vás zcela zbaví křečových žil. Zároveň je tato metoda nejrozšířenější možností léčby křečových žil.
Intravenózní laserová ablace
V posledních deseti letech došlo k inovaci léčby křečových žil pomocí intravenózní laserové ablace. Tato léčba má minimálně invazivní postup a provádí se v lékařské ordinaci pod lokální anestezií. Pacient leží na zádech, lékař vloží malou dutou jehlu do hlavní drenážní žíly na noze a pomocí laseru dojde k utěsnění žíly. Krev nuceně protéká sekundárním žilním systémem, který uvolňuje tlak abnormálně nafouklých křečových žil a umožňuje jim, aby se vrátily do původního stavu (normální neviditelné velikosti). Léčba trvá asi dva týdny s 90procentní úspěšností. Vzhledem k vysoké úspěšnosti a rychlému zotavení se intravenózní laserová ablace stává známější a používanější. Můžeme říct, že intravenózní laserová ablace je jedním z nejúčinnějších prostředků pro léčbu křečových žil.
Sklerotizace
Sklerotizace je technika, při níž je pacientovi aplikován roztok soli injekční formou do rozšířených nebo abnormálních žil. Roztok soli dráždí výstelku žíly a způsobí zjizvení tkáně, která je nakonec absorbována do těla. Sklerotizace je vhodná pro pacienty, kteří nemají problém s ventilem na hlavní žíle. Naopak je nevhodná pro pacienty, kteří mají za sebou chirurgické podvázání žil nebo intravenózní laserovou ablaci, existuje 50procentní pravděpodobnost, že se křečové žíly znovu objeví.
Ve svém příspěvku LAZNĚ LUHAČOVICE ,,,NEUROPATIE DOLNICH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronislava.
Už 6 let se lečím na neuropatii dolních končetin.Beru Gabanox 400 6ks denně, Baclofen 25 2x denně a Tramal dle potřeby, Baclofen by mi měl vystřidat Gabanox. Je to čím dal tím horší.Palení,svědění tlak a bolest holenních kosti,křeče.Pan doktor se snaží a vystřídala jsem ještě jiné léky,ale nic mi nepomáhá.Mezi jinýma jsem skoušela CBD 400. Od pana doktora mám informaci,že na neuropatii na lázně nemám nárok.Pojištěna jsem u 211 mám 70 let.Děkují za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Krejčiřík.
Druhý rok mě neurolog léčí chronickou distální neuropatii. Bolesti noh, otoky,špatná chůze s berlou. Užívám aneurox a enelbin.
Mohl by zastavit zhoršování pobyt v lázních ?
Děkuju za odpověď fr
Pokud je bolest a otok kotníku způsobeno artrózou, používá se konzervativní léčba. Konzervativní léčba v počátečních stádiích artrózy hlezenního kloubu zahajuje terapii především farmakologicky. Nasazují se nesteroidní analgetika a antiflogistika (NSA), chondroprotektiva (Ortho 3000), při otoku a výpotku v hleznu je vhodný obstřik kortikoidem. Vhodná je i aplikace nitrokloubní výživy (Erectus, do hlezenního kloubu není hrazena ze zdravotního pojištění!). Doporučuje se snížení fyzické aktivity, bandážování ev. používání ortézy na chůzi. Vhodné jsou rehabilitace, fyzikální procedury, lázeňská terapie. U obézních pacientů se motivuje k redukci hmotnosti. Operační řešení se provádí u pacientů s nedostatečnou odezvou na konzervativní terapii.
Tato problematika je velmi obsáhlá může se jednat o Luxace peroneálních šlach, o chronickou nestabilitu hlezna o zlomeniny v oblasti hlezenního kloubu resp. kotníků, o již zmiňované podvrtnutí hlezenního kloubu (distorze, sprained ankle), cení onemocnění, mezi které patří Chronická žilní nedostatečnost. Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek.
Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolních končetin a celé řadě komplikací.
Při prvních příznacích, obtížích nebo již viditelných křečových žilách, by měli lidé vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby. Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolních končetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru. Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již křečové žíly člověk má, pak by se měl raději vyhnout sportům se statickou zátěží, jako je např. vzpírání, ale i jízda na koni. Při těchto sportech se v žilách výrazně zvyšuje tlak a je omezena žilní cirkulace. Naopak vhodné je plavání či jízda na kol
Ve svém příspěvku NOČNÍ BOLESTI NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVLA.
V roce 1999 po operaci ploténky, Artroza diabetes. Již několik měsíců mě k ránu budí silné bolesti levé nohy, od prstů brnění a bolesti od nártu až po křeče v lýtku. Přes den při delším stání jako by mi nohy začínaly dřevěnět. Magnézium užívám ale bez efektu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav.
Mám už několik let polyneuropatii dolních končetin.Polyneuropatie střednětěžkého stupně axonílního typu.EMG nález stacionární,bez progrese.Nyní jsem byl objednán ortopédem na výmněnu levého kyčelního kloubu koksatroza III.st.Nyní se ptám není pro mně ortopedická operace z důvodu polyneuropatie dolních končetin nebezpečná? Předem děkuji za Váš názor.
Neprůchodnost cév je zapříčiněna ukládáním tuku, především cholesterolu, na stěnách cév. Tím dochází ke vzniku aterosklerózy, česky ke kornatění tepen. V místech, kde se tyto částečky tuku (odborně tukové pláty neboli aterogeny) ukládají, dochází k zúžení, takzvanému průsvitu cévy, a krev pak obtížněji proudí. Céva se také stává křehčí a méně pružná.
Nedostatek krve znamená nedostatek kyslíku. A nedostatek kyslíku znamená zvýšené riziko vzniku stavů, které nás mohou rychle ohrozit na životě – mozková mrtvice, embolie nebo akutní infarkt myokardu. Dále může hrozit trombóza, hypertenze nebo ischemická nemoc dolních končetin (tedy takzvaná nedokrevnost).
K ucpání cévy krevní sraženinou obvykle dochází na dolních končetinách. Sraženina se může vytvořit v lýtku, stehně, ale i v pánevních žilách. Nazýváme ji pak hlubokou trombózou. Sraženina pacienty ohrožuje zejména tím, že se může uvolnit a putovat krevním oběhem až do plic. Tam může uzavřít průsvit menších cév a způsobit tak závažný stav – plicní embolii.
K příčinám vzniku sraženin patří:
stavy zpomalující průtok krve cévami,
poškozené žilní chlopně,
infekce či poranění žil,
genetická onemocnění způsobující vyšší srážlivost krve,
hormony – například estrogen obsažený v hormonální antikoncepci,
nedostatek pohybu, upoutání na lůžko,
operace, zejména v oblasti dolních končetin a kyčlí.
Trombóza dolních končetin se může projevovat jako jednostranný otok nohy. Je bolestivá a lze při ní pozorovat zvýšenou náplň povrchových žil, případně změny zbarvení.
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolních končetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někdy si polyneuropatii přineseme do života vlastní genetickou výbavou, podobně jako třeba leidenckou mutaci. To pak vůbec nezáleží na dodržování zásad zdravého životního stylu a neuropatie propukne tak jako tak. V kombinaci s leidenskou mutací zde vyvstává možnost řešení projevů polyneuropatie úpravou dávkování antikoagulačních léků, které určitě užíváte na ředění krve. Domluvte se na tom se svým kardiologem. Také by bylo vhodné být v péči neurologa, který bude kontrolovat změny v projevech neuropatie a určí i následnou léčbu.
Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.
Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolníchkončetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Oteklé nohy a červené fleky mohou signalizovat bércový vřed. Bércový vřed je chronické poškození kůže následované rozpadem a úplným odumřením tkáně. Projevuje se otokem a červenými fleky v oblasti dolních končetin.
Příčiny
Bércové vředy vznikají ve většině případů na podkladě dlouhodobé nedostatečnosti žilního systému dolních končetin. Hlavním úkolem žil je transportovat neokysličenou krev z dolních končetin směrem k srdci a pak dále do plic, kde je krev obohacena o kyslík a následně přes srdce pumpována znovu do oběhu. Z různých příčin však může dojít k poškození žilní stěny, která se stává tenčí a méně kvalitní, a žíly pak nejsou schopné správně plnit svoji funkci. Kvůli tomu vázne okysličování tkání dolních končetin, což se navenek projeví změnou barvy kůže na nohou ve smyslu blednutí. Rovněž dochází ke snížení kvality ochlupení, případně jeho úplné ztrátě, a v neposlední řadě také ke snížené schopnosti hojení ran. Drobná poranění kůže, škrábnutí nebo štípnutí hmyzem, které by se za běžných okolností zahojila, tak pro pacienta představují značné riziko, jelikož může snadno dojít k zanesení škodlivých mikroorganismů do rány. Postupně vzniká rozsáhlá hnisající rána nazvaná bércový vřed.
Bércový vřed má podobu různě velké okrouhlé červené rány, která zasahuje různě hluboko do tkání. Její spodina může mít různou barvu, a to podle toho, v jaké fázi hojení se právě nachází. Mrtvá tkáň bývá tmavě hnědá až černá, mokvající zhnisaný vřed má spodinu žlutozelenou, a pokud začíná zarůstat novou tkání, zabarví se do červena. Poškozené místo je velice bolestivé a náchylné k infekci.
Co s tím dělat
Klíčovým bodem léčby bércových vředů je časná diagnostika a léčba zahájená v počátečních stadiích onemocnění, které mohou pacienta ochránit před vznikem mnohých komplikací. Cílem léčby je především odstranění příčin bércového vředu. Dále je potřeba léčit onemocnění, která jeho vzniku napomáhají, či která naopak vznikla v jeho důsledku. Výhodná je takzvaná elevace končetiny, což znamená odlehčování končetiny, aby byla vyvýšena. Rovněž je vhodné bandážování končetiny obinadlem, které omotáváme od prstů na nohou až po koleno. Co se týče samotné léčby, jde o takzvané vlhké ošetřování vředu. Používají se k tomu speciální materiály a hydrogely, které obsahují různé účinné látky. Užívají se jako krycí materiály v různých stadiích hojení. Je třeba mít na paměti, že se jedná o chronické onemocnění, a tak je i léčba bércového vředu dlouhodobá.
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný
