JAK SE POZNA NEMOC SRDCE

Poradna

V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Jak se pozná parkinsonova nemoc

Jak je diagnostikována angina pectoris?

Diagnóza je založena na:

• přítomnosti typických příznaků;
• lékařské anamnéze;
• glycerolu trinitrátu, který v případě podání zmírňuje bolest.

Elektrokardiogram (EKG) je test měřící elektrickou aktivitu srdce, který pomáhá při diagnóze, pokud se provádí během projevující se bolesti. EKG test se provádí cvičením na běžeckém pásu nebo rotopedu a pomáhá zjistit, zda je zdrojem bolesti srdeční sval. Tento test je prováděn odborníkem v nemocnici. Většina kardiologů používá níže popsané moderní diagnostické metody:

• Radioaktivní kontrola prokrvení myokardu. V tomto testu je pacientovi aplikována malá dávka radioaktivní látky. To umožní lékaři na rentgenu rozpoznat zdravé srdce od srdce poškozeného infarktem či ucpáním tepen. Tento test je velmi spolehlivý.
• Stresový echo test je zkouška ultrazvukem, u níž se lék podává při zátěži (cvičení) a zároveň se kontroluje aktivita srdce. Zdravé srdce tluče aktivněji s tímto přípravkem, naopak srdce se zúženými tepnami tluče méně intenzivně. Tento test se provádí především u mladých pacientů, u nichž se předpokládá jen slabé zúžení v tepnách.
• Magnetická rezonance. Při testu pomocí magnetické rezonance je aplikována chemická látka (gadolinia), která pomáhá zjistit, kolik jizev je v centru srdce, zatímco je srdce zobrazeno ve skeneru magnetické rezonance. Lze jí také zkoumat stav srdečních tepen.
• CT srdce určuje množství vápníku v srdečních tepnách. Často se provádí angiogram CT srdečních tepen, který slouží k zobrazení zúžení.

Nejúčinnějším testem je koronární angiogram, což je test, kdy je aplikována injekce tekutého barviva do tepen, které jsou pak snadno viditelné rentgenovým zářením. Tento test však může způsobit poškození tkáně v blízkosti srdce. Také může dojít k infarktu či cévní mozkové příhodě. U starších osob a diabetiků je riziko vyšší. To jsou důležité faktory, který pomohou lékaři s vyhodnocením, zda přínosy angiogramu převáží jeho rizika.

Zdroj: článek Angina pectoris

Příběh

Ve svém příspěvku BIOLOGICKÉ HODINY VNITŘNÍCH ORGÁNŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kaňková Šárka.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Biologické hodiny vnitřních orgánů

Biologické hodiny orgánů

Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.

Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.

Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracov

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Orgánové hodiny

Příběh

Ve svém příspěvku MUŽE SELHAT SRDCE Z NÁDORU VARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika duždova.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Muže selhat srdce z nádoru varlete

Tepová frekvence v klidu

Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.

Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.

Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.

Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.

Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.

Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.

Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.

Obvyklé hodnoty:

• u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
• 1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
• 1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
• 2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
• 4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
• 6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
• 8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
• 10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
• 12 až 15 let – 76 tepů za minutu.

Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:

• 50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
• 60 až 80 let – 79 tepů za minutu.

Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.

Zdroj: článek Tepová frekvence podle věku

Příběh

Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

Zdroj: příběh Polyneuropatie dolních končetin.

Nejčastější příčiny píchání u srdce

1. Mezižeberní neuralgie

Jednou z nejčastějších příčin bodavé bolesti v oblasti srdce je podráždění mezižeberních nervů. Bolest bývá ostrá, krátká a zhoršuje se při hlubokém nádechu, předklonu nebo určitém pohybu.

Typické projevy:

• ostra bodavá bolest trvající sekundy až minuty
• bolest reaguje na pohyb těla
• nemění se při chůzi nebo fyzické zátěži

2. Stres, úzkost a přepětí organismu

Psychická zátěž může vyvolat svalové napětí v hrudníku, mělké dýchání i vegetativní příznaky, které se mohou projevit pícháním u srdce. Nejedná se o přímé ohrožení, ale stav je nepříjemný a často se vrací.

Doprovodné příznaky: bušení srdce, tlak na hrudi, pocit nedostatku vzduchu, úzkost.

3. Srdeční arytmie

Některé druhy nepravidelného srdečního rytmu mohou být doprovázeny nepříjemným pícháním nebo tlakem v oblasti srdce. Problém je vážnější hlavně tehdy, pokud se objevuje spolu se závratěmi nebo dušností.

Varovné projevy:

• pocit „vynechání“ tepu
• náhlé bušení srdce
• slabost, mdloby, dušnost

4. Gastroezofageální reflux (GERD)

Žaludeční kyseliny mohou způsobovat pálení žáhy, tlak na hrudi nebo bodavou bolest, která je často mylně považována za srdeční bolest.

Příznaky: pálení za hrudní kostí, kyselá chuť v ústech, zhoršení vleže nebo po jídle.

5. Svalové blokády a napětí v hrudní páteři

Blokované žebro či napětí v zádových svalech mohou způsobovat ostrou bolest vystřelující do přední části hrudníku. Problém často vzniká po námaze, špatném spánku nebo sedavém zaměstnání.

6. Angina pectoris

Tento stav vzniká při dočasném nedokrvení srdečního svalu. I když není bolest vždy bodavá, může se tak projevovat, zejména u žen.

Varovné projevy:

• bolest či tlak na hrudi při námaze
• závratě, dušnost
• bolest vyzařující do paže nebo čelisti

7. Infarkt myokardu

Infarkt nemusí mít vždy klasickou palčivou bolest. U některých lidí se může objevit bodavé nebo atypické píchání. Tento stav je však urgentní a nebezpečný.

Příznaky, které nelze ignorovat:

• silná nebo tlaková bolest na hrudi trvající déle než 10 minut
• dušnost, pocení, slabost
• bolest vyzařující do levé paže, zad nebo čelisti
• nevolnost, zvracení

Zdroj: článek Píchání u srdce: kdy jde o problém a kdy nepanikařit

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pátá nemoc foto

Příčiny otoků

• vysoký krevní tlak (bolest hlavy, na hrudi, bušení srdce, otoky končetin, poruchy ledvin, krvácení z nosu, dušnost, závratě, nespavost, šumění v uších, poruchy zraku);
• těhotenství;
• zpomalený tep, bradykardie (otoky nohou, zvětšení jater, plicní hypertenze, únava, omdlévání, nedostatek dechu);
• lymfedém, lymfatický otok (tlak v daném místě, otoky, nejčastěji otoky nohou, zvětšení uzlin, únava);
• přesolování, nadbytek sodíku (vysoký krevní tlak, otoky končetin, zadržování vody, zvýšení hmotnosti, nedostatek draslíku, poruchy ledvin a jater);
• nedostatek polynenasycených mastných kyselin (únava, snížená imunita, suchá, svědivá kůže, špatné hojení ran, padání vlasů, zhoršení zraku, poruchy paměti, neplodnost, poruchy menstruace, nadměrná srážlivost krve, otoky nohou, bušení srdce, srdeční arytmie);
• nedostatek vitamínu B1 (únava, nechutenství, zácpa, hubnutí, deprese, podrážděnost, nesoustředění, bolest a úbytek svalů, brnění končetin, otoky nohou, bušení srdce až tachykardie, poruchy nervů);
• zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
• zánět povrchových a hlubokých žil (zarudnutí a bolest žíly, bolestivé otoky, viditelné zarudlé žíly postižené končetiny);
• křečové žíly (vystouplé modrofialové žíly, bolest, křeče svalů, otoky kotníků, ztvrdnutí a tmavnutí kůže);
• celulitida (zvrásnění, dolíčky, pomerančová kůže);
• poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
• portální hypertenze (pocit na zvracení, nechutenství, pocit plnosti, zácpa, plynatost, nadýmání, tekutina v dutině břišní, otoky končetin, jícnové varixy, krvácení do žaludku, zvětšení sleziny, jaterní, ledvinné selhání);
• bércový vřed (zarudnutí, ztenčování pokožky, otoky, hnisání, zapáchání ložiska);
• nedostatečným vstřebáváním bílkovin se mění jejich množství v krvi a tím dochází k vylévání tekutiny do tkání: porucha vstřebávání živin (chronický průjem s nevstřebanými zbytky, objemná stolice, hubnutí, nedostatek vitamínu a minerálů), celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
• srdeční selhání (bušení srdce, arytmie, obtížné dýchání, kašel, vykašlávání krve, zmodrání rtů a prstů, pocení, bolest na hrudi, otoky);
• perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot);
• snížená funkce štítné žlázy nezpůsobuje obezitu, ale pouze nárůst hmotnosti, a to především zadržováním vody (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vlasů);
• jaterní

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babské rady na otoky

Poradna

V naší poradně s názvem ZRYCHLENÝ TEP V KLIDOVÉM REŽIMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Zrychlený tep v klidovém režimu

Pohyb a srdce

Sedavé činnosti a nedostatek pohybu vedou ke zpomalení mnoha funkcí v těle. Stejně jako každý jiný sval i srdce ztrácí na výkonu, když není pravidelně zatěžováno. Fyzicky aktivní jedinci nejen že trénují své svaly, ale také srdce a cévy. Pohyb přidá na rychlosti tělesných funkcí a orgánům a svalům je dodávána čerstvá energie. Znečišťující látky jsou odstraněny a rychle vyloučeny. Pravidelné cvičení posiluje srdeční sval a snižuje krevní tlak. Zvýšení energetického výdeje inhibuje škodlivý cholesterol v krvi a dochází k jeho snížení, díky čemuž jsou cévy chráněny proti ateroskleróze. Lze tedy shrnout, že pozitivní účinky sportu snižují riziko srdečního infarktu. Když ale srdce musí pracovat plnou rychlostí a nedochází k trvalé relaxaci napětí, působí nadměrná zátěž (stres) na srdce negativně a neumožňuje delší životnost srdce. Redukce stresu a pravidelná relaxace jsou tedy cennými pomocníky v ochraně proti srdečním onemocněním.

Zdroj: článek Vitamíny pro zdravé srdce a cévy

Příběh

Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH,BUŠENÍ SRDCE, ZTUHLÉ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra 123.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.

Zdroj: příběh Mravenčení v končetinách,bušení srdce, ztuhlé končetiny

Onemocnění ledvin způsobující nemoci srdce

Onemocnění ledvin výrazně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt či mozková mrtvice. Onemocnění nemusí pacient sám zpozorovat, proto je důležitá prevence. Včasná diagnostika může ledviny vyléčit anebo průběh nemoci zmírnit. Vyšetření ledvin je rychlý a bezbolestný proces. Jestliže vaše ledviny nepracují správně, může to způsobit významné zdravotní komplikace postihující srdce. Pro ochranu srdce při chronickém onemocnění ledvin je důležité:

• Mít pod kontrolou krevní tlak – vysoký krevní tlak představuje zvýšenou zátěž pro srdce, která může vést až k srdečnímu selhání. Pro udržení zdravých hodnot krevního tlaku je důležité jeho pravidelné měření, dieta s nízkým příjmem sodíku, omezit konzumaci alkoholu, skončit s kouřením, udržovat hmotnost v doporučeném rozmezí a pravidelně cvičit.
• Absolvovat vyšetření na anémii a léčit ji – při anémii nejsou srdce a další orgány dostatečně okysličovány. Jelikož anémie může být jedním z faktorů přispívajících k srdečnímu selhání, je třeba jí věnovat dostatečnou pozornost a dodržovat pokyny lékaře ohledně léčby.
• Kontrolovat hladiny minerálních látek – narušení rovnováhy hladin fosforu a vápníku v krvi může vést ke vzniku onemocnění srdce. Při vysoké hladině fosforu omezujte stravu s vysokým obsahem fosforu, případně užívejte vazače fosfátů. Při nízké hladině vápníku je možné užívat doplňky stravy s obsahem vápníku.

Zdroj: článek Onemocnění ledvin a srdce

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Nemoc sloní noha

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.

Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.

Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.

Zdroj: článek Jakobova nemoc

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.

Creutzfeldt-Jakobova nemoc – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.

Zdroj: článek Druhy demencí

Příběh

Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.

Zdroj: příběh Specialista na polyneuropatii

Cordyceps Tiens

Cordyceps čínský neboli housenice čínská (Cordyceps sinensis) je jako živá bytost. Je možné ho zařadit jak ke skupině flóry, tak i ke slupině fauny. Cordyceps se vyskytuje ve vysokohorské Číně: v provinciích Sečuán, Juňnan, Cinchaj a Tibet. Jeho forma existence je podivuhodně zvláštní. Ve skutečnosti je Cordyceps jako dvojjediná bytost. Je to i houba, je to i živočich, jak bylo řečeno ve starobylé čínské knize „Nová kompilace farmakologie“.

Říká se, že Cordyceps v zimním období žije v zemi jako houba ve formě kokonu. Dochází u něho k růstu podhoubí, které s příchodem letního období vyrůstá ze země ven, přičemž se Cordyceps úplně přeměňuje v houbu. V letním období vystřeluje z dceřiné cysty spóry (nebo askogonodia), které se usazují na housence motýla a začínají zde žít jako parazit. Nakažená housenka se pak zahrabává do země. V zimě houba postupně ničí vnitřní orgány housenky, ale chitinový obal housenky zůstává neporušený, takže houba postupně vyplňuje celé její tělo.

Cordyceps žije ve vysokých horách, ve výšce 3 500 m nad mořem. Housenka, na které žije Cordyceps, má extrémně vysokou schopnost přežití. Živí se oddenky vysokohorských rostlin, včetně takových jako jsou hořec, Astragal, Ofiopogon. Housenka, v níž žije Cordyceps, během dvouletého vývoje v zemi snáší dlouhé hladovění, chlad a nedostatek kyslíku. Naopak tělo houby Cordyceps je bohaté na živiny a specifické enzymy a další látky, vlastní pro rostliny vysokohorských biotopů.

V Číně je Cordyceps tradičním lékem. Stojí na stejné úrovni s takovými všeobecně známými prostředky pro upevnění zdraví a zvýšení odolnosti organismu, jako jsou ženšen a jelení parůžky.

Historie použití Cordycepsu v Číně jako prostředku k upevnění zdraví a prevence se počítá už na více než 1 200 let. Před mnoha stoletími Čínané znali Cordyceps jako „zázračné boží dílo“, jako talisman. Jak hovořili čínští lidoví léčitelé: Cordyceps pomáhá lidem zbavovat se množství chorob.

Preventivní použití přírodního Cordycepsu:

1. Jako vysoce efektivní prostředek k posílení a harmonizaci imunity. Regulační působení Cordycepsu se projevuje ve dvou směrech: nejenom že může zvyšovat imunitu, ale také může ve značné míře snížit nepřiměřené projevy imunitního systému (například při alergii).
2. Slouží jako přírodní antibiotikum. Cordyceps působí bakteriostaticky proti několika desítkám patogenních bakterií včetně takových, jako jsou pneumokoky, streptokoky, zlatý stafylokok.
3. Působí protizánětlivě.
4. V přiměřené míře rozšiřuje cévy, zlepšuje zásobování srdce a plic krví. Cordyceps může preventivně ochránit srdce před infarktem.
5. Cordyceps zvyšuje schopnost odolávat

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Tibetská houba cordyceps

Příběh

Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.

Zdroj: příběh Vnitřní pásový opar

Léčba

Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.

Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).

Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).

Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.

Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.

Zdroj: článek Crohnova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pátá nemoc

Vitamíny na snížení cholesterolu

Vitamín C má schopnost recyklovat oxidovaný vitamín E a pomáhá při neutralizaci hydroperoxidových radikálů, čímž jedinci poskytuje silnou ochranu před onemocněním srdce a cév. Hydroperoxidové radikály snižují hladinu vitamínu E a oxidují špatný cholesterol (LDL) a krevní tuky (tedy potenciální spouštěcí faktory pro tvorbu aterosklerotických plátů v cévách). Vitamín C též zabraňuje akumulaci lipoproteinu A v postižených tepnách (lipoprotein A nosí a shromažďuje cholesterol v tepnách a brání rozpouštění krevních sraženin). Vytváření plátů se urychluje, pakliže se setká LDL cholesterol s lipoproteinem A. Vitamín C dále zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu (HDL), který zrychluje odvod LDL cholesterolu z tepen. Dodáváním vitamínu C tělu můžeme snížit i celkový cholesterol a krevní tlak, vyšší dávky vitamínu C jsou spojovány s nízkou hladinou krevních cukrů. Cukrovka představuje rizikový faktor onemocnění srdce a cév vzhledem k vysokému počtu glykací (to jest poškození způsobené vazbou cukru na tělesné proteiny). Glykace může kromě jiného poškodit integritu cév a narušit mechanismus, jenž kontroluje produkci cholesterolu v játrech. Suplementace vitamínem C glykaci významně snižuje.

Extrakt z olivových listů bojuje proti endoteliální dysfunkci, a to na více úrovních. Zvyšuje produkci oxidu dusnatého, signální molekuly, která pomáhá relaxovat krevní cévy. Snižuje produkci a aktivitu molekul známých jako matrix metaloproteinázy (MMP). Nadměrná aktivita MMP totiž doslova rozpouští gelu podobnou substanci, jež drží buňky pohromadě, čímž se cévní stěna stává náchylnou k poškození plakem. Extrakt pomáhá také předcházet oxidaci cholesterolu LDL, který v prvních stadiích přispívá k rozvoji aterosklerózy. Oxidovaný LDL cholesterol spouští zánět a poškozuje tepny. Extrakt z olivových listů má cílené protizánětlivé účinky.

Ve vodě rozpustná vláknina je lepkavá a s vodou vytváří gel. Pomáhá udržovat hladinu krevního cukru tím, že zpomaluje jeho vstřebávání do krve. Zároveň chelatuje toxické těžké kovy ve střevech. Rozpustná vláknina rovněž pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu, neboť váže žlučové kyseliny a tím způsobuje větší odbourávání cholesterolu na žlučové kyseliny.

Vitamín B3 (neboli niacin) upravuje vysoký krevní tlak a snižuje škodlivý LDL cholesterol. Vitamín B4 (neboli kyselina listová) snižuje hladinu homocysteinu. Vitamín B12 (neboli kobalamin) snižuje hladinu homocysteinu a snižuje riziko srdečních onemocnění. Homocystein působí na buňky jako jed: napadá cévní stěny, vyvolává v nich zánět a zdrsňuje je. A právě v těchto místech má pak LDL cholesterol možnost se ukládat ve formě plaku a způsobovat tak arteriosklerózu. Z u

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přírodní léčba cholesterolu

Příběh

Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Tanzmann.

Zdroj: příběh Nové léky na parkinsonovu nemoc

Nejčastěji chybějící minerály a vitamíny u arytmie

Hořčík – klíčový prvek pro srdeční rytmus

Nedostatek hořčíku a arytmie (aritmie) patří mezi nejčastější souvislosti zjištěné v praxi. Hořčík se podílí na správné funkci nervů i svalů a stabilizuje elektrickou aktivitu srdce. Při jeho nedostatku se mohou objevovat bušení srdce, křeče, únava a nervozita. Lékaři často doporučují doplnění hořčíku jako podpůrnou léčbu u lehčích forem arytmie. Zkušenosti pacientů ukazují, že po jeho doplnění se obtíže mohou zmírnit. Nejde však o univerzální řešení pro všechny. Přesto je hořčík považován za základní minerál pro srdce.

• bušení srdce
• svalové křeče
• únava a slabost
• podrážděnost
• poruchy spánku

Draslík a jeho vliv na arytmii

Draslík a arytmie jsou velmi úzce propojené. Draslík je nezbytný pro správný přenos elektrických impulsů v srdci. Jeho nedostatek může vést k nepravidelnému tepu, slabosti a pocitu vynechávání srdce. U diabetiků, lidí užívajících diuretika nebo při nadměrném pocení je riziko nedostatku vyšší. Lékaři upozorňují, že nízký draslík může být i nebezpečný. Proto je důležité jeho hladinu kontrolovat laboratorně. Samovolné doplňování vysokých dávek není vhodné.

Vitamín D a srdeční rytmus

Vitamín D a arytmie jsou tématem, které se v posledních letech často objevuje v odborných diskuzích. Vitamín D ovlivňuje nejen kosti, ale i činnost svalů a imunitního systému. Některé studie naznačují, že jeho nízká hladina může souviset s vyšším výskytem poruch srdečního rytmu. Zkušenosti pacientů ukazují, že doplnění vitamínu D může zlepšit celkový stav, zejména u lidí s jeho dlouhodobým deficitem. Přímý vliv na arytmii však není vždy jednoznačný. Přesto se vitamín D řadí mezi důležité podpůrné faktory.

Vitamíny skupiny B

Vitamíny skupiny B se podílejí na metabolismu nervové soustavy a energetickém hospodaření buněk. Vitamíny na srdce a arytmie často zahrnují právě vitamín B1, B6 a B12. Jejich nedostatek může vést k únavě, nervozitě a zhoršenému přenosu nervových signálů. To může nepřímo ovlivnit srdeční rytmus. U lidí s jednostrannou stravou nebo poruchami vstřebávání se deficit objevuje častěji. Doplnění vitamínů skupiny B bývá součástí komplexní podpůrné léčby.

• vitamín B1 – energetický metabolismus
• vitamín B6 – nervová regulace
• vitamín B12 – správná funkce nervů

Zdroj: článek Jaký vitamín chybí u arytmie

Oteklé nohy od srdce

Otoky kolem kotníků mohou být varovným příznakem selhávání čerpací práce srdce. Lidské srdce pracuje jako pumpa, jejímž základním úkolem je čerpat krev do orgánů v celém těle. Pravá polovina srdce čerpá krev do plic, kde se okysličuje a je hnána levou polovinou do celého organismu. Za normálních okolností je srdce schopné zvýšit svou čerpací práci a tím i zásobování kyslíkem při zátěži až pětinásobně oproti klidovému stavu. U nemocného srdce tomu tak není a nedostatečná čerpací funkce vede k srdečnímu selhání. Nejprve se nedostatečné prokrvení projeví při tělesné zátěži, kdy je poptávka po kyslíku vyšší než v klidu. Podle rychlosti vzniku se rozlišuje náhlé (akutní) a pozvolné (chronické) srdeční selhání.

Pravostranné srdeční selhání se projeví otoky dolních končetin, nárůstem tělesné hmotnosti, hromaděním tekutiny v břišní dutině až podkoží celého těla. Řešením jsou mimo jiné dietní a režimová opatření – vyrovnaný příjem a výdej tekutin, strava s omezením většího množství soli a přiměřená fyzická zátěž a podpůrná léčba pomocí krémů či mastí na dolní končetiny.

Zdroj: článek Mast na oteklé nohy

Postup při masáži srdce

Masáž srdce je při první pomoci důležitější než umělé dýchání. Postižený musí ležet na pevné podložce, nejlépe na zemi. Na odhaleném hrudníku vyhledáte uprostřed hrot mečíku hrudní kosti (asi 10–15 centimetrů nad pupkem), dva prsty nad ním položíte hranu své levé ruky, přičemž klečíte skloněni kolmo k tělu postiženého nad jeho hrudníkem. Na položenou hranu dlaně umístíte napříč dlaň své druhé ruky, prsty máte ve vzduchu a ruce jsou ve vzájemném kontaktu s hrudníkem. Nyní pravidelně stlačujete (poměrně prudce) hrudník dospělého postiženého nejméně o 5– 7 centimetrů, a to tak, že po každém stlačení povolíte obě ruce jen tak, aby při pasivním zvedání hrudníku byly stále v kontaktu s jeho stěnou (sledují pohyb). Takto stlačujete hrudník frekvencí 80x za minutu.

Nepřímá masáž srdce u novorozence/kojence: Stejně jako u dospělého musí i dítě ležet na pevné podložce, nejlépe na zemi. Provádí se dvěma prsty – 2. a 3. prst ruky položit do středu hrudníčku asi 1 cm pod spojnicí prsních bradavek a periodicky stlačovat frekvencí 2 stlačení za sekundu, do hloubky asi 4 centimetrů.

Nepřímá masáž srdce u větších dětí: Stlačujeme dolní polovinu hrudní kosti hranou dlaně s nataženými prsty a lokty do hloubky asi 5 centimetrů rychlostí 2 stlačení za sekundu.

Srdeční masáž je extrémně důležitá pro přežití i tehdy, pokud nebudeme provádět dýchání z úst do úst. Začněte s ní ihned po kolapsu. Hrudník se musí až do příjezdu záchranné služby nepřerušovaně masírovat 100x za minutu do hloubky asi 5 centimetrů. Masáž srdce je fyzicky náročná, vhodné je proto střídání, samozřejmě pokud je na místě více lidí.

Zdroj: článek První pomoc – masáž srdce