Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.
Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.
Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.
Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).
- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.
Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.
- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.
Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení ča
Dnes víme, že bolest není jenom signál toho, že se děje něco špatného, ale že bolest sama o sobě může být nemoc. Nejdůležitějším zdrojem informací o samotné bolesti je pro lékaře samozřejmě ten, kdo jí trpí. Nemocný by se proto měl pokaždé snažit o nejvěrohodnější a nejpřesnější popis bolesti. Na lékaři pak je, aby podrobně zjistil místo bolesti, kdy a za jakých okolností bolest vzniká, při čem se nemocnému uleví, jak bolest kolísá během dne a noci, jaký má vliv na spánek a na příjem potravy a podobně.
V určování intenzity bolesti mohou napomoci nejrůznější pomůcky a zjednodušení, nejznámější je takzvaná vizuální analogová stupnice. Pacient na stupnici 1 až 10 označí, kam by sám svou bolest zařadil z hlediska síly, kdyby 0 znamenala žádnou bolest a 10 nejhorší možnou, nesnesitelnou. Hlavní zásadou musí být, že pacient sám ví nejlépe, jak ho to bolí, a zdravotnický personál musí nemocnému vždy při jeho výpovědi o bolesti věřit.
Dělení bolesti
Podle trvání bolest můžeme dělit na akutní a chronickou.
Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu, jako bušení srdce, zvýšený krevní tlak, pocení, úzkost a podobně. Je řešena v rámci různých onemocnění všemi medicínskými obory a její léčba bývá jednoznačná a efektivní, to znamená, že bolest ustává, je-li tkáňové poškození zhojeno.
Chronická bolest není doprovázena podobnými reakcemi jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje, zvykne si na ni. Její léčba je složitější a většinou je nutné spojení sil odborníků různých specializací. Může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. U chronické bolesti dochází k předrážděnosti nervových vláken vedoucích bolest, které pak reagují nejen na signály bolesti, ale i na jiné podněty, jako je tlak nebo i jen lehký dotyk. Tato předrážděnost trvá často ještě dlouho poté, co byla vlastní příčina bolesti odstraněna. Čím déle se otálí s vhodnou terapií, tím hlouběji se bolest zavrtává do paměti nervových buněk.
Téměř každá bolest je snesitelná, pokud je její konec v dohledu. Chronická bolest se však nemocnému zdá bez konce. Pokud trvá déle než zhruba tři měsíce, je jasné, že se bolest osamostatnila, už není doprovodným jevem onemocnění, ale stala se sama nemocí. Postupně se zmocňuje celého života, dostává se do popředí a stává se jeho jediným obsahem. Bolest nemocného izoluje, izolace se stává příčinou dalšího utrpení a osamění. Nemusí se přitom nutně
Ve svém příspěvku NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Co mam dělat aby nemusela užívat warfarin, abych nemusela každy měsíc dojiždět k lekaři. Dík. Mariell
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
dobrý den měla jsem malou trombozu V LDK po zakroku na noze (uzavirani krec.zil), k tomu jsme brala antiko a kuracka (antiko vymenena za ciste gestagenni, koureni opravdu zridkakdy, spis vubec ne a kdyz uz tak sem tam potah z el.cig.), 7 dni jsem si píchala clexan, k tomu sem pridala warfarin jednou denne 5 mg, od te doby denne mam prujmy, zaludek jako na vode, dávám to do souvislosti s warfarinem.....navic mi naprosto nevyhovuje strava, citim se strasne, az tak ze premyslím o vysazení, protože takhel zit nechci........muj problem je ten ze jsme byla zvykla na 50% stravy ze zeleniny, jsem celozivotni prakticky vegetarian a jedine co dokazu pozrit je kureci, ze vseho ostatniho se mi zveda zaludek (jine maso), po sacharidech jsem nafouklá, navíc mam alergii na lepek a nevyhovuji mi ve velkem ani mlécne produkty (tvarohy atd.), take jsem aktivni sportovec, a momentálně s ekvuli nove strave citim opravdu tak, ze premyslim, ze warfarin uz brát nechci.....na takoveto strave s minimem zeleniny, nemoznost masa protoze kureci vadi a ostatni nepozru, s tim ze sacharidy zpet v takovem mnozstvi abyhc vubec dokazala naplnit denni bazalni prijem akorát tak hubnu rychlosti blesku, což také není dobre .....poprosím tedy o radu za co vymenit warfarin a klidne si zaplatim cokoliv protože tohle je zivot na.... chapu ze pro nekoho kdo predtim jedl jako typický čech a cpal se denne klasickymi knedliky, brambory, ryzi, k tomu sladke kolace, zakusecky a tunu veproveho, bez jakehokoliv kousku zeleniny a sportovní aktivity (tedy nepotreba proteinu apod.) je to bez zmeny ziv.stylu a warfarin mu vyhovuje.....jenze pro me jakozto velice se zdrave stravujiciho sportovce je to pohroma a neslučitelne dohromady, procetla jsem toho tunu a proste je to bez sance pro me je warfarinová strava nezdrava a stravovat se takto nechci, jim nizkosacharidove dlouhodobe a diky tomu jsem se zbavila mnoha leku a srovnali se mi krevni testy (cholesterol vse), citila jsem s eplna enegrie, mela skvele BMI, svalovou zakladnu, ted jsem kazdy den akorát tak natekla ze sacharidu, je mi zle, tezko, jsem naprosto bez energie, ztracim svaly, nedokazu udrzet sv oji sportovní aktivitu a jsem presvedcena ze se odmitam takto dal stravovat...proto prosím je mi jedno co si zaplatim, stejne to u me vypada ze warfarin nebudu brat dlouhodobe, pokud prijdu za svym lekarem a reknu ze chci eliquis, mám pravo na nej ? jak rikam zaplatim cokoliv, protoze pro me je dulezitejsi se citit opet dobre a ne takhle jak se citim ted, ze neudelam skoro par kroku abych si nemusela odpocinout :-(
Zdravý člověk, který jí relativně vyváženou stravu a nepřehání to s česnekem a podobně, je cítit v podstatě neutrálně, a když se pravidelně sprchuje, nemusí používat ani moc deodorantů a různých voňavek, pokud si je kupuje, jde spíš o příjemný bonus pro něj a jeho okolí. Jiná situace nastane, když v nás začne pracovat nějaká nemoc. Náš tělesný pach se mění. U některých onemocnění je zápach velmi charakteristický.
Cukrovka – zápach po acetonu
Lidé, kteří trpí diabetem, jsou cítit acetonem. A to nejen při pocení, tento odér má i jejich moč. Je to kromě výraznější žízně jeden z velmi častých příznaků této choroby.
Játra a žlučník v ohrožení – zápach po tukovém odéru
Hodně lidí si myslí, že když někomu špatně fungují játra, tak se to pozná především zežloutnutím kůže nebo očního bělma. Typický je ale i zápach těla – nemocný s játry nebo se žlučníkem kolem sebe šíří odér oleje nebo tuku (sádla, margarinu), který necháte stát někde v teple.
Nádory na mozku – zápach po spálené pneumatice
Často se stává, že lidé, kteří onemocněli nějakým nádorem mozku, začnou postupně cítit pach jakoby spálené gumy. V tomto případě tedy nevydávají oni nějaký charakteristický odér, ale vnímají jej sami. Přitom nikdo z jejich okolí zápach spálené gumy necítí. Když to trvá déle než dva dny, určitě e nutné zajít k lékaři a trvat na neurologickém vyšetření.
Choré srdce a tenké střevo – zápach po připálenině
Různé srdeční poruchy a onemocnění tenkého střeva pacienta prozradí odérem připáleného jídla. Občas je to dost výrazně cítit a někteří lidé v okolí se domnívají, že se dotyčný stravoval v nějaké restauraci čtvrté cenové skupiny.
Slinivka, žaludek – zápach po pečeném jídle
Onemocnění těchto orgánů jsou specifické vůní pečeného masa, brambor, někdy i těsta a podobně. Je to z různých zmíněných odérů relativně nejpříjemnější.
Plíce, tlusté střevo – zápach po rybině
Nepříjemný je zápach rybiny, kterou bývají cítit lidé, kteří mají nemocné plíce (včetně tuberkulózy), průdušky, ale třeba i tlusté střevo.
Ledviny a močový měchýř – zápach po hnilobě
Žádná sláva není ani odér hniloby, který tělo vylučuje, když je člověk nemocný s ledvinami nebo močovým měchýřem.
Ve svém příspěvku OTEKLU JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mara.
Dobry den chtel jsem se zeptat co to muze byt byl jsem mesich nemocny ze se me vratila anigyna jenim ze leva strana jazyka je lechce otekla vic asi jak 14dni prava jen tak decente byl jsem stym u zubarky ta mi rekla ze jazyk vypada uplne normalni jak mam byt ue ani mandle nic natekliho nemam jenim na prave strane mam mali aft ..nevite co to muze byt ...? Rad bych se stoho zbavil a vystridal jsme dost prasku kdyz sem byl nemocny
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedná se o civilizační onemocnění, což se pozná i podle toho, že postihuje bohužel i děti. I to je dáno jejich špatnou životosprávou, nedostatek pohybu a špatným stravováním. Je jistě jasné, že velkou vinu na tom nesou rodiče, kteří děti k aktivitě příliš nevedou a na správnou životosprávu svých potomků příliš nedbají. Že je člověk takto nemocný obvykle pozná až lékař třeba z ultrazvuku, kdy v podstatě vidí játra prorostlá tukem.
Játra mají v lidském organismu mnoho funkcí, tvoří bílkoviny, vytvářejí žluč, podílí se na detoxikaci organismu, udržují stálou hladinu cukru v krvi a mají vliv na syntézu cholesterolu, podílí se na metabolismu některých vitamínů skupiny B, vitamínů A, D, K, kyseliny listové a dalších minerálů. Játra jsou životně důležitým orgánem, podílejí se na regulaci tuků a cukrů v těle. Játry procházejí všechny látky, které se do těla dostaly. Úkolem jater je vytváření pro tělo potřebných látek a jejich produkování. Játra také pomáhají vylučovat z těla škodlivé látky.
Druhy steatózy
Steatóza může být nealkoholická (tu způsobují třeba léky, tuky), akutní alkoholická, těhotenská steatóza. U těhotenské steatózy a i u té akutní alkoholické patří k projevům onemocnění únava, nevolnost, zvracení. V dalším stádiu se k nim přidá i žloutenka, porucha vědomí, selhávání ledvin, poškození slinivky břišní, srdce.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Typický pacient trpící dnou je obézní, léčí se s vysokým krevním tlakem, má cukrovku, zvýšený cholesterol a ostatní tuky. Dna se vyskytuje dvakrát častěji u mužů než u žen, pravděpodobnost výskytu onemocnění stoupá s věkem. První záchvat se u muže obvykle objeví mezi 40.–50. rokem života, u ženy až po menopauze. Výskyt dny v populaci se neustále zvyšuje, což může mít souvislost s nevhodnými stravovacími návyky a zvýšenou spotřebou alkoholu. Právě proto byla v minulosti nazývána nemoc králů či bohatých.
Příznaky onemocnění se liší podle jednotlivých fází onemocnění:
Asymptomatická hyperurikémie – v této fázi nemoci nepociťuje nemocný žádné potíže. Hodnoty kyseliny močové v krvi jsou však zvýšené.
Akutní záchvat dny – jeho nástup je velmi rychlý. Většinou se projeví na palci u nohy. Ten je napuchlý, červený a velmi bolestivý. Kůže na něm je lesklá a napjatá. Pacient často trpí zimnicemi a zvýšenou teplotou.
Interkritické období – tato fáze následuje po akutním záchvatu dny. Pacient nepozoruje žádné obtíže a cítí se vyléčen. Toto období může trvat 6 měsíců až dva roky.
Chronická tofózní dna – projevuje se ukládáním krystalů kyseliny močové (takzvaných tofů) do kloubní chrupavky. Postupně dochází k degeneraci kloubu, pacient trpí bolestmi.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kolemjdoucí.
Bože to je hloupost.
měli jste tady někdo vůbec tenhle reflux ?? Já ho má už půl roku, skorem nic nepomáhá, zato hromada věcí to dokáže pěkně zhoršit. A tlačenka s octem a cibulí je zrovna jedna z nich.
Čerstvá cibule s octem pro člověka, který má spálené hrdlo, je jako kdyby si zdravý člověk popálil krk brutálně pálivou čili papričkou.Další taková skvělá rada, která putuje po internetu, je lžíce jablečného octa alespoň jednou denně. Nechci zpochybňovat pozitiva pro lidský organizmus, sám jsem ho používal místo normálního octa s tou tlačenkoua cibulí, když jsem byl zdravý, ale pro člověka se spálenými sliznicemi extraezofageálním refluxem opět ne! Už jsem to vyzkoušel a v ten moment jsem si tak poleptal už tak podrážděné hrdlo, že tu nutriční poradkyni, co mě to poradila, bych v ten moment zaškrtil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pití octa s vodou opravdu pomáhá při léčbě refluxu, a víte proč? Protože ocet zvyšuje kyselost žaludku. Žaludek je uzavřen zvláštním svěračem, který se stahuje a síla sevření je přímo úměrná reakci PH v žaludku. Čím kyselejší je žaludek, tím sevřenější je svěrač.
Ovšem je pravda, že polknutí zředěného octa vyvolá nepříjemný pocit pálení už naleptané sliznice jícnu. V tomto případě by bylo vhodné žaludek uklidnit pomocí blokátorů protonové pumpy - typicky Omeprazolem a až se jícen zahojí (3 až 4 týdny), tak teprve pak zařadit ocet a vysadit Omeprazol a snažit se tak uměle dokyselovat žaludek.
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se
Ve svém příspěvku VZP NA CO PŘISPÍVÁ ZUBNI IMPLANTÁTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal kóňa .
Dobrý den , chtěl bych se zeptat mám paradentózu a chtěl bych náhradu zubů na jaké zuby bych dostal příspěvek a na jaké ne z pozdravem Michal Kóňa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.
Dobrý den, je mi 66let pravděpodobně mě čeka zubní protéza horních předních zubu,prosím kolik by stála nadlehčená protéza která by mě v hornim patře v puse nedělala zažívaci potíže mám nemocný žaludek , děkují za odpověd. Daniela
Pálení očních víček může signalizovat počáteční formu blefaritidy.
Příčiny
Blefaritida je zánětlivé onemocnění, které má příznaky typické pro zánět – otok, zarudnutí, místní zvýšení teploty, pálení a bolesti. Typicky tedy můžeme vidět zarudnutí okrajů víček, jejich otok, víčka jsou velmi podrážděná a citlivá na dotek. Nemocný si stěžuje na zvýšené slzení, zarudnutí povrchu očí, jejich řezání, pálení. Typický je také pocit cizího tělesa nebo zrnka písku. Oční víčka mohou na první pohled vypadat mastně a víčka svědí. Kůže v okolí očí se může olupovat a cévy na okraji víček jsou zduřelé a zarudlé. Vyskytuje se větší množství ranních ospalků, což je vlastně žlutý zaschlý sekret, který ulpívá na okraji víček a na řasách. Oční víčka tak mohou být velmi lepivá a může být obtížné oči otevřít. Nemocný je nucen častěji mrkat. Oči jsou velmi citlivé na světlo. Růst řas je narušen a mohou v určitých oblastech chybět, často se vytvářejí velké mezery mezi jednotlivými řasami. Typická je také nesprávná orientace řas, které mohou růst dovnitř a dráždit tak povrch oka ještě více. Blefaritida může proběhnout pouze jednorázově akutně, ale mnohem častěji jde o dlouhodobé chronické postižení očních víček.
Léčba
Neléčená blefaritida může také vést k řadě komplikací. Jak již bylo zmíněno, blefaritida může způsobit částečnou nebo úplnou ztrátu očních řas. Řasy plní ochrannou funkci, ale v dnešní době také estetickou. Ženy si řasy ztmavují a prodlužují a jejich ztráta tak může vést k pocitům méněcennosti až psychickým poruchám. Další komplikací může být syndrom suchého oka. Povrch očí je suchý, ale oko reaguje zvýšeným slzením. Nemocný má pocit, že si musí oči neustále otírat, ale oči pálí a jsou suché.
Základem je hygiena očí, kdy je důležité obě oči řádně omýt teplou vodou každé ráno. Během dne se doporučuje namočit ručník nebo žínku do teplé vody a ručník pak položit na obě zavřené oči na několik minut. Tyto obklady je vhodné opakovat několikrát denně. Blefaritida vede také k pocitu suchosti očí, proto je možné tyto obklady doplnit lubrikujícími kapkami.
Pokud tento postup nevede k úlevě a vyléčení, je nutno se přiklonit k medikamentózní léčbě. Je pravděpodobné, že je zánět způsoben bakteriemi, které je nutno zlikvidovat antibiotiky. Antibiotika se podávají v několika formách, a to v podobě kapek či masti. Pokud místní antibiotika neúčinkují, je možné užívat antibiotika systémově v tabletách nebo kapslích. Výhodou kapek je, že působí přímo na místě určení a nemají systémové nežádoucí účinky (průjem). Kapky lze používat několikrát denně, většinou se doporučuje čtyřikrát denně po dobu sedmi dní. Mast se podává také lokálně. Její výhodou je, že ulpívá na víčkách mnohem déle než
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.
Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předesílám, že ty čtyři roky boje s rakovinou mi umožnily seznámit se s touto chorobou a mluvit o ní i o událostech s ní spojenými otevřeně, bez zábran a zbytečných tabu. Vím, že jsou horší nemoci, beznadějné případy onemocnění, jiné rakoviny, nicméně věřím, že mé vyprávění zanechá ve čtenáři ev. nemocném čtenáři positivní stav mysli.
A taky jsem se rozhodl o tom vyprávět všem, kdo o to projeví zájem, protože i já jsem, tonoucí v moři nejistot, hledal před operací jakékoliv relevantní informace. Budiž tedy tento příběh vzpruhou všem nemocným a jejich doufajícím blízkým.
Celý příběh se začal psát na jaře roku 1917, kdy jsem na naléhání mých dcer, z nichž jedna je lékařka a zároveň na prosbu mé švagrové, rovněž lékařky vyhledal v roce kdy slavím na Vánoce 60 let svého věku, svého obvodního lékaře abych absolvoval preventivní lékařskou prohlídku.
Do té doby pohoda, zdraví jen kypělo, byl (a jsem stále) živnostník - zahradník, kdy jsem navrhoval, realizoval a posléze i udržoval zahrady drobných zákazníků. Sport, cyklistika, vodáctví a lyžování byly běžné aktivity a s manželkou jsme vedli radostný život milujících se manželů a se širší rodinou dcer, zeťů a vnoučat si užívali života, až mě kolikrát napadlo, že tolik štěstí musí být něčím vykoupeno. Nikdy jsem vážně nemarodil, stáří mi nic neříkalo.
Nečekal jsem dlouho. Výsledky testů preventivní prohlídky byly vynikající, normální zdravý chlap, tlak v normě, obezita žádná, cholesterol, játra ok, střeva jakbysmet, sexuálně v nejlepší kondici. Tedy žádné komplikace. Až...
Až na hodnotu PSA, jejíž zvýšení je strašákem mužů po padesátce. Zjistila se výše 14,8.
V tu chvíli mě to dost dobře nedocházelo, protože jsem o té nemoci nevěděl vůbec nic, jen to, že prostata je jakýsi orgán a je součástí pohlavního ústrojí mužů , který někdy zazlobí. Teprve při interpretaci výsledků mým urologem přišel šok. "pane Trojane, máte rakovinu" To jsou slova, která nikdy nezapomenu.
Svět se zhroutil do černé díry myšlenek, obav a strachu. "Proč já?": ptal jsem se a od té chvíle jsem dělil lidi na dvě skupiny: Ti zdraví a ti s rakovinou. Přišlo mi najednou, že už jsem na druhém břehu, bezcenný, nemocný. Nic naplat účast rodiny, nic nepomohlo snížit mé obavy, stále jsem si stál neústupně na tom, že mi život skončí a nikdy nedokončím své realizaci svých snů (což jsou mimochodem modely vláčků) Beznaděj, vztek, lítost, a to stále dokola.
Pak přišly první kroky v léčbě. Naštěstí mi má švagrová lékařka zajistila operaci u profesora Hory (jednoho z nejlepších odborníků u nás) na plzeňské urologii a vzhledem k naléhavosti výsledků předoperačního vyšetření to šlo ráz na ráz.
Byl jsem objednán na vyšetření - biopsii, které má upřesnit diagnosu a specifikovat typ nádoru. Vyšetření se provádí za částečného umrtvení skrze konečník přes břišní stěnu sondou do prostaty. Není bolestivé v tom okamžiku, spíše nepříjemné a to ne kvůli studu, ale skrze pocit, jak sonda krájí tkáň. Bolestivost se dostavila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc děkuji. Těším se na další pokračování.
Je to tak hezky napsaný. Čtu to jako román na pokračování, který vím, že naštěstí dobře skončí.
Myslím, že i ostatní kdo trpí touto nemocí a hledají informace si váš příběh rádi přečtou. Plzeňská nemocnice je prý hodně dobrá. Mrzí mě, že taťkovi již operaci nenabídli. Prý když má zasažené uzliny již je na operaci pozdě. Je mu 63 let. Taky ještě málo. Psychika je nejhorší. Pořád se bojím, že pouze ozáření s hormonální léčbou bude slabá léčba. Moc děkuji. Hezký den. M.F.
Octan jako takový má stahující, svíravý a lehce chladivý účinek, tlumí pocení. Působí také protisvědivě a má mírné dezinfekční účinky. Takto ovšem působí jen na místě aplikace a není zde jistota, zda by celkově snížil horečku. Dříve se octanový zábal používal při otoku kotníku. Octan hlinitý nelze nahradit octem.
Když má nemocný studené končetiny, zimnici nebo studenou, takzvanou „husí“ kůži obecně.
Při různých kožních nemocech – infekcích, ekzémech, lupénce a podobně.
Starší lidé obecně by měli zábal konzultovat s lékařem.
Nevhodný je také například pro kardiaky nebo epileptiky.
Doporučení
Pokud máte horečku, nemusíte se shánět po ručnících ani houbě, ale budete potřebovat o to více vody. Horečka se dá dobře snížit koupelí. Do vany se napustí voda o dva stupně chladnější, než má pacient teplotu – studenější voda by byla nepříjemná. Postupně pak můžeme připouštět chladnou vodu tak, aby měla teplotu kolem třiceti stupňů. Nepoužíváme ale nikdy vodu studenou!
Neochlazujte tělo déle než pět až deset minut. Dospělý nemocný se do ní může ponořit na deset až patnáct minut. U dětí má být ve vaně přibližně maximálně pět centimetrů vody a dítěti se vodou polévají trup a končetiny.
Jestli máte raději sprchu než koupele, vsaďte na ni i při nemoci. Dospělému je sprcha obvykle i příjemnější než jakýkoliv zábal. Teplotu vody si nemocný může stejně jako při koupeli sám regulovat podle toho, jak studenou vodu ještě zvládne. Délka sprchování by ale podle odborníka neměla přesáhnout čtvrt hodiny. U dětí od čtyř let stačí maximálně čtyři minuty.
Ve svém příspěvku ČERNÉ KRUHY POD OČIMA PŘÍČINY, BOLESTI, ÚZKOSTI, FLEKY NA OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hofman.
Vážení již 3,5 roku bojuji s velmi bolestnými, křečovitými bolestmi. Jedná se o velmi křečovitou a tepavou bolest hlavy, bolesti a tiky očí, bolesti v uších a velké křečovité bolesti na hrudi v oblasti břicha a slinivky. Měl jsem zánět slinivky 3x mi dávali v nemocnici kapačky. Také se mi velmi špatně dýchá, mám pocit na zvracení, motání hlavy, beru prášky, chodím jak ke své praktické doktorce tak ke své psychiatričce. Jsem objednán k mgr Ivaně Kočové na léčbu etf a také na psychosomatické odd ve Šternberku. Ze začátku byli velmi nepříjemné bolesti tak že jsem nemohl ani nikam jít či vstát z postele a strašně jsem se potil a byl jsem každé ráno celý promočený a bylo mi fakt zle. Vše bylo mnohem intenzivnější než teď. Nicméně se pořád přemáhám. Také mám asi hepatitidu jater a chodím na kontrolu. Dělali mě biopsii. Jsem velmi nespokojený se svým životem, nebaví mě být sám, toužím po partnerce a rodinném životě, po uzdravení. Štve mě že jsem duševně nemocný mám úzkosti, které se projevují somaticky, schizotypální poruchu a možná že i deprese. Pořád se jen přemáhám a nejde to ovlivnit rozumem, jsem si toho vědom strašně mě to štve, mám strach ze smrti a hrozně se bojím všech příznaků úzkostí. Moc mě to nejde ani brečet maximální slzím pak cítím bolest očí, bolavé slzy, které jsou teplé. Hodně piji jen vodu nebo neperlivé minerálky, trochu mě bolí záda a když hýbu hlavou cítím křupání v oblasti krku. JE TO UTRPENÍ, BOLEST, NEŠTĚSTÍ, BEZMOC A TA LÁSKA A VŠE CO K TOMU PATŘÍ-POTLAČENÉ TOUHY, EMOCE, ZLOST A NENÁVIST. VŠE SE SE MNOU TÁHNE UŽ OD PUBERTY OD UČILIŠTĚ COŽ JE UŽ 25 LET!!! prosím odpovězte jsem již v koncích Jirka 43 let Broumov Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
V naší poradně s názvem PROSÍM O POMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Už delší dobu mě bolí klouby,píchá mi v nich - zápěstí a malé klouby rukou a nohou, a v současnosti i rameno pravé ruky.V roce 2012 jsem si trochu narazila nohu a asi za den v noci - k ránu mi ukazováček levé nohy strašně natekl, zčervenal. Byla to neskutečná bolest. V nemocnici RTG vyloučili zlomeninu a řekli,že je to naražené. Podobné situace se opakovaly - většinou náraz do kloubu a poté v noci bolest.Myslím, že jedna nemoc maskuje druhou.Náraz nebo artróza. V krvi nebyla zjištěna vyšší hodnota kys. močové a MUDr mi řekl z RTG, že mám artrózu. Taky mám vypozorováno, že po požití většího množství masa, ryb nebo alkoholu mám větší bolení v určitém kloubu. Jím spíše hodně zeleniny a ovoce, maso občas a alkohol - tak skleničku vína za týden.Vícekrát jsem na revmatologii říkala, jaké mám příznaky, ale jsem neustále přesvědčována,že DNU mít nemůžu, protože neodpovídám věkem , pohlavím( je mi 51 let a už nemám menstruaci). Klouby mě bolí, pak je to čas od času horší - ohromná bolest, po nějaké době mého léčení to odezní. Více bolestivé to je v zimě a v létě. Nesnesu teplé zábaly.Tak zde vznáším dotaz zda to může být DNA. Na revmatologii tvrdí, že ne. Kam jinam se můžu obrátit k posouzení. Za odpověď děkuji. Radka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dna se skutečně pozná z krevního rozboru a pokud v něm nebylo zjištěno větší množství kyseliny močové, tak opravdu dnu nemáte a za problémy může artróza. Vaším partnerem by měl být hodný a šikovný ortoped, protože se s tím budete potýkat do konce života. Poraďte se s ním jak dál postupovat, a které doplňky stravy užívat, aby se zpomalil vývoj artrózy. Určitě se soustřeďte na přípravky s obsahem glukosaminu a chondroitinu, některé jsou na předpis hrazeny ze zdravotního pojištění, jiné zas volně prodejné. Také existují protizánětlivé masti, které zároveň tlumí i bolest, jako například Voltaren forte. S těmito pomocníky se to dá zvládnout.
Bolest nebo citlivost nohou může být způsobená ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK). Toto onemocnění má různé projevy v závislosti na stadiu a lokalizaci zúžení.
Podle pokročilosti se onemocnění dělí do čtyř fází:
V první fázi nemocný nepociťuje žádné potíže, ale postižená končetina (a zvláště její okrajová část) bývá chladná.
Ve druhé fázi onemocnění se objeví typický příznak a tím je intermitentní klaudikace – přerušované kulhání. Při námaze nejčastěji v chůzi vzniká prudká bolest postižené končetiny, která nemocného donutí kulhat nebo se zastavit. Po odpočinku může nemocný pokračovat v chůzi.
Ve třetí fázi je už bolest trvalá, objevuje se přes den a v noci budí nemocného ze spánku. Úleva se dostaví při spuštění nohy z postele, kdy dojde k lepšímu prokrvení končetiny.
V poslední, čtvrté fázi je stav prokrvení postižené končetiny už kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), která se nejprve projeví na prstech. Potom při sebemenším poranění dojde ke špatnému hojení a vznikají rozsáhlé defekty. Tato fáze může končit až amputací.
Rizikové faktory jsou stejné jako při vzniku aterosklerózy. Hlavním rizikovým faktorem je kouření. U kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnost výskytu 100 : 1. Další rizika jsou nedostatek pohybu, vyšší věk, psychický stres a hlavně vysoký krevní tlak (hypertenze). Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesterolu v krvi a porucha metabolismu cukrů a tuků. Toto onemocnění se často objevuje i jako přidružená komplikace diabetu (cukrovky).
V naší poradně s názvem JAK POZNAT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, chci se zeptat zda je prokazatelně u svarabu, ze je po celém tele a hrozně svedi?? Pokud nejsou tyto příznaky je možné ze se lékaři pletou??
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab se rozšíří po celém těle jen u zanedbaných a nebo specificky nemocných lidí. U většiny lidí jsou projevy jen lokální a charakteristickým znakem jsou párové pupínky a výrazně silné svědění - hlavně v noci. Díky svědění a následného rozškrábání se pupínky mění na velké boláky, které se mohou dále komplikovat v závislosti na znečištění rukou. Kožní lékař pozná svrab zcela bezpečně. Tady se můžete podívat na fotografie lidských těl se svrabem: https://www.google.com/imag…
Úplné vyléčení ze svrabu trvá nějakou dobu. Nejdříve tělo namažete mastí s obsahem ivermektinu, což je jed, který zabije vše živé. Příznaky však přetrvávají i dále, protože v kůži zůstanou mrtvá těla svrabu, která se rzkládají a způsobují další svědění. Celé to skončí až přirozenou obměnou kůže, která trvá 28 dní.
Pro Crohnovu nemoc je typické, že v některém období nemá pacient žádné zdravotní problémy a naopak v jiném období se u něj vyskytuje řada projevů tohoto onemocnění. Tato dvě období se nepravidelně střídají (některé z nich může trvat i řadu let). Crohnova choroba má celou řadu příznaků a ne všechny jsou spojené s trávicím ústrojím. Patří sem bolesti v podbřišku (nebo v jiné části břicha), hubnutí (to je dáno tím, že obvykle nemocný člověk sníží příjem potravy, protože se cítí lépe, když není najedený; v některých případech se ale může jednat o problém se vstřebáváním živin), problémy se žaludkem (zvracení, bolest břicha, ale i bolest při polykání), únava, vleklé průjmy, nadýmání, zvracení, křeče, mírné teploty, chudokrevnost, vyrážka (v dutině ústní mohou vznikat afty), záněty, ledvinové a žlučové kameny, zánět duhovky, bolesti kloubů, ale i porucha růstu (hlavně u mladých lidí v období puberty). Bolesti břicha mohou zmizet potom, co se nemocný člověk vyprázdní. Pokud nemoc ale provází i zvracení, může se jednat o situaci, kdy už jsou střeva neprůchodná.
U Crohnovy choroby bývají velmi obtěžující právě průjmy, které často nemoc doprovázejí. Nejhorší situace bývá v okamžiku, kdy je nemocí postižený konečník a řitní otvor, v takovém případě, obvykle nemocný člověk není schopný sám průjem zadržet.
V naší poradně s názvem ZANET NA RTU OTOK RTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leona Gluchova.
Dobry den,syn minuly tyden byl nemocny,vysoke teploty,mel streptokoka,dostal antibiotika Azitromicin Sandoz 500mg,je to antibiotika na 3dny,snedl dva prasky po 24hodinach jak urcil lekar a na treti den citil ze ho boli horni ret,byl to patek a pres vikend se to zhorsovalo az mu natekl horni ret a boli ho.Byl u lekare ale nic moc mu neporadili ani nedali,ze ma jeste zkusit zubare,muzete mi prosim poradit jsem uz zneho zoufala,nemuze spat jak ho to boli.dekuji za odpoved Leona
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Otok rtu může být reakce na Azitromicin. Zkuste přikládat ledové obklady. Zůstaňte v péči lékaře a konzultujte s ním další postup.
Roztoč způsobující svrab u lidí Sarcoptes scabiei var. hominis prochází ve svém životním cyklu čtyřmi fázemi: vajíčko, larva, nymfa a dospělec.
Po napadení lidského hostitele se dospělá samice zavrtá do stratum corneum (nejvzdálenější zrohovatělá vrstva kůže), kde klade dvě až tři vajíčka denně. Tato oválná vajíčka jsou 0,1–0,15 mm dlouhá a líhnou se jako larvy za tři až čtyři dny. Samice může za celý svůj život naklást až 30 vajíček, poté na konci nory uhyne a vzniká posvrabová dermatitida. Šestinohé larvy po vylíhnutí migrují na povrch kůže a pak se zavrtávají do inkubačních váčků, umístěných obvykle u kořínků chlupů. Tam si vytvoří váčky (ty jsou kratší a menší než nory dospělých). Po třech až čtyřech dnech se larvy mění v osminohé nymfy - protonymfa. Tato forma se podruhé přemění do o něco větších nymf - tritonymfa, před konečnou přeměnou do dospělých roztočů. Dospělí roztoči se pak páří, když samec pronikne do inkubačního vaku samice. K páření dochází pouze jednou, protože tato jedna událost zanechá samici oplodněnou po zbytek jejího života (jeden až dva měsíce). Oplodněná samice pak opustí inkubační váček a hledá vhodné místo pro trvalou noru. Jakmile je naleziště nalezeno, samice si vytvoří svou charakteristickou noru ve tvaru písmene S a během toho naklade vajíčka. Samice bude pokračovat v prodlužování nory a kladení vajíček po celou dobu svého života.
Lidská pokožka reaguje na přítomnost roztoče zčervenáním a výrazným svěděním. Hlavní příčinou této reakce je přítomnost výkalů a mrtvých těl zemřelých samic.
Ve svém příspěvku JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Psa mám venku v kotci. Vlezl mu tam ježek. Pes ježka zadávil a ten mu za odměnu předal své blechy. Psa vyvážím do lesa autem. Tím jsem si zablešil nejprve auto, a posléze celý dům. Nejdříve jsem se o odblešení snažil sám. 12 litrů Bio Kill (cca 2500 Kč), téměř litr frontline ( 2000 Kč), asi dvacet sprejů proti lezoucímu hmyzu (1500 Kč), každodenní vysávání bytu a praní ložního prádla, několikrát denně sprchování a převlékání. Odblešení psa (nový obojek Foresto - 700 Kč, dvě tablety proti blechám 2x 400Kč, spálení staré a stavba nové psí boudy a opakovaný postřik kotce). Asi po měsíci jsem hodil ručník do ringu a zavolal deratizátora. První ošetření celého domu 9 000 Kč a čekám na druhé, doufám že poslední. Teprve po zásahu deratizátora byl poznat výsledek boje. Mohl jsem se konečně vyspat. Do nedávna úsměvná scéna z filmu na Na samotě u lesa, "... to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou... ", už pro mne není úsměvná. Bilance do současnosti 16,5 tisíce + 9 tisíc za příští zásah deratizátora. K tomu si připočítejte elektřinu ( dvě až tři pračky denně po dobu téměř dvou měsíců). Cena jednoho zakouslého ježka se blíží čtyřiceti tisícům. Ne, blecha pro mne není úsměvný parazit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na kůži poštípaného člověka se objeví svědivý či pálivý zarudlý pupenec se středovou krvavou skvrnou, který za několik hodin samovolně zmizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa.
Bleší kousnutí samovolně vymizí, zasažené místo je možné natřít Fenistilem a proti svědění použít volně prodejná antihistaminika.
Od ostatního hmyzu se bleší kousnutí pozná tak, že blecha si dělá většinou takové cestičky, kde vás pokouše. To znamená, že se ráno vzbudíte a máte třeba 5 štípanců skoro v řadě nebo vedle sebe. Špatné je, že kousnutí není cítit. Kdyby ano, tak blechu prostě chytnete a utopíte.
V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.
Prosím, jak se pozná Parkinsonova nemoc?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.
Jak se pozná otrava krve po bodnutí hmyzem? Po kousnutí hmyzem je třeba věnovat pozornost následujícím doprovodným příznakům:
průjem nebo zvracení;
vysoká horečka;
oběhové problémy nebo poruchy vědomí;
zimnice nebo celkový pocit nemoci;
silné zánětlivé reakce v místě vpichu.
Poslední věc, kterou je třeba si pamatovat, je, že zarudnutí a otok jsou součástí normální reakce na bodnutí hmyzem – nejsou vždy varovným signálem. Pokud jste celkově v pořádku a pouze místo štípnutí je mírně oteklé a červené, není třeba se obávat.
Červená čára po kousnutí hmyzem: je to otrava krve?
Červená čára směřující od rány směrem k srdci je známkou otravy krve - tento předpoklad je široce zastávaný. Není to však úplně správné: červená čára označuje zánět lymfatických cév (lymfangitida). Lymfatické cévy mají podobnou stavbu jako cévy – na rozdíl od posledně jmenovaných však nejsou odpovědné za transport krve, ale za odstraňování tekutiny z tkáně.
Lymfatické cévy jsou umístěny blízko povrchu těla, proto je zánět v této oblasti zvenčí vidět jako červená čára.
Jedná se o lokální zánět, nikoliv otravu krve. Přesto by měl být tento příznak lékařsky objasněn; protože stejně jako všechny ostatní záněty může zánět mízních cév vést k otravě krve. Lymfangitida se obvykle léčí antibiotiky.
Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.
Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta
Terapeut pomáhá postiženému:
porozumět tomu, co se s ním děje;
oddělit zdravé prožívání od nemocného;
omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
obnovit žebříček hodnot;
podpořit a rozvinout vše zdravé;
nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
najít cesty, jak překonat současné životní problémy.
Jak psychoterapie léčí depresi
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.
Co je individuální psychoterapie
Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Trochu jiná situace je v průběhu dlouhodobé léčby. Může dojít k tomu, že v původně dobrém terapeutickém vztahu dojde k napětí a pocitům nepochopení. V tom případě není na místě ihned hledat nového terapeuta, ale daleko důležitější je za
