Zánět dutin, odborně sinusitida, je zánět vedlejších nosních dutin, které se nacházejí v kostech lebky. Při akutním zánětu dochází k otoku sliznice těchto dutin. Řasinky, kterými je sliznice pokryta, nedokážou odstraňovat hlen a ten se v dutinách hromadí. To je živnou půdou pro bakterie, které se zde pomnoží. Mezi příznaky patří hnisavý výtok z nosu zelenožluté barvy, horečka, otok tváří, bolesti hlavy, pocit tíhy a bolesti nad dutinami, bolesti zubů, uší, očí, tlak v lebce, potíže s dýcháním, ztráta čichu, celková únava a nevolnost. Chronické záněty dutin jsou takové, které trvají déle než 12 týdnů. Vznikají především z důvodu špatně vyléčeného či neléčeného akutního zánětu dutin. Projevují se trvalou sekrecí z nosu, horší průchodností nosních průduchů, což může vést ke chrápání a vleklým a častým zánětům horních cest dýchacích.
Při léčbě se provádí nejprve rentgen dutin a provede se výtěr pro mikrobiologické vyšetření, kdy se pomocí kultivace odhalí původce onemocnění. V domácím prostředí se používají kapky do nosu, které zprůchodní dýchací cesty, je nutný dostatečný příjem tekutin a zvýšený příjem vitaminu C. V případě zvýšené teploty se doporučuje například Panadol, který účinkuje i proti bolesti. Je-li u pacienta diagnostikována virová infekce, bude muset nemoc vyležet, tedy klid na lůžku, přikládání teplých obkladů a proplachování dutin slanou vodou. Lékař může předepsat inhalační kortikoidy na potlačení zánětu a nosní kapky na snížení otoku sliznice. Při bakteriální infekci budou nasazena antibiotika. Průměrná doba léčby je kolem sedmi dnů. Pokud by léčba nezabrala, je na místě antibiotika změnit nebo přistoupit k výplachu dutiny takzvanou punkcí. Ačkoliv je tato metoda širokou veřejností špatně přijímána, není se čeho bát. Při správném provedení je zákrok nepříjemný, ale nebolestivý. Punkcedutin spočívá v otevření vedlejší dutiny jejím propíchnutím v místním znecitlivění. Dutina se propláchne, vyčistí a vypustí se hnis. Někdy je potřeba zákrok zopakovat.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT DUTIN - MODERNÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. JIří Pultar.
Vážení.
Trpím zánětem dutin od r. 1967 a dosud mi nikdo nebyl schopen pomoci trvale (max. ne poměrně krátký čas). Nevím proč a jak to začalo, co bylo oním spouštěčem, tehdy se toho událo víc: Základem asi bylo časté a asi zbytečné používání PNC v dětství, ale též v tomto roce otec doma udělal ústřední topení, Koupali jsme se v řece, do níž vše splachoval nově postavený masokombinát (plavaly zde i odřezky masa-mohli jsme tak získat i nějaké zvířecí parasity?). Ve škole bylo zima (pak uhelné prázdniny).Takto mi začala i senná rýma, byk jsem s dutinami 2x hospitalizován (1970,1972,PNC, inhalace, punkce), ale výsledek nestálý.1974 operace krčních mandlí-zlepšení celkového stavu pouze asi na necelý rok. ... Nyní mě to trápí už pár let stále intensívněji, bolest hlavy a za očima při každé změně počasí,...Před asi 15 lety mi začal Parkinson, který se ale tímto zhoršuje a zrychluje v postupu. V noci mi tečou hnusní hleny do krku, jež mě téměř dusí, pak jse ochraptělý, .... Už mě to opravdu nebaví, rád ybch s tím něco porvedl tak, abyh nebyl léčený, ale z dravý!!! Dokážete pro mě vymyslet nějaký účinný postup pro vyléčení? Děkui předem za pochopení a vstřícnost.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při punkci lékař prorazí kost poblíž dutiny, vypláchne dutinu sterilní tekutinou, což většinou stačí k tomu, aby se pacient skutečně hojně vysmrkal (obvykle v předklonu do nastavené lékařské misky). Bohužel je někdy potřeba zákrok opakovat, a to třeba několik dní po sobě. Někteří lékaři umrtvují místo zákroku nikoli tamponky, ale injekcemi, které jsou samy o sobě dost bolestivé, proto je dobré se předem zeptat na zvolený postup.
K punkci se většinou přistupuje u akutně se rozvíjejících potíží, kdy dutiny a jejich okolí citelně bolí, pacient mívá horečku, rýmu a celkově mu není dobře a kdy rentgen potvrdí rozsáhlý zánět zejména v největší čelistní dutině. Na zanesené dutiny ukazuje také huhňání. Někdy je však punkce rovněž řešením v případě chronických potíží nebo tehdy, když konzervativní léčba nezabere. Ta spočívá v podávání silných celkových antibiotik, která jsou u rýmy s bolestivým zánětem dutin namístě. Pacient kromě toho musí pravidelně nos vykapávat a měl by i inhalovat.
Pokud je punkcedutin správně provedena, tak nebolí. Je zde jen nepříjemný tupý pocit. Punkce se provádí v lokální anestezii.
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Sokolová.
Nevybavuji si, jestli se nějak říká punkční jehle na punkci dutin. Potřebuji do křížovky -
na 5 písmen.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Vedlejší nosní dutiny neboli sinusy jsou vzduchem naplněné dutiny v lebečních kostech, které jsou propojené s nosní dutinou. Při otoku nosní sliznice snadno dojde k uzavření dutin, v nichž může vzplanout bakteriální infekce, čímž vzniká zánět dutin zvaný sinusitida. Akutní sinusitida je bolestivé onemocnění provázené horečkou a celkovými příznaky infekce.
K zánětu dutin dochází nejčastěji přestupem infekce z dutiny nosní, tedy při rýmě (rhinitida). Dále mohou vznikat při zánětu zubního lůžka, takto se mohou infikovat dutiny horní čelisti, které leží v bezprostřední blízkosti kořenů horních předních zubů (špičáky, třenové zuby, 1. stoličky). K tomu dochází například při neléčeném zubním kazu. Kost mezi kořenem a vlastní dutinou je zde velice tenká a zánět tudy snadno prostoupí. Tyto infekce mohou mít velice prudký průběh s bolestmi, vysokou teplotou a otoky obličeje. Speciální formou jsou takzvané letní sinusitidy, které vznikají typicky při vodních radovánkách především u dětí. Jde o to, že pokud se ve vodě udělá stojka nebo kotrmelec, hrozí riziko, že se voda dostane nosem do dutin. Tyto infekce bývají charakteristické po koupání v bazénech nebo přírodních koupalištích a mívají velmi prudký průběh, který se vyznačuje jako bolest dutin na čele nebo zánět nosních dutin bez rýmy.
Ke vzniku sinusitid dochází také často ve spojitosti s alergiemi. Vzácnější je postižení dutin při zánětu jinde v těle, kdy se patogen může do dutin dostat krevní cestou a sinusitida je pak komplikací původního onemocnění.
Zánět dutin doprovází tlak nebo bolesti hlavy v čele, pod očima, v dutinách; dále pocit plnosti ve tváři; bolest, která se zhoršuje při předklonu; citlivost krajiny nad dutinami; obtížné dýchání nosem. Sinusitida se také projevuje větším množstvím hlenu či hlenohnisu na stěně hltanu, žlutohnědou sekrecí z nosu, bolestí zubů a zvýšenou teplotou.
Punkce u dětí se provádí nejdříve ve třech letech v celkové anestezii. Pokud je zákrok proveden správně, je nebolestivý. Pokud je nález hnisu potvrzen, většinou se punkce opakuje po dvou dnech a dále se až do zlepšení lokálního nálezu u dětí minimalizuje.
Ve svém příspěvku ZKUŠENOSTI S PUNKCÍ ČELISTNÍCH DUTIN 2018 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Klej.
ZÍTRA 7.8 2018 mě čeká punkce čelistních dutin,oddalovala jsem to ale z nosu mi stále nic neteče a RTG ukazoval plné dutiny...nepomohly ani antibiotika...snad to zvládnu...strach mám ale pořádný...:o( nejsem schopná nic doma udělat..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kejšmídová.
dnes mě byla udělána punkce čelistních dutin,chci jen říci , aby ten, koho tento zákrok čeká se nebál,paní doktorka mi nosní dírku vytříkala sprejem,který během chvilky zabral a pak jsem jen slyšela křupnuti...čekala jsem pořád na tu strašnoou bolest o které jsem slyšela..ale ta se nedostavila..četla jsem , že pokud lékař na ORL je zkušený , že punkce nebolí a já měla štěstí na opravdu dobrou a zkušenou paní doktorku od které punkce opravdu nebolela....:o)
Punkce ascitu je ordinována, když se volná tekutina (ascites) nahromadí v dutině břišní. Účelem je uvolnit tlak na břišní orgány. Místo vpichu se obvykle nachází 3 cm pod pupkem vlevo nebo vpravo v krajině mezi pupkem a hřebenem kosti kyčelní.
Pacient je informován o důvodu provedení punkce a o tom, že musí být před zákrokem vymočen, vyprázdněn (klyzma při zácpě), a rovněž o nutnosti zachovat při punkci klid.
Speciální pomůcky: punkční jehly, sterilní hadička s kónusem, peány, trojcestný kohout, sběrná nádoba na punktát, břišní pás.
Dokumentace obsahuje datum, čas punkce, barvu, čirost, zápach výpotku, množství, hustotu, vitální funkce, sledování nemocného a jeho problémy. Zaznamenává se hmotnost a objem břicha před a po punkci. Pacient by měl být po výkonu klinicky sledován, zvláště jeho oběhová situace a lokální nález na břiše.
Zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida je vlastně zanícení sliznice výběžků z dutiny nosní – vedlejších dutin nosních. Může jít o dutiny čelistní, čichové, čelní či klínové, přičemž potíže se mohou vyvinout jak na jedné straně, tak na obou. Tento zánět může být indikací k punkci dutin.
Nejprve lékař do nosu nastříká či vloží na vatových tamponcích roztok, který nos znecitliví. Poté pronikne nástrojem, který připomíná tlustou jehlu, přes tenkou kostěnou stěnu mezi dutinou nosní a čelistní dutinou. Čelistní dutinu vypláchne. Vy na vlastní oči uvidíte, co je možné si v dutinách nastřádat. Do dutiny někdy vstříkne rovnou i roztok antibiotik.
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Sokolová.
rekurentní: ≥ 4 samostatné akutní epizody za rok, každá zcela odezní za < 30 dnů, ale recidivuje v cyklech, s alespoň 10 dny mezi úplným vymizením příznaků a začátkem nové epizody;
chronická: trvající > 90 dní.
Akutní sinusitida
Akutní sinusitida je téměř vždy virová (např. rhinovirus, chřipka, parachřipka). U malého procenta se vyvine sekundární bakteriální infekce streptokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis nebo stafylokoky.
Občas se do vedlejších nosních dutin rozšíří zánět zubu, tak zvaný periapikální zubní absces maxilárního zubu.
Akutní infekce dutin vzniklé v nemocničním prostření často mají původ bakteriální, typickými mikroorganismy jsou Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a Enterobacter.
Imunokompromitovaní pacienti mohou mít akutní invazivní plísňovou sinusitidu (viz tabulka Invazivní sinusitida u imunokompromitovaných pacientů).
Chronická sinusitida
Chronická sinusitida neboli chronický zánět dutin zahrnuje mnoho faktorů, které se kombinují a vytvářejí chronický zánět. Chronické alergie, strukturální abnormality (např. nosní polypy), dráždivé látky z prostředí (např. znečištění ovzduší, tabákový kouř), mukociliární dysfunkce a další faktory interagují s infekčními organismy a způsobují chronickou sinusitidu. Mikroorganismy jsou obvykle bakterie (možná jako součást biofilmu na povrchu sliznice), ale mohou to být i houby. Při léčbě chronického zánětu dutin bylo identifikováno mnoho bakterií, včetně gramnegativních tyčinek a orofaryngeálních anaerobů; polymikrobiální infekce je také běžná. V malém počtu případů je chronická maxilární sinusitida způsobena zubními infekcemi. Plísňové infekce (Aspergillus, Sporothrix, Pseudallescheria) mohou být chronické a jsou častější u starších a imunokompromitovaných pacientů.
Alergická mykotická sinusitida
Alergická mykotická sinusitida je forma chronické sinusitidy charakterizovaná difúzním ucpaným nosem, výrazně viskózním nosním sekretem a často nosními polypy. Jde o alergickou reakci na přítomnost lokálně nalezených plísní, často Aspergillus, a není způsobena invazivní infekcí.
Invazivní mykotická sinusitida
Invazivní mykotická sinusitida je agresivní, někdy smrtelná infekce u imunokompromitovaných pacientů, obvykle způsobená druhy Aspergillus nebo Mucor.
Rizikové faktory
Mezi běžné rizikové faktory pro sinusitidu patří:
faktory, které brání normálnímu odtoku sekretu (např. alergická rýma, nosní polypy, nazogastrické nebo nasotracheální intubace);
snížená imunita např. vlivem diabetes nebo neléčené infekce HIV;
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stáňa.
Já na punkci byla několikrát a ta jehla je PEKLO! A je to taky na 5 čísel.....
Punkce, respektive biopsie, se provádí pacientům s uzlíky nad 1 cm, někdy i menšími. Jde o to, že sice opravdu existují některé znaky, které pomáhají odhadovat riziko, že se jedná o zhoubný nádor, nicméně nejsou nijak jednoznačné ani spolehlivé. Proto se indikuje cytologické vyšetření. Punkce slouží k upřesnění typu postižení štítné žlázy a v případě uzlů nebo cyst k posouzení, jestli se jedná o uzel nezhoubný, „neškodný“ (těch je většina), anebo již nějakým způsobem podezřelý.
Průběh
Samotné vyšetření probíhá tak, že se udělá ultrazvuk, který lokalizuje daný uzel. Pak se pod ultrazvukovou kontrolou do toho uzlíku píchne tenkou jehlou (jako při odběru krve), do stříkačky se nasají buňky a ty jsou pak vyšetřovány pod mikroskopem k určení jejich charakteru. Je to píchnutí do krku, každý je na tuto oblasti jinak citlivý, jinak toleruje injekce, takže jestli si přivedete doprovod, je jen na vás. Různá zařízení mohou mít pravidla sdělování výsledků jiná. Většinou je ale výsledek zasílán indikujícímu lékaři poštou. Podle výsledku mikroskopického vyšetření se pak plánuje další diagnostický a léčebný postup.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji Vam za odpoveď.
Včera jsem byla opět na kontrole na ORL a tekutinu tam stale mam.Myslíte že bych si mohla okolí ucha nahřívat Soluxem?Pomohlo by to k uvolnění?Cítím že mam v dutinách stale rymu i když smrkat nejde..musim ji tzv.tahat do krku.Kloktam solný roztok a přitom mi v uchu lupe.Lekar mi ale nedoporučil nahřívat nad párou a na ten Solux jsem se nezeptala.uz dělam všechno možné...děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nahřívání ucha, ale i dutin, infračerveným zářením bude ku prospěchu, protože zrychlí krevní oběh v nahřívané oblasti a to povede k rychlejší absorpci tekutiny ze středního ucha a z dutin. Na lepší odhlenění můžete použít ACC Long podle návodu. Tento přípravek rozpouští hleny nejen v plicích, ale i v dutinách a také ve středním uchu, což by mohlo pomoci v odvodu zadržované tekutiny ve středním uchu. Nyní je venku zima, proto pečlivě chraňte uši a krk před nachlazením. Často žvýkejte a občas si profoukněte nos a to tak, že zavřete ústa, nos si podržíte prsty zacpaný a mírně zatlačíte vydechovaný vzduch. Buďte trpělivá, časem to všechno přejde.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za&nbs
V naší poradně s názvem VODOVE PUPINKY A JINE VYRAZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
tak jsme dnes prisli od doktorky a minule nam pro syna na vodove pupinky naordinovala toto-vodove puchyrky propichnout a vodicku z nich otirat,hypermangan na koupel rukou a kortikoidovou masticku,vse mu zmyzelo, do dvou dnu se mu udelala verazka v oblasti kycli vypadalo to jak male nitkovite popraskane zilky jedna vedle druhe,dnes jsme ukazali i tuto vyrazku ktera pomalu ustupuje a z vrchu jde videt sucha kuze,pani doktorka nam rekla ze bude alergik dostali jsme koupel do vody a jakmile se neco objevi tak se ozvat. vysledky z krve budou za tyden ceka se na rozbor,jestli neni alergicky na nake potraviny a jsme v lednu objednany na alergologii,zatim vim jen ze po koupeli musime cele telicko promazavat mastnym kremem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lenko, než půjdete na alergologii, tak svého syna opatrně, ale doře, připravte na kožní testy, aby se nebál píchání injekcemi a očekával ho. Testy se provádí na pažích horních končetin, kam se velmi tenkou a krátkou jehličkou pod kůži vpravuje roztok s testovanými alergeny. Vpichů může být i více než deset, ale díky té tenké jehličce není bolestivost tak velká a dá se přirovnat k bodnutí komárem. V podkoží pak alergeny reagují s imunitním systémem a zbarvují kůži kolem vpichu do červena a to může hlavně při aplikaci bolet, respektive pálit. Dobrý doktor většinou na agrsivní alergeny pacienta upozorní před vpichem, že tohle bude nepříjmené píchnutí. Podle reakcí kolem vpichů, se pak určí, na co je váš syn citlivý neboli alergický. Pro nejlepší výsledky je třeba, aby váš syn byl při aplikaci testu co nejvíce v klidu a nebyl stresován zejména samotným vyšetřením. Když váš syn bude očekávat několikerá jemná píchnutí, tak to určitě bude ku prospěchu celého alergologického vyšetření.
Podle výsledků alergologického testu se pak určí další léčba. Léčba alergie by se dala rozdělit do dvou skupin. Za prvé na postup, kdy se imunitní systém spíše uklidňuje od přehnané reakce na běžné podněty. Ten se provádí pravidelným a dlouhodobým podáváním antihistaminik, kde jako denní je nejoblíbenější Claritin, který má nejslabší sedativní a hypnotické účinky, ale přesto dokáže dobře uklidnit imunitní systém. Tento postup neléčí alergii jako takovou, ale jen lépe či hůře odstraňuje alergické projevy. Za druhé pak na postup, kdy se tělo jako by vytrénuje správně reagovat na alergen, na ketrý testy prokázali alergii. Do těla se po dobu několika měsíců vpravuje daný alergen ve stanoveném časovém harmonogramu. Nejdříve se začíná na malých koncentracích alergenu. Vždy se nechá tělu dostatek času, aby se se stykem s alergenem samo vyrovnalo a naučilo se ho normálně přijímat, bez nechtěných alergických reakcí. Tímto lze v mnoha případech a po několika měsících pravidelné kůry dosáhnout trvalého vyléčení alergie bez další budoucí podpůrné lečby. Některé vakcíny jsou pro domácí použití ve formě kapek, které se polykají a jiné se zas musí aplikovat injkcemi. U injekčních podání je zpravidla lepší výsledek, protože je zde dohled lékaře nad pravidelností a také nad průběhem celé vakcínové kůry, neboť tělo je během ní vystavováno látce, na kterou je abnormálně citlivé a mohou se tedy během vakcinace projevit intenzivněji alergické projevy, proti kterým se vakcínami bojuje.
Obecně je léčba alerigií velký biznis, proto je zde velký tlak na producenty jedtlivých léčiv, aby přinášeli trhu stále lepší preparáty a zajistili si tak kvalitativní konkurenční výhodu. Bohužel již ne cenovou a v mnoha případech je nutné si za skutečně účinnou vakcínu připlatit. Obvykle vakcíny přizpůsobené k domácímu užití (v kapkové formě) mají spoluúčast pacienta nejvyšší. Pokroky v alergologii jsou však díky těmto tržním podmínkám výtečné a dokážeme nyní zcela vyléčit mnoho druhů přehnaných alergických
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Účinnost a bezpečnost přípravku Xarelto byla hodnocena v kombinaci s protidestičkovými látkami aspirinem a klopidogrelem/tiklopidinem. Léčba v kombinaci s jinými protidestičkovými látkami, například prasugrelem nebo tikagrelorem, nebyla studována a nedoporučuje se.
V průběhu léčby se doporučuje pacienta klinicky sledovat v souladu s praxí běžnou při podávání antikoagulační léčby.
Riziko krvácení
Jako v případě jiných antikoagulancií, u pacientů užívajících přípravek Xarelto mají být pečlivě sledovány známky krvácení. Doporučuje se opatrnost při použití přípravku v případě zvýšeného rizika krvácení. Pokud se objeví závažné krvácení, podávání přípravku Xarelto je třeba přerušit.
V klinických studiích bylo během dlouhodobé léčby rivaroxabanem podávaným spolu s monoterapií nebo duální protidestičkovou léčbou častěji pozorováno slizniční krvácení (to je epistaxe, gingivální, gastrointestinální, genitourinární krvácení) a anémie. Proto kromě adekvátního klinického sledování, pokud je to vhodné, může být laboratorní vyšetření hemoglobinu/hematokritu přínosem pro detekci okultního krvácení.
U několika podskupin pacientů (podrobně uvedených dále) hrozí zvýšené riziko krvácení. Proto při použití přípravku Xarelto spolu s dvojkombinační léčbou antiagregancii u pacientů se známým zvýšeným rizikem krvácení je třeba zvažovat zvýšené riziko krvácení oproti přínosům léčby v prevenci aterotrombotických příhod. Tyto pacienty je navíc třeba pečlivě sledovat, zda se po zahájení léčby neobjeví známky a příznaky krvácivých komplikací a anémie.
Při jakémkoli nevysvětlitelném poklesu hladin hemoglobinu nebo krevního tlaku je třeba hledat místo krvácení.
Přestože léčba rivaroxabanem nevyžaduje rutinní monitorování expozice, hladiny rivaroxabanu měřené kalibrovanou kvantitativní analýzou anti-faktoru Xa mohou být užitečné ve výjimečných situacích, kdy znalost expozice rivaroxabanu může pomoci při klinickém rozhodování, například při předávkování nebo při urgentních chirurgických zákrocích.
Ledvinová nedostatečnost
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) mohou být plazmatické hladiny rivaroxabanu významně zvýšeny (v průměru 1,6násobně), což může vést ke zvýšenému riziku krvácení. Přípravek Xarelto musí být u pacientů s clearancí kreatininu 15–29 ml/min užíván s opatrností. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu < 15 ml/. U p
V naší poradně s názvem DOBRY DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den chtěla bych se zeptat ják.se mužů zbavit zubniho kamene a jak mám zpevnit dásně zubarka mi nechce ani poradit jakou mám pouzivat zubní pastu já pouzivam pastu kolejí děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zubní kámen je velice odolná usazenina, kterou ze zubů jen tak nějakou pastou nedostanete. Na to je třeba silnější zbraň v podobě ultrazvuku. Ultrazvukový čistič doslova rozbije zubní kámen a ten se pak lehce odlepí od zubní skloviny. Ultrazvukové odstranění zubního kamene provádí kterákoliv zubní hygienistka. Zubní hygienu nejdete běžně v zubních ordinacích ve větších městech. Zákrok trvá přibližně hodinu a zoubky potom máte, jak když vám právě narostly. Domácími prostředky, jako jedlá soda, sůl s citronem nebo dokonce peroxid vodíku také trochu vybělíte zuby, ale především narušíte i okolní sklovinu, která kámen nemá a zdevastujete okolní tkáně dásní. Potom sice máte o něco bělejší zuby, ale s obnaženými krčky, což není vůbec příjemné a vzniká z toho parodontóza nebo zánět dásní.
Zpevnění dásní můžete provést jednak pečlivým a pravidelným čištěním mezizubních prostor! To se provádí buď dentální nití a nebo lépe kartáčkem na mezizubní prostory. Dásně dále zpevňuje zubní pasta, která obsahuje laktát hliníku, například zubní pasta Lacalut.
Pomáhá pacientům s bolestí zad v dolní bederní a křížové oblasti vzniklé spontánně nebo po neurochirurgickém výkonu.
Opich se provádí jehlou do otvoru v křížové kosti mezi hýžděmi.
V této oblasti již neprobíhá mícha, tudíž nehrozí její poškození. Opich je prováděn „naslepo“ a jeho úspěch není stoprocentně zaručen. Účinek je velmi individuální. Někomu pomáhá a vydrží půl až jeden rok, někomu jen několik týdnů, jinému nepomůže vůbec, ale nikdy nezhorší dosavadní potíže. Při dobrém výsledku jej lze opakovat nejdříve po půl roce. Opich neodstraní příčiny potíží, ale může výrazně ulevit od dosavadní bolesti.
Kaudální blok se provádí v poloze na břiše. Kyčle jsou podloženy válečkem, aby křížová kost byla co nejvýše, pro snadnější provedení punkce. Mezi hýždě sestra vloží gázu, aby dezinfekce nezatekla na konečník a nepopálila jej. Následně je dezinfikována oblast punkce. Lékař provede tenkou jehlou místní znecitlivění. Delší jehlou detekuje potřebný prostor. Aplikuje dávku slabého anestetika s kortikoidem. Obstřiky se provádějí v sérii, vždy 3 dny po sobě. Celý den se pak dodržuje klidový režim.
Komplikace u obstřiku jsou individuální a bývají minimální. Můžou se projevit jako slabé nohy, necitlivou oblast genitálu, výjimečně se stává, že pacientům samovolně odchází moč. Tyto nepříjemné stavy během několika hodin úplně vymizí. Dále se může vyskytnout bolest hlavy a pokles krevního tlaku.
Ve svém příspěvku LASER NA METLIČKOVÉ ŽILKY - MÍSTA,KDE SE PROVÁDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Salavová.
Jsem z Uničova-okres Olomouc.
Prosím o nejbližší místa,kde se tento zákrok
provádí.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Zkuste si u vietnamců koupit to nejsilnější laserové ukazovátko asi za 100 Kč a tím pak pravidelně zblízka sviťte na postižená místa po dobu 20 minut každý den.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
V naší poradně s názvem VODA NA PLICÍCH JAK JI LÉČIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Voda v plicích bývá zaviněna selháním srdce. Zřejmě došlo k infarktu a nyní je za pomoci přístrojů posílen krevní oběh. Mnoho teď záleží na uzdravovacích schopnostech vaší maminky. Lékaři zde mohou poskytnout pouze podpůrné prostředky, aby hojení rány na srdci urychlili. Klid na lůžku je rovněž důležitý a proto zřejmě lékaři nedoporučují převoz. Pokud si to maminka přeje, zkuste být s ní co nejvíce a v klidu, jako by nebyla nemocná, s ní komunikujte, například ji čtěte. Tím ji pomůžete mnohem více, než ji vláčet od čerta k ďáblu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Peroutkova Jana.
Dobry vecer,moje maminka ma vodu na plicich i v celem tele.Ma otekle nohy.Nekolikrat provedena punkce i drenaz.Jezdi 3krat do tydne na dializu.Je dusna,kasle nic vykaslat nejde,ma uplne zachvaty kasle pry od toho ze ma vodu na plicich.Nechteji ji uz vodu vytahovat ze je to riskantni.Ptam se to ji mame nechat utopit?Jiny clovek by to vzdal maminka bojuje prosim jestli vite o nekom schopnem ji vodu vytahnout prosim odepiste.Dekuji
Zastydlá rýma neboli zánět vedlejších nosních dutin
Sinusitida znamená zánět vedlejších dutin nosních. Ve většině případů je spojena se zánětem sliznice nosu, pak se nazývá rhinosinusitida. Jedná se o onemocnění časté především v dětském věku. Dutinami se myslí opravdové dutiny vyskytující se v naší lebce, respektive v jejích několika kostech. Jsou vystlány sliznicí a zvětšují se s tím, jak lebka od dětství do dospělosti roste. Jejich funkce není jasná, každopádně se podílejí na tvorbě hlasu, kterému dávají jeho osobitou barvu. Dutin je několik. Dvě v horní čelisti, dvě v kosti čelní, jedna (respektive 3 vzájemně propojené) v kosti čichové a dvě v kosti klínové. Všechny tyto dutiny komunikují s nosní dutinou (vnitřkem nosu) svými vývody. Všechny jsou vystlány sliznicí stejnou, jaká je v nose. Nejčastěji jsou na vině viry, které do dutin přestoupí z nosní sliznice. Poté co poškodí sliznici, dojde k jejímu oslabení a na tuto poškozenou sliznici se snadno uchytí bakterie. Proto většinou rýma vodová přechází v rýmu hnisavou.
Ve svém příspěvku HERPES V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zdravím, před více jak rokem jsem prodělala herpes v uchu a v ústech. Poležela jsem si dva měsíce doma na kortikoidech a část z toho v nemocnici na kapackach , byla mi udělaná lumbální punkce . Bohužel mi pásový opar poškodil sluchový nerv a tím pádem na něj dost špatně slyším. Už je to rok a něco a stále mě trápí obrovské bolesti postiženého ucha . Prášky už nezabírají .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zadní rýma je v podstatě těžko vysmrkatelný zánět nosohltanu nebo zánět vedlejších dutin nosních. Nosohltan je horní část hltanu, ve které jsou přítomny krční mandle. Vede odsud Eustachova trubice ústící do středního ucha. V hltanu se potkávají zažívací a dýchací systém. Zánět nosohltanu je časté onemocnění způsobené nachlazením, viry, bakteriemi, popřípadě může nemoc začít virovým zánětem a bakterie využijí oslabené sliznice. Přenos infekce probíhá kapénkově (mikroorganismy jsou přenášeny námi vydechovanými kapénkami), infekce se může šířit především kýcháním, kašlem a rýmou.
Typickým příznakem zadní rýmy je, že pacient pociťuje v zadní části nosohltanu či v některých vedlejších dutinách rýmu. Nemůže se jí ale kvůli neschopnosti hleny vysmrknout zbavit. Dalším příznakem je bolest hlavy spojená s tím, že jsou u pacienta zacpány příslušné dutiny a kašel. Může se objevit malátnost, která ale není až tak častým průvodním jevem.
Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy).
Lék na rýmu neexistuje i přes veškeré snahy medicíny.
K samoléčbě zadní rýmy (nikoliv alergické) je možné použít bylinné silice v podobě perorálních přípravků, jako je Sinupret, Nasivin Sinus sirup, Sinupo Forte. Obecně lze vyzdvihnout zvlhčení vzduchu a inhalace (Vincentka, Mucosolvan), které mohou být pomocnými metodami k uvolnění vazkého obsahu z dutin. Lokálně je možné použít antiseptický Stérimar s mědí (Cu) či lokální dekongescenční preparáty (Muconasal Plus, Olynth, Nasivin, Otrivin, Sanorin a další), ať již ve formě kapek, nebo spreje. Nástup účinku daných přípravků se začne projevovat okamžitě a zpravidla během 5–10 minut dojde ke splasknutí nosní sliznice a tím k uvolnění vedlejších dutin do prostoru nosního, čímž snáze sekreci vysmrkáte. Pokud je přítomna horečka nebo bolest supraorbitálních či paranazálních splavů, lze k uvolnění dutin nasadit též preparáty se sympatomimetikem (Paralen Grip, Modafen, Panadol Plus Grip). Jestliže se váš stav nezlepší nejpozději do 14 dnů, bude pravděpodobně nutná lékařská intervence s přispěním antibiotik makrolidového či linkosamidového typu (klaritromycin, azitromycin, klindamycin), nosního kortikoidu (Nasonex, Avamys), lokálního Pamyconu a omnipotentní Clarinase repetabs.
Výskyt zaražené rýmy se obvykle vztahuje na zánět v zadní části nosohltanu nebo na zánět vedlejších nosních dutin, kdy se vytváří hustý hlen, který je sice vazký, ale lze jej jen obtížně vysmrkat. Postižený má pocit „plného nosu“ a někdy ho bolí hlava. Přes všechny medicínské prostředky a osvědčené babské rady i zadní rýma trvá léčená sedm dní a neléčená týden. Během sedmi dnů je však možno pacientovi se zadní rýmou mírně ulevit. Pokud mu léčba ani po týdnu nepomáhá, měl by navštívit lékaře, aby u něj nevznikla chronická zadní rýma.
Rýma je zánět sliznic horních cest dýchacích projevující se hlavně sekrecí z nosu anebo ucpaným nosem a může být provázena celkovými obtížemi. Zadní rýma má své ložisko v zadní části nosu, tedy až na stěně nosohltanu poblíž otvorů vedlejších nosních dutin. Snaha vysmrkat se je proto v tomto případě zbytečná, protože rýma stéká po stěnách hrdla směrem dolů. Smrkání naopak může u tohoto typu rýmy dokonce uškodit. Pokud je hlenu příliš, je hustý anebo jde o virový nebo bakteriální zánět, může být odchod z nosních dutin nemožný – kvůli hustému hlenu anebo otoku sliznice – a tím pádem se zadní rýma promění v zánět vedlejších dutin, což vyžaduje odborné řešení. Jestliže máte ucpaný nos, doporučuje se používat nosní kapky nebo sprej na potlačení otoku sliznic.
