Jaternítesty jsou užitečné a jsou často prvním příznakem při onemocnění jater. Lze také používat ostatní jaternítesty, které se provádějí a zjistí příčinu diagnózy určité poruchy, anebo se používají pro sledování aktivity onemocnění a zjištění druhu léčby.
Krevní testy, které mohou být provedeny, zahrnují:
Srážení krve, játra obsahují mnoho bílkovin nezbytných ke krevním sraženinám. V některých játrech není dostatek proteinu a tak není dobrá ani krevní sraženina. Proto mohou být krevní sraženiny používány jako příznak závažnosti některých jaterních testů.
Gama-glutamyltransferázy (GMT) je další enzym, který se vyskytuje v jaterních buňkách. Vysoká úroveň tohoto enzymu je zvláště spojená s těžkým pitím alkoholu. Játra odbourávají a odstraňují alkohol z těla a tento enzym se podílí na tomto procesu.
Imunologie jsou krevní testy, které se zaměřují na:
Viry a protilátky. Různé virové infekce mohou způsobit hepatitidu, což je zánět jater a její typy, jako je hepatitida A, hepatitida B.
Autoimunitní protilátky. Jedná se o protilátky, které napadají části těla a vyskytují se u autoimunitních poruch. Mezi nejčastější autoimunitní poruchy jater patří:
Primární billární cirhóza, která je spojená s anti-mitochondriálními protilátkami.
Autoimunitní hepatitida, která je spojená s hladkými svalovými protilátkami.
Primární sklerotizující cholangitis, která je spojena s antinukleárními cytoplazmatickými protilátkami.
Jiné typy bílkovin v krvi mohou poukázat na konkrétní onemocnění jater:
Ceruloplazmin je snížená Wilsonova nemoc.
Nedostatek 1-antitrypsinu je častá příčina jaterní cirhózy.
Vysoká úroveň feritinu je příznakem haemochromatisinu.
Mezi další používané testy patří jaterní biopsie, ultrazvukové skenování a další typy skenování. Tyto testy také můžou být třeba k objasnění příčiny onemocnění jater, anebo při sledování pokroku jejich léčby.
Jaterní selhání lze považovat za smrtelně nebezpečný stav, který se ani při nejlepší možné léčbě nemusí podařit zvládnout a nemocný na něj zemře.
Jaterní encefalopatie je soubor obvykle reverzibilních neurologických a psychiatrických příznaků, které vznikají:
v souvislosti s pokročilým chronickým onemocněním jater – jaterní insuficiencí a portosystémovými zkraty, nejčastěji při jaterní cirhóze;
nebo při akutním jaterním selhání.
Jaterní encefalopatie je metabolická encefalopatie multifaktoriální etiologie s plnou reverzibilitou. Jedním z hlavních mechanismů odpovědných za klinický obraz je převaha inhibice neuronů CNS(2). Nutnými předpoklady jejího vzniku jsou buď portosystémové zkraty, nebo významná porucha funkce jaterní buňky. Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.
Příznaky
Akutní selhání se projeví zejména neschopností jater zbavovat tělo škodlivin a odpadních látek a jejich následným hromaděním v organismu. Mezi tyto škodliviny patří amoniak a jemu podobné dusíkaté látky. Nejcitlivějším orgánem na tyto odpadní látky je mozek. U akutního jaterního selhání tak může poměrně rychle dojít k těžkým příznakům, jako je porucha vědomí, kóma a smrt. Dalším důležitým projevem akutního selhání jater je žloutenka jako důsledek poruchy zpracování odpadní látky bilirubinu. Na rozdíl od dusíkatých zplodin nepředstavuje vysoký bilirubin zásadní ohrožení organismu, je jen dobře viditelným průvodním znakem.
U chronického selhání se projevují nejen důsledky narušené schopnosti odbourávat škodliviny, ale více se uplatňuje i porucha tvorby sloučenin nutných ke správnému chodu organismu. Jedná se o projevy jaterní cirhózy a s ní související portální hypertenze (jícnové varixy, ascites, zvýšená krvácivost a vznik klubíček rozšířených cév na kůži, takzvaných pavoučkových névů) – detaily si přečtěte v článku o cirhóze. Přítomna může být žloutenka různého stupně a objevit se může i jaterní encefalopatie, ale ta má v tomto případě pomalejší a nenápadnější průběh. Obvykle začíná spánkovou inverzí (spánek ve dne, bdělost v noci), objevuje se třes rukou označovaný v tomto případě jako flapping tremor a porucha dále postupuje přes poruchy emocí, změny osobnosti a setřelou řeč k demenci, poruchám vědomí, kómatu a ke smrti. K méně vážným příznakům se řadí i nepříjemný zápach z úst (foetor hepaticus).
Velice nebezpečnou komplikací selhání jater je takzvaný hepatorenální syndrom. Jde o to, že se při vážnějším selhání jater zhorší průtok krve ledvinami a následně se může objevit i jejich akutní selhání nebo zhoršení selhávání chronického. Výsledné selhání dvou životně důležitých orgánů je pro dotyčného velmi často osudné.
Léčba
U akutního selhání jater je nutná hospitalizace na intenzivním oddělení, léčba příčiny selhání a kontaktování transplantačního centra stran možné indikace transplantace jater. Pokud nastane akutní selhání jater u Wilsonovy choroby, je transplantace jater jedinou šancí na vyléčení.
U chronického selhávání jater je nutná komplexní péče, kvalitní strava bohatá na bílkoviny, zabránění nedostatku vitamínu K jako prevence krvácení a eventuálně preventivní podávání léků proti vzniku žaludečních vředů. Jaterní encefalopatii lze bránit podáváním antibiotik, která vybijí střevní mikroflóru. Bakterie ve střevě jsou totiž významnými producenty dusíkatých zplodin, které se ze střeva dostávají do krve a nemocná játra je pak nezvládají odbourat. Ze stejného důvodu lze podávat malé dávky slabých projímadel s cílem zabránit zácpě. Při zácpě mají totiž bakterie více času přeměňovat obsah stolice na dusíkaté zplodiny. I u chronického selhávání jater je ke zvážení jejich transplantace. To ovšem platí jen za předpokladu, že je pacient k transplantaci indikován (nesmí například pít alkohol) a zda je ve stavu tuto složitou operaci zvládnout.
Prognóza
Nejzávažnějším problémem, ve který mohou nemoci jater vyústit, je jaterní selhání. To je chorobný stav, při němž dochází k významnému snížení jaterních funkcí, především pak tvorby krevních bílkovin, srážecích faktorů a odstraňování jedovatých látek z organismu. V některých případech může selhání vzniknout velice rychle, kdežto jindy je jeho rozvoj spíše pozvolný. Všechna jaterní onemocnění je tedy potřeba velice důsledně léčit již od samého počátku a snažit se tak selhání předejít. Léčba totiž ani v dnešní době nemusí být vždy úspěšná. Nejhorší prognózu má zhoubný nádor jater.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY - NORMÁLNÍ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Krejčí.
dobrý den,
nechal jsem si stanovit jaternítesty, Bilirubin, ALT, AST, ALP v normě (dokonce víceméně uprostřed rozmezí normy). U GGT nalezena hodnota pod 0,14 ukat/l, norma je 0,14 až 0,84 ukat/l. Je to v pořádku, případně jak mám upravit stravu? Pohybu mám dost, cvičím 4-5x týdně s činkami doma po dobu cca 80 min. na jednu tréninkovou jednotku.
děkuji za odpověš Ing. Miroslav Krejčí v.r.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejčastěji se jaternítesty dělají jako rutinní laboratorní zkouška. Mnozí lékaři kontrolují játra u nových pacientů nebo při roční lékařské prohlídce. Lékař provádí jaternítesty a testy enzymů, pokud:
Užíváte léky, které mohou poškodit játra.
Trpíte onemocněním jater.
Máte příznaky jaterních nebo žlučových cest a systémového onemocnění, jako jsou bolesti břicha, nevolnost, zvracení či nažloutlá kůže.
Pijete nadměrné množství alkoholu.
Jaternítesty mohou být prováděny společně v paketu s jinými testy nebo mohou být zkoušeny samostatně.
Vzhledem k tomu, že játra vykonávají různé funkce, mohou vytvářet chemické látky, které se dostanou do krevního řečiště a do žluče. Různé poruchy jater mohou změnit krevní hladinu těchto látek. Některé z těchto látek mohou být měřeny ze vzorku krve. Některé testy, které se běžně provádí ze vzorku krve se nazývají jaterními testy. Jaternítesty obvykle měří následující:
Alaninaminotransferázu (ALT), jedná se o enzym, který pomáhá zpracovávat bílkoviny. Enzym je protein, který pomáhá urychlit chemické reakce. Různé enzymy se vyskytují v buňkách těla. Velké množství ALT se vyskytuje v jaterních buňkách. Když jsou játra poraněna nebo zanícena, jako je hepatitida, hladina ALT obvykle vzroste.
Aspartátaminotransferázu (AST), což je hladina enzymu, která se obvykle nachází uvnitř jaterních buněk. Když krevní testy zjistí vysokou hladinu tohoto enzymu v krvi, tak to obvykle znamená, že jsou játra nějakým způsobem poškozena. Nicméně AST může být také uvolněno, pokud srdeční nebo kosterní svalstvo je poškozeno. Z tohoto důvodu je ALT obvykle považováno za konkrétnější test vztahující se na játra.
Alkalická fosfatáza (ALP) je enzym, který se vyskytuje převážně v jaterních buňkách vedle žlučových cest a v kostech. Její koncentrace v krvi se zvyšuje u některých typů jaterních a kosterních onemocnění.
Albumin je hlavní protein, který je vytvářen v játrech a cirkuluje do krevního řečiště. Schopnost vytvoření albuminu a dalších proteinů je ovlivněna některými typy onemocnění jater. Nízký počet albuminu v krvi se vyskytuje při některých jaterních poruchách.
Celková bílkovina vzniká vlivem albuminu a všech dalších proteinů v krvi.
Bilirubin je chemická látka, která dává žluči její žluto zelenou barvu. Vysoká hladina bilirubinu v krvi může způsobit žloutenku. Bilirubin je vyroben z hemoglobinu. Hemoglobin je chemická látka v červených krvinkách, která je uvolňována, když dochází k rozkladu červených krvinek. Jaterní buňky si hlídají hladinu bilirubinu a připojují na něj molekuly cukru. Toto je pak nazýváno konjugování bilirubinu, který je předán do žlučovodů.
Zvýšená krevní kladina konjugovaného bilirubinu se vyskytuje v různých jaterních podmínkách a žlučových cestách. Mohou být zvláště vysoké, pokud je tok žluči blokován. Například tím, že žlučový kámen uvízl ve společném žlučovodu, nebo se vytvořil nádor na slinivce břišní. Tyto problémy mohou být také zvýšeny hepatitidou, poškozením jater nebo dlouhodobým užíváním alkoholu.
Ke zvýšení úrovně nekonjugovaného bilirubinu dochází, když je nadměrný rozpad červených krvinek, zejména v případě hemolytické anémie.
V naší poradně s názvem VYSOKÉ JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Dobrý den,
prosím, mám dotaz. Beru lék trittico 150 2 třetiny jednou deně na večer cca 2 měsíce. Od doby, kdy ho beru se mi neustále zvyšují jaternítesty. AST 3,31 UKAT, ALT 0,90 UKAT, GMT 1,5 UKAT, CHOLESTEROL 5, 60 UKAT. Před léčbou tritticem jsem měl vysoké jen GMT. Jiné léky kromě horčíku a vápníku neberu. Je to u antidepresiv normální? Děkuji
Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Trittico má celou řadu nežádoucích účinků, mezi které patří i změny v jaterních funkcích. Určitě by bylo na místě vzít si výsledky jaterních testů a ukázat je lékaři, který vám předepisuje lék Trittico. V nabídce je široká paleta různých antidepresiv, která tyto účinky u vás mít nemusí. Poraďte se proto spolu o náhradní léčbě.
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U mužů mizí ochlupení hrudníku, často se objevuje gynekomastie a může dojít až k atrofii varlat. Na břišní stěně jsou zvýrazněny cévy, jako důsledek vzniku kolaterálního oběhu. Břišní stěna je ochablá, a proto se snadno tvoří kýly. Játra jsou zvětšená, na pohmat tuhá s ostrým okrajem. Postupně se zvětšuje také slezina. Objevují se otoky dolních končetin různého rozsahu. Poslední stadium onemocnění vede k úmrtí.
Jaterní cirhóza může také probíhat zcela bezpříznakově – odhaduje se, že až ve 20 % případů. Pak bývá diagnostikována náhodně během jiného vyšetření, nebo až po úmrtí.
Příčinu onemocnění lze obvykle léčit jen stěží. V počátečních fázích je proto důležitá rozumná životospráva, dieta a umírněná konzumace alkoholu. V dalších stadiích se zmírňují projevy onemocnění a v pokročilých stadiích lze zvážit možnost transplantace jater. Transplantace jater se volí u nemocných, kteří jsou ohrožení progresí jaterní cirhózy s následným úmrtím zhruba do jednoho roku. Transplantace jater je zachraňující léčebnou metodou umožňující dlouhodobé přežití s vysokou kvalitou života. Pětileté přežití u transplantovaných pacientů je okolo 85 %. U alkoholické cirhózy je předpokladem transplantace šestiměsíční abstinence. Po transplantaci je nutné doživotní užívání léků potlačujících funkci imunitního systému. Mezi preventivní opatření patří omezení užívání alkoholu a očkování proti viru žloutenky typu A a B.
Z dietních opatření je nezbytný zvýšený příjem bílkovin v kvalitním bílém masu, vejcích, luštěninách a mléčných výrobcích. Tuky jsou omezeny, mastí se poloviční dávkou tuku a pouze čerstvým nepřepáleným máslem. Přísun ovoce a zeleniny je téměř neomezený. Nezbytnou součástí výživy je dostatečný příjem vitamínů rozpustných v tucích A, D, E a K i vitamínů ze skupiny B, vitamínu C a kyseliny listové. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den,
cca 1,5 měsíce jsem užívala Terbinafin actavis.Projevily se u mne nežádoucí účinky,vysoké jaternítesty,zavrate, průjem a přestala jsem cítit chuť jídla v ústech. Teď již 14 snímek neberu, jaternítesty jsou stále vyšší ale hlavně necítím pořád tu chuť. Můžete mě prosím napsat, kdy cca může dojít ke zlepseni?
Děkuji
Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Až osm týdnů trvá než zmizí tyto nežádoucí účinky Terbinafinu. Nezoufejte, vše se vrátí do normálu, jen musíte být trpělivá.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A patří k lehčímu onemocnění, které se úplně vyléčí. Po onemocnění již zůstává celoživotní imunita. Nepříjemné však je, že se jedná o onemocnění s nařízenou izolací, takže malý pacient musí strávit nějakou dobu na nemocničním lůžku, poté je doporučován podle laboratorních nálezů po určitou dobu ještě klidový režim, takže dítě je na několik týdnů vyřazeno z běžného života. Stejně jako u všech dalších typů infekčních žloutenek dochází dítě po jistou dobu na lékařské kontroly, kdy jsou sledovány krevní testy. Má doporučený režim bez velké fyzické námahy. Dietní opatření jsou v současné době mírná, striktně má být vyloučen alkohol, což u dětí není problém, dále kořeněná jídla a přepalovaný tuk.
Léčba hepatitidy B nebo C je zcela zásadní a ovlivňuje prognózu onemocnění velmi výrazně. Základem je dodržovat jaterní dietu, zcela se zříct alkoholu a vyvarovat se fyzické námaze. Jedná se o dlouhodobou léčbu, při které se užívají léky ze skupiny virostatik. Při léčbě virostatiky dojde k potlačení množení viru v jaterních buňkách a tím ke zpomalení vývoje onemocnění na takovou míru, že je pacient v mnoha případech schopen žít další desítky let. Farmaka mohou být podávána ve formě tablet či injekcí a patří výhradně do rukou odborníka na toto onemocnění. Nejlepší výsledky v léčbě chronických hepatitid mají takzvané interferony. Jedná se o bílkoviny, které se přirozeně tvoří v buňkách imunitního systému. Interferony chrání vlastní buňky před infekcí a nádorovým bujením. V 90. letech se k léčbě chronických hepatitid využívaly pouze interferony. Jednalo se o takzvanou monoterapii. Dnes se však často interferony kombinují s protivirovými preparáty, například Ribavirinem. Tato kombinace je vysoce účinná v boji proti chronickým žloutenkám typu B i C. Budoucnost léčby chronických hepatitid spočívá ve využití takzvaného pegylovaného interferonu v kombinaci s Ribavirinem. Od konce roku 2011 se k původní dvojkombinaci přidává i třetí protivirová složka a tím dochází ke zvýšení účinnosti léčby chronických hepatitid a zároveň ke snížení nežádoucích vedlejších účinků. V rámci léčby je možné používat i některé rostlinné přípravky. Pozitivní vliv mají ostropestřec mariánský, pupava, bělas, hořec či šťovík žlutý. Užívání těchto přípravků je však nutné konzultovat s lékařem.
Dieta při zánětu jater
Zánět jater (infekční žloutenka) se bez diety prakticky nedá úspěšně zvládat. Podobně jako u vředového onemocnění je v průběhu této žloutenky dieta velice přísná a teprve s odezníváním nemoci se strava obohacuje o bílkoviny a další živiny. V prvních dnech je jídelníček postaven na čaji a pečivu, případně rýžové kaši, přibližně po 3 dnech se podávají slabší masové vývary a maso se zařazuje do stravy přibližně po týdnu. Osvědčuje se také asi v pátém dnu zařadit nízkotučný tvaroh. Kasein z tvarohu obsahuje velice vhodný poměr aminokyselin a tato mléčná bílkovina je pro jaterní tkáň přímo balzámem. Navíc se uvádí, že tvaroh omezuje ukládání tuků v játrech, což je další příznivý moment při léčbě žloutenky. Protože se jedná o infekční onemocnění, bývá pacient první dny léčen v nemocničním prostředí. I po propuštění do domácího léčení se musí dodržovat dieta a je nutné si uvědomit, že jaterní tkáň poškozená zánětem musí dostatečně zregenerovat, aby byla schopna plného zatížení. Proto dieta trvá obvykle delší dobu než půl roku. Potrava musí být energeticky velice vydatná, neboť se většinou při tomto onemocnění výrazně zhubne. Je tedy potřeba vytvořit podmínky pro co nejrychlejší obnovu tělesné kondice. Hlavní složkou potravy se tak stávají bílkoviny doplněné o energetický zdroj v podobě škrobu. Tuky se prakticky nepodávají.
Doporučená jídla po infekční žloutence:
Polévky: všechny druhy mimo masové vývary.
Masa: všechny druhy libového masa kromě uzenin a zvěřiny.
Přílohy: vařená a dušená rýže, vařené brambory, bramborová kaše a knedlíky, vařené těstoviny, tvarohové knedlíky.
Omáčky: prakticky bez většího omezení.
Moučníky: lehce stravitelné a málo tučné.
Ostatní potraviny: nejvhodnějším zdrojem bílkovin je nízkotučný tvaroh v jakékoliv kuchyňské úpravě. Vaječný žloutek obsahuje vysoký podíl tuků, a proto je vhodné jeho konzumaci konzultovat s ošetřujícím lékařem. Naopak konzumace vařeného bílku je žádoucí pro vysoký podíl kvalitní bílkoviny.
Nevhodné potraviny: jakýkoliv alkohol včetně piva. Konzumace alkoholu v tomto období může mít za následek přechod onemocnění do chronického stadia. Dále je to slanina, zvěřina, uzeniny, čokoláda, smažené pokrmy, ostré koření a kynuté pečivo, zejména čerstvé.
V naší poradně s názvem ŽLUTÁ STOLICE, GGT 5 A VICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den
Moc děkuji za reakci, zkusím. Jim často jogurty a kefir. Antibiotika jsem měl naposled tak před 22 lety. Ptal jsem se spíše na souvislosti - tlak na žlučníku-špatné jaternítesty-žlutá stolice-průjem, což mám tak 10 let. Zda není problém ve špatně funkci žlučníku,nebo zlucovodu, kvůli kterému mám vysoké jaternítesty a občas průjem se stále okrovou stolici? Jestli ano jak se posusit o zlepšení?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná by ještě pomohly nějaké zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance, sono, nebo CT. Dalo by se tím lépe porozumět funkci žlučovodu i samotného žlučníku.
Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhóza jater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholická cirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.
K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.
Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.
Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).
K rozvoji jaterní cirhózy dochází po dlouhodobém poškozování tkáně jater, nejčastěji buď vlivem přítomnosti právě výše zmíněných virů, nebo dlouhotrvající nepřiměřenou konzumací alkoholu. Vzniku cirhózy většinou předchází „ztukovatění“ jater, které má za příčinu poruchu metabolismu jaterní buňky. Tento stav je oproti cirhóze ještě vratný. Cirhóza jater znamená přestavbu jaterní tkáně, kdy odumírají jaterní buňky a jsou nahrazovány vazivem, které neumí nahradit funkci buněk jater. Tak dochází k postupnému selhávání funkce jater. Na terénu jaterní cirhózy často vzniká i zhoubný nádor.
Projevy cirhózy
U cirhózy se škála příznaků rozšiřuje a nemocného může potkat navíc některý z těchto problémů:
snadná tvorba modřin
hormonální změny (gynekomastie neboli zvětšení prsů u mužů, impotence, poruchy menstruačního cyklu)
zvětšení dutiny břišní v důsledku hromadění tekutiny
různé kožní příznaky (pavoučkové névy na hrudníku či obličeji nebo červené dlaně)
úbytek svalové hmoty
zmatenost a letargie
krvácení do zažívacího traktu a další
Jaterní onemocnění není radno podceňovat. Komplikace cirhózy mohou být i smrtelné. Vnímejte proto své tělo a při podezření na nějaký problém raději navštivte lékaře.
Ve svém příspěvku SYFILIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zaneta.
Dobry den, pred 14timi rokmi som mala vela krat rizikovy styk kvoli mojej byvalej praci. Ked som tam za rok a pol prestala pracovat dala som si urobit testy na hiv ale na syfilis bohuzial az teraz a to od minuleho roku opakovane 7krat a boli negativne ale bojim sa ze by tie protilatky mohli za tak vela rokov vymiznut co by bolo pre mna velmi zle lebo by ma nemohli liecit. Pred 13a pol rokom som mala aj vyrazky ktore videla aj kozna lekarka len neviem ci by vedela a upozornila by ma a je pravda ze som o tej chorobe nic nevedela a tie vyrazky mam aj teraz a aj ine kozne problemy ako su hemangiomy, bradavice, stala sa mi taka cudna vec z nicoho nic sa mi zmenil nos urobila sa mi tam taka diera v prepazke a mam ho taky vacsi, dalej mam take opuchy na oboci, usta mi ide do jednej strany, zhorsil sa mi zrak, mam take sumenie v usiach, zacali ma velmi boliet kosti a klby, mam svalovu slabost a ako keby sa mi vytratili nieco ako atrofia, zhorsil sa mi chrup mam take vystupene zuby a opuchnute dasna a vela zdravotnych problemov a to vsetko od minuleho roku yak preto mam strach aj ked mam negativne testy. Robili mi aj lumbalnu punkciu a mr mozgu a aj to mam v poriadku. Preto by som chcela vediet ci sa da urobit este nejae ine vysetrenie cim by sa to mohlo preukazat. Vacsina lekarov tvrdi ze ak by som to mala tak by som mala dozivotne protilatky v krvi tak neviem. Kvoli strachu musim uzivat aj antidepresiva lebo inak by som ani nespala. Viem ze som mala ist na testy skor ale to uz bohuzial nevratim. Som z toho zufala ale uz ziadny doktor ked vidi ze mam negativne testy tak sa na mna ani nepozru. Bola by som ta najstastnejsia keby to ozaj bolo vidiet aj po rokoch v testoch len kvoli tym symptomom mam pochybnosti a neviem co sa da este robit ake ine vysetrenie aby som sa upokojila alebo ak je to treba aby mamohli zacat liecit. Neviem ci mi tu niekto s tym moze pomoct. Dakujem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundární biliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.
Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci
V naší poradně s názvem GTT/GMT – TEST GAMA-GLUTAMYLTRANSFERÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,
prosím o informaci. Mám zvýšené GGT 4,4. Jsem žena, 72 let, neberu žádné léky (v životě jsem téměř nemarodila), nepiji žádný alkohol, mám nadváhu. Byla jsem na SONU, vše v pořádku, markery na slinivku, též v pořádku. Lékař neví čím by to mohlo být. Je ta hodnota vysoká nebo jen zvýšená? Čím je možné hodnoty GGT snížit. Všechny kontrolované hodnoty z krve mám v normě.
Děkuji mnohokrát za odpověď
Vildová H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoké hodnoty GGT říkají, že se něco děje s vašimi játry. Pokud jsou ostatní ukazatele jaterní činnosti jak píšete v pořádku, tak není třeba panikařit. Váš lékař určitě bude pátrat po příčině a bude vaše jaternítesty častěji sledovat. Sama si můžete pomoci tím, že nebudete nadále pít žádný alkohol, a ve svém stravování zohledníte žlučníkovou dietu. Pokud byste na sobě kdikoliv pozorovala nevolnost, zvracení a žlutou kůži a oči, tak neprodleně volejte rychlou záchrannou pomoc. Z bylinek vám může dobře posloužit ostropestřec mariánský. Jinak samozřejmě spoléhejte a dodržujte doporučení svého lékaře. Ostatním lékařům vždy říkejte, že máte vysoké GGT.
Jaternítesty znamenají laboratorní vyšetření stavu jater. Stanoví se 4 jaterní enzymy, které se mohou doplnit o vyšetření bilirubinu. Jaterní enzymy jsou sloučeniny vyskytující se v jaterních buňkách, konkrétně to jsou:
Játra filtrují a zpracovávají krev, která obíhá v těle. Také metabolizují živiny, detoxikují škodlivé látky, srážejí krevní bílkoviny a plní řadu dalších životně důležitých funkcí. Buňky v játrech obsahují bílkoviny zvané jako enzymy, které řídí tyto chemické reakce. Když jsou jaterní buňky zničené nebo poškozené, enzymům v buňkách uniká krev, která může být měřena pomocí krevních testů. Jaternítesty kontrolují krev na dvou hlavních jaterních enzymech.
Enzym aspartátaminotransferázy (AST), je také enzymem svalů a mnoha dalších tkání kromě jater.
Enzym alaninaminotransferázy (ALT), je výhradně v játrech.
Pokud se ALT a AST enzymy nacházejí společně ve vyšším množství v krvi, tak může dojít s největší pravděpodobností k poškození jater.
Normální rozsah jaterních testů se může občas lišit mezi různými laboratořemi, takže není vždy možné porovnat výsledky přímo, pokud byly přijaty na různých místech. Také běžné rozsahy hodnot pro jaternítesty jsou často odlišné pro muže a ženy.
Mononukleóza je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové (Epstein Barr; EBV) nebo cytomegalovirem (CMV infekce). Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Příznaky mononukleózy jsou specifické a onemocnění se může projevovat vysokými teplotami až horečkou, úpornou bolestí v krku, objevuje se obtížné polykání, oteklé lymfatické uzliny (především v oblasti hlavy a krku), zesláblost, únava, nechutenství, bílé povlaky na krčních mandlích, huhňavý hlas, obtížné dýchání, bolest (tlak v pravém podžebří vlivem zvětšujících se jater) a jiné, méně časté příznaky, jako například bolesti hlavy a svalů, zimnice oteklá oční víčka.
Často je mononukleóza zpočátku zaměňována s angínou či chřipkou, ale při neustupujících potížích a následné návštěvě lékaře se po odebrání krve a jejím laboratorním vyšetření přijde na to, že se jedná o infekční mononukleózu – testy na specifické protilátky (Ericssonův a Paul-Bunnel test).
Testy lékař nechává udělat až po prohlídce pacienta a zpozorování výše popsaných příznaků, obvykle se totiž nedělají. Již pouhým běžným vyšetřením krve se ale dá zjistit, zda jsou zvýšené hodnoty jaterních enzymů, takzvané jaternítesty (ALT – alaninaminotransferáza, AST – aspartátaminotransferáza, GMT – gamaglutamiltransferáza a barvivo bilirubin), což může ukazovat na onemocnění mononukleózou, ale nejedná se o přímý důkaz, protože jaterní enzymy a bilirubin se mohou v krvi zvýšit i při jiných onemocněních jater.
Při jaterní dietě se jídla nesmí výrazně kořenit. Doporučuje se používat neostré koření, například bazalku, oregano, tymián, majoránku, bobkový list. Ostré koření při jaterní dietě by se nemělo používat vůbec, tudíž koření jako pepř, chilli, ostrá paprika, ostré omáčky, masox, bujóny, ocet, sůl se musí během jaterní diety vynechat.
Při jaterní dietě je třeba dodržovat některé nezbytné postupy. Například v případě přípravy polévek je třeba se vyvarovat použití některých vnitřností, jako je mozeček nebo brzlík, dále nepoužíváme zelí, kapustu, cibuli ani česnek a nic nedusíme za použití oleje nebo tuku. Vše pouze vaříme. Polévku můžeme zahustit nasucho opraženou moukou a do hotového jídla přidat nepřepálené máslo.
Z příloh můžeme klidně použít rýži, jáhly, brambory i knedlíky. Jen je třeba dodržovat správný postup přípravy. V případě brambor je ideální přípravou vaření. Výjimečně můžeme brambory také upéct, ale rozhodně bez jakéhokoliv tuku. Jáhly můžeme dusit podobně jako kroupy. Co se knedlíků týče, ty bychom neměli kypřit droždím, ale místo něj využijeme sníh z bílků, kypřicí prášek nebo sodu. Takto můžeme připravit knedlíky houskové i bramborové, které můžeme doplnit krupicí, strouhankou, tvarohem i nakrájenou houskou. Omáčky je vhodné při jaterní dietě připravovat z nasucho opražené mouky. Ředit je můžeme mlékem, vývarem z masa nebo zeleniny a jogurtem. Smetana není vhodná, ale do hotových jídel můžeme použít trochu másla. Jaterní dieta povoluje především ovoce syrové, případně ovocné šťávy. Kompotům se raději vyhneme, stejně jako hruškám a ovoci s větším množstvím zrníček.
Jaterní cirhóza se projevuje nejrůznějšími způsoby. Někteří lidé nemívají žádné příznaky, jiné trápí neurčité trávicí potíže. U malého procenta se vyvine jaterní selhání. Trávicí potíže mívají charakter průjmů, nechutenství a neurčitých bolestí břicha. U alkoholických jaterních cirhóz se objevuje dlouhodobě zvýšená teplota.
Pokud se organismus dokáže se zhoršením jaterních funkcí vyrovnat, hovoří se o kompenzované jaterní cirhóze. Nemocný nemá žlutou kůži ani bělmo, netrápí ho krvácivé projevy ani otoky nohou. Při dekompenzované jaterní cirhóze má nemocný žloutenku, projevující se žlutou kůží a bělmem. Dále trpí krvácivými epizodami, mávavým třesem, v břiše má přítomnou volnou tekutinu, otékají mu nohy a mívá poruchou vědomí a chování. Velkým nebezpečím je vznik jaterního karcinomu, který v terénu jaterní cirhózy vzniká daleko častěji nežli ve zdravé tkáni. Přítomnost nádoru v játrech se může projevit zhoršením celkového stavu i jaterních funkcí.
Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, a tak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání a zácpa (obstipace), snížení libida, přerušení menstruačního cyklu (amenorea) a také výrazné hubnutí (kachexie).
