JAK SPRAVNE LIZAT VULVU a nejen to se dozvíte v tomto článku. Pohlavní ústrojí (organa genitalia) je soubor orgánů rozmnožovací soustavy. Lze je rozdělit na vnější a vnitřní. Rozdíly mezi pohlavími vytvářejí primární a sekundární pohlavní znaky. Pohlavní znaky jsou atributy, které určují pohlaví. Rozdělují se na primární pohlavní znaky a sekundární pohlavní znaky. Primární pohlavní znaky se vytvářejí před narozením (před porodem) a patří k nim vnější a vnitřní pohlavní ústrojí. Sekundární pohlavní znaky jsou takové znaky, které se vyvíjejí před pubertou (u člověka), ale které nejsou součástí rozmnožovací soustavy.
Pochva
Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:
Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Funkce pochvy:
při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.
Pochva v pubertě
Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
Pochva po porodu
Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ LÍZAT VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.
Tady je detailní video návod na to, jak správně lízat vagínu: https://www.xvideos.com/vid…
Jinak platí při lízání vagíny nechat klitoris až na konec a spíše nejdříve jazykem dráždit jen okolí poštěváčku. Dobré je přejíždět jazykem přes kundičku cikcak z prava do leva a postupně nahoru až skoro na klitoris. Když pak chcete u ženy dosáhnout orgasmu, tak se teprve pak začněte věnovat klitorisu. Který nejdříve dokola lízejte a pak si ho vemte do rtů a sajte ho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva B..
Tak to je popsáno perfektně! Nezbývá než souhlasit. Já mám ještě ráda, když mi partner drží nohy hodně od sebe a chvilkama se jen dívá a lízne, pohladí, lízne, pocucá, líbá, saje,...a kamarád mi laská prsa a já jim můžu hladit a cucat penisy a lízat kouličky. To je perfektní!!!
Pochva neboli vagína (latinsky: vāgīna) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k povrchu těla samice. Její hlavní funkce se naplňují při pohlavním styku, menstruaci a porodu. Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem vagina se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah, jako kdyby se ústa nazývala hrdlem. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý. Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou nebo dokonce sterilní péči je zbytečná nebo dokonce škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její funkci:
Bartholiniho žláza – je umístěna po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Svrab se nevyhýbá ani domácím zvířatům. Můžete se setkat se psím svrabem, i když ne tak často jako s ušním svrabem u koček. U koček ale bývá diagnóza poměrně jednoznačná, na rozdíl od svrabu psího. U psa se svrab snadno zamění za alergii, protože svědění a drbání jsou typické pro oba problémy. Svrab se přitom většinou nejprve objeví v dolních partiích zvířete, což mohou být i vnitřní strany stehen. Na postižených místech se mohou objevit i lupy, šupinky kůže, přesto se roztoč způsobující svrab u psů obtížně diagnostikuje. Svrabem mohou trpět i hospodářská zvířata, jako například prasata, králíci nebo ovce. Jako prevence je dobré se vyvarovat kontaktu s cizími neznámými zvířaty a zejména s toulavými psy. A kontrolovat svá zvířata zvláště na místech méně ochlupených, okolo uší, slabin, okolo ocasu a konečníku.
Prvními příznaky jsou malé, zato velmi svědivé léze. Zvíře si je přirozeně začne zuřivě drbat nebo lízat. Jak už to ale bývá, právě tímto konáním si onemocnění roznáší víc a víc. Vzniknout z toho může hluboký zánět kůže. Je-li zvíře alergické, příznaky jsou samozřejmě ještě horší. Nakonec se může stát, že zvíře začne o srst pomalu ale jistě přicházet. A to opravdu velmi trýznivým způsobem. Svrab byl dříve považován za nemoc špíny, ale není tomu tak. Ohrožené je každé zvíře, ať žije v sebevětším pohodlí a čistotě. Čím je ale více špíny, tím větší pravděpodobnost nákazy. A pozor! Zákožka si skutečně nevybírá. Ze zvířete klidně přeskočí na člověka.
Parazity je nutné usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-onů neboli pipet, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad. Tedy na místo, ze kterého si zvíře léčivou látku neslízá. Někdy se musí aplikace zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamektin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate.
Pozor! U lidí, kteří přijdou do kontaktu s parazitem, se může přechodně objevit zánět kůže.
Součástí léčby ušního svrabu je vyčištění zevního zvukovodu od parazitů, vajíček a trusu k tomuto účelu určenými výplachy. V případě současného výskytu zánětu zevního zvukovodu je potřeba tento zánět také přeléčit ušními kapkami.
Nutná je léčba všech zvířat, které jsou spolu v kontaktu, onemocnění je totiž lehce přenosné.
Parazité se mohou přenášet také chovatelskými pomůckami, jako jsou hřebeny, kartáče a podobně. Tyto předměty je nutno řádně vyčistit. Zákožky mohou přežívat několik dní i mimo svého hostitele, je potřeba tedy vysát, vyprat, vyčistit zvířecí pelíšky nebo místa, kde zvíře delší dobu pobývá.
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ LÍZAT VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Znáte tady někdo osvědčený způsob na to, jak provést orální sex ženě? Jakou máte rádi přípravu a techniku lízání vagíny? ;-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Robert.
Tady je detailní video návod na to, jak správně lízat vagínu: https://www.xvideos.com/vid…
Jinak platí při lízání vagíny nechat klitoris až na konec a spíše nejdříve jazykem dráždit jen okolí poštěváčku. Dobré je přejíždět jazykem přes kundičku cikcak z prava do leva a postupně nahoru až skoro na klitoris. Když pak chcete u ženy dosáhnout orgasmu, tak se teprve pak začněte věnovat klitorisu. Který nejdříve dokola lízejte a pak si ho vemte do rtů a sajte ho.
Vstupní branou infekce flegmóna cellulitis u jiných částí končetin jsou čerstvá nebo stará poranění (po otevřených frakturách), vředy na dolních končetinách, ragády při dermatomykózách na končetinách, lymfostáza na končetinách (při městnání srdečním, po exenteraci axilárních uzlin), erose u vchodu nosního při rýmě. Kromě dolních a horních končetin postihuje obličej (víčka, uši) a může postihnout i vulvu nebo penis, kde je často komplikován nekrózou a gangrénou.
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ LÍZAT VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Důležité je při provádění orálního sexu nezapomenout také na bradavky. Současně s lízáním vagíny bradavky nejdříve jemně masírujte a ke konci tahejte, jako byste je sáli. Poslouchejte při tom reakci své partnerky a podle vzrušujícího vzdychání zvyšuje nebo snižujte intenzitu dráždění.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Hybner.
Myslím , že při lízání vagíny a laskání bradavek je také dost dobré občasné olíznutí análu , dráždění pochvy i análu zasunutím prstů za použití lubrikantu .
Pod pojmem Bartholiniho žláza je myšlena velká předsíňová žláza, což je párová žláza nacházející se v oblasti ženských zevních pohlavních orgánů. Jedna tato žláza se nachází na levé straně a druhá na pravé straně pod poševním vchodem. Tyto žlázy mírně zvlhčují vulvu.
Příčiny
K abscesu této žlázy dochází v důsledku rozvinutí některého zánětu této žlázy. Zánět Bartoliniho žlázy se nazývá též bartholinitida a dochází k němu ucpáním vývodu žlázy (například v období těhotenství), nebo infekcí, která může být způsobená prostředím, ale i některou pohlavně přenosnou nemocí (bakterie jsou zaneseny z poševního vchodu – například chlamydie, streptokoky aj.). Zánět i absces této žlázy je lehce poznatelný, pokud se žlázou nejsou žádné problémy, tak se nedá nijak nahmatat, pokud jí ale sužuje zánět, tak se na vnitřní straně stydkého pysku vytvoří cysta plná hnisu, která může být velká i kolem několika cm. Okolí tohoto abscesu je zarudlé, oteklé, zduřelé a velmi bolestivé. Toto onemocnění může provázet i horečka a zvýšená unavenost.
Léčba
Zánět této žlázy, bývá velmi bolestivý. Lékaři obvykle na zánět předepisují sedací koupele (4 x denně po dobu 10 – 15 minut) obvykle v odvaru z heřmánku. Někteří lékaři předepisují také léčbu infračerveným zářením, které působí protizánětlivě. Pokud antibiotika a koupele, které jsou na tento zánět předepisována, nezaberou (případně žena nenavštívila lékaře), může zánět přerůst v absces, který musí být řešen již chirurgicky. Absces této žlázy se dá řešit několika různými operacemi. Nejčastějším typem je vnější drenáž, která slouží k vypuštění hnisu z abscesu. Tato operace se provádí pod lokální anestezií a je při ní proveden jeden malý řez. Součástí této léčby bývá pak zavedení antibiotik, aby nedošlo k zanícení rány. Pokud je absces rozsáhlejší, může být do rány zaveden katétr, aby mohl hnis volně vytékat. Katétr se v ráně ponechává několik týdnů, dokud buňky nevytvoří vlastní vývod hnisu. Podobně funguje i chirurgický zákrok, při němž je do žlázy zaveden Jacobiho prsten, což je úzký katétr, jehož konce procházejí skrz žlázu a na závěr jsou spojeny. I tento katétr zůstává v ráně několik týdnů, než se vytvoří vlastní vývod. V některých případech dochází k tomu, že se zánět neustále vrací, a tak je řešením úplné odstranění této žlázy. Tato operace samozřejmě probíhá pod celkovou anestezií. Při operaci je oblast stydkého pysku naříznuta a žlázu pak lékař oddělí od okolní tkáně. Operace to není nijak náročná a i léčba netrvá moc dlouho, delší je ale doporučovaný klidový režim (asi 6 týdnů). Žena by měla vyčkat se svým pohlavním životem až na dobu po kontrole u gynekologa. V nemocnici obvykle pacientka pobude tak dva dny.
Naštěstí existuje jednoduchý způsob, jak předejít možným bakteriálním a infekčním onemocněním – mytí rukou. Mytí rukou je rychlý, jednoduchý a nejefektivnější způsob, jak preventivně uchránit dítě před nákazou. Nejjednodušším a nejzábavnějším způsobem, jak naučit dítě správné technice mytí rukou, je vytvoření vlastního mycího koutku.
Vaše dítě si bude určitě raději mýt ruce, když vás nebude muset prosit, abyste ho zvedli k umyvadlu. Investujte do podnožky, aby si vaše děti mohly mýt ruce samy. Pokuste se najít takovou, která je v jeho oblíbených barvách nebo s vyobrazením oblíbeného pohádkového hrdiny. Případně si můžete spolu s vaším dítětem užít zábavu při dekorování vlastní podnožky.
Správné mytí rukou trvá nejméně 20 sekund, abychom se zbavili všech bakterií. Ale když jste dítě, může se i 20 sekund zdát jako věčnost. Zkuste tedy do mytí rukou zakomponovat zábavný rozměr – časovač.
Přidání zábavného prvku ke klasickému ručnímu mýdlu dokáže udělat s dítětem zázraky. Je to přitom velmi jednoduché: zkuste koupit mýdlo, které nadměrně pění, nebo mýdlo, které je v oblíbené barvě vašeho dítěte. Bezdotykový dávkovač je další možností. Děti milují kouzelné mýdlo, zatímco vy budete mít jistotu, že se dávkuje správné množství, aniž by se vaše děti musely dotknout dávkovače špinavýma rukama.
Rovněž odměna za správné mytí rukou může být dobrou motivací. Připravte pro dítě tabulku, do níž budete zaznamenávat všechny činnosti, před a po kterých si vaše dítě má umýt ruce (před jídlem, po návštěvě toalety, po příchodu domů a podobně) a společně ji vyzdobte. Pak dejte dítěti nálepky, které si může nalepit do tabulky vždy, když správně provede osobní hygienu.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den. myslíte že pomůže tejpování?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Horáková.
Je možné při seskakování z kola - vykloubení kolene. Nebolí mě kloub kolenní ale postranní úpony kolene a to hlavně vnitřní úpon. Po 4 měsících kdy mě tady ortoped nedal nic ani ortezu, cvičení, mazání, jenom stále mluvil o operaci kolena. Tak jsem požádala o magnetickou resonanci. Na internetu jsem se něco málo dočetla o posilování úponů kolenního kloubu a tak jsem začala. Chodím na bazén a cvičím ve vodě, na suchu každý den, jezdím na kole. Toto vše dělám už roky a přestože je mi 65 jsem aktivní a bez cvičení, plavání/neplavu prsa pouze kraul,znak/ a jízdy na kole si neumím život představit. Koupila jsem si Colafit-masážní krém s kolagenem,Flexiseq a nevím jestli to dělám správně. Nevím zda cvičím správně, zda mažu správně ale cítím se lépe a lépe a ne na operaci. Jenom nemáte možnost mě poradit nějaké ty cviky do vody a na sucho.
Dětský chrup je křehký, a proto potřebuje speciální péči, díky níž budou zoubky dítěte krásné, zdravé a leskle bílé. Navíc jsou mléčné zuby základem pro zuby trvalé, a proto je péče o ně neméně důležitá. S péčí o dětské zoubky je potřeba začít co nejdříve. Mléčný chrup je pro dítě velmi významný, i když je pouze dočasný. Je důležité začít čistit už první zoubky u kojenců a batolat, aby se dětský chrup nekazil. K čištění zoubků malých dětí skvěle poslouží gumový zubní kartáček, který se navléká na prst a bezbolestně se dostane i do těch nejnepřístupnějších míst v dětské ústní dutině.
Pro čištění prvních zoubků u miminek není zapotřebí používat zubní pastu, stačí pouze vyčistit chrup kartáčkem pro odstranění zubního plaku. Zubní pasta se může začít používat až po dosažení 1 roku věku, ale dbejte na to, aby bylo použito pouze malé množství a aby byla pasta určena speciálně pro nejmenší děti. Vybírat můžete z past s fluorem i bez něj. Dětský chrup čistěte 2x denně, vždy ráno a večer po posledním jídle nebo po posledním sladkém nápoji. Větší děti začněte pozvolna učit, jak si mají správně čistit zuby, ale je potřeba si uvědomit, že děti jsou schopné správně provést čištění zubů většinou až po dosažení věku 6 let. Do té doby je správné pohyby pečlivě učte a vždy na ně při čistění zubů dohlédněte, aby byly zoubky čisté, bílé a zdravé.
I přes dostatečnou hygienu může dojít k výskytu kazu na základě konzumace nevhodných potravin. Hnisavý váček na dásni u dětí je pak možnou komplikací. Komplikace hlubokého kazu u dětských zubů, zasahující až do dřeně, lze řešit ošetřením kořenových kanálků, které ale vzhledem k anatomii dětského zubu a spolupráci dětí nemá příliš velkou úspěšnost, proto je často nutné přistoupit k odstranění dočasných zubů. Ponechání dočasného zubu s váčkem může vést k dalším komplikacím, proto je lepší takový zub odstranit. S věkem je třeba sledovat při preventivních kontrolách vývoj skusu, zda se zuby zařazují správně, jinak žádná komplikace nehrozí.
V naší poradně s názvem LEPIDLO NA ZUBNÍ NÁHRADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.
Prosím o informaci jak správně nalepit spodní zubní náhradu. Kam nanést lepidlo, zkouším to ale pořád to nedrží a nemůžu se najíst, protože ihned se náhrada uvolní a když se hýbe nemůžu jíst. děkuji za odpověď nebo odkaz na nějaké video jak to lepidlo správně nanést.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zde posílám seznam videí, na kterých je vidět, jak správně používat dentální lepidlo na přichycení zubní protézy. https://m.youtube.com/resul…
Pokud je překyselený organismus důsledkem nějakého onemocnění, obvykle se po uzdravení hladina pH v těle sama srovná. Někteří jedinci se ale rozhodnou překyselený organismus léčit. S překyseleným organismem není potřeba se hned obracet na lékaře, nejprve je vhodné nastavit si nový životní styl, odstranit z jídelníčku potraviny, které pomáhají tvorbě kyselosti, nebo je alespoň omezit a samozřejmě do něj více zařadit potraviny tvořící zásady.
Jídelníček by tedy měl obsahovat více ovoce, zeleniny, brambor, bylinek a kvalitních olejů. Potraviny obsahující kyselé látky není vždy třeba z jídelníčku vyloučit, ale je vhodné je omezit, například mléko, mléčné výrobky, maso. Také je vhodné dodržovat alespoň 2 – 3 hodinový interval mezi jídly, aby žaludek dokázal zpracovat přijatou potravu dřív, než dostane další. Důležité je také dodržovat pitný režim se správnými tekutinami. Jak z předcházejícího odstavce vypovídá, Coca Cola není pro léčbu překyseleného organismu ideální nápoj. Ideální jsou neperlivé vody a ovocné čaje. Káva a různé druhy čajů také způsobují podle některých zdrojů překyselení organismu, takže je lepší jejich příjem omezit. Důležité je také vyhnout se alkoholu a tabákovým výrobkům a ideálně přidat do denního programu čas na pohyb. Vhodná je i obyčejná půl hodinová procházka, i ta může při odkyselování organismu velmi napomoct. Nemusí se tedy vždy jednat o běh, nebo o fitnes.
Je třeba si také uvědomit, že pro organismus je dobré, když tato nová životospráva je trvalá. Krátkodobá změna sice pomůže odkyselit organismus, ale nic pak nebrání tomu, aby se překyselenost vrátila, naopak, když jedinec změní životosprávu trvale, tak by se těmto problémům měl již vyhnout. Neznamená to ale, že si již nikdy nesmí dát žádné maso, čokoládu, nebo slazený nápoj, důležité je to ale nepřehánět. Naopak požívání jen potravin řadících se k zásadotvorným látkám může vyvolat nedostatek kyselotvorných látek v těle. Ideální je vytvořit si správné kombinace obou typů potravin, které pak zaručí rovnováhu v těle. Aby bylo možné této rovnováhy dosáhnout, je třeba vědět, která potravina se řadí k zásaditým a která ke kyselým.
Léčba překyseleného organismu nemusí být úspěšná hned od začátku, je možné, že nejprve se hladina pH dostane do normálu a najednou opět poklesne, to bývá způsobené tím, že organismus díky nové životosprávě začne likvidovat kyselé látky i ze zásobáren, nejen ty, které aktuálně přijímá. A proto tato léčba může trvat delší dobu.
Při procesu odkyselení je třeba dodržovat několik zásad, které mohou průběh tohoto procesu ovlivňovat. Nejdůležitější je, aby si člověk uvědomil, v čem dělá chybu (jídelníček, málo pohybu, mnoho alkoholu, mnoho stresu)
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem KOUPELE V HYPERMANGANU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David.
Dobrý den,
používám hypermangan na opruzeniny v tříslech a chtěl bych se zeptat, jak jej správně dávkovat, protože v oblasti třísel nic cítit není a ještě jsem se ani nepopálil.
1. den použití jsem si jej nasypal do koupele, aby byl roztok růžový (byl jsem několikrát lékárníkem upozorněn, že se mohu popálit) a po několika minutách voda byla opět čirá, jako kdybych hypermangan nepoužil.
2. den jsem dal vyšší dávku, kde voda byla spíše fialová a po několika minutách připomínala vodu ze zarezlého vodního řádu.
Takže nevím, zda ho používám správně nebo ne. Protože v oblasti třísel nic necítím při koupeli, že by to desinfikovalo a je ta koupel podobná, jako kdybych jej tam neměl.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Hypermangan normálně reaguje tak, že zbarví vodu do fialova. Čím větší koncentrace hypermanganu, tím tmavší fialová barva. Při moc fialovém roztoku skutečně hrozí popálení. Po chvíli, co je roztok na vzduchu, tak reaguje s atmosférickým kyslíkem a mění barvu z fialové na hnědou. Nepíšete jestli vám to nějak pomáhá léčit opruzeniny. Na opruzeniny je vhodné použít isopropylalkohol 60 - 99%, kterým se pokožka potře. Po vyprchání se hned aplikuje mast na opruzeniny s obsahem zinku. Mast se běžně prodává v oddělení s plenami. Takto se opruzenin zbavíte do tří dnů. Pak na postižených místech preventivně 2 krát do týdne provádějte desinfekci pokožky pomocí isopropylalkoholu. A budete mít pokoj. Isopropylalkohol 99% volně koupíte v lékárně za pár korun. Zředit ho můžete vodou.
Jacobsonova progresivní relaxace je dynamická relaxační technika, která má za cíl navodit celkové tělesné a duševní uvolnění. V této metodě se prolíná svalová relaxace s duševním odpočinkem. Duševní neklid, nervozita a stres se odrážejí na tělesném zdraví a způsobují svalové napětí, které se může projevovat například bolestmi zad či hlavy. Jacobsonova progresivní relaxace se využívá k tomu, abychom se nepříznivého svalového napětí rychle zbavili.
Jacobsonova progresivní relaxace funguje na principu systematického napínání svalů a jejich následného uvolňování. Tato svalová relaxace má kromě uvolnění také za cíl naučit vnímat, jak tělo funguje. Když se totiž naučíte vnímat svalové napětí v běžném životě, tak ho můžete hned odbourat a tím si ušetřit budoucí zdravotní problémy. Výhodou této relaxační metody je, že nemusíte chodit do žádných kurzů či skupinových lekcí a můžete cvičit sami doma, přičemž vám svalová relaxace zabere zhruba půl hodiny času. Její provedení je navíc jednoduché a svalová relaxace se dostavuje poměrně rychle.
Metoda je určena pro všechny dospělé i seniory, děti by však mohly mít problémy se soustředěním (navíc se u nich nepředpokládá takové stresové zatížení jako u dospělých). Progresivní svalová relaxace se nedoporučuje podstupovat pouze v případě, pokud jste myšlenkově či citově rozrušení. Základem cvičení je totiž psychický klid, který je nutný pro dokonalou svalovou relaxaci. Cvičte tedy v takovém čase a na takovém místě, abyste se nemuseli stresovat, že relaxaci kvůli dalším plánům nestíháte nebo že vás může někdo během cvičení vyrušit. Je také nevhodné, abyste cvičili hned po jídle – doporučuje se minimálně hodinová pauza.
V této technice jde o napínání a uvolňování svalů, cvičební poloha záleží čistě na vás. Někomu je příjemné při cvičení sedět na židli, jiný si naopak při hledání duševního i tělesného uvolnění lehne na záda. Relaxace by měla probíhat v klidném a tichém prostředí, pokud však máte problém s navozením psychického klidu, pusťte si například instrumentální relaxační hudbu.
Základní podmínkou, jak dosáhnout harmonizace celého organismu, je správné dýchání. To by mělo být uvolněné, klidné a nenucené. Tím pádem už samotné dýchání by mělo vaši mysl uklidnit a přinést příjemnou relaxaci. Dýchejte nosem a využijte celou kapacitu plic, abyste pocítili, jak vám vzduch naplňuje hrudník i břicho. Dech při cvičení nijak nezadržujte, vydechujte plynule a uvolněně. Za minutu by mělo dojít zhruba k 13–15 vdechům.
Dále je důležité správně napínat a uvolňovat jednotlivé svaly. Napínání by nikdy nemělo být křečovité, natož bolestivé! Mělo by být klidné a postu
V naší poradně s názvem ČAJ Z KOŘENE PAMPELIŠKY JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava Rubášová.
Prosím o radu ohledně čaje s kořene pampelišky. Každý píše něco jiného. Zajímalo by mě co je správné zda vařit nebo louhovat a pak přivést do varu. Prosím o radu děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bylo prokázáno, že kořen pampelišky má antidiabetické účinky, zvýšuje sekreci inzulínu a citlivost, a snížuje hyperglykemické příhody. V jedné studii vědci zkoumali účinky prášku z kořene pampelišky na pacientech s diabetem a zjistili významné snížení hladiny ranní glukózy v krvi nalačno. V současnosti je nutný ještě další výzkum, ale účinky pampeliónového čaje na stabilizaci cukru v krvi jsou slibné.
Recept na tento léčivý čaj vyžaduje pražený kořen pampelišky. Kořeny nejdříve důkladně umyjte, nakrájejte na kousky nebo rozdrťte paličkou a poté pečte v troubě 2 hodiny na 200°C. Po vychladnutí to uložte do uzavíratelné nádoby. Když si z toho budete chtít udělat čaj, tak dejte 1 až 2 lžičky do hrnku s horkou vodou a nechte 10 minut odstát. Pražený kořen pampelišky skladujte ve vzduchotěsné nádobě mimo přímé sluneční světlo.
Nepoužívejte pokud jste nemocná s ledvinami, nebo užíváte léky na tlak a odvodnění a také pokud užíváte lithium.
V naší poradně s názvem ŽLUTÁ STOLICE U DOSPĚLÉHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rudolf kuncl.
měl jsem potíže se žlučníkem a se žlučníkovými kamínky.po
návratu jem drřel dost přísnou dietu.Přesto se mně objevila žlutá stolice.Bolesti žaludku nemám ani stolice neni bolestivá.Jaké mohu použít léky?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Místo léků a přísných diet zkuste normální vyváženou stravu. Ráno 100 gramů ovesných vloček do 250 g nízkotučného kefíru, který může být oslazen lžičkou medu. K obědu kuřecí steak s rýží a nealkoholické pivo. K večeři pak pečené libové maso s vařeným nebo pečeným bramborem a s nějakým zeleným salatem v citronové šťávě. Mezi těmito hlavními jídly dávejte svačiny (jogurty, ochucené tvarohy, ovoce). Důležité je také se správně hýbat, aby strava mohla správně procházet zažívacím traktem, proto během dne udělejte několik dřepů, snažte se dosáhnout si na špičky s nataženýma nohama a udělejte několik cviků na zpevnění břicha. Toto vám pomůže více než další chemie prostřednictvím nových léků.
Cukrovka u dětí je komplikované onemocnění, proto se využívá CGM. CGM je kontinuální monitorování glukózy, přičemž tato technologie zlepšuje možnosti léčby i kvalitu života diabetiků 1. typu, je-li správně využívána. V posledních letech dochází k jejímu rychlému rozvoji spolu se zlepšováním přesnosti a zmenšováním zásahu do organismu. Kontinuální monitorování glukózy poskytuje kompletní obraz o skrytých nízkých a vysokých koncentracích glukózy, které nemusí být vždy odhaleny vyšetřením hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani měřením glykemie glukometrem. Proto má i senzor z hlediska aktuálního stavu glykemie zpoždění (anglicky „lagtime“) za glukometrem až o 20 minut (dle použitého typu senzoru) a v interpretaci jeho hodnot s tím musíme počítat.
V České republice jsou v současné době používány dva systémy CGM: Enlite firmy Minimed/Medtronic a Dexcom G4 Platinum. Oba systémy jsou srovnatelné v účinnosti i bezpečnosti. Jsou schopné zobrazovat koncentraci glukózy a trendy vzestupu a poklesu, a to po dobu sedmi až deseti dnů.
Pomocí kontinuálního monitoru se hodnotí buď dlouhodobé trendy glykemie, kdy se senzor hodnotí zpětně po několikadenním používání, většinou v rámci kontroly u ošetřujícího diabetologa. Trend glykemie vyjadřuje pravidelně se opakující událost (například hypoglykemie v určitou denní dobu), na kterou se může reagovat buď změnou nastavení dávky inzulinu, nebo režimovými opatřeními.
Kontinuální monitor glukózy se využívá k hodnocení v reálném čase. V tomto případě dítě s diabetem, nebo jeho rodič, či jiný blízký reagují na pohyby glykemie a nastavené alarmy v průběhu dne aktuální změnou dávky inzulinu nebo bezprostřední úpravou stravy.
Pokud kontinuální senzor upozorňuje na nízkou glykemii, doporučuje se vždy ověřit tuto informaci glukometrem. Při ověřené hypoglykemii na glukometru (hodnota glykemie < 4 mmol/l) je nutné podat čistou glukózu (rychlý cukr) v dávce 5 až 20 g – dle tělesné hmotnosti dítěte. Při těžší hypoglykemii se doporučuje cca po 30 minutách provést nové testování glykemie z prstu a v případě přetrvávání hypoglykemie opakovat podání glukózy.
Rozhodně se však nedoporučuje zvláště při lehčí hypoglykemii zcela přerušit přísun bazálního inzulinu z inzulinové pumpy. To by vedlo k následnému opožděnému vzestupu glykemie a ke zhoršení výkyvů (variabilitě) glykemií.
Podle mezinárodní společnosti zabývající se léčbou dětského diabetu (ISPAD Consensus Guidelines 2014) se za ideální považují hodnoty glykemie nalačno 4,0–8,0 mmol/l a po jídle do 10 mmol/l. Hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u ideálně kompenzovaného
V naší poradně s názvem MAM NEMOCNA JATRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal felhr.
Dobry Den mam steatozu a nabeh na cirhozu jater a nevim co konzumovat dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při ztukovatění jater (steatoza) jste určitě v péči nějakého hepatologa. S ním byste měl probrat svůj jídelníček. Obecně se v těchto případech používá žlučníková dieta, která je popsána tady: https://www.ceskenemoci.cz/…
Někdy ovšem bývá problém se zadržováním vody a je nutné výrazně omezit pití a solení. Pro správné stanovení diety je potřeba vyšetření. Jen správně stanovená dieta může v těchto případech prodloužit život. Proto doporučuji obrátit se na svého hepatologa.
Jakmile jsou antibiotika předepsána, mělo být dojít k následujícím krokům:
Informujte lékaře o všech alergiích, kterými trpíte. Ženy by měly informovat lékaře o tom, zda jsou těhotné. Zároveň by si měly být vědomy toho, že některá antibiotika snižují účinnost antikoncepčních pilulek, nebo dokonce vedou k náchylnosti na kvasinkové infekce.
Ujistěte se, že dojde k přesnému užívání antibiotik podle lékaře. Nedodržení těchto pokynů může vést k opakovaným problémům s bakteriálními infekcemi.
Informujte se na vedlejší účinky léků dříve, než je začnete užívat, aby nedošlo právě k nežádoucím účinkům.
Jakmile zapomenete na dávku, nesmí dojít k jejímu zvýšení. Stačí pokračovat v plánovaném dávkování dle pokynů.
Vyvarujte se konzumace alkoholu a některých potravin, protože může dojít k interakci s antibiotiky.
Důležité je, aby byla antibiotika řádně uskladněna.
Antibiotika mohou být velmi silná v léčbě bakteriálních infekcí, zejména pokud jsou správně používána. Chcete-li zachovat jejich účinnost, měla by být použita pouze v případě potřeby. Nejlepším způsobem, jak bojovat s infekcí, je být poučen, jen tak předejdete zhoršení infekce.
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Okurky, stejně jako všechno, co narostlo na zahrádce, má vitamín K a ten ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínu K sníte, tím slabší budou účinky Warfarinu. Naopak, čím méně tohoto vitamínu sníte, tím silnější účinky Warfarinu budou. Denně byste měla sníst potraviny které vašemu tělu dodají 90 mikrogramů, ne víc, ne méně. Každý den pořád stejně. To je důležité pro správné fungování Warfarinu. Hlídat NEMUSÍTE například MASO, RÝŽI nebo nemastné potraviny z MOUKY, ale všechno co narostlo, tak ano. Obecně platí, že čím zelenější to má barvu, tím více vitamínu K to obsahuje. Jedna malá okurka (4 cm) obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte těchto malých okurek 15, vyčerpáte tím veškerý limit a v tom dni již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Velká okurka 10 cm obsahuje 23 mikrogramů vitamínu K. Okurka salátovka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Pokud jsou okurky naložené (kvašené), tak se vše ještě zhoršuje a pak jedna malá okurka 4 cm obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K a jedna velká kvašená okurka 10 cm obsahuje 63 mikrogramů vitamínu K. Na okurky musíte dávat opravdu pozor a počítat s nimi ve vašem jídelníčku. Dobré je nastavit si jídelníček všeho rostlinného na jeden týden a ten pak používat několik týdnů. Mimo rámec tohoto jídelníčku nesmíte jíst nic jiného. Vždy na začátku nového jídelníčku, po prvním týdnu, si nechte změřit srážlivost krve, ať víte, že je vše nastaveno správně. Pokud náhodou v některý den sníte méně potravin a vitamínu K budete mít méně, tak je to méně rizikové, než když to přeženete a sníte mnoho potravin s vysokým vitamínem K.
Krční páteř se skládá ze 7 krčních obratlů a množství svalů krátkých, spojujících dva sousední obratle, a dlouhých, propojujících hlavu a krční páteř s páteří hrudní. Ty za ideální situace umožňují pohybovat hlavou do předklonu, záklonu, úklonu a otáčet jí. Krční páteř je nejpohyblivější částí páteře, která přechází v nejméně pohyblivou hrudní páteř. Na první dva krční obratle navíc nasedá těžká hlava, proto je tato oblast nejvíce namáhána a klade vysoké nároky na správné držení. Pokud je optimální postavení porušeno, vznikají bolestivé potíže. Nejčastější poruchou v této oblasti je akutní blokáda krční páteře neboli takzvaný akutní ústřel.
Příčiny
Zablokovaná krční páteře vzniká v případě, že se jeden či více obratlů zablokují a omezí tak pohyblivost krční páteře. Svaly v okolí zablokovaných obratlů se stáhnou a fixují blokové postavení obratlů. Celá situace je provázena výraznou tuhostí a bolestí, která často vyzařuje k rameni či záhlaví a nutí nás ke strnulému držení hlavy, nejčastěji v mírném úklonu či rotaci ke straně, kde blokáda vznikla. Ústřel krční páteře obvykle způsobí držení krční páteře v nevhodné poloze, například ve spánku, prudký pohyb hlavou nebo jízda v autě s otevřeným oknem, kdy průvan způsobí reflexní stažení svalů krční páteře s následným blokovým postavením obratlů. Svou úlohu hraje psychosomatika a psychika jedince.
Léčba
Lékař ve většině případů předepíše léky na tišení bolesti a může doporučit i fixační límec na zpevnění krční páteře. Ten však mnohdy krční páteř spíše nepříjemně vychyluje, než by pomáhal. Také lékař pravděpodobně indikuje injekce s myorelaxancii, což jsou látky na uvolnění svalového napětí. Poté se doporučuje klid doma a kontroly dle potřeby. Pacienti se často snaží při tomto onemocnění o samoléčitelství, což vede k zanedbání a ke skutečnosti, že není upraveno postavení krčních obratlů, potažmo svalové napětí krční páteře. Nedostatečně včasná a nevhodná léčba vede ke zbytečně pomalému „samouzdravení“, zhoršení stavu nebo opakování blokád, které se postupně objevují častěji a častěji, protože problém uvnitř pohybového aparátu nebyl zcela vyřešen.
Okamžité řešení bolestivého stavu nabízí například fyzioterapie. Využívá k tomu jak šetrné kloubní mobilizace zablokovaných obratlů, tak manuální relaxační techniky na uvolnění svalů v křeči (spasma). Fyzioterapeut ošetří také kůži, podkoží a svalové povázky (vazivové blány obalující svaly), které jsou tuhé a nepohyblivé a brání tak cirkulaci krve a lymfy do místa potíží. Vhodnou součástí terapie je i ošetření svalů pomocí rázové vlny, která přináší okamžitou úlevu a zmírnění bolesti a zatuhlosti. V dalších fázích je nutné podpořit správné držení hlavy a krční páteře a nastolit harmonické napětí mezi jednotlivými svaly pomocí nejrůznějších metod fyzioterapie. Důležitou strategií je také odhalit příčinu a té se v budoucnu vyvarovat, aby se potíže již neopakovaly. Může jít o správné provedení (ergonomii) spánku, sedu, běžných denních aktivit i o opatření proti průvanu.
Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a dopadne na povrch.
List a šťáva z jitrocele (květenství) se používají na menší rány, ekzémy, spáleniny a zanícené rány. V současnosti se tato praxe nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce. Čaj je využíván kuřáky jako podpůrný prostředek
