JAK UCHOVAT MÍZU Z BŘÍZY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Zajímáte se o to, jak nejlépe uchovat česnek přes zimu? Zde přinášíme několik rad, aby česnek během skladování neztratil vůni a svěžest.
Jak uchovat česnek přes zimu?
Nejlepší je česneku po sklizni seříznout stonek a nechat na suchém a temném místě paličky vyschnout, až začnou šustit a zbělají. Poté máme několik možností jak dál česnek uchovat. První nejjednodušší je nechat česnek vcelku po paličkách ve sklepě, kde je teplota okolo 10*C a temno, zde česnek v klidu přečká celou zimu bez ztráty svěžesti. Jen je třeba kontrolovat plíseň, aby jej nezničila. Další možností je česnek rozdělit na stroužky, které oloupeme a dáme do skleničky, kterou pak až po okraj zalijeme dobrým olejem - všechny stroužky musí být ponořeny a bez vzduchových bublin. Skleničku s česnekem a olejem uzavřeme a dáme na chladné a temné místo. Další možnost je česnek rozmačkat, přidat trochu soli a tuto pastu dát zmrazit.
Ve svém příspěvku STÁLE VYSOKÁ KYSELINA MOČOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Bařina.
Dobrý den,
cca před měsícem mi byla naměřena vysoká hladina kyseliny močové (480) od té doby jsem ihned začal dodržovat dietu, ale stále se mi hodnota pohybuje kolem 580 umol, měřeno ráno na lačno, při tom minimálně 3 dny před měřením jsem jedl opravdu minimálně. Kupříkladu včera pouze jogurt-dušená zelenina s bramborem-amarantové bezlepkové lupínky-kousek melounu v podvečer 1 housku se sníženým obsahem sacharidů s lučinou. . Do toho 2x čaj proti dně, kopřivový a třešňový čaj a samozřejmě voda a ráno ještě šťáva z aloe vera. Nemyslím si, že bych mohl v dietě ještě víc ubrat potravin. Zajímalo by mě, co dělám špatně a také na jakou lékařskou ambulanci bych se mohl nejlépe obrátit, jako na specializované pracoviště, resp. Kde by mi nejlépe mohli poradit s mým problémem. Jsem z Frýdku-Místku a vůbec netuším na jaké oddělení ve zdejší nemocnici bych se mohl dostavit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.alternativni.
Dobrý den, přidejte 1/4 litru vody na lačno ráno i večer, do které rozmícháte půl lžičky jedlé sody Bicarbony. Dlouhodobě užívejte. Pokud snesete i aromatické bylinky, doporučím Himálajský čaj SHALARI (čaj na snížení kyseliny močové, podporu kloubů) stojí kolem 105 Kč, prodejny zdravé výživy. Hodně pít vodu, nepít pivo, ani víno (také obsahuje kyseliny, které mohou zvyšovat hladinu močové kyseliny v krvi)
Dále pak z jídelníčku vyřaďte tuky, rafinovaný cukr, nadbytek bílkovin, vnitřnosti, ančovičky,veškeré uzeniny, červené a kuřecí maso, luštěniny, špenát, chřest, květák, brokolici, houby.
Čaj z kopřivy dvoudomé zbavuje tělo nadbytku kyseliny močové. Dejte 2 čajové lžičky sušené kopřivy na 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a pijte 3x denně po dobu 5 týdnů. Můžete provádět i čajovou koupel postiženého místa.
Naše babičky při dně používaly močopudné byliny: smíchejte 25 g kořene (či natě) pýru plazivého, 20 g natě pampelišky (smetanky lékařské) a 20 g natě rdesna ptačího. Přelijte 2 lžíce této směsi 0,5 l vroucí vody a přikryté nechte 15 minut vyluhovat. Přeceďte a pijte 3x denně, pokaždé třetinu výluhu.
Při zánětu kloubu použijte směs bylin: smíchejte 30 g kořene a listu pampelišky (smetanky lékařské), 30 g listu břízy bělokoré, 20 g řebříčku obecného, 30 g listu kopřivy dvoudomé a 20 g přesličky rolní. Vrchovatou lžíci směsi zalijte 250 ml vroucí vody a nechte 15 minut vyluhovat. Pijte 3x denně po dobu 4 týdnů.
Pokud nemáte alergii na pyl břízy, můžete aplikovat perorálně nebo k obkladům -
Tinkturu z březových pupenů, kterou zakoupíte v obchodě s bylinami nebo si ji můžete sami vyrobit, kapejte do vody 3x denně po dobu 6 týdnů.
K potírání bolestivých kloubů použijte 50 g březových pupenů z břízy bělokoré na 0,5 l lihu, 3 týdny vyluhujte, sceďte. Bříza bělokorá působí podobně jako kopřiva dvoudomá na látkovou přeměnu purinů, a napomáhá tak vylučování močové kyseliny.
Mějte na paměti, že opatření jsou dlouhodobá, a dodržujte je proto systematicky, zhubněte, hýbejte se, dávejte si koupele, parní lázně a zázvorové nebo skořicové zábaly, které klouby prohřejí. A tím i uvolní bolesti kloubů.
Mízu oddělíme od kůry pomocí šroubováku a vložíme ji do kastrolu. Veškerou mízu pak zabalíme do starého hadru nebo kusu látky klepeme do ní kladivem, aby došlo ke změkčení a rozdrcení mízy a nebo ji na prkénku rozválíme válečkem či skleněnou láhví od vína. Rozdrcenou smůlu vložíme do hrnce a přidáme včelí vosk a olivový olej. Rozehřejeme na mírné teplotě, dokud všechny ingredience nepovolí a nesmíchají se. Pokud je vše hotovo, smolnou mast přecedíme přes kus látky, aby došlo k odstranění nečistot. Mast přelijeme do skleněné nádoby, označíme ji a dobře uzavřeme.
V naší poradně s názvem JAK UCHOVAT MÁTU OEORNOU DELŠÍ DOBU ČERSTVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan maria spisarjjan maria spisar.
mám čerstvě sklizenou mátu a potřebuji ji použít za dva měsíce do koktejlů poradte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejrychlejší způsob, jak krátkodobě uchovat mátu je v mrazáku. Důležité je mátu zmrazit rychle a hluboce. Před zmrazením musí být rostlina svěží, ale suchá, nesmí být voda na listech. Napiš, jak se to povedlo.
Ideálním časem pro sběr březové mízy je časné jaro, kdy jsou noci ještě dost chladné a dny už teplé, tedy březen, začátek dubna. V té době je totiž cirkulace mízy ve stromech velmi intenzivní. Mízu lze odebírat do doby, než se začnou nalévat listové pupeny. Jak se březové větvičky olistí, je se sběrem mízy konec. Míza by se měla odebírat od stromů vzrostlejších, s průměrem kmene nad 30 centimetrů, těm to totiž neuškodí.
Na kmeni ve výšce kolem 130 až 150 centimetrů se pak provede bodový vrt, díra by měla mít průměr zhruba 0,5 centimetru a hloubku mezi 4 až 5 centimetry. Řez musí být až na dřevo (či do dřeva), aby se narušily mízní kanálky v lýku. Do otvoru umístíme hadičku, pod kterou přivážeme plastovou lahev, nebo mízu necháme skapávat do širší nádoby na zemi. Každý den ze stromu nakape množství asi dvou litrů březové vody. Takto navrtaný malý otvor sám zarůstá, nebo se cukrem, který míza obsahuje, ucpává. Pokud trubičku vyndáme a míza stále teče, můžeme místo ucpat větévkou nebo štěpařským voskem. Nikdy nezapomeneme strom pohladit a poděkovat mu.
Zde se můžete podívat na fotografie ze sběru březové mízy.
Bylinky se dají užívat ve formě čajů, obkladů i zábalů. Mohou sloužit k pročištění ledvin, proti bolesti ledvin i k léčbě ledvinných kaménků.
K pročištění ledvin je vhodný čaj z přesličky rolní (1 lžíce do studené vody, povařit, vylouhovat, scedit a vypít), který se pije 2x denně po dobu dvou týdnů, pro lepší funkci ledvin je dobré ke každému čaji vypít ještě sklenici vody.
Stejně dobře funguje i čaj z natě a listu kopřivy dvoudomé (2 lžičky do vroucí vody, vyluhovat 10 minut a scedit), který se pije 2x – 3x denně, i u něj je vhodné vypít vždy sklenici vody.
Čaj z listu břízy bělokoré (3 lžičky do vroucí vody, vyluhovat 10 minut a scedit), který se pije 3x denně má stejné účinky.
Pomoci může i odvar z lněného semínka (1 lžička do studené vody, přivést k varu), půl sklenice se pije každé 2 hodiny asi po dobu 2 dní.
Při onemocnění ledvin a močových cest může pomoci i petržel, kdy se vytváří směs ze semen petržele (1,5 g) a z nastrouhaného kořene petržele (4 lžičky), směs se přidá do vroucí vody a vyluhuje a pije se 3x denně.
Od bolesti ledvin může ulevit čaj z třezalky tečkované (15 g květu do vroucí vody, vyluhovat), čaj se pije půl hodiny před jídlem 2x denně, maximálně tři týdny.
Na podporu ledvin pomáhá sirup z čerstvých borůvek s medem. Sirup se užívá 3x denně společně se směsí z bylin (100 g proskurníku lékařského, 50 g listů máty peprné, 50 g semen kopru), která se louhuje přes noc.
Při ledvinové kolice se kombinuje pití čaje, s koupelemi a obklady. Čaj je z listů břízy bělokoré (10 g), z kořene jehlice trnité (10 g), z oddenku pýru plazivého (10 g), z plodů jalovce obecného (10 g), z natě vlaštovičníku většího (20 g), z routy vonné (20 g). Z této směsi se dají 3 čajové lžičky do vody a povaří se 10 minut a scedí. Čaj se pije teplý, během 1 hodiny je třeba vypít tři šálky, při pití čaje je dobré chodit a zadržovat moč a až po horké sedací koupeli se vyprázdnit.
Pro léčbu ledvinných kaménků se používá list a kořen smetanky lékařské (2 lžíce do vody, přivést k varu, 20 minut vyluhovat a scedit), čaj se dolije převařenou vodu, aby ho bylo 1,5 litru, toto množství se musí vypít do 20 minut. Pije se jednou denně 14 dní.
Bylinkové koupele tiší bolesti ledvin. Koupel by měla být aspoň půlhodinová a voda musí sahat nad ledviny. Pro koupel je vhodné vyluhovat nať přesličky rolní (200 g) ve 2 litrech studené vody, pak
Ve svém příspěvku JAK UCHOVAT ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Jak uchovat česnek přes zimu? Nejlepší je česneku po sklizni seříznout stonek a nechat na suchém a temném místě paličky vyschnout, až začnou šustit a zbělají. Poté máme několik možností jak dál česnek uchovat. První nejjednodušší je nechat česnek vcelku po paličkách ve sklepě, kde je teplota okolo 10*C a temno, zde česnek vklidu přečká celou zimu bez ztráty svěžesti. Jen je třeba kontrolovat plíseň, aby jej nezničila. Další možností je česnek rozdělit na stroužky, které oloupeme a dáme do skleničky, kterou pak až po okraj zalejeme dobrým olejem - všechny stroužky musí být ponořeny a bez vzduchových bublin. Skleničku s česnekem a olejem uzavřeme a dáme na chladné a temné místo. Další možnost je česnek rozmačkat, přidat trochu soli a tuto pastu dát zmrazit.
Špatná řešení:
Necháme li česnek při běžné pokojové teplotě, tak po měsíci změkne a začne vysychat a do dvou měsíců bude na vyhození. Taktéž, když jej necháme volně v lednici, tak nejspíše do měsíce splesniví a tím se také znehodnotí. Proto si česneku kupujte jen tolik, kolik ho spotřebujete v následujících dvou týdnech nebo ho skladujte jak je výše uvedeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Mám vyzkoušený tento recept jsk uchovat česnek.Po sklizni zakrátím stonek česneku na 25cm a nechám ho uschnout.Po uschnutí částečně odstřihnu kořínky.Takto připravený česnek
nastrkám do sklenice jako do vázy/paličky koukají ze sklenice/
Uchovávám v panelákovém sklepě,vydrží do nového,pokud ho nesníme.Běžně mám takto jednu sklenici s 5 paličkami doma na poličce.
Pupeny pro správnou léčbu gematerapií je třeba sbírat v době, kdy na jejich povrchu začne viditelně prýštit čirá lepkavá kapalina - míza. Každý strom je třeba několik dní pozorovat a pak zvolit nejvhodnější dobu sběru jeho pupenů. Každý druh stromu má na lidské zdraví jiné účinky a tedy i tinktury budou účinkovat každá na něco jiného.
Tinktura z pupenů z olše a vinné révy pomáhá na vnitřní zánětlivé stavy.
Tinktura z pupenů z břízy, habru a lísky stimuluje funkci jater a pomáhá tak například na akné, o to více, že habr ještě také stahuje póry a zklidňuje pokožku. Akné a špatná funkce jater spolu souvisí, akné totiž patří mezi hlavní příznaky tam, kde jsou nemocná játra. Další příznaky nemocných jater jsou hnědé kruhy pod očima, těmi je také signalizována špatná funkce jater.
Tinktura z pupenů břízy sama o sobě stimuluje ledviny.
Tinktura z obrovských pupenů kaštanu zvyšuje obranyschopnosti organismu.
Tinktura z lísky a ostružiníku pomáhá proti skleróze.
Tinktura z pupenů hlohu obecného zklidňuje srdeční arytmie a sráží vysoký krevní tlak.
Pupeny buku rozpouští ledvinové kamínky.
Tinktura z pupenů topolu tlumí svalové spasmy.
Tinktura z pupenů lípy má zase sedativní účinky, takže navozuje klidný spánek.
Tinktura z růže šípkové má antialergenní účinky, chová se jako přírodní antihistaminikum a tím prospívá při léčbě astma bronchiale.
V naší poradně s názvem PUKLICE NA BOBKOVÉM LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Koupila jsem si krásný vavřín s tím, že budu sbírat jeho listy. Teď jsem ale zjistila, že má na listech puklice. Nevím, jak se jich mám zbavit, abych mohla listy používat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice jdou zničit těžko, protože jsou chráněny odolným krunýřem, který nedovolí přístup sebesilnějšího jedu. Puklice je možné zničit jen mechanicky a nebo chemickou cestou. Mechanické zničení bude pro váš účel nejlepší řešení. Spočívá v tom, že každou pukličku musíte z listu seškrábnout příborovým nožem. Jestli je vaše rostlina zamořená moc a je veliká, tak si raději namnožte z jejich vrcholků rostliny nové. Na sadebních výhonech 15 cm dlouhých pečlivě očistěte všechny puklice a nechte jen pět posledních listů. Ostatní listy odřezejte. Chemická cesta spočívá v kontaminaci vnitřních tekutin v rostlině, protože to je jediná cesta, jak se k puklicím dostat - otrávit jim mízu, kterou sají. K tomu slouží přípravek Mospilan 20 SP, kterým se rostlina postříká. Mospilan je pro rostlinu neškodný, ale pro člověka je po dobu 3 dnů od postřiku zdraví škodlivý. To by ovšem nemuselo vadit při pěstování nových rostlin ze semenáčků.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Žlučník, též žlučový měchýř, lat. vesica fellea či vesica biliaris, je vakovitý orgán hruškovitého tvaru sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Jeho objem je 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části: dno, fundus vesicae biliaris, směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také na místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je v místě, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku, corpus vesicae billiaris, které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku, collum vesicae billiaris. Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku, ductus cysticus. Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Krevní zásobení žlučníku zajišťuje především a. cystica, větev jaterní tepny. Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou v. cystica, která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií ggl. coeliaca.
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ HOUBA NA LÉČEBNÝ DOMÁCÍ KEFÍR- POSÍLÍ IMUITU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nabízím tuto houbu na vlastní výrobu domácího léčebného kefíru, zasílám kvalitní, čisté a bílé hrudky této houbičky, která Vám zajistí /z 1 pol.lž. + 1/4l mléka / výborný a hlavně zdravý nápoj, který Vám posílí imunitu a vyčistí střeva, žlučník, cévy, obsahuje vit. B, léčí záněty v těle, prevence na civilizač. choroby/pomáhá řešit onkolog.a gynekolog. problémy/ ráda poradím jak ji uchovat a další možnosti využití v kuchyni, zasílám na dobírku /dávka 100kč + pošt/nebo osobně v Č. Budějovicích bez pošt., pište, volejte, tel:732231707
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku ČESNEK A CITRON ČISTIČ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
jak uchovat, no mně se vyplatilo - česnek oloupat, omýt, usušit a dát v zazipovacím sáčku do mražálu. V těxh zazipovacích vůně neuniká, česnek podle potřeby odebírám a je beze změny jak čerstvý.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
zápal plic – postižení pleurální dutiny (pleury) vzniká jako komplikace těžkého zápalu, kdy se zánětlivý proces z plic rozšíří do okolí, a tedy i na pleuru – pak hovoříme o pleuritidě, zánětu poplicnice či pohrudnice;
zánět srdečního svalu – zánět se šíří ze srdce na osrdečník a dále na poplicnici;
nádory pleury;
nádory plic, které se šíří na pleuru;
těžká podvýživa – tato příčina není v našem státě příliš častou příčinou vody na plicích; v podstatě jde o to, že při podvýživě je v krvi málo bílkovin, které krevní tekutinu pomáhají udržovat v cévách (hraje v tom roli takzvaný onkotický tlak). Je-li bílkovin v krvi málo, začne krevní tekutina unikat mimo cévy. Vznikají tak podkožní otoky, voda se nachází v břiše i na plicích;
nemoci ledvin – některé nemoci ledvin s sebou nesou vysoké ztráty bílkoviny močí, takže nastává podobný stav jako u těžké podvýživy;
azbestóza – tato nemoc je způsobena krystalky azbestu; tyto extrémně ostré částice se mohou po vdechnutí přes plicní tkáň dostat až do pleurální dutiny a tam dráždit buňky pleury. Dlouhodobé dráždění azbestem ovlivňuje vznik zhoubného nádoru mezoteliomu;
úraz hrudníku – při úrazu hrudníku může dojít ke krvácení do pleurální dutiny nebo k úniku mízy (lymfy) z roztrženého velkého hrudního mízovodu. Při krvácení z cév bude tekutina obsahovat červené krvinky (hemotorax), při poranění mízovodu bude tekutina obsahovat mízu obsahující vyšší obsah cholesterolu (chylotorax).
Zánětlivým výpotkem mohou být provázena i mnohá onemocnění zažívacího ústrojí (hnisání pod bránicí, takzvaný subfrenický absces) a celková (systémová) onemocnění (lupus erytematodes, syndrom Churg-Straussové a jiné). Výpotek se může objevit i v závislosti na dlouhodobém užívání léků (Nitrofurantoin, Amiodaron, Practolol, Methotre xat), dále může doprovázet nezhoubné nádory vaječníků (Meigsův syndrom), sarkoidózu, ozařování, může komplikovat pooperační průběh po revaskularizačních operacích typu by-pass (náhrada uzavřených, srdce vyživujících cév průchodnými cévami z jiných orgánů nemocného) a podobně.
Běžný název: dračí krev, Sangre de drago, Sangre de Grado, Croton Lechleri
Latinský název: Croton lechleri
Rozšíření: Jižní Amerika
Sandgre de Drago, Sangre de Grado, Croton lechleri neboli česky dračí krev, je označení pro mízu pocházející ze stromu Croton lechleri. Tento strom rostoucí v Amazonii dorůstá do výšky 10–20 m. Jeho kmen mívá v průměru do 30 cm, je pokryt hnědošedou, někdy až bílou skvrnitou kůrou. Koruna stromu je hustě větvená. Jednotlivé listy Croton lechleri mají srdčitý tvar. V tradičním léčitelství byla vždy užívána rudá míza (odtud název dračí krev), vytékající po naříznutí kůry stromu. Vylučováním této mízy se strom snaží co nejrychleji zacelit ránu a zabránit proniknutí možné infekce.
Čerstvá pryskyřice se za účelem konzervace míchá obvykle v poměru 760 g pryskyřice a 50 ml konzervantu. Čistá pryskyřice je nerozpustná ve vodě a organických rozpouštědlech. Dračí krev není jen šamanskou záležitostí. Skupují ji a využívají i některé farmaceutické giganty. Vyrábějí z ní například produkty Provir a Virend. A přestože byla provedena řada výzkumů, které měly objasnit vlastnosti této látky, většina z nich zůstává utajena před veřejností. Částečně zde hrají svou roli samozřejmě peníze. Protože jde o opravdu účinnou látku, farmaceutické firmy se chovají komerčně. Zřejmé ale je, že dračí krev obsahuje antioxidanty, taniny a lignan zvaný dimetylcedrusin a alkaloid zvaný taspin. Výzkumy taspinu z roku 1977 ukázaly jeho schopnost inhibovat RNA – DNA polymerázu v Rauscherově leukemickém viru a Simianově sarkomviru. Alkaloid taspin byl poprvé zdokumentován antiflogistickou aktivitou v roce 1979. V roce 1985 byl pak opět ověřen jeho účinek protizánětlivý, antivirální i proti rozvoji sarkomu. Rány hojící a zajizvující efekt na otevřených poraněních byl připsán též alkaloidu taspinu v roce 1989. I několik pozdějších studií z let 1991 a 1993 se zaměřilo na hojivé a protitumorální vlastnosti taspinu. Lignan dimethylcedrusin izolovaný vědci v roce 1993 vykázal rovněž významnou roli (vedle taspinu) při léčebném procesu hojení ran a jizev. Belgická studie dokázala účinky dračí krve při stimulaci hojení jizev (ran), kdy účinné látky mízy pomáhají vytvořit novou pokožku a asistují při vytváření kolagenu. Porovnávací studie pak ukázala schopnost surové mízy hojit rány a formovat tvorbu kolagenu čtyřikrát efektivněji než samotné izolované složky dimethylcedrusin nebo alkaloid taspin. Belgičtí vědci také zjistili antivirální schopnost taspinu a dimethylcedrusinu proti herpes viru. V roce 1994 byly objeveny ostatní fytochemické složky, zahrnující fenoly, proanthokyanadiny a diterpeny, které prokázaly jistou antibakteriální aktivitu.
Výzkumy tak jenom potvrdily oprávněnost dlouholetého tradičního užití domorodou medicínou. Nedávno zjistili severoameričtí odborníci efektivní účinek při žaludečních vředech, vředových kolitidách a Crohnově chorobě při vnitřním užití. Vnitřní užívání je ověřeno jihoamerickými lékaři při denní dávce 10–20 kapek 2x denně. Některé zdroje uvádí účinek až 1 000x silnější než penicilin. Mast se nevyrábí.
Med je výborným doplňkem každého dobrého jídla a už od nepaměti byl uznáván pro svůj pozitivní vliv na zdraví. To samé platí i u smrkového „medu“.
Smrkový med od včel – účinky
Lesní smrkový med je zpravidla tmavší barvy, obsahuje větší množství minerálních látek a je osvědčený při nachlazení, nespavosti a nervozitě. Medovici produkuje hmyz (například mšice) sající mízu z vodivých pletiv rostlin. Kapky přebytečné sladké tekutiny (medovice) vystřikují na povrch listů a jehličí, kde je sbírají včely. Tyto šťávy jsou vedlejším produktem zmíněných cizopasníků a nejde o jejich výkaly. Včely medovici sbírají a dále zpracovávají podobně jako nektar. Produkce lesních medů poměrně kolísá, protože závisí na mnoha faktorech. Medovicový med, podobně jako akátový med, krystalizuje jen částečně a velmi pomalu. Med vždy skladujte v temnu a chladu do 15 °C.
Smrkový med z výhonků – účinky
Silice obsažená v mladých výhoncích smrčků pomáhá dětem přírodní cestou uvolnit dýchací cesty, usnadňuje vykašlávání a rozpouští hleny. Tyto mladé smrkové výhonky zároveň obsahují vitamín C, tím posilují imunitu, pomáhají při chřipce a odvádějí z těla škodlivé toxiny. Takže smrkový med z výhonků usnadňuje vykašlávání, je dobrý proti bronchitidě, chřipce a je velice vhodný obzvláště pro malé děti. Smrk rovněž tiší bolesti svalů, kloubů a působí protizánětlivě. Umí pomoci při poruchách prokrvení končetin, ale i nervozitě nebo celkové vyčerpanosti.
Smrkové výhonky jsou vhodné ke sběru v průběhu měsíce dubna v teplejších oblastech a až začátkem června ve vyšších nadmořských výškách. Sbírají se pouze mladé výhonky do velikosti cca 4 cm. Myslete na to, že se nesmí otrhávat ve veřejných lesích, ale určitě se nebude zlobit babička nebo soused, když jim jeden ze smrčků na zahradě v letošním roce nepovyroste o několik větviček.
V naší poradně s názvem CO OVLIVŇUJE NAŠÍ PSYCHIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hofman.
Vážení
V dnešní době mám již na psychické problémy stupeň invalidního důchodu, příčiny mých psychických potíží jako jsou úzkosti, deprese, psychosomatické potíže, velmi silně zakořeněná křivda z doby puberty, kdy jsem byl šikanoán, vydírán spolužáky, vznikaly rúzné posměchy na mou osobu i vyloučení z kolektivu v důsledku manuální nešikovnosti se zednickými pracemi, když jsem se učil na středním odborném učilišti stavebním v Náchodě, obor jsem si vybíral jen podle toho kolik spolužáků půjde na daný obor, bál jsem se jít někam sám na školu právě kvůli šikaně. V době , kdy jsem měl dané problémy mě matka s bratrem dali na pomocné učiliště stavební v Broumově, kde měla matka známou z našeho domu, která tam pracovala jako ředitelka, bohužel problémy stále pokračovali, spolužáci se mi smáli, já něměl ani motivaci, jeliož jsem věděl , že se touto prací nebudu živit, prožíval jsem spoustu strachů z odborného výcviku kde se prováděli zednické práce i strach z některých spolužáků,nakonec jsem se ani nevyučil jako jediný ze třídy i když jsem dochodil zcela normálně Zš. Poté v zaměstnánách probáhali od zaměstanců posměchy, někdy lítosti, velmi mě štvalo, že nic nejsem, že mám nízkou mzdu a musím dělat pomocné práce, přemýšlet jsem i o sebevraždě, o sebe jsem nedbal, neholil jsem se a ni nestříhal až do doby než jsem šel na vojnu. Říkal jsem si,že když nic nejsem tak nemá vůbec cenu se o sebe starat, hledt si partnerku atd. Nakonec jsem se až ve 24 letech rozhodl, že půjdu na střední odborné učiliště obchodní do Pardubic na obor prodavč průmyslového zboží, kde jsem se nakonec vyučil i když mě to stálo spoustu jak psychických i fyzických sil. Kvůli minulosti i kvůli tomu,že chi v životě něčeho dodsáhnout jsem se přihlásil na dálkové studium cestovního ruchu na střední škole v Pardubicích, stojí mě to hodně sil a zatím jsem spíše průměrný ve škole. Úzkosti mám předvším z lidí v místě bydliště a to proto, že mám pocit, že si díky mé minulosti o mě myslí,ž že jsem lempl a debil, který nic v životě nedokázal, mám pocit ,že mě soudí a jednají se mnou jako z debilem nebo mě litují. Díky školy se bohužel úzkosti zvětšily, psychosomatické potíže jako je motání hlavy nebo zimnice, únava či slzení či pláč, který se objevuje když sleduji nějakou vážnou nehodu či úmrtí např smrt studentů v Bratislavě, kde je přejel opilý řidič nebo zabití dětí či celé rodiny nebo romantická film a dále velký vztek a nenávist na spolužáky či učitele, které mi nějak ublížili i matce as bratrovi, že mě dali na pomocné učiliště a spolužáci, kteří se mi ani neomluvily či mi jako bolestné nepřispívají na důchod, chtěl bych aby všichni umřeli a dokážu si představit, že bych je díky odpaltě dokázal zabít, kdyby mě napadli či se mi vysmívali. Také mám pocit, že díky tomu se mi v těle objeví i nějaký zánět, naposledy to byl zánět žlučníku či močového měchýře. Jsem z toho všeho zoufalý a nevím co mám dělat. Prášky beru, chodím jak do duševního zdraví, psychiatričce, k psychologovi již nechodím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jednoduchá rada, těžká realizace. Rada zní: přestaňte žít pro ostatní a žijte jen sám pro sebe. Vytvořte si skupinu přátel, se kterými si rozumíte a ostatní lidi vnímejte jako stromy v přírodě. Dělejte aktivity vhodné jen pro jednoho člověka, jen pro vás. Choďte na výlety, radujte se z krásné přírody kolem. Co se sexu týče, tak používejte erotické internetové stránky a onanujte. Dělejte to často a hodně. Svět je krásný i o samotě, kdy nemusíte řešit odpovědnost vůči druhým a případné nezdary vnímáte jen vy, coź je opravdu osvobozující. Nepůjde to hned, ale po čase nového pohledu na svůj život to půjde čím dál tím lépe. Žijte a radujre se z toho, že tu můžete být.
Srdeční selhání: Pokud srdce přestává plnit svou funkci srdeční pumpy, dochází v organismu k městnání krve v cévách před srdcem, což má z následek zvýšení tlaku v těchto cévách. Krevní tekutina se pak může pod tlakem filtrovat z cév do okolí, a proto vznikají otoky, plicní edém a mimo jiné i voda na plicích. Tato tekutina je chudá na bílkoviny, nejsou v ní nádorové buňky ani bakterie.
Infekční záněty: Rozsáhlejší zápaly plic a záněty pohrudnice jsou provázeny tvorbou tekutiny v pleurální dutině. Celkové příznaky zápalu plic (horečka, kašel s vykašláváním hlenů) mohou být kvůli útlaku plíce tekutinou doplněny výraznější dušností. Tekutina obsahuje více bílkovin, bílých krvinek a při mikrobiálním vyšetření lze zjistit přítomnost bakterií.
Nádory: Rakovina plic a mezoteliom (nádor pleury) mohou být také příčinou vody na plicích. Nádorové buňky, jsou-li v kontaktu s pleurální dutinou, do ní mohou začít sekretovat tekutinu. Tato tekutina bývá bohatá na bílkoviny a někdy se v ní může vyskytovat krev. Při cytologickém vyšetření lze najít v tekutině nádorové buňky. Cytologie ovšem není zcela spolehlivá, a proto negativní nález nádor nevylučuje.
Těžká podvýživa: Tato příčina není v našem státě příliš častou příčinou vody na plicích. V podstatě jde o to, že při podvýživě je v krvi málo bílkovin, které krevní tekutinu pomáhají udržovat v cévách (hraje v tom roli takzvaný onkotický tlak). Je-li bílkovin v krvi málo, začne krevní tekutina unikat mimo cévy. Vznikají tak podkožní otoky, najdeme vodu v břiše a vodu na plicích.
Nemoci ledvin: Některé nemoci ledvin s sebou nesou vysoké ztráty bílkoviny močí. Nastává pak podobný stav jako u těžké podvýživy.
Azbestóza: Tato nemoc je způsobena krystalky azbestu. Tyto extrémně ostré částice se mohou po vdechnutí přes plicní tkáň dostat až do pleurální dutiny a tam dráždit buňky pleury. Dlouhodobé dráždění azbestem má vztah ke vzniku zhoubného nádoru mezoteliomu.
Úraz hrudníku: Při úrazu hrudníku může dojít ke krvácení do pleurální dutiny nebo k úniku mízy (lymfy) z roztrženého velkého hrudního mízovodu. Při krvácení z cév bude tekutina logicky obsahovat červené krvinky (hemothorax), při poranění mízovodu bude tekutina obsahovat mízu obsahující vyšší obsah cholesterolu (chylothorax).
V naší poradně s názvem BŘEZOVÁ VODA NA PITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Přibylová.
Dobrý den, nasbírala jsem z naší břízy pár litrů mízy, natekla krásně, je čirá, ale nezdá se mi ani trochu sladká. Všude se píše, že chutná mírně sladce, ale tato nikoliv. Čím to je? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sladkost březové mízy nemusí být vždy patrná. Obvyklý obsah sacharidů v této míze je 1%, což je stejné, jako když do jednoho litru vody rozmícháte jeden gram cukru. To také skoro nepoznáte. Sladkost se zvyšuje s nedostatkem vody u kořenů stromu. Je li sucho, míza je hustší a sladká chuť je pak více patrná. Sladká chuť nemá vliv na zdravotní účinky mízy a stále zůstává v mnoha ohledech léčivá.
Srdeční selhání: Pokud srdce přestává plnit svou funkci srdeční pumpy, dochází v organismu k městnání krve v cévách před srdcem, což má za následek zvýšení tlaku v těchto cévách. Krevní tekutina se pak může pod tlakem filtrovat z cév do okolí, a proto vznikají otoky, plicní edém a mimo jiné i voda na plicích. Tato tekutina je chudá na bílkoviny, nejsou v ní nádorové buňky ani bakterie.
Infekční záněty: Rozsáhlejší zápaly plic a záněty pohrudnice jsou provázeny tvorbou tekutiny v pleurální dutině. Celkové příznaky zápalu plic (horečka, kašel s vykašláváním hlenů) mohou být kvůli útlaku plíce tekutinou doplněny výraznější dušností. Tekutina obsahuje více bílkovin, bílých krvinek a při mikrobiálním vyšetření se může zjistit přítomnost bakterií.
Nádory a rakovina plic a mezoteliom (nádor pleury): Ty mohou být také příčinou vody na plicích. Nádorové buňky, jsou-li v kontaktu s pleurální dutinou, do ní mohou začít sekretovat tekutinu. Tato tekutina bývá bohatá na bílkoviny a někdy se v ní může vyskytovat krev. Při cytologickém vyšetření se mohou v tekutině objevit nádorové buňky. Cytologie ovšem není zcela spolehlivá, a proto negativní nález nádor nevylučuje.
Těžká podvýživa: Tato příčina není v naší oblasti příliš častou příčinou vody na plicích. V podstatě jde o to, že při podvýživě je v krvi málo bílkovin, které krevní tekutinu pomáhají udržovat v cévách (hraje v tom roli onkotický tlak). Je-li bílkovin v krvi málo, začne krevní tekutina unikat mimo cévy. Vznikají tak podkožní otoky, najde se voda v břiše a voda na plicích – podvyživené děti s oteklými bříšky.
Nemoci ledvin: Některé nemoci ledvin s sebou nesou vysoké ztráty bílkoviny močí. Nastává pak podobný stav jako u těžké podvýživy.
Azbestóza: Tato nemoc je způsobena krystalky azbestu. Tyto extrémně ostré částice se mohou po vdechnutí přes plicní tkáň dostat až do pleurální dutiny a tam dráždit buňky pleury. Dlouhodobé dráždění azbestem má vztah ke vzniku zhoubného nádoru mezoteliomu.
Úraz hrudníku: Při úrazu hrudníku může dojít ke krvácení do pleurální dutiny nebo k úniku mízy (lymfy) z roztrženého velkého hrudního mízovodu. Při krvácení z cév tekutina obsahuje červené krvinky (hemothorax), při poranění mízovodu bude tekutina obsahovat mízu obsahující vyšší obsah cholesterolu (chylothorax).
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Kotník může otéct v důsledku zranění. Nejběžnější je vymknutý kotník způsobený natažením vazů, které kotník drží na místě, nejčastěji při špatném došlápnutí. V takovém případě odpočívejte, nedošlapujte na zraněnou nohu, přikládejte ledové zábaly, použijte kompresní obvaz a položte nohu do zvýšené polohy na židli či polštář. Pokud je bolest silná a otok se nelepší, navštivte svého lékaře.
Lymfedém je otok, který vzniká hromaděním mízy v důsledku špatné funkce lymfatického systému. Lymfa je nažloutlá tekutina kolující v systému mízních cév. Mízní cévy procházejí na mnoha místech těla mízními uzlinami, oválnými útvary, které protékající mízu filtrují a mají tak velký význam při ochraně organismu před cizorodými látkami. Pokud přestane mízní systém fungovat, začne se v něm míza hromadit a vznikají otoky, nejčastěji pak na dolních končetinách. Neléčený lymfedém postupně tuhne a může způsobit i deformity postižených částí těla. Vznik lymfedému je také běžný po radioterapii nebo odstranění lymfatických uzlin u pacientů s rakovinou.
Oteklé nohy a kotníky mohou být rovněž příznakem infekce. Lidé s diabetickou neuropatií (poškození nervů v důsledku cukrovky) mají vyšší riziko infekcí nohou. Pokud máte cukrovku, kontrolujte denně své nohy kvůli možnému poranění, protože poškození nervů může otupit vnímání bolesti a drobné poranění pak mohou postupovat velmi rychle a způsobit vážné komplikace.
Někdy může otok znamenat problém se srdcem, játry nebo ledvinami. Otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků, mohou být důsledkem zadržování solí a vody kvůli pravostrannému srdečnímu selhání (postižena je pravá srdeční komora). Také špatná funkce ledvin způsobuje nahromadění tekutiny v těle a následný vznik otoků. Onemocnění jater může ovlivnit jejich schopnost produkovat bílkovinu zvanou albumin, což vede k úniku tekutiny z cév do okolních tkání, kde se hromadí a způsobuje otoky. Pokud je otok doprovázen dalšími příznaky, včetně únavy, ztráty chuti k jídlu a přibývání na váze, je nutné navštívit lékaře.
Také u žilní nedostatečnosti patří otoky kotníků a nohou mezi typické příznaky. Je to způsobeno tím, že žíly špatně plní svoji funkci. Dochází k hromadění krve v nohách.
Při žilní trombóze se tvoří krevní sraženiny, které zhoršují zpětný tok krve a jsou i velmi nebezpečné. Zároveň tento problém způsobuje otoky nohou.
Podle kvalifikovaných odhadů a dle provedených šetření v populaci postihne pleurální výpotek během jednoho roku asi 0,32–0,5 % celé populace. Při přepočtu na 10 milionů obyvatel České republiky lze odhadovat, že za jeden rok u nás vznikne výpotek u 32–50 tisíc osob. Nejčastěji se jedná o nahromadění tekutiny v hrudníku v souvislosti s onemocněním srdce (takzvaný kardiální hydrotorax), na druhém místě se co do četnosti jedná o výpotek doprovázející nádorové, nejčastěji zhoubné (maligní) procesy, dále to jsou výpotky při zánětlivých onemocněních (takzvaný parapneumonický výpotek či hnis v hrudníku – hrudní empyém) a na čtvrtém místě jsou výpotky doprovázející a komplikující plicní embolizaci (ucpání plicních cév sraženou krví – trombem, nejčastěji z žil dolních končetin). Oproti dřívějšímu nejčastějšímu zastoupení tuberkulózních výpotků v současnosti převažují u pacientů na lůžkových odděleních výpotky nádorové a výpotky při nespecifických zánětech (netuberkulózní zánět plic).
Voda na plicích se latinsky nazývá fluidothorax. Odborný název se dále konkretizuje dle zjištěného složení tekutiny. Obsahuje-li tekutina krev, mluví se o hemothoraxu, obsahuje-li mízu (lymfu), mluví se o chylothoraxu, obsahuje-li bakterie a hnis, mluví se o pyothoraxu. Vyskytuje-li se v tekutině hodně bílkoviny, mluví se o exsudátu. Obsahuje-li tekutina bílkovin málo, hovoří se o transudátu.
