Oprané bobule lze rozmixovat a přecedit. Slupky je možné sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Šťáva s dužninou se po zahřátí (maximálně na 80 °C) smíchá s cukrem. Vznikne sirup, který obsahuje vitamín C, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamíny D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Je používán při žaludečních potížích, chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník podle některých zdrojů posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu a působí proti bakteriím a virům.
Elixír z rakytníku
Ingredience: 1-2 lžíce čerstvého rakytníku (pokud máte zmražený, nechte ho rozmrznout), 1/2 šálku vody
Postup: Rakytník rozdrťte v hmoždíři, aby všechny plody pustily šťávu. Přes husté sítko propasírujte lžící rozdrcenou směs do skleničky, promíchejte s vodou a vypijte.
Rakytníkový sirup
Ingredience: 3 l omytých plodů rakytníku, 2 l vlažné vody, 2 dkg kyseliny citronové, 1 kg cukru na 1 l šťávy
Postup: Plody rozemeleme na masovém strojku, zalijeme vodou a přidáme kyselinu citronovou. Promícháme a necháme stát 24 hodin. Poté vše přecedíme, vymačkáme co nejvíce šťávy, pomocí odměrky odměříme, kolik šťávy dohromady máme, a podle toho osladíme. Mezitím nahřejeme plotýnku, vypneme a na jejím okraji bez vaření necháme vše rozpustit. Teplou šťávu plníme do lahví.
Recept na rakytníkový likér
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 1 l vodky, 1 kg cukru
Postup: Umeleme 1 kg bobulí rakytníku, smícháme s 1 l vodky (nebo jiné silné lihoviny nebo s čistým lihem ředěným vodou) a necháme v teple stát asi 8 dní. Potom svaříme 1 kg cukru s menším množstvím vody, rakytník přecedíme přes plátýnko a smícháme s vychladlým cukrem. Opět přecedíme, slijeme do láhví a necháme 3 měsíce uležet. (Na likéru i sirupu se vytvoří vrstva rozemleté slupky, nevypadá to hezky, ale na chuti to nic nemění.)
Rakytníkový džem
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 720 g cukru, 100 g tekuté pektózy
Postup: Bobule rakytníku očistíme, omyjeme a dáme do nerezového hrnce. Přidáme trochu vody, aby se nám to nepřipalovalo, a na mírném ohni necháme povařit, dokud rakytník nezměkne. Postupně přidáváme cukr s pektózou a vaříme do zhoustnutí. Teplé plníme do čistých sklenic, uzavřeme je víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Ve svém příspěvku JAK UCHOVAT ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Jak uchovat česnek přes zimu? Nejlepší je česneku po sklizni seříznout stonek a nechat na suchém a temném místě paličky vyschnout, až začnou šustit a zbělají. Poté máme několik možností jak dál česnek uchovat. První nejjednodušší je nechat česnek vcelku po paličkách ve sklepě, kde je teplota okolo 10*C a temno, zde česnek vklidu přečká celou zimu bez ztráty svěžesti. Jen je třeba kontrolovat plíseň, aby jej nezničila. Další možností je česnek rozdělit na stroužky, které oloupeme a dáme do skleničky, kterou pak až po okraj zalejeme dobrým olejem - všechny stroužky musí být ponořeny a bez vzduchových bublin. Skleničku s česnekem a olejem uzavřeme a dáme na chladné a temné místo. Další možnost je česnek rozmačkat, přidat trochu soli a tuto pastu dát zmrazit.
Špatná řešení:
Necháme li česnek při běžné pokojové teplotě, tak po měsíci změkne a začne vysychat a do dvou měsíců bude na vyhození. Taktéž, když jej necháme volně v lednici, tak nejspíše do měsíce splesniví a tím se také znehodnotí. Proto si česneku kupujte jen tolik, kolik ho spotřebujete v následujících dvou týdnech nebo ho skladujte jak je výše uvedeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Mám vyzkoušený tento recept jsk uchovat česnek.Po sklizni zakrátím stonek česneku na 25cm a nechám ho uschnout.Po uschnutí částečně odstřihnu kořínky.Takto připravený česnek
nastrkám do sklenice jako do vázy/paličky koukají ze sklenice/
Uchovávám v panelákovém sklepě,vydrží do nového,pokud ho nesníme.Běžně mám takto jednu sklenici s 5 paličkami doma na poličce.
Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.
Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.
Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.
Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch.
V naší poradně s názvem JAK UCHOVAT MÁTU OEORNOU DELŠÍ DOBU ČERSTVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan maria spisarjjan maria spisar.
mám čerstvě sklizenou mátu a potřebuji ji použít za dva měsíce do koktejlů poradte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejrychlejší způsob, jak krátkodobě uchovat mátu je v mrazáku. Důležité je mátu zmrazit rychle a hluboce. Před zmrazením musí být rostlina svěží, ale suchá, nesmí být voda na listech. Napiš, jak se to povedlo.
Abyste si sami mohli vyrobit rakytníkový olej, budete potřebovat: zbytky po odšťavnění plodů rakytníku, sklenice s víčky, kvalitní, za studena lisovaný rostlinný olej, plátno a cedník.
Vlastní výroba: V odšťavňovači důkladně vymačkáme slupky a semínka plodů rakytníku. Takto připravené ingredience rozdělíme do čistých uzavíratelných skleniček. Zbytky rakytníku zalijeme kvalitním olejem, například slunečnicovým, olivovým nebo mandlovým, a 5 dní necháme louhovat na tmavém chladném místě. Denně protřepeme. Poslední den scedíme přes plátno a sítko a uložíme nejlépe v tmavé skleněné, dobře utěsněné nádobě na chladné místo.
Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také značné baktericidní účinky. Obsahuje vitamín A, E a K. Dále v něm najdeme flavonoidy, karotenoidy, karoteny, kyselinu listovou, provitamín D, fytoncidy, třísloviny, minerální soli (železo, bor, mangan), organické kyseliny a nenasycené mastné kyseliny. Užívání je možné vnitřní i vnější.
Z rakytníku řešetlákového je možné použít všechny jeho části, to znamená kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.
Je doslova zásobárnou vitamínů, obsahuje: vitamín A, vitamín B, B1 (riboflavin), B2 (pyridoxin), B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E, vitamín K, vitamín P (rutin).
V rakytníku najdeme rovněž vysoký obsah minerálů, tříslovin, flavonoidů, stopových prvků a mastných nenasycených kyselin, známých jako omega 3, 6 a 9.
Vzhledem k obsahu všech výše uvedených účinných složek lze rakytník řešetlákový použít k mnoha léčivým účelům.
Zevně i vnitřně lze používat rakytníkový olej, který se získává lisováním semen, má charakteristickou vůni i chuť a žlutooranžovou barvu. Olej je možné k vnějším účelům používat samotný nebo ho míchat s krémy, balzámy či olivovým olejem. Rakytníkový olej má regenerační vlastnosti, používá se k mazání postižených míst, k výplachům dutiny ústní a krku či k obkladům. K dosažení maximálního účinku je dle druhu onemocnění vhodné spojit zevní i vnitřní používání rakytníkového oleje.
Rakytníkový olej se doporučuje například při zánětech sliznic ústní dutiny a pochvy, při kožních onemocněních, jako jsou drobná poranění, omrzliny, popáleniny, proleženiny nebo popraskané prsní bradavky kojících žen, dále také při poškození sliznic a kůže po chemoterapiích a ozařování, při výskytu hemoroidů a při trhlinách v řitní oblasti. Rovněž je vhodný ve formě vlasových masek při vypadávání a řídnutí vlasů. Níže uvádíme přehledný výčet problémů, k jejichž vyřešení lze rakytník používat.
Vnější použití rakytníku řešetlákového:
léčí kožní onemocnění (atopický ekzém, akné, lupénka, opruzeniny)
přispívá k rychlejšímu hojení ran a jizev (i popáleniny)
pozitivně ovlivňuje kvalitu pleti
dodává vlasům zdravý vzhled a lesk (jako kondicionér)
působí proti zánětlivým procesům
léčí sliznice
podporuje léčbu zánětů dásní, aft a oparů
napomáhá při léčbě revmatu
používá se při Basedowě chorobě – onemocnění štítné žlázy
léčí gynekologické problémy
léčí hemoroidy
kosmetice se z něj připravují vonné oleje a krémy
v potravinářství se používá k přípravě sirupů, marmelád, kompotů, džemů, olejů, likérů, čajů
v zemědělství slouží jako ochrana před půdní erozí
Vnitřně se užívají rakytníkové plody, které se pojídají čerstvé nebo se zpracovávají na šťávy, sirupy, džemy či marmelády (recepty najdete níže). Konzumace plodů a výrobků z nich se doporučuje při zánětlivých a infekčních onemocněních, v období rekonvalescence a pro celkové posílení organismu a zvýšení imunity, při nedostatku vitaminů a minerálů
Na výrobu rakytníkové šťávy potřebujeme: bobulky rakytníku, odšťavňovač, formičky na led.
Vlastní výroba: Rakytníkové plody otrháme, opláchneme a dáme do odšťavňovače. Hotovou šťávu zamrazíme, ideálně ve formičkách na led, abychom měli menší množství šťávy připravené k dispozici, kdykoli si vzpomeneme. Šťáva z rakytníku je dost kyselá, a proto je dobré ji při konzumaci osladit medem. Rakytníková šťáva obsahuje mimořádně vysoké množství vitamínu C, podporuje imunitu, je prevencí nachlazení a je velmi vhodná jako pomocník při rekonvalescenci.
Ve svém příspěvku POKRAČOVÁNÍ MÉHO DOTAZU K VYUŽITÍ PLODŮ-SEMEN JINANU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Studeníková.
Vaše odpověď se netýká mého dotazu. Jinan má žluté plody velikosti třešně,rostou buď po jednom na stopce, z jednoho místa někdy rostou dva, přesně jako třešně. Velmi zapáchající dužina má uvnitř malou pecku a na její využití jsem ptala. Vím, že tradiční čínská medicína využívá i plody u kardiovaskulárních problémech, ale nikde jsem se nedozvěděla jak se plody zpracovávají. Je to strom dvoudomý,t.zn.,že samostatně vyrůstají samčí a samičí stromy.U nás v Teplicích jich roste 6 nádherných exemplářů,ale jen na jednom rostou i plody.Tento strom je v parku pod divadlem a jestli chcete, přijeďte, provedu Vás našimi parky a ukážu jinany dvoulaločné. Říkám jim důvěrně "gingouškové". Budete v Teplicích vítáni. Krásný nový rok 2014.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rozmačkejte omyté plody aronie a rakytníku, zasypte je kyselinou citronovou, zalijte 2 litry vody a nechte 2 dny stát. Pak šťávu slijte přes jemné plátno. Jeden litr šťávy smíchejte s 1 kg až 1,5 kg cukru. Nalijte do skleněných lahví, zazátkujte a uložte v chladu.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
V dnešní době jsou účinky rakytníku řešetlákového známé již po celém světě. Rakytník řešetlákový je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně (léčba kožních onemocnění, sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů), v kosmetice, a dokonce i v zemědělství, kde rostlina slouží jako ochrana před půdní erozí.
Ve svém příspěvku LÉČEBNÉ ÚČINKY ČERNÉHO BEZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radana Marčanová.
Já plody černého bezu mrazim a používám na koláče místo borůvek. Jsou velmi chutné.A takový kynutý koláč s bezinkami a drobenkou je neuvěřitelná pochoutka,která chutná prakticky stejně jako borůvkový koláč. Také plody naplním do zavařovaček,prosladím a zavařím. Používám stejně.Plody projdou tepelnou úpravou a nikdy nikdo doma po nich neměl průjem nebo nezvracel. Jsou všude a zatím zadarmo, než na to někdo přijde, že bychom měli z toho platit poplatky. Tak se do toho pusťte, je to mňamka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Dostálová.
Dobrý den,ráda bych se dozvěděla jak se dělá sirup,víno a šťáva z bezu.Před léty jsem se najedla v lese syrových kuliček bezu,nebo mě moc chutnali a přiotrávila jsem se,to už bych nechtěla nikdy zažít znova.Děkuji předem za Vaše odpovědi a rady.S pozdravem a přáním pěkného dne Marie.
Vždy se pracuje se stejným množství rakytníkových plodů a cukru, kterým se plody prosypou. Omyté plody naskládejte do sklenic, na povrchu je zasypte cukrem, sklenice dobře uzavřete a uložte je na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů pak musíte obnovit horní vrstvu cukru.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ÚČINKY POMELA NA VYŠETŘENÍ QUIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den mám dotaz, zda při léčbě Warfarinem mohu jíst pomelo a grepfruity. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Grapefruit se NESMÍ jíst souběžně s léčbou Warfarinem. Warfarin je metabolizován cestou cytochromu P-450. Furanokumarinové sloučeniny v grapefruitu interferují s enzymy v kaskádě P-450. Konzumace grapefruitu způsobí, že Warfarin zůstane ve vašem těle déle. Když sníte grapefruit nebo vypijete jeho šťávu, tak si zpozdíte metabolismus Warfarinu až o 72 hodin a zvýšíte si hladinu PT/INR. Pokud užíváte Warfarin denně, tak druhý den již dochází k předávkování s vysokým rizikem vzniku krvácení.
Pomelo a džus z něho fungují stejně jako grepy a grepový džus.
Grep a pomelo nejsou jediné plody, které ovlivňují metabolismus léků podobných Warfarinu. Stejné účinky mají také tyto plody a šťáva z nich: morušovník černý, hroznové víno a granátové jablko.
Máte dvě základní možnosti. Jednou z nich je vyhnout se konzumaci pomela i grepů a pití z nich vyrobené šťávy. Druhou možností je užívat si tyto plody a změnit léčbu. Můžete se s lékařem poradit o přechodu na statin, který není ovlivněn grapefruitem. Nejpoužívanější statiny u nás jsou: lovastatin, simvastatin, fluvastatin, atorvastatin a pravastatin.
Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Výborným způsobem užití rakytníku jsou čerstvé plody nebo plody ve formě šťávy, zavařeniny, sirupu či džemu. Další možností je připravit si například za studena lisovaný olej z plodů a listů. Aby se neničily vitamíny, je nutné upravovat rakytník tak, aby nedošlo ke styku s železem. Recepty tedy připravujte jen pomocí umělohmotného či dřevěného nádobí. Rovněž je dobré nepřijímat současně s rakytníkem stravu či nápoje bohaté na železo. Případně rakytník nebo výrobky z něj připravené pozřete hodinu před takovýmto jídlem či nápojem nebo dvě hodiny po jejich konzumaci.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa Grosová.
Jak se suší plodyrakytníku? Musí se povařit v cukerném nálevu a pak sušit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřka.
Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody
Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plodyrakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plodyrakytníku opadávají lehce samy.
Nejlepší je česneku po sklizni seříznout stonek a nechat na suchém a temném místě paličky vyschnout, až začnou šustit a zbělají. Poté máme několik možností jak dál česnek uchovat. První nejjednodušší je nechat česnek vcelku po paličkách ve sklepě, kde je teplota okolo 10*C a temno, zde česnek v klidu přečká celou zimu bez ztráty svěžesti. Jen je třeba kontrolovat plíseň, aby jej nezničila. Další možností je česnek rozdělit na stroužky, které oloupeme a dáme do skleničky, kterou pak až po okraj zalijeme dobrým olejem - všechny stroužky musí být ponořeny a bez vzduchových bublin. Skleničku s česnekem a olejem uzavřeme a dáme na chladné a temné místo. Další možnost je česnek rozmačkat, přidat trochu soli a tuto pastu dát zmrazit.
Ve svém příspěvku VÝROBA RAKYTNÍKOVÁ TINKTURA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Plodyrakytníku jsem nakládala do vodky, bez použití cukru. Nechala odležet při pokojové teplotě v zašpuntovaných lahvičkách po dobu cca 4 měs. Je možné, aby byl zkažený? Děkuji předem ze odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Truth33.
Pleti prospěšnými léčivými bylinami jsou především měsíček lékařský nebo také rakytník řešetlákový. Rovněž přípravky s obsahem jojobového oleje výborně pečují o suché ruce.
Měsíček lékařský
Pochází ze Středomoří a u nás se pěstuje odpradávna jak pro své lékařské, tak i estetické vlastnosti. V kosmetice je ceněn především pro své vysoce zjemňující, zvláčňující a regenerační účinky. Krém z měsíčku tak představuje jemný regenerační, zvláčňující a antiseptický kosmetický přípravek vhodný pro péči o pokožku celého těla.
Rakytník řešetlákový
Má své tradiční místo mezi léčivými bylinami starověké, mystické tibetské, indické a mongolské medicíny. Plodyrakytníku mají vysoký obsah provitamínu A, vitamínů B1, B2, B6, C, E, K1 a takzvaný vitamín F, dále kyselinu linolovou, karotenoidy a flavonoidy. Rakytník má výrazné regenerační a antibakteriální účinky. Příznivě ovlivňuje růst tkání při různém poškození kůže, jako jsou drobné praskliny, popáleniny, omrzliny, alergie a ekzémy. Mezi hlavní léčivé účinky rakytníku patří především antioxidační, tedy preventivní a ochranné účinky, a proto se významně uplatňuje proti procesům poškození a stárnutí pokožky jako rakytníkový olej.
Jojobový olej
Jojobový olej je jedinečný v tom, že na rozdíl od většiny ostatních rostlinných olejů se velmi podobá kožnímu mazu, voskovité látce produkované našimi kožními žlázami. Díky tomu může působit jako přírodní kožní kondicionér.
Ve svém příspěvku ČESNEK A CITRON ČISTIČ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
jak uchovat, no mně se vyplatilo - česnek oloupat, omýt, usušit a dát v zazipovacím sáčku do mražálu. V těxh zazipovacích vůně neuniká, česnek podle potřeby odebírám a je beze změny jak čerstvý.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Očištěné a omyté plodyrakytníku rozmačkejte a zalijte 1 litrem vodky. V pokojové teplotě nechte 10 dní louhovat. Poté přeceďte přes plátno a smíchejte s vychladlým cukerným nálevem (ten připravíte tak, že svaříte půl litru vody s 1 kg cukru, nejlépe hnědého). Nalijte do čistých lahví, zašpuntujte a uskladněte v chladu. Konzumujte nejlépe teprve po dvou až třech měsících.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu Diospyros znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno až v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5-8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie, dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Do České republiky se na podzim 2008 dováželo kaki z oblasti Valencie, na podporu prodeje byla v Praze poprvé spuštěna reklamní kampaň - v metru byly k vidění reklamní plakáty s motivem Zorra. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i sušené kaki.
Plody se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Při nákupu by neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Konzumace tohoto ovoce se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100gramového kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Konzumuje se čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace (málo zralé trpké plody) může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ HOUBA NA LÉČEBNÝ DOMÁCÍ KEFÍR- POSÍLÍ IMUITU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nabízím tuto houbu na vlastní výrobu domácího léčebného kefíru, zasílám kvalitní, čisté a bílé hrudky této houbičky, která Vám zajistí /z 1 pol.lž. + 1/4l mléka / výborný a hlavně zdravý nápoj, který Vám posílí imunitu a vyčistí střeva, žlučník, cévy, obsahuje vit. B, léčí záněty v těle, prevence na civilizač. choroby/pomáhá řešit onkolog.a gynekolog. problémy/ ráda poradím jak ji uchovat a další možnosti využití v kuchyni, zasílám na dobírku /dávka 100kč + pošt/nebo osobně v Č. Budějovicích bez pošt., pište, volejte, tel:732231707 Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Prosím o zaslání tibet.houby na výrobu domácího kefíru. Díky.
Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?
Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.
Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.
Cesmína
Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.
Nejprve musíte najít ten správný druh keře černého bezu! Nezapomeňte, že syrové bezinky mohou způsobit nevolnost, takže odolejte nutkání plody ochutnat. Důležité je, abyste nezaměnili bezinky s toxickým vodním bolehlavem (Cicuta mexicana). Rozdíl mezi oběma rostlinami je v tom, že vodní bolehlav má stonky duté a s fialovými pruhy. Všechny části bolehlavu vodního jsou toxické, takže se jich ani nedotýkejte.
Plody černého bezu jsou zralé, když mají tmavou, purpurově černou barvu a jsou mírně měkké na dotek. Vyzrálé plody opatrně odstřihněte nůžkami, tak aby plody a stonek zůstaly neporušeny. Tento postup vám pak usnadní manipulaci při odstraňování bobulí ze stonku. Centrální stonek vám totiž poslouží jako držadlo při odstraňování bobulí. K výrobě tinktury z černého bezu používejte nejlépe čerstvé plody. Samozřejmě můžete použít i plody sušené nebo zmražené. Zmražené plody černého bezu nechte rozmrazit a postupujte podle návodu na výrobu tinktury z bezinek.
