JAK VYLOUPAT DÝŇOVÁ SEMENA a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Quinou neboli merlík chilský začali pěstovat Inkové, proto se jí říká zázračné obilí Inků. Roste ve vysokých nadmořských výškách převážně v Peru, Chile, Ekvádoru a Bolívii. Jedná se o bezlepkovou náhradu obilnin s vysokým obsahem živin. OSN vyhlásila rok 2013 mezinárodním rokem kvinoy.
Co je to kvinoa
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do&n
V naší poradně s názvem PRIPRAVA DOMÁCEHO DYNOVY OLEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Ahoj, dýňový olej si děláme doma pravidleně každý rok na podzim. Většinou je to hned po tom, co dolisujeme víno, tak pak ve stejném lisu lisujeme i dýňový olej. Jsou k tomu potřeba vyloupaná dýňovásemena. Ty po vyloupání a těsně před lisováním rozprostřeme na plech a zahřejeme je na 40 stupňů. Pak takto rozehřátá je nasypeme do lisu a vylisujeme z nich domácí dýňový olej. Jde o vysoce kvalitní a zdravý domácí olej, který je bohatý na vitamíny E, A, zinek, drahocenné omega kyseliny Omega 3 a Omega 6 mastné kyseliny (ale pozor, vysokým teplem se ničí!). Jeho barva je hnědo-zelená a řadí se do kategorie olejů nejvyšší kvality. Nedoporučuje se olej tepelně zpracovávat, například na smažení ani na pečení. Pro zachování jeho vyjimečných vlastností by měl být uchován v lednici.
Ideální užití dýňového oleje je za studena. Jako lék se dá konzumovat jen tak, po lžičce denně, či přidat do proteinových koktejlů. Při tomto vnitřním užití slouží bezvadně jako prevence proti zhoubnému bujení a nemocem prostaty a podpoří v růstu a pevnosti vaše nehty. Dýňový olej povzbuzuje krevní oběh a je doporučován na kazivost zubů, na lupénku, na herpes, proti akné, na potíže s trávicím traktem, na ekzémy.
Při použití dýňového oleje na pokožku využijeme jeho blahodárné hojivé a sklidňující účinky, jelikož je zdrojem organicky vázaného zinku. Při zevním použití je dále také výborný jako základ na vyživující vlasový zábal, při kterém podpruje obnovu buněk a pružnost kůže a učiní vaše vlasy krásně lesklé. Domácí dýňový olej mohu jen doporučit!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dorota Zemanová.
Vážená Kamčo, jak ale ta dýňová semínka ze slupek vyloupat?
Ručně po jednom by to dalo hrozně práce... dík za odpověď-D.Z.
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny mají čistící účinek. Čerstvá zelenina je přirozeným zdrojem síry a glutationu. Síra pomáhá játrům detoxikovat škodlivé chemikálie.
Semena a ořechy k detoxikaci těla
Měli byste začlenit do své stravy semena a ořechy. Seme
Množství bílkovin: 8 g v 1 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Hrášek má v sobě 8krát více bílkovin než špenát. Zároveň je v něm vysoká hodnota vitamínu C, která pokryje téměř ze 100 % jeho denní potřebu. Pokud máte dostatek bílkovin a vitamínu C, bude váš imunitní systém fungovat výborně. Přidávejte hrášek do salátu nebo k vajíčkům, zvýšíte tím jejich výživnost.
Guava
Množství bílkovin: 4,2 g v 1 hrnku (8 % doporučené denní dávky)
Guava je ovoce s nejvyšším obsahem proteinu, hrnek guavy ho obsahuje více než 4 gramy a spolu s 9 g vlákniny má celkem jen 112 kalorií. Zároveň má 6krát více vitamínu C, než je jeho denní potřeba. 1 hrnek guavy vydá za 7 středně velkých pomerančů! Toto tropické ovoce je třeba oloupat a sníst. Také ho můžete přidat do jakéhokoliv salátu nebo nakrájet na plátky a ponořit do vody, tím vytvoříte speciální nápoj, který detoxikuje vaše tělo. Nebo si z něj připravte mražený krém a přidejte do něj jen nezbytně nutné množství cukru.
Konopná semena
Množství bílkovin: 6 g na polévkovou lžíci (11 % doporučené denní dávky)
Konopná semena se chuťově podobají slunečnicovým semínkům. Při stejné hmotnosti mají konopná semena vyšší obsah bílkovin než například hovězího maso anebo ryby. Zároveň obsahují nenasycenou mastnou kyselinu, která je velmi dobrá pro fungování srdce. Tyto ořechy najdete v obchodě se zdravou výživou nebo v sekci přírodních produktů v klasickém supermarketu.
Čočka
Množství bílkovin: 18 g v 1 hrnku (36 % doporučené denní dávky)
Jeden hrníček čočky má stejný obsah bílkovin jako tři vejce a přitom méně než 1 g tuku. Díky vysokému obsahu vlákniny má také velkou sytící schopnost a urychluje spalování tuků. Lidé, kteří jedí čočku 4krát týdně, ztrácejí rychleji na váze a hodnota cholesterolu v jejich těle je nižší. Jezte tedy čočku jako přílohu nebo si z ní uvařte polévku.
Kozí sýr
Množství bílkovin: 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky)
Všechny mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, ale tento sýr je skutečnou proteinovou jedničkou. Z jedné porce získáte skoro 10 % svého denního příjmu bílkovin a tělu dodáte 76 kalorií. Přidejte kozí sýr do salátu a zalijte jej octovou zálivkou. Abyste zvýšili rychlost spalování tuků, jezte jej spolu s melounem nebo cizrnou. Také ho můžete použít spolu se sýrem feta, rukolou a rajčaty při výrobě domácí pizzy.
Dýňová semínka
Množství bílkovin: 8 g v 1/2 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Polovina hrnečku semínek má o 20 % více bílkovin než vejce. Obsahují i vysoké množství železa, draslíku, fosforu, hořčíku a zinku. Při
Vedlejší účinky těchto semen nejsou ještě plně známy. Doposud byly pozorovány tyto vedlejší účinky:
Gastrointestinální problémy, jako je tvorba plynu a nadýmání po požití chia semen.
Chia semena a jejich složky se chovají jako alergeny v případě některých jednotlivců, zejména tam, kde již je alergie na hořčici a hořčičné semínko.
Chia semena obsahují omega-3 mastné kyseliny, které mohou mít vliv na ředění krve. Pokud užíváte léky na ředění krve a plánujete chirurgický zákrok, nebo užíváte pravidelně aspirin, doporučuje se, abyste se poradili o konzumaci chia semen s lékařem. Zejména hemofilici by se měli držet dál od těchto semínek.
Chia semena obsahují velké množství kyseliny alfa-linolenové. Některé výzkumy naznačují, že velké množství kyseliny alfa-linolenové ve stravě může zvýšit šance na získání karcinomu prostaty. Pokud již tímto onemocněním trpíte anebo máte předpoklady k jeho výskytu, tak byste v žádném případě neměli chia semena konzumovat.
Chia semena jsou potenciálně schopná snížit diastolický krevní tlak na alarmující úroveň, proto by se pacienti s nízkým krevním tlakem měli jejich konzumaci vyhýbat.
Chia semena by měla být konzumována v krátkých fázích s následnou přestávkou, neboť jednotlivé případy ukázaly, že se někteří jedinci stávají závislými na této superpotravině.
Těhotné a kojící matky by se měly držet stranou konzumace chia semen, jelikož nebyly provedeny dostatečné výzkumy této problematiky.
Superhodnoty vitamínu B17 při větší spotřebě chia semen mohou vést k předávkování tímto vitamínem.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Juraj šofronič.
Nemoc dna a zakázané potraviny hlavně maso které, luštěniny ,zelenina VŠE A V JAKEM STAVU //VARENÉ,SYROVÉ//.děkuji.šofronič
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nevhodné potraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodné potraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
Obecně lze konstatovat, že slunečnicová semínka nejsou považována za nezdravou, nebo dokonce škodlivou potravinu. Níže však uvádíme některé z možných zdravotních rizik slunečnicových semen.
Kalorie a přibývání na váze: Slunečnicová semínka mají vysoký obsah kalorií a vysoký obsah tuku. 28 gramů suchých pražených slunečnicových semen obsahuje 165 kalorií. Jedna polovina šálku (64 gramů) obsahuje 372 kalorií. Slunečnicová semena sama o sobě nejsou hlavním pokrmem, ale jíst je ve velkém množství může přispět k nárůstu tělesné hmotnosti.
Sůl: Jedna polovina šálku solených slunečnicových semen může obsahovat asi jeden gram soli, takže osoby s dietou s nízkým obsahem sodíku se jim musí vyhnout.
Bolestivé defekty v ústech: Celá slunečnicová semínka mohou způsobit vředy dásní a poškození zubní skloviny.
Epiglotitida: Slupka semen by se teoreticky mohla držet v krku a způsobit zánět epiglottis, což je záhyb, která pokrývá hlasivky.
Vdechnutí během hry: Může k němu dojít u malých dětí nebo dospělých a může vyvolat až srdeční zástavu.
Bolest žaludku, žaludeční nevolnost, syndrom dráždivého tračníku (IBS): Semena jsou bohatá na rozpustnou vlákninu, což může způsobit nadměrné nadýmání, bolesti břicha. Obal semen má vysoký obsah nerozpustné vlákniny, která může vyvolat průjem u jedinců se syndromem dráždivého tračníku (D-IBS).
Zácpa: Jíst velké množství slunečnicových semen s granáty najednou může způsobit závažnou zácpou a městnání nestrávené potravy v konečníku. Ta musí být následně odstraněna v celkové anestezii za použití proctoscopu.
Alergie: Prach ze slunečnicových semen může vést k alergické nebo anafylaktické reakci, popřípadě k astmatickému záchvatu. Vysoký obsah tuku může u přecitlivělých jedinců způsobit ekzém a alergii. Při zpracování semen může dojít k znečištění sójovými alergeny. Také může dojít ke zkřížené reakci při současném požívání slunečnicových semen, pistácií, arašídů, vlašských ořechů, hořčičného semínka, některých druhů ovoce.
Migréna: V ojedinělých případech mohou být slunečnicová semena spouštěčem migrény, předpokládanou látkou je tyramin, který semena obsahují.
Předávkování manganem: Slunečnicová semena mají vysoký obsah manganu, a proto by se jedinci s genetickou chorobou zvanou dystonie či Parkinsonismus, Hypermanganesemia, Polycythemia a chronické jaterní nemoci měly vyvarovat konzumaci slunečnicových semen.
Oxalátové ledvinové kameny: U jedinců s oxalátovými ledvinovými kameny lékaři doporučují stravu s obsahem méně než 50 miligramů oxalátů denně. Jedna polovina šálku slunečnicových semen může obsahovat až 20 mg šťavelanů.
Závislost: U některých jedinců byla zaznamenána závislost na slunečni
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Zmírnění příznaků lze dosáhnout pomocí několika bylin.
Máta peprná
Máta je známá svými chladivými účinky, takže kdykoli můžete, přidávejte si ji čerstvou do salátů, pijte mátový čaj nebo si přidejte do koupele trochu mátového oleje.
Šalvěj lékařská
Šalvěj je nazývána bylinou stáří. Připravte si šalvějové uklidňující víno: hrst čerstvých šalvějových listů nechte asi dva týdny louhovat v láhvi kvalitního bílého vína. Přislaďte medem a nechte stát další týden. Pak sceďte tekutinu přes plátýnko a naplňte do lahví. Sklenka tohoto vína před obědem a před večeří může velmi prospět.
Směs bylin účinných při menopauze
Jiný skvělý uklidňující prostředek při menopauze zahrnuje listy brutnáku, meduňky, malinové listí, listy lopuchu a jitrocele. Vše, co potřebujete, je namočit byliny do horké vody a k pozvednutí nálady popíjet tekutinu v průběhu dne.
Celer
Celer obsahuje látky, které stimulují estrogen, čímž pomáhají mírnit příznaky menopauzy.
Dýně
Dýňovásemena obsahují fytoestrogeny, které mohou pomáhat při příznacích menopauzy.
Na mírnění příznaků během nočního pocení:
Každý den vypijte šálek šalvějového čaje. Do hrnku vložte tři lžičky suchých šalvějových listů a přelijte je dvěma šálky vroucí vody. Přikryjte a pět minut zvolna vařte. Připravte si čaj ráno, dejte ho do termosky a během dne popíjejte. Často se také doporučuje čaj z ženšenu, protože obsahuje hodně vitamínu B a minerálů. Pomáhá také povzbudit slábnoucí libido! Zkuste měsíčkový čaj připravený tak, že celé květy necháte deset minut vyluhovat v litru vroucí vody. Pijte ho třikrát až čtyřikrát denně. Na noc si dejte pod polštář listy meduňky nebo pro uklidnění a posílení vypijte šálek meduňkového čaje.
Na zmírnění příznaků menopauzy:
Měsíček, chmel, ženšen, šalvěj a divoký jam – ty všechny mají účinky estrogenu a mohou být prospěšné – jezte je jako potravinové doplňky nebo z nich připravujte nálevy. Jezte hodně rebarbory, ovsa a celeru, protože obsahují podobné stimulující látky jako estrogen. Některé potraviny mají vysoký obsah fytoestrogenu (přírodní rostlinný estrogen); i ty mohou být při příznacích menopauzy prospěšné. Mnoho z těchto látek, které se nazývají isoflavony a lignany, se nachází ve výrobcích ze sóji, ve lněném semínku a některých bylinách. V Asii, kde je strava žen bohatá na potraviny ze sóji, bylo zjištěno méně žen s příznaky menopauzy a také nižší výskyt rakoviny prsu. Některé experimenty prokázaly, že strava bohatá na sóju snižuje výskyt návalů horka. Dalšími potravinami, které obsahují fytoestrogeny, jsou například fazole mungo, dýňovásemena, tofu a tem-peh, takže zkuste tyto potraviny zařadit do svého jídelníčku. Jezte hodně kopřiv, pampelišek a jitrocele, které mohou být přidávány do salátů. Jako všeobecný uklidňující prostředek si do horké koupele přidejte éterické oleje rozmarýnu a levandule, uklidní a osvěží vás to. Listy meduňky, které si na noc vložíte pod polštář, vás uklidní a pomohou potlačit noční pocení.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zdravím všechny "alchymisty".
Snažím se letos vyrábět různé olejíčky, kapky a krémy, mám nasušeno spoustu meruňkových pecek a ráda bych vyrobila olej z jejich jader. Prosím, podělí se někdo o svůj recept? Hledám na internetu ... a nenacházím. Děkuji předem. Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Posílení imunity u dětí je tématem nejedné diskuse. Starostlivé matky hledají způsoby, jak své ratolesti uchránit před nemocemi. Je potřeba si ale uvědomit, že právě proděláním infekčního onemocnění se imunitní systém o hrozbě dozví a naučí se jí rozpoznávat. Imunitní systém v dětském věku je přímo naprogramovaný na boj proti virům. Naopak nedostatek infekčních podnětů může způsobit poruchy zrání systému a rozvoj autoimunitních chorob. Je prokázané, že děti žijící s hospodářskými zvířaty na farmě, kde je hygiena vždy problematická (znáte děti), trpí méně často autoimunitními chorobami střeva. Věří se, že pokud se imunitní systém nenudí a stále má s čím bojovat, méně často obrací pozornost vůči vlastním tkáním. Není tedy vhodné dítě před infekcemi chránit přespříliš. Poměrně specifickou jednotkou je imunita u kojenců do 6 měsíců, eventuálně imunita u kojenců do 1 roku. Do 6. měsíce života je tvorba vlastních protilátek minimální, kojenec dostává vše od matky. Pokud je tedy dítě kojené, pak žádná speciální opatření nutná nejsou. Pokud kojené není, pak je určitá obezřetnost na místě, ale v zásadě pro posílení imunity u dětí do 1 roku nemůžete nic moc udělat. V momentě kdy dítě začíná přijímat potravu i v tuhé formě je důležitá hlavně pestrá strava bohatá na vitamíny, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Důležité je také nebýt příliš úzkostný až dítě začne prozkoumávat svůj svět ústy. Je potřeba si uvědomit, že trávicí systém je největší imunitní orgán v těle. Cokoliv do něj přijde je rozpoznáno jako „zvenčí, a tedy tělu cizí“ a tělo aktivuje imunitní odpověď, aby se choroboplodné zárodky nemohly šířit. Nadměrná hygiena a pobyt ve sterilním prostředí tak otevírá cestu k chronickým infekcím v pozdějším věku.
V otázce posílení imunity u dospělých je první odpovědí opět racionální výživa zaměřená hlavně na nejednotvárnou, pestrou stravu s dostatkem základních živin, ale i stopových prvků, esenciálních mastných kyselin a vitamínů. Přírodní posílení imunity by mělo být vždy preferováno nad komerčními doplňky stravy, protože biologická dostupnost tabletových forem je vždy omezená (biologická dostupnost = procento látky, které je z tablety využito v metabolismu).
Pokud je pestrá strava problematická, například z důvodu potravinových alergií, nedostupnosti čerstvé zeleniny, pak volba doplňků by měla být šita individuálně na míru. Je třeba si uvědomit, že vitamíny na obnovení imunity mají i svou stinnou stránku. Vitamíny ze skupiny A, D, E a K jsou v tucích rozpustné a proto je lze předávkovat. Jejich bezhlavé užívání může vést k otravám. Alternativou vitamínu A je pro vitamin beta-karoten, který se sice předávkovat
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Kamčo, díky moc za obě možnosti získávání meruňkového oleje. Jeden rozhodně vyzkouším. Zatím musím vyloupat pecky a sušit jádra :-). Už jsem se smiřovala s tím, že když jsem to nenašla na internetu, naložím sekaná jádra do jiného, za studena lisovaného oleje. Díky moc a ať se všechno daří. Dana
Všechny zdravotní problémy nám způsobují bakterie, viry, plísně a paraziti, a začíná to u potravin. Potraviny často obsahují spoustu látek, které naše tělo neumí zpracovat. Neustále s tím bojuje a následně se tím i oslabuje imunitní systém. Potom už není problém, aby se všechny mikroorganismy v nás množily. Je nutné tělo pravidelně "vyčistit", což nám pomůže od spousty problémů. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto se o něj starejme.
Ještě ve třicátých letech bylo zcela běžné, že se lidé každý půlrok odčervovali tinkturou z ořešáku, hřebíčkem a pelyňkem.
Zamoření parazity je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Kombinace sedavého životního stylu a špatné stravy způsobuje, že střeva stagnují a vzniká prostředí příhodné pro parazity. Parazité vysávají energii a mohou být i zdrojem mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kožní vyrážky, chronické svědění a škrábání, trávicí potíže, kloubní problémy, páchnoucí dech; navíc si dělají hnízda v tumorech. Parazité jako první dostanou výživu z jídla a váš krevní oběh pak znečišťují svými odpadními materiály. Tito otravní živočichové prospívají v kyselém prostředí a mají tendenci se v těle aktivovat za úplňku, nebo když je nov.
Recepty z bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, slupka ořešáku černého a fenykl) jsou dostupné v obchodech a dají se použít k odstranění parazitů.
Běžně lze k jejich vymýcení využít také ricinový olej, fíky, semena tykve, čerstvý česnek nebo kajenský pepř. I zelená slupka vlašských ořechů je známá tím, že zabíjí parazity a červy. Po tisíce let platily vlašské ořechy za výjimečné jídlo, protože mají podobný tvar jako mozek i jako střeva.
Zařazujte tedy tyto potraviny pravidelně do svého jídelníčku, vaše tělo bude silné a paraziti v zásaditém prostředí nepřežijí. Při likvidaci parazitů se rovněž osvědčila některá elektronická zařízení (Zapper a podobně).
Jezte hodně čerstvého česneku. Česnek může zlikvidovat přes 60 druhů hub a dvacet typů bakterií, stejně jako spoustu různých virů. Česnek má pověst "zabijáka" parazitů, ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci, má antioxidační vlastnosti (chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka). Účinnými složkami jsou allicin a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce.
Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliináza působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
Jak nejlépe vyloupat ořechy z jinanu dvoulaločného
Stejně jako mnoho jiných ořechů mají také ginkgo ořechy tvrdou skořápku, kterou lze rozbít například pomocí louskáčku, kladívka. Nikdy se nepokoušejte ořechy louskat svými zuby. Při použití kladívka se doporučuje zabalit ořechy nejprve do plastového sáčku, aby se úlomky při ráně kladívkem nerozletěly do prostoru. Rána nesmí být velká, aby nebyl rozdrcen i obsah. Při odstraňování prasklých slupek buďte opatrní, skořápky mají ostré hrany a hrozí zde nebezpečí poranění. Chcete-li odstranit i hnědou membránu, spařte jádro krátce v horké vodě, poté membránu lehce setřete. Jedná se o obdobný postup jako u mandlí. Nejjednodušší variantou je koupit ginkgo ořechy bez skořápky, ty bývají obvykle vakuově balené nebo v konzervách. Ovšem ořechy ve skořápkách jsou chuťově mnohem lepší.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Sójové boby od hlavních pěstitelů jako obnovitelná surovina jsou každoročně k dispozici v dostatečném množství. Zralé a pečlivě uskladněné boby mají velký význam na dobrou kvalitu lecitinu. Boby se musí nejdříve očistit, vyloupat a rozválcovat na takzvané koláče. Koláče o velikosti 2–5 mm jsou zpracovány v extrakčním zařízení pomocí hexanu. Extrakce se provádí v protiproudovém režimu. Při tom vzniklá směs hexanu a oleje zvaná miscella, která se dále zpracovává pomocí destilace pro regeneraci hexanu z oleje. Zbývající hexan se z koláče oddestiluje s parou ve vakuu. Takto vzniklý surový olej je výchozím produktem pro získání sójového lecitinu. Přidušením olejnatých semen před vlastní extrakcí může být obsah lecitinu v surovém oleji zvýšen o 50–100 %, přičemž podíl hydratovaných fosfolipidů v oleji neklesá.
Surový olej jako výchozí látka obsahuje asi 2 % lecitinu, je zahříván v nádržích na 70–90 °C a s 1–4 % vody intenzivně smíchán. Při tomto postupu se vysráží lecitin do podoby rosolovité hmoty, která se od oleje odděluje ve speciálních odlučovačích. Tento lecitinový kal – s obsahem asi 12 % oleje, 33 % fosfolipidů a 55 % vody – je zbavován vody jejím odpařováním z jeho tenkých vrstev. Vzniká tak surový lecitin, obsahující 60–70 % polárních lipidů a 27–37 % sójového oleje. Podíl vody po této proceduře činí pouhých 0,5–1,5 %.
Hlavními složkami získané šlemovité hmoty surového lecitinu jsou fosfolipidy, označované jako fosfatidy, triglyceridy, glykolipidy a sacharidy. Vedlejšími složkami pak jsou steriny, volné mastné kyseliny, barviva a řada jiných sloučenin. Kromě rosolu získaného prostřednictvím vody v nádržích se získává rosolovitá hmota pomocí kyselin a proces zrosolovatění enzymem fosfolipázou A2. Tomuto procesu se podrobují i jinak nezkapalněné nebo takzvané těžce zkapalněné fosfolipidy.
Největší množství vyrobeného lecitinu, převážně ze sójových bobů, tedy sójový lecitin, míří do potravinářského průmyslu. Zpočátku byl rostlinný lecitin brán pouze jako náhražka za lecitin z vajec. Dávno již ale platí, že oba jsou ekvivalentní, někdy je dokonce i rostlinný brán jako silnější. Má již dávno pevné místo jako emulgátor a disperzní prostředek, stejně pro hydrofilní látky v olejovém nebo vodním prostředí, tak i jako stabilizační látka.
Lecitin je surovina velmi citlivá na teplo, v teplém prostředí rychle degraduje. Pokud uvedené nápoje nejsou doslova vařící, ale lze je bez problémů vypít (cca do 60 °C), pak to nevadí. V opačném případě (vyšší teplota) se zbytečně snižuje obsah aktivních látek.
Lecitin se nikdy úplně nerozpustí v tekutině, vždy jen pouze
Dýně je všestranná a na živiny bohatá zelenina. Nedávné studie ukázaly, že dýně může také hrát roli při snižování hladiny kyseliny močové v těle. Zde je to, co potřebujete vědět o tom, jak dýně může pomoci snížit hladiny kyseliny močové:
Dýně je bohatá na antioxidanty: Antioxidanty jsou nezbytné pro udržení dobrého zdraví a snížení rizika chronických onemocnění. Dýně je bohatá na antioxidanty, jako je vitamín C, beta-karoten a lutein. Tyto antioxidanty snižují zánět a oxidační stres v těle, což může pomoci snížit hladinu kyseliny močové.
Dýně má vysoký obsah vlákniny: Vláknina je nezbytná pro zdraví trávení a může také pomoci snížit hladinu kyseliny močové. Dýně má vysoký obsah rozpustné i nerozpustné vlákniny, která může pomoci regulovat pohyby střev a podporovat vylučování kyseliny močové močí.
Dýně obsahuje draslík: Draslík je základní minerál, který pomáhá regulovat krevní tlak a funkci ledvin. Studie ukázaly, že draslík může také pomoci snížit hladinu kyseliny močové. Dýně je vynikajícím zdrojem draslíku, přičemž jeden šálek vařené tykve obsahuje přes 500 mg draslíku.
Dýňová semínka jsou dobrým zdrojem hořčíku: Hořčík je základní minerál, který hraje roli ve více než 300 biochemických reakcích v těle. Studie prokázaly, že hořčík může pomoci snížit hladinu kyseliny močové a zlepšit funkci ledvin. Dýňová semínka jsou dobrým zdrojem hořčíku, přičemž 30 gramů dýňových semínek obsahuje přes 150 mg hořčíku.
Španělští dobyvatelé touto rostlinou pohrdali, zakazovali její pěstování a nutili indiány, aby ji nahrazovali pšenicí. V dnešní době představuje kvinoa díky své nutriční hodnotě potravinu budoucnosti. Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používají zralá semena. Z nich se mele mouka, která má výborné vlastnosti (používá se na pečení chleba a různých sušenek). Celá semena se využívají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cereálií. Také se z nich připravuje pálenka Chica.
Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je tudíž vhodná pro celiaky (osoby, které trvale nesnášejí lepek). Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů, konkrétně tiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C. Semena jsou tvořena z 60 % škrobem, z 23 % esenciálními bílkovinami, z 5 % sacharidy, z 4−9 % tuky. Jejich energetická hodnota je 374 kcal / 1566 kJ na 100 g. Z tohoto důvodu zrna kvinoy ocení i vegan, který jimi obohatí svou stravu.
Jak již bylo uvedeno, v současnosti je merlíku čilskému věnována pozornost zejména kvůli vysoké nutriční hodnotě. OSN ho klasifikovala jako jednu z plodin obsahujících velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky a z nich vyplývající opatření by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Quinoa rovněž patří mezi plodiny zařazené do programu Fair Trade , který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu, tedy cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.
Kvinoa − tepelně neupravená
Nutriční hodnoty ve 100 g
Energie - 1539 kJ (368 kcal)
Sacharidy - 64,2 g
Vláknina - 7,0 g
Tuky - 6,1 g
mononenasycené 1,6 g
polynenasycené 3,3 g
Bílkoviny - 14,1 g Vitamíny:
Vitamin A ekv. (0%) - 1 ug
Thiamin (B 1 ) - (31%) 0,36 mg
Riboflavin (B 2 ) - (27%) 0,32 mg
Niacin (B 3 ) - (10%) 1,52 mg
Vitamín B 6 - (38%) 0,49 mg
Kyselina listová (B 9 ) - (46%) 184 ug
Cholin - (14%) 70 mg
Vitamín C - (0%) 0 mg
Vitamin E - (16%) 2,4 mg
Minerály:
Vápník - (5%) 47 mg
Železo - (35%) 4,6 mg
Magnézium - (55%) 197 mg
Mangan - (95%) 2,0 mg
Fosfor - (65%) 457 mg
Draslík - (12%) 563 mg
Sodík - (0%) 5 mg
Zinek - (33%) 3.1 mg
Další složky
Voda 13,3 g
Za posledních deset až patnáct let dobyla kvinoa trhy v bohatých zemích. Její výživová hodnota přiláká každý rok více konzumentů, kteří hledají zdravější a novější potraviny. Ti z ní připravují rizoto, zapékají ji nebo jí nahrazují podobné obiloviny v salátech z východního Středomoří.
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ SLEZINA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Jakou dietu mam brát na slezinu děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Slezina je právem považována za hlavní orgán trávení, zodpovědný za přeměnu a extrakci živin z potravin, které jíme. Podle učení jin a jang je slezina jinový („studený“) orgánový systém, který dává přednost jídlu a pití, která se zahřívají na tělesnou teplotu.
Co není dobré pro slezinu:
Zmrazené jídlo jako například zmrzlina, zmrzlá ovocná tříšť, ledové nápoje, okurka, beninkasa voskonosná známá též pod jménem vosková tykev, hlávkový salát a grapefruit poškozují „oheň“ sleziny. Dále nejsou vhodné potraviny, které jsou podle jin a jang tak zvaně „vlhké“ - jako jsou mléčné výrobky, rafinované cukry a sladkosti, mohou také trávicí proces dusit.
Co je dobré pro slezinu:
Obecně platí, že k dobré výživě sleziny je třeba potraviny vařit nebo je alespoň ohřát na pokojovou teplotu. Vhodné potraviny jsou sezamová, dýňová nebo slunečnicová semínka, luštěniny, fazole, lehce vařená zelenina, malá množství libového masa, fíky, kokosy, hrozny, třešně, datle, brambory, sladké brambory, hnědá rýže, oves, rýže, zázvor a jarní cibulky.
Bylinky na slezinu:
Úplně nejlepším pomocníkem pro slezinu je čaj z Pchu-er, též puerh. Jde o tmavý čaj pěstovaný v čínské provincii Jün-nan. Čaj z Pchu-er se vyrábí, až na pár výjimek, z jednoho druhu čajového keře, ta-jie, v doslovném překladu název znamená "velký list" a zpracovává se užitím dodatečné fermentace čaje. V ČR se dá koupit na internetu tady: https://www.prozdravi.cz/pc…
Jak vařit merlík? Semena rostliny jsou obalena saponiny, které mají hořkou chuť a ve větším množství jsou toxické, proto se tato potravina musí geneticky modifikovat. Je dobré semena přes noc namočit do vody, ráno vodu slít a semena pak uvařit v čisté vodě. Kvinoa se používá stejným způsobem jako rýže. Odrolená nenamočená semena lze umlít a použít jako mouku.
Dieta je jedním z nejdůležitějších faktorů, které pozitivně (nebo v případě špatných stravovacích návyků naopak negativně) působí na činnost nadledvin. Existuje řada potravin, které podporují správnou funkci nadledvin a dodávají nadledvinkám energii, což jim umožní postupně obnovit svou funkci. Je ovšem nutné z jídelníčku vyřadit všechny těžko stravitelné potraviny a nejíst potraviny, které obsahují toxické látky a škodlivou chemii. Smyslem je zásadně omezit příjem potravin, které negativně působí na nadledviny a přispívají k jejich únavě.
Mezi nevhodné potraviny a nápoje při adrenální insuficienci patří:
Kofein – může narušit váš spánkový cyklus, což vede k tomu, že nadledviny nemají dostatečný čas na to, aby si odpočinuly a obnovily svou funkci. Pokud si bez kávy nebo nápojů s obsahem kofeinu nedovedete život představit, pijte je v omezeném množství a pouze v ranních hodinách (před polednem).
Cukry a umělá sladidla – kromě rafinovaného cukru z jídelníčku vyřaďte i kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy a umělá sladidla. Nejezte obilniny (cereálie), bonbóny a další sladkosti a pochutiny. Uvědomte si, že cukr je přidáván jako přísada do pečiva, kořenicích přísad či různých omáček. Snažte se vyloučit co nejvíce cukrů. Namísto toho objevte tajemství stévie nebo surového medu.
Průmyslově vyráběné potraviny a jídla ohřívaná v mikrovlnné troubě – samotné ohřívání pokrmů v mikrovlnce má svá vlastní rizika, ale pokud si v supermarketu kupujete polotovary pro ohřátí (přípravu) v mikrovlnce, vězte, že obsahují řadu konzervačních přísad a dalších chemických látek, které jsou těžko stravitelné a vysávají vám z těla energii. Namísto nakupování v supermarketu vyzkoušejte raději farmářské trhy a snažte se v co největší míře vařit si své vlastní pokrmy doma.
Hydrogenované oleje – rostlinné oleje, včetně sójového, kukuřičného nebo řepkového oleje, působí prozánětlivě a mohou vyvolat zánět nadledvin. Namísto hydrogenovaných olejů (olejů ošetřovaných vodíkem) se naučte používat kvalitní tuky, jako je kokosový nebo olivový olej, organické máslo nebo přepuštěné máslo ghí (ghee).
Vhodné potraviny pro léčbu únavy nadledvin:
kokos;
olivy;
avokádo;
brukvovitá zelenina (květák, brokolice, růžičková kapusta a podobně);
tučné ryby (například losos chycený v živé přírodě, nikoli pěstovaný v líhních a sádkách);
kuřecí a krůtí maso;
ořechy – například vlašské ořechy nebo mandle;
semena (dýňovásemena, šalvěj hispánská (chia) nebo lněné semínko);
chaluha bublinatá (kelp) a mořské řasy;
keltská nebo himálajská mořská sůl.
Tyto potraviny vám pomohou vypořádat se s únavou nadledvin, protože jsou bohaté na živiny, obsahují málo cukru a naopak dostatečné množství zdravých tuků a vlákniny.
Doplňky stravy při adrenální insuficienci (nedostatku):
V naší poradně s názvem APETIT BABSKÉ RADY NA BOLEST KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Adámková.
Dobrý den.Slyšela jsem v Apetitu mazání z hořčičného/mletého/semínka na bolest kolene,ale zaslechla jsem už konec.Může mi prosím někdo zopakovat recept? Děkuji,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jsou zde dvě možnosti, jak použít hořčičné semínko:
Proti bolesti kloubů: Nejúčinnějším způsobem, jak používat hořčičné semena, je vytvořit malý plátěný sáček naplněný těmito semeny a přidat ho do teplé vody. Pak se můžete buď namočit celá ve vaně naplněné touto vodou nebo namočit jen své bolavé klouby.
Pro zmírnění otoku: Pomocí pár kapek vody vytvořte jemnou pastou z mleté hořčice. Tuto pastu pak použijte na postiženou oblast a nechte působit 20 - 30 minut. Pro přirozené zmírnění otoku je třeba nátěr opakovat dvakrát denně.
Existuje mnoho kroků, které můžete podniknout ke zlepšení objemu spermií. Mezi ně patří strava, která je rozhodně jedním z nejdůležitějších počinů při úsilí zvýšení počtu spermií. Zde je seznam několika potravin, které vám mohou pomoci v tomto úsilí:
Hořká čokoláda
Hořká čokoláda je účinné afrodiziakum. Tmavá čokoláda obsahuje L-arginin, což je aminokyselina, která zvyšuje objem ejakulátu, jakož i intenzitu orgasmu. Jen to s konzumací této pochutiny nesmíte přehánět, protože při zvýšené konzumaci můžete přibírat na váze a pak dojde k opačnému účinku, neboť obezita snižuje hladiny testosteronu v těle i počet spermií.
Ústřice
Ústřice jsou bohatým zdrojem zinku, přičemž zinek je minerál, který hraje důležitou roli při zvyšování hladiny testosteronu, jakož i při produkci spermií. Zvýšení hladiny testosteronu navíc zlepšuje sexuální touhu, což znamená, že budete mít větší potěšení z pohlavních styků a tímto se také zvýší šance na otěhotnění.
Vejce
Vejce obsahují vysoký obsah bílkovin a vitamínu E. Vejce je pomocník při tvorbě zdravého a silného spermatu ve varlatech, neboť svým složením chrání spermie před škodlivými účinky volných radikálů, které je mohou zabít.
Banány
Banány obsahují enzym bromelin, který zvyšuje mužské libido. Jsou také bohatým zdrojem vitamínu B, který může napomoci zvýšení vytrvalosti při pohlavním styku.
Špenát
Špenát je bohatým zdrojem kyseliny listové. Nízké hladiny folátu mohou vést ke zkreslení tvarů spermií a také zvyšují riziko chromozomálních abnormalit. To znamená, že i když jsou spermie dosti pohyblivé, kvůli abnormalitám nemohou vajíčko oplodnit, a pokud ano, tak zde hrozí riziko vrozených vývojových vad. A právě konzumace špenátu toto riziko snižuje.
Chřest
Chřest je zdrojem vysokých dávek vitamínu C, který chrání spermie před škodlivými účinky volných radikálů, čímž zajišťuje, že spermie v mužském reprodukčním systému nebudou vyčerpány.
Česnek
Česnek je velmi účinná potravina, které se používá po staletí při léčbě různých onemocnění, včetně srdečních problémů a infekcí dýchacích cest. To, co ale většina lidí neví, je fakt, že česnek je rovněž silné afrodiziakum a že je velmi efektivní při zvyšování objemu spermií. Česnek totiž obsahuje sloučeninu zvanou allicin, která zlepšuje průtok krve v pohlavních orgánech, zvyšuje produkci spermií a objem ejakulátu.
Karotka
Karotka je nabitá vitamínem A. Vitamín A je důležitý pro zvýšení produkce spermií a je účinný i pro jejich pohyblivost. Kromě mrkve jsou na vitamín A ještě bohaté ovesné vločky, červená paprika a sušené meruňky.
Goji
Plody goji udržují teplotu v šourku, kde se nacházejí varlata, na optimální úrovni. Vyšší teploty t
Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) je vysoký strom z čeledi hrnečníkovité a jediný druh rodu juvie (Bertholletia). Roste v deštných pralesích Jižní Ameriky. Strom je významný pro svá semena – para ořechy. Juvie ztepilá má střídavé kožovité podlouhlé oválné listy, které jsou 17 až 36 cm dlouhé a 6 až 16 cm široké. Květy jsou žluté, sestavené v hustých latách, a nepříjemně páchnou. Juvie se přirozeně vyskytuje v amazonské části Jižní Ameriky od Kolumbie a Francouzské Guyany po Bolívii a Peru. Roste na nezaplavovaných půdách v tropických deštných lesích ve výšce 100 až 200 metrů nad mořem. Dorůstá výšky 40 až 50 metrů a je jedním z nejvyšších stromů Amazonie.
Plodem je velká tobolka s pevným vnějším oplodím, měřící obvykle 10 až 20 cm v průměru a otevírající se víčkem. Uvnitř tobolky je 12 až 22 semen s tvrdou skořápkou a chutným bělavým jádrem. Jméno para ořechy získaly tyto plody pravděpodobně díky vývozu z brazilského přístavu Pará do Evropy.
Juvie se pěstují jen zřídka, většina para ořechů na světových trzích tak pochází z divoce rostoucích stromů. Dřevnaté tobolky v době zralosti opadávají a semena jsou z nich vybírána domorodými sběrači. Jsou známy případy, kdy padající plod zranil, nebo dokonce usmrtil sběrače. Semena jsou oblíbenou potravou mnoha živočichů, například hlodavců aguti, kteří si často dělají zásoby semen na nepříznivé období. Semena, která aguti nespotřebuje, pak zpravidla vyklíčí, čímž dochází k šíření a obnově porostů juvie.
Juvie má středně těžké až velmi tvrdé dřevo (6,7 dle Brinellovy stupnice) a relativní tvrdost cca 176 % (smrk 42 %, dub 100 %), takže se používá k výrobě nábytku a podlah, dýh nebo palub lodí. Dřevo je růžově až ořechově hnědé.
Kvalitní olej z para ořechů je bohatý na vitamíny, vyživuje a revitalizuje pokožku a je často využíván v kosmetických přípravcích. Gen para ořechu byl kvůli zvýšení výživné hodnoty přidán do geneticky modifikované sóji. Tato sója však způsobuje alergií postiženým lidem stejné alergické reakce jako vlastní ořech. Jednalo se o jedno z prvních prokázaných rizik geneticky upravených organismů (GMO).
Para ořechy obsahují draslík, hořčík a selen a mají vysoký obsah kalorií.
