Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ ŠTĚNIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna T..
Dobrý den,chtěla bych se na něco zeptat ohledně štěnic.
Ráno jsem se vzbudila a měla sem poštípání od něčeho, na internetu sem se koukala na poštípání štěnici a nikde sem nenašla stejný jako mám ja...prohlídla sem celý byt,postel atd...a našla sem jednu živou štěnici..mohlo to být od ní?
Děkuji moc za dpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emanuel Dobrý.
Ano, rozhodně mohlo. A zcela jistě se vám vyplatí kontaktovat speciální firmu zabývající se tímto problémem, např. Kostelecké uzeniny.
Kůže novorozence je velmi tenká, má málo potních žlázek, ale obsahuje větší procento žlázek mazových. Kůže je náchylná k nejrůznějším poraněním či vůči infekcím. Snadno se na ní tvoří také puchýře. Kojenecká kůže se od novorozenecké zásadně neliší. I když má vybudovaný lepší systém ochrany organismu, i přesto zůstává stále příliš tenká a lehce zranitelná. Kojenecká kůže ještě nemá plně vyvinut ochranný film z kožního mazu a odloupaných epitelií, což přispívá k její zranitelnosti.
Častým problémem v tomto období je takzvané novorozenecké akné. Toto postižení se objevuje od druhého týdne života a podobá se akné dospělému. Dalším postižením je takzvaný toxický erytém, který se objevuje od druhého dne po porodu a přetrvává několik dnů, případně týdnů. Jeho výskyt může být kdekoliv na těle, ale vyhýbá se postižení plosek nohou a rukou. Připodobňuje se k poštípáníblechou. Za nějakou dobu spontánně vymizí a není třeba se kvůli němu výrazně zneklidňovat. K častým kojeneckým problémům patří i potničky. Ty vznikají na podkladě zvýšené teploty na určitých místech těla. Vyrážka vypadá zprvu jako kapičky potu na kůži, později mění barvu v červenou. Tento problém se objevuje také v místech vlhké zapářky. Je proto dobré vyvarovat se teplému a vlhkému prostředí. Další relativně častou vyrážkou je seboroická dermatitida, která je podrobně popsána v příslušném článku, stejně jako atopický ekzém. Obzvláště citlivou oblastí je u kojenců oblast plen. Zde dochází vlivem nejrůznějších látek k rozvoji takzvané plenkové dermatitidy. V její prevenci dbáme na dostatečnou hygienu, častou výměnu plen a pravidelné používání krémů či zásypů.
Léčba
Na kůži novorozenců jsou vyrážky velmi častým jevem. Většinou samy odezní a vyhojí se. V případě, že vyrážka neustupuje, vyhledejte lékaře.
V naší poradně s názvem KOPŘIVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ida Kořínková.
Dobrý den začaly se mi objevovat zhruba před měsícem příznaky že nejdříve mne začne nesnesitelně svědit kůže,když to začnu lehce škrábat tak se objeví červené skvrny a v nich bílé ložiska jako od poštípání komárem(např.) a opuchá to.pak jsem měla asi 3 týdny pokoj a nyní se to objevilo znovu ale opuchají mi i rty můžete mi prosím poradit co to může být?Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takhle bez pohledu se dá ta vaše dermatitida špatně identifikovat. Může to být kvasinkové nebo plísňové onemocnění, ale také to může být příznak vaší vnitřní nerovnováhy, třeba překyselení organismu. Nepíšete jak je to velké a kde se to objevuje, ale mohly by to také být nějaké exantémy, například vířivkový exém. Na léčbu budete nejspíše potřebovat nějaké masti s kortikoidem nebo s antibiotiky a ty nezískáte jinak než na předpis. Takže vám doporučuji neotálet a zajít ke kožnímu lékaři. Je to v tuto chvíli nejlepší způsob, jak se toho rychle zbavit.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Ve svém příspěvku SVĚDĚNÍ KŮŽE NA TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Mikolášek.
Měl jsem plicní embolii a beru Godasal, lék ředící krev. Poškrábání snadno krvácí a po zahojení zůstávají na pokožce zarudlé až nahnědlé skvrnky, které jaksi nechtějí zmizet. Jsem magor a pořád se někde (nutkavě) škrábu, i když nemusím. Mám těch skvrnek po těle vícero a vypadá to jako následky poštípání nějakým exotickým hmyzem, není na ta místa zrovna příjemný pohled.
Prosím o informaci, jak se ty skvrnky dají odstranit, vyléčit. Snažím se neškrábat a v poslední době se mi to i daří.
Děkuji předem za radu.
VM
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kožní vyrážky se objevují u dětí z několika důvodů. Některé je potřeba léčit, jiné samy odezní.
Možné příčiny:
reakce na nový prací prášek nebo kosmetický přípravek;
reakce na jídlo a příkrmy (jahody, rajčata, ořechy, ...), u kojených dětí reakce na jídlo, které snědla maminka;
toxický erytém – objevuje se často od druhého dne po porodu a přetrvává po několik dnů případně týdnů; může se objevit kdekoliv na těle, vyhýbá se ale postižení plosek nohou a rukou; připodobňuje se k poštípáníblechou; za nějakou dobu spontánně vymizí a není třeba se kvůli němu zneklidňovat;
vyrážka ze slunce – děti jí trpí stejně jako dospělí, dětská pokožka ale reaguje ještě citlivěji; vyrážka ze sluníčka přejde za několik dní, použijte na zklidnění panthenol.
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.
Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.
Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.
Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.
Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a vejcovodů, které ústí do dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno párem varlat a chámovodovou schránkou s phallusem. Ten je velmi důležitý při klasifikaci druhů blech. Samička se se samečkem najde díky čichu, páří se v srsti hostitele. Blechy procházejí dokona
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
Blechy představují přímé cizopasníky člověka a přenašeče chorob ze zvířat na člověka, proto se řadí mezi škůdce lidského zdraví. Do blechy, která sála krev z infikované osoby či zvířete, se dostávají původci nákaz z krve infikovaného. V bleše se potom rozmnožují nebo se dále vyvíjejí. Při opětovném sání se původci choroby dostávají přímo do ranky vzniklé nabodnutím kůže člověka nebo zvířete a odtud do krve a dále do celého těla napadaného. Někdy se nákaza šíří i výkaly blechy na kůži, které mohou být vetřeny do ranky po bodnutí nebo do sliznice, většinou do spojivek. Původci těchto chorob kolují mezi krví zvířat, člověka a blechy. Zcela prokázaný přenos blechou je u moru a krysí skvrnivky, u ostatních chorob se pouze předpokládá.
Vytvořte pastu z jedlé sody a vody. Pomalu přidejte malé množství vody do jedlé sody a míchejte, dokud nebudete mít hustou pastu. Naneste tlustou vrstvu jedlé sody na štípance od štěnic. Nechte pastu zaschnout a než ji opláchnete teplou vodou, nechte ji na vyrážce hodinu nebo více.
Namočte vatovou štětičku do citronové šťávy, třezalky nebo vilíny, což jsou vše přírodní astringenty. Naneste na vyrážku, abyste ji pomohli vysušit a zmírnit svědění.
Naneste na štípance od štěnic gel z rostliny aloe. Aloe má antibiotické i protiplísňové vlastnosti.
Ponořte postiženou oblast, pokud to jde, do teplé vody, do které přidejte ½ hrnku (118 ml) z následujících přísad: koncentrovaný mátový olej, ovesné vločky v prášku (najdete je v obchodech se zdravou výživou a drogeriích v balení určeném pro použití jako přípravek do koupele) a jedlou sodu s trochou soli nebo bez ní.
Pozor: Pokud se vaše příznaky během několika týdnů nezmění nebo se stále zhoršují, navštivte lékaře. Měli byste také navštívit lékaře kvůli diagnóze, když nenajdete známky štěnic ve vaší posteli a nemůžete identifikovat zdroj štípanců nebo vyrážky. Příznaky poštípaní štěnicemi jsou podobné těm, které jsou výsledkem poštípaní jiným hmyzem a kožním problémům.
Subungvální exostóza je bolestivý kostěný výrůstek rostoucí z dorsální strany distálního článku prstu (zejména palce u nohy); může nadzvedávat nehtovou ploténku, často asymetricky. Prokazuje se na RTG.
Glomus tumor je bolestivý tumor prosvítající pod nehtovou ploténkou jako červená skvrna. Vyskytuje se zejména u žen, bolestivé příznaky se projevují hlavně v chladu.
Krupičková vyrážka je rudá, vyvýšená, s bledým středem. Většinou hodně svědí, rozeseta může být po tělíčku, na obličeji, nebo jen na určitých místech těla, a to nejen u miminka. Po vyrážce je kůže chvíli namodralá. Objevit se může po požití některých potravin, po lécích (penicilin), po poštípání hmyzem i jako reakce na chlad. Trvat může pár hodin i několik týdnů. Výjimkou není lehce zvýšená teplota. Svědivou vyrážku ochlazujte studeným obkladem, dítěti dejte antialergický lék, Fenistil gel zevně. Lékaře kontaktujte (nebo volejte záchranku), objeví-li se porucha dýchání, chrapot, bolesti hlavy, u kojenců zvracení, slinění nebo dítě odmítá jídlo.
Účinek jedlé sody, sody bikarbona, spočívá v její šetrnosti a zároveň velké síle. Lze z ní vytvořit čisticí roztok, který pohlcuje pachy, či čisticí pastu, anebo ji použít i bez vody.
Čištění zubů: Zubní pasta vyrobená z jedlé sody a 3% peroxidu vodíku je skvělou náhradou ke kupované pastě bez fluoru. Můžete také pouze nasypat jedlou sodu na kartáček s běžnou pastou, abyste dosáhli lepších výsledků. Jedlá soda je ovšem natolik silná, že byste se měli vyhnout každodennímu používání. Soda slouží k odstranění pigmentace.
Svěží dech: Nasypte čajovou lžičku jedlé sody do půl hrnku vody a zamíchejte. Směs protřepte v ústech a kloktejte. Poté ústa vypláchněte vodou. Všechny pachy jsou neutralizovány, ne jen překryty.
Péče o rovnátka a jiné ústní aparáty: Namočte je ve směsi dvou lžiček jedlé sody rozpuštěné ve sklenici teplé vody. Jedlá soda pomáhá odlepení částeček jídla a neutralizuje pachy. Aparáty můžete také pomocí jedlé sody a kartáčku jednoduše vyčistit.
Peeling: Vyrobte si pastu ze 3 dílů jedlé sody a 1 dílu vody. S touto pastou jemně masírujte kůži krouživými pohyby. Pasta je tak šetrná, že ji můžete používat denně.
Deodorant: Pastu či prášek můžete použít i na podpaží za účelem neutralizace tělesného pachu.
Pálení žáhy: Jedlá soda je „instantní pomocník“ při pálení žáhy. Dávkování naleznete na obale.
Poštípání hmyzem a svědění: Při poštípání hmyzem použijte pastu z jedlé sody, kterou natřete na postižené místo.
Mýdlo: Namísto mýdla můžete použít pastu z jedlé sody, tedy 3 díly sody a 1 díl vody, případně můžete vodu nahradit jemným tekutým mýdlem.
Zdravé vlasy: Nasypte si do dlaně malé množství jedlé sody spolu s oblíbeným šamponem. Umyjte vlasy tak jako vždy a pořádně propláchněte. Jedlá soda vám pomůže odstranit zbytky vlasových produktů, jako jsou gely, laky a jiné.
Koupel: Přidejte půl hrnku (klasický, 0,25 l) do koupele a neutralizujte tak kyselost kůže, mastnotu a pot. Jedlá soda kůži také zjemní.
Změkčení chodidel: Přidejte půl hrnku do nádoby s teplou vodou, do připravené lázně vložte na 20 minut nohy. Při koupeli si jemně masírujte chodidla – jedlá soda je znatelně zjemní.
Levandulový olej - jeden z nejoblíbenějších olejů u nás, zmírňuje nervozitu a uklidňuje smysly, migrény, nespavost, závratě, revma, desinfikuje ústní dutinu, svědění pokožky, dermatitidy, ekzémy, odřeniny, spáleniny, záněty prsou při kojení, repelent proti hmyzu
Citronový olej - osvěžující, vhodný při duševní námaze, infekce dýchacích cest, trávení, tlak, bolesti hlavy
Pomerančový olej - uklidňuje, osvědčil se při nervozitě a depresích, harmonizuje psychiku, trávení
Tymiánový olej - jeden z nejsilnějších antibakteriálních a antiseptických olejů, kašel, chřipka, rýma, nachlazení, bronchitidy, infekce v ústech, infekce močového ústrojí, trávení, průjmy, poštípání hmyzem, povzbuzuje chuť k sexu
Tea Tree - velmi známý všestranný olej, podpora imunity a dýchacích cest při infekcích, chřipka, nachlazení, bronchitida, kašel, astma, podporuje pocení, bradavice, opary, akné, poštípání hmyzem, hojení jizev
Eukalyptus - posiluje imunitu, chřipka, nachlazení, repelent proti hmyzu
Rozmarýnový olej - uvolňuje napětí a povzbuzuje psychiku, podporuje paměť, zvyšuje koncentraci
Alergie – věk: neomezeně: Když se dítě začne ošívat – může to být miminko i osmnáctiletý „chlap“ – buďte si jisti, že něco není, jak by mělo být. Čichalo dítě k nějaké květince, vyprali jste v novém, zaručeně hypoalergenním prášku? Dostalo k obědu lívance s úžasnou marmeládou? Jestliže vašeho potomka po některé z těchto změn popadla do svých spárů alergie, může mít na těle několik droboučkých pupínků, ale také rozsáhlé splývající fleky. Přidat se může i horečka. Alergie může vašeho potomka přepadnout na pár hodin, ale také se ho jako klíště držet několik dní. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců: Je to vskutku nepěkný pohled, když se hedvábná pokožka tříměsíčního, ale klidně i staršího potomka změní místy v zarudlé mokvající plochy pokryté žlutavými krustami, zejména na tvářičkách a ve vlasaté části hlavičky. Navíc dítě postižená místa velmi svědí. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Batolátkům a starším dětem se atopický ekzém většinou usadí na krku a v ohybových rýhách kloubů. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiná do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. A vy si připravte pevné nervy a hodně trpělivosti, abyste to věčné mazání a hlídání přežili ve zdraví (duševním). Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci: Dítě si často samo může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou spl
Tato pleť vypadá mastně a leskle a budí dojem, jakoby pleť byla taková jako těžká. Mastná kůže je náchylná k akné a má často větší viditelné póry. Jak pečovat o mastnou pleť Omezte čištění pleti na ráno a večer, protože při častém čištění vyburcujete póry k většímu zásobování kožním tukem a situace bude pak ještě horší. K čištění pleti použijte jemný čistící prostředek bez oleje určený pro mastnou pleť, ale napřed se ujistěte se, že není příliš agresivní. Pravidelné používání čistících přípravků s 10% benzoyl peroxidem bývá příliš agresivní pro většinu typů pleti a povede jen k dalším problémům. Pokud potřebujete extra péči, tak použijte noční krém s alfa-hydroxy kyselinami, které působí jako mírný exfoliant a udržují póry čisté.
Suchá pleť
Tento typ pleti je opakem mastné a často tato pleť vypadá vysušená a drsná, zejména po umytí. Suchá pleť vypadá, jako by nemohla udržet vlhkost. Na suché pleti se můžou vytvářet četné vrásky a jemné linky, které pak ještě více zvýrazňuje slunce po opálení. Jak pečovat o suchou pleť Pro čištění suché pleti použijte výlučně jen krémovou pleťovou vodu, která nebude zbavovat kůži potřebné vlhkosti. Pleťová voda musí být jemná a nesmí obsahovat alkohol. Na suchou kůži můžete použít těžší mastnější krém, ale měli byste se ujistit, že obsahuje i ochrannou složku před slunečním zářením – SPF (sun protection factor).
Normální pleť
Tato pleť bývá hladká s vyrovnanou texturou i tónem a bez mastných nebo suchých projevů. Také se na této pleti objevují takové pupínky v důsledku hormonálních změn, ale naštěstí nejsou trvalé. Jak pečovat o normální pleť Tento typ pleti nepotřebuje zvláštní péči. Normální pleť potřebuje především udržet v rovnováze a proto se k jejímu čištění používá jemný čistící prostředek a teplá voda. Prakticky každý výživný krém by měl být dobře snášen i normální pletí. Můžete zde experimentovat a najít krém, který vám přesně sedne. Ujistěte se, aby vaše pečující prostředky byly mírné nebo přímo určené pro normální pleť, protože jinak se pleť může zanítit a vy se pak rázem ocitnete v některé z předešlých kategorií pletí.
Smíšená pleť
Máte-li na obličeji mastné skvrny na čele, na bradě a kolem nosu, které jsou lesklé a k tomu i suché oblasti na tvářích a okolo očí, tak máte smíšenou pleť. Jak pečovat o smíšenou pleť Sice existují produkty, které jsou přímo určené pro tento typ pleti, ale i tak budete muset trochu více experimentovat s různými druhy pro různé části obličeje. Na suché části obličeje můžete použít přípravky, které obsahují kyselinu glykolovou pro exfoliaci suché pleti, a na mastné plochy pak jemné přípravky proti akné. Stejně jako u všech ostatních typů pleti, byste měli denně používat dobrý hydratační krém se SPF ochrannou.
Na kůži poštípaného člověka se objeví svědivý či pálivý zarudlý pupenec se středovou krvavou skvrnou, který za několik hodin samovolně zmizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa.
Bleší kousnutí samovolně vymizí, zasažené místo je možné natřít Fenistilem a proti svědění použít volně prodejná antihistaminika.
Od ostatního hmyzu se bleší kousnutí pozná tak, že blecha si dělá většinou takové cestičky, kde vás pokouše. To znamená, že se ráno vzbudíte a máte třeba 5 štípanců skoro v řadě nebo vedle sebe. Špatné je, že kousnutí není cítit. Kdyby ano, tak blechu prostě chytnete a utopíte.
