Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klub
I když se štěnice mohou zdát jako neviditelná hrozba, zanechávají za sebou stopy své přítomnosti, hlavně v podobě trusu.
Štěnice se někdy mohou zdát jako neviditelná hrozba. Skrývají se celý den, krátce se objeví, aby se v hloubi noci nakrmili na svém hostiteli, a pak znovu zmizí. Jejich kousnutí může být obtížné identifikovat a v závislosti na vaší citlivosti se nemusí na vaší pokožce vůbec objevit žádné příznaky.
Štěnice však zanechávají známky své přítomnosti ve formě trusu. Schopnost je identifikovat je krok správným směrem k rozpoznání napadení štěnicemi.
Poté, co se štěnice nakrmí, zanechají na vás trus částečně strávené krve. Tyto výkaly by mohly naznačovat, že jste byli ve spánku kousnuti, i když v žádném případě neposkytují definitivní důkaz. Trus štěnice postelové se projevuje jako shluky drobných skvrn na prostěradle. Trus se skládá z natrávené krve, takže po zaschnutí již není červený. Skvrny budou tmavší, rezavě zbarvené nebo černé a budou mít přibližně velikost tečky od tužky.
Pokud si myslíte, že byste mohli mít štěnice, zkontrolujte, zda kolem rohů a okrajů postele není trus. Trus se může objevit i pod prostěradlem a v záhybech matrace. Trus štěnice není jenom u postele. V silně zamořené místnosti se může objevit na koberci za čelem postele, podél okrajů zdi a kdekoli jinde, kde je známo, že se tam schovávají štěnice. Pokud máte podezření na napadení, nezapomeňte důkladně zkontrolovat všechna tato místa, zda neobsahují skvrny od trusu.
Identifikace těchto výkalů vám také může pomoci zabránit v tom, abyste do vašeho domova nechtěně přinesli štěnice. Kdykoli si koupíte něco z druhé ruky, ať už jde o nábytek nebo oblečení, pečlivě zkontrolujte, zda v předmětu nejsou viditelné skvrny od trusu těchto brouků. Štěnice mohou na těchto předmětech i z nich cestovat, což jim umožňuje proniknout do vašeho domova. Pokud zjistíte jakékoli známky jejich přítomnosti, nenoste předmět dovnitř.
Ačkoli identifikace těchto skvrn je dobrou známkou toho, že můžete být napadeni štěnicemi, není to definitivní důkaz. Teprve nalezení živých štěnic je jediný způsob, jak si můžete být jisti. To je právě příležitost, kde může pomoci profesionál deratizér, při kontrole vašeho domova a při zjišťování, zda jsou přítomny štěnice.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ PROBLÉM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Onderka.
Na těle se mi objevují tyto boláky. Za 24hod následuje otok. Dost to svědí a bolí.Objevují se vždy ve dvojici !! postupně různě po tělě, na bérci, nakrku, na paži, na předloktí. Nejedná se o bodnutí hmyzem!Byl jsem na spoustě vyšetření, kožním , infekčním atp. ,nikdo z lékařů to nikdy neviděl. Nemáte s tím někdo zkušenost?
Dík za odpověď
Milan Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Takhle může vypadat kousnutí od roztoče, který se mohl přemnožit ve vaší posteli. Obvykle bývá nalezlý mezi vrstvami matrace a s pomocí lupy ho můžete případně najít. Může být i v křesle na polstrované židli a podobně. Pro odstranění je nejlepší využít pomoci deratizační firmy. Podobně může vypadat i kousnutí od pavouka nebo od škvora či od štěnice. Určitě doporučuji zkonzultovat tyto projevy s kožním lékařem ve větším městě, který bude mít více zkušeností.
Typickými příznaky bodnutí hmyzem jsou svědění a izolované pupínky. Kousavý hmyz, jako jsou blechy, štěnice, klíšťata, komáři, černé mouchy, pakomáry, nebo koňské mouchy, zanechávají kožní poranění, kolem kterých se pak tvoří svědivé puchýře.
Například kousnutí od černé mouchy. Někteří lidé jsou alergičtí na kousnutí černé mouchy. U lidí bez alergií bude kousnutí mouchou vypadat jako velké kousnutí komárem s malými pupínky a pustuly - puchýře podlité vodou, respektive hnisem. Charakteristickým znakem pro kousnutí mouchou je, že místo ještě chvíli krvácí. Moucha totiž vstříkne do rány protisrážecí činidlo, což má za následek, že se krev nesrazí v muším sosáku a neucpe ho. Ráně po kousnutí mouchou pak ještě chvíli trvá, než ta její blitinka přestane působit a krev tedy ještě chvilku z rány vytéká.
Dalším příkladem může být zanícené kousnutí komárem. Příznaky zahrnují svědění a otok. V Česku jsou nejčastější pouze mírné lokální reakce na kousnutí komárem (Culicidae). Tato komáří štípnutí vyvolají asi u tří čtvrtin populace okamžitou alergickou reakci, která se v místě štípnutí projeví kopřivkou. Příčiny reakcí v místě kousnutí nepocházejí ze speciálních jedovatých žláz, ale kůže reaguje na komáří sliny, které se kousnutím dostanou do tkáně, a to silným svěděním, zarudnutím a otokem. Přibližně polovina všech lidí také reaguje na kousnutí komárem takzvanou alergií pozdního typu v podobě malých puchýřků, které mohou být podlité vodou. Jiné reakce na kousnutí hmyzem jsou velmi vzácné. Kousnutí od komárů nebo jiného hmyzu sajícího krev vede k dalším potížím nebo onemocněním na našem území jen výjimečně.
Ve svém příspěvku JAK VYHUBIT ŠTĚNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard Mrvečka.
Máte doma štěnice a chcete se jich zbavit?
Koukněte se na stránky: http://www.stenice-doma.cz
najdete tam celý postup jak seštěnice hubí a jak
celý odborný zásah probíhá.
Zbavím vás štěnic jedním zásahem a se zárukou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.
Prosím, jak sepozná Parkinsonova nemoc?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.
Štěnice postelová je aktivní hlavně v noci a obvykle kouše lidi, když spí. Krmí se proražením kůže a odběrem krve podlouhlým sosákem. Krmení štěnic trvá od tří do deseti minut, po tuto dobu se nasytí a poté nepozorovaně mizí do svých úkrytů.
Většina kousnutí od štěnice je zpočátku bezbolestná, ale později začnou výrazně svědit. Na rozdíl od kousnutí blechami, které jsou hlavně kolem kotníků, kousnutíštěnice domácí je na jakékoli oblasti kůže vystavené během spánku. Kousance také nemají ve středu červenou skvrnu jako kousance od blech.
Lidé, kteří si neuvědomují, že mají štěnice domácí, mohou svědění a rány po kousnutích přisuzovat jiným příčinám, jako jsou komáři. Chcete-li potvrdit kousnutíštěnice domácí, musíte najít a identifikovat samotné brouky. Zde můžete vidět, jak vypadábodnutí štěnice.
Ve svém příspěvku JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Psa mám venku v kotci. Vlezl mu tam ježek. Pes ježka zadávil a ten mu za odměnu předal své blechy. Psa vyvážím do lesa autem. Tím jsem si zablešil nejprve auto, a posléze celý dům. Nejdříve jsem se o odblešení snažil sám. 12 litrů Bio Kill (cca 2500 Kč), téměř litr frontline ( 2000 Kč), asi dvacet sprejů proti lezoucímu hmyzu (1500 Kč), každodenní vysávání bytu a praní ložního prádla, několikrát denně sprchování a převlékání. Odblešení psa (nový obojek Foresto - 700 Kč, dvě tablety proti blechám 2x 400Kč, spálení staré a stavba nové psí boudy a opakovaný postřik kotce). Asi po měsíci jsem hodil ručník do ringu a zavolal deratizátora. První ošetření celého domu 9 000 Kč a čekám na druhé, doufám že poslední. Teprve po zásahu deratizátora byl poznat výsledek boje. Mohl jsem se konečně vyspat. Do nedávna úsměvná scéna z filmu na Na samotě u lesa, "... to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou... ", už pro mne není úsměvná. Bilance do současnosti 16,5 tisíce + 9 tisíc za příští zásah deratizátora. K tomu si připočítejte elektřinu ( dvě až tři pračky denně po dobu téměř dvou měsíců). Cena jednoho zakouslého ježka se blíží čtyřiceti tisícům. Ne, blecha pro mne není úsměvný parazit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Štěnice domácí je také známá pod názvem štěnice postelová. Patří do podřádu ploštice. Dospělí jedinci mají cca velikost 5 milimetrů. Pohlavní dospělosti dosáhnou za 65 dní, pokud k tomu mají příznivé podmínky, tedy teploty okolo 23 °C a dostatek potravy. Mohou se dožívat 1 až 1,5 roku. Samice za svůj život naklade okolo 500 vajíček. Štěnice mají pět vývojových etap a všechny se živí krví. Štěnice domácí se primárně živí krví člověka, a to pouze za tmy, ale nepohrdnou ani krví domácích mazlíčků. Svého hostitele lokalizují na délku 1,5 metru pomocí tepelných receptorů umístěných na tykadlech, chemických signálů nebo podle CO2, který vydechujeme.
Štípnutí od štěnice není vůbec nic příjemného. Doba sání krve od hostitele je od 5 minut do 20 minut a závisí na vývojovém stadiu štěnice. Frekvence sání je ovlivněna teplotou. Při teplotě od 18 do 20 °C se štěnice krmí jednou za 7 až 10 dní, při teplotě nad 23 °C je interval krmení zhruba dvakrát větší, tedy jednou za 3 až 5 dní. V mezidobí krmení štěnice zůstávají ve svých úkrytech. Pod 16 °C přestávají být aktivní. Štěnice dokáže bez potravy přežít velice dlouho, v průměru 143 dní. Většinu svého života tráví ve svých úkrytech.
Jako úkryt jim poslouží matrace, staré povlečení, pukliny v dřevěném nábytku, praskliny ve zdech, díry po hmoždinkách. Nalézt je můžete také v mezerách mezi parketami nebo ve škvírách starého nábytku či v pelíšcích domácích miláčků. Dospělci se pohybují rychlostí 1 metr za minutu lezením po hrubším povrchu. Shlukují se do kolonií, které opouštějí jen v případě, že jsou vyrušeni ostrým světlem, otřesy nebo aplikací insekticidů.
Ve svém příspěvku JE TO SVRAB? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.
Dobry den, moje maminku zacala svedit hlava na temeni (asi pred 40dny). Svedeni se ji postupne rozsirilo po celem tele, z hlavy pres oblicej az k noham. Nikde na tele nema zadne fleky ani zadne dalsi prukazne projevy svrabu. V noci se drbe a nemuze spat a ma pocit, ze po ni neco leze, a chvilema jakoby kousne. Maminka jiz navstivila nekolik koznich lekaru. Alergie na barvu na vlasy byla vylouzena, dale ji poslali na alergologii a na krev. Nikde se nic nenaslo. Mezitim se u ni svedeni vystupnovalo a projevuje se hlavne na hlave a v obliceji...Cela vec se vsak dostala i na me-jeji dceru (maminka u nas jednou byla, hlidala me pred 14dny syna). Mam stejne projevy, jako maminka, pouze v mensi intenzite. Po delsim premlouvani jiz pate kozni lekarky se nam podarilo sehnat sirnou mast pro mamku a Infectoscab pro mne a manzela. Provedli jsme preleceni, syn dostal zatim pouze sirnou koupel, manzel preventivne ten Infectoscab. A vse pokracuje u mne dale-trochu uleva, ale nasledujici den opet pocit lezouciho neviditelneho tvora a kousnuti. Nikde zadne pupinky, fleky nic. Doma jiz nekolik dni dezinfikuji, peru a dodrzuji vsechny zasady onemocneni srabem. Sirove mydlo, ocet, tea tree, neustale prani na 60, vysavani, atd. Manzel zadne pupinky, ale stale ho nekde neco svedi. Syn zatim nastesti nic. Maminka po sirne masti (3den aplikace)-mirne zlepseni. Chtela jsem se zeptat-zda pocit neceho lezouciho na ruznych mistech tela a nasledne kousnuti, bez dalsich projevu na kuzi, muze byt svrab. Zadneho jineho roztoce jsem nikde na internetu nenasla. Zvirata nemame ani se s nima nestykame, drevene podlahy, dlazdice, naprosta cistota, novostavba...Dekuji Vam za Vas nazor predem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jožo.
Bleší štípnutí je charakteristické tím, že zanechává na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.
Kousnutí od štěnice stále svědí, a i když po pár dnech třeba přestane, tak může za další dny začít znovu svědit. Tím se liší od kousnutí od blechy, které svědí krátce. Štěnice vydrží hladovět více než 1 rok. Když ji rozmáčknete, poznáte podle světlé nebo tmavé barvy krve, která po ní zbyde, kdy vás kousla. Světlá krev je známkou toho, že vás kousla před chvílí.
Na první pohled se kousnutíštěnice podobá bodnutí od komára. Někdy může způsobit alergickou reakci – po štípnutí kůže zčervená a mírně nateče. Většině lidí taková skvrna během chvilky zmizí, citliví jedinci ji mohou mít celé měsíce. To samé platí pro její velikost, která má v průměru několik milimetrů až centimetrů.
Štípance od blech lze jen těžko odlišit od ostatních štípanců. Někdy je nedokáže na pohled identifikovat dokonce ani lékař. Štěnice mají ovšem unikátní vzorec štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, ale většina z nich se objevuje v řadách po třech nebo pěti štípancích (neboli snídaně, oběd a večeře), nebo ve shluku zarudlých skvrn (vyrážka, které se říká štěnicová dermatitida). Tyto štípance jsou většinou v cikcak vzoru, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára (zejména pokud vás štěnice poštípají ráno).
Puchýře se objevují na otevřených místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Ve srovnání se štípanci od komárů se puchýře jen zřídka vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže.
Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat.
V naší poradně s názvem BLEŠÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emil.
Dobrý den, rád bych se zeptal jestli po bleším kousnutí můžeme mít později na ( asi za cca dva dny někdy i za pár hodin ) pupínku hnisavy váček ? , který se musí vymáčknout. Nejsme si se ženou jisti jestli máme doma třeba komára nebo nějakou blechu, přitom doma zadne zvíře nemáme. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: http://www.google.cz/images…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Jedná se o ostré bodnutí, které velmi rychle odezní. Rudí mravenci ovšem útočí ve velkém počtu. Obalí nohu a začnou se zakusovat jeden po druhém. To už bolest od kousanců tak rychle neodeznívá. Mravenec zaútočí a nechá v krvi určité množství jedu. Důsledky takového kousnutí do velké míry závisí na tom, jak dobře tělo toleruje kousnutí hmyzem. Pokud stisknete mravence, okamžitě pocítíte kousnutí doprovázené bolestí a pálením. V tomto místě se objeví malá červená skvrna, která může nabobtnat. Po určité době pocítíte bolest a nepohodlí.
Pokud je lidská kůže citlivá, příznaky se zdají být výrazné. To lze očekávat v případě, kdy má člověk tendenci k alergiím.
Lze pozorovat:
otoky;
skvrny;
svědění;
těžký pocit pálení;
zvýšenou teplotu.
O několik dní později mohou mít různí lidé různé projevy. Vše záleží na reakci organismu a jeho individuálních vlastnostech. Často kousnutí začne svědit. Po několika dnech však svědění ustupuje a postupně mizí. Závažné komplikace může způsobit rozškrábání postižené oblasti a následné infikování otevřené rány.
Jen pro zajímavost, tropický mravenec Paraponera (Bullet Ant) má jméno podle toho, že jeho kousnutí je, jako kdyby vás střelili. Kousnutí tímto mravencem nesnesitelně pálí čtyřiadvacet hodin. Bez výraznějších přestávek. Momenty otupující, neustálé bolesti se střídají s nesnesitelnými návaly pocitu pálení a prudkou bolestí vystřelující do okolí rány. Mravenec do vás totiž napustí neurotoxin, který blokuje značnou část procesů v těle. Brazilský indiánský kmen Mawé tuto bolest dokonce podstupuje dobrovolně. Kousnutí od desítek těchto mravenců je součástí zkoušky dospělosti. Adepti se několik dnů nekontrolovaně zmítají v obrovské agónii a někteří z nich zkoušku opakují až dvacetkrát, aby ukázali míru své zocelenosti. Naštěstí žije tento druh pouze v tropech.
Na kousnutí mravence pomáhá dle babských rad řebříček vyluhovaný v alpě. Do sklenice od okurek dejte až po okraj květy, hodně je namačkejte a zalijte po okraj nádoby alpou. Květy po nějaké době zvadnou, zhnědnou a alpa také zhnědne. Květy nevyndávejte. Tato tinktura vám vydrží roky. Postupně s můžete přidávat další květy a dolévat alpu. Roztok je vhodný na každé štípnutí, bodnutí prý po něm za chvíli nesvědí, a pokud ano, tak jej potřete znovu – a neškrábejte!
Ve svém příspěvku KOUSNUTI OD FILCKY (MUŇKY) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
jak vypadákousnutí od filcků
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Kousnutí od filcky je charakteristické tím, že pupínek je často kolem vyrůstajícího chloupku. Veš se totiž při sání drží na chlupu a saje z místa, kde chlup vyrůstá.
Pokud člověk není alergický na kousnutíštěnice, většinou štípnutí ani nepostřehne nebo je štípanec téměř nerozeznatelný od komářího štípnutí. Při bodnutí štěnice uvolňují do rány anestetika. Kvůli tomu se zarudnutí okolo rány a typické svědění objevují později. Při alergii kousnuté osoby dochází k otoku v místě sání a k bolesti postiženého místa. Také se objevuje svědění, kožní podráždění, zduřeniny a podobně. Štípance od štěnice nevypadají hezky, a navíc přispívají k únavě a celkovému vyčerpání organismu. Štěnice způsobují i jiné zdravotní komplikace, které jsou spojené s nespavostí, poruchami spánku či únavou. Nebylo jednoznačně prokázáno, že by byly štěnice přenašeči chorobotvorných zárodků z člověka na člověka. Bylo zjištěno, že ve štěnicích žijí bakterie, které jsou odolné proti antibiotikům, ale nebylo zjištěno, že by těmito bakteriemi nakazily svého hostitele.
Štěnice se řadí mezi ploštice s proměnou nedokonalou. Jsou bezkřídlé, respektive nelétají. Hlavní a jedinou potravou štěnic je krev. Živí se výhradně jí. Po nasátí krví mají štěnice výrazně větší a protáhlejší tělo. Štěnice jsou grygarický hmyz (to znamená hmyz, který se sdružuje). Štěnice žijí až 1,5 roku a dokážou dlouho hladovět (uvádí se až 200 dní). Samice naklade za život 300–500 vajíček, která přilepují sekretem na většinou zdrsněný povrch. Vývoj z vajíčka až po dospělce trvá 2 měsíce při teplotě 20 °C.
První známkou štěnice postelové v bytě jsou ranní štípance na některém ze členů rodiny. V letních měsících se to většinou mylně přisuzuje komárům, když se ochladí, lidé považují často štípance za ekzém. Teprve v poslední fázi, kdy už jste všechno vyzkoušeli, se podíváte na internet a s hrůzou zjistíte, že by to mohly být štěnice. Nejlepší důkaz o výskytu štěnic v bytě je živý jedinec, ovšem živou štěnici nejspíš ve dne nespatříte. Nejlepší je v noci mezi jednou a třetí hodinou rozsvítit a podívat se na postel a na zeď v okolí postele. Štěnice jsou typicky noční hmyz, a proto je jde ve dne těžko najít. Přes den jsou zalezlé ve škvírách postele, v záhybech prostěradel a v dalších skrýších, které jim vyhovují.
Dalším důkazem přítomnosti štěnic jsou krvavé skvrny na prostěradle a povlečení. Ty způsobuje štěnice, kterou jste ve spaní rozmáčkli. Štěnice postelové po sobě zanechává i jiné stopy. Zvednete-li matraci, rošt a podíváte se za čelo postele, tak v těchto místech naleznete shluky černých teček (výkaly), které jdou rozmazat. Můžete také objevit i okrově zbarvené svlečky nebo skupinky vajíček, vypadající podobně jako lupy. Bohužel tento nepříjemný parazit si vůbec nevybírá, jestli se nastěhuje k vám nebo k vašemu sousedovi. Je mu to jedno. Jde mu hlavně o krev. Štěnice vyhledává hostitele až na vzdálenost 60 m. Bodá hlavně na odhalených částech těla. Také je rozdíl mezi mužskou a ženskou kůží. Mužská kůže je zpravidla pro štěnici tužší, takže si za hostitele vybere raději ženu. Pokud je v její blízkosti dítě, nepohrdne ani jeho krví. V praxi se stává, že žena má spoustu štípanců a bodnutí, ale muž, který spí vedle ní, má jen minimum nebo vůbec žádné. V takovém případě dochází často k omylu, že ženiny vyrážky a svědivá kůže jsou známkou ekzému nebo alergie. Pokud doma štěnice objevíte, nestyďte se kontaktovat odborníky, kteří vám od těchto nepříjemných parazitů pomohou.
Na rozdíl od štěnic nemají roztoči rádi lidskou krev a nepotřebují živé hostitele, aby přežili. Jsou podobní štěnicím v tom smyslu, že obývají lidské příbytky, zde pak především postele, ve kterých je teplo a vlhkost.
Štěnice mají těžko identifikovatelnou charakteristiku štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, některé z nich se objevují v řadách po třech nebo pěti štípancích, nebo ve shluku zarudlých skvrn, kterým se říká štěnicová dermatitida. Tyto štípance jsou většinou v „cikcak vzoru“, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára. Štípance se objevují na odkrytých místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Jen zřídka se vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže. Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat. Štípanec od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Zde si můžete prohlédnout fotografie, na kterých je vidět kousnutí od štěnice: fotografie s kousnutím od štěnice.
Kousnutí od roztoče není možné porovnat, protože roztoči nekoušou ani neštípou. Jejich exkrementy ale vyvolávají alergie, čímž dochází ke kožním projevům, jako jsou dermatitidy, ekzémy, akné. Zde se můžete podívat, jak vypadají takovéto kožní projevy: roztoči na lidském těle.
Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutíštěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.
U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.
Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.
Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.
Jak na štípance od roztočů:
Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.
Ve svém příspěvku ČERVENÉ FLEKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
začaly se mi na rukách dělat různě červené skvrny, buď malé, nebo i větší s puchýřky, které svědí. Byla jsem u kožní lékařky i v nemocnici, ale závěr pokaždé byl štěnice. Byt jsem prohledala, nechala jsem ho vystříkat, ale žádné štěnice nebyly nalezeny. Skvrny se mi dělají stále, ale nemohu přijit na to, z čeho by to mohlo být. Napadl mě ještě stres.
Můžete mi prosím poradit, co by mohlo být příčinou???
Děkuji a přeji hezký den ...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na kůži poštípaného člověka se objeví svědivý či pálivý zarudlý pupenec se středovou krvavou skvrnou, který za několik hodin samovolně zmizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa.
Bleší kousnutí samovolně vymizí, zasažené místo je možné natřít Fenistilem a proti svědění použít volně prodejná antihistaminika.
Od ostatního hmyzu se bleší kousnutípozná tak, že blecha si dělá většinou takové cestičky, kde vás pokouše. To znamená, že se ráno vzbudíte a máte třeba 5 štípanců skoro v řadě nebo vedle sebe. Špatné je, že kousnutí není cítit. Kdyby ano, tak blechu prostě chytnete a utopíte.
Pokud se probudíte se svědivými pupínky, které jste před spaním neměli, můžete mít štěnice domácí, zejména pokud jste v době, kdy kousnutí začalo, ulehli do použité postele nebo jiného použitého nábytku. Mezi další příznaky, štěnice postelové, patří:
skvrny od krve na povlečení nebo na polštáři;
tmavé nebo rezavé skvrny od trusu štěnic na povlečení a matraci, ložním prádle a stěnách postele;
skvrny od výkalů štěnice postelové, zbytky vajíček štěnic v oblastech, kde se štěnice skrývají;
zřetelný, zatuchlý zápach z pachových žláz štěnic;
Pokud máte podezření na zamoření štěnicemi, svlékněte prostěradlo, nadzvedněte matraci a pečlivě ji zkontrolujte, zda nevykazuje známky přítomnosti štěnic nebo jejich výkaly. Rovněž zkontrolujte rošt a ostění postele.
Zkontrolujte také oblast kolem postele, včetně knih, telefonů nebo rádií, okrajů koberců a dokonce i elektrických zásuvek. Zkontrolujte svůj šatník, protože štěnice, jako i další domácí paraziti, se mohou přichytit k oblečení. Pokud si nejste jisti známkami štěnic, zavolejte deratizátora, který bude vědět, co hledat.
Pokud zjistíte známky napadení štěnicemi, ihned začněte kroky, jak se jich zbavit a zabránit jejich návratu.
Štěnice postelová, latinsky Cimex Lectularius L., je parazit o velikosti 4–8 mm, sající krev člověka a domácích mazlíčků. Štěnice se vyskytují v létě i v zimě. Je jim jedno, jaká je venku teplota. Štěnice postelová je závislá na teplotě v bytě. Štěnice se množí velmi rychle.
Jak vypadáštěnice
Zde je několik fotografií, na kterých je vidět, jak vypadáštěnice postelová: štěnice foto.
Že se štěnice vyskytují u vás doma, poznáte podle toho, že po sobě zanechávají hromádky trusu u vchodů do úkrytu, cítíte typický zápach a nacházíte takzvané svlečky. Obvykle však trvá cca 1–3 měsíce, než přítomnost vůbec zaznamenáte. Zpočátku na svém těle objevíte pouze jedno štípnutí, které svedete na komára. Teprve až když se štěnice namnoží do určitého množství, si člověk uvědomí, že se pravděpodobně jedná o něco jiného.
Jak ji poznáme:
podle štípanců – vyskytují se i přes běžná opatření proti komárům
podle trusu – černé tečky (jedná se o kapičky natrávené krve), na prostěradle, polštáři, na zdech, roštu postele a podobně, které se při kontaktu s vodou rozpíjejí (při počátečním zamoření se může jednat třeba jen o jednu jedinou tečku!!)
neklidné spaní
přítomnost svleček, vajíček, různých stadií
Doporučení:
Nedoporučuje se používání starých matrací, zvláště pokud se předtím nacházely ve starých domech či bytech. Je velice důležité snížit množství úkrytů, které by mohla štěnice postelová využít pro svou kolonii. Možné praskliny ve stěnách či díry po hmoždinkách se doporučují zatmelit. Pokud kupujete nábytek v bazaru nebo antikvariátu, vždy si jej důkladně prohlédněte a třeba použijte i svítilnu. Je dobré použít postřik na štěnice.
Pokud často cestujete a jste nuceni přespávat v hotelech, ubytovnách či motelech, tak by vaše zavazadlo nemělo stát hned vedle postele. Naopak se snažte mít ho co nejdále od místa, kde budete spát. Stejně jako v případě nákupu starého nábytku i zde zkontrolujte svítilnou veškeré škvíry ve skříni i v jejím okolí. Prohlédněte si i postel a okolní prostory. Nezapomeňte nakouknout do nočních stolků, případně za ně. Po návratu domů vyperte veškeré oblečení, a pokud to výrobce dovoluje, i cestovní zavazadlo. Prevencí můžete riziko zamoření velice snížit, bohužel mu nemůžete úplně zamezit. Zvláště když se váš byt nachází ve starých činžovních domech. Pokud už máte problém a nevíte jak na štěnice, tak vězte, že pouze profesionální zásah je může zlikvidovat všechny.
Nejčastější místa úkrytů štěnic v bytech:
záhyby povlečení
matrace, čalounění – ve švech
konstrukce postelí, sedacích souprav, křesel – štěrbiny, díry
nábytek – štěrbiny, díry, zásuvky stolu
zdivo – praskliny, štěrbiny, díry po hmoždinkách a podobně
obložení zdí a stropu, odchlípnuté tapety
rámy obrazu a zrcadel, plakáty na zdech, poličky na zdech
podlahové lišty, okraje koberců
knihy, telefonní seznamy a podobně – mezi stránkami, ve hřbetu
průchody teplovodních a elektrických rozvodu, zásuvky, lišty el. rozvodů
