Níže na odkazech je možné vidět štípance od hmyzu a štípance na těle.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od štěnice.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípanec od komára.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípnutí od mravence.
Zde můžete vidět štípance od roztočů.
Zde můžete vidět štípance od sametky.
Zdroj: článek Kousnutí od blechy
V naší poradně s názvem BLEŠÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emil.
Dobrý den, rád bych se zeptal jestli po bleším kousnutí můžeme mít později na ( asi za cca dva dny někdy i za pár hodin ) pupínku hnisavy váček ? , který se musí vymáčknout. Nejsme si se ženou jisti jestli máme doma třeba komára nebo nějakou blechu, přitom doma zadne zvíře nemáme. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: http://www.google.cz/images…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Bleší kousnutí
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus vulgaris.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus hypertrophicus.
Lichen planus bullosus je vzácnější varianta, podmíněná zřejmě degenerací buněk stratum basale v epidermis.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus bullosus.
Lichen planus unquium se vyskytuje asi u 10 % nemocných. Na nehtech se objevují longitudinální strie.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus unquium.
Lichen planopilaris – lichen planus – tato varianta bývá spojena s alopecií a ztrátou nehtů. Alopecie má jizvící charakter.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planopilaris.
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen linearis.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen annularis.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus pigmentosus.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické for
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Lichen
V naší poradně s názvem BLEŠÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: http://www.google.cz/images…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emil.
Kousance ze začátku vypadají jako od komára a ( nejsou většinou menší jak od mravence ale ty menší máme taky ) pak tam máme ten váček...
S mravenci jsme se v poslední době nesetkali a bohužel to takhle máme už čtyři dny a hlavně to svědí, když jsme váček vymačkávali tak se někdy objevil znova ( u menších pupínku ) ale u větších zmizel a máme tam jen červenou skvrnku. Jinak děkuji za odpověď zkusíme se ještě poradit a snad to zmizí.
Zdroj: příběh Bleší kousnutí
Komáři jsou pravděpodobně považováni za jeden z neotravnějších druhů hmyzu.
U komára je nebezpečné, že samička nám vstříkne do krve své sliny, které mohou omezit srážlivost krve. Tak se do krve dostanou choroboplodné zárodky, například malárie, lymeské borreliózy. Důležité také je si postižené místo neškrábat, abychom si do něj nezanesli žádnou infekci.
Pokud nás kousne komár, tak ve většině případů není nutné nijak ránu ošetřit. Dají se jen aplikovat nejrůznější prostředky proti svědění. Někdo například doporučuje použít vnitřní stranu slupky od banánu, jablečný ocet, čerstvou šťávu z citronu, kolečko cibule, klasikou jsou všechny masti, které vám doporučí v lékárně. Ve výjimečných případech se může objevit alergická reakce na kousnutí komárem. Zatímco u zdravého člověka je pupínek po kousnutí velký jen pár milimetrů a zahojí se obvykle do dvou dnů, tak u člověka s alergickou reakcí se projevuje silnější svědění, kopřivka, atd.
Tady jsou fotografie s kousnutím od komára.
Zdroj: článek Bodnutí od hmyzu
Ve svém příspěvku ŠTÍPANCE NA TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobry den, nevite od jakeho hmyzu by to mohlo byt? Puvodne to byl klasicky maly pupinek jako od komara a ted je z toho takovyto bolak o prumeru 2cm, ktery se zanecuje. Predem diky za odpovedi
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Já měla štípance v létě. Noha mi natekla dvojnásobně. Šla jsem k lékaři, ale tam zrovna malovali. V zoufalství jsem zašla do lékárny. Paní mi dala fenistigel a zásyp na rány s desinfekcí. Asi za 3 dny se vše zahojilo.
Zdroj: příběh Štípance na těle
Jak vypadá bleší kousnutí? Příznaky blešího štípnutí jsou charakteristické tím, že zanechávají na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí. Takto vypadá štípanec od blechy.
Zdroj: článek Blechy na člověku
V naší poradně s názvem FOTO PO ŠTÍPNUTÍ HMYZEM NA BORELIOZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Dostálová.
Dobrý den,poštípala mě nějaká potvora mám na noze červený flek a je to i tvrdé a hodně to svědí,můžete mi poslat prosím foto jak vypadá štípanec na kterém se poznají příznaky že by to mohla být borelioza?Děkuji za odpověď s přáním pěkného zbytku dne Marie Dostálová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Na těchto fotografiích je vidět reakce na kůži při borelióze:
http://www.google.cz/search…
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Foto po štípnutí hmyzem na boreliozu
Anonychie je vrozené či získané chybění nehtové ploténky. Doprovází např. lichen planus, epidermolysis bullosa, traumata.
Zde se můžete podívat, jak vypadá anonychie.
Pterygium unguis je onemocnění, kdy dochází při ztrátě nehtové ploténky k přerůstání laterálního nehtového valu do oblasti nehtového lůžka.
Zde se můžete podívat, jak vypadá pterygium unguis.
Beauovy linie jsou transversální rýhy v nehtové ploténce, které jsou známkou dočasné zástavy růstu (při infekci, traumatu).
Zde se můžete podívat, jak vypadají Beauovy linie.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Zde se můžete podívat, jak vypadá leukonychie.
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Zde se můžete podívat, jak vypadají Paličkové prsty.
Psoriatické nehty jsou charakteristické typickým dolíčkováním nehtové ploténky a tzv. olejovými skvrnami nehtového lůžka.
Zde se můžete podívat, jak vypadají psoriatické nehty.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Zde se můžete podívat, jak vypadá half and half nail.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Zde se můžete podívat, jak vypadá koilonychie.
Onychogryphosis je výrazná deformita s bizarními tvary nehtové ploténky, zahnutými dolů či do stran.
Zde se můžete podívat, jak vypadá onychogryphosis.
Onychoschisis je lamelární roztřepení volného okraje nehtové ploténky.
Zde se můžete podívat, jak vypadá onychoschisis.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Diagnostika nemocí podle nehtů
Bleší štípnutí je charakteristické tím, že zanechává na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.
Kousnutí od štěnice stále svědí, a i když po pár dnech třeba přestane, tak může za další dny začít znovu svědit. Tím se liší od kousnutí od blechy, které svědí krátce. Štěnice vydrží hladovět více než 1 rok. Když ji rozmáčknete, poznáte podle světlé nebo tmavé barvy krve, která po ní zbyde, kdy vás kousla. Světlá krev je známkou toho, že vás kousla před chvílí.
Na první pohled se kousnutí štěnice podobá bodnutí od komára. Někdy může způsobit alergickou reakci – po štípnutí kůže zčervená a mírně nateče. Většině lidí taková skvrna během chvilky zmizí, citliví jedinci ji mohou mít celé měsíce. To samé platí pro její velikost, která má v průměru několik milimetrů až centimetrů.
Štípance od blech lze jen těžko odlišit od ostatních štípanců. Někdy je nedokáže na pohled identifikovat dokonce ani lékař. Štěnice mají ovšem unikátní vzorec štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, ale většina z nich se objevuje v řadách po třech nebo pěti štípancích (neboli snídaně, oběd a večeře), nebo ve shluku zarudlých skvrn (vyrážka, které se říká štěnicová dermatitida). Tyto štípance jsou většinou v cikcak vzoru, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára (zejména pokud vás štěnice poštípají ráno).
Puchýře se objevují na otevřených místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Ve srovnání se štípanci od komárů se puchýře jen zřídka vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže.
Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat.
Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od štěnice
Za svrabem stojí samička parazita jménem zákožka svrabová, latinsky Sarcoptes scabiei. V lidské pokožce vytváří chodbičky, ve kterých klade vajíčka a kálí. Svrab je přenosné onemocnění, které se rozvíjí v horších hygienických podmínkách. Parazit se přenáší kožním kontaktem, kontaktem s kontaminovaným předmětem, a dokonce pohlavním stykem. Nakažení se projeví během čtyř až šesti týdnů. V Čechách je svrab v současnosti nejčastějším parazitárním onemocněním. Postižený musí také počítat s tím, že svrab je dermatolog povinen nahlásit na hygienickou stanici.
Přibližně za čtyři až šest týdnů od nakažení se může objevit vyrážka mezi prsty, na hýždích, na prsou nebo v oblasti genitálií. Velmi výjimečně se objevuje na hlavě a v obličeji. Vyrážka se projevuje jako našedivělé nebo narůžovělé pupínky, které se podobají kousnutí komára, a také jako chodbičky. Toto onemocnění kůže navíc provází nepříjemné svědění, které je výsledkem imunitní reakce organismu na antigeny zákožky a které se objevuje nejčastěji v noci, kdy je člověk zachumlaný pod peřinou (teplo totiž zákožce dělá moc dobře). Pokud si nemocný postižená místa škrábe, což je obvyklá reakce na nepříjemné svědění, vznikají strupy. V horším případě rozškrábaná vyrážka začne hnisat. Jestliže má postižený sníženou imunitu (různá imunitní onemocnění, rakovinové zhoubné nádory nebo HIV), může se u něj objevit svrab norský, který vytváří silné krusty na kůži. Tyto krusty sice nesvrbí, ale obsahují mnoho tisícovek parazitů. Svrab norský je složitě léčitelný, protože léčivá mast špatně proniká právě přes silnou krustu.
Abyste si uměli představit, jak vypadá svrab u člověka, prohlédněte si tuto fotogalerii.
Zdroj: článek Jak poznat svrab
Blechy jsou skákavý hmyz, který dorůstá velikosti od 2 do 8 mm. V Čechách se lze setkat asi s 90 druhy blech a všechny mohou poštípat i člověka.
Jak poznat štípance od tohoto hmyzu:
Někdy je velmi těžké rozeznat štípance od blechy, štěnice, komára či roztoče. Níže si můžete prohlédnout fotografie, jak konkrétní štípance vypadají.
Zdroj: článek Kousnutí od blechy
Štěnice domácí způsobuje štípnutí v řadách a po dvou a více štípancích. To bývá způsobeno přesunem štěnice z důvodu vyrušení ze sání.
Jak vypadá štípanec od štěnice:
Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od štěnice
Že se štěnice vyskytují u vás doma, poznáte podle toho, že po sobě zanechávají hromádky trusu u vchodů do úkrytu, cítíte typický zápach a nacházíte takzvané svlečky. Obvykle však trvá cca 1–3 měsíce, než přítomnost vůbec zaznamenáte. Zpočátku na svém těle objevíte pouze jedno štípnutí, které svedete na komára. Teprve až když se štěnice namnoží do určitého množství, si člověk uvědomí, že se pravděpodobně jedná o něco jiného.
Jak ji poznáme:
Doporučení:
Nedoporučuje se používání starých matrací, zvláště pokud se předtím nacházely ve starých domech či bytech. Je velice důležité snížit množství úkrytů, které by mohla štěnice postelová využít pro svou kolonii. Možné praskliny ve stěnách či díry po hmoždinkách se doporučují zatmelit. Pokud kupujete nábytek v bazaru nebo antikvariátu, vždy si jej důkladně prohlédněte a třeba použijte i svítilnu. Je dobré použít postřik na štěnice.
Pokud často cestujete a jste nuceni přespávat v hotelech, ubytovnách či motelech, tak by vaše zavazadlo nemělo stát hned vedle postele. Naopak se snažte mít ho co nejdále od místa, kde budete spát. Stejně jako v případě nákupu starého nábytku i zde zkontrolujte svítilnou veškeré škvíry ve skříni i v jejím okolí. Prohlédněte si i postel a okolní prostory. Nezapomeňte nakouknout do nočních stolků, případně za ně. Po návratu domů vyperte veškeré oblečení, a pokud to výrobce dovoluje, i cestovní zavazadlo. Prevencí můžete riziko zamoření velice snížit, bohužel mu nemůžete úplně zamezit. Zvláště když se váš byt nachází ve starých činžovních domech. Pokud už máte problém a nevíte jak na štěnice, tak vězte, že pouze profesionální zásah je může zlikvidovat všechny.
Nejčastější místa úkrytů štěnic v bytech:
Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od štěnice
Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.
U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.
Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.
Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.
Jak na štípance od roztočů:
Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od blechy
Na rozdíl od štěnic nemají roztoči rádi lidskou krev a nepotřebují živé hostitele, aby přežili. Jsou podobní štěnicím v tom smyslu, že obývají lidské příbytky, zde pak především postele, ve kterých je teplo a vlhkost.
Štěnice mají těžko identifikovatelnou charakteristiku štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, některé z nich se objevují v řadách po třech nebo pěti štípancích, nebo ve shluku zarudlých skvrn, kterým se říká štěnicová dermatitida. Tyto štípance jsou většinou v „cikcak vzoru“, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára. Štípance se objevují na odkrytých místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Jen zřídka se vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže. Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat. Štípanec od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Zde si můžete prohlédnout fotografie, na kterých je vidět kousnutí od štěnice: fotografie s kousnutím od štěnice.
Kousnutí od roztoče není možné porovnat, protože roztoči nekoušou ani neštípou. Jejich exkrementy ale vyvolávají alergie, čímž dochází ke kožním projevům, jako jsou dermatitidy, ekzémy, akné. Zde se můžete podívat, jak vypadají takovéto kožní projevy: roztoči na lidském těle.
Zdroj: článek Kousnutí od roztoče
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.
Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.
Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.
Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.
Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Blechy na člověku
Na úlevu od otoků je účinné Aloe vera. Aloe vera se aplikuje na postiženou oblast. Může být použito ve formě krému nebo gelu přímo z listu. Velmi účinné jsou i banánové slupky, které se přikládají na postiženou oblast. Nejlepší je použít čerstvě oloupaný banán. Účinná je i jedlá soda. Nejlepší je ve směsi s vodou. Tato směs se aplikuje na postižené místo a nechá se působit po dobu 15 až 20 minut.
Dobrou prevencí je použití sítí do oken nebo odpuzovačů hmyzu, které se dávají do zásuvky. Na trhu jich je několik. Uvolňují páry chemických prostředků, které v místnosti, odkud nemá hmyz možnost úniku, usmrtí hmyz do velikosti komára. Na terasu, balkon či v altánu se hodí insekticidní spirály. Jsou z rostlinných materiálů a zapalují se. Hmyz odpuzují, nezabíjí, protože ten stačí odlétnout. Podobné účinky mají i insekticidní svíčky. Obtěžujících živočichů vás zbaví i rostlinné preparáty. Například levandulový parfém nebo olej hmyz nejen odpuzuje, ale i zabíjí. Zejména proti komárům má podle lidových rad zabírat i myrta, bazalka a blahovičník. Efekt je sice přirozený, ale zdaleka ne tak účinný jako u chemických preparátů.
Zdroj: článek Domácí léčba štípanců od komárů
Jedná se o skupinu parazitických prvoků vyvolávající celé spektrum parazitárních nákaz. Zdrojem nákazy bývají psovité šelmy nebo hlodavci. U nákaz vyvolaných Leishmania donovani a Leishmania tropica je zdrojem člověk. Přenos na člověka probíhá přes štípnutí bodavého hmyzu rodu Phlebotomus (Eurasie, Afrika) nebo Lutzomiya (Amerika). Leishmaniózy přenášené rodem Phlebotomus se vyskytují spíše v suchých oblastech polopouští, stepí a savan, zatímco americké mouchy jsou vázány na zalesněné oblasti. Problém představují rozvojové a chudé oblasti, ve kterých je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí vedoucí až k epidemiím. Podle lokalizace klinických projevů se rozlišují dvě základní formy leishmanióz: viscerální (postihuje vnitřní orgány) a kožní. Prevenci představuje vhodné oblečení a používání moskytiér a repelentů. Tato onemocnění podléhají epidemiologickému hlášení. Životní cyklus leishmanióz probíhá mezi lidským hostitelem a komárem. Leishmanie se u člověka vyskytují ve formě bez bičíku, napadají buňky, ve kterých dochází k jejich neustálému dělení, dokud napadená buňka nepraskne. Uvolněním parazitů dochází k šíření nákazy přes napadání dalších zdravých buněk. Pokud dojde k nasátí krve, dostávají se do trávicího traktu komára, kde se mění v bičíkatou formu. Zde dochází k dalšímu dělení, z jeho střev putují do hltanu a odtud při sání na člověku pronikají do nového hostitele a cyklus se opakuje. Původcem kožní formy jsou Leishmania tropica, L. major, L. infantum, L. ethiopica a americké druhy L. braziliensis a L. mexicana. Onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Blízkém a Středním východě a ve Střední a Jižní Americe, odkud bylo importováno do Evropy. Inkubační doba je od několika týdnů do několika měsíců, ale ke kožním projevům může docházet i po několika měsících po návratu. Projevuje se vznikem papuly v místě, kde došlo k napadení hmyzem. Ta se postupně rozpadá na nebolestivý a špatně se hojící vřed se zduřeným okrajem. Může ale dojít k sekundární infekci, která mívá závažnější průběh. Kromě vzniku papul na kůži dochází i k postižení lymfatických uzlin v okolí vstupu infekce. Vyvolavateli kožně-slizniční formy jsou jihoamerické druhy Leishmania braziliensis a L. guyanensis, které se z místa vstupu infekce mohou pomocí lymfatických cest šířit do slizničního epitelu a dále do horních cest dýchacích. Ke klinickým projevům může dojít i po několika mě
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Odčervení lidí
Plasmodia (zimničky) jsou prvoci patřící mezi krvinkovky (Haematozoea). Jsou známí především jako původci malárie. Dříve bylo toto onemocnění spojováno se zapáchajícími bažinami (mal-arie, to znamená špatný vzduch). Skutečná příčina byla objevena v roce 1880. Jedná se o nejzávažnější infekční onemocnění, kterému ročně podléhá více než milion lidí. Nejvíce ohrožené jsou chudé státy tropického a subtropického pásma, jako je Kambodža, Tanzanie, Uganda, Nigérie, Libérie, Kamerun, Ghana, Pobřeží slonoviny, Sierra Leone, Guinea a Myanmar. Rizikovými faktory jsou pobyty v ohrožených oblastech bez předchozího očkování, styk s infikovanou osobou. K přenosu dochází také infikovanou krví při transfuzi nebo u těhotných žen na plod. Životní cyklus parazita se dokončuje v těle samičky komára rodu Anopheles, který při sání přenese ze slinných žláz do člověka (mezihostitele) stadia sporozoitů. U člověka pak dochází k řadě rozmnožovacích cyklů, přičemž první z nich probíhá v jaterním parenchymu, zpravidla bez příznaků, a parazit zde může dlouhou dobu přežívat. Tady dochází k infikování červených krvinek, začínají se objevovat gametocyty, pohlavní vývojová stadia, která se dále vyvíjejí při nasátí infikované krve komárem. Podle původce, který onemocnění způsobuje, rozlišujeme tři druhy onemocnění: malárii tropickou, jejímž vyvolavatelem je Plasmodium falciparum, malárii třídenní, způsobenou P. vivax nebo P. ovale, a malárii čtyřdenní, která je známá též jako čtvrtodenní zimnice a kterou způsobuje Plasmodium malariae. Nejzávažnějším je onemocnění způsobené druhem Plasmodium falciparum. Závažnost spočívá v přilnavosti červených krvinek ke stěnám cév a jejich následné neprůchodnosti, což vede k nedostatečnému zásobování vnitřních orgánů, hlavně ledvin a mozku. Klinické projevy nastupují mezi 7.–10. dnem od nákazy. Inkubační doba se uvádí jeden až dva týdny, ale může se klidně protáhnout i na několik měsíců (zejména u Plasmodium vivax). Klinické příznaky nejsou specifické, jedná se o bolesti hlavy a svalů, nevolnost, zvracení, citlivost na světlo. Hlavními příznaky jsou takzvané malarické záchvaty, které se objevují s různou frekvencí, dle původce. Jedná se o stavy, kdy jsou červené krvinky naplněné parazity a praskají. To je doprovázeno pocity mrazení a třesavkou, která do 15 minut odeznívá, a následují vysoké horečky přetrvávající až několik hodin. Po překonání těchto horečnatých stavů se pacient silně potí. Do dalšího záchvatu pacient netrpí žádnými dalšími příznaky. Zasažení jedinci často trpí anémií vzhledem k napadení červených krvinek. Většina příznaků tohoto onemocnění není způsobována přímo parazitem, ale spíše reakcí lidského těla na tohoto parazita.
Zdroj: článek Odčervení lidí