JAK VYPADÁ ŠTÍPNUTÍ OD KLÍŠTĚTE je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Klíště obecné (Ixodes ricinus Linné) je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae). Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích s typickým tříhostitelským cyklem. Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob. Mezi nejfrekventovanější choroby přenášené klíštětem obecným patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida.
Skvrna od klíštěte
V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.
Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
V naší poradně s názvem ŠTÍPNUTÍ,NEBO ROZSKRÁBLÝ NEŽID? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Ludvík.
Objevil se mi na hýždi červený flek,mám za to,že jsem si rozškrábl pupínek ,ale nikdo nikdy neví. Nemohli by jste odhadnout?? Je to ,citlivé,zarudlé,.. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět alergická reakce po štípnutí hmyzem, na kterou pomůže namazání Fenistilem. Je zde však další možnost, že v místě centrálního pupínku bylo přisáté klíště, které jste mohl nevědomě při škrábání vyrýpnout. Klíště může přenášet bakterie způsobující onemocnění zvané borelióza a rizika z neléčené boreliózy jsou opravdu nebezpečná. V případě, že borelióza není léčena včas, může přejít do stadií s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních nervů a lícního nervu. Dále dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení centrálního nervového systému projevující se zejména poruchami paměti, nebo až jejími výpadky, zmenšením schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, změnami nálad a v neposlední řadě také změnami spánku.
Doporučuji zajít na kožní a nechat si svůj červený flek na kůži vyšetřit.
Klasickým útokem klíštěte je kousnutí a přisátí k pokožce.
Klíště se obvykle přisaje na kůži. Snažte se klíště odstranit co nejrychleji po přisátí. K odstranění použijte jemnou pinzetu nebo jej odstraňte pomocí nehtů. Klíště chyťte co nejblíže k pokožce. Vytahujte ho pomalu a opatrně a pokuste se pracovat tak, aby nedošlo k odtržení hlavičky a těla klíštěte. Po vytažení místo důkladně dezinfikujte. Dříve běžně doporučované metody odstraňování klíštěte s pomocí sirky, vazelíny nebo laku na nehty nejsou plně funkční a jejich užití se nedoporučuje.
Pokud se kolem místa, kde bylo klíště přisáté, vytvořila do týdne od vyndání klíštěte červená skvrna, která se dále rozšiřuje, navštivte svého lékaře. Pokud dojde ke zvýšení teploty, které nemá jinou příčinu (do měsíce od kousnutí), rovněž se obraťte na lékaře. Tyto symptomy mohou být první známkou lymské boreliózy, proto je důležité pacienta dále vyšetřit a onemocnění vyloučit.
Ve svém příspěvku VIŠŇOVÝ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka Berkyová.
Zdravím, chtěla jsem se zeptat- po vytažení klíštěte mi zůstala hlava? nebo něco černého na kůži, prostě se mi nepodařilo klíště vytáhnout celé! Pomůže mi višňový balzám?
Díky za odpověď a přeji hezký den Jarka Berkyová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce. Zde je návod jak tedy na to: Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může pak totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou nebo pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijte navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyviklejte. Místo zákusu poté vydezinfikujte běžným dezinfekčním prostředkem. Použití gumových rukavic není nutné, pokud nemáme čerstvé oděrky či odřeniny, ale ruce bychom si měli řádně umýt. Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení. Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu. Odstraněné klíště nevyhazujeme, neboť se tím zbavujeme možnosti zjistit, zda je přenašečem infekčních onemocnění, a předejít tak zdravotním komplikacím. Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití dezinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte. Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do toalety.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolních končetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dopitová.
Dobrý den. Náhodu jsem našla vaše odpovědi na polyneuropatie. V nemocnici mi zjistili polyneuropatě dolních končetin . Dnes mam i horních končetin. Jé už pokročilým stavu. Dostala jsem příspěvek na péči a tím lékaři vyřešili vše. Nikdy jsem nebyl léčena . Stav nadále se zhoršuje. Kdysi jsem měla klíště a bylo vidět na kůži že je infikovaná . Byla jsem u doktorky , řekla že to nic není. Přečetla jsem že polyneuropatie muže byt i i od klíštěte. Neurolog mně ne leči, obvodní lékařka taky ne , co mam dělat a kde hledat pomoc . Dopitová
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Mám stejné fyzické pocity jako jsou zde popsány uživatelkami Furolinu. Netušila jsem, že lék může způsobit pocit nemoci - měla jsem strach jestli to není od klíštěte. Pocit tlaku vhlavě, horečnatost, špatně od žaludku, ztrnulost v šíji, motání hlavy atd. S moč.měchýřem nemám problém - pouze drobná bakterie objevená v moči. Lék jsem brala 6 dní a ten poslední už vzdávám ze strachu, aby nepřišly ještě horší komplikace. Netušila jsem, že se lék na lidech testuje ?
V naší poradně s názvem RUDÉ FLEKY NA KŮŽI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
ahoj lidičky,
ráda bych se Vás na něco zeptala. Všimla jsem si, že mám na nohou červené fleky - spíše kruhové a maximálně dvoucentimetrové. Vypadají trochu jako komáří štípnutí, ani moc nesvědí, ale já se bojím, že by se mohlo jednat o začínající svrab. Máma jej kdysi měla a vypadalo to dost podobně.
Nežiju ve špíně a v žádném zařízení jsem nebyla, ale přesto mám obavy.
O co by se mohlo jednat?
Díky za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Veroniko, spíše půjde o alergii například na prací prášek (špatné vymáchání) nebo na zapářku nohy v uzavřené botě a nebo Vás mohlo i něco pokousat, například pavouk, patrně v noci. Zkuste na to mazat Fenistil gel a Panthenol ve spreji, nebo to nechejte přirozeně odeznít.
Klíšťový zánět mozku a mozkových blan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.
Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.
Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.
Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnos
Ve svém příspěvku INFECTOSCAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dick.
Drahouškové, nemylte se, že svrab se v nemocnici nesežene. Když projdete web, máte tam dost příspěvků na téma nákazy - v MHD zvlášť u látkou potahovaných sedaček, v domovech důchodců (tam je to skoro epidemie i mezi personálem), v nemocnici také, hlavně na LDN ...
A zbavit se ho není jednoduché.
Návod: Mazací kůra InfectoScabem5%, obvykle opakovaně, vše prát na 60°C, denně vše převlíkat, luxovat, a stejně je to boj. Zvláště, když vám ze začátku kožní lékařka doporučí koupit si pleťové mléko a vynechat při praní aviváž, že to pomůže. A pak jí tři týdny musíte prosit o mast a přesvěčovat, že jde o t.zv. svrab mytých, který nemá moc viditelné typické dvojí štípnutí a chodbičky, ale svědí celé tělo...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JUDr. Stiebal Miroslav.
Koupu se 2 denně a přes to jsem někde chytil svrab. Pomuže mi někdo radou nebo sehnaním masti Infectoscab. Děkuji
Borrelia burgdorferi je původcem tohoto onemocnění. Do lidského těla se tato bakterie dostává vškrábáním výkalů anebo kousků rozdrceného klíštěte do těla či kousnutím a přisátím klíštěte. Vytvoří se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí klíštětem a celkově toto onemocnění trvá poměrně dlouhou dobu, tedy i několik let. Přisátím nakaženého klíštěte dojde k nákaze u 30 % lidí a u 5–10 % se dále rozvinou i příznaky boreliózy. Je důležité klíště z místa přisátí co nejdříve odstranit, protože spolehlivý čas pro dostatečný přenos borelií je 48 hodin, ale i po 24 hodinách je přenos možný. Doba přisátí tedy v tomto případě hraje velmi důležitou roli z hlediska nákazy.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NEHTŮ U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina.
Dobrý den mám 2 měsíční miminko chlapečka a má na prstíku ( prsteníček)plíseň,má to pod nehtem a je to takové nažloutlé a jsou tam takové žluté flíčky a ještě má na palečku vedle nehtu puchýř a má to kolem červené,nemohlo ho něco píchnout? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Červený puchýř na palci může být od štípnutí komárem a žluté zbarvení nehtů u kojence může souviset s vývojem novorozeneckých nehtů. Určitě by bylo fajn, kdybyste to ukázala a zeptala se na to u vaší dětské lékařky při pravidelné kontrole.
Ve svém příspěvku MÍRNÉ PÁLENÍ RUKOU V NOCI BEZ ČERVENÁNÍ. STALO SE MI PO ŠTÍPNUTÍ NĚJAKÝM HMYZEM. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fischerová Soňa.
Doktoři říkají že krev je vpořádku, jen zvýšená hladina hemoglobinu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bleší štípnutí je charakteristické tím, že zanechává na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.
Kousnutí od štěnice stále svědí, a i když po pár dnech třeba přestane, tak může za další dny začít znovu svědit. Tím se liší od kousnutí od blechy, které svědí krátce. Štěnice vydrží hladovět více než 1 rok. Když ji rozmáčknete, poznáte podle světlé nebo tmavé barvy krve, která po ní zbyde, kdy vás kousla. Světlá krev je známkou toho, že vás kousla před chvílí.
Na první pohled se kousnutí štěnice podobá bodnutí od komára. Někdy může způsobit alergickou reakci – po štípnutí kůže zčervená a mírně nateče. Většině lidí taková skvrna během chvilky zmizí, citliví jedinci ji mohou mít celé měsíce. To samé platí pro její velikost, která má v průměru několik milimetrů až centimetrů.
Štípance od blech lze jen těžko odlišit od ostatních štípanců. Někdy je nedokáže na pohled identifikovat dokonce ani lékař. Štěnice mají ovšem unikátní vzorec štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, ale většina z nich se objevuje v řadách po třech nebo pěti štípancích (neboli snídaně, oběd a večeře), nebo ve shluku zarudlých skvrn (vyrážka, které se říká štěnicová dermatitida). Tyto štípance jsou většinou v cikcak vzoru, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára (zejména pokud vás štěnice poštípají ráno).
Puchýře se objevují na otevřených místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Ve srovnání se štípanci od komárů se puchýře jen zřídka vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže.
Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat.
Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.
U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.
Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.
Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.
Jak na štípance od roztočů:
Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.
V naší poradně s názvem FOTO PO ŠTÍPNUTÍ HMYZEM NA BORELIOZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Dostálová.
Dobrý den,poštípala mě nějaká potvora mám na noze červený flek a je to i tvrdé a hodně to svědí,můžete mi poslat prosím foto jak vypadá štípanec na kterém se poznají příznaky že by to mohla být borelioza?Děkuji za odpověď s přáním pěkného zbytku dne Marie Dostálová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Typickými příznaky bodnutí hmyzem jsou svědění a izolované pupínky. Kousavý hmyz, jako jsou blechy, štěnice, klíšťata, komáři, černé mouchy, pakomáry, nebo koňské mouchy, zanechávají kožní poranění, kolem kterých se pak tvoří svědivé puchýře.
Například kousnutí od černé mouchy. Někteří lidé jsou alergičtí na kousnutí černé mouchy. U lidí bez alergií bude kousnutí mouchou vypadat jako velké kousnutí komárem s malými pupínky a pustuly - puchýře podlité vodou, respektive hnisem. Charakteristickým znakem pro kousnutí mouchou je, že místo ještě chvíli krvácí. Moucha totiž vstříkne do rány protisrážecí činidlo, což má za následek, že se krev nesrazí v muším sosáku a neucpe ho. Ráně po kousnutí mouchou pak ještě chvíli trvá, než ta její blitinka přestane působit a krev tedy ještě chvilku z rány vytéká.
Dalším příkladem může být zanícené kousnutí komárem. Příznaky zahrnují svědění a otok. V Česku jsou nejčastější pouze mírné lokální reakce na kousnutí komárem (Culicidae). Tato komáří štípnutí vyvolají asi u tří čtvrtin populace okamžitou alergickou reakci, která se v místě štípnutí projeví kopřivkou. Příčiny reakcí v místě kousnutí nepocházejí ze speciálních jedovatých žláz, ale kůže reaguje na komáří sliny, které se kousnutím dostanou do tkáně, a to silným svěděním, zarudnutím a otokem. Přibližně polovina všech lidí také reaguje na kousnutí komárem takzvanou alergií pozdního typu v podobě malých puchýřků, které mohou být podlité vodou. Jiné reakce na kousnutí hmyzem jsou velmi vzácné. Kousnutí od komárů nebo jiného hmyzu sajícího krev vede k dalším potížím nebo onemocněním na našem území jen výjimečně.
Jak vypadá bleší kousnutí? Příznaky blešího štípnutí jsou charakteristické tím, že zanechávají na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí. Takto vypadá štípanec od blechy.
Místo, kde vás vosa bodla, nejdříve důkladně prohlédněte. Místo vpichu bude opravdu velmi bolestivé, mírně zarudlé, svědivé a objeví se mírný nebo rozsáhlejší otok. Pokud v místě vpichu zůstalo žihadlo, vezměte pinzetu a opatrně jej z rány odstraňte.
Místo po štípnutí vosou omyjte pod tekoucí studenou vodou. Větší otok po vosím bodnutí je velmi dobré chladit vodou, namočeným plátnem nebo kapesníkem, ale i kostkami ledu.
Pokud je otok větší a bolest, svědění a podráždění i nadále přetrvávají, na postižené místo lze nanést antihistaminikum, například Fenistil gel.
Doporučuje se podávat také vnitřně tablety Zirtecu, Zodacu nebo Claritinu v podobě antihistaminik.
Na žihadlo pomáhá cibule, a to zejména v případě, že se objeví nepříjemný otok. Plátky cibule přiložte na místo bodnutí a nechte působit minimálně 15 minut. Z cibule se uvolní šťáva, která pronikne až do podrážděné kůže a zbaví vás otoku a velmi nepříjemného svědění.
Na otok po štípnutí vosou pomáhá i obklad z čistého alkoholu, tedy lékárenský zředěný líh, ale klidně zkuste i čistý destilát, který najdete doma ve spíži. Vezměte si kapesník, polijte ho trochu přichystaným destilátem a přiložte na poraněné místo. Nechte alkohol působit alespoň po dobu 30 minut.
Stejně jako ošetření alkoholem funguje i léty prověřený ocet. Nalijte jej na kapesník a nechte půl hodiny působit v místě bodnutí.
Ránu můžete údajně ošetřit i banánem. Spařte banán nejprve nad horkou párou, pak jej oloupejte a počkejte, až vychladne. Pomocí vidličky jej následně rozmačkejte na hustou kašičku. Tu pak rozetřete na postižené místo, otok by měl během chvíle splasknout.
Ve svém příspěvku VELKÝ OTOK PO ŠTÍPNUTÍ HMYZEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ant. Hudsky.
Prosim o radu. Nad levym okem doslo pravdepodobne ke stipnuti hmyzem.Otok je nacervenaly a postupne postupuje k oku. Lekarka mi dala Locoid Crela-mazat. Nezlepsuje se to. Stalo se to pred 3dny. Dekuji za odpoved. Delaji se na tom miste pupinky,ktere vyschnou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Štěnice domácí je také známá pod názvem štěnice postelová. Patří do podřádu ploštice. Dospělí jedinci mají cca velikost 5 milimetrů. Pohlavní dospělosti dosáhnou za 65 dní, pokud k tomu mají příznivé podmínky, tedy teploty okolo 23 °C a dostatek potravy. Mohou se dožívat 1 až 1,5 roku. Samice za svůj život naklade okolo 500 vajíček. Štěnice mají pět vývojových etap a všechny se živí krví. Štěnice domácí se primárně živí krví člověka, a to pouze za tmy, ale nepohrdnou ani krví domácích mazlíčků. Svého hostitele lokalizují na délku 1,5 metru pomocí tepelných receptorů umístěných na tykadlech, chemických signálů nebo podle CO2, který vydechujeme.
Štípnutí od štěnice není vůbec nic příjemného. Doba sání krve od hostitele je od 5 minut do 20 minut a závisí na vývojovém stadiu štěnice. Frekvence sání je ovlivněna teplotou. Při teplotě od 18 do 20 °C se štěnice krmí jednou za 7 až 10 dní, při teplotě nad 23 °C je interval krmení zhruba dvakrát větší, tedy jednou za 3 až 5 dní. V mezidobí krmení štěnice zůstávají ve svých úkrytech. Pod 16 °C přestávají být aktivní. Štěnice dokáže bez potravy přežít velice dlouho, v průměru 143 dní. Většinu svého života tráví ve svých úkrytech.
Jako úkryt jim poslouží matrace, staré povlečení, pukliny v dřevěném nábytku, praskliny ve zdech, díry po hmoždinkách. Nalézt je můžete také v mezerách mezi parketami nebo ve škvírách starého nábytku či v pelíšcích domácích miláčků. Dospělci se pohybují rychlostí 1 metr za minutu lezením po hrubším povrchu. Shlukují se do kolonií, které opouštějí jen v případě, že jsou vyrušeni ostrým světlem, otřesy nebo aplikací insekticidů.
Klíště rozmačkáme na tvrdé podložce čímkoli, co máme právě po ruce – jakékoli mačkání nebo drcení klíštěte je nevhodné, protože se při něm infekční částice snadno dostávají ven.
Klíště přeštípneme mezi nehty – ještě o něco horší než předchozí způsob, tentokrát si infekci odnášíme s sebou přímo na svých prstech.
Klíště vložíme do plastového sáčku a usmrtíme v mikrovlnce – klíště může v mikrovlnce explodovat a opět uvolnit infekci. A i když je uzavřené v sáčku, komu by se líbila představa potenciálně infikované mikrovlnky?
Klíště vložíme do uzavíratelného plastového sáčku a hodíme do koše – podobně jako v předchozím případě, spoléhat se na těsnost plastového sáčku by bylo bláhové. Možná, že klíště v sáčku (a v koši) zůstane, ale možná taky ne.
